Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 121 - 180 z celkem 1066 záznamů

Miloň Novotný
Miloň Novotný byl klasik české dokumentární fotografie. Miloň Novotný se narodil roku 1930 ve Štětovicích na Hané. Studium gymnázia v Prostějově nemohl dokončit, neboť vážně onemocněl a musel se rok léčit ve Vysokých Tatrách. Zde začal fotografovat s vypůjčeným fotoaparátem. Později se náhodně seznámil s Josefem Sudkem a Jiřím Jeníčkem, kteří ho povzbudili k uspořádání výstavy v Olomouci v roce 1956 a zasílání fotografií do týdeníku Kultura. Přestěhoval se do Prahy a poté více než dvacet let fotografoval pro noviny, časopisy a divadla. Rovněž spolupracoval s ČSAV. Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloň Novotný na Wikimedia Commons
Více od autora
Martin Nouza
Narozen 1961. MUDr., CSc. Po promoci na lékařské fakultě nastoupil jako internista do pražského IKEM, kde se zaměřil na choroby ledvin a na péči o pacienty dialyzované a transplantované. Atestoval se v oboru vnitřní lékařství, klinická imunologie a alergologie a nefrologie. Od roku 1995 pracoval jako imunolog na klinice MUDr. Jaroslava Svobody. V roce 1996 spoluzaložil Centrum péče o nemocné s chronickým únavovým syndromem, jehož cílem bylo zajistit komplexní péči těmto pacientům. V roce 2000 založil privátní Centrum klinické imunologie v Praze, které poskytuje péči od prevence po léčbu, se zaměřením na klinickou imunologii, alergologii, astmatologii, vnitřní lékařství, poruchy reprodukce a neurologii, a to zejména na problematiku bolestí hlav. Znalec asijské kuchyně , červeného vína a léčivých rostlin. Syn imunologa Karla Nouzy.
Více od autora
Kornelius Novak
Německý kazatel Kornelius Novak z Norska. Dědeček pocházel z Čech, jsem narozen v Rumunsku, v Německu jsem vyrůstal, pár let jsme žil v Norsku a momentálně bydlím ve Švédsku a hodně cestuji po Čechách, Moravě a Slovensku působí opět několik týdnů v Česku. Věnuje se pouliční misii a večerním přednáškám pro veřejnost. Kornelius Novak, nar. 1975, je bývalý vicemistr Německa v kulturistice, motorkář a barový vyhazovač. Přednáška v jeho podání je zajímavější o skutečnost, že se nejedná o „profesionálního“ církevního teologa, ale o bývalého motorkáře, který biblickou školu vystudoval až v pozdější době a má s přednáškami tohoto druhu bohaté zkušenosti z mnoha zemí Evropy. Kornélius Novak stál u zrodu evropského svazu motorkářů a založil klub křesťanských motorkářů Holy Rieders Germany. Po určitých zásadních změnách ve svém životě se rozhodl pro absolvování biblické školy. Nejdříve působil jako kazatel. V současné době je zaměstnán jako misionář na plný úvazek nejen v zemi, kde začínal - v Norsku, ale i ve Švédsku, v Německu, v České republice a na Slovensku. Je stálým lektorem občanského sdružení Vinice Cheb. Bývá rovněž hlavním řečníkem na akcích Try and Play, pořádaných různými společenstvími křesťanů. V naší zemi hostuje již několik let. Při poslední návštěvě přednášel v Brně, ve Znojmě, v Zábřehu na Moravě a v Třinci. V letošním roce navštíví kromě Zlína ještě Žďár nad Sázavou, Blansko a Uherské Hradiště. Napsal řadu knih. Do češtiny byly přeloženy například tituly Křížem krážem na scéně a Život je víc. "Přednášky v podání Kornélia Novaka jsou zajímavější o skutečnost, že se nejedná o profesionálního církevního teologa, ale o bývalého motorkáře, který teologickou školu vystudoval až v pozdější době," konstatoval kazatel místního sboru Církve adventistů sedmého dne Martin Žůrek. Kornélius Novak si ze svých dřívějších působišť přiváží doporučení mnoha měst a středních evropských škol. Díky tomu, co prožil a jak přirozeně vystupuje, se velmi dobře dokáže přiblížit mla...
