8341–8400 z 153063 Autoři
Hugo von Hofmannsthal (10)
Hugo Laurenz August Hofmann šlechtic von Hofmannsthal, známý spíše pod zkrácenou podobou svého jména Hugo von Hofmannsthal , byl rakouský romanopisec, libretista, básník, dramatik a esejista. Svá díla nejprve vydával také pod pseudonymem Loris a Theophil Morreu. Hofmannsthal se narodil ve Vídni v roce 1874. Měl židovské a italské předky. Šlechtický titul udělil císař Ferdinand I. Dobrotivý v roce 1835 již jeho židovskému pradědečkovi Isaaku Löwu Hofmannovi , pocházejícímu z jižních Čech, který se stal průkopníkem hedvábnického průmyslu v Rakousku. Syn a dědic Isaaka Hofmanna, Augustin Emil von Hofmannsthal, přestoupil na římsko-katolickou víru a oženil se s Italkou Petronillou Ordioni. Otec spisovatele Huga von Hofmannsthala, Hugo August Peter šlechtic von Hofmannstahl , byl zprvu nemanželského původu a byl legitimován až po sňatku svého otce s Rakušankou z velmi zámožné rodiny, Annou Fohleutner . Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě a stal se ředitelem hypotéční banky Oesterreichische Central-Boden-Credit-Bank. V důsledku hospodářské krize v roce 1873 ztratila rodina veškerý majetek a byla pak odkázána na příjmy otce z jeho bankovní činnosti. V roce 1901 se Hofmannsthal oženil s Gertrudou Schlesinger, dcerou vídeňského bankéře. Gertruda byla židovského původu, ale před vstupem do manželství konvertovala ke křesťanství. Po sňatku se usadili ve městě Rodaun a měli spolu tři děti. Hofmannsthalův syn Franz spáchal v roce 1929 sebevraždu, sám Hugo zemřel dva dny po této smutné události na mrtvici. Byl pochován na vídeňském hřbitově Kalksburg . Dcera Christiane von Hofmannsthal se začátkem roku 1929 provdala za německého indologa Heinricha Zimmera, který učil postupně na univerzitě v Greifswaldu a na Heidelberské univerzitě, posléze se stal členem Balliol College na Oxfordské univerzitě . Pot...
Více od autora
Howard Roughan (6)
Howard Roughan se původně živil jako kreativní ředitel v jedné manhattanské reklamní agentuře.Po deseti letech v New Yorku se ale s manželkou rozhodli založit rodinu a odstěhovali se proto do Connecticutu, aby jejich děti vyrůstaly v klidnějším prostředí.Při dojíždění do práce začal Howard Roughan spřádat své první napínavé příběhy a dnes už se psaní věnuje naplno.Inspiraci k jeho druhému románu Příslib lži mu byl rozhovor se ženou, která navštěvovala psychologa.Říkala mi, jak velice je při terapii důležitá důvěra mezi pacientem a terapeutem, vysvětluje Roughan,a já se zamyslel nad tím, jak by se to dalo využít v zápletce románu.Co kdyby se dalo důvěřovat lékaři, ale pacient měl v úmyslu jejich vztah zneužít?Dal by se psycholog zmanipulovat někým, kdo se vydává za jinou osobu?
Více od autora
Hérodotos (7)
Hérodotos z Halikarnássu byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu. Je po něm pojmenován měsíční kráter Herodotus. Mnoho cestoval . Soudil, že k historii je třeba přistupovat geograficky a ke geografii historicky . Ve svých Dějinách vytvořil v devíti knihách nejúplnější popis světa , známého Řekům ve druhé polovině 5. století př. n. l. Hérodotos se narodil v Halikarnássu v Malé Asii, kde se i politicky angažoval a zúčastnil se pokusu svrhnout místního tyrana Lygdamida. Po neúspěchu celé akce musel odejít do exilu na ostrov Samos, později se však vrátil a opět se zapletl do komplotu proti Lygdamidovi; tentokrát se zdarem. Přesto krátce nato rodné město navždy opustil a přesídlil zpátky na Samos. Kolem roku 447 př. n. l. pobýval v Athénách, kde navázal kontakty s řadou významných osobností, mj. se Sofoklem, který na Hérodota dokonce odkazuje ve svém díle Oidipus na Kolónu, a Periklem. V Athénách předčítal úryvky ze svého díla, zač dostával od města finanční odměnu; později odešel do nově založené kolonie Thúrie v jižní Itálii. Své Dějiny zveřejnil v úplné podobě nejpozději v roce 424 př. n. l. a brzy nato pravděpodobně zemřel. Pohřben byl v Thúriích. Hérodotos ve svém díle podrobně rozebral vznik a vývoj největší mocnosti soudobého světa – perské říše – a její konflikt s evropskými Řeky v prvních desetiletích 5. století př. n. l. Řecko-perské války vyplňují podstatnou část druhé poloviny jeho Dějin, bez jeho údajů by bylo jen velmi obtížné rekonstruovat složité předivo vztahů mezi jednotlivými řeckými obcemi, Peršany i dalšími aktéry zá...
