Všichni Autoři a témata

Rudolf Křesťan (7)

Rudolf Křesťan je český redaktor a spisovatel známý svými fejetony. Mládí prožil v obci Stará Role a ve svých pracích na toto místo často vzpomíná. Navštěvoval gymnázium v Karlových Varech. Když složil maturitní zkoušku, přihlásil se ke studiu na novinářské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. I tuto školu zvládl úspěšně. V letech 1964 až 1992 byl redaktorem časopisu Mladý svět, poté byl deset let zaměstnán v časopisu Týdeník Televize. Podílel se na tvorbě televizního pořadu Nedělní ráno. V současné době je na volné noze a spolupracuje např. s Literárními novinami a Českým rozhlasem. Jeho knihy vyšly v celkovém nákladu přes čtvrt milionu výtisků. Jeho manželkou je akademická malířka Magdalena Křesťanová, jejíž kresby můžeme najít v třinácti Křesťanových sbírkách fejetonů. Do konce roku 2018 vydal 20 knih:

Rudolf Jirkovský (8)

Český analytický a jaderný chemik . Profesor Vysoké školy báňské, autor řady vysokoškolských učebnic a odborných publikací, popularizátor chemie, spoluobjevitel minerálu Slavíkit. Dne 29. března 1902 se v Pavlíkově narodil ve statku, jehož zbylá část stojí za Kampeličkou, manželům Jirkovským jako jejich druhé dítě, syn Rudolf. Po vychození obecné školy v Pavlíkově začal v roce 1915 navštěvovat státní reálku v Rakovníku, kterou v roce 1921 absolvoval s vyznamenáním. Od raného mládí projevoval živý zájem o přírodu, a tak mu rodiče umožnili po maturitě zahájit vysokoškolské studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde se zaměřil především na přednášky z chemie, mineralogie a geologie. Svá vysokoškolská studia uzavřel v roce 1927, kdy byl na Karlově univerzitě promován na doktora přírodních věd. Na Přírodovědecké fakultě získal své první zaměstnání jako asistent na ústavu mineralogie vedeném zakladatelem české geochemie profesorem Slavíkem. V roce 1929 přijal nabídku Vysoké školy báňské v Příbrami a začal působit v jejím chemickém ústavu. Zde vypracoval svoji habilitační práci, kterou obhájil v roce 1931 a stal se tak na této škole docentem anorganické a analytické chemie a prubéřství. V roce 1935 byl ustanoven i docentem hornické chemie. Předmětem jeho vysokoškolských přednášek a hlavním vědeckým zájmem byla především chemická analýza v hornictví a hutnictví, zejména pak uplatnění radiochemických metod v této oblasti. Po uzavření českých vysokých škol nacisty v listopadu 1939 získal docent Jirkovský místo na příbramském gymnáziu, kde až do konce války vyučoval chemii a přírodopis. Když v roce 1945 zahájily české vysoké školy znovu svou činnost, byla Vysoká škola báňská rozhodnutím vlády přemístěna z Příbrami do Ostravy. Docent Jirkovský byl jmenován jejím mimořádným a brzy nato řádným profesorem. Byl ustanoven vedoucím ústavu analytické chemie, později zastával funkci proděkana a děkana hutnické...

Rudolf Hromada (5)

Rudolf Hromada byl autorem esperantských slovníků a překládal do esperanta české autory, především básníky. Profesí vedoucí úředník. Překládal ze všech českých básníků . Jeho překlady vycházely v esperantských časopisech celého světa. Výbor z jeho překladů vyšel v ročence Panoramo Českého esperantského svazu pod názvem Intima Triptiko. Hromada byl hlubokým znalcem jazyka, vynikající teoretik, vedoucí osobnost spolu s dr. Kamarýtem čs. esperantského hnutí, rovněž po celá desetiletí, které organizoval i mezinárodně, a položil základy k jeho vysoké tradici jako generální tajemník Čs. svazu esperantistů v roce 1922. Zakladatel spolu s K. Bouškou a redaktor bývalého časopisu Ĉeĥoslovaka Gazeto s přílohou Nova Eŭropo, kde hájil práva malých národů a dlouholetý redaktor a vydavatel časopisu La Progreso, jednoho s nejvyšší úrovní, a po druhé světové válce druhý redaktor časopisu Esperantista. Autor několika výborných slovníků . Přeložil: Popol-Sumigo En Aŭstrio , do češtiny přeložil předmluvu Zamenhofovu k první učebnici esperanta Antaŭparolo de Zamenhof al la Unua Libro. Hlavním jeho překladem je Fučíkova reportáž Riporto Skribita Sub Pendumila Maŝo.