Více od autora
Josef Otto Novotný
Narozen 1.2.1894 v Hořovicích, zemřel 22.9.1971 v Praze. Novinář, redaktor, autor historické literatury, fejetonů, editor spisů Viktora Dyka, překladatel z angličtiny, francouzštiny, řečtiny.
Více od autora
Jiří Novák
Narozen 14.5.1913 v Táboře, zemřel v roce 2002. RNDr., DrSc., chemik, specializace na polarografii a vztah mezi chemickými látkami v ovzduší a životním prostředím, práce z oboru.
Více od autora
Jaromír Petr Novák
Narozen 21.7.1918 v Brně. Doc. MUDr., CSc. Lékař - vnitřní lék. Prez. Svazu čes. lék., zakl. a prez. Nadace JEP. 69 - 78 primář nemocnice Tišnov, též autor básní.
Více od autora
Igor' Dmitrijevič Novikov
Ruský astronom a astrofyzik, zabývá se problematikou teorie černých děr a relativistické kosmologie.
Více od autora
Igor Novikov
Více od autora
František Novotný
Narozen 13. 6. 1925 v Českých Budějovicích, zemřel 28. 9. 2016 v Terezíně. Prof., MUDr., DrSc., dermatovenerolog, práce z oboru kožního lékařství a psoriáze.
Více od autora
Christine Nöstlinger
Christine Nöstlingerová byla rakouská spisovatelka literatury pro děti. Získala obě ze dvou nejprestižnějších cen pro autory dětské literatury: roku 2003 Cenu Astrid Lindgrenové a v roce 1984 Cenu Hanse Christiana Andersena. Je jedním ze tří autorů, který dosud získal obě tyto ceny. Byla autorkou více než 150 knih pro děti a mládež. Některé své knihy si i sama ilustrovala. K nejslavnějším patří již její první kniha z roku 1970 Die feuerrote Friederike. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christine Nöstlinger na anglické Wikipedii.
Více od autora
Andrea Novosedlíková
Více od autora
Andre Norton
Andre Norton se narodila jako Alice Mary Norton 17.února 1912 v Clevelandu ve státě Ohio. Její rodiče byli Adalbert Norton a Berta Stemm Norton. Začala psát v Collingwood High School v Clevelandu, pod vedením paní Sylvie Cochrane. Byla redaktorem školního časopisu Collingwood Spotlight, pro který psala povídky. Během této doby, napsala svou první knihu - Ralestone Luck , která byla nakonec vydána jako její druhý román v roce 1938, první byl The Prince Commands v roce 1934. Po absolvování střední školy v roce 1930, měla v plánu stát se učitelem a začala studovat na Flora Stone Mather vysoké škole Western Reserve University. Nicméně v roce 1932 musela odejít z důvodu deprese a začala pracovat pro Clevelandský knihovní systém, kde zůstala po dobu 18 let. V roce 1934 si legálně změnila jméno na Alice Andre Norton, pseudonym zvolila ke zvýšení prodejnosti svých knih. V letech 1940 - 1941 pracovala jako knihovnice ve speciálním katalogizačním oddělení Kongresové knihovny, zapojené do projektu v souvislosti s cizím státním občanstvím. Projekt byl náhle ukončen po vstupu Ameriky do druhé světové války. V roce 1941 si koupila knihkupectví s názvem Mystery House v Mount Rainier ve státě Maryland. Nedařilo se jí a tak se vrátila do Clevelandské veřejné knihovny, kde zůstala až do roku 1950. Pak začala pracovat jako pro Martina Greenberga ve společnosti Gnome Press, kde zůstala do roku 1958. Následně se stala autorkou na plný úvazek. V pozdějších letech se kvůli zdravotním problémům přestěhovala na Floridu a pak do Tennessee. Od 21.února 2005, byla v rámci hospicové péče. Zemřela pokojně doma, 17. března 2005. Byla často nazývána Velká dáma fantasy, měla obrovský vliv na celý žánr. Psala v podstatě 70 let vkuse a s více než 300 vydanými tituly postihla 4 generace čtenářů a spisovatelů
Více od autora
Alena Nouzová
MUDr., neuroložka, zabývá se netradičními způsoby léčby neurologických onemocnění. Práce z oboru.