Více od autora
Herbert Vollmann (9)
Herbert Vollmann – 1999) byl německý spisovatel. V roce 1934 vyhověl Abd-ru-shinově výzvě a následoval jej do osady Grálu na Vomperbergu v Tyrolsku. Zde začal duchovní cvičení. Ve správě Grálu působil ve vedoucí pozici až do smrti v roce 1999. Důvěrné rozhovory s Abd-ru-shinem mu umožnily rozvinout a prohloubit znalosti nabyté prostřednictvím Poselství Grálu
Více od autora
Herbert Tichy (3)
Herbert Tichy byl rakouský spisovatel, geolog, novinář a horolezec. V roce 1933 cestoval na motocyklu z Rakouska do Indie. V roce 1935 cestoval k hoře Kailás v západním Tibetu. Během druhé světové války pracoval jako geolog a novinář v Číně. 19. října 1954 provedli spolu se Seppem Jöchlerem a Pasang Dawou prvovýstup na Čo Oju.
Více od autora
Herbert Friedrich (3)
Herbert Friedrich je německý spisovatel, především knih pro děti a mládež. Friedrich vystudoval v letech 1941-1944 učitelský ústav ve Frankenbergu. Roku 1944 byl odveden, bojoval na východní frontě a od roku 1945 do roku 1949 byl v sovětském zajetí ve Střední Asii. Po návratu pracoval jako dělník a pak jako učitel v Lomenu, Pirně a v Drážďanech. V letech 1958-1961 studoval na Institutu německé literatury při Lipské univerzitě. Od roku 1961 je spisovatelem na volné noze. Roku 1966 získal východoněmeckou uměleckou cenu Martina Andersena Nexö . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herbert Friedrich na německé Wikipedii.
Více od autora
Henry Kuttner (6)
Henry Kuttner byl americký spisovatel science fiction, fantasy a hororů. Psal také společně se svou manželkou Catherinou Lucillou Mooreovou pod řadou pseudonymů. Patří mezi autory tzv. Zlatého věku science fiction. Henry Kutner byl po otci potomek židovských přistěhovalců z Pruska, kteří žili v San Francisku od roku 1859. Studia na vysoké škole musel během hospodářské krize přerušit a začít pracovat pro literární agenturu svého strýce. Jako nadšený čtenář pulpových magazínů začal sám přispívat do jednoho z nich, do Weird Tales. Zde také vydal roku 1936 svou první povídku The Graveyard Rats , kterou napsal pod vlivem svého literárního vzoru H. P. Lovecrafta. Přispěl rovněž několika příběhy do Lovecraftova cyklu Mýtus Cthulhu. Svou první sci fi povídku When the Earth Lived vydal roku 1937. Lovecraft seznámil Kuttnera s mladou nadějnou spisovatelkou Catherinou Lucillou Mooreovou. Jejich první společné texty vznikly roku 1937 a v červnu roku 1940 se Kuttner s Mooreovou oženil. Ve čtyřicátých letech vydal se svou manželkou pod několika pseudonymy více než 40 prací. Celkový soupis science fiction příběhů této autorské dvojice čítá kolem 180 položek. Jejich harmonická spolupráce prakticky znemožňuje určit, kdo z nich je skutečným autorem toho kterého textu. Roku 1950 se mu podařilo získat magisterský titul na Univerzitě Jižní Kalifornie. Poté v jeho tvorbě science fiction vystřídaly kriminální romány. V roce 1958 zcela náhle zemřel na srdeční infarkt. Kuttnerova tvorba je velmi originální a za autorova života nezískala příliš mnoho ocenění. Z dnešního pohledu je však zřejmé, že spolu se svou manželkou významně ovlivnil žánr science fiction. Jeho povídka Chrudošiví jsou borolové je tradičně řazena mezi deset nejlepších sci-fi povídek do r...
