Všichni Autoři a témata

Honor Head (1)

Britská autorka publikací pro mládež i dospělé. Zaměřuje se zvláště na tématiku zvířat.

Pavlína Blahotová (1)

Narozena v roce 1966. Novinářka, redaktorka, vede rubriku věnovanou dekoru a životnímu stylu. Práce z oboru.

Marion Dawidowski (1)

Autorka příručky o výrobě látkových loutek.

Ondrej Čiliak (1)

Ondrej Čiliak sa narodil 1. septembra 1951 v Novákoch. Stredoškolské štúdiá absolvoval v Prievidzi , nadstavbové štúdium knihovníctva r. 1970 – 72 v Martine, potom študoval žurnalistiku na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. Pracoval ako metodik v Okr. knižnici a redaktor v Mestskom kultúrnom stredisku v Prievidzi, od r. 1990 sa venoval profesionálne novinárstvu. Po časopiseckých začiatkoch debutoval zbierkou básní Ústami spravodlivých . Ďalšie zbierky básní Podhorské hladiny , Čistá po dotyku , Tváre v zrkadle , Cesta do nežnosti , Aréna , Planetárium , bibliofília Ostré ticho , Dobrý vietor a Hudba zo stromov . Je zostavovateľom publikácií o dejinách, pamiatkach a dejateľoch hornej Nitry. Zomrel 7. mája 2012 v Bojniciach.

Jared Cade (1)

Jared Cade je nadšeným fanouškem Agathy Christie a stal se odborníkem na její romány. Objevil několik povídek, které po desítky let unikaly pozornosti badatelů, a našel i dvě ztracené divadelní hry. Podle knihy "Agatha Christie - Jedenáct dní nezvěstná" byl natočen televizní dokument BBC. Jared Cade žije a pracuje v Londýně.

Peter Glickman (1)

Americký chiropraktik a léčitel.

Zdeněk Šprinc (1)

Narozen 2.7.1919 v Olomouci, zemřel 22.10.1988 tamtéž. JUDr., PhDr., veřejný a kulturní činitel, vlastivědný pracovník, publicista.

Robert J Rotella (1)

Americký psycholog, zabývá se sportovní psychologií.

Robert Cullen (1)

Americký novinář a spisovatel.

Antonín Bielich (1)

Narozen v srpnu 1944 v Nižboru. Mykolog, autor ilustrací hub.

Ladislav Zápotocký (1)

Ladislav Zápotocký, pseudonym Budečský, druhý pseudonym Mikuláš Haštalský, byl český novinář a politik, průkopník socialismu a spoluzakladatel české sociálnědemokratické strany. Byl otcem pozdějšího československého prezidenta Antonína Zápotockého. Ladislav Zápotocký se narodil v Praze, v Haštalské ulici, pokřtěn byl v kostele sv. Haštala. Jeho otec Antonín Zápotocký zemřel 10. června 1853 a matka Anna se znovu vdala za Antonína Jiskru. Ten byl Ladislavovým kmotrem a též v roce 1853 ovdověl; z prvního manželství měl, jako Anna Zápotocká, jedno dítě a společně měli manželé Jindrovi další tři děti. S nevlastním otcem, který ho přivedl k zájmu o vzdělání, měl Ladislav dobrý vztah. Po dokončení obecné školy se vyučil krejčovským dělníkem. V jednadvaceti letech se Ladislav Zápotocký začal angažovat v otázkách dělnického hnutí. V roce 1873 spoluzaložil Vzdělávací besedu dělníků krejčovských, která existovala do zákazu v roce 1877. V roce 1873 se též stal redaktorem čtrnáctideníku Dělnické listy. Ve stejném roce ale redakci opustil a s dalšími socialisticky smýšlejícími redaktory založil periodikum Budoucnost. Často též přispíval do socialisty později obnovených Dělnických listů. Články v Budoucnosti a Dělnických listech podepisoval pseudonymem L. Budečský. Podle nekrologu v Dělnických novinách měl za tuto práci plat tři zlaté týdně. 28. září 1876 se Ladislav Zápotocký zúčastnil založení české zemské organizace rakouské sociální demokracie a byl zvolen do jejího užšího vedení. 7. dubna 1878 se v hostinci U Kaštanu v Břevnově konal tzv. Břevnovský sjezd. Na sjezdu byla ustavena Sociálně demokratická strana českoslovanská v Rakousku, Josef Boleslav Pecka a Ladislav Zápotocký byli hlavními osobnostmi tohoto sjezdu. Vznikla tak zvláštní organizace českých sociálních demokratů v rámci celorakouské sociálně demokratické strany. Krátce poté bylo zahájeno policejní vyše...