Více od autora
Umberto Nobile
Umberto Nobile – 30. července 1978, Řím) byl italský generál, vzduchoplavec, objevitel a konstruktér, profesor na Neapolské univerzitě. Proslavil se zejména cestami do arktických oblastí ve vzducholodích vlastní konstrukce. Poprvé zaznamenal velký úspěch v roce 1926, kdy spolu s Roaldem Amundsenem a L. Ellsworthem přeletěl severní pól na vzducholodi Norge, o jejíž konstrukci jej Amundsen požádal. Výprava byla částečně sponzorovaná fašistickou vládou Benita Mussoliniho, který v ní nadšeně spatřoval možnost pro proslavení Itálie a jejího vývoje v moderní vědě. Nobile za své zásluhy po ukončení expedice získal čestné členství ve fašistické straně. Mussolini chtěl jeho úspěch využít pro další propagandu, a proto podpořil jeho další polární výpravu roku 1928 na vzducholodi Italia, tentokrát nesoucí italskou vlajku. Šestnáctičlenná posádka byla téměř výhradně italská. Jedním ze dvou cizinců byl český radiolog František Běhounek. Vzducholoď při návratu z pólu ztroskotala severně od Špicberk. Při mezinárodně organizované záchranné výpravě o měsíc později zemřel polárník Amundsen. Sám Nobile byl kontroverzně zachráněn jako první švédským letcem Einerem Lundborgem, který dostal příkaz, že Nobileho musí zachránit jako prvního. Moderní studie dokazují , že Nobile chtěl jako kapitán výpravy opustit místo ztroskotání jako poslední. Lundborg sám havaroval při pokusu o záchranu dalších členů posádky Italie. Kvůli svému neúspěchu byl propuštěn z armády. Některé moderní studie naznačují, že při výpravě nechyboval, jak se po havárii tvrdilo, ale že ztroskotání pouze posloužilo jeho politickým nepřátelům, protože stále prosazoval další vývoj vzduchoplavby, zatímco vedení fašistické strany bylo spíše nakloněné výzkumu v oblasti letectví. Na druhou stranu Nobilův postup později zdrženlivě kritizoval i jeden z nejzkušenějších vzduchoplavců Hugo Eckener. V letech 1...
Více od autora
Pavel Nováček
Narozen 14. 2. 1961 ve Velkém Meziříčí. Doc., RNDr., CSc., vysokoškolský pedagog a ekolog zaměřený na globální environmentální problematiku, udržitelný rozvoj a studia možných budoucností .
Více od autora
Nofreeusernames
Narozena 15. 7. 1986 v Moskvě. Česká autorka, vlastním jménem Olga Zbranek Biernátová. Marketingová specialistka v nakladatelství, přednášející social media marketing na vysoké škole, dříve knihovnice a informační pracovnice. Autorka románů pro dívky.
Více od autora
Miroslav Novák
Narozen 17.6.1924 v Praze, zemřel 24.2.1982 tamtéž. PhDr., asistent katedry věd o zemích Asie a Afriky, publikace a překlady z oboru japanistiky.