Více od autora
Henri Lhote (8)
Henri Lhote ) byl francouzský etnograf, spisovatel a cestovatel, objevitel skalních maleb na Sahaře. Byl žákem abbé Henriho Breuila, paleontologa zaměřeného na výzkum jeskynního malířství. Při pobytu v Alžírsku se roku 1933 v Djanetu setkal s vojákem jménem Brenans, který mu vyprávěl o tom, jak v jednom údolí liduprázdného pohoří Tassili objevil na skalách malby zvířat. Lhote se na místo vypravil a datoval petroglyfy do období 6. tisíciletí př. n. l., kdy byla Sahara travnatou savanou s množstvím zvěře, které uživilo početnou loveckou a pasteveckou populaci, nazývanou Bovidiáni. Ve spolupráci s pařížským Musée de l'Homme pořídil soupis více než osmi set bovidiánských artefaktů a v roce 1957 uspořádal velkou výstavu jejich kopií v Musée des arts décoratifs. O svých nálezech také napsal řadu úspěšných publikací, dvě z nich byly přeloženy i do češtiny. Kontroverzi vzbudil Lhote svými pokusy interpretovat některé malby jako doklady o návštěvách mimozemšťanů, které ovlivnily vznik lidské civilizace. Například postavu s kulatou hlavou připomínající přilbu nazval „Velký marťanský bůh“.
Více od autora
Helle Helle (7)
Helle Helle je dánská spisovatelka. Její tvorba je charakteristická minimalistickým stylem vyprávění, vychází z banálních situací, každodennosti, téma zůstává nevysloveno ve smyslu „show, do not tell“. Česky vyšly tři její knihy v překladu Heleny Březinové.
Více od autora
Helena Rytířová (7)
Manželka textaře Zdeňka Rytíře Helena je skvělá fotografka a kuchařka. Dokonce jedna z mála, kdo vaří dvě teplá jídla denně. Nikoho tedy nepřekvalilo, když napsala kuchařku a všechny obrázky si sama nafotila.
Více od autora
Helen Bianchin (10)
Vyrůstala na Novém Zélandu a odmalička byla posedlá čtením a svou vlastní představivostí. Už jako dítě si psala povídky jen tak pro zábavu, a když dokončila školu, nastoupila jako sekretářka v otcově právnické firmě. V jednadvaceti se rozhodla s přítelkyní pracovat na australské výletní lodi, ale celou cestu strávila ve své kajutě, protože měla mořskou nemoc. Na své cestě po Austrálii se ve městě Cairns, kde příležitostně pracovala, seznámila se svým budoucím manželem, Danilem Bianchinem, italským imigrantem, který by spoluvlastníkem tabákové farmy. Jeho pitoreskní angličtina jí natolik učarovala, že se za něj po šesti měsících provdala. A najednou musela vařit pro devět sběračů tabáku, starat se o 200 kuřat a několik krocanů, kachen… O tři roky později se už s dcerou Luciou přestěhovali zpátky na Nový Zéland, kde se usadili na dalších šestnáct let. Narodili se jim dva synové, Angelo a Peter. A Helen začala uvažovat o tom, že napíše svou první knížku. Pojednávala o životě na tabákové farmě daleko na severu Queenslandu a hlavním hrdinou by Ital. Dodnes Helen říká, že celý příběh je pravdivý, s tou výjimkou, že narozdíl od jejího manžela hlavní hrdina byl neskutečně bohatý. Napsat první příběh trvalo Helen celý rok. Nejdříve se jí příběh zdál příliš krátký a nedostatečně detailní, pak zase příliš dlouhý, zabředávající do detailů… Zkrátka napotřetí to bylo TO PRAVÉ! A o čtyři měsíce později její rukopis v Londýně přijali. Od té doby napsala dalších pětadvacet knížek. Dnes žije Helen se svou rodinou v Austrálii na queenslandském Zlatém pobřeží. Miluje tenis, ping-pong, cestování na kole a samozřejmě čtení a psaní. Jejím největším oceněním je, když jí někdo řekne, že její knihu přečetl jedním dechem. Pak ví, že se jí podařilo to, o co usilovala: napsat romantický a poutavý příběh, který do svého děje vtahuje čtenáře od začátku až do konce....
Více od autora
Hanna Januszewska (5)
Prozaička, básnířka, překladatelka; autorka divadelních i rozhlasových her. Nositelka Řádu úsměvu .