Ada Siegl (1)

Narozen 17. 12. 1905 v Praze, zemřel 23. 9. 1989. Lidový hudební skladatel.

Jaroslav Selner (1)

Narodil se 5. května 1906 v Kročehlavech . Tolik dobrodružství na jediný lidský život. Generál Jaroslav Selner unikal smrti, ať se po něm sápalo gestapo nebo komunisté. Ve druhé světové válce prošel západní i východní frontou, bojoval v Africe u Tobrúku, do Československa se na jaře 1945 probil přes Duklu. Kronika rodu Selnerů sahá až do první poloviny 17. století k povstání Chodů proti německému šlechtici Maxmiliánu Lammingerovi. Jedním z přímých předků Jaroslava Selnera byl konšel z Újezda na Domažlicku Jan Selner. Spolu s dalšími vůdci rebelie, sedlákem Janem Sladkým Kozinou a draženovským rychtářem Kryštofem Hrubým, měl být popraven. Ale hrdelní trest mu byl zmírněn a ze žaláře ho propustili v roce 1698, tři roky po Kozinově smrti. Spisovatel Alois Jirásek ve svých Psohlavcích Selnerovo jméno neuvádí, používá pro něj rodovou přezdívku Čtverák, kterou získal podle újezdského statku „Hu Štveráků“, na němž hospodařil. Jan Selner Čtverák byl prvním z povstalců, kteří napadli Lammingerovy úředníky. A měl za sebou řadu odvážných činů už před tím, než se stal ústřední postavou povstání Jan Sladký Kozina. Povahu předků v sobě Jaroslav Selner nezapřel. „Byl to člověk, který měl rád život,“ vzpomíná na svého otce syn Jaroslav. „Rozhodně to nebyl upjatý důstojník zaujatý jen kariérním postupem. Rád si dal sklenku něčeho dobrého a hezká děvčata mu nebyla lhostejná.“ Vysokou válečnou školu dokončil Selner pár měsíců před podpisem Mnichovské dohody. Když v březnu 1939 wehrmacht obsadil zbytek země, vstoupil třiatřicetiletý kapitán generálního štábu do odbojové organizace Obrana národa. Jeho skupina byla ale brzy odhalena, tak se rozhodl emigrovat. Při útěku z Brna v prosinci 1939 ho gestapo málem dostalo. Po válce se ze spisů německé tajné policie dozvěděl, že ho i s kolegou nadporučíkem Fictumem v Brně sledovali. V autě před domem na něj čekala hlídka. Protože nemohl spát, vyrazil Selner na nádraží už ve čtyři ráno. Chtěl jít pěšky, ale kolem projížděla tramvaj, t...