Více od autora
Milena Nováková
Milena Nováková-Malinská, na matrice Lidmila Eugenie Josefa, byla česká pedagožka, spisovatelka a publicistka. Rodiče Mileny Josef Malinský soudce v Jičíně a Marie Malinská-Příhodová , se vzali 1. května 1882. Sourozenci: Karel Malinský , Maria Sedláčková-Malinská , Robert Malinský , Josef Malinský , Božena Kolářská-Malínská , Vlasta Malínská , Irena Malínská , Růžena Malinská , Zděnek Malínský , Jiří Malinský , Antonie Malínská , Anna Malínská a František Malínský . Matka byla veřejnou pracovnicí, spoluzakladatelkou Jičínského dívčího školství. Bratr Karel pracoval jako ministerský rada zemědělství a sestra Irena pracovala jako vyšší úřednice na Ministerstvu zahraničních věcí. Milena měla herecké plány, ale u rodičů s nimi neuspěla. Po literárních studiích se věnovala studiu skladby v Praze u Karla Boleslava Jiráka a J. Novotného, na konzervatoři externě klavírní hře u Jindřicha Kaana . 4. března 1916 se v Jičíně provdala za Vojtu Nováka režiséra Národního divadla v Praze. Měli spolu syna Vojena Nováka operního pěvce; 8. prosince 1918 vystoupila z církve. Krátce působila jako učitelka hudby, potom jako klavíristka provázela mužova vystoupení a věnovala se publicistice a literatuře. Cestovala po Německu, Itálii, Švýcarsku, Francii a Rakousku. Byla členka PEN-clubu v Praze, Syndikátu českých spisovatelů a hudebních skladatelů, Kruhu Přátel českého jazyka , Klubu umělců, Ústavu pro národní výchovu , Ženské národní rady, Osvětového odboru při Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen, Ochrany matek v Praze XIX. a Společnosti Boženy Němcové . Čas, Časopis lékařů českých, České slovo, Československá žena, Čin,...
Více od autora
Milan Novák
PhDr. Milan Novák je vedoucí odboru kultury Městského úřadu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Vedoucí správy zámku Brandýs nad Labem. Výtvarník a člen Sdružení pro umělecká řemesla Rudolfinea, in: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců, Chagall Ostrava, díl X.
Více od autora
Matthias Nöllke
Německý publicista, autor odborných psychologických prací o manažerství a kreativitě.
Více od autora
Luboš Nový
Narodil se 13.11.1929 v Praze, absolvoval gymnázium a poté studoval na univerzitě matematiku a fyziku. V roce 1956 se stal vedoucím oddělení dějin přírodních věd a techniky nově se formujícího Historického ústavu ČSAV. Roku 1985 byl jmenován ředitelem ústředního archivu ČSAV. Od roku 1968 byl šéfredaktorem časopisu Dějiny věd a techniky. Působil jako člen redakční rady časopisu Historia Mathematica.
Více od autora
Ladislav Novák
Narozen 4.8.1925 v Turnově, zemřel 28.7.1999 v Třebíči. Středoškolský profesor, výtvarník, prozaik, parafráze indiánské a překlady eskymácké poezie, překlady z francouzštiny a němčiny.
Více od autora
Jiří Novák
Narodil se ve Frýdku - Místku a nyní bydlí v Havířově. Vyučil se elektromechanikem ve frýdeckomísteckých válcovnách plechů. Při zaměstnání dokončil studiem středoškolské vzdělání. Po absolvování základní vojenské služby pracoval jedenáct let ve státních službách. Nyní pracuje v soukromé firmě.
Více od autora
Jarmila Nová
Spoluautorka publikací, vážících se k osobnosti herce Jaroslava Marvana.
Více od autora
James Norbury
Britský spisovatel a ilustrátor. Vystudoval zoologii, praktikuje stará duchovní učení. Žije ve městě Swansea v jižním Walesu. Autor bajek a filozofické prózy.
Více od autora
Ivana Nováková
Více od autora
Helena Novakova
Ing. Helena Nováková. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Od roku 1960 pracovala v bytovém podniku, kde prošla řadou funkcí v provozním a ekonomickém útvaru. Od roku 1978 pracuje v orgánech státní správy na úseku bytového hospodářství. V současnosti je vedoucí oddělení metodiky v odboru bytového práva a metodiky Ministerstva pro místní rozvoj. V rámci svých pracovních úkolů zajišťuje především metodickou pomoc pro zástupce obecních a městských úřadů , ale i pro pracovníky nejrůznějších subjektů, které zabezpečují správu a provoz tohoto majetku. Podílí se rovněž na přípravě právních předpisů souvisejících s problematikou bydlení. Je lektorkou celé řady seminářů k otázkám bydlení včetně právní úpravy regulace nájemného.
