15841–15900 z 145114 Autoři
Sandra Byrd (3)
Sandra je známá autorka historické beletrie a to včetně její série Tudor, Zemřít pro: Román Anny Boleynové. Po svém prvním odmítnutí ve věku třinácti let, autorka Sandra Byrd nyní zveřejnila více než čtyřicet knih. Její fiction debut, Ať jedí koláče, bylo ve finále Christy Award, stejně jako její první historický román, Zemřít pro: román Anny Boleynové. Zemřít pro byl také jmenován Library Journal jako nejlepší knihy pro rok 2011. Druhý díl The Secret Keeper: román Kateryn Parr, byl jmenován Library Journal jako nejlepší kniha roku 2012 a Zemřít pro: Růže mají trny: Román Elizabeth byl publikován v dubnu roku 2013. Také publikovala desítky knih pro mládež jako jsou série London Confidential nebo Forever Friends a French Twist. Sandra také pomáhá novým spisovatelům rozvíjet svůj talent. www.sandrabyrd.com Žije poblíž Seattlu, Washington. Navštivte SandraByrd.com
Více od autora
San-Antonio (3)
San Antonio je druhé nejlidnatější město v americkém státě Texas a sedmé nejlidnatější město ve Spojených státech. V roce 2010 zde žilo více než 1,3 milionu obyvatel. V metropolitní oblasti města žije přes 1,8 milionu obyvatel, což je neobvykle málo. Ve Spojených státech je počet obyvatel v aglomeraci většinou několikrát větší, než počet obyvatel města. San Antonio je sídlo Bexar County a rozloha města je 1067,3 km². V San Antoniu se nachází několik významných nemocnic a výzkumných lékařských zařízení. Farmaceutický průmysl je takřka jediným průmyslem. Největší základna amerického letectva je právě v San Antoniu – Lackland Air Force Base. Ročně tam prodělá výcvik přibližně 40 000 příslušníků americké US Air Force. Tato základna rovněž školí příslušníky členských států NATO včetně ČR. Pevnost Alamo byla svědkem bitvy Američanů o Texas. Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 1 327 407 obyvatel. Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 63,2 % populace. NBA: San Antonio Spurs
Více od autora
Sam Christer (5)
San Christer je pseudonym, za nímž se skrývá Brit Michael Morley, televizní reportér, producent a režisér . Pod svým jménem debutoval v roce 2008 thrillerem Spider o sériovém vrahovi, do celosvětového povědomí se však dostal díky románu The Stonehenge Legacy, jenž vyšel ve třiceti pěti jazycích. Autor žije v Derbyshire.
Více od autora
Sally Salminen (4)
Narodila sa na Alandských ostrovoch, pracovala ako slúžka vo Švédsku. Neskôr sa presťahovala do USA, kde napísala svoj najslávnejší román Katrina, ktorý bol preložený do viac ako 20 jazykov. Zomrela v Kodani.
Více od autora
Sally MacKenzie (4)
Scůj první příběh napsala už ve škole a když ho předčítala ve třídě, spolužáci se smáli. Když dostudovala vysokou školu obor angličtina, tak šla na práva - v polovině studia si uvědomila, že to není její sen a vrátila se domů a začala psát znovu. V této době otěhotněla a vrátila se ke svému největším snu a to k psaní romantických románů. u kopec detičiek a vrátila sa k svojmu snu - napísala romantický \"román\".
Více od autora
Sabine Letuwnik (5)
Je diplomovaná učitelka gymnstiky. Je trnérkou fitness. Má vlastní fitness studio specializované pro ženy. Má dvě děti.
Více od autora
S. C. (6)
Více od autora
Růžena Hamanová (2)
Narozena 4.10.1942 v Praze. PhDr., pracovnice LA PNP, literární historička, práce z oboru.
