22621–22680 z 157279 Autoři
Jekka McVicar (3)
Jessica "Jekka" McVicar je anglická bio zahradnická odbornice, autorka a moderátorka, zejména v oblasti kultivace a použití bylin.
Více od autora
Jeffrey Kluger (2)
Přispívá jako redaktor a fejetonista do časopisu Discover a je mimořádným asistentem v programu postgraduálního studia žurnalistiky na Newyorské univerzitě. Jeho články se objevují v řadě titulů, jako jsou The New York Times Magazine, Playboy, Wall Street Journal a další. Je také spoluautorem knihy Apollo 13.
Více od autora
Jeffrey Eugenides (5)
Jeffrey Kent Eugenides je americký romanopisec a povídkář. Knižně debutoval roku 1993 románem Sebevraždy panen, který o šest let později zfilmovala režisérka Sofia Coppola. Dosud největšího úspěchu dosáhl Eugenides se svým následujícím románem Hermafrodit , který byl oceněn Pulitzerovou cenou a nominován na celou řadu dalších ocenění. Jeffrey Kent Eugenides se narodil 8. března 1960 v Detroitu do rodiny s řeckými a jižanskými kořeny. Vyrůstal na detroitském předměstí Grosse Pointe, které je dějištěm některých jeho próz, především románu Sebevraždy panen. Už od mládí toužil stát se spisovatelem, přičemž věřil, že odborná znalost děl jiných autorů mu v tomto směru pomůže. Na studium anglické literatury na Brownově univerzitě, které dokončil roku 1983, si Eugenides vydělával různě, třeba jako číšník a řidič taxislužby. V mezičase strávil rok na poznávací cestě po Evropě a Asii, kde v indické Kalkatě mj. působil jako dobrovolník Matky Terezy. Po dokončení bakalářského studia přešel na Stanfordovu univerzitu, kde v magisterském programu roku 1986 vystudoval literaturu a tvůrčí psaní. Na sklonku 80. let se Eugenides přestěhoval do New York City, kde zprvu pracoval v administrativě Akademie amerických básníků a ve volném čase se věnoval psaní. Roku 1990 vyšel v časopise The Paris Review úryvek z autorova pozdějšího úspěšného debutu Sebevraždy panen. Od roku 1995 je Eugenides ženatý s fotografkou Karen Yamauchi, s níž má dceru Georgii. V letech 1999 až 2004 žila celá rodina v Berlíně. Od roku 2007 vyučuje Eugenides tvůrčí psaní na univerzitě v Princetonu. Ukázky Recenze
Více od autora
Jefferson Starship (6)
Jefferson Starship je americká rocková skupina, která se vyvinula ze skupiny Jefferson Airplane, jedné ze zásadních skupin sanfranciské psychedelické rockové scény 60. let 20. století. Po rozpadu Jefferson Airplane založilo několik členů, včetně Paula Kantnera a Grace Slicka, na počátku 70. let 20. století skupinu Jefferson Starship . Skupina dosáhla značného komerčního úspěchu v průběhu 70. a 80. let s hity jako "Miracles", "Count on Me" a "Jane". Jejich zvuk byl směsicí rocku, popu a později i stylu více orientovaného na AOR. V průběhu let se sestava několikrát změnila, přičemž Kantner byl stálým členem až do svého odchodu v roce 1984. Po jeho odchodu si skupina zkrátila název na Starship a pokračovala v nahrávání a koncertování s hity jako "We Built This City" a "Nothing's Gonna Stop Us Now". V roce 1992 Kantner obnovil název Jefferson Starship a pokračoval v koncertování a nahrávání v různých sestavách až do své smrti v roce 2016. Kapela během své kariéry vydala řadu alb, na nichž ukázala svou schopnost přizpůsobovat se měnícím se hudebním krajinám a zároveň si zachovat svou základní identitu zakořeněnou v psychedelických a rockových kořenech.
Více od autora
Jeffe Kennedy (4)
Jeffe Kennedy je americká spisovatelka původem z Aurory v Coloradu zaměřující se na fantasy a erotickou literaturu. Za svůj život takovýchto knížek publikovala velké množství. A prvotní ochutnávku z její fantasy dílny přináší i ostravské nakladatelství Fantom Print.