Více od autora
Emanuela Nohejlová-Prátová
Emanuela Nohejlová-Prátová byla česká historička, přední česká numismatička, vedle Gustava Skalského je považována za zakladatelku moderní vědecké numismatiky. Vystudovala historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po většinu života pracovala v numismatickém oddělení Národního muzea. Přednášela na Masarykově a Karlově univerzitě, kde byla i řádnou profesorkou. Ve svém díle se nejvíce zabývala starším českým mincovnictvím, také českým mincovnictvím třicetileté války, českými medailemi a numismatickou metrologií. Ve intencích svého lokálního patriotismu věnovala podrobné vědecké zkoumání dějinám kláštera benediktinů v rodných Opatovicích nad Labem a v Praze bydlela na Novém Městě v Opatovické ulici, kde bývala v době předhusitské rezidence opatů Opatovického kláštera.
Více od autora
Dieter Noll
Pro svůj ne zcela árijský původ je nucen ještě před dokončením střední školy vstoupit do armády. Po válce a americkém zajetí studuje filozofii v Jeně. Od roku 1953 je redaktorem časopisu Aufbau. V roce 1960 vydal knihu Dobrodružství Wernera Holta.
Více od autora
Arthur Novák
Narozen 9.4.1876 v Terezíně, zemřel 29.9.1957 v Praze. Úředník, redaktor bibliofilských časopisů, publikace z oboru bibliofilie a knižní estetiky, fejetonista a výtvarný kritik, překlady z anglické.
Více od autora
Antonín Novotný
Antonín Josef Novotný byl československý politik a funkcionář Komunistické strany Československa. V letech 1953–1968 zastával funkci prvního tajemníka KSČ. Kromě toho během let 1957 až 1968 úřadoval jako třetí československý komunistický prezident a zároveň šestý prezident od vzniku Československa. Novotný pocházel z chudé rodiny zedníka Antonína Novotného z Letňan a Barbory, roz. Hlaváčové z Velkých Čakovic. Narodil se v Letňanech čp. 28 a 13. prosince dostal při křtu v kostele sv. Remigia ve farnosti Čakovice jména „Antonín Josef“. Vyučil se strojním zámečníkem, poté pracoval jako dělník. V roce 1929 se oženil s Boženou Fridrichovou. Podle zápisu v matrice v únoru 1921 vystoupil z církve a téhož roku vstoupil do KSČ, kde prošel řadou funkcí , v letech 1937–1938 působil jako tajemník KV KSČ v Hodoníně. Po zákazu komunistické strany pracoval jako dělník ve vysočanské Včele. Za druhé světové války se podílel na ilegální činnosti KSČ, v roce 1941 byl zatčen a až do roku 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen. V letech 1945–1951 byl vedoucím tajemníkem KV KSČ v Praze. V letech 1946–1968 byl členem ÚV KSČ, v roce 1951 se stal členem předsednictva ÚV KSČ a v roce 1953 se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ. Jeho celoživotní zálibou byl mariáš, který hrál i ve své rezidenci na Orlíku. Také při dlouhotrvajících letech na zahraničních cestách se této zábavě věnoval. Jeho partnerem byl obvykle Václav David , Jiří Hendrych a Ladislav Novák . Značnou pozornost věnoval však i tělovýchovným vystoupením . Když zemřel prezident Antonín Zápotocký, čekalo se, že novým prezidentem bude Viliam Široký. V Praze už probíhaly přípravy na volbu Širokého, tiskly se dokonce jeho prezidentské obrazy. Československá kom...
Více od autora
Zdeněk Novák
Narozen 1920, zemřel 19. 8. 2014. Exportní referent, kalič, svářeč, překladatel technické literatury z angličtiny, němčiny a francouzštiny, hudebník , amatérský tenista a spisovatel, autor detektivek, cestopisu, prózy a knihy vzpomínek.
Více od autora
Z Novák
Více od autora
Vlastimil Novák
Narozen 7.9.1945 v Milevsku, okr. Písek. Dramaturg, autor divadelních pohádek a obrazových publikací o Mostecku.