Více od autora
Rudolf Svačina (4)
Autor žil a působil na Chodsku,vydal i napsal řadu publikací o životě a historii Chodska, o národopisu a pamětech lidí zde žijících
Více od autora
Rudolf Skarnitzl (3)
PhMr. Rudolfa Skarnitzl, * 11.11.1925 ve Stuttgartu, žije v ČR, se přes 60 let svého života zabývá teoretickou i praktickou stránkou tradiční jógové filozofie. Jeho tvorba i praxe byla v pozdější době - a dodnes stále je - inspirována životem a učením Šrí Ramany Maháršiho - indického mudrce, který žil v letech 1879 - 1950, a také několika osobními setkáními s Annamalai svámím - plně realizovaným žákem Šrí Ramany Maháršiho. Rudolf Skarnitzl přednášel jak pro širokou veřejnost, tak i pro posluchače Jógové terapie - dvouletého studia FTVS UK, kteří na jeho stránkách mohou najít doplnění nebo rozšíření přednáškových témat. Pravidelná přednášková činnost pro veřejnost začala v roce 1998 a skončila počátkem roku 2011. Přednášky se konaly v Kulturním domě Vltavská, v Kulturním centru Zahrada, nejčastěji pak v Galerii Cesty ke Světlu a příležitostně i ve Škole jógy v Bašti u Prahy. Základním tématem přednášek je spirituální odkaz Šrí Ramany Maháršiho a tradiční jógová filozofie. Z většiny přednášek byl pořízen hlasový záznam, který je k dispozici.
Více od autora
Rudolf Schuster (5)
Rudolf Schuster je slovenský politik a spisovatel po otci karpato-německého a po matce maďarského původu, bývalý prezident Slovenské republiky. V letech 1964 až 1990 byl členem Komunistické strany Slovenska. V letech 1983–1986 a 1994–1999 byl primátorem města Košice. V letech 1986–1988 byl předsedou Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích. V období 30. listopadu 1989 až 30. června 1990 zastával funkci předsedy Slovenské národní rady. Dne 29. května 1999 byl v přímých volbách zvolen slovenským prezidentem. Ve volbách v roce 2004 svoji funkci obhajoval, ale s 7,4 % odevzdaných hlasů se v prvním kole voleb umístil až na čtvrtém místě a ve funkci prezidenta jej nahradil vítěz druhého kola voleb Ivan Gašparovič. Vzdělání získával v Košicích, kde vystudoval Střední průmyslovou školu stavební, v letech 1954–1959 pokračoval ve studiu na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě, kde studoval obor inženýrské stavitelství. Později pokračoval ve vzdělávání vědeckou aspiranturou z oboru ekologie na Hornické fakultě Vysoké školy technické v Košicích, kde získal v roce 1984 titul kandidáta věd . Od roku 1960 pracoval jako projektant v Krajském zemědělském projektovém ústavu v Bratislavě, v letech 1960–1962 byl asistentem ve Slovenské akademii věd, v letech 1962–1970 pracoval ve Východoslovenských železárnách v Košicích jako referent, v letech 1971–1974 byl vedoucím sekretariátu a technickým asistentem podnikového ředitele Východoslovenských železáren. V letech 1974–1979 pracoval na národním výboru města Košice jako místopředseda pro služby, v letech 1979–1983 jako první místopředseda pro ekonomiku a v letech 1983–1986 se stal poprvé primátorem města Košice. V letech 1986–1989 byl předsedou Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích, od 30. listopadu 1989 do 30. června 1990 byl předsedou Slovenské národní rady, v letech 1990–1992 působil jako velvyslanec ČSFR v Kanadě a v letech 1993–1994 pracoval na Ministers...
Více od autora
Rudolf Roden (4)
Rudolf Roden se narodil v židovské rodině v meziválečném Československu. Za druhé světové války přežil jako jeden z nemnoha hrůzy Terezína a Osvětimi, ale již brzy po válce musel opět utíkat, tentokrát před komunistickou diktaturou. V roce 1948 emigroval do Kanady, kde dokončil studia medicíny, později se stal řádným profesorem psychiatrie. Společně se svou ženou vydali svědectví o svém životním příběhu v době holokaustu, které česky vyšlo v roce 2007 pod názvem Životy ve vypůjčeném čase. Kniha je příběhem o síle lásky, vytrvalosti, důmyslnosti, věrnosti a vzájemné pomoci dvou mladých lidí, kterým se díky tomu podařilo uniknout krutému osudu, jaký byl určen všem osvětimským vězňům židovského původu. V Česku Rodenovy vzpomínkové a esejistické knihy vycházely od roku 2003. Autorem nakladatelství Prostor se stal roku 2009 souborem esejistických črt Čtvereček rumby, poté následovala kniha Spolehni se! , prozaický debut Mia a fejetonistické soubory Až po svatbě! a Někdo se přece vrátí .