Více od autora
Hana Librová (5)
Hana Librová , rozená Nechutová, je česká bioložka, socioložka a environmentalistka. Odborně se zabývá především environmentálními souvislostmi životního způsobu/životního stylu a hodnotovými řešeními ekologických otázek. Dle vlastních slov ji velmi ovlivnila Milena Rychnovská. Je sestrou klasické filoložky Jany Nechutové. Je vdaná, má dceru. V roce 1967 absolvovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně a nastoupila jako technička v Algologické laboratoři Mikrobiologického ústavu ČSAV v Třeboni. Od roku 1968 pracovala na Katedře sociologie Filozofické fakulty UJEP. Byla zapojena do Ekologické sekce Biologické společnosti při ČSAV, v níž se formovala ideová environmentalistická opozice. Zde poznala Bedřicha Moldana, Josefa Vavrouška, Emila Hadače, Václava Mezřického anebo Igora Míchala. Od roku 1997 profesorka sociologie. V roce 1998 založila studijní obor Humanitní environmentalistika a následně v roce 1999 Katedru environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kterou do roku 2003 vedla. V roce 1998 jí Nadace Charty 77 udělila Cenu Josefa Vavrouška. V roce 2004 získala Cenu ministra životního prostředí za celoživotní výzkumnou a popularizační práci v oblasti ekologicky příznivého životního způsobu. Popularizační úsilí věnuje především časopisům Respekt, Vesmír a Sedmá generace. V roce 2009 obdržela Medaili Ministerstva školství 1. stupně a v roce 2010 byla nominována na cenu Milady Paulové. V roce 2004 byla pro změnu nominována na Cenu předsedy Grantové agentury ČR za řešení badatelského projektu Trvale udržitelný způsob život jako marginální a jako perspektivní fenomén. Je členkou vědecké rady Fakulty sociálních studií a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a předsedkyní oborové komise oboru Humanitní environmentalistika. Dále je kupříkladu členkou čestného předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život....
Více od autora
Hana Hančová (7)
Narozena 1957. Pedagožka, učebnice a metodické materiály k výuce biologie.
Více od autora
Hana Benešová (6)
Narozena 3.1.1929 v Praze. PhDr., překlady z italštiny, učebnice a slovník italštiny a francouzštiny.
Více od autora
Hakon Mielche (4)
Dánský cestovatel, novinář a milovník dobrodružství, autor několika cestopisů podaných s úsměvem a vtipem.
Více od autora
Håkan Nesser (11)
Håkan Nesser je současný autor severské krimi prózy. Třikrát získal cenu za nejlepší švédskou detektivku a v roce 2000 se stal držitelem prestižního ocenění Glass Key. V současnosti žije Håkan Nesser s ženou a dětmi v Londýně a je úspěšným spisovatelem na volné noze. Nesser se narodil na farmě v Kumla, většinu svého života však prožil v Uppsale. Po univerzitním studiu, kdy se orientoval především na skandinávské jazyky, angličtinu, literaturu, historii a filozofii, pracoval dlouho jako učitel. Jeho první román vyšel v roce 1988, ale jako učitel pracoval až do roku 1998, kdy se rozhodl být spisovatelem na plný úvazek. V roce 2006 se Håkan Nesser a jeho manželka Elke přestěhovali do New Yorku. V současnosti žije Håkan Nesser s ženou a dětmi v Londýně a je úspěšným spisovatelem na volné noze. Håkan Nesser napsal řadu detektivních románů. Jeho knihy byly ze švédštiny přeloženy do více než 25 jazyků. Nesser vytvořil postavy detektiva Van Veeterena a inspektora Barbarottiho, kteří se pohybují v precizně zachyceném prostředí, inspirovaném zejména švédskými, nizozemskými, německými a polskými reáliemi.
Více od autora
Guy Rachet (8)
Francouzský spisovatel, archeolog a egyptolog. Autor odborných a populárně-naučných prací z oboru. Také autor historických románů.
Více od autora
Guy Bass (11)
Autor aj detských kníh žijúci v Londýne, ktorý získal viacero ocenení. V roku 2010 to bola napríklad cena Blue Peter Book Award. Je autorom série o Zošidle . Séria vyšla aj v Čechách, kde má Zošidlo meno Záplaťák. Rovnako je autorom série titulov o Bendži Bomovi . V Českej republike sú knihy uvádzané ako séria titulov o Filínovi Fidlovi.
Více od autora
Gustáv Čejka (11)
Slovenský pomolog, šlechtitel rostlin, autor praktických příruček pro zahrádkáře.
Více od autora
Günther Sator (7)
Gunther Sator, strojný inžinier, lektor komunkácie a manžmentu a poradca pre životné prostredie, životný štýl a sociálne podmienky, sa po ťažkej chorobe začal venovať metódam celkového utvárania života a dlhší čas žil v zahraničí. S feng šuej sa po prvý raz zoznámil v roku 1983 a odvtedy študoval toto učenie u odborníka orientálneho i západného pôvodu. Je prvým európskym poradcom pre feng šuej, ktorý od začiatku aplikoval túto metódu na potreby západnej kultúry a pretvoril ju na moderný a aj v našich zemepisných šírkach uplatniteľný nástroj svojpomoci. Dnes je jedným z popredných západných poradcov pre súkromných zákazníkov, hotely, banky a firmy. Je uznávaným vedúcim seminárov a zakladateľom Feng Shui Academy. Je autorom viacerých úspešných kníh o feng šuej a ejho praktickom využítí v byte, záhrade, na pracovisku.