Více od autora
Tomáš Nový
Jako scénárista Čtyřlístku: 1990-1992. Příběhů Čtyřlístku: 3 knižní Další seriály ve Čtyřlístku: Pohádky , Klofáč & Tlamáč
Více od autora
Stanislav Novotný
Stanislav Novotný je český právník, občanský aktivista, spoluzakladatel Křesťanskodemokratické strany, zakladatel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB, ředitel Úřadu vyšetřování ČR, v letech 1993–1994 policejní prezident Policie ČR, v letech 1994–2013 ředitel České křesťanské akademie. Podnikatel a publicista. Od roku 2015 předseda Asociace nezávislých médií, která uděluje kontroverzní ocenění Krameriova cena. Po dokončení základní školy absolvoval v letech 1975–1979 gymnázium a pokračoval studiemi na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, která ukončil v roce 1983. Ale až do roku 1990 záměrně nevykonával právnickou profesi, aby nemusel spolupracovat s komunistickým režimem, s nímž nesouhlasil. Pracoval nejprve jako topič. Poté se stal knihovníkem ve Státní knihovně ČSR dnes Národní knihovna České republiky, kde popisoval články z právnických periodik. Od roku 1987 se staral o sociálně vyloučené osoby bez přístřeší jako sanitář. Byl aktivním disidentem, autorem a spoluautorem řady provolání, petic a protestů. V Hnutí za občanskou svobodu se mimo jiné podílel na tvorbě nové Křesťanskodemokratické strany jako ustavující člen. Po Sametové revoluci 1989 vedl sekretariát Křesťanskodemokratické strany, odtud přešel na Úřad pro ochranu ústavy a demokracie, kde pracoval do konce roku 1990. V roce 1991 působil až do září na Inspekci federálního ministra vnitra jako poradce tehdejšího ministra vnitra Jána Langoše, kdy se stal náměstkem ředitele Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů StB dnes Ústav pro studium totalitních režimů, který založil. Ve stejné době byl tajemníkem Nezávislé lustrační komise, kterou vedl Jaroslav Bašta. Od září 1992 do května 1993 vedl Úřad vyšetřování pro ČR, kde pracoval zejména na rekodifikaci trestního řádu. 12. května 1993 byl jmenován prezidentem Policie ČR. Chtěl policii očistit od lidí spjatých s mocenskými strukturami předešlého režimu, pročež se dostal do sporu s řadou vysoce postaven...
Více od autora
Pepa Nos
Více od autora
Otakar Novotný
Otakar Novotný byl český architekt, návrhář a profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Narodil se v Benešově, jako jedno ze čtyř dětí v rodině notáře. V letech 1891–1894 studoval na české reálce v Praze. Poté pokračoval v letech 1894–1898 ve studiu na stavitelském oddělení Státní vyšší průmyslové školy v Praze. V posledním ročníku o prázdninách pracoval v ateliéru Josefa Schulze při stavbě budovy Uměleckoprůmyslového musea. V letech 1898–1900 byl asistentem pro stavitelství na Státní vyšší průmyslové škole v Brně. V letech 1900–1903 studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze u profesora Jana Kotěry. Následujícího roku byl hlavním architektem v Kotěrově ateliéru. V roce 1902 se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes. V roce 1904 si otevřel vlastní architektonický ateliér. V letech 1906–1909 souběžně vyučoval kresbu a kompozici v kursech pro malíře pokojů, které pořádalo Umělecko-průmyslové museum. V roce 1907 se oženil s Helenou Šolcovou, téhož roku se jim narodil syn Otakar a v roce 1911 syn Jiří. V roce 1911 se stal členem družstva Artěl, pro které navrhoval nábytek, sklo a další předměty. Působil i ve vedení družstva. V letech 1912–1914 pak vyučoval na Vyšší dívčí škole v Praze nauku o slozích. Byl také zakládajícím členem Svazu českého díla . V únoru 1915 nastoupil jako jednoroční dobrovolník k dělostřelectvu a v letech 1915–1918 pak sloužil na italské frontě. Od roku 1923 nastoupil jako suplující profesor na Akademii výtvarných umění v Praze na místo zemřelého Jana Kotěry. V roce 1929 byl jmenován řádným profesorem architektury na Státní uměleckoprůmyslové škole v Praze. V letech 1935–1937 byl rovněž rektorem školy. V roce 1941 byl penzionován. Na školu se vrátil 1. března 1948 a v roce 1952 byl jmenován profesorem pro sloh a architektonické tvarosloví a působil zde do 31. prosince 1953, kdy školu definitivně opustil. Zemřel 4. dubna 1959 v ...