David Václavík (1)

David Václavík je český religionista, bývalý vedoucí Ústavu religionistiky v Brně. Vystudoval filosofii a religionistiku na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně . V stejném roce začal působit jako odborný asistent na katedře filosofie Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci, kde se věnoval především problematice soudobé filosofie a religionistiky. V letech 2000 až 2002 spolupracoval s Centrem pro ekonomickou a sociální strategii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Podílel se především na analýzách situace etnických a kulturních minorit a problematiky kulturní identity. V roce 2004 ukončil doktorské studium religionistiky a v témže roce začal také jako odborný asistent působit na Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde se věnuje zejména metodologii religionistiky, fenoménu nových náboženských hnutí, sociologii náboženství a roli náboženství v moderní společnosti Od roku 2005 do roku 2010 byl vedoucím tohoto pracoviště. V roce 2015 se stal vedoucím Katedry filosofie na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL . Jeho odborná činnost se věnuje zejména roli náboženství v moderní společnosti a jejím proměnám. V této souvislosti se pak zaměřuje především na tři oblasti: nová náboženská hnutí, vztahy mezi tzv. sekulární společností a náboženstvími v západních společnostech a konečně fenoménu tzv. non-religion, který v sobě zahrnuje různé podoby "bezvěrectví" od ateismu po různé formy náboženského apateismu. Právě posledně zmíněnému fenoménu pak věnoval většinu svých současných publikací. Vedle výše zmíněných oblastí se pak věnuje i otázkám souvisejících s metodologií vědeckého studia náboženství a procesem institucionalizace religionistiky jako vědecké disciplíny. V roce 2004 se stal tajemníkem České společnosti pro religionistiku a v roce 2008 byl zvolen její...

Fethullah Gülen (1)

Fethullah Gülen je turecký islámský učenec, myslitel, intelektuál, aktivista, teolog, autor a básník, obhájce vzdělání a emeritní kazatel. Je vůdcem náboženského hnutí, ke kterému se hlásí přes 10 milionů členů. Od konce 90. let 20. století žije v USA. Narodil se jako Muhammed Fethullah Gülen v obci Korucuk v blízko města Erzurum v severovýchodní části Turecka. Jeho otec, Ramiz Gülen, byl imámem v regionu. Jeho matka Emine Hanim pečovala o rodinu a měla tedy hlavní vliv na Gülenův duchovní a náboženský vývoj. Fethullah Gülen navštěvoval základní školu v rodné vsi a poté, co se s rodinou přestěhoval do nedalekého městečka, začal rozvíjet své náboženské vzdělání. V roce 1959 byla Fethullahu Gülenovi v Edirne udělena státní kazatelská licence a v roce 1966 byl převeden do města Izmir. Tam se začaly formovat jeho progresivní myšlenky o vzdělání, vědě, ekonomice a sociální spravedlnosti a množství jeho stoupenců se začalo zvyšovat. Během této doby cestoval do různých provincií v Anatolii, kde přednášel v mešitách, kavárnách a podobně. Fethullah Gülen mluvil o důležitých otázkách, od míru a sociální spravedlnosti až po teoretický naturalismus. Jeho hlavním cílem podle jeho vlastního vyjádření zůstávalo sloužit lidstvu a vést mladou generaci k harmonii mezi intelektem a náboženskou tradicí. Během svého života až do dnes byl Fethullah Gülen silně ovlivněn myšlenkami mnoha velkých muslimských učenců, mezi kterými byli: Said Nursi, Mawlana Jalaladdin Rúmí, Abu Hanifa, Ghazali, Imam Rabbani, Yunus Emre. V souladu s těmito mysliteli ztělesňují Gülenova filozofie a knihy myšlenky altruistické služby své komunitě a lidstvu obecně, harmonii mezi inteligencí a srdcem, upřímnost a hlubokou oddanost a lásku ke stvoření. Po celý svůj život je Gülen známý svou podporou demokracie, vědy, dialogu a nenásilí. Fethullah Gülen je považován za zakladatele a inspirátora světového sociálního hnutí známé jako Hizmet , často známého po...

Ján Greža (3)

Narozen 26.1.1897 v Žebráku u Hořovic, zemřel 31.5.1960 v Praze. Novinář, prózy a básně, překladatel z maďarštiny.

Eman Macoun (1)

Fotograf, spoluautor turistického průvodce.

Eva Zelená (1)

Autorka turistického průvodce.

Luisa Ondráčková (1)

Autorka kuchařských knih.

