36841–36900 z 158485 Autoři
Frédéric Dard (3)
Francouzský spisovatel publikující pod velkým množstvím pseudonymů, dramatik a scénárista.
Více od autora
Fred Kassak (2)
je francouzský scenárista a romanopisec. Narodil v Paříži dne 4. března 1928 a specializuje se na detektivky.
Více od autora
Fred Gettings (1)
Britský autor prací o spiritualismu, okultismu a historii věštění a symbolismu v uměleckých dílech.
Více od autora
Fred Astaire (4)
Fred Astaire byl americký tanečník, zpěvák, herec, choreograf a televizní moderátor, který je považován za jednoho z nejvlivnějších tanečníků v historii filmových a televizních muzikálů. Astaire se narodil 10. května 1899 v Omaze ve státě Nebraska a svou kariéru zahájil již jako dítě, kdy vystupoval na Broadwayi a ve Vaudevillu se svou sestrou Adele. Poté, co Adele v roce 1932 ukončila hereckou kariéru, zamířil Astaire do Hollywoodu, kde sklidil úspěch díky řadě filmů, v nichž předvedl svůj talent.
Více od autora
Františka Stránecká (3)
Františka Stránecká, vlastním jménem Františka Antonie Kajetána Kerschnerová byla moravská spisovatelka a sběratelka lidového umění. Františka Stránecká se narodila 9. března 1839 ve Velkém Meziříčí v rodině zdejšího purkrabího Františka Všetečky. Mládí prožila na zámku v nedaleké Stránecké Zhoři. Podle této vesničky si zvolila svůj pseudonym Stránecká. V šestnácti letech, 2. září 1855, se v Netíně provdala za soudního adjunkta Ignáce Kerschnera a s ním procestovala Uhry a Slovácko. Od roku 1874 žili manželé v Brně. Ve svých povídkách zachytila moravské Horácko od Jihlavy po Znojmo. Stránecká je známá také jako sběratelka moravských pohádek a folklóru, byla nazývaná moravská Božena Němcová. Její dílo je důležitým pramenem pro poznání západomoravského folklóru 19. století, především obsahuje záznamy zvyků a obřadů celého roku. Tím významnou měrou přispěla k zachování zvyků, zejména vánočního období. Výbor z jejích pohádek vyšel naposledy v Brně roku 1992 pod titulem Moravské národní pohádky. Františka Stránecká zemřela ve věku 49 let 27. května 1888 v Brně.
Více od autora
Františka Loubat (3)
Narozena 1986. Výtvarnice, ilustrátorka, autorka komiksů, hudebnice.
Více od autora
Františka Kolářová-Vlčková (2)
Narozena 19. 1. 1883 v České Jablonné, zemřela 16. 2. 1956 v Pořežíně. Učitelka, beletristka - autorka románových kronik rodného kraje.
Více od autora
František Xaver Novák (4)
Narozen 22.11.1859 v Přívoze na Moravě, zemřel 4.4.1935. ThDr., katolický kněz, teologické stati.
Více od autora
František Xaver Kryštůfek (4)
František Xaver Kryštůfek byl český římskokatolický kněz, probošt Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském a profesor církevních dějin na české teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . V akademické roce 1893/1894 byl také rektorem Univerzity Karlovy. Je pohřben na pražském Vyšehradském hřbitově. Byl autorem několika hesel v Ottově slovníku naučném.
Více od autora
František Vojtíšek (4)
Narozen 31. 3. 1863 v Mezihoří v Čechách, zemřel 19. 11. 1917 v Praze. Středoškolský profesor, autor učebnic francouzštiny a překladů z francouzštiny.
Více od autora
František Vilém Rosický (3)
Narozen 17.12.1847 v Nových Dvorech u Přibyslavi, zemřel 17.7.1909 v Praze. Středoškolský profesor, publikace z oboru botaniky.
Více od autora
František Vencovský (4)
František Vencovský byl český ekonom. Zabýval se zejména teorií měnové politiky a dějinami českého ekonomického myšlení. V roce 1949 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde byl žákem profesora Karla Engliše. Později získal na Vysoké škole ekonomické i titul docent a profesor pro obor finance. Od roku 1970 pracoval jako poradce guvernéra České národní banky . Od roku 1993 vyučoval na Vysoké škole ekonomické v Praze. Z jeho dalších aktivit lze jmenovat předsednictví ve vědeckém grémiu České bankovní asociace, členství ve vědecké radě Fakulty financí a účetnictví VŠE a redakčních radách časopisů Finance a úvěr, Politická ekonomie a Bankovnictví. Od roku 2008 nese jeho jméno největší posluchárna Vysoké školy ekonomické – Vencovského aula.
