Lukáš Matoušek je klarinetista, skladatel, hudební režisér a dramaturg. Studoval na Pražské konzervatoři dirigování u Václava Smetáčka, klarinet u Milana Kostohryze a skladbu u Zdeňka Hůly. Po absolvování konzervatoře navštěvoval kurz elektronické a konkrétní hudby v Československém rozhlase v Praze dále pokračoval ve studiu skladby, nejprve soukromě u Miloslava Kabeláče a později na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u Ctirada Kohoutka. Vyučoval hru na klarinet na Deylově konzervatoři v Praze a byl hudebním režisérem a redaktorem Československého rozhlasu v Praze . Po roce 1989 byl dramaturgem a hudebním režisérem Studia Matouš a v letech 2000 – 2006 pracoval jako dramaturg Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Od roku 2001 vyučuje na katedře hudební teorie Akademie múzických umění v Praze. V roce 1969 zkomponoval Kantátu na starozákonní latinský text Nářku Jeremiášova pro sóla, smíšený sbor a čtyři žesťové nástroje, jako reakci na Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Kantáta měla velký úspěch a získala na festivalu Musica Sacra Nürnberg, prémii města Norimberku. To však současně znamenalo diskriminaci ze strany normalizátorů a jeho díla se po téměř 20 let v Československu prakticky nehrála. Ve své tvorbě používal moderní skladebné techniky: dodekafonii, aleatoriku a témbrovou hudbu. Kromě toho jej však zajímaly paralely mezi hudbou novodobou a středověkou. V roce 1963 založil soubor Ars cameralis specializovaný na konfrontaci středověké hudby hrané na historické hudební nástroje a hudby soudobé, hrané na moderní nástroje. Je jeho uměleckým vedoucím a vystupuje s ním i jako hráč na klarinet a historické dechové nástroje. V 70. letech spolupracoval též se souborem Pražští madrigalisté. Středověkou hudbu studoval i na své stáži v Londýně jako stipendista British Council. O historických nástrojích rovněž přednášel na katedře muzikologie Filozofické... Zdroj: wikipedia.org