11881–11940 z 153152 Autoři
Ivan Chalupecký (7)
Ivan Chalupecký sa narodil 16. marca 1932 v Spišskej Novej Vsi, väčšiu časť života však prežil v Levoči. Rozhodol sa pre povolanie kňaza a navštevoval malý seminár. Ten však neukončil, pretože ho po nástupe komunistického režimu v roku 1948 zrušili. Neskôr ho ktosi udal, že sa verejne zastal biskupa Jána Vojtaššáka, s ktorým práve prebiehal súdny proces. Pre Ivana Chalupeckého to znamenalo súd a verdikt – šesť týždňov väzenia. Jeho ďalšie cesty už neviedli do školských lavíc – čakala ho manuálna práca v kameňolome, tehelni a v bani. „Vtedy nebolo techniky ako dnes, práca bola náročná. Dva týždne som nemohol jesť polievku, lebo sa mi triasli ruky,“ spomínal Chalupecký v rozhovore pre Katolícke noviny. Dostal sa k miestu v levočskom archíve, hoci ten patril pod ministerstvo vnútra. Tu napokon strávil štyridsať rokov. Študoval tiež externe na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského, absolvoval stáž v Národnom archíve v Paríži. Od roku 1967 skúmal osobnosť Majstra Pavla z Levoče. Skúmaniu dokumentov o jeho živote zasvätil takmer 30 rokov a podstatne prispel k poznaniu života a tvorby tohto umelca. Jeho záujem o umenie sa prejavil aj v publikáciách Chrám svätého Jakuba v Levoči či Katolícke kostoly v Kežmarku. Počas komunistického obdobia však narážal na mnohé prekážky pri svojej práci aj pri publikovaní jej výsledkov. Výsledkom jeho úsilia sú aj monografie o Levoči, Rožňave, Krompachoch či Poprade a tiež zborníky. Podieľal sa na vzniku turistických sprievodcov po mestách a oblastiach východného Slovenska. Takisto publikoval v najstaršom slovenskom samizdatovom časopise Orientácia a pomáhal s jeho vydávaním. Od roku 1990 pôsobil ako vysokoškolský pedagóg. Prednášal cirkevné dejiny na Teologickom inštitúte Rímskokatolíckej cyrilometodskej bohosloveckej fakulty UK v Bratislave so sídlom v Spišskej Kapitule, na Teologickej fakulte v Košiciach a Katolíckej univerzite v Ružomberku....
Více od autora
Iva Málková (4)
Zabývá se problematikou terapie obezity, publ. v oboru. V roce 1978 absolvovala studium psychologie na Filosofické fakultě. Již 30 let se věnuje problematice obezity. V r.1990 založila společnost STOB , která sdružuje na tři sta psychologů, lékařů, nutričních terapeutů, cvičitelek a dalších odborníků, jejichž cílem je pomáhat všem, kteří chtějí hubnout s rozumem.
Více od autora
Isabelle Nazare-Aga (7)
Francouzská psycholožka a psychoterapeutka, která se ve své klinické praxi zabývá především formaci chování, ovládání stresu a komunikaci.
Více od autora
Irena Dubská (3)
Irena Dubská, rozená Zemanová, byla česká spisovatelka. Dětství strávila ve Volyni. Od roku 1936–1939 studovala na Strakonickém reálném gymnáziu. V období války, kdy byla celá země okupována nacisty, byla nasazena jako pomocná dělnice ve zbrojovce ve Strakonicích. Po válce začala studovat filozofii, psychologii a sociologii na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. V roce 1949 absolvovala a posléze získala titul PhDr. Na katedře také působila jako asistentka. Irena Dubská vyzkoušela několik prací. Od roku 1950 pracovala na stavbách Československého svazu mládeže, kde působila dva roky, poté přednášela na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. O dva roky později až do roku 1974 působila jako vědecká pracovnice ve Filozofickém ústavu ČSAV, kde pracovala jako vedoucí oddělení historického materialismu. V roce 1957 obdržela nově zavedenou hodnost kandidátky filozofických věd, neboli CSc. pro obor filozofie. Na počátku 60. let se Irena Dubská zúčastnila stáže na Massachusetts Institute of Technology ve Spojených státech amerických. Posléze provázela významného amerického sociologa Roberta Kinga Mertona při návštěvě v Československu. Přelomem 2. poloviny 60. let se stala vedoucí redaktorkou Sociologického časopisu a podílela se na obnově naší sociologie. V druhé polovině 60. let se přidala do Richterova týmu, kde vypomáhala s výzkumem společenských souvislostí s revolucí ve vědeckotechnickém odvětví. V období normalizace nesměla publikovat. V roce 1977 se společně se svým manželem, odstaveným politikem, právníkem a politologem Zdeňkem Mlynářem, emigrovali do Rakouska, kde se více zaměřila na politickou scénu a k sociologii se již nevrátila. Po roce 1989 žije v Praze a zároveň ve Vídni. Irena Dubská umírá 24. července 2010 v Praze. Irena Dubská jako první vznesla v Československu otázku genderové problematiky. Irena Dubská se ve svých dílech zaměřovala především na sociologii a politickou filozofii. Jako jed...
Více od autora
Irena Čechovská (7)
Narodila se v Plzni v roce 1953. Po studiu na gymnáziu absolvovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze – specializace plavání. Od dětství se zajímala o sport, zejména o plavání, gymnastiku, cyklistiku, turistiku a lyžování. Je vdaná, má tři děti, její manžel je také vysokoškolský pedagog.
Více od autora
Ingrid Seward (5)
Anglická spisovatelka a vydavatelka časopisu Majesty. Autorka životopisných publikací o britské královské rodině.
Více od autora
Indro Montanelli (4)
Indro Montanelli byl italský novinář, spisovatel a historik. Jeho četné články a publikace z něj učinily jednu z nejdůležitějších, nejpopulárnějších a nejvlivnějších osobností 20. století v Itálii. Po absolvování lycea v Rieti Montanelli studoval právo ve Florencii. Jeho disertační práce, která se zabývala reformou fašistického volebního práva z roku 1923 a konstatovala, že jde v podstatě o zrušení svobodných voleb, byla oceněna nejvyšší možnou známkou. Poté absolvoval několik kurzů politických a sociálních věd v Grenoblu. Poprvé veřejně vystoupil v příspěvcích do čtrnáctideníku Il Selvaggio, který Mino Maccari vydával v nákladu 500 výtisků a jehož autoři, včetně fašistů, byli první, kdo vyzýval k nekonformitě vůči režimu. V roce 1932 spolupracoval s fašistickým mládežnickým časopisem L'Universale, který vydával Berto Ricci v nákladu 500 000 výtisků. V roce 1934 začal Montanelli pracovat v Paříži jako zpravodaj o zločinech a neštěstích pro Paris-Soir. Brzy byl vyslán jako korespondent do Norska, poté do Kanady a Spojených států, kde se stal zaměstnancem United Press International. Tehdy udělal rozhovor s Henrym Fordem; výsledkem byl originální portrét průmyslníka. Montanelli se nabídl jako zpravodaj pro Etiopii, ale zpravodajská agentura jeho žádost zamítla. Potom se nadchnul pro fašismus a chtěl odejít do Afriky jako dobrovolník, aby velel praporu askariů. Zde začaly jeho pochybnosti o režimu, vyvolané neschopností a špatnou organizací armády, která se však zato pyšnila množstvím vyznamenání a medailí. Sotva se vrátil do Itálie, odešel do Španělska jako korespondent pro noviny Il Messaggero, aby informoval o tamní občanské válce. Zde se jeho názory na fašismus radikalizovaly. Poté, co popsal bitvu o Santander ne jako skutečnou ofenzívu ozbrojených sil, ale jako procházku, kde jediným nepřítelem bylo horko, byl jako novinář suspendován, poslán zpět do Itálie a vyloučen z fašistické strany. Jeho sy...
Více od autora
Il'ja Petrovič Štemler (5)
Sovětský a ruský prozaik, dramatik, autor románů a povídek. Pracoval mimo jiné jako geofyzik, technik, taxikář, archivář, vlakvedoucí, pracoval na různých pozicích v komerční sféře.
Více od autora
Igor Lukes (6)
Igor Lukeš je český historik od 70. let 20. století žijící v Americe a honorární konzul České republiky v Bostonu. Vystudoval filosofii a historii na Univerzitě Karlově, působí jako profesor historie a mezinárodních vztahů na Boston University se zaměřením na historii a politiku střední a východní Evropy a současného Ruska. Byl členem Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů, odstoupil kvůli nesouhlasu s odvoláním ředitele ústavu Daniela Hermana, ke kterému podle něj došlo „pomocí lží a v důsledku konspirace“. Přispívá do českých novin a časopisů. Je autorem řady knih, např. Inside the Apparat či Gorbachev’s USSR: A System in Crisis , kniha Czechoslovakia between Stalin and Hitler: the diplomacy of Edvard Benes in the 30´s získala cenu Boston Authors Club a Kahn Award. Historik Vít Smetana při recenzi jeho knihy „Československo nad propastí“ kvůli chybám, omylům a metodologickým proviněním, jichž se Lukeš v knize dopustil, doporučil, aby se do budoucna věnoval historickým románům. Lukeš kritizoval Čechy za odmítavý postoj vůči imigrantům během evropské migrační krize v roce 2015 a také vyzdvihl multikulturní společnost ve Spojených státech, když prohlásil: „Sám žiji v zemi, kde se střetávají desítky různých kultur, desítky různých náboženství a podle mého názoru to funguje mnohem lépe tam, než tady.“ V dubnu 2016 Lukeš v rozhovoru s Tomášem Klvaňou v Reflexu označil amerického whistleblowera Edwarda Snowdena za „zrádce“ a prohlásil coby veřejný podporovatel Demokratů, že pokud americké volby vyhraje Donald Trump, dojde k oslabení NATO a v České republice by se mohli dostat k moci „putinovci“. Po smrti George Floyda začaly být v USA a západní Evropě strhávány a vandalizovány sochy historických osobností, například Winstona Churchilla, George Washingtona nebo Kryštofa Kolumba. Lukeš prohlásil, že by ve veřejném prostoru neměla být „socha nebo cokoliv jiného, co symbolizuje něco, co...
Více od autora
Iain Banks (9)
Iain Banks, píšící také jako Iain M. Banks byl skotský spisovatel. Psal beletrii i sci-fi a jeho knihy jsou v Čechách, na Moravě a na Slovensku hojně překládány. Prorazil už svou prvotinou Vosí továrna a do své smrti vydal dvacet sedm románů a jednu sbírku povídek. New York Times nazvaly Bankse „nejvýznamnějším autorem sci-fi současnosti“, britské The Times ho umístily v roce 2008 na seznam největších britských spisovatelů po roce 1945. Banksova matka byla profesionální krasobruslařka, jeho otec úředník u námořnictva. Rodina se původně jmenovala Banks Menzies, jeho dědeček z otcovy strany změnil pořadí na Menzies Banks. Ačkoli byl při narození zaregistrován jako Iain Banks, již od dětských let užíval Menzies jako své prostřední jméno. Ve čtrnácti letech se Banks rozhodl stát spisovatelem. O dva roky později dokončil svou první povídku. Do roku 1974 studoval ve Stirlingu filozofii, angličtinu a psychologii. Po vysoké škole pracoval jako vrátný v nemocnici, zaměstnanec, zahradník a technik. Všechna zaměstnání mu ponechávala dostatek času, aby se věnoval svým literárním ambicím. Poté stopem procestoval Evropu a pracoval jako technik pro firmu British Steel. V roce 1978 projel Spojené státy z Washingtonu do Los Angeles, krátce pracoval v Greenocku u IBM a v následujícím roce se vrátil do Londýna. Tam v roce 1980 napsal román Vosí továrna, který ho naráz proslavil po celém světě. Od té doby psal romány a příležitostně krátké příběhy, které se v Británii téměř všechny staly bestsellery. Od vydání své prvotiny žil se svou budoucí ženou Annie v Kentu, po dočasném rozchodu se v roce 1998 vrátil do Skotska. V roce 2007 oznámili manželé rozchod. V červnu 2010 se zúčastnil 20. ročníku Festivalu spisovatelů Praha. V dubnu 2013 zveřejnil Banks na svém blogu oznámení, že před nějakou dobou byla u něj diagnostikována rakovina žlučníku, která se již rozšířil...
Více od autora
Hugo Rokyta (4)
Narozen 24.11.1912 v Kaminsku , zemřel 16.3.1999 v Třebíči. PhDr., CSc., profesor dějin vzdělanosti na univerzitě v Salzburgu, kulturní historik, národopisec, památkář, publikace z oboru česko-německých kulturních vztahů.
Více od autora
Hugh Fleming (6)
František H Šubert Další používaná jména autora: Hugh Fleming , Henry Nelson Narozen 1895 v Praze, zemřel 27.9.1946 tamtéž. Detektivky a literatura pro mládež.
Více od autora
Hilaire Belloc (4)
Hilaire Joseph Pierre Belloc byl britský spisovatel francouzského původu. Belloc byl synem právníka a studoval na Oxfordu a na Gray’s Inn v Londýně. V letech 1906 až 1910 byl členem parlamentu. V této době začal působit také jako novinář. Spolu s Chestertonem byl Belloc zástupcem katolicismu a oponentem Shawa a Wellse. Belloc během svého života publikoval přes sto titulů různých žánrů. Zemřel několik dní před svými 83. narozeninami. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hilaire Belloc na německé Wikipedii.
Více od autora
Hésiodos (3)
Hésiodos byl antický řecký básník a filosof, patrně mladší současník Homérův, který působil na přelomu 8. a 7. století př. n. l. Jeho hlavní díla jsou „O původu bohů “ a „Práce a dni“, další díla připisována autorovi, která nejsou zachována v celku jsou „Héraklův štít”, „Genealogie héróů” a „Katalog héroin”. Je po něm pojmenován na Měsíci kráter Hesiodus. O Hésiodově životě víme velice málo, z několika nahodilých zmínek v jeho básních, o jejichž spolehlivosti však někteří badatelé pochybují. Jeho otec snad obchodoval na iónském pobřeží Malé Asie, ale zkrachoval a usídlil se v chudé vesnici Askře v Bojótii, kde si koupil malé hospodářství. Zde se oženil a měl dva syny, z nichž starší Hésiodos sice prý prohrál spor o dědictví s mladším Persem, nicméně zde jako rolník žil a psal své naučné i epické básně. Stěžuje si v nich na tvrdé zimy a nuzné živobytí: „... usadil se v bídné vísce, v Askře, kde je krušno v zimě, trudno v létě, nikdy dobře.“ Jako básník napodoboval Homéra, na rozdíl od homérské společnosti bojovníků a šlechticů však Hésiodos líčí život drobných rolníků. Už ve starověku se těšil velké oblibě a v Chalkidě v Euboii zvítězil v básnické soutěži na počest zemřelého krále. Psal převážně na starořecké polyteistické náměty, v nichž se zabýval vznikem Vesmíru, světa, bohů, lidí, atd. ...Hésiodova díla se později četla ve školách a v římské době se jimi inspiroval Vergilius k sepsání svých Georgik. Hésiodos zemřel v Askře, když se však její obyvatele museli později přestěhovat jinam, vzali prý jeho ostatky s sebou a pohřbili je v „Minyově hrobce“ v Orchomenu. Z jeho díla se zachovalo: O původu bohů je nejstarší soustavné podání řecké mytologie, které líčí po sobě jdoucí epochy a generace bohů . Dílo má přes 1000 veršů a je hlavním pramenem pro studium staré řecké mytologie. Na samém počátku byl chaos , z něhož se zrodili Úranos a Gaia (n...
Více od autora
Hermann Broch (2)
Hermann Broch byl rakouský spisovatel a esejista, představitel literární moderny a bojovník proti fašismu. Broch pocházel ze zámožné židovské rodiny vídeňského textilního továrníka Josefa Brocha a jeho ženy Johanny. Studoval textilní školu a v letech 1908 až 1927 pracoval v otcově textilním závodu, kdy jej ke zděšení celé zbylé rodiny prodal a jal se studovat matematiku, psychologii a filosofii. Nadále se věnoval pouze činnosti literární a filosofické. Při krachu rakouských bank ve 20. letech přišel o téměř všechen rodinný majetek. Tuto ztrátu chápal však pouze jako ulehčení od břemene majetku a uvolnění rukou pro svou nadcházející kariéru básníka, spisovatele a filosofa. Broch byl v meziválečném období častým frekventantem vídeňských kaváren, kde se setkával s takovými osobnostmi jako např. Robert Musil či Franz Blei. Udržoval blízké kontakty s proslulými ženami německého kulturního světa, mj. Milenou Jesenskou, která Brocha učila česky, nebo s rakouskou žurnalistkou Eou von Allesch, již zpodobnil v druhém díle románu Náměsíčníci. Později byl velkým obdivovatelem díla Jamese Joyce a jeho román Odysseus považoval za ojedinělé literární dílo schopné pojmout stávající svět ve své komplexnosti. Dále vyzdvihoval dílo básníka Charlese Baudelaira, malířské umění Paula Cézanna a Wagnerovu operní tvorbu. V letech 1928 až 1932 vznikla Brochova literární prvotina, románová trilogie Die Schlafwandler , pojednávající o úpadku hodnot v Německu na přelomu 19. a 20. století. Román ve své třetí části obsahuje rozsáhlý Esej o rozpadu hodnot, což bylo nejen téma Náměsíčníků, ale i řady dalších Brochových prací. Brochova filosofie je silně ovlivněna Kantovým dílem. Po nástupu Hitlera k moci v roce 1933 se Broch zařadil k literátům, kteří se snažili upozornit na hrozící nebezpečí nacismu. V esejích Das Böse im Wertsystem der Kunst a Das Weltbild des Romans rozvinul vlastní teorii o estetické a společen...
Více od autora
Henri J. M Nouwen (7)
Nizozemský katolický kněz a autor čtyřiceti knih o duchovním životě. Poté, co téměř dvě desetiletí přednášel na světových univerzitách , se rozhodl věnovat se mentálně postiženým lidem v komunitě L´Arche v kanadském Torontu.
Více od autora
Helena Štáchová (6)
Narozena 18. 11. 1944, zemřela 22. 3. 2017. Mgr., herečka, loutkoherečka, zpěvačka, scenáristka, režisérka, dabérka a od roku 1996 ředitelka loutkového Divadla Spejbla a Hurvínka.
Více od autora
Helena Brožková (3)
Narozena 1946. Historička, kurátorka sbírky historického skla v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze.
Více od autora
Heike Schmidt-Röger (5)
Německá autorka a fotografka, specializující se na zvířata. Vydala spoustu knih o králících, morčatech, křečcích, pískomilech, ptácích a psech.
Více od autora
Heidi Rice (9)
Rodilá a městu nad Temží stále věrná Londýňanka se k psaní romantických příběhů dostala přes sledování romantických filmů, jejichž je již od dětství fanouškem. Poté, co napsala svůj první příběh, objevila obrovské a fascinující sesterstvo autorek nakladatelství Harlequin a již je nechce nikdy opustit. Má štěstí, protože ji v její práci podporuje tolerantní manžel, dva neustále se hašteřící synové a obrovská a stále rostoucí britsko-francouzsko-americko-irská rodina. Ač Angličanka, miluje Heidi Spojené státy a přibližně co dva roky se musí se svou nejlepší kamarádkou do Států vydat. Na pár týdnů vždy obě kamarádky opustí mužíčky a dětičky a jako Thelma s Louisou projedou Ameriku od pobřeží k pobřeží…
Více od autora
Hartmut Wilke (8)
Německý mořský biolog, hydrobiolog, ichtyolog, ředitel zoologické zahrady ve Frankfurtu. Práce z oboru.
Více od autora
Harriet Griffey (7)
Novinářka, spisovatelka a autorka řady knih zaměřených na zdraví. Pravidelně přispívá do médií články se zdravotní tématikou. Je vystudovanou zdravotní sestrou a rovněž poradkyní organizace pro mládež v ohrožení .
Více od autora
Harold S Kushner (7)
Harold S. Kushner je rabínem židovské obce v bostonské čtvrti Natick, státě Massachusetts v USA. Pochází ze čtvrti Brooklyn v New Yorku a je autorem devíti úspěšných knih o vyrovnávání se s obtížnými životními situacemi a dvou svazků sebraných kázání. Čeští čtenáři měli možnost se s Haroldem S. Kushnerem seznámit prostřednictvím dříve vydané knihy Když se zlé věci stávají dobrým lidem.
Více od autora
Harald Klöcker (9)
Novinář, autor turistických průvodců, zabývá se též problematikou životního prostředí.
Více od autora
Hans Räber (8)
Dr. Hans Räber, přední světový autor kynologických publikací. Choval knírače od roku 1939 a vydatně se přičinil o propagaci všech tří typů.
Více od autora
Hana Skálová (5)
Narozena 1966. PhDr., redaktorka v časopisu Lidé a země, potom až dodnes externě pro Českou televizi - 7 let natáčí reportáže do Toulavé kamery, autorka scénářů pořadů Diagnóza, Deset století architektury, Z metropole, zpravodajství: Milénium. Povídky a básničky do Sluníčka, medicínská témata do MF, Lidových novin, Hospodářských novin, Marianny, Květů. Organizátorka výstavy výtvarníků k vánoční tradici, autorka publikace pro děti na vánoční téma, též autorka publikace o módě pro plnoštíhlé ženy, původním vzděláním učitelka češtiny.
Více od autora
Hana Rousová (7)
Narozena 1944. Teoretička a historička umění a kurátorka, texty ke katalogům výstav.
Více od autora
Hana Pernicová (6)
PaedDr., spoluautorka publikací týkajících se léčby a prevence závislostí.
Více od autora
Hana Müllerová (5)
Narozena 25. 6. 1947 v Praze. Nakladatelská redaktorka, překladatelka z francouzštiny a ruštiny. Autorka disertace o životě a díle národopisné badatelky Barbory Hoblové.
Více od autora
Hana Doubková (8)
Narozena 17.2.1953. Česká spisovatelka, autorka detektivních povídek, říká: Psaní mě vždycky bavilo a už někdy v osmnácti dvaceti jsem si zkusila napsat nějaké povídky. Dokonce mi je i vydali, sice jenom v Hlasu havířů, což byly noviny Severočeských hnědouhelných dolů, ale i tak jsem z toho měla velikou radost. Když pak přestaly noviny vycházet, přestala jsem i já psát - z různých důvodů, ale hlavní byl ten, že se mi nedostávalo času. Ještě tak, kdyby už v té době byly počítače, ale psát do sešitu nebo pracně vyťukávat text na rozhašeném psacím stroji a nevědět, jestli to nebude marná práce do šuplete - to nebylo nic pro mne. V roce 2004, pár let před důchodem, jsem objevila existenci Společnosti Agathy Christie, a protože jsem tuto spisovatelku měla a mám pořád moc ráda, ihned jsem se do této Společnosti přihlásila. Dostalo se mi vlídného přijetí od milých a příjemných lidí - a vlastně díky jim jsem se ke psaní vrátila. Napřed to byly zase povídky - líbily se, vycházely v různých edicích a dvě z nich se dokonce v soutěži SAC umístily na prvním místě , a dvě na druhém místě. Povzbudilo mě to a pustila jsem se do Ďábelské pasti. Nakladatelství MOBA mi román vydalo a čtenáři byl dobře přijat. Takže v současné době píši druhý, nezanedbávám ani povídky a těší mě, že tři z nich se objeví v Krimisignálu, kde vycházejí moji oblíbení autoři.
Více od autora
Hana Čtrnáctová (5)
Narozena 6.8.1952 v Kolíně. RNDr., CSc., docentka didaktiky chemie. Práce z oboru.
Více od autora
György Szántó (3)
György Szántó , byl maďarský spisovatel, autor mnoha historických románů. Szántó původně vystudoval architekturu. Zranění z první světové války mu způsobila částečnou slepotu. Nejprve pracoval jako scénograf rumunské opery v Kluži, poté se přestěhoval do Vídně, kde spolupracoval s maďarským pokrokovým časopisem Tüz a od roku 1924 žil v Aradu. Od roku 1947 až do své smrti žil v Budapesti a postupně úplně oslepl.
Více od autora
Guy Gavriel Kay (5)
Narodil se 7.11.1954 ve Wayburnu, Kanada. Vystudoval filosofii v Manitobě a posléze po návratu z Anglie studuje i práva. Pomáhal uspořádat Tolkienův odkaz a i tomu zřejmě vděčí za svůj vztah k literatuře. Roku 1984 spatřila světlo světa první kniha Letní Strom. Následují už celosvětově úspěšné romány jako Tigana, inspirovaná středověkou Itálií, Píseň pro Arbonne z Francie trubadůrských časů a Lvi z Al-Rassan inspirované dobou španělské rekonquisty. Kay je nesmazatelně zapsán ve světové fantasy díly vypravujícími příběhy neobyčejných hrdinů v neobyčejných dobách lehce provoněné magií.
Více od autora
Gustav Kníže (6)
Narozen 1.7.1909 v Bělčicích. PaeDr., odborný pracovník Výzkumného ústavu pedagogického v Praze. Práce v oboru, vlastivědná práce o Orlickoústecku.
Více od autora
Gustav Janouch (6)
Gustav Janouch byl český hudební skladatel, spisovatel a překladatel, zabývající se dílem pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky. Jako překladatel převedl do češtiny v roce 1956 dílo Deník Anne Frankové. Je autorem také otázky a pochybnosti budící německy napsané publikace, Gespräche mit Kafka , jejíž pravdivost, či serióznost v minulosti napadli kupříkladu germanista Eduard Goldstücker, či literární kritik a překladatel Josef Čermák, který také na popud této knihy uveřejnil v roce 2005 knihu Franz Kafka – Výmysly a mystifikace. Oproti kritice Eduarda Goldstückera se ale postavil Josef Škvorecký, který se jej v roce 1962 zastal a zdůvodnil to slovy, že k danému datu byl dle jeho vědomí Gustav Janouch jediným žijícím člověkem v Praze, který se s Franzem Kafkou osobně poznal.
Více od autora