Více od autora
František Venclovský (1)
František Venclovský byl český těžký atlet. Známý je ale především jako otužilec a tím, že na druhý pokus s časem 15 hodin 26 minut přeplaval jako první Čech 30. července 1971 kanál La Manche. Po druhém překonání Lamanšského průlivu 30.8.1975 mu byl v roce 1976 udělen titul Zasloužilý mistr sportu. František Venclovský byl atlet, který patřil v padesátých letech ke špičce československých boxerů. Po těžkém úrazu krční páteře se ale musel s tímto sportem rozloučit. Začal se věnovat otužování a dálkovému plavání. Od roku 1964 žádal československé úřady o povolení přeplavat La Manche, ale k prvnímu pokusu mohl nastoupit až v roce 1970. 6. září vyplaval z Francie, ale pro nepřízeň počasí, nevolnost a vyčerpání pokus nedokončil. O rok později již byl úspěšný. Venclovského následovníkem z Československa byl v roce 1974 Ján Novák, který by měl být považován za prvního slovenského přemožitele kanálu La Manche. V současnosti je za něj oficiálně uváděn Zoltán Makai, jehož plavba se uskutečnila 2.8.2002, tedy po vzniku samostatného Slovenska.
Více od autora
František Věnceslav Jeřábek (2)
Narodil se v chudé, ale vážené rodině. V deseti letech jej otec Václav Jeřábek poslal na gymnázium do Chomutova, kde tehdy vyučoval jeho strýc František Rolejček, aby se naučil německy. Odtud přestoupil do Mladé Boleslavi , rok strávil na pražském akademickém gymnáziu a středoškolská studia dokončil v roce 1854 v Jičíně. Nakonec absolvoval teologii v Litoměřicích a filozofii v Praze. V roce 1863 se stal suplujícím učitelem na vyšší české reálce a o tři roky později profesorem na obecním reálném gymnáziu malostranském. V letech 1872-86 vyučoval český jazyk, dějepis a estetiku na vyšší dívčí škole v Praze. Roku 1879 získal titul doktora filozofie. Vedle studia a učitelských povinností působil v letech 1857-77 v redakci několika novin, přispíval básněmi do časopisů a účastnil se veřejného života. Roku 1870 byl v Sobotce zvolen do českého sněmu a později i do říšské rady. Hájil tam státní a jazyková práva českého národa. 10. června 1866 se oženil s Luisou Šolcovou ze Sobotky. Uskutečnil několik cest do zahraničí – do Itálie , Ruska a do Německa . Literárně tvořil zhruba do roku 1884, kdy se odmlčel v reakci na ostrou a podle jeho názoru nespravedlivou kritiku. Poté strávil určitý čas ve Švýcarsku. V roce 1886 vážně onemocněl a ze zdravotních důvodů se vzdal profesorského místa.30. července 1890 byl zvolen za řádného člena IV. třídy České akademie. Zemřel na Velký pátek 31. března 1893. Pohřben byl 2. dubna na Vyšehradském hřbitově. Jeřábek byl známý především jako dramatik, ale i jako lyrický básník. Oceňovaná byla také jeho činnost novinářská a své rozsáhlé znalosti uplatnil při psaní literárně-historické studie. Publikoval i pod pseudonymy Josef Souček a Miloslav Toužimský.
Více od autora
František Vážný (4)
Narozen 1.4.1868 ve Svinech u Veselí nad Lužnicí, zemřel 9.3.1941 v Brně. JUDr., president Nejvyššího soudu v Brně, profesor civilního řízení soudního na právnické fakultě Masarykovy university v Brně. Práce v oboru.
Více od autora
František Vašek (4)
Narozen 10. 2. 1924 v Paloníně u Loštic, zemřel 25. 12. 2008 v Brně. JUDr., český historik, práce o protifašistickém hnutí.