Rudolf Drößler (1)

Německý novinář zaměřený na vědu, autor literatury faktu, učitel.

Rudolf Brunngraber (7)

Rakouský spisovatel, novinář a malíř, který spolupracoval s Otto Neurathem. Jeho romány byly přeloženy do osmnácti jazyků a prodalo se jich víc než milion výtisků. Román Radium v roce 1937 adaptoval pro rádio Günter Eich. Dle Milena Verlag jeden z nejzajímavějších rakouských spisovatelů 20. století.

Rudolf Beták (7)

Narozen 2.1.1919 Trenčín-Kubrá, zemřel 26.5.1986 v Bratislavě.Autor učebnic ruštiny, francouzštiny a němčiny.

Rotraut Susanne Berner (8)

Německá grafička a ilustrátorka. Je známa například sérií dětských knih "Wimmel-Bücher", jichž se v patnácti zemích světa prodalo přes půl milionu výtisků. Během své kariéry malířky na volné noze se zaměřuje na knihy pro děti a mládež; ilustrovala jich více než osmdesát a více než osmi stům navrhla obálky.

Rosie Walsh (4)

Anglická spisovatelka a producentka dokumentárních pořadů. Píše knihy také pod pseudonymem Lucy Robinson.

Rosalie Ash (7)

Rosa Liksom (4)

Rosa Liksomová, vlastním jménem Anni Ylävaara, je finská spisovatelka a fotografka. V literatuře se proslavila zejména svými povídkami, ve kterých z nezúčastněného pohledu líčí život lidí v odlehlých částech severního Finska i ve velkoměstech. Za román Hytti nro 6 získala v roce 2011 Cenu Finlandia.

Rosa de Sar (7)

RNDr. Mgr. Hana Blochová alias Rosa de Sar je česká publicistka, autorka knih o historických záhadách a počátcích křesťanství. Vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, výtvarnou kritiku na univerzitě v Brně, technologii restaurování na Vysoké Škole Chemicko-Technologické a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je členkou souboru středověké, lidové a alternativní hudby Kvinterna. Zpívá a hraje na varhany, příčnou flétnu a harfu. Sólově nebo s Kvinternou vystupuje v ČR i v zahraničí.

Ronald Bergan (3)

Filmový historik, teoretik a publicista, narozený v Jihoafrické republice, v letech 2014-2020 vysokoškolský pedagog filmových studií na pražské Akademii múzických umění.

Roman Prahl (4)