Více od autora
Oldřich Nouza
Oldřich Nouza byl básník, fotograf, pedagog, překladatel z ukrajinštiny, grafik, malíř a nakladatelský redaktor. Oldřich Nouza pocházel z rodiny učitele. Vystudoval Státní koedukační učitelský ústav v Českých Budějovicích a poté působil jako učitel na obecných a měšťanských školách v Dunajovicích u Třeboně , Lišově , Purkarci , Rašpachu , Blansku u Kaplice , Plané a v Českých Budějovicích . Od 1945 vykonával zároveň různé funkce na odboru školství a kultury v Českých Budějovicích . V letech 1948-1949 byl zaměstnán na oblastní úřadovně Ministerstva informací a poté byl lektorem tvůrčí skupiny Čs státního filmu. Roku 1950 se přestěhoval do Prahy a do roku 1953 byl kulturním referentem na ředitelství Státních lázní. Absolvoval jednoroční stipendium Svazu československých spisovatelů a od roku 1954 a až do odchodu do důchodu byl redaktorem Mladé fronty. Spolu s Josefem Bartuškou byl zakladatelem pětičlenného uměleckého sdružení Kontakt, které se od roku 1928 scházelo v kavárně Savoy v Českých Budějovicích. Na něj navázalo roku 1930 avantgardní umělecké sdružení Linie, které vydávalo stejnojmenný časopis. Oldřich Nouza byl také od roku 1929 členem Levé fronty, která nahradila Svaz moderní kultury Devětsil. Sdružení Linie zaniklo roku 1939 a po válce už nebylo obnoveno. V časopisu Linie recenzoval knižní novinky a divadelní hry. Nouza publikoval básně, teoretické texty a grafiky kromě Linie také v ReDu, Trnu, Trampu, Indexu, Národním osvobození, Jihu , Lidových novinách, Haló novinách, Programu D 34–39, U Bloku, Lidové kultuře, Době, Literárních novinách, Rudém právu, Kulturní tvorbě, Jihočeské pravdě, Kalendáři Jihočeské pravdy , Literárním měsíčníku aj. Užíval pseudonymu Jan Houda a šifer on a O. N. Jako redaktor redigoval publikace v Nakla...
Více od autora
Mirko Novák
Po maturitě na gymnáziu v Praze zapisoval v l. 1919–23 na FF UK filozofii, estetiku a teorii hudby. Po doktorátu z filozofie studoval ještě v Paříži , Bordeaux a ve Vídni . V l. 1924–36 pracoval v Ústředí pro mezinárodní spolupráci duševní a v pražské Univerzitní knihovně. Po habilitaci z estetiky na FF UK přednášel v l. 1932–39 filozofii a estetiku na FF KU v Bratislavě, kde se také v r. 1936 habilitoval z filozofie. V r. 1939 a pak v l. 1945–53 byl profesorem na FF MU, kde založil estetický seminář. V l. 1953–70 vedl katedru estetiky na FF UK.
Více od autora
Marie Nováková
Narozena 1.7.1883 v Praze, zemřela 29.11.1954 v Praze. Prozaička, překladatelka.
Více od autora
Marie Nováková
Narozena 13.7.1923 v Náchodě. Vysokoškolská pedagožka, psycholožka, též píše poezii.
Více od autora
Lukáš Novotný
Je vědeckým pracovníkem Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Přednáší politologii a mezinárodní vztahy na Vysoké škole J. A. Komenského v Praze. Publikuje hlavně k česko německým vztahům, národnostní problematice ČR a interkulturním problémům mezi Čechy a Němci.
Více od autora
Luisa Nováková
Mgr. Luisa Nováková, Ph.D. je česká spisovatelka, univerzitní pedagožka a překladatelka z polštiny. Věnuje se i malování, měla několik výstav ilustrací a kreseb. Jejím otcem je nakladatelský redaktor Jaroslav Novák, matkou básnířka Zuzana Renčová-Nováková, dcera básníka Václava Renče. Vystudovala češtinu a polštinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a v roce 2003 získala titul Ph.D. v oboru česká literatura. V letech 1997–2004 pracovala jako redaktorka ve vydavatelství Akcent, v současnosti působí jako odborný asistent v Ústavu české literatury a knihovnictví na FF MU. Je členkou Obce spisovatelů a Obce moravských spisovatelů a výkonnou redaktorkou odborného literárněvědeckého periodika Bohemica litteraria. Jedná se o autorku několika desítek odborných článků o české literatuře a literatuře pro děti. Luisa Nováková – Proměny české pohádky Její romány by se nejspíš daly zařadit do žánru fantasy nebo mezi pohádky. Jsou psány básnickým jazykem bohatým na metafory.