Více od autora
František Vaněček (2)
František Vaněček se narodil v roce 1923 v Holubově u Českých Budějovic. Jako vyučený nástrojař pracoval v tužkárně. V roce 1945 začal přispívat do různých časopisů a novin. Od roku 1948 do roku 1951 pracoval na národním výboru, v aparátu KSČ a v armádě. Od roku 1956 pracoval v různých redakcích a v létech 1961-69 v Rudém právu. Spolupracoval s Čs. televizí. Odmítl účast na posrpnových prověrkách a nastoupil jako hlídač na pražských parkovištích, potom pracoval jako topič. Psal fejetony do samizdatů. Jeho Sto bodů, uvedených v této publikaci, bylo přeloženo do mnoha jazyků. Patřil k prvním signatářům Charty 77. Od roku 1980 žil ve Vídni.
Více od autora
František Truhlář (2)
Narozen 1917 v Lomnici nad Popelkou, zemřel 3.12.1946 tamtéž. Vojenský letec, legionář.
Více od autora
František Toman (2)
Pocházel z chudých poměrů z rodiny lesního dělníka. Absolvoval gymnázium v Třebíči. V letech 1946-1947 pracoval jako horník na dole Tomáš v Ratíškovicích. roku 1945 vstoupil do ČSL, od roku 1947 působil coby stranický funkcionář a státní úředník. V letech 1947-1950 zastával post tajemníka Okresního výboru ČSL v Hodoníně. V letech 1949-1968 byl členem ONV a v letech 1950-1968 vedoucím odboru zdravotnictví v Hodoníně. Pomalu postupoval i ve stranickém aparátu . Ve volbách roku 1964 byl zvolen za ČSL do Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. K roku 1968 se zmiňuje coby náměstek ministra práce a sociálních věcí z volebního obvodu Veselí nad Moravou. Bydlel v obci Ratíškovice. Po federalizaci Československa získal i vládní posty. V roce 1969 byl ministrem práce a sociálních věcí České socialistické republiky ve vládě Stanislava Rázla. Kromě toho v ní zastával i post ministra stavebnictví. Ten si uchoval krátce i v následující vládě Josefa Kempného a Josefa Korčáka až do dubna 1970. Jeho politickou kariéru nepřerušila ani invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a počínající normalizace. Do české vlády se vrátil v říjnu 1980, kdy nahradil zesnulého dosavadního předsedu ČSL Rostislava Peteru ve funkci ministra bez portfeje ve třetí vládě Josefa Korčáka a čtvrté vládě Josefa Korčáka až do své smrti v září 1981. Zemřelého Rostislava Peteru nevystřídal jen na postu ministra a poslance ale i jako předseda Československé strany lidové. Členská základna ČSL do jeho nástupu vkládala velké naděje, protože považovala Tomana za schopného a vzdělaného politika, který měl zkušenosti ze státní správy a vazby na jižní Moravy . Očekáva...
Více od autora
František Teršl (4)
Narozen 24.9.1885 v Bojkovicích na Moravě. Středoškolský profesor, literatura pro mládež, stať o německé poezii.
Více od autora
František Svojík (4)
Narozen 1. 6. 1909 ve Švermově , zemřel 5. 7. 1949 v Mariánských Lázních. Hudební skladatel, klavírista, kapelník, též autor filmové hudby.
Více od autora
František Švamberk (3)
Narozen 20. 8. 1960 v Rokycanech. Lesní inženýr, pedagog na středních lesnických školách, ilustrátor několika publikací, autor knihy příběhů.