Více od autora
Jeff VanderMeer (5)
Jeff VanderMeer – Americký autor fantastiky, narozen 7. července 1968 v Bellfontu ve státě Pensylvánie. Dětství strávil na ostrovech Fidži, kde jeho rodiče pracovali ve službách Amerických mírových sborů. Vystudoval novinařinu, anglický jazyk a jako vedlejší obor rovněž latinsko-americkou historii. Dnes žije se svou rodinou v Tallahassee na Floridě. V roce 1984 založil malonákladové vydavatelství The Ministry of Whimsy Press, kde poskytoval prostor umělecky orientované fantastice pro náročného čtenáře. Nakladatelskou činnost ukončil počátkem roku 2005 a nadále se soustřeďuje zejména na vlastní tvorbu. V roce 1992 absolvoval workshop Clarion pro začínající autory fantastiky, ačkoli zde získané vědomosti se dle vlastních slov rozhodl spíše nevyužívat. Rovněž je uznávaným literárním kritikem a publicistou, mimo jiné je redaktorem internetového portálu Fantastic Metropolis. První práci Night Prayers publikoval v magazínu Ouroboros, poté následoval prodej básně Four Theories of Earth-Moon System Formation v magazínu Amazing a vstup do řad profesionálně vydávaných autorů povídkou Mahout v magazínu Asimov‚s SF. Některé rané věci shrnul v souboru The Book of Lost Places . Ještě předtím vydal krátký výčet humorných poznámek o žabách shrnutý pod titulem The Book of Frog , jenž v sobě spojuje vtipný nadhled s fantastickými motivy. Z občasně psané poezie lze uvést báseň Flight Is For Those Who Have Not Yet Crossed Over , která byla vedle dalších básní a spolu s několika povídkami shrnuta ve sbírce The Day Dali Died . Povídky publikoval zprvu ve velkém množství méně známých periodik, první úspěch se dostavil až po vydání titulu The Bone-Carver‘s Tale . Ovšem větší pozornosti se mu dostalo až po samotném vydání novely Dradin, in Love , kterou vyjádřil důrazný obrat směrem k temně laděným surrealistickým vizím. Dějově je novela zasazena do prostředí města Ambra, krutého a nelítostného místa, jež je samo ...
Více od autora
Jeanette Winterson (4)
Jeanette Wintersonová, OBE , je oceňovanou anglickou spisovatelkou a jednou z nejvýraznějších postav na současné britské literární scéně. Proslavila se již svou částečně autobiografickou prvotinou Na světě nejsou jen pomeranče o dospívání a objevování vlastní sexuální identity v konzervativním prostředí. S genderovou polaritou a sexuální identitou pracuje Wintersonová i v některých dalších dílech. Ve svých knihách úspěšně kloubí experimentální postupy a čtenářskou přístupnost. Kromě vlastní literární tvorby je Wintersonová profesorkou tvůrčího psaní na University of Manchester a věnuje se i rozhlasovému vysílání. Wintersonová se narodila v roce 1959 Manchesteru. Její matce Anně bylo v té době 17 a pracovala jako švadlena v továrně Raffles, která vyráběla svrchníky pro firmu Marks and Spencer. Sama byla z deseti dětí a potomka si v té době nemohla dovolit. Ani ne roční Jeanette proto v lednu 1960 adoptovali Constance a John William Wintersonovi a vychovali ji v blízkém Accringtonu v kraji Lancashire. Jeanettini noví rodiče příslušeli k Elim Pentecosal Church, jednomu z evangelických letničních hnutí, pro nějž je charakteristický doslovný výklad Bible. Wintersonová byla vychovávána v konzervativním křesťanském duchu a pěstouni si přáli, aby se stala misionářkou. V domě Wintersonových se nenacházela jiná než náboženská literatura. V celém domě bylo jen šest knih, a to včetně Bible stručné biblické encyklopedie. Z nejasných příčin byla v domě ale i jiná kniha: Artušova smrt od Thomase Maloryho. Artušovské příběhy o svatém Grálu, Lancelotovi a Ginevře, králi Artušovi a kulatém stolu se tak vedle biblického světa staly jádrem Jeanettiny představivosti. Wintersonová absolvovala dívčí gymnázium Accrington High School For Girls . V šestnácti letech navázala lesbický milostný vztah, v důsledku čehož musela opustit domov adoptivních rodičů a byla vypovězena z letniční církve. Z této životní etapy pra...
Více od autora
Jean-Claude Schmitt (4)
Jean-Claude Schmitt je francouzský medievalista, který působí na École des Hautes Études en sciences sociales. Zabývá se především středověkou kulturou, problematikou herezí, lidových pověr a představ. Je představitelem školy Annales a žákem Jacquese Le Goffa.