Více od autora
Rudolf Plajner (4)
Rudolf Plajner , skautskou přezdívkou Táta, byl český pedagog a skaut. Byl opakovaně zvolen náčelníkem československého Junáka. Vedle dlouhodobého a jednoznačného přínosu pro český skauting, díky němuž dodnes požívá mezi skauty vysoké úcty, je osoba Rudolfa Plajnera zároveň spojena i s jeho opakovanými ústupky politické moci , jimiž se snažil neúspěšně odvrátit zákaz Junáka. Narodil se v rodině prostějovského krejčího Františka Plajnera a jeho manželky Jenovéfy, rozené Peštové . Vyrůstal v početné rodině se 6 sourozenci. Jeho matka zemřela v roce 1905, tedy když mu byly pouhé 4 roky. Studoval v obecné a později zemské vyšší reálce v Prostějově do roku 1919. Pak nastoupil na brněnskou techniku na elektroinženýrství. V souvislosti se záchranou tonoucích dětí dostal stipendium a to mu umožnilo se více zaměřit na studium. Brněnská škola mu však nevyhovovala a proto v roce 1920 přešel na nově otevřenou přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval matematiku a fyziku. Během studií se stal členem sociálnědemokratické strany, v níž zůstal až do jejího sloučení s KSČ v roce 1948. Po ukončení studií 1924 nastoupil jako středoškolský učitel v Prostějově; pedagogem pak zůstal s několika přerušeními skautskou činností až do důchodu. V roce 1926 získal doktorát z přírodních věd na Ústavu experimentální fyziky v Praze. V roce 1929 se přestěhoval do Holešova, kde učil na gymnáziu. Dne 6. července 1926 se v Senici oženil s Vlastou Sokolovou, s níž měl dva syny. Na počátku 2. světové války spolupůsobil na založení organizací Politické ústředí , Petiční výbor Věrni zůstaneme a Obrana národa . Dále budoval spolu s dalšími skautskými pracovníky bezpečnou cestu pro přechod vojáků, politiků a členů vlády do zahraničí. Od ledna do března 1943 byl pro podezření z odbojové činnosti zatčen a vězněn gestapem. I po svém propuštění plnil odbojové úkol...
Více od autora
Rudolf Petershagen (3)
Rudolf Peter Hagen byl ve druhé světové válce jako důstojníkem Wehrmachtu. Velel univesitnímu městu Greifswald, které zachránil před zničením tím, že se mu jej podařilo předat sovětským vojskům bez boje.
Více od autora
Rudolf Lukeš (4)
Narozen 13.4.1897 v Kralupech nad Vltavou, zemřel 17.10.1960 v Praze. Ing., dr. techn., DrSc., profesor organické chemie. Práce v oboru.
Více od autora
Rudolf Kuchynka (4)
Rudolf Kuchynka byl český historik umění. Kuchynka studoval gymnázium v Písku a na Obchodní akademii v Praze. V roce 1894 se stal úředníkem na Královských Vinohradech a posléze ředitelem tamního magistrátu. Jako historik umění byl autodidakt. Vynikal pečlivostí, s níž ověřoval veškeré údaje, fotografoval a katalogizoval některé sbírky a vybavení kostelů. Objevil některá vzácná umělecká díla: Smrt Panny Marie z Košátek, obraz J. Kupeckého nebo Sprangerův Epitaf pražského zlatníka Mikuláše Müllera. Spolupracoval na vzniku Lehnerových Dějin umění národa českého. Významně se podílel na badatelském poznání dějin umění renesance, manýrismu a baroka. Pro Dějepis umění v Čechách, vydávaný SVU Mánes, zpracovával od roku 1923 kapitoly o českém malířství 16.-18. století. Ke stému výročí narození Josefa Mánesa zpracoval do roku 1919 lístkový katalog čítající kolem 5 000 položek. Roku 1911 se zasadil o zevrubné zpracování díla Petra Brandla, které vyústilo o dva roky později výstavou. Přispěl významně k poznání díla Jana Kupeckého, V. V. Reinera, Ludvíka Kohla, Viktora Barvitia, Augusta Bedřicha Piepenhagena, Karla Škréty a Josefa Navrátila. Nejpozději od roku 1918 se stává Waldesovým konzultantem a poradcem v utváření sbírky starého umění, odborné vědecké knihovny a tvůrcem inventářů sbírek Waldesových. Některé práce nedokončil protože roku 1923 ztratil zrak.