Roman Prahl je historik umění, výtvarný kritik, estetik, kurátor, muzejní pracovník a vysokoškolský pedagog. V letech 1964-1968 absolvoval Střední odbornou školu výtvarnou na Hollarově nám. v Praze. Od roku 1968 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku. Studia ukončil roku 1974 diplomovou prací Teorie ornamentu na přelomu 19. a 20. století . Roku 1987 obhájil kandidátskou dizertaci Umělec, jeho ateliér a jeho umění. Téma české malby 19. století V letech 1973-1974 byl externím pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV, ale z politických důvodů nebyla jeho smlouva prodloužena. Později působil jako odborný pracovník pražského SSPPOP a pak až do roku 1994 jako odborný pracovník v oddělení českého umění 19. století Národní galerie v Praze. V letech 1990-1991 byl vědeckým tajemníkem Národní galerie. Za normalizace byl důležitou osobností prostředí nezávislé kulturní scény, zejména jako hlavním kurátor výstav v Divadle v Nerudovce. Byl kurátorem i v dalších nezávislých malých galeriích - brněnské Galerii mladých, ÚMCH , Muzeu Roztoky, MKS Dobříš, Galerii Opatov, galerii Zlatá lilie, Galerii u Řečických, Atriu na Žižkově. Od roku 1991 pracuje v Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, do roku 1994 jako externí pedagog, 1994-2001 jako odborný asistent. Roku 2001 se zde habilitoval, od roku 2005 je členem oborové rady Ústavu pro dějiny umění, roku 2006 byl jmenován profesorem dějin umění. Je zástupcem ředitele ÚDU FF UK. Od roku 1980 byl členem týmu pro přípravu mezioborových sympozií k české kultuře 19. století v Plzni. Organizačně se podílel na 1. a 2. sjezdu českých historiků umění. Byl jedním ze zakladatelů Uměleckohistorické společnosti , členem redakční rady Bulletinu UHS a členem výboru UHS, v letech 2002-2004 předseda UHS. V letech 1990-1994 byl šéfredaktorem Bulletinu Národní galer...

Roman Kanda (4)

Roman Kanda je literární vědec, editor a publicista. Zabývá se marxistickým myšlením o literatuře, teoriemi postmodernismu a moderní českou a polskou prózou. Je hlavním editorem a spoluautorem knih Trhliny světa. Kniha studií o Bohumilu Hrabalovi a Podzim postmodernismu. Teoretické výzvy současnosti . Připravil edici knihy Roberta Kalivody Moderní duchovní skutečnost a marxismus a spolupracuje s Filosofickým ústavem AV ČR na edičním projektu Sebraných spisů Karla Kosíka. Působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Praze.

Roman Kaliský (5)

Roman Kaliský byl slovenský a československý spisovatel, dramatik, publicista a politik. V poválečné době byl členem Demokratické strany. Po únorovém převratu v roce 1948 jedním z funkcionářů Strany slovenské obrody, která byla loajálním spojencem komunistického režimu. Zasedal za ni v Národním shromáždění republiky Československé. Po roce 1968 politicky pronásledován, po roce 1989 opětovně aktivní ve veřejném a politickém životě. V letech 1936–1943 vystudoval gymnázium v Banské Bystrici a v Liptovském Svätém Mikuláši. Pak studoval chemické inženýrství na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě, ale studia nedokončil. V roce 1944 se účastnil Slovenského národního povstání. Po válce v letech 1946–1948 pracoval jako redaktor deníku Práca. Během únorového převratu patřil mezi hlavní postavy Strany slovenské obrody, která vznikla transformací prokomunistické frakce Demokratické strany. Strana slovenské obrody sice byla oficiálně deklarována jako loajální spojenec KSČ a nového režimu, ale její špičky přesto neunikly podezření komunistů. To se týkalo zejména Milana Poláka, který v rámci strany vedl spory s křídlem okolo Jána Ševčíka. Státní bezpečnost ve svém hlášení označovala Ševčíkovu frakci za skutečně loajální vůči státu a KSČ, zatímco Poláka a jemu blízké považovala za skryté stoupence Jozefa Lettricha. Polák měl být dokonce dohodnut s Lettrichem, že zůstane na Slovensku. Do Polákovy frakce byl počítán i Roman Kaliský. Ve straně zastával post šéfredaktora stranického tiskového orgánu Ľud . V hlášení StB se o něm píše: „I když se zdá, že píše v duchu lidovědemokratickém, naladěný je protikomunisticky a v kruhu svých straníků se s tím ani netají.“ V letech 1948–1954 byl poslancem Slovenské národní rady. Ve volbách v roce 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za Stranu slovenské obrody ve volebním obvodu Bratislava I. V parlamentu setrval až do ko...

Roman Jirák (7)

Narozen 20. 11. 1943 v Kamenném Újezdci, okr. Praha-západ. Doc. MUDr., CSc., psychiatr . Zabývá se demencí, farmakoterapií organických psychosyndromů a poruchami paměti. Publikace z oboru.