Více od autora
Jean Vanier (5)
Jean Vanier byl kanadský katolický teolog, humanitář a zakladatel komunit L'Arche , ve kterých bydlí ve společném domově lidé s mentálním postižením spolu s asistenty. Založil také hnutí Víra a Světlo. V roce 2015 se stal laureátem Templetonovy ceny. Necelý rok po jeho smrti se objevila informace, že v letech 1970 až 2005 sexuálně zneužíval ženy, které se k němu obracely s žádostí o pomoc.
Více od autora
Jean Sibelius (3)
Jean Sibelius byl finský skladatel pozdního romantismu a rané moderny, všeobecně uznávaný jako největší skladatel své země. Sibelius se narodil 8. prosince 1865 ve finském městě Hämeenlinna, které bylo tehdy součástí Ruského impéria, a svou hudbou se významně podílel na formování finské národní identity. Jeho dílo je často prodchnuto duchem finského folklóru a přírodními scenériemi jeho vlasti.
Více od autora
Jean Louis Bory (3)
Narodil se 24.června v Méréville. Studoval ve svém rodišti,pak pokračoval na koleji v Etampu a konečně v Paříži na lyceu Jindřicha IV.Byl profesorem literatury v Haguenau. Jeho první knihou byla Má ves za času německého.Zemřel v roce 1979.
Více od autora
Jean Lassus (3)
Přednášel na universitách v Hanoji a Štrasburku, od roku 1964 profesor na pařížské Sorbonně. Jako zástupce francouzského Národního muzea se zúčastnil vykopávek v Antiochii, organizovaných v letech 1932-1939 princetonskou universitou . Jeho hlavním oborem byla raně křesťanská archeologie.
Více od autora
Jean Hougron (2)
Jean Hougron se narodil v roce 1923 v Caen. Po studiu práv pracoval v Indočíně, procestoval Ameriku a Afriku, poté působil v Paříži. Je autorem řady románů, z nichž nejznámější jsou La Nuit indochinoise, Soleil an ventre a La Terre du Barbare.
Více od autora
Jean Cassou (5)
Básník, prozaik, povídkář, esejista, historik, výtvarný a literární kritik a překladatel Jean Cassou se narodil v Deustu u Bilbaa. Jeho původní dílo obsahuje na padesát svazků. Ačkoliv jeho hlavní láskou byla poezie, svou první sbírku „Třiatřicet sonetů složených potají“ vydal až za nacistické okupace ve svých sedmatřiceti letech pod pseudonymem Jean Noir. Tyto sonety patří k nejkrásnějším poetickým textům zrozeným z rezistence. Předtím vydal řadu románů, z nichž „Pařížský masakr“ je pro svůj revoluční romantismus a nostalgický patos nejpůsobivější. Cassouovou vášní bylo vše, co se týkalo Španělska, již v roce 1929 napsal „Panorama současné španělské literatury“, vydal esej o Cervantesovi a přeložil mnoho děl španělských básníků i prozaiků. Jeho vlastní profesí však bylo výtvarné umění; jako ředitel Národního muzea moderního umění zasvětil řadu prací velkým postavám klasické i současné malby , napsal „Panorama současného sochařského umění“ a kritickými studiemi v denním tisku živě sledoval výtvarné umění až do své smrti. Jako historik si s oblibou vybíral opět španělská témata a náměty revoluce . K oblíbeným postavám a vzorům, jimž věnoval zasvěcené literární eseje, patří z básníků např. Rilke, Milosz, Machado, z prozaiků Tolstoj.
Více od autora
Jayne Tancred (4)
Australská poradkyně, zaměřená na naturopatii, zdravý životní styl a marketingové poradenství.
Více od autora
Jason Zweig (2)
Americký ekonom, redaktor časopisu Money, též autor materiálů pro muzeum historie amerického finančnictví.