Margéris Zariņš (1)

Lotyšský hudební skladatel a prozaik.

Jan Rataj (1)

Jan Rataj byl rakouský a český zemědělec a politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, jeden ze zakladatelů České agrární strany. Absolvoval nižší reálku v Písku, vyšší reálku absolvoval roku 1874 v Linci . Profesně potom působil jako rolník v rodné Vráži. V letech 1880–1883 byl starostou této obce . Byl předsedou hospodářského spolku v Písku. Koncem století se uvádí jako člen okresní školní rady a člen okresního zastupitelstva v Písku . Zasedal v kuratoriu lesnického učiliště v Písku. Koncem 80. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1889 byl zvolen v kurii venkovských obcí do Českého zemského sněmu. Politicky patřil tehdy k mladočeské straně. Roku 1889 ovšem založil spolu s Alfonsem Ferdinandem Šťastným a s rolníkem Junem Selskou jednotu, později Sdružení českých zemědělců, které se ještě před koncem století vyvinulo v samostatnou Českou agrární stranu. Mandát v zemském sněmu obhájil ve volbách v roce 1895 a uvádí se již jako agrárník. Za ně zde byl opětovně zvolen i ve volbách v roce 1901. Zasedal v české sekci zemské zemědělské rady a byl i členem zemské železniční rady. Zasedal i v Říšské radě , kam usedl 20. října 1898 místo Jana Vašatého za kurii venkovských obcí, obvod Písek, Strakonice atd. Mandát obhájil za stejný obvod i ve volbách roku 1901. Zvolen byl rovněž ve volbách roku 1907, konaných již podle všeobecného, rovného volebního práva, kdy byl zvolen v obvodu Čechy 067. Zasedal pak v poslaneckém Klubu českých agrárníků. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1911. Na Říšské radě zastával od roku 1901 funkci historicky prvního předsedy samostatného poslaneckého Klubu ...

Jiřina Hlobilová (1)

Gabriele Beyerlein (1)

Německá psycholožka, socioložka a spisovatelka.

Wolfe Lowenthal (1)

Narodil se v Pittsburghu a studium thaj-ťi-čchüan zahájil u proferora Čeng Man-čchinga v New Yorku v roce 1967. Pracoval jako sazeč, byl scénáristou a mírovým aktivistou. V současné době žije, studuje a vyučuje ve své škole Long River Tai Chi Circle v New Yorku.

Hans Ziegler (1)

Německý ekonom, publicista.

Miroslav Jodl (1)

Někdejší vědecký pracovník Filozofického ústavu ČSAV, známý autor knihy Teorie elity a problém elity, signatář Charty 77. Miroslav Jodl vystudoval filozofii a český jazyk na Filozofické fakultě UK. Za druhé světové války byl totálně nasazen a tato zkušenost vyústila v dlouhodobou vážnou chorobu. Ta mu znemožnila pracovat jako středoškolský profesor, jak původně zamýšlel a přiměla ho začít se realizovat v oblasti vědecké a literární publicistiky. Pracoval jako redaktor v nakladatelství Naše vojsko, na konci 50. let odešel do Filozofického ústavu ČSAV. V odobí husákovské normalizace byl za svou činnost vyhodnocen totalitním režimem jako „nepřítel“ a ztratil práci. Nakonec jej zaměstnala jedna pražská tiskárna jako korektora vysázených textů. Přesto se ani po roce 1989 nestal militantním antikomunistou a své myšlenky, které byly charakteristické smyslem pro spravedlnost a hledáním koncepce člověka a demokratického politického systému vyjadřoval v poznámkách a studiích, které vycházely od roku 1990 pod souhrnným názvem „Myšlenky a otázky“.

Jaroslava Václavková (1)

Narozena 26.6.1905 v Brně, zemřela 1.11.1978 v Kralupech nad Vltavou. PhDr., literární historička, publikace z oboru, překladatelka z němčiny.