Více od autora
František Sušil (1)
František Sušil byl moravský teolog a římskokatolický kněz, vydal sbírku téměř 2 400 lidových písní pod názvem Moravské národní písně s nápěvy do textů vřazenými . Byl aktivní v českém národním obrození. Narodil se v rodině hostinského Fabiana Sušila a jeho manželky Terezie, rozené Pospíšilové. Začal studovat u svého strýce, kaplana F. Pospíšila, gymnázium dokončil v Kroměříži a od roku 1821 studoval filosofický ústav v Brně. Zde se setkal s piaristou Františkem Kynským a kaplanem V. Žákem, kteří ho povzbudili ke studiu klasických i moderních jazyků a uvedli do literatury. Překládal klasické autory a sám psal básně. Roku 1827 byl vysvěcen na kněze, byl kaplanem v Olbramovicích a Bohuticích a roku 1837 byl povolán jako profesor Nového zákona na teologickém ústavu v Brně, kde působil až do smrti. Roku 1863 byl vyznamenán ruským Řádem sv. Anny a roku 1865 dostal čestný doktorát Vídeňské univerzity. Písně začal sbírat ještě jako student v roce 1824, první sbírku vydal roku 1835, druhou v roce 1840. Zapisoval na Moravě, ale i na Opavsku a na Těšínsku v místech, kde čeština neustoupila polštině, ve slovanských osadách v Rakousku. Nejprve si vzal pomocníky, venkovské učitele, ale po špatných zkušenostech dělal tu práci sám. Nadále využíval pomocníky jen k tomu, aby sezvali lidové zpěváky ze svého okolí na jedno místo . Protože byl kněz, zůstaly mu některé bujarejší písně utajeny, neboť prostí lidé se ostýchali je před ním zpívat. Podle pamětníků ani on sám nedovoloval zpěvákům, aby mu rozverné písně zpívali. Snažil se nicméně věrně zachovat znění písně. Po několikerém předvedeních zapisoval zvlášť nápěv a text, který si navíc nechal ještě jednou přeříkat. Z rozsáhlého shromážděného materiálu vybral pro zveřejnění jen část, když třeba některé varianty sloučil, někde též očišťoval dialekty, aby v...
Více od autora
František Stehlík (1)
Narozen 18.11.1888 ve Slaném. Divadelní a vlastivědný pracovník, nakladatel, vydavatel almanachů a kalendářů a Historického průvodce Prahou.
Více od autora
František Srdínko (3)
Narozen 7.2.1830 v Kuklenách u Hradce Králové, zemřel 9.9.1912 ve Staré Boleslavi. Katolický kněz, redakční a publikační činnost v oblasti náboženské literatury.
Více od autora
František Spurný (2)
Narozen 12. 9. 1946 v Plzni, zemřel 3. 2. 2018. Básník, publicista, spisovatel, editor a redaktor almanachů.
Více od autora
František Šmat (3)
Narozen 3. 1.1835 v Chanovicích, zemřel 1 .7. 1889. Pedagog, kněz, práce z oblasti křesťanské výchovy mládeže.
Více od autora
František Sládeček (3)
Narozen 16.11.1916 v Praze, zemřel 17.6.1997 tamtéž. Ing., RNDr., DrSc., profesor zoologie, práce z oboru.
Více od autora
František Sklenář (4)
Narozen 5.2.1889 v Prusinovicích. Ing., dr., profesor železničních staveb, práce z oboru.
Více od autora
František Skácelík (4)
Narozen 25.11.1873 v Přerově, zemřel 26.12.1944 v Praze. MUDr., prozaik, dramatik, básník, redaktor, literární, divadelní a umělecký kritik.
Více od autora
František Šístek (3)
Narozen 18. 3. 1977 v Mostě. Historik a kulturní antropolog zaměřený na historii Balkánu v 18.-20. stol. a kulturní stereotypy, vysokoškolský pedagog a překladatel.
Více od autora
František Singule (4)
Narozen 12.2.1921 v Dolanech, zemřel 23.8.1991 v Praze. PhDr. CSc., docent pedagogiky, práce z oboru.
Více od autora
František Schrogl (4)
Narozen 13.9.1909 v Rakovníku. Ing. Dr., ekonom, práce z oboru.
Více od autora
František Šantavý (3)
Narozen 23.4.1915 v Hroznové Lhotě, zemřel 27.3.1983 v Olomouci. Lékař, biochemik, vysokoškolský pedagog. Práce z oboru biochemie, historie lékařství, články o umělcích.
Více od autora
František Roman Dragoun (2)
Narozen 21. 10. 1916 v Písku, zemřel 2. 7. 2005 tamtéž. Akademický malíř.
Více od autora
František Prošek (4)
Narozen 4. 5. 1946 v Praze. Ing., autor publikací o městské hromadné dopravě v Praze.