Více od autora
Jaroslava Pešková (4)
Maturovala v r. 1948 na gymnáziu v Plzni, v l. 1948–52 studovala na FF UK filozofii, historii a pedagogiku; PhDr. 1952. Od r. 1953 působila na katedře filozofie FF UK, v r. 1965 se habilitovala pro obor dějiny filozofie. Její filozofickou orientaci ovlivnily od poloviny 60. let semináře Jana Patočky o fenomenologii. V 80. letech byla nucena přejít na katedru pedagogiky FF UK. V r. 1991 byla jmenována profesorkou filozofie se zaměřením na filozofii výchovy, v l. 1991–93 byla vedoucí katedry filozofie FF UK, od r. 1994 vedoucí katedry filozofie a společenských věd PedF UK. Během vysokoškolských studií se i zásluhou L. Svobody začala zabývat svým prvním celoživotním tématem – dějinami české filozofie. Ve svých domácích i zahraničních publikacích se věnovala místu filozofie při formování novodobé české společnosti, J. Jungmannovi, českému herbartismu, F. Krejčímu, F. Drtinovi, T. G. Masarykovi, J. Popelové a zvláště J. A. Komenskému, osobnosti, jež na počátku nové epochy dokázala vyjádřit složitou problematiku krize 17. století a odkrývat půdorys lidských možností, sebepoznání a sebevědomí v horizontu světa. S komeniologickými pracemi souvisejí její další hlavní témata: filozofie výchovy jako přirozená součást filozofie, důsledek její antropologické orientace, a otázky tradice jako způsobu zvýznamňování minulosti, které je půdou porozumění pro ustrojení současnosti. Filozofie je tak pro P. cestou ke skrytým předpokladům místa člověka v celku světa.
Více od autora
Jaroslav Weiser (3)
Narozen 13. 1. 1920 v Praze, zemřel 21. června 2012. RNDr., DrSc., biolog, entomolog a parazitolog, člen korespondent Československé akademie věd. Práce v oboru.
Více od autora
Jaroslav Vrána (3)
Literární tvorbě se věnuji od roku 2002. V roce 2011 mi u nakladateltsví Olympia vyšla dobrodružná scifi „Sláva hrdinům“. V květnu 2015 jsem založil nakladatelství Ebenový slon, u kterého jsem vydal svůj další dobrodružný román „Mluvící hora“. K oběma knihám namaloval řadu ilustrací můj kamarád František Lopour, kterému v roce 2010 vyšla u pražské Olympie kniha „Stezkami pravěku“. Souběžně s Mluvící horou jsem vydal knihu „Pidipohádky z jednoho sklepa“ Janiny Borowské a v listopadu 2016 pak výpravný cestopis Kateřiny Krejčové a Petra Ptáčníka „Pozpátku kolem zeměkoule“. Od června 2017 provozuji stránky Ebenový slon, na kterých najdete mnoho dalších informací o mých knihách a výběr mých nejlepších povídek.
Více od autora
Jaroslav Voráček (4)
Narozen 28.3.1927 v Bednárečku u Jindřichova Hradce, zemřel 21.1.1997 tamtéž. PhDr., CSc., docent české literatury, publikace z oboru literatury pro mládež.
Více od autora
Jaroslav Volek (4)
Jaroslav Volek byl významný český estetik,muzikolog a sémiotik. Po Mnichovu se jeho rodina přestěhovala do Prahy, J. V. studoval na konzervatoři a po válce muzikologii a estetiku na FF UK. Psal hudební kritiky do Mladé fronty. Učil na Katedře estetiky a obecné teorie umění na FF UK, po smrti J. Sychry se stal roku 1969 jejím vedoucím, 1972 byl sesazen. Až do své smrti měl pak zapovězen styk se studenty z FF UK, ale vyhozen nebyl, na katedře dožil důchodu. V roce 1979 přijal čestné členství v ineditnín spolku Societas Incognitorum Eruditorum . Od května 1976 do prosince 1988 SIE vydávala v 10 exemplářích strojopisný kulturně-politický měsíčník Acta incognitorum. J. V. v SIE přednášel a v AI též publikoval, např. nekrolog zakázaného brněnského estetika Olega Suse. J. Volek rozvinul teorii modální hudby, která obsahuje myšlenku polymodality a modifikace hudebního záznamu. Tu nazývá „ohyb“, ze které vzešel systém tzv. flexibilní diatoniky. Svoji teorii aplikoval na díla Leoše Janáčka a Bély Bartóka. Zabýval se problematikou základních hudebních pravidel, jejich vývojem a novými možnostmi. Těžiště jeho práce spočívá v nauce o hierarchii tonálních funkcí. Jednotlivé standardní atributy hudební skladby podle něj vytvářejí společně její tektoniku, kterou je dílo rozšířeno o další vlastnost. Svazek standardních součástí, který představuje tonální funkčnost hudební skladby nazývá „zodpovědnou“ komponentou, její tektonika je pak vlastní strukturou tohoto svazku. To ve svém důsledku znamená, že standardní součásti jsou dominantními jednotkami okamžiku, jejich spojení vytváří pak celý tvar a napětí díla. Tato myšlenka je blízká Schoenbergově předpokladu, že jednotlivé noty mají strukturální funkci. Podle něj je dominantní...