Valerìj Ševčuk (1)

Valerij Oleksandrovyč Ševčuk je současný ukrajinský prozaik. Narodil se v Žytomyru na Volyni, vystudoval historii v Kyjevě, kde také pracoval jako archivář. Těžiště jeho tvorby tvoří jednak psychologizující romány ze současného prostředí , jednak díla navazující na literaturu Kyjevské Rusi; z nichž nejznámější je román На полі смиренному; toto dílo bylo zatím jako jediné přeloženo do češtiny pod titulem Příbytek pokory aneb Nový synaxář kyjevský sepsaný hříšným Simeonem, mnichem svatého kláštera Pečerského. V něm se autor inspiroval tzv. Kyjevopečerským paterikem ze 13. století a prostřednictvím postavy mnicha Simeona vypráví ve dvanácti kapitolách o dvanácti dávných řeholnících, současnících letopisce Nestora , přičemž osoba vypravěčova se děje rovněž účastní a je pojítkem jeho jednotlivých epizod. Dějištěm je kyjevský jeskynní klášter, dnes známý jako Kyjevskopečerská lávra. Literární teoretička Daniela Hodrová spatřuje v románu příbuznost s Ecovým dílem Jméno růže.

Jonathan Luxmoore (1)

Novinář zabývající se církevní problematikou ve východní Evropě, dopisovatel listů The Tablet, National Catholic Register, Catholic International, Catholic News Service a Ecumenical News International.

Jolanta Babiuch-Luxmoore (1)

Přednášející na Institutu sociologie Varšavské univerzity a předsedkyně Tranpsarency International v Polsku.

Aleš Florian (1)

Grafik, ilustrátor, tvůrce ex-libris.

Oldřich Vanknecht (1)

Autor a ilustrátor knihy Mravenec Tečka.

Vlasta Vrázová (1)

Vlasta Adéla Vrázová byla Čechoameričanka, dcera cestovatele Enriqua Stanka Vráze, která se angažovala v krajanském hnutí ve Spojených státech amerických, kde organizovala humanitární a materiální pomoc pro Československo, kromě toho byla i vydavatelka časopisů pro emigranty ve Spojených státech amerických a exilovou aktivistkou. Po druhé světové válce přivezla do Československa finanční a materiální pomoc American Relief for Czechoslovakia, za což byla v roce 1945 vyznamenána jako jedna z mála žen Řádem Bílého lva. Byla předsedkyní Československé národní rady americké. Významně přispěla k vytvoření Společnosti pro vědy a umění . Narodila se v Chicagu a vyrostla ve čtvrti Česká Kalifornie, South Lawndale, Chicago. Jejím otcem byl Enrique Stanko Vráz , cestovatel narozený českým rodičům v Bulharsku. Její matka se rovněž jmenovala Vlasta Vrázová . Její dědeček z matčiny strany August Geringer byl vydavatelem českého deníku Svornost, který vycházel ve Spojených státech amerických od roku 1875. Bratr Vítěslav, používající anglicky znějící jméno Victor, v letech 1932 a 1933 vyučoval v Praze na Univerzitě Karově, později získal doktorát na Northwestern University v městě Evanston , kde následně přednášel ekonomii a obchod a zde 23. srpna 1939 zemřel. Během první světové války rodina intenzivně podporovala zahraniční akce Tomáše Garrigue Masaryka. Od roku 1919 do roku 1939 žila v Praze, kde z počátku pomáhala svému otci, který zde vyučoval až do své smrti roku 1932. Během druhé světové války se vrátila se svou matkou do Washingtonu D.C., kde pomáhala české exilové vládě. V roce 1945 se vrátila do Prahy jako ředitelka American Relief for Czechoslovakia. Řídila distribuci pomoci v hodnotě 4 milionů USD - potravin, léků, oblečení a další podpory. V roce 1946 obdržela Řád Bílého lva za významnou podporu poválečné obnovy Českoslo...

Karl Löwe (1)

Ješajahu Leibowitz (1)

Ješa'jahu Leibowitz byl izraelský filozof a vědec, známý svými otevřenými, často kontroverzními názory na židovství, etiku, náboženství a politické otázky. Ješa'jahu Leibowitz se narodil v Rize v roce 1903. V domě svých rodičů získal tradiční židovskou výchovu. V roce 1920 se rodina přestěhovala do Berlína. Mezi lety 1919 až 1924 studoval chemii a filozofii na Humboldtově univerzitě v Berlíně, kde byl pak v letech 1926 až 1930 asistentem biochemika Karla Neuberga. Od roku 1929 studoval medicínu na univerzitách v Kolíně nad Rýnem a Heidelbergu. Doktorem medicíny se stal na univerzitě v Basileji roku 1934. Následujícího roku vycestoval do mandátní Palestiny a usadil se v Jeruzalémě. Oženil se s Gretou Winter, pocházející z Bonnu, s níž měl šest dětí. Jeho syn Elija Leibowitz byl předsedou astrofyzikálního oddělení Telavivské univerzity a dlouholetý předseda Wiseovy observatoře. Další syn, Uri, byl profesorem medicíny v Univerzitním lékařském centru Hadasa. Dcera Jiska byla prokurátorkou. Jeho sestra Nechama Leibowitz byla světoznámou biblistkou. Ješa'jahu Leibowitz byl aktivní do posledního dne. Zemřel ve spánku 18. srpna 1994 . Od roku 1936 Leibowitz přednášel na fakultě matematiky a přírodních věd na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Roku 1941 se stal profesorem biochemie a od roku 1952 byl řádným profesorem organické chemie a neurofyziologie. Jeho odborným zájmem byla zejména oblast cukrů a enzymů. Na Hebrejské univerzitě přednášel po dobu téměř šesti desetiletí biochemii, neurofyziologii, filozofii a dějiny vědy. Jeho náboženská filozofie spočívá na jednoznačné tezi, že judaismus se vyjadřuje naplňováním micvot a ve snášení „jha micvot“, nikoli ve věroučných zásadách a dogmatech, ve kterých se ani po mnoha generacích nedospělo ke všeobecné shodě. „Víra není vědění o Bohu , nýbrž to, že jsem si vědo...

Jiří Jurok (1)

PhDr. Jiří Jurok, CSc., historik, pracovník Okresního vlastivědného muzea Nový Jičín, člen zastupitelstva města Příbor.

Jo-Ann Greene (1)

Autorka monografií z oblasti populární a rockové hudby.

Doris Krystof (1)

Odborník dějiny umění, historie a literatury.

Matthew Cooper (1)

Narozen 1952. Anglický historik.

Jaromír Kopecký (1)

Jaromír Kopecký byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním obvodu Chotěboř-Chrudim. V Národním shromáždění zasedal do konce jeho funkčního období, tedy do voleb v roce 1960.

Jiří Kyrášek (1)

Narozen 29.9.1929 v Praze, zemřel 19.11.1978 v Praze. PaedDr., CSc., docent pedagogické psychologie, práce a překlady z oboru.

Job (1)