Více od autora
František Pravda (4)
František Pravda, vlastním jménem Vojtěch Hlinka byl český katolický kněz, autor povídek. Dětství strávil na statku „u Hajných“ v Nekrasíně, nedaleko od Nové Včelnice , v níž taktéž navštěvoval školu. Vystudoval gymnázium v Jindřichově Hradci a poté filosofii v Praze. Bohosloví začal studovat ve Vídni. Po roce studia přešel do pražského semináře. Seznamoval se s myšlenkami sociálního myslitele Bernarda Bolzana. Po vysvěcení působil jako kaplan, v Kvílicích u Slaného a Jarošově. Od 7. října 1847 byl vychovatelem ve šlechtické rodině barona Sturmfedera v Hrádku. Zde žil a pracoval do konce svého života. Pochován je na zdounském hřbitově u Sušice. Jeho život v Hrádku připomíná pamětní deska na domě, kde žil . Jeho jméno také nese místní knihovna. Psal česky psané povídky v duchu katolické morálky a s důrazem na křesťanské hodnoty. Do svých povídek vkládal národnostní a buditelské tendence. Jeho dílo bylo u jeho současníků, prostých čtenářů, velmi oblíbené. Později jeho dílo upadlo v zapomnění. Knižně bylo vydáno přes 150 jeho spisů.
Více od autora
František Pícha (3)
Narozen 3.10.1893 v Řípci, zemřel 10.10.1964 v Praze. Hudební skladatel, profesor, práce z oboru hudby.
Více od autora
František Petružela (4)
Narozen 14. 8. 1914 v Brodku u Přerova, zemřel 3. 7. 2007 v Olomouci. Vojenský duchovní.
Více od autora
František Neužil (2)
Politický analytik, autor politologických publikací a odborných článků.
Více od autora
František Neuwirt (3)
František Neuwirth, nebo také Neuwirt byl český profesor stomatologie na Univerzitě Karlově. Od roku 1922 byl asistentem zubní kliniky a asistentem Státního ústavu pro zubní lékařství. Zde se roku 1925 stal i přednostou. Po smrti Jana Jesenského vedl Pražskou stomatologickou kliniku. Byl členem Československá akademie věd, lékařských společností a International Association for Dental Research , jejímž byl také čestným viceprezidentem a jejíž Pražskou sekci v roce 1932 spoluzaložil. V roce 1953 ji ale byl donucen zlikvidovat. Po válce byl jmenován řádným profesorem a převzal II. zubní kliniku, kterou vedl až do své smrti. Prokázal vysokou reparační schopnost zubní dřeně a reparaci povrchových defektů na zubech remineralizací ze slin. Publikoval např. histologické studie o sklovinné bláně a patohistologické o paradontu. Byl dlouholetým redaktorem časopisu Zubní lékařství a autorem téměř stovky prací uveřejněných v různých odborných časopisech, napsal čtyři učební texty a pět učebnic. František se narodil 26. srpna 1895 v rodině lesmistra Neuwirtha v Malenovicích na Zlínsku. Rozhodl se pro lékařské povolání, stejně jako jeho starší bratr Karel , který se stal urologem. Rodiče jim brzy zemřeli, ujal se jich strýc Liška, bratr jejich matky, mlynář a majitel pily v Dobřívě u Rokycan. Jejich o něco starší sestra Růžena trpěla tím, že se o bratry musela starat. František začal, jako Karel, studia medicíny ve Vídni a po šestém semestru pokračoval v Praze. Koncem války 1917–1918, kdy byl nedostatek chirurgů na příliv zraněných z c. k. bojišť, se angažoval jako sekundární lékař na chirurgickém oddělení nemocnice v Plzni. Po promoci 1918 na interní klinice profesora Maixnera a po čtrnáctiměsíční vojenské službě v armádě na Podkarpatské Rusi se rozhodl pro zubní lé...
Více od autora
František Němeček (3)
Narozen 20.2.1925 v Nestanicích, zemřel 2.8.1990. Ing. CSc., docent, elektrotechnik, práce z oboru elektroenergetiky a přenosové techniky.
Více od autora
František Mikulášek (3)
Narozen 24. 4. 1913 v Šošůvce, zemřel 12. 11. 1993 ve Znojmě-Hradišti. Katolický kněz, jezuita, teolog, filozof, pracovník Sdružení katolické mládeže, Studentské katolické akce, prozaik, publicista, redaktor Dorostu, Katolických novin, vězněn komunisty.
Více od autora
František Mík (2)
Ředitel Institutu pro politiku a kulturu, šéfredaktor časopisu Kontexty a předseda redakční rady Revue Politika. Do roku 1989 pracoval jako topič a správce kulturního domu a věnoval se přípravě samizdatových časopisů a knih. Od roku 1990 se profesionálně zabývá nakladatelskou činností v oblasti odborné a nekomerční literatury a věnuje se problematice neziskových organizací. Autor a spoluautor řady studií, knih a sborníků. Působí rovněž jako šéfredaktor nakladatelství Barrister & Principal, kde mimo jiné řídí edici Dějiny a teorie umění.