Více od autora
Jaroslav Veselský (2)
Narozen 11.2.1885 v Chlumu na Moravě, zemřel 28.8.1964 v Praze. Středoškolský profesor, prózy, práce z oboru živnostenského školství.
Více od autora
Jaroslav Tejčka (3)
Narozen 9.4.1882 v Jindřichově Hradci, zemřel 9.5.1951 v Českých Budějovicích. Rybářský expert, práce z oboru.
Více od autora
Jaroslav Svoboda (5)
Narozen 17.9.1952 v Jindřichově Hradci. MUDr., práce z oboru vnitřního lékařství a imunologie, práce o AIDS.
Více od autora
Jaroslav Světlík (4)
Ing. Jaroslav Světlík, Ph.D., český ekonom se zaměřením na marketingovou komunikaci.Předmětem jeho odborného zájmu je marketing, marketing školy, interkulturní marketing a interkulturní komunikace. Řadu let spolupracuje s domácími i zahraničními firmami a institucemi zejména v oblasti vzdělávání a školení pracovníků a konzultační činnosti.
Více od autora
Jaroslav Slavík (4)
Vystudoval dějiny výtvarného umění na FFUK, v 60.letech připravil řadu výstav Josefa Čapka. Od roku 1964 publikoval řadu čapkovských příspěvků, stručnou monografii vydal v edici Svet umenia.
Více od autora
Jaroslav Šimon (4)
Jaroslav Šimon byl český a československý vysokoškolský učitel, agronom, politik a poúnorový bezpartijní poslanec Národního shromáždění ČSR. Působil na Zemském výzkumném ústavu pro výrobu rostlinnou v Brně, zpočátku jako řadový pracovník, později jako vedoucí Sekce pro pěstování rostlin. Vyučoval na Vysoké škole zemědělské v Brně. Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění ve volebním obvodu Mikulov-Břeclav jako bezpartijní kandidát. V parlamentu setrval až do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1960.
Více od autora
Jaroslav Sapík (5)
Vyučil se v hotelu Ambassador kuchařem, kde se postupně propracoval do pozice šéfkuchaře. V hotelu pracoval od roku 1967 až do roku 1995 V letech 1983-1987 absolvoval hotelovou školu ve Velkém Meziříčí Absolvoval mnoho zahraničních cest do předních hotelů a restaurací v Německu, Rakousku, Anglii, Španělsku,Madarsku, Indii, Singapuru Zúčastnil se řady domácích a mezinárodních soutěží, ze kterých si odnesl čestná uznání a medaile. V roce 1992 si otevřel kousek za Prahou v malé vesničce Klokočná rodinnou restauraci a penzion. Řadu let spolupracuje s Pražským Hradem, kde pomáhá zajištovat stravování při významných událostech. Připravoval menu pro prezidenty, krále, monarchy a papeže. Je zarytým obhájcem české kuchyně o které tvrdí, že je nutné vrátit ji do té pozice, kterou zastávala ještě na počátku minulého století, kdy s úspěchem soutěžila s Vídní i Budapeští a držela krok s Paříží. V roce 2009 založil, vlastně obnovil Československý svaz kuchařů, který byl před druhou světovou válkou nuceně ukončen.
Více od autora
Jaroslav Polášek (3)
Narozen 24.9.1928 v Praze, zemřel 9.4.1993. Ing., CSc., vědecký pracovník, práce z oboru užité optiky a vědecké fotografie.