Jób je biblická postava, vzor a prototyp trpícího spravedlivého. Jób je hlavní postavou stejnojmenné starozákonní knihy Jób, jež je v rámci Tanachu zařazena mezi Spisy. Jméno se vykládá jako „Pronásledovaný“ či „Vystavený nepřátelství“. Kniha Jób začíná představením Jóbova charakteru – popisuje ho jako spravedlivého a bohabojného člověka, kterému Bůh žehná. Nicméně Satan pomluví jeho bezúhonnost a Bůh, aby vyzkoušel jeho věrnost, vydá Joba do Satanových rukou. Výsledkem je osobní tragédie, která pro Joba představuje ztrátu dětí, bohatství a zdraví. Hlavní část textu sestává z přímé řeči Jóba a jeho tří přátel, kteří místo slov útěchy začínají nahlas předkládat své domněnky ohledně toho, proč Bůh dopustil, aby Jóba postihlo takové neštěstí. Kniha končí Božím vstupem do nekončící debaty a změnou Jóbova údělu, neboť právě on, na rozdíl od svých rádoby přátel, v Božích očích obstál. Bůh Jóba za jeho věrnost a stálost odměnil nejen tím, že mu dal větší bohatství, než měl dříve, ale dopřál mu, aby se mu znovu narodilo sedm synů a tři dcery. Poté, co Bůh změnil Jóbovi úděl, žil Jób ještě 140 let. Jób se v průběhu dějin stal synonymem pro každého spravedlivého, který nezaslouženě trpí, a jeho jméno začalo figurovat i ve známém úsloví „Jobova zpráva“ či „Jobova zvěst“, jež obecně označuje špatnou zprávu. Na druhé straně je však Jób i synonymem pro člověka, který v bolesti a utrpení zůstává stálý a dokáže své utrpení s pokorou přijmout. O velmi trpělivém člověku se proto říká, že je „trpělivý jak Job“. Jób je v islámském náboženství vnímán jako prorok. O rodovém původu Jóba kniha Jób mlčí. Udává pouze, že žil „v zemi Úsu“. Nicméně Septuaginta ve svém apokryfním dodatku upřesňuje, že tato země se nacházela při hranicích Edómu a Arábie. Prorok Jeremjáš v knize Pláč pak rovnou uvádí, že v zemi Úsu bydlí dcera edómská neboli potomci Ezaua, kteří se rodově spříznili s potomky Chorejce Seíra, jehož vnuk se...

Mordechai Gichon (1)

Emeritní profesor archeologie v Tel Avivu. Narozen v Berlíně, od r. 1943 žije v Izraeli.

Jita Splítková (1)

Autorka JITA Splítková – literátka, výtvarnice, fotografka. Vyšly ji knihy: Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí. Spolupracovala s celou řadou tištěných i elektronických časopisů a novin. Od roku 1997 sama vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, umění a vědu. V současné době píše několik blogů. Její práce je zaměřená na popularizaci vědy, fiktivní historii a sci-fi. Své knihy si sama ilustruje.

Frank Bolle (4)

Americký autor komiksů, knižní ilustrátor.

Johan Marais (1)

Jihoafrický přírodovědec a fotograf, zaměřený na herpetologii.

Josef Kalvoda (1)

Josef Kalvoda byl profesor dějin a politických věd, publicista, poradce federálního ministerstva školství Spojených států amerických, předseda Křesťansko demokratického hnutí v exilu. Josef Kalvoda se narodil 15. ledna 1923 v Malči u Chotěboře ve východních Čechách. V roce 1937 vystudoval nižší stupeň gymnázia, ale z rozhodnutí otce gymnaziální studia ukončil. Posléze vypomáhal při správě rodinného hospodářství a navštěvoval Odbornou školu hospodářskou v Nasavrkách, kterou úspěšně ukončil v roce 1940. V roce 1936 vstoupil do Sdružení katolické mládeže. Po konci 2. světové války vstoupil do Československé strany lidové. Jako její člen vystupoval jednoznačně protikomunisticky, byl proti plánům na kolektivizaci vesnic a nesouhlasil s politikou vedení strany v čele s Janem Šrámkem. Již v roce 1947 byl vyšetřován StB. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl zatčen a obviněn z protistátní činnosti. Když byl propuštěn z vazby a měl vyčkávat na začátek procesu, zvolil raději emigraci do Německa. V letech 1949–1951 pobýval v Norsku. Roku 1951 vycestoval do USA. Po příjezdu do USA pracoval jako ošetřovatel či dělník a cestoval po celé zemi. Tam se také rozešel s exilovou lidovou stranou a založil Křesťansko demokratického hnutí v exilu . Roku 1956 získal americké občanství a bakalářský titul z politologie a historie na Hunter College of the City University of New York, posléze na Columbia University of New York titul M.A v oboru politologie. Celé studium studoval při zaměstnání. Roku 1960 vstoupil do americké republikánské strany. Aktivně podporoval prezidentské kampaně Barryho Goldwatera a obě kampaně Ronalda Reagana, jejichž názory na komunismus nejvíce odpovídaly těm jeho. V roce 1980 byl členem výboru Scholars for Reagan and Bush. V roce 1960 získal titul Ph.D. na Columbia University of New York a dále působil jako vysokoškolský pedagog. V roce 1968 při uvolnění politických pom...