Více od autora
Rudolf Kohoutek (5)
Narozen 14.1.1940 v Brně. Doc., PhDr., CSc., psycholog a vysokoškolský pedagog. Zabývá se poradenskou a pedagogickou psychologií a problematikou sebepojetí. Publikace z oboru.
Více od autora
Rudolf Jaroslav Kronbauer (5)
Rudolf Jaroslav Kronbauer byl český novinář, spisovatel, divadelní kritik. Vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi a práva na univerzitě v Praze. Poté byl jmenován komisařem na zemském finančním ředitelství v Praze. Stal se členem redakce Hlasu národa, společně s Václavem Štechem redigoval Noviny mládeže, byl divadelním referentem a redaktorem Národních listů, členem redakce Máje, spoluorganizoval novinářskou organizaci. Napsal řadu napínavých beletristických prací, jak povídek, tak románů. Je také autorem vzpomínkových knih. Za svůj život mnoho fotografoval. Do knih jiných spisovatelů přidával fotografie, byl autorem fotografií mnoha herců a dalších známých osobností. A také autorem řady malých grafik, některé z nich byly použity na pohlednicích. Používal pseudonym A. Stráň. Jezdíval rád do Bakova nad Jizerou na prázdniny i s rodinou. Byl pohřben v Praze na Olšanech. Jeho román Řina byl roku 1926 zfilmován . Oženil se s Emilií, rozenou Kettnerovou , se kterou měl dcery Jarmilu , Emilii a Johannu . Jarmila byla známá jako herečka, zpěvačka a pedagožka, oceněná jako zasloužilá umělkyně. a jiné
Více od autora
Rudolf Janíček (2)
Prof. Ing. Rudolf Janíček byl středoškolský profesor železnobrodské sklářské školy, indolog, spisovatel a překladatel z angličtiny, němčiny, italštiny, francouzštiny, španělštiny, ale především hinduistických a buddhistických děl. V mládí pracoval v Paříži a v Miláně jako francouzsko-italský novinář. . O jeho českém básnickém převodu Bhagavadgíty neboli Zpěvu Vznešeného a staroindických upanišad pod názvem Bůh jsi Ty! se v roce 1945 rozepsaly mnohé české a slovenské noviny. Nakladatel i překladatel obdrželi tisíce dopisů ze všech vrstev národa, a to jak z republiky, tak i ze zahraničí, zvláště z kruhů krajanů v USA. Univerzitní profesor a skladatel Dr. Josef Plavec Bhagavadgítu v Janíčkově českém podání zhudebnil a premiéra této zhudebněné bible se konala 22. dubna 1954 v Domě umělců v Praze v přítomnosti členů indického velvyslanectví. Obřadní rágy k téže Bhagavadgítě složil Zdeněk Zahradník. "V zimní řadě pokladů světové kultury", kterou uspořádala Lyra Pragensis, je poprvé zazpívala sopranistka Eva Hrabovská v kostele u Martina ve zdi v Praze. Na varhany hrál Zdeněk Zahradník.
Více od autora
Rudolf Hromada (5)
Rudolf Hromada byl autorem esperantských slovníků a překládal do esperanta české autory, především básníky. Profesí vedoucí úředník. Překládal ze všech českých básníků . Jeho překlady vycházely v esperantských časopisech celého světa. Výbor z jeho překladů vyšel v ročence Panoramo Českého esperantského svazu pod názvem Intima Triptiko. Hromada byl hlubokým znalcem jazyka, vynikající teoretik, vedoucí osobnost spolu s dr. Kamarýtem čs. esperantského hnutí, rovněž po celá desetiletí, které organizoval i mezinárodně, a položil základy k jeho vysoké tradici jako generální tajemník Čs. svazu esperantistů v roce 1922. Zakladatel spolu s K. Bouškou a redaktor bývalého časopisu Ĉeĥoslovaka Gazeto s přílohou Nova Eŭropo, kde hájil práva malých národů a dlouholetý redaktor a vydavatel časopisu La Progreso, jednoho s nejvyšší úrovní, a po druhé světové válce druhý redaktor časopisu Esperantista. Autor několika výborných slovníků . Přeložil: Popol-Sumigo En Aŭstrio , do češtiny přeložil předmluvu Zamenhofovu k první učebnici esperanta Antaŭparolo de Zamenhof al la Unua Libro. Hlavním jeho překladem je Fučíkova reportáž Riporto Skribita Sub Pendumila Maŝo.
Více od autora
Rudolf Havel (4)
* 21. 9. 1911, Praha † 9. 11. 1993, Praha Literární historik a textolog Po studiích na klasickém gymnáziu v Brně a reálném gymnáziu v Hustopečích vystudoval češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Byl zde žákem Arne Nováka, Bohuslava Havránka a Romana Jakobsona. Absolvoval v roce 1936 . 1936–37 vyučoval na klasickém gymnáziu v Brně, po výkonu vojenské služby působil 1939–41 jako středoškolský profesor na reálném gymnáziu v Litovli. 1941–48 pracoval v Kanceláři slovníku jazyka českého při České akademii věd a umění, kde napsal řadu hesel pro Příruční slovník jazyka českého. 1948 se stal jedním z prvních pracovníků nově založeného Ústavu pro českou literaturu , 1953–58 byl jeho vědeckým tajemníkem. V letech 1952–56 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy přednášel a vedl praktická cvičení z ediční techniky. Úzce spolupracoval s Památníkem národního písemnictví: byl mj. spoluautorem stálé expozice dějin české literatury ve Strahovském klášteře a expozice Aloise Jiráska v letohrádku Hvězda, 1964 stál u zrodu ročenky Literární archiv, byl členem poradního sboru pro sbírkotvornou činnost Literárního archivu Památníku národního písemnictví. Do důchodu odešel v roce 1971. Počínaje rokem 1939 publikoval v časopisech a novinách: Litovelský kraj, Právo lidu, Akord, List, Naše věda, Slovo a slovesnost, Naše řeč, Listy filologické, Literární noviny, Český jazyk, Obrana lidu, Česká literatura, Kultura, Tvorba, Dějiny a současnost, Krásná literatura, Zlatý máj, Rudé právo, Plamen, Český jazyk a literatura, Zprávy Spolku českých bibliofilů, Kurýr Odeonu aj. Byl členem redakční rady spisů Karla Hynka Máchy a Boženy Němcové, na nichž se také edičně a textologicky podílel. Literárněhistorickými a filologickými studiemi a články přispěl do řady sborníků a ročenek, mj. do rukopisných sborníků Pozdravy Jaroslavu S...
Více od autora
Rudolf Faukner (3)
Rudolf Faukner byl český učitel, ředitel školy, vydavatel časopisů a spisovatel. Použil i pseudonym R. V. Fauchar pro vědeckofantastické romány psané s Čeňkem Charousem. Byl jedním z prvních českých autorů sci-fi literatury. Napsal také řadu odborných prací z oblasti elektrotechniky. Byl ředitelem měšťanské a průmyslové školy v Praze 1. V Sadské u Poděbrad vydával v letech 1924 až 1941 časopisy Laboratoř a Radiolaboratoř KNN a dále v letech 1930–1931 časopis Svět práce. V letech 1922–1931 redigoval knižnici Knihovna nových názorů a v období let 1939–1940 Knihovnu Laboratoře. Po svém prvním SF románu s detektivní zápletkou se odmlčel na 23 let, pak se k románové tvorbě vrátil. Napsal řadu vědeckofantastických románů sám, či společně s Čeňkem Charousem. Pro tyto společné romány použili společný pseudonym R. V. Fauchar. Dále byl autorem řady povídek a článků s různou, tedy i odbornou tematikou. Jedná se o jedny z prvních českých vědeckofantastických románů. Vyznačují se však přemírou do děje neústrojně zařazovaných technických detailů, nepravděpodobností zápletek, absencí psychologie hrdinů a vírou v komunistickou budoucnost lidstva. Následující seznam je výborem z autorových populárně naučných a odborných prací. Kromě zde uvedených je Faukner autorem mnoha propagandistických statí oslavujících sovětskou vědu a její úspěchy .