Více od autora
Jaroslav Polák (5)
Po maturitě na gymnáziu studoval na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity filosofii a religionistiku . Pracoval jako pomocný vychovatel v Diagnostickém ústavu pro mládež a jako pracovní terapeut dlouhodobě duševně nemocných v občanském sdružení Práh. Zajímá se o cizí jazyky, počítačovou grafiku, magii a okultismus, chov více i méně exotických zvířat, šachy. Žije v Brně. Debutoval v roce 1993 v Rodokapsu povídkou Noc útěku , od té doby publikuje povídky v Ikarii i dalších časopisech. Je autorem sbírky povídek Deus Miseratur a pod pseudonymem J. A. Poloni, resp. Jeremy Fielder románů Conan a nefritový amulet , Cimmeřan a Ohňodárce a Conan – Třetí krok do hlubin . Píše také poezii . Poslední zmíněná kniha, Conan – Třetí krok do hlubin, vyšla autorovi v říjnu 2008 ve druhém, upraveném vydání, tentokrát již pod vlastním jménem Jaroslav A. Polák. Z anotace nakladatelství Brokilon: Jedno z nejtemnějších Conanových dobrodružství, inspirované nejen tvorbou R. E. Howarda, ale i dílem Lovecraftovým, se vrací na náš trh v zrevidované podobě – autor znovu prošel a opravil celý text, doplnil mnohé scény a jako dárek čtenářům vložil do textu novou kapitolu. Okultista, spisovatel, terapeut, Kojot. Píše od roku 1993. Jeho tvorba zahrnuje horor, fantasy a fantaskní literaturu; v současné době píše také filosofující eseje na různá témata. Publikoval v časopisech Ikarie a Fantázia , v antologii 2004: Český horor a v několika sbornících vítězných povídek soutěže Ježíšku, já chci plamenomet . Je spoluautorem dvou knih o Conanovi, k nimž se raději nehlásí, a autorem knihy Conan – Třetí krok do hlubin , ke které se hlásí a jejíž druhé doplněné a revidované vydání vyšlo v roce 2008. V současné době své texty publikuje na svém weblogu www.kojot.name Kromě studia evropské magické tradice se zajímá také o psychologii, filosofii,...
Více od autora
Jaroslav Pechlát (4)
Autor řady publikací a brožur, která se zabývají rukodělnými pracemi. Jeho návody jsou určeny šikovným dětem, ženám a mužům.
Více od autora
Jaroslav Němec (4)
Narozen 25. 4. 1932 v Dolním Němčí, zemřel 17. 3. 2012 v Olomouci. Biskupský vikář pro svatořečení, monsignor, profesor církevních dějin, papežský prelát. Monografie Dolní Němčí: od historie k současnosti.
Více od autora
Jaroslav Mrva (4)
Narozen 10.7.1924 v Hradci Králové, zemřel 9.3.2001 tamtéž. Akademický malíř.
Více od autora
Jaroslav Mráz (2)
Jaroslav Mráz je český trenér házené. Národní házenou začal hrát v Poděbradech, po válce se přestěhoval do Prahy a začal hrát mezinárodní házenou za Bohemians Praha. V roce 1960 převzal 2. ligový tým Slavii Praha. Po roce se probojovali do 1. ligy. Slavie se stala překvapením ligy a na jejich zápasy chodilo až 2500 diváků. Od roku 2001 hraje jeho syn Michal házenou ve Slavii Praha. V roce 1961 se spolu s Laco Šestákem stává trenérem národního družstva, kde v té době hráli Jiří Vícha, Pepík Trojan, Vojta Mareš, Rudla Havlík, Franta Heřman, Venca Duda, proti kterým ještě nedávno hrál. Dostali nesnadný úkol stát se na mistrovství světa v roce 1964 v Praze mistry světa. Co čert nechtěl, se vztahy mezi Duklou a Tatranem přiostřovali a při zápase Tatran Prešov - Dukla Praha a po velkém incidentu na prešovském hřišti, kde rozvášnění fanoušci zmlátili deštníky rozhodčího, kterým byl předseda svazu házené František Boček, musel být trenér Laco Šesták odvolán z pozice trenéra národního družstva. Jaroslav Mráz se stal hlavním trenérem a jeho asistentem se stal trenér Dukly Praha Bedřich Konig. Spolu s "Beďárem", prožívali trenérský křest ohněm na střídačce. Protože naše diplomacie byla slabá, vytvořil se pakt Rumunsko - Švédský. Zápas v semifinále ČSR - Rumunsko pískal švédský rozhodčí Janerstam a proti jeho problematickým rozhodnutím téměř bez přestání bouřila vyprodaná sportovní hala s osmnácti tisíci diváky. Prohráli po boji 15-16. A kdo se utkal ve finále - Rumunsko-Švédsko. Skončili na 3. místě. V roce 1967 se stali ve Švédsku mistry světa, ale u toho už nebyl, v roce 1966 skončil u národního družstva, kdy mu FTVS, na které učil, nepovolila dále trénovat národní družstvo. Po mistrovství ho zastavovala spousta lidí a unisono ho utěšovala - "Nevadí, že jste nevybojovali titul, hlavně, že jste porazili Rusáky..." Po osmileté trenérské činnosti u Slávie a pětileté u národního družstva, v roce 1968 odešel trénova...
Více od autora