Více od autora
Karel Novák
Karel Nový, vlastním jménem Karel Novák se narodil 8. prosince 1890 v Benešově v rodině chudého pekaře, jehož osud inspiroval V. Vančuru k románu "Pekař Jan Marhoul". Studoval na benešovském gymnáziu; spolužákem ve třetím a čtvrtém ročníku mu byl V. Vančura, s kterým se po celý život přátelil. Střední školu nedokončil, rozhodl se pro dráhu žurnalisty. Nejdříve nějaký čas přispíval do novin, od roku 1912 pracoval v redakci Českého slova. Za války narukoval, podařilo se mu dezertovat, pracoval ve Vídeňském deníku, první léta po válce opět v Českém slově. Jako novinář spolupracoval s levicově orientovanou inteligencí, zajímal se o sociální otázky, psal proti fašismu a blížícímu se válečnému nebezpečí. V období okupace neušel vězení, v r. 1944 byl v klečinském koncentračním táboře v Horním Slezsku. Po osvobození byl krátce redaktorem v Svobodném slově, dále pracoval v redakci armádního deníku Svobodné Československo a v deníku Práce; v letech 1952 - 56 byl šéfredaktorem Státního nakladatelství dětské knihy. Zemřel 23. listopadu 1980 v Praze.
Více od autora
Jaromír Nohejl
Více od autora
Jarmila Novotná
Jarmila Novotná, provdaná Daubková byla česko-americká operní pěvkyně-sopranistka a filmová herečka. Narodila se na Královských Vinohradech, nyní městské části Prahy, v rodině krejčího Josefa Novotného a jeho manželky Josefy, rozené Zajíčkové . Měla starší sestru Pavlínu. Svoji uměleckou dráhu zahájila v roce 1925 jako elévka Národního divadla. Vystupovala i v kabaretech, hrála a zpívala též v operetách a byla herečkou v českých filmech. Nejprve účinkovala v operních představeních, která byla občas pořádána ve Divadle na Vinohradech. Posléze odešla zpívat do milánské opery Teatro alla Scala. V roce 1929 vystupovala v Neapoli, roku 1933 v Berlíně. V témže roce nastoupila angažmá ve Vídni, kde působila až do roku 1938. Přesto často hostovala nejen v Československu, ale i v Paříži či v Londýně. V roce 1939 zvolila i se svou rodinou emigraci do Spojených států. Nahrávala též často na gramofonové desky. Po několik měsíců byla žačkou Emy Destinnové, poté dva roky studovala zpěv u Hilberta Vávry. S ním vystoupila v roli Violety při amatérském uvedení Verdiho Traviaty v Lounech. Ohlasy tohoto představení se dostaly až k tehdejšímu šéfovi opery Národního divadla, Otakaru Ostrčilovi. Ten pozval mladou pěvkyni na předzpívání a následně jí nabídl hostování v roli Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě a později i roli Violety v Traviatě. Od roku 1925 studovala zpěv také v Miláně u Quarnieriho. Dne 16. července 1931 se v kostele Panny Marie pod Řetězem v Praze na Malé Straně provdala za Jiřího Daubka , se kterým měla syna Jiřího . Kromě svých angažmá v Berlíně a na Vídeňské státní opeře vystupovala Jarmila Novotná již od roku 1935 do roku 1956 na newyorské Metropolitní opeře jako sólistka. V roce 1946 navštívila poválečné Československo, které zahájila slavnostním koncertem v Národním divadle, do vlasti se ...
Více od autora
Jan Novotný
Narozen 1913, zemřel v říjnu 1977 v Praze. Sportovní publicista, publikace z oboru.
Více od autora