Všichni Autoři a témata

O. M Libkin (1)

Marija Jakovleva (1)

Eva Pensdorfová (1)

Narozena 3. 11. 1931 v Praze, zemřela 19. 12. 2009 Lázně Letiny. Muzikoložka.

Blanka Kadlečková - Šustová (1)

Thierry Hertoghe (1)

Belgický lékař, endokrinolog. Zabývá se anti-agingem. Publikace z oboru.

Igor Fedorovič Belza (1)

Ruský hudební skladatel, muzikolog a literární kritik. Též skladatel filmové hudby.

Michail Fedotovič Ovsjannikov (1)

Ruský filozof, autor publikací z oboru estetiky, pedagog.

Rembrandt Harmenszoon van Rijn (1)

Rembrandt, celým jménem Rembrandt Harmenszoon van Rijn , byl nizozemský malíř, kreslíř, grafik a rytec. Je považován za jednoho z nejlepších malířů a grafiků západního umění. Doba jeho tvorby spadá do tzv. nizozemského zlatého věku, , období rozkvětu nizozemské společnosti a její kultury v 17. století. Slavným se stal již za svého života a záhy byl považován za největšího nizozemského malíře. Rembrandt ve svém díle prokazuje výjimečnou znalost klasické ikonografie, technicky mistrné zvládnutí šerosvitu a figurální malby. Jeho dílo zahrnuje portréty, zejména autoportréty, a také holandské krajiny a obrazy s mytologickými či biblickými tématy. Své obrazy podepisoval RH, později RHL . První obraz, který podepsal jménem Rembrant, byla Hodina anatomie doktora Tulpa . Rembrandt Harmenszoon van Rijn se narodil jako nejmladší z devíti dětí 15. července 1606 v nizozemském Leidenu. Jeho otec byl mlynář a matka dcera pekaře. Narodil se na svou dobu do poměrně dobře zaopatřené rodiny. Otci patřila část městského mlýna, zanechal po sobě určité jmění. Nejmladší Rembrandt byl ze synů jediný, kterého dala rodina studovat. Chodil do latinské školy, protože rodiče z něj chtěli mít pastora. V patnácti letech vstoupil do učení k místnímu malíři, jenž absolvoval cestu za poznáním do Itálie, Jacobu Isaacszoonu van Swanenburghovi. Tento první mistr učil mladého Rembrandta po tři roky základům malířského řemesla. Ve svých osmnácti letech v roce 1624 se rozhodl, že se půjde dále učit do Amsterdamu k mistru Pieteru Lastmanovi, ten se specializoval na malování portrétů a biblických témat na velkých formátech obrazů. Ve svých prvních obrazech ještě Rembrandt stupňoval mistrovu malířskou techniku. V této době nejraději maloval obrazy s biblickou tematikou. Když se Rembrandt rozhodl odejít z učení u Pietra Lastmana, jeho kroky vedly zpět do rodného Leidenu. ...

Petr Šauer (1)

Profesor na VŠE. Jeho publikace jsou zaměřené na ekonomiku a životní prostředí.

Lukáš Matoušek (1)