Více od autora
František Manda (3)
Dětství prožil na Ostravsku, kde byl jeho otec horníkem. Nejmladší bratr Luboš Mandát je malířem. Vystudoval Vojenskou střední odbornou školu v Žilině a Vojenskou politickou akademii v Bratislavě . Od 1975 byl vedoucím kulturní rubriky Obrany lidu, po odchodu do zálohy pracoval v edičním úseku ÚV KSČ. 1985–88 měl stipendium Českého literárního fondu. Od září 1988 do prosince 1989 byl tajemníkem Svazu českých spisovatelů. Po 1990 je soukromým podnikatelem, spoluzakladatelem a zakladatelem nakladatelských a vydavatelských podniků, mezi něž náleží nakladatelská a vydavatelská agentura FAJMA, vlastněná jeho ženou, nakladatelství a vydavatelství Sociopress, které existovalo v letech 1996–2003, a konečně dosud činné nakladatelství a vydavatelství BMSS-Start, zaměřené na publikování odborných časopisů, například měsíčníku Průvodce pracovněprávními předpisy, odborné, ale také krásné literatury . – Je členem Obce spisovatelů a Unie českých spisovatelů. Už na ZDŠ v Havířově založil školní časopis. Během vysokoškolského studia publikoval povídky a fejetony v Obraně lidu, Rudém právu, Československém vojáku, Literárním měsíčníku, později též v Mladé frontě a Kmeni. Je autorem několika rozhlasových celovečerních her a rozhlasových adaptací vlastní prózy i děl jiných autorů . Za prózu Semestrálky získal Cenu Jiřího Wolkera za rok 1983, za prózu Bariéry získal Výroční cenu nakladatelství Naše vojsko, za prózu Facky do života Cenu Antonína Zápotockého. Byl členem Literárního klubu ČSLA. Jako tajemník Svazu českých spisovatelů se podílel na ...
Více od autora
František Maňas (2)
Narozen 4.10.1921 v Sehradicích u Luhačovic, zemřel 21.12.2004. Hudební skladatel, muzikant a kapelník. skladatel.
Více od autora
František Lýsek (3)
František Lýsek byl tvůrce českého dětského sborového zpěvu jako umění, sbormistr, hudební pedagog, doktor věd o umění, sběratel a folklorista. František Lýsek se narodil v obci Proskovice jako desátý v rodině. Vystudoval s vyznamenáním učitelský ústav a začal působit na škole ve Staré Bělé. Jako učitel menšinové školy v Jistebníku nad Odrou, kam děti přicházely ze 12 okolních obcí založil na škole v roce 1929 dětský pěvecký sbor Jistebničtí zpěváčci. V roce 1931 začal sbor vystupovat v ostravském rozhlase, ustanoven byl ministerstvem školství jako první školský zájmový sbor . Zpěváčci podnítili vznik původních skladeb pro dětské sbory, zpívali na Hradě před prezidentem T. G. Masarykem , na mezinárodním hudebním kongresu ve Vídni , natočili dvě gramofonové desky, dokumentární film Melodie Beskyd , František Lýsek pro sbor zharmonizoval lidové písně . Zpěváčci stáli u zrodu moderní estetické kategorie 20. století – dětské sborově pěvecké umění. Nabídku nastoupit v pražském rozhlase roku 1931 František Lýsek nepřijal a jeho životní dráha vedla po okupaci Sudet na pokusnou školu v Otrokovicích – Baťově, kde v tradici Jistebnických zpěváčků pokračoval sbormistrův Dětský sbor z Baťova . Ten natočil gramofonovou desku, zpíval podle Lýskovy metody tzv. nápěvkové intonace, sbormistr mu upravil lidové písně . Po druhé světové válce nepřijal František Lýsek nabídku Výzkumného ústavu Akademie J. A. Komenského v Praze a zůstal na Moravě. 1. prosince 1945 odešel do Brna, kde ukončil studium Filozofické fakulty Masarykovy univerzity doktorátem filozofie . Zpočátku působil na Kotlářské ulici ve škole, kde založil a vedl Brněnský dětský sbor , pro BDS zharmonizoval sbírku lidových písní „Sedmikrásky“...
Více od autora