Více od autora
Guillaume Musso (9)
Guillaume Musso je francouzsý spisovatel. Narodil se v jihofrancozském pobřežním městečku Antibes a už ve svých deseti letech prohlásil, že se z něj jednou stane spisovatel. V devatenácti odjel na zkušenou do Spojených států, kde se živil prodejem zmrzliny a v ubytovně, jež byla jeho dočasným domovem, se setkával s dělníky ruzných národností, kteří stejně jako on přejeli za oceán s vidinou amerického snu. Jeho zážitky z tohoto prostředí se pak staly velkou inspirací pro jeho literární tvorbu. Po návratu do rodné Francie se stal profesorem ekonomie v Mezinároním centru ve Valbonne a naplno se začal věnovat psaní.
Více od autora
Greg Bear (10)
Greg Bear je americký spisovatel, autor literatury science fiction. Věnuje pozornost detailům, které pečlivě propracovává. Je to jeden z nejvýznamnějších autorů tzv. hard science fiction. V letech 1988–1990 byl předsedou Science Fiction Writers of America. Působí i jako editor, sestavil například antologii New Legends . Je ženatý, jeho manželka Astrid je dcerou spisovatele Poula Andersona. 1979 - Hegira 1979 - Lost Souls 1980 - Beyond Heven`s River 1981 Strenghth of Stones 1992 - Songs of Earth and Power obsahují dvě díla: The Infinity Concerto /1984, česky jako Nedokončený koncert/ Serpent Mage /1986, Pokračování The Infinity Concerto/ 1984 - Corona 1985 - Blood Music 1986 - Eon 1986 - Eternity 1987 - The Forge of God 1990 - Queen of Angels 1992 - Anvil of Stars 1993 - Moving Mars 1995 - Legacy (Jeden z alternat...
Více od autora
Grazyna Fosar (6)
Německá publicistka, zabývá se záhadami vesmíru a lidské mysli, tvoří autorskou dvojici s Franzem Bludorfem. Grazyna Fosar studovala fyziku a astrofyziku, zaměřuje svůj výzkum na post-kvantovou fyziku vědomí, geomantie a environmentální dopady elektromagnetických frekvencí. Franz Bludorf studoval matematiku a fyziku. Po práci v oblasti vědy a výzkumu se dále vzdělával jako naturopath a hypnotherapist. Žijí a pracují v Berlíně. Od roku 1989 jsou redaktoři časopisu kontext. Jsou autoři několika knih o populární vědě a mezinárodních vědeckých tématech
Více od autora
Grant Blackwood (5)
Grant Blackwood, veterán amerického námořnictva, sloužil tři roky na palubě raketové fregaty jako operační specialista a pilot záchranného člunu. Je autorem série o Briggsi Tannerovi – The End of Enemies, The Wall of Night a An Echo of War – žije v Coloradu
Více od autora
Gore Vidal (8)
Gore Vidal, vlastním jménem Eugene Luther Vidal jr., byl americký spisovatel, scenárista a politik. Psal také pod pseudonymy Edgar Box, Cameron Kay a Katherine Everard. Narodil se v rodině leteckého instruktora na vojenské akademii ve West Pointu ve státě New York. V letech 1943-46 sloužil v armádě, ale už v tomto raném údobí svého života napsal během svého vojenského pobytu v Tichomoří svůj první román - Williwaw – strohý a zdařilý popis boje mužů s živly. V románu The City and the Pillar rozmnožuje počet mužských postav, jejich různých problémů, jejich hledání a bloudění. Senzaci vzbudil motiv homosexuality, jež se přenáší i do dalšího románu The Season of Comfort . Jeho dědeček, populární slepý senátor za Oklahomu, snil o tom, že si jeho vnuk, který ho už jako desetiletý vodil do Kongresu, zvolí politickou kariéru, ale ten dal nakonec přednost spisovatelské dráze. Politika ale stále byla předmětem jeho zájmu a dokonce se dvakrát ucházel o významné politické funkce – jednou o křeslo člena Sněmovny reprezentantů za New York, podruhé o senátorství v Kalifornii. Vydal hodně přes dvacet románů a jeden povídkový soubor, napsal pět divadelních her a řadu filmových a televizních scénářů a byl výrazně činný publicisticky. Velmi otevřeně hovořil o homosexualitě i politice. Se svým životním partnerem Howardem Austenem se seznámil v roce 1950.