Lukáš Matoušek je klarinetista, skladatel, hudební režisér a dramaturg. Studoval na Pražské konzervatoři dirigování u Václava Smetáčka, klarinet u Milana Kostohryze a skladbu u Zdeňka Hůly. Po absolvování konzervatoře navštěvoval kurz elektronické a konkrétní hudby v Československém rozhlase v Praze dále pokračoval ve studiu skladby, nejprve soukromě u Miloslava Kabeláče a později na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u Ctirada Kohoutka. Vyučoval hru na klarinet na Deylově konzervatoři v Praze a byl hudebním režisérem a redaktorem Československého rozhlasu v Praze . Po roce 1989 byl dramaturgem a hudebním režisérem Studia Matouš a v letech 2000 – 2006 pracoval jako dramaturg Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Od roku 2001 vyučuje na katedře hudební teorie Akademie múzických umění v Praze. V roce 1969 zkomponoval Kantátu na starozákonní latinský text Nářku Jeremiášova pro sóla, smíšený sbor a čtyři žesťové nástroje, jako reakci na Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Kantáta měla velký úspěch a získala na festivalu Musica Sacra Nürnberg, prémii města Norimberku. To však současně znamenalo diskriminaci ze strany normalizátorů a jeho díla se po téměř 20 let v Československu prakticky nehrála. Ve své tvorbě používal moderní skladebné techniky: dodekafonii, aleatoriku a témbrovou hudbu. Kromě toho jej však zajímaly paralely mezi hudbou novodobou a středověkou. V roce 1963 založil soubor Ars cameralis specializovaný na konfrontaci středověké hudby hrané na historické hudební nástroje a hudby soudobé, hrané na moderní nástroje. Je jeho uměleckým vedoucím a vystupuje s ním i jako hráč na klarinet a historické dechové nástroje. V 70. letech spolupracoval též se souborem Pražští madrigalisté. Středověkou hudbu studoval i na své stáži v Londýně jako stipendista British Council. O historických nástrojích rovněž přednášel na katedře muzikologie Filozofické...

George Sale (1)

Britský orientalista, překladatel z arabštiny a právník.

Icilio Guareschi (1)

František Filip (1)

František Filip je český filmový a televizní režisér. Již během studií na FAMU počátkem 50. let 20. století točil své první dokumentární filmy, prakticky od dob jeho studií se také datuje jeho spolupráce s Československou televizí. Během svého života režíroval okolo 600 filmů a televizních pořadů všech žánrů pro diváky všech věkových kategorií. Dne 24. března 2018 převzal Cenu Thálie 2017 za šíření divadelního umění v televizi.

Alois Průcha (1)

Narozen 4.11.1884 v Kocelovicích. Pedagog, spisy pedagogické a pro mládež, učebnice.

Emo Bohúň (1)

Emo Bohúň byl slovenský spisovatel, novinář, redaktor, zakladatel humoristických časopisů Dereš, Bubon a Veselé noviny. Je také autorem memoárových a humoristických próz a lidových románů, přičemž některé z nich byly i zfilmovány. Studoval na gymnáziu v Ružomberku, v maďarském Makově a na obchodní akademii v Dolném Kubíně. Po roce 1918 působil jako referent, bankovní úředník a redaktor v Prešově. Následně působil jako úředník, nebo redaktor ve městech Košice, Ružomberok a Bratislava. V Bratislavě působil od roku 1925 jako redaktor několika časopisů, později jako redaktor v jistém období i ředitel Slovenské tiskové kanceláře. Po nástupu komunismu byl perzekvován, měl dočasně zákaz publikační činnosti a byl vystěhován z Bratislavy. Teprve v roce 1955 mu komunistický režim umožnil publikovat v okresních novinách Cíl v Žilině. Po pádu stalinismu publikoval jako redaktor závodního časopisu Úderník. V tomto období přispíval do Roháče, Nové literatury, Technických novin, Večerníku, Života a zejména do Kulturního života. Do Bratislavy se směl vrátit díky přímluvě Juraje Špitzera. Je také autorem libreta operety Ženské rozmary a překládal z maďarské literatury . V Žilině v ulici J. M. Hurbana má od roku 1999 umístěnou pamětní desku. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emo Bohúň na slovenské Wikipedii.

Roger Hicks (1)

Jörg Walz (1)

Německý autor publikací o historii a současnosti automobilového průmyslu.

Pera Mojsejevna Ataševa (1)

Herečka, novinářka, manželka režiséra S. Ejzenštejna. Se spisovatelem Šamilem Achuškovem napsala dvoudílné "Materiály o historii světové kinematografie" - 1. díl o D. W. Griffithovi a 2. díl o Ch. Chaplinovi .

Josef Rieger (1)

Narozen 19.3.1880 v Libštátě, zemřel 4.1.1941 v Brně. Ing., profesor betonářského stavitelství, publikace z oboru.