Více od autora
Rudolf Červenka (3)
Narozen 18. 6. 1942 ve Zlíně, zemřel 17. 1. 2021 tamtéž. Fotograf Krajské galerie výtvarného umění Zlín.
Více od autora
Rudolf Breuss (3)
Rakouský laický přírodní léčitel. Je autorem nové formy léčby půstem.
Více od autora
Rudolf Brdička (3)
RNDr. Rudolf Brdička, DrSc. byl český akademik a profesor fyzikální chemie na Karlově univerzitě. Byl také žákem Jaroslava Heyrovského. Zabýval se především redoxními reakcemi organických sloučenin a také lékařskou aplikací polarografie. Byl zakladatelem české fyzikálně-chemické školy a autorem vynikajících vysokoškolských učebnic. Po maturitě studoval Přírodovědeckou fakultu UK. Roku 1924 si nadaného studenta všiml Jaroslav Heyrovský a získal ho pro fyzikální chemii. Již roku 1928 byl Brdička jmenován asistentem Ústavu fyzikální chemie na přírodovědecké fakultě. O rok později úspěšně složil státní zkoušky a získal aprobaci k výuce chemie, fyziky i matematiky na středních školách. Mimo to obhájil disertační práci o polarografickém a spektrometrickém chování modrých a růžových roztoků chloridu kobaltného a stal se doktorem přírodních věd. Asi deset let pomáhal Emilu Votočkovi a Jaroslavu Heyrovskému s přípravou časopisu Czechoslovak Chemical Communications. Roku 1934, po habilitaci v oboru fyzikální chemie, se stal Brdička postdoktorandem na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde se věnoval problematice aminokyselin. Po návratu se oženil a později se mu narodili dva synové. V roce 1936 krátce pobýval na neurologické klinice ve Würzburgu. Po zavření českých vysokých škol v roce 1939 nejprve učil reálném gymnáziu v Praze a od roku 1941 byl zaměstnán ve výzkumném oddělení Radioléčebného ústavu při nemocnici v Praze na Bulovce. Po válce se vrátil na přírodovědeckou fakultu. Roku 1948 byl jmenován mimořádným profesorem a roku 1949 řádným. Když byla roku 1952 zřízena Československá akademie věd, byl Brdička jmenován akademikem a pověřen založením i vedením Laboratoře pro fyzikální chemii, která se později rozšířila na Ústav fyzikální chemie ČSAV. V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Brdičkova....
Více od autora
Rudolf Bing (2)
Působil od mládí jako umělecký manažer v oblasti operního podnikání.Byl asistentem intendanta divadla v Darmstadtu a později ve Státní opeře v Berlíně.V roce 1935 odešel do Anglie.Byl prvním uměleckým ředitelem hudebního festivalu v Edinburgu.Odtud odešel do New Yorku,kde se stal generálním ředitelem Metropolitní opery.Za zásluhy mu byl udělen šlechtický titul.
Více od autora
Rudolf Berka (5)
Narozen 12. 6. 1933 ve Vodňanech, zemřel 29. 4. 2019 tamtéž. Odborník v oboru rybářství, spisovatel a badatel, též autor regionální publikace o Vodňanech.