Více od autora
Gloria Gaynor (12)
Gloria Gaynor je americká zpěvačka, známá především díky hitům z disco éry "I Will Survive", "Never Can Say Goodbye" a "I Am What I Am". Její kariéra odstartovala v 70. letech, kdy podepsala smlouvu s MGM Records a v roce 1975 vydala své první album "Never Can Say Goodbye", které se stalo prvním albem, na němž se nepřetržitě střídala diskotéková hudba. Titulní skladba se stala hitem tanečních hitparád a předznamenala její vstup na diskotékovou scénu.
Více od autora
George Eliot (10)
Mary Ann Evansová , v literatuře známá pod pseudonymem George Eliot , byla anglická spisovatelka, novinářka a překladatelka, jedna z nejvýznamnějších autorek viktoriánského období. Ve své době pobouřila veřejnost otevřeným soužitím se ženatým spisovatelem a Goethovým životopiscem Georgem Henry Lewesem. První její prací byly překlady německých filozofů Davida Strausse a Ludwiga Feuerbacha, o kterých se tenkrát velmi diskutovalo. Evansová procestovala velkou část Evropy. V roce 1851 přijala místo kritičky v londýnských novinách Westmister Review. Lewes podporoval její literární tvorbu a přesvědčil ji, aby se pokusila psát beletrii. Její první román obdivoval i Charles Dickens. Tušil, že autorem tohoto románu je žena. Její romány se vyznačují hlubokou prokresleností postav a co do příběhů jsou velmi komplexní a realistické. Mezi její nejvýznamnější a také nejznámější díla patří obsáhlý román Middlemarch. Tvrdila, že používá jako pseudonym mužské jméno, aby si zajistila, že její díla budou brána vážně. Nechtěla být vnímána jen jako autorka jednoduchých romantických příběhů, se kterými by byla spojována, jak se domnívala, kdyby publikovala pod svým vlastním ženským jménem. Dalším důvodem mohla být také snaha zabránit nežádoucí publicitě a ochránit si své soukromí. Mary Anne Evansová se narodila jako třetí dítě do rodiny farmáře a správce Roberta Evanse a jeho ženy Christiany v anglickém hrabství Warwickshire. Už od útlého mládí se Mary Anne projevovala jako mimořádně bystré dítě a horlivě četla. Oč více byla obdařena intelektem, o to méně se jí dostávalo fyzické krásy a vyhlídky na případný sňatek se ztenčovaly. Snad proto její otec investoval do vzdělání, které bylo pro tehdejší dívky často nedostupné. Robert Evans jako správce pozemku místního šlechtického sídla Arbury Hall své dceři zajistil přístup do tamní knihovny, kde se mohla dále sebevzdělávat a rozšiřovat s...
Více od autora
George Berkeley (6)
George Berkeley – 14. leden 1753, Oxford) byl irský filosof a teolog, od roku 1734 anglikánský biskup z Cloyne. Psal v angličtině a latině. Je znám svým výrokem Esse est percipi , jenž stojí u zrodu imaterialismu, resp. subjektivního idealismu. Berkeley se narodil roku 1685 jako prvorozený syn vznešené rodiny přistěhovalé z Anglie. V jedenácti letech nastoupil George rovnou do druhé třídy místní, podle všeho prestižní školy, kterou před ním navštěvoval také jeho pozdější celoživotní přítel Jonathan Swift. Od patnácti let studoval na Trinity College v Dublinu, kde získal roku 1707 titul magistra. Na univerzitě vedle povinné latiny a řečtiny zvládl také francouzštinu a hebrejštinu. Doktorát obdržel v roce 1721. Již ve dvaceti letech rozvinul svou ústřední tezi o neexistenci hmotné substance nezávislé na vědomí. Jeho první spis se však věnoval optice . Berkelyho filosofické dílo bylo dílem jeho mládí: svůj hlavní spis napsal v pětadvaceti letech; vydal však jen první část, neboť druhá, ztracená na cestě po Itálii, nebyla již znovu napsána. Pojednání však spíše než obdiv sklidilo odmítnutí: odmítání existence vnějšího světa bylo považováno za bláznovství. Proto se Berkeley snaží podat své učení přístupnější formou tří filosofických dialogů mezi dvěma filosofy se symbolickými jmény, totiž Hyladem a Filonoem . Následující léta byla vyplněna především cestami po evropském kontinentě. Roku 1724 byl Berkeley jmenován děkanem v Derry, o čtyři roky později se oženil a roku 1729 se svou ženou přistál na Rhode Islandu s cílem realizovat dávný plán, totiž zřídit na Bermudách misionářskou stanici, kde by se vzdělávali i domorodci. Projekt však po dvou letech zkrachoval. Po roce 1734, kdy se stal Berkeley biskupem, ustaly jeho cesty. Berkeley věnoval čas své diecézi a ve svých spisec...