Roland Barthes (7)

Roland Barthes byl francouzský literární kritik a teoretik, filosof a sémiotik. Ovlivnil rozvoj strukturalismu a sémiologie. Rozpracoval pojem mýtus, kde popisuje referování o znaku jako o druhém řádu označování . U Barthova mýtu tedy splývá původní význam a stává se z nich jedno, ke kterému referuje jiný znak, u něhož ale chybí původní podstata . Svoji teorii objasňoval na příkladu titulní obálky časopisu Paris Match, na kterém byl vyobrazen salutující černoch. Pomocí mýtu však v něm lidé neviděli černocha, který salutuje, ale příslušnost kolonizovaných území a jejich oddanost Francii. Posmrtně vydané soubory

Roger Lewin (4)

PhD., biolog, biochemik.

Rock House (2)

Robyn Bryant (8)

Americký spisovatel knih pro děti.

Robin Kerrod (6)

Známý astronom, člen Britské královské astronomické společnosti. Je autorem bestselleru ilustrovaný průvodce hvězdnou oblohou. Vydal řadu nástěnných hvězdných map pro školy a Vesmírnou encyklopedii na CD ROM.

Robert-Paul Truck (3)

Francouzský básník a historik.

Robert Vano (6)

Robert Vano je slovenský fotograf žijící v Praze. Narodil se v Nových Zámcích na Slovensku maďarským rodičům. Po maturitě v roce 1967 místo nástupu na vojnu emigroval přes Jugoslávii a Itálii do Spojených států, kde se uchytil jako kadeřník a vizážista. Byl asistentem módních fotografů, jako jsou například Horst P. Horst, Marco Glaviano nebo Leo Castelli. Od roku 1984 je samostatným fotografem. Působil v New Yorku, Paříži a Miláně a v Praze, kde fotografoval pro módní časopisy . Od roku 1995 žije v Praze, kde v období 1996–2003 pracoval jako umělecký ředitel v českém vydání časopisu Elle a poté do roku 2009 jako kreativní ředitel v agentuře Czechoslovak models. Od té doby pracuje jako fotograf na volné noze. Robert Vano je především módní a reklamní fotograf. Fotografuje černobílé portréty a akty na klasický film a používá také už málo používanou techniku platinotypie. Spolupracuje se světovými značkami, vede workshopy „Daylight nude“. Nejraději fotografuje při denním světle. Magazín Colour Planet jej v roce 2009 označil za „mezinárodně proslulého fotografa“ a umístil Vana na 11. místo v žebříčku patnácti nejvlivnějších českých gayů. V roce 2010 mu byla udělena Evropská cena Trebbia za tvůrčí činnost. Proslavily ho krom jiného mužské akty. Jedním z jeho hlavních uměleckých vzorů je např. i americký fotograf Bruce Weber. V roce 2009 se uskutečnila v pražském Mánesu Vanova dosud největší výstava, jejíž název The Platinum Collection odkazuje na jeho techniku.

Robert Tisserand (2)

Autor publikace o aromaterapii.

Robert Tine (5)

Americký spisovatel sci fi literatury.

Robert Smetana (7)

Narozen 29.8.1904 ve Vídni, zemřel 6.10.1988 v Brně. PhDr., DrSc., profesor hudební výchovy na Universitě Palackého v Olomouci, sběratel lidových moravských písní, muzikolog. Práce v oboru, vlastivědné práce o Olomouci.

Robert Sachs (1)

Americký autor, publikuje z oblasti ájúrvédy, orientální astrologie a přírodního léčitelství.

Robert K Leśniakiewicz (5)

Polský ufolog.

Robert Dinwiddie (6)

Publicista, autor populárně-vědeckých prací.

Robert Briffault (4)

Sociální antropolog a spisovatel, povoláním lékař. Publikoval anglicky a francouzsky, překládal z francouzštiny do angličtiny.