František Chudárek (1)

K. C McKinnon (1)

Pelletierová byla výjimečně nadanou studentkou, což jí v dětství umožnilo přeskočit dva ročníky a maturovat již v šestnácti letech. V sedmnácti letech ji však vyloučili z Maineské univerzity, jelikož vyvolala falešný požární poplach. Po svém vyloučení pak stopem cestovala po celých Spojených státech, až se nakonec vrátila zpět na svoji Alma Mater, kde odgraduovala. Poté odjela do Nashvillu, aby se zde stala textařkou. Ani zde ale nevydržela dlouho a odjela do Tennesse, kde se seznámila s hvězdou country hudby Jimem Glaserem, k němuž se nastěhovala a s nímž se později zase rozešla. Nakonec si po tří měsíční známosti vzala Toma Viorikica, hotelového manažera, s nímž se setkala v Kanadě. Svůj první román "The Funeral Makers" napsala během svého pobytu v Tennessee a sklidila s ním v literární komunitě úspěch. Od té doby sepsala již celou řadu dalších románů, některé z nich pak pod pseudonymem K.C. McKinnon. V roce 1998 vzbudila Pelletier mezinárodní zájem svou knihou Candles in Bay Street, za níž dostala milion dolarů a která byla přeložena do deseti dalších jazyků a nakonec podle ní byl natočen i film.

Jordan Sophie (1)

Sophie Jordan je americká spisovatelka publikující též pod názvem Sharie Kohler. Vyrostla v hornaté krajině Texasu, kde fantazírovala o dracích, válečnících, královnách a princeznách. Sophie je bývalá středoškolská učitelka angličtiny, ale také autorka bestsellerů dle New York Times a USA Today. Nyní žije v Houstonu se svou rodinou. Když nepíše, tráví svůj čas rozebíráním děje s kýmkoli, kdo je ochotný poslouchat, a plnění jejího DVR pravými krimi příběhy a reality show.

Johann von Guenther (1)

Jaroslav Povolný (1)

Narozen 21.4.1884 v Pelhřimově, zemřel 31.10.1948. PhDr., středoškolský profesor, učebnice češtiny, editor českých klasiků.

Mikuláš Hofmann (1)

Narozen 6.12.1845 v Horách Matky Boží u Sušice, zemřel 8.8.1907 ve Slatiňanech. Chemik, pedagog, pedagogický spisovatel a autor učebnic, překlad z francouzštiny.

Louis de Robert (1)

Francouzský spisovatel konce 19. století . Byl velice populární ve Francii, jeho díla měla témata žena a láska. Začátkem 20. století vydáván i v Českých zemích.

Ingrid Churá (1)

Slovenská autorka publikace o košíkářství.

Penny Preston (1)

Pediatrička zaměřená na zdravý vývoj dětí, autorka prací z oboru.

Anna Šilingerová (1)

Narozena 3. 9. 1936 v Praze. Učitelka mateřské školy, vydavatelka zpěvníků pro děti, autorka dokumentárních filmů.

Ladislav Kristen (1)

Povídka pro mládež.

Malin Schwerdtfeger (1)

Německá spisovatelka narozena 27. prosince 1972 v Brémách. Od roku 1992 studovala na Univerzitě v Berlíně, obor židovské a islámské studie. Po prvních literárních pokusech, okolo roku 1990, se zaměřila na prozaickou tvorbu, která byla publikována v časopisech a sbornících. V roce 2000 se účastnila soutěže Ingeborg Bachmannové v Klagenfurtu. Její prozaický debut Café Saratoga, který vypráví příběh polské emigrantské rodiny z pohledů dvou dospívajících dívek, vzbudil vyšší zájem čtenářů i literárních kritiků. Kniha byla později přeložena na polštiny. V současné době žije v Berlíně.

Philippe de Ségur (1)

Francouzský generál a historik, autor pamětí.