Více od autora
Gary Jennings (8)
Gary Jennings se narodil v roce 1928 v Buena Vista ve Virginii a prožil velice dobrodružný život. Než začal psát populární historické romány, které se staly světovými bestsellery, byl korespondentem v Korejské válce a reportérem mnoha novin a časopisů, také publikujícím lingvistou, kovbojem, horníkem a prospektorem.
Více od autora
Gareth Williams (12)
Britský lékař, endokrinolog, vysokoškolský pedagog, specializace na léčbu diabetu a obezity, publikace z oboru.
Více od autora
Gaius Iulius Caesar (8)
Gaius Julius Caesar byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie. Sehrál klíčovou roli v procesu zániku římské republiky a její transformace v císařství. Z jeho jména pochází titul caesar a odvozené císař , kterým ale sám Caesar nebyl; prvním římským císařem se stal až jeho prasynovec a adoptivní syn Augustus . Jako stoupenec politické frakce populárů vytvořil spolu s Marcem Liciniem Crassem a Gnaeem Pompeiem Magnem tzv. první triumvirát, který po několik let dominoval římské politice. Caesarovy výboje v Galii rozšířily římskou moc hluboko na sever. Caesar dále jako první Říman pronikl do Británie a za řeku Rýn. Rozpad triumvirátu po smrti Crassa přivedl Caesara do konfliktu s Pompeiem podporovaným římským senátem. Překročením řeky Rubikonu v roce 49 př. n. l. zahájil Caesar občanskou válku, na jejímž konci se stal jediným a nesporným vládcem celého římského státu. Po uchopení moci zahájil rozsáhlé reformy římské společnosti a vlády. Rovněž byl zvolen doživotním diktátorem. Tím však podnítil Marca Junia Bruta a řadu dalších římských senátorů, aby ho o březnových idách roku 44 př. n. l. v senátu zavraždili. Strůjci tohoto činu doufali v obnovení republiky. Jejich akce ale vedla pouze k rozpoutání nového kola občanských válek, z něhož vyšel jako vítěz Caesarův adoptivní syn Octavianus, který poté nastolil římské císařství. V roce 42 př. n. l. byl Caesar římským senátem oficiálně prohlášen za jednoho z římských bohů. Mnohé z Caesarova života je nám známo z jeho vlastních Zápisků , které sepsal ze svých vojenských tažení. Mezi další soudobé prameny náleží také dochované dopisy a projevy Caesarova politického soupeře Cicerona, historické dílo Sall...
Více od autora
Fritz Wunderlich (10)
Fritz Wunderlich byl slavný německý tenorista, proslulý svým lyrismem a krásou hlasu, díky nimž se stal jedním z nejvýznamnějších operních pěvců 20. století. Narodil se 26. září 1930 v německém Kuselu a nejprve se vyučil hře na lesní roh, poté se začal věnovat studiu zpěvu na hudební akademii ve Freiburgu. Na operním jevišti debutoval v roce 1955 jako Tamino v Mozartově Kouzelné flétně v Městském divadle ve Freiburgu.
Více od autora
Friedemann Bedürftig (7)
Narodil se v Breslau, dnešní polské Wroclawi. Na univerzitě v Tübingenu studoval historii a germanistiku, pak pracoval jako nakladatelský lektor, redaktor encyklopedické literatury a jako novinář. Od roku 1981 žije v Hamburku a působí jako publicista. Je autorem několika knih a také řady svazků edice kapesních lexikonů nakladatelství Piper, např. Goethe, Bismarck, Päpste , Dreissigjähriger Krieg , Deutschland nach 1945 ad.
Více od autora
Franziska Gehm (9)
Francizka Gehmová se narodila v roce 1974 v Sondershausenu. Studovala anglistiku, psychologii a mezikulturní ekonomickou komunikaci v Jeně, Limericku a v Sunderlandu. Po ukončení studia učila v Dánsku na gymnáziu, pracovala v rádiu ve Vídni a působila jako lektorka literatury pro děti a mládež. V současnosti je spisovatelka a žije v Mnichově.
Více od autora
Franz Bludorf (6)
Autor píšící společně s Grazynou fosar knihy z oblasti spekulativní literatury a záhadologie.
Více od autora
František Žilka (7)
František Žilka byl český evangelický teolog, duchovní Českobratrské církve evangelické, biblista-novozákoník, překladatel, historik a vysokoškolský pedagog. Po maturitě na českém gymnáziu v Brně studoval teologii na univerzitách ve Vídni, Halle, Edinburghu a v Lausanne. V letech 1896–1898 se stal vikářem v Čáslavi, poté byl diasporním kazatelem v Táboře a farářem v Mělníku . V době svého mělnického působení vykonával funkci náměstka superintendenta české reformované církve. Od 28. října 1919 až do svého penzionování v listopadu 1939 působil jako profesor novozákonní vědy na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké v Praze. Patřil k výrazným osobnostem první učitelské generace HČEFB, v pěti funkčních obdobích byl jejím děkanem. Byl ve své generaci čelným představitelem teologického liberalismu. Kromě vlastních autorských prací byly významné jeho překlady ze starořečtiny, němčiny a angličtiny, nejznámějším dílem se stal překlad Nového zákona . Jako vůbec první překladatel se snažil tento text převést do moderní, nijak nearchaizující češtiny. Význam vědecké a badatelské práce prof. ThDr. Františka Žilky byl ještě za jeho života oceněn udělením čestných doktorátů univerzit v Montpellier, Edinburghu a v Rize. Pohřben je v evangelickém oddělení mělnického hřbitova.
Více od autora
František Zacharník (10)
Divadelník, režisér, libretista, herec a zpěvák. Pocházel z rodiny, která žila a dýchala pro ochotnické divadlo. Zapálený ochotnický herec otec Josef a matka Anna přivedli k celoživotní lásce k divadlu oba své syny. Starší František později uznávaný profesionální režisér, libretista, herec a textař se narodil v Poděbradech, vystudoval VŠE a Konzervatoř v Praze.
Více od autora
František Weyr (9)
František Weyr byl český právník, právní filosof, státovědec a statistik, zakladatel tzv. normativní teorie právní. Byl také jedním ze zakladatelů brněnské právnické fakulty, jejímž byl prvním děkanem a kde byl dlouhá léta profesorem. Vykonával ale i jiné veřejné funkce, byl např. rektorem Masarykovy univerzity, předsedal také statistickému úřadu a byl poslancem Národního shromáždění. Narodil se jako syn Emila Weyra, profesora matematiky na pražské a vídeňské univerzitě a jeho manželky Marie Waniekové z Domyslova; matematikem byl i jeho děd František a také strýc Eduard, rektor pražské techniky. Vyrůstal ve Vídni se svými sourozenci Marií a Jindřichem, přičemž doma se mluvilo výhradně česky. Gymnaziální studia však zakončil roku 1899 v Praze, kam se po smrti svého otce s matkou, jež znovu vdala za ředitele pražského akademického gymnázia Jaroslava Sobičku, a sourozenci přestěhoval. Poté se zapsal na právnickou fakultu, zajímal se ale i o filosofii, navštěvoval např. přednášky T. G. Masaryka. Absolvoval v roce 1904 a vrátil se do Vídně, kde působil postupně u místodržitelství, okresního hejtmanství v Mistelbachu, Ústřední statistické komise a u Ministerstva kultu a vyučování. Poté se opět přestěhoval do Prahy a pracoval v Zemské statistické kanceláři, zároveň se roku 1911 na pražské právnické fakultě habilitoval pro obor správní věda a rakouské správní právo, později i pro všeobecně srovnávací rakouskou statistiku. Jeho habilitační práce Příspěvky k teorii nucených svazků popírala doposud nezpochybnitelné rozlišování mezi právem veřejným a soukromým, což se později stalo základem pro jeho normativní teorii. Už roku 1912 ale přešel do Brna, které se stalo jeho druhým domovem. V tu dobu se také oženil s učitelkou na měšťanské škole Helenou Mekesovou. V Brně byl nejdříve mimořádným, po roce 1919 řádným profesorem právních věd na České vysoké škole technické, kde založil i vědecký seminář pro mladé absolv...
Více od autora
František Vitásek (10)
Narozen 7.1.1890 ve Velké Bystřici u Olomouce, zemřel 19.8.1973 v Brně. Univerzitní profesor, RNDr., DrSc, profesor geografie, publikace z oboru.
Více od autora
František Soukup (8)
Odborný asistent na katedře německého jazyka Vysoké školy ekonomické v Praze. Práce v oboru.
Více od autora
František Soukup (8)
Narozen 22.8.1871 v Kamenné Lhotě u Uhlířských Janovic, zemřel 11.11.1940 v Praze. JUDr., advokát, novinář, sociálně demokratický politik, ministr spravedlnosti. Práce v oboru historické a politické publicistiky, básník.
Více od autora
František Prachař (7)
Novinář, sportovní publicista a sportovec, zaměřený na extrémní a adrenalinové sporty. Též autor sbírky detektivních příběhů.
Více od autora