Více od autora
Rostislav Vaněk (2)
Rostislav Vaněk je český typograf, grafický designér, tvůrce písma a vysokoškolský pedagog. Studoval v letech 1960–1964 na SPŠ grafické v Praze u Vladimíra Ringese a mezi lety 1964–1970 ve studiu pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslovév Praze v ateliéru Karla Svolinského. Na téže škole působil od roku 1971 jako odborný asistent Eugena Weidlicha ve Speciálním ateliéru propagační tvorby a plakátu. Mezi roky 2001–2014 působil na VŠUP v pozici vedoucího ateliéru Grafický design a vizuální komunikace, v roce 2006 mu byl udělen akademický titul profesor. V roce 1974 stál spolu s Oldřichem Hlavsou a Jiřím Rathouským u vzniku sdružení Typo&. Roku 1976 se stal vedoucím výtvarné redakce nakladatelství Československý spisovatel, kde působil až do roku 1985. Spolupracoval s nakladatelstvími Artia, Odeon, Albatros aj. V roce 1995 inicioval založení TypoDesignClubu. Je určující osobností české písmolijny Signature Type Foundry založené roku 2008. Prostřednictvím moderní typografie i kaligrafie zasahuje do celé šíře současného grafického designu od knih, plakátů, řešení výstavních prostor, piktogramů až po vizuální komunikaci. Je autorem písem Clara Sans , Meridianus , Haven aj. Roku 1977 se podílel na vizuálním řešení interiéru budovy ČKD na Můstku, kterou navrhla architektka Alena Šrámková. Je autorem informačního systému pražské MHD, vizuálního stylu a loga ČSOB a ČSA.
Více od autora
Ros Asquith (5)
Ros Asquith byla karikaturistka a ilustrovala 60 knih pri mládež. Její první práce, ve věku 17 let byla ilustrovat, Řecké mýty o americké audiovizuální společnosti. Vystudovala Camberwell školu umění, pracovala jako fotografka, designérka. Ros má dva syny a žije v severním Londýně jako kritik džezu.
Více od autora
Romana Hodinová (4)
Učitelka hry na zobcovou flétnu v mateřských školách. Upravovatelka lidových písní pro zobcovou flétnu.
Více od autora
Roman Uhrin (4)
Po svém vyučení v oboru kuchař pracoval ve dvou dietních restauracích, což přispělo k formování jeho zájmu o zdravější způsob stravování. Při svém externím studiu v oboru „Provoz společného stravování“ začal praktikovat a propagovat vegetariánský životní styl. Od roku 1993 působí jako lektor občanského sdružení Život a Zdraví. V roce 1995 byl šéfkuchařem 5. evropského vegetariánského kongresu, dále pracoval jako šéfkuchař několika stravovacích zařízení se zaměřením na racionální stravování. Po pětiměsíční stáži v Paříži nastoupil na post šéfkuchaře a vedoucího vegetariánské restaurace Country Life v Praze. Je autorem několika televizních kurzů zdravého vaření a kuchařek zdravé výživy. Je zakladatelem a koordinátorem Klubů zdraví v ČR. Pořádal několik seminářů ve státech východní Evropy se snahou o expanzi zdravotně-osvětových aktivit. Působí v Institutu životního stylu jako učitel a odborný garant rekvalifikačního kurzu kuchař pro restaurace s racionální výživou.
Více od autora
Roman Šubrt (5)
Narozen 4.5. 1961 v Praze, Ing., energetický poradce, stavební inženýr, práce z oboru pozemních staveb, zateplování budov a izolací, též autor indické kuchařky.
Více od autora
Roman Sokola (2)
Podnikatel a poradce v oblasti virtuálních organizací, virtuálních kanceláří a organizace podniku.
Více od autora
Roman Nikolajevič Kim (3)
Narodil se ve Vladivostoku. Do roku 1917 žil v Tokiu, kde také chodil do školy. Po VŘSR se vrátil do vlasti, kde vystudoval Vladivostockou univerzitu. Od roku 1923 se věnoval literatuře, převážně psal detektivní a špionážní romány v prorežimním politickém duchu.
Více od autora
Roman Mrázek (3)
Narozen 21.11.1921 v Letovicích u Blanska, zemřel 17.11.1989. PhDr., CSc., profesor katedry rusistiky a literární vědy na filosofické fakultě. Práce v oboru, překladatel z ruštiny.
Více od autora