Jana Beránková (1)

Mgr. Jana Beránková Odborná asistentka na katedře gymnastiky UK FTVS vyučuje základní gymnastiku, účelovou gymnastiku, kondiční programy a aerobik. Od roku 1997 působí jako instruktorka aerobiku, zaměřuje se především na step aerobik, dance aerobik a jumping. Již několik let se věnuje tvorbě choreografií pro soutěže pořádané ČSAE kategorie funk/ hip hop. Je první Češkou propagující závodní formu rope skipping . Mezi její další aktivity patří spolupráce s Českou obcí sokolskou. V roce 2006 zrealizovala projekt hromadné step aerobikové skladby pro 842 cvičenců, která byla předvedena na XIV. všesokolském sletu v Praze na Strahově. Jana Beránková rovněž působí jako ilustrátorka metodických materiálů a tak zúročuje své mnohaleté výtvarné vzdělání. Obrázky si sama připravila i pro tuto knihu.

Mike Philip (1)

Autor sci-fi literatury.

John C Hocking (1)

Hildegarde Hoyt Swift (1)

Hildegarde Hoyt Swiftová byla americká spisovatelka knih pro děti a mládež. Proslavila se především svým literárním zpracováním života černošské abolicionistky a filantropky Harriet Tubmanové The Railroad to Freedom . Hildegarde Hoyt Swiftová se narodila roku 1890 v Clintonu ve státě New York. Vystudovala střední školu v Auburnu a pak prestižní newyorskou univerzitu The New School for Social Research. Zde se pak stala profesorkou dětské literatury. Později žila ve dřevěném srubu v Adirondack Parku nebo ve starém domě na Long Islandu. Její práce s dětmi v New York City's Union Settlement jí inspirovala k psaní dětských knih a dvakrát za ně získala cenu Newbery Honor, jednu z nejprestižnějších cen za dětskou literaturu ve Spojených státech, Roku 1930 za příběh o stavbě železnice Little Blacknose a roku 1933 za své nejslavnější dílo The Railroad to Freedom .

Miroslav Fritzký (1)

Viktor Jevický (1)

Vincent Sokolovský (1)

Albert Stankoven (1)

Gabriele Winkel (1)

Německá historička, spoluautorka publikace o prezidentech USA.

Ulrike Skorsetz (1)

Německá historička, autorka prací z oboru, spoluautorka publikace o prezidentech USA.

Edvard Grieg (1)

Edvard Grieg byl proslulý norský skladatel a klavírista, který je považován za jednoho z předních skladatelů romantické éry. Grieg se narodil 15. června 1843 v norském Bergenu a již od útlého věku projevoval silný zájem o hudbu. V patnácti letech byl poslán na lipskou konzervatoř v Německu, aby získal formální hudební vzdělání. Během své kariéry se Grieg inspiroval norskou lidovou hudbou, která výrazně ovlivnila jeho skladatelský styl.

Kevin Krisciunas (1)

Počítačový programátor a astronom Spojeného astronomického střediska,Havajského ústředí infračerveného teleskopu Spojeného království a teleskopu Jamese Clarka Maxwella, které jsou oba umístěny na vrcholu sopky Mauna Kea.Je autorem knihy Světová astronomická centra

Ivan Michajlovič Steblin-Kamenskij (1)

Ruský jazykovědec, syn ruského filologa M. I. Steblin-Kamenského.