Robert Antonín (5)

Robert Antonín je český historik zabývající se dějinami vrcholného středověku ve střední Evropě, speciálně pak česko-polskými vztahy. V letech 1996–2002 vystudoval obor historie-filozofie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 2002 až 2008 absolvoval doktorské studium na Historickém ústavu FF MU. Mezi lety 2005 a 2011 zde pracoval jako výzkumný pracovník Výzkumného střediska pro dějiny střední Evropy. V roce 2008 se stal odborným asistentem na Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, kde působil do r. 2013. Od roku 2013 pak pracuje na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity, kde nyní působí jako děkan. V roce 2015 byl jmenován docentem. Je výkonným redaktorem časopisu Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis. Od roku 2009 je výkonným redaktorem Časopisu Slezského zemského muzea, řada B. Je autorem několika knih a většího množství článků zabývajících se především dějinami za vlády posledních Přemyslovců. Svou knihou Zahraniční politika krále Václava II. v letech 1283–1300 zásadním způsobem obohatil české historické bádání.

Robert Adam (4)

Robert Adam byl skotský architekt. Jeho otec byl stavitel William Adam. Vytvořil tzv. Adamův sloh, inspirovaný antickou a italskou renesanční architekturou a spojen s klasicismem. Spolu se svým bratrem Jamesem je považován za předchůdce slohu Ludvíka XVI. Studoval v Edinburghu a po období, kdy pracoval s otcem, zamířil do Říma a později do Londýna. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Adam na slovenské Wikipedii.

Robert A Lovett (1)

Rob Parsons (6)

Rob Parsons pochází z Anglie. Původním povoláním je právník, ale ve Velké Británii je znám především jako zakladatel organizace Care for Family , jejíchž služeb využily již tisíce lidí. Další zástupy posluchačů se účastní jeho populárních seminářů na rodinná témata. Za svou službu rodinám byl vyznamenán britskou královnou. Česky vyšly jeho knihy Milovat proti všem předpokladům a K jádru úspěchu .

Rita von Eggeling (5)

Německá germanistka, autorka učebnic němčiny. Též se zabývá mediální výchovou. Působila též ve Španělsku, Spojených státech amerických a Singapuru.

Richard Novák (4)

Richard Muther (8)

Německý historik umění, autor publikací z oboru.

Richard Gilbert (4)

Richard Bergman (7)

Richard Bergman je český textař, skladatel, spisovatel a malíř. Mimo jiných napsal texty písní těmto zpěvákům: Iveta Bartošová, Michal David, Karel Gott, Stanislav Hložek, Pavel Horňák, Jakub Smolík.

Richard Bachman (6)

Stephen Edwin King , některá díla vydal pod pseudonymem Richard Bachman, je americký spisovatel hororů, jeden z nejproduktivnějších a čtenářsky nejúspěšnějších autorů současnosti. Řada jeho knih a povídek byla zfilmována. Mezi jeho slavná díla patří knihy Carrie, To, Mrtvá zóna, Osvícení a série Temná věž, ve filmovém zpracování prosluly především na jeho dílech postavené snímky Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle . Jeho kniha Pod kupolí se v roce 2013 dostala na obrazovky americké televizní stanice CBS v seriálové podobě. V roce 1986 režíroval film Vzpoura strojů, k mnohým snímkům též napsal scénář , Creepshow , Řbitov domácích zvířátek , případně si v nich zahrál , Zhubni! , Spisovatelé ). Jeho kariéra spisovatele začala prakticky už v roce 1959, kdy se svým starším adoptovaným bratrem Davidem vydali místní noviny Dave's rag . Od roku 1962 studoval na Lisbon High School , kde se svým přítelem Chrisem Chesleyim vydali v roce 1963 sbírku 18 povídek s názvem People, Places and Things - volume I. O rok později publikoval dvoudílnou knihu The Star Invaders. První dílo, které bylo veřejně publikováno, byla povídka I was a Teenage Grave Robber a vyšla v časopise Comics Review v roce 1965. V roce 1966 ukončil úspěšně studium na střední škole a dostal stipendium na univerzitu. Roku 1970 absolvoval univerzitu v Oronu, obory angličtina a tvůrčí psaní se zaměřením na učitelství. Rok nemohl najít práci učitele, a tak pracoval v prádelně a psal povídky, které prodával do pánských časopisů. V lednu 1971 se oženil s Tabithou Spruce. Seznámili se v univerzitní knihovně v Maine – Orono, kde oba pracovali během studia. První povídku, Skleněná podlaha, mu vydali v časopise Startling Mystery Stories. Povídky, které napsal zpočátku tvorby, byly časem vydány v knize Night...

