Všichni Autoři a témata

Sally Garrett (4)

Americká spisovatelka.

Sally Gardner (5)

Britská autorka a ilustrátorka knih pro děti a mládež, též scénografka.

Saint-John Perse (3)

Saint-John Perse byl francouzský diplomat a básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1960 za evokativní imaginárnost ve svých dílech.

Sai Natsuo (3)

Saffi Crawford (3)

Numeroložka a astroložka, publikace z oboru.

Sadie Jones (4)

Britská spisovatelka.

Sabaa Tahirová, (3)

S. J Watson (4)

Narodil se v anglickém Stourbridge. Vystudoval fyziku, přestěhoval se do Londýna a vysřídal řadu zaměstnání v nemocnicích a sanatoriích. V roce 2009 byl přijat do prestižního kurzu tvůrčího psaní Faber Academy, jehož výsledkem byl psychologický thriller Dřív než půjdu spát. Kniha byla prodána do sedmatřiceti zemí.

S Lorenz (6)

Ryder Windham (4)

Americký spisovatel a editor.

Růžena Žižková (4)

Narozena 9. 7. 1918 v Ivančicích. Učitelka, básnířka.

Růžena Lankočí (5)

Překladatelka z ruštiny.

Růžena Hamanová (2)

Narozena 4.10.1942 v Praze. PhDr., pracovnice LA PNP, literární historička, práce z oboru.

Ruth Sheppard (1)

Britská historička, editorka a vydavatelka historických knih.

Russ Harris (6)

Australský lékař a psychoterapeut, specialista na zvládání stresu, překonání překážek, překonání strachu.

Rupert Hochleitner (6)

Německý konzervátor státních mineralogických sbírek, autor příruček o minerálech a krystalech.

RuNyx (6)

Rumiko Takahashi (6)

Rudolf Výborný (3)

Narozen 3.7.1928 v Praze. RNDr., matematik, práce v oboru.

Rudolf Vrba (3)

Narozen 1924 v Topoľčanech , zemřel 26. 3. 2006 ve Vancouveru . Slovenský profesor farmakologie a terapeutiky, autor prací o chemických procesech v mozku, také autor memoárů z koncentračního tábora.

Rudolf Vápeník (4)

Narozen 6.2.1911 v Ústí nad Labem, zemřel v červnu 1990. PhDr., vedoucí československého kulturního střediska v Berlíně. Překladatel z němčiny.

Rudolf Tomíček (6)

Rudolf Tomíček je český politik, v 90. letech 20. století a počátkem 21. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD. Narodil se v Praze, publikoval práce na téma dějin hornictví a Horního Slavkova. V roce 1996 se uvádí jako podnikatel. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD . Mandát obhájil ve volbách v roce 1998 a volbách v roce 2002 a ve sněmovně setrval do voleb v roce 2006. Byl členem sněmovního výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí . Kromě toho v letech 2002-2006 zasedal ve volebním výboru sněmovny. V roce 2000 zastával funkci předsedy krajského výkonného výboru ČSSD na Karlovarsku. V roce 2005 byl v primárkách ČSSD zařazen až na 3. a tedy nevolitelné místo kandidátní listiny strany v Karlovarském kraji, načež se vzdal všech stranických funkcí. V komunálních volbách roku 1994, komunálních volbách roku 1998 a komunálních volbách roku 2002 byl zvolen do zastupitelstva města Horní Slavkov za ČSSD. Od roku 2007 do 2013 pracoval v Muzeu Sokolov. Věnuje se publikační činnosti a je autorem nebo spoluautorem řady knih především z oblasti regionální historie.

Rudolf Stránský (2)

Narozen 29.11.1871 v Praze, zemřel 10. 6. 1928, katolický kněz, autor náboženské literatury a životopisu Komenského.

Rudolf Sosík (5)

Ing.Rudolf Sosík Od roku 1988 se systematicky zabývá cvičením čchi kung. V letech 1991-93 absolvoval dlouhodobý kurz čchi kung v Mnichově u čínského učitelee Čchin Šan Liu. Od té doby vede kurzy a pravidelná cvičení ČCHI – KUNG – čínská cvičení pro zdraví a dlouhověkost v Olomouci a Prostějově.

Rudolf Skřeček (3)

Narozen 9.11.1908 v Olomouci, zemřel 31.5.1983 v Praze. Středoškolský profesor, vydavatel českých klasiků.

Rudolf Plajner (3)

Rudolf Plajner , skautskou přezdívkou Táta, byl český pedagog a skaut. Byl opakovaně zvolen náčelníkem československého Junáka. Vedle dlouhodobého a jednoznačného přínosu pro český skauting, díky němuž dodnes požívá mezi skauty vysoké úcty, je osoba Rudolfa Plajnera zároveň spojena i s jeho opakovanými ústupky politické moci , jimiž se snažil neúspěšně odvrátit zákaz Junáka. Narodil se v rodině prostějovského krejčího Františka Plajnera a jeho manželky Jenovéfy, rozené Peštové . Vyrůstal v početné rodině se 6 sourozenci. Jeho matka zemřela v roce 1905, tedy když mu byly pouhé 4 roky. Studoval v obecné a později zemské vyšší reálce v Prostějově do roku 1919. Pak nastoupil na brněnskou techniku na elektroinženýrství. V souvislosti se záchranou tonoucích dětí dostal stipendium a to mu umožnilo se více zaměřit na studium. Brněnská škola mu však nevyhovovala a proto v roce 1920 přešel na nově otevřenou přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval matematiku a fyziku. Během studií se stal členem sociálnědemokratické strany, v níž zůstal až do jejího sloučení s KSČ v roce 1948. Po ukončení studií 1924 nastoupil jako středoškolský učitel v Prostějově; pedagogem pak zůstal s několika přerušeními skautskou činností až do důchodu. V roce 1926 získal doktorát z přírodních věd na Ústavu experimentální fyziky v Praze. V roce 1929 se přestěhoval do Holešova, kde učil na gymnáziu. Dne 6. července 1926 se v Senici oženil s Vlastou Sokolovou, s níž měl dva syny. Na počátku 2. světové války spolupůsobil na založení organizací Politické ústředí , Petiční výbor Věrni zůstaneme a Obrana národa . Dále budoval spolu s dalšími skautskými pracovníky bezpečnou cestu pro přechod vojáků, politiků a členů vlády do zahraničí. Od ledna do března 1943 byl pro podezření z odbojové činnosti zatčen a vězněn gestapem. I po svém propuštění plnil odbojové úkol...

Rudolf Petershagen (3)

Rudolf Peter Hagen byl ve druhé světové válce jako důstojníkem Wehrmachtu. Velel univesitnímu městu Greifswald, které zachránil před zničením tím, že se mu jej podařilo předat sovětským vojskům bez boje.

Rudolf Nešvera (4)

Narozen 18.4.1883 v Budyni, zemřel 15.1.1966 v Praze. Hry a prózy.

Rudolf Mayer (4)

Rudolf Mayer byl český básník a spisovatel, představitel májovců. Narodil se jako jedno ze šesti dětí hostinského v samotě Nová Hospoda . Základní školu navštěvoval v Plánici. Poté studoval na gymnáziu v Klatovech. Když mu bylo 13 let, zemřel mu otec, v šestnácti i matka. V dalších studiích ho podporoval strýc, lékař ve Vídni. Ve Vídni žil ve šlechtickém vychovatelském ústavu a studoval práva ve Vídni. Pro ponižování šlechtickými spolužáky i z dalších důvodů odešel po čtyřech semestrech v roce 1857 do Prahy, kde pokračoval ve studiu práv na Karlově univerzitě. V Praze žil chudě, bez podpory, živil se kondicemi. Po příchodu se brzy dostal do okruhu májovců a v jejich almanachu Máj roku 1858 publikoval své první verše. Prahu opustil pro nemoc v roce 1864, živil se jako vychovatel a později v Praze jako koncipient. V roce 1864 získal s finanční podporou doktorát do dalšího zaměstnání však již pro nemoc nenastoupil. Pobýval mezi jiným u svých sester, u jedné z nich v Loučimi zemřel na tuberkulózu. Jeho poezie patří k nejkvalitnější poezii tohoto období. Za svého života nevydal žádnou sbírku, posmrtně je vydal jeho přítel. Tyto básně měly poměrně velký ohlas mezi májovci. Kulisou jeho veršů byla obvykle Šumava. Vzorem mu byl Mácha , ale Mayerova poezie měla navíc i silné sociální motivy. V básni V poledne je reprezentuje topič, který v kotelně bilancuje všechny ústrky a nespravedlnosti života a uvažuje nad tím, jestli by neměl výbuchem kotle, do něhož přikládá, zničit dům svých pánů. Uvědomuje si, že podobně uvažuje chátra, a že jsou v tom i rizika. Nakonec usoudí, že odstranění jednoho tyrana není spásou pro všechny, a o tu má jít především. Prakticky celá jeho poezie vyšla pod názvem Pro vlast a svobodu v roce 1951. ...

Rudolf Kuchynka (4)

Rudolf Kuchynka byl český historik umění. Kuchynka studoval gymnázium v Písku a na Obchodní akademii v Praze. V roce 1894 se stal úředníkem na Královských Vinohradech a posléze ředitelem tamního magistrátu. Jako historik umění byl autodidakt. Vynikal pečlivostí, s níž ověřoval veškeré údaje, fotografoval a katalogizoval některé sbírky a vybavení kostelů. Objevil některá vzácná umělecká díla: Smrt Panny Marie z Košátek, obraz J. Kupeckého nebo Sprangerův Epitaf pražského zlatníka Mikuláše Müllera. Spolupracoval na vzniku Lehnerových Dějin umění národa českého. Významně se podílel na badatelském poznání dějin umění renesance, manýrismu a baroka. Pro Dějepis umění v Čechách, vydávaný SVU Mánes, zpracovával od roku 1923 kapitoly o českém malířství 16.-18. století. Ke stému výročí narození Josefa Mánesa zpracoval do roku 1919 lístkový katalog čítající kolem 5 000 položek. Roku 1911 se zasadil o zevrubné zpracování díla Petra Brandla, které vyústilo o dva roky později výstavou. Přispěl významně k poznání díla Jana Kupeckého, V. V. Reinera, Ludvíka Kohla, Viktora Barvitia, Augusta Bedřicha Piepenhagena, Karla Škréty a Josefa Navrátila. Nejpozději od roku 1918 se stává Waldesovým konzultantem a poradcem v utváření sbírky starého umění, odborné vědecké knihovny a tvůrcem inventářů sbírek Waldesových. Některé práce nedokončil protože roku 1923 ztratil zrak.

Rudolf Kopecký (5)

Narozen 27.12.1893 v Praze, zemřel 25. 11. 1981. Novinář, redaktor, autor protináboženské a socialistické literatury, překlady z angličtiny a němčiny.

Rudolf Kegel (7)

Učebnice němčiny.

Rudolf Fuchs (5)

Rudolf Fuchs byl pražský německý básník, dramatik, redaktor, překladatel do němčiny. Maturoval na pražském německém reálném gymnáziu. V letech 1909-1910 pracoval jako úředník v Berlíně, poté v Praze. V roce 1916 připravoval vydání německého překladu Slezských písní Petra Bezruče. Předmluvu ke knize psal Franz Werfel, který byl v té době důstojníkem 19. pluku c. k. těžkého polního dělostřelectva v Haliči. Poštovní zásilka textů pro nakladatelství Kurt Wolff Verlag v Lipsku, kde měla kniha vyjít, byla zachycena rakouskou policií . Fuchs byl vyslýchán a poté odveden do rakouské armády. Kniha přesto vyšla a v roce 1917 následovalo druhé vydání. Obě vydání ale musela překonávat překážky německé cenzury. Po skončení války v roce 1919 se vrátil do Prahy a pracoval jako obchodní úředník. Od roku 1923 spolupracoval s deníky Prager Tagblatt, Prager Abendblatt a Prager Presse. Otiskoval divadelní a výtvarné kritiky, fejetony básně a povídky. Přispíval ke spolupráci českých a německých básníků a spisovatelů, překládal českou poezii, podílel se na vydávání almanachů české poezie v němčině. Angažoval se v protinacistickém hnutí. V roce 1938 byl členem delegace německého exilového PEN klubu na Kongresu PEN klubů v Praze. Po obsazení Československa nacistickými vojsky v roce 1939 uprchl do Velké Británie. Fuchsova manželka Loni uprchla dne 29. června 1939 spolu s rodinou Ludwiga Windera z Protektorátu přes Polsko a Švédsko za ním. Zahynul při dopravní nehodě v Londýně 17. února 1942. Jeho ostatky byly v roce 1956 uloženy na Novém židovském hřbitově na Smíchově. Dále je autorem několika nevydaných románů. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Fuchs

Rudolf Eucken (4)

Rudolf Christoph Eucken byl německý filozof a univerzitní profesor, představitel hnutí za obnovu idealistické metafyziky, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1908. Rudolf Christoph Eucken studoval na univerzitách v Berlíně a Göttingenu klasickou filologii, historii a filozofii a hluboce se zabýval Aristotelovými postupy a výrazovými prostředky. V letech 1871 až 1874 působil jako univerzitní profesor filozofie v Basileji a od roku 1874 až do roku 1920 v Jeně. V 80.letech 19. století vystoupil jako vedoucí činitel hnutí kritizující převládající naturalisticko-pozitivistický světový názor. Ve svém díle se snažil na základě tradic německého klasického idealismu vytvořit vlastní koncepci metafyziky ducha, spojující filozofický aktivismus s křesťanským náboženstvím a s některými prvky pozdější filozofie života. Východiskem jeho prací, ve kterých usiloval o obnovu idealistického myšlení a tvořivých sil lidstva, bylo pojetí duchovního světa jako autonomního, věčného, majícího absolutní smysl a hodnotu. Jako zastánce neoidealismu požadoval a zdůvodňoval sjednocení tvorby a života do mravně-duchovního činu, který by překonal úpadek moderní civilizace spočívající v tom, že se kulturní práce stala neosobní, čímž by se opětovně vytvořil opravdový duchovní život. Svůj myšlenkový postup Eucken označoval jako noologickou metodu, která spočívala v tom, že duchovní svět nechápal jen psychologicky, ale také jako objektivní hodnotu. Smysl bytí pak spatřoval v aktivním naplňování duchovních hodnot. Euckenovy spisy se vyznačují obrovským kazatelským patosem působícím zejména proti odlidštění lidské kultury. Zejména proto byla roku 1908 Euckenovi udělena Nobelova cena za literaturu „… za závažné hledání pravdy, pronikavou sílu myšlení a široký rozhled, za vřelost a mohutnost stylistického ztvárnění, s nimiž v četných pracích hájil a rozvíjel idealistickou životní filosofii“ ....

Rudolf Duda (4)

stručný životopis: Po absolvovaní štúdia na Prírodovedeckej fakulte v Bratislave odbor ložisková geológia pôsobil dva roky v Slovenskej akadémii vied. Po predhodnocovaní postojov z roku 1968 "bol odídený" na geologický prieskum do Spišskej Novej Vsi. Od roku 1990 pôsobí vo Východoslovenskom múzeu. Vystriedal rozličné pracovné funkcie - námestník riaditeľa, poverený riaditeľ - teraz pracuje ako odborný pracovník prírodovedného odboru - geologických zbierok. dôležité informácie: Doposiaľ napísal šesť kníh, teraz sú ďalšie dve v tlači. Z nich vyšla iba jedna v slovenčine - Slovenské minerály I. a II. diel, ktoré akceptovalo ministerstvo školstva ako učebnú pomôcku. Ďalšie knihy mu vyšli v rôznych jazykových mutáciach. Svět drahých kamenů vyšla v 13 jazykoch, Veľká encyklopédia minerálov vyšla v 9 jazykoch, Veľká encyklopédia drahých kameňov v 3 jazykoch. Celkovo jeho diela zatiaľ vyšli asi v 15 krajinách sveta v náklade vyššom ako 600 000 kusov! Pôsobí aj ako predseda Mineralogického klubu pri Východoslovenskom múzeu v Košiciach.

Rudolf Breuss (3)

Rakouský laický přírodní léčitel. Je autorem nové formy léčby půstem.

RT-VOX (4)

Roy Haynes (2)

Roy Haynes je kultovní americký jazzový bubeník a kapelník, jehož kariéra trvá již více než sedm desetiletí. Haynes se narodil 13. března 1925 v Bostonu ve státě Massachusetts, profesionální kariéru zahájil ve 40. letech 20. století a rychle se proslavil svým osobitým stylem hry na bicí. Hrál s opravdovými jazzovými legendami, jako jsou Lester Young, Charlie Parker, Thelonious Monk, John Coltrane a Sarah Vaughan. Haynes je oslavován pro svou všestrannost a podílel se na nejdůležitějších událostech v historii jazzu, včetně bebopu a post-bopu.

Rostislav Matulík (3)

Narozen 27. 1. 1964, zemřel 12. 3. 2020. Teolog, novinář a překladatel z angličtiny.

Rostislav Cevela (3)

Narozen 1953 v Přerově. MUDr., internista, práce z oboru, též práce o systému posudkové služby.

Roshani Chokshi (4)

Indickofilipínskoamerická autorka young adult románů. Studovala práva na univerzitě Emory, kterou po úspěchu svého prvního románu opustila. Dříve publikovala romány The Startouched Queen , který byl nominovaný na Locus Award a Norton Award, a A Crown of Wishes .

Rosemary Sutcliff (4)

Rosemary Sutcliffová se narodila v hrabství Surrey v rodině námořního důstojníka. Ve dvou letech se u ní projevila Stillova choroba, zasahující svalový systém, a většinu života proto strávila na vozíku. Jako dítě musela ležet a během těchto chvil jí matka předčítala díla takových spisovatelů, jako byli Dickens, Thackeray a Trollope, a také řecké a římské báje. Kromě čtení ale nebyla ve škole příliš úspěšná, a tak ve čtrnácti letech nastoupila na uměleckou akademii, kde se specializovala na malbu miniatur. Ve čtyřicátých letech se její první dílo vystavovalo v Královské umělecké akademii a po válce se stala členkou Královské společnosti malířů miniatur. V roce 1950 vyšla její první dětská kniha, The Queen’s Story . Od té doby se věnovala psaní historických příběhů pro děti, díky nimž získalo její jméno na poli dětské literatury takový věhlas a obdiv. V roce 1975 jí královna u příležitosti svých narozenin udělila Řád britského impéria v hodnosti důstojnice. V roce 1992 byla povýšena do hodnosti velitelky Řádu britského impéria. Rosemary Sutcliffová zemřela roku 1992 ve věku 72 let.

Roseanne Williams (3)

Rosa Lindberg (6)

Autorka milostných románů pro ženy.

Rosa Liksom (4)

Rosa Liksomová, vlastním jménem Anni Ylävaara, je finská spisovatelka a fotografka. V literatuře se proslavila zejména svými povídkami, ve kterých z nezúčastněného pohledu líčí život lidí v odlehlých částech severního Finska i ve velkoměstech. Za román Hytti nro 6 získala v roce 2011 Cenu Finlandia.

Ros Asquith (5)

Ros Asquith byla karikaturistka a ilustrovala 60 knih pri mládež. Její první práce, ve věku 17 let byla ilustrovat, Řecké mýty o americké audiovizuální společnosti. Vystudovala Camberwell školu umění, pracovala jako fotografka, designérka. Ros má dva syny a žije v severním Londýně jako kritik džezu.

Rory Ryder (4)

Autor jazykových učebnic.

Rona Halsall (3)

Britská spisovatelka psychologických thrillerů. Obchodní mentorka.

Ron Winkler (1)

Romana Šíchová (5)

Narozena 9. 4. 1971 v Chomutově. Ilustrátorka.

Roman Voosen (4)

Německý spisovatel.

Roman Vido (1)

PhDr. Roman Vido, Ph.D. , narozen 17. 1. 1978 v Ostravě. Na Masarykově univerzitě v Brně vystudoval obory filozofie - sociologie na filozofické fakultě. Rovněž absolvoval PhD. studium obor sociologie na fakultě sociálních studií, opět na MU v Brně. V současnosti působí jako odborný asistent na katedře sociologie .

Roman Staša (1)

Narozen 16. 6. 1988 ve Zlíně. Kondiční trenér a bývalý juniorský hokejista. Vítěz televizního soutěžního pořadu amatérských kuchařů MasterChef Česko.

Roman Sokola (2)

Podnikatel a poradce v oblasti virtuálních organizací, virtuálních kanceláří a organizace podniku.

Roman Nikolajevič Kim (3)

Narodil se ve Vladivostoku. Do roku 1917 žil v Tokiu, kde také chodil do školy. Po VŘSR se vrátil do vlasti, kde vystudoval Vladivostockou univerzitu. Od roku 1923 se věnoval literatuře, převážně psal detektivní a špionážní romány v prorežimním politickém duchu.

Roman Mrázek (3)

Narozen 21.11.1921 v Letovicích u Blanska, zemřel 17.11.1989. PhDr., CSc., profesor katedry rusistiky a literární vědy na filosofické fakultě. Práce v oboru, překladatel z ruštiny.

Roman Kozák (5)

Roman Kozák je český železničář - výpravčí, milovník Šumavy a spisovatel. Je autorem většího počtu sbírek pohádek, železničních příběhů a vlastivědných knih. Část jeho děl byla přeložena do němčiny. Je místopředsedou Stifterova pošumavského železničního spolku se sídlem ve Vimperku. Narodil se 18. září 1965 v Podbořanech. Je zaměstnán na železnici. Od roku 1988 žije ve Volarech. Pracuje jako výpravčí.

Roman Gallo (4)

Po studiu na Univerzitě Karlově těsně před listopadem 1989 nastoupil jako redaktor v agentuře ČTK a od té doby věnuje médiím celý svůj profesní život. V devadesátých letech působil v různých pozicích v redakci deníku Mladá fronta DNES, kde stál i u zrodu portálu iDNES.cz. Jako šéfredaktor Hospodářských novin stál za jejich přeměnou v moderní noviny nejen pro ekonomickou elitu. Je jedním z duchovních otců zpravodajského portálu Aktuálně.cz. Roky také působil v zahraničí jako mediální konzultant, přednášel na řadě mezinárodních konferencí o vývoji médií. V době arabských revolucí pracoval v Egyptě pro největší noviny arabského světa Al-Ahram, poté řídil reorganizaci a modernizaci saudského deníku Al Yaum a podílel se na dalších mediálních projektech v zemích Blízkého východu. Studentům žurnalistiky přednášel v různých obdobích posledních 20 let jak na Masarykově univerzitě v Brně, tak na pražské Univerzitě Karlově. Poslední roky působí jako ředitel redakcí Deníku, které patří do portfolia vydavatelství Vltava Labe Media. Zde se podílí na zásadní reformě a modernizaci sítě regionálních médií.

Roman Cikhart (6)

Roman Jan Cikhart byl český pedagog a spisovatel, regionální historik, vlastivědný a kulturní pracovník. Narodil se ve mlýně svého otce v blízkosti památné zříceniny Starý Zámek v Borotíně. Zde se zřejmě zrodil i jeho zájem o historii, zejména o husitství a dějiny rodného kraje a rovněž o historii a pověsti vesnic na Táborsku. O rodné obci vydal již v roce 1909 samostatný spisek Borotín, nástin historický. Po základní školní docházce absolvoval Učitelský ústav v Soběslavi a již zde při studiu spolupracoval s historikem a zakladatelem místního muzea Karlem Lustigem a napsal zde dějiny Soběslavi. V roce 1910 se oženil, roku 1921 vystoupil z římskokatolické církve. Učitelskou praxi zahájil Cikhart na škole v Radeníně, v roce 1911 přešel do Radkova a 1914 do Jistebnice. Další důležitou životní etapou se stal Tábor, kde v roce 1923 nastoupil jako odborný učitel na dívčí měšťanské škole. Působil také jako předseda učitelské jednoty Komenský. Publikoval v pedagogických listech Český učitel a Česká škola. Zastával mnoho čestných funkcí; sepsal dějiny Zemského ústředního spolku jednot učitelských. Roman Cikhart byl autorem mnoha článků o regionálních dějinách Táborska, o historických osobách, o pověstech a vlastivědných zajímavostech, uveřejňovaných v různých listech, např. Český jih, Národní politika, Tábor, Národní osvobození, Časopis společnosti přátel starožitností českých. Podílel se na tvorbě Věstníku jihočeských muzeí a vlastivědného časopisu Kraj kalicha . Významná kapitola publikační práce učitele a historika Cikharta je spojena s Jihočeským sborníkem historickým. Zde publikoval v letech 1928 až 1956 přes osmdesát článků a statí. Mnohé cenné práce vydal Cikhart vlastním tiskem. Práce historika Romana Cikharta je dodnes považována za základ při bádání a práci s fakty v regionální historii. Jeho významný p...

Romain Sardou (2)

Romain Sardou je francouzský spisovatel, žije ve Švýcarsku v Neuchâtelu. Jeho babička Gertruda Finková je narozena v Příšovicích. Pochází z umělecké rodiny, jeho otcem je zpěvák Michel Sardou a dědečkem herec Fernand Sardou.