Petr Hraboš Hrabalik (1)

Nar. 17. 1. 1962 v Havlíčkově Brodě. V osmdesátých letech žil postupně v Havlíčkově Brodě, Hradci Králové, Liberci, od roku 1987 dodnes v Praze. Člen undergroundových kapel Maama a Křečový žíly, několika rockových skupin , od roku 1988 hlavní persona havlíčkobrodského hardcorového souboru Našrot, s nímž vydal pět alb; to poslední, Mirror And The Mask, nasměrovalo původní tříakordový hard core někam daleko do Orientu. V letech 1995–2000 archivářem televizního dokumentu Bigbít, v současné době pracuje na jeho internetové verzi. Kdysi aktivní fotbalista, dnes význačný fotbalový teoretik, s obzvláštní slabostí pro fotbal argentinský. Vinárnu U sudu nadále navštěvuje. Sbírky a knihy • Bujaré výlety perverzní pomazánky • Pokusné stavy šílenství • Expedice Paris ´90 • Intim spray“ • Viděno Sudem • Mimo Sud • Sběrné Sudoviny • Návrat k Sudu

Petr Urbánek (1)

doc. MUDr. Petr Urbánek, CSc. * 12. července 1969 v Praze po promoci v roce 1993 nastoupil na 1. interní kliniku 1. LF UK a VFN, kde pracoval do roku 2001, poté přešel na 4. interní kliniku 1. LF UK a VFN a od roku 2005 působí na Interní klinice 1. LF UK a ÚVN. Má atestaci z vnitřního lékařství, nástavbovou atestaci z hepatogastroenterologie a je držitelem funkčních licencí z ezofagogastroduodenoskopie, endoskopické retrográdní cholangiopankreatografie a následných terapeutických výkonů. Docentem v oboru vnitřního lékařství byl jmenován v roce 2005. Je předsedou České hepatologické společnosti ČLS JEP , vedoucím pracovní skupiny ČHS pro chronické hepatitidy a členem Evropské asociace pro studium jater . Je ženatý, má tři děti.

Dan Hampton (1)

Podplukovník letectva USA ve výslužbě Dan Hampton odlétal během dvaceti let , které strávil jako stíhací pilot F-16 u letky „Divokých lasiček“ , 151 bojových misí - v první válce v Zálivu, v Iráku a v Kosovu.

Michael Procházka (1)

Narozen 9.9.1945. Autor autobiografického příběhu patnáctiletého chlapce, který se pokusil se zbraní v ruce unést civilní dopravní letadlo a dostat se tak za hranice někdejšího Československa.

Neville Duke (1)

Britský stíhací pilot.

Mark Lightbody (1)

Autor průvodců Lonely Planet.

Guy Edwardes (1)

Anglický fotograf, zejména krajin autor teoretických fotografických příruček.

Tomáš Pohl (1)

Do roku 1991 pracoval jako státní arbitr na Státní arbitráži ČR. Od roku 1991 pracuje v advokacii se zaměřením na obchodní právo. Autor řady publikací a několika desítek článků v odborných časopisech. Je ženatý, žije v Praze.

Václav Jíša (2)

Archivář Závodů Vladimíra Iljiče Lenina v Plzni. Práce v oboru.

Přemysl Šámal (1)

Přemysl Šámal byl český a poté československý politik, účastník protirakouského a protinacistického odboje, kancléř prezidenta Tomáše G. Masaryka a Edvarda Beneše. Po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy pracoval jako advokát, zároveň působil např. v Muzeu Království českého nebo v Matici české. Také byl aktivním členem České strany pokrokové , od roku 1914 stál v jejím čele. Na začátku 1. světové války byl jedním ze zakladatelů a organizátorů odbojové organizace Maffie. Po emigraci E. Beneše stál v jejím čele a měl velkou zásluhu na tom že nebyla nikdy odhalena, byl dobrým koordinátorem konspiračních sítí. Od února 1918 podporoval Českou státoprávní demokracii, do níž převedl velkou část bývalých realistů. V říjnu 1918 se zúčastnil jednání českých politiků s Edvardem Benešem v Ženevě, během pražských události 28. října tak nebyl přítomen v tuzemsku. Po vzniku samostatného Československa se stal pražským starostou. Od roku 1918 byl také poslancem Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive z ní vzniklou Československou národní demokracii. Mandátu se vzdal na 72. schůzi v září 1919. V roce 1919 se stal přednostou Kanceláře prezidenta republiky, kterým byl až do prosince 1938. Kvůli této funkci se vzdal funkce pražského starosty. Po začátku 2. světové války stál v čele odbojové organizace Politické ústředí, seskupující politiky z různých stran. Měl krycí jméno Oráč. 27. ledna 1940 byl ve svém bytě v pražské Karmelitské ulici 14 zatčen gestapem za své protinacistické postoje. Byl čtyři měsíce vyslýchán a poté uvězněn v berlínské věznici Alt-Moabit. Odtud byl na vysokou kauci propuštěn do soukromé nemocnice v Berlíně, ve které krátce poté zemřel. In memoriam byl v roce 1992 vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Poprvé se oženil 31. července 1899 s Annou Nekvasilovou , dcerou karlínskéh...

Rudolf Dreikurs (1)

Rudolf Dreikurs, , americký psychiater a pedagóg, úzko spolupracoval s psychológom Alfrédom Adlerom - rozvinul jeho teóriu rozvoja personálnych potrieb.

Paľo Malohradňanský (1)

Paľo Malohradňanský, vlastným menom Ing. Pavel Krajči debutoval rozsiahlou knihou čŕt, úvah, esejí a poviedok Čriepky a iné ...ky z fajkového bytu . Druhá autorova kniha Človek a jeho zánik je súbor filozofických úvah a filozofujúcim esejí, v ktorej sa ako človek s vysokoškolským odborným vzdelaním chemika zamýšľa nad najpodstatnejšími problémami súčasného sveta i budúcich ľudských pokolení. Jeho najnovšie dielo Život bez vedy? je žánrovo príbuzné predchádzajúcej knihe.

Jonathan P Murray (1)

Vlastimil Blažek (1)

Narozen 23.9.1878 v Brně, zemřel 19.3.1950 v Praze. PhDr., hudební archivář, historik, profesor Státní konzervatoře, literatura z oboru.

Rostislav Kuba (1)

Herec Rostislav Kuba se jen zřídka dostal k větším rolím, díky svému značnému vytížení před filmovou a televizní kamerou především v 80. letech je jeho tvář divákům dobře známá. Pochází z Mostu, kde již v polovině šedesátých let začínal jako elév na jevišti místního Divadla pracujících, až později se odhodlal ke studiu herectví na pražské DAMU, absolvoval v roce 1976. Po dokončení DAMU získal první stálé angažmá v Městských divadlech pražských, odkud ale brzy zamířil do Semaforu, kde se připojil ke skupině Josefa Dvořáka. Zatímco před kamerami se Rostislav Kuba v posledních letech prakticky nevyskytuje, nadále se věnuje divadlu, příležitostně i dabingu a divadelní režii. Kromě toho publikoval dvě vzpomínkové knihy, Slavné herecké historky a Nedotknutelní aneb Jak jsem potkal hvězdy .

Helmut Gaensel (1)

Narozen 1934 v Kovářské u Chomutova. Hledač Štěchovického pokladu, bývalý horník a majitel zlatých a stříbrných dolů v Americe.

Petr Čech (1)

Petr Čech je český fotbalový brankář. Nyní působí v anglickém klubu Chelsea jako čtvrtý brankář. V době své kariéry působil v týmech Viktorie Plzeň, Chmelu Blšany, Sparty Praha, Rennes a Arsenalu FC. Všeobecně je považován za jednoho z nejlepších fotbalových brankářů v historii. Po Milanu Barošovi, Vladimíru Šmicerovi a Marku Jankulovském se stal v roce 2012 čtvrtým českým vítězem Ligy mistrů. Klubový rekord Chelsea v počtu vychytaných nul ve všech soutěžích, který držel s 208 čistými konty Peter Bonetti překonal 11. ledna 2014. Je držitelem rekordu anglické Premier League v počtu vychytaných čistých kont. Ze všech fotbalistů má na kontě nejvíce zápasů za českou fotbalovou reprezentaci .Momentálně působí jako hokejový brankář v týmu Guildford Flames. V červnu 2003 se oženil se svou dlouholetou přítelkyní Martinou Dolejšovou, spolužačkou ze Sportovního gymnázia v Plzni, se kterou má dceru Adélu a syna Damiána . Mezi jeho záliby patří hra na bicí, na YouTube lze nalézt coververze jeho oblíbených kapel Nirvana, Foo Fighters a System of a Down. V roce 2018 vydal ve spolupráci s Janem Paličkou vlastní autobiografii. V žákovských výběrech začal jako útočník, až ve 4. třídě si jej vyhlédl trenér gólmanů. Od té doby se pevně uchytil v prostoru mezi tyčemi. V době kdy hrál za dorost Viktorky, poprvé nastoupil v reprezentačním výběru . Úspěšné vystoupení na ME do 16 let, kde byl vyhlášen nejlepším gólmanem turnaje, předznamenalo začátek veleúspěšné kariéry . FC Viktoria Plzeň však nedokázala ocenit kvality mladého brankáře a za pouhých 350 tisíc Kč jej přepustila do klubu FK Chmel Blšany . Přestup do Blšan nicméně znamenal významný zlom v Čechově kariéře. Brzy se zde totiž dočkal prvoligového debutu. 30. října 1999 ve věku 17 let nastoupil k utkání na pražské Spartě . Za FK Chmel Blšany odehrál během dvou sezón celkem 27 zápasů, ve druhé sezóně díky svým výkonům již zastával pozi...

Elizabeth Mayne (1)

Narozena v San Antoniu. V jedenácti letech si pro všechny své učitele dovedla vymýšlet neuvěřitelné příběhy a výmluvy. Později čelila těmto dětským prohřeškům z druhé strany katedry. Věnovala se výchově problémových dětí. Osobně má ráda exotické hrdiny, jednoho takového si ostatně před 20 lety vzala za muže. K psaní romantických příběhů si našla čas a dostatek klidu, až když byly její nejmladší dceři 2 roky.

Mia Krejčíková (1)

Helene Siegel (1)

Eva Maria Bartenschlager (1)

Německá zvěrolékařka.

Amalie Bláhová (1)

Literatura o zpracování měkkého ovoce.

Jan Halák (1)

Narozen 1. 1. 1980. Mgr., Ph.D., filozof, odborný redaktor, překladatel z francouzštiny.

Alois Klaus (1)

Narozen 28.11.1872 v Heřmanově Městci. Pedagog, osvětový a národohospodářský pracovník. Učitel na obecných školách ve Stolanech, Seči a Blatně, na měšťanských školách v Heřmanově Městci a Chrudimi. Své pedagogické působení na Chrudimsku zakončil v r. 1919 na chrudimské obchodní akademii, pak ředitel obchodní akademie v Dolním Kubíně, od r. 1920 ředitel obchodní akademie v Nitře. Za pobytu v Chrudimi vydal řadu vlastivědných průvodců z regionu - Lichnice, Heřmanův Městec a okolí, Průvodce po Železných horách, Nasavrky. Byl výkonný redaktor prvních tří dílů sborníku Chrudimsko a Nasavrcko. Zemřel 14.02.1931 v Nitře.

James Huneker (1)

James Gibbons Huneker se narodil 31. ledna 1857 ve Philadelphii. Vystudoval právo, v jedeadvaceti letech však vyrazil na rok do Paříže, kde studoval hru na klavír a setkával se s význačnými umělci své doby. Po návratu do USA přesídlil do New Yorku, opustil ženu s dítětem a naplno se pustil do výtvarné, hudební a literární kritiky, přičemž preferoval moderní tvorbu a autory jako Čechov, Strindberg, Ibsen, Dreiser nebo Crane. Sám se stal autorem dvou povídkových sbírek a jednoho románu. Mezi lety 1892 a 1899 byl ženatý se sochařkou Clio Hinton. Zemřel 9. února 1921.

Lucyna Krzemieniecka (1)

Narozena 11. května 1907 ve Varšavě a zemřela 22 září tamtéž. Studovala polskou a románskou literaturu na varšavské univerzitě. Autorka řady dětských knih

Tibor Sásik (1)

Slovenský publicista, autor publikací o Slovensku.

Oldřich Jezbera (1)