Riccardo Muti (6)

Riccardo Muti je uznávaný italský dirigent, který se proslavil jak v operní, tak v symfonické hudbě. Muti se narodil 28. července 1941 v italské Neapoli a má za sebou vynikající kariéru v čele předních světových orchestrů a operních domů. V letech 1968-1980 působil jako hlavní dirigent a hudební ředitel Maggio Musicale Fiorentino, poté se stal hudebním ředitelem Filadelfského orchestru a tuto funkci zastával až do roku 1992. Po svém působení ve Filadelfii byl Muti jmenován hudebním ředitelem milánské La Scaly, jednoho z nejprestižnějších operních domů na světě, kde zůstal až do roku 2005.

Riccardo Bacchelli (5)

Bacchelli Riccardo , italský spisovatel, básník, literární a hudební kritik, dramatik; jeden ze zakladatelů revue La Ronda. Historická trilogie Mlýn na Pádu líčí na osudech mlynářské rodiny historii Itálie od Napoleonova tažení do Ruska po 1. světovou válku. Jeho tvorba spojuje tradici realistického románu 19. stol. s moderní touhou po poznání, experimentálním hledáním i morálním neklidem. Česky vyšlo V neznámých mořích, Touha po Africe, Iride, Pláč syna Lavišova.

Remy de Gourmont (8)

Remy de Gourmont byl francouzský prozaik, básník a kritik. Pracoval jako knihovník v Národní knihovně v Paříži . V roce 1886 se stal příznivcem symbolismu, který potom intenzivně propagoval a obhajoval. Byl jedním z nejvýznamnějších kritiků své doby . Ve svých románech byl ovlivněn Jorisem Karlem Huysmansem a Mauricem Barrèsem. Poslední léta svého života prožil kvůli svému onemocnění v ústraní. Byl pohřben na pařížském hřbitově Père-Lachaise .

Rembrandt Harmensz. van Rijn (5)

Rembrandt, celým jménem Rembrandt Harmenszoon van Rijn , byl nizozemský malíř, kreslíř, grafik a rytec. Je považován za jednoho z nejlepších malířů a grafiků západního umění. Doba jeho tvorby spadá do tzv. nizozemského zlatého věku, , období rozkvětu nizozemské společnosti a její kultury v 17. století. Slavným se stal již za svého života a záhy byl považován za největšího nizozemského malíře. Rembrandt ve svém díle prokazuje výjimečnou znalost klasické ikonografie, technicky mistrné zvládnutí šerosvitu a figurální malby. Jeho dílo zahrnuje portréty, zejména autoportréty, a také holandské krajiny a obrazy s mytologickými či biblickými tématy. Své obrazy podepisoval RH, později RHL . První obraz, který podepsal jménem Rembrant, byla Hodina anatomie doktora Tulpa . Rembrandt Harmenszoon van Rijn se narodil jako nejmladší z devíti dětí 15. července 1606 v nizozemském Leidenu. Jeho otec byl mlynář a matka dcera pekaře. Narodil se na svou dobu do poměrně dobře zaopatřené rodiny. Otci patřila část městského mlýna, zanechal po sobě určité jmění. Nejmladší Rembrandt byl ze synů jediný, kterého dala rodina studovat. Chodil do latinské školy, protože rodiče z něj chtěli mít pastora. V patnácti letech vstoupil do učení k místnímu malíři, jenž absolvoval cestu za poznáním do Itálie, Jacobu Isaacszoonu van Swanenburghovi. Tento první mistr učil mladého Rembrandta po tři roky základům malířského řemesla. Ve svých osmnácti letech v roce 1624 se rozhodl, že se půjde dále učit do Amsterdamu k mistru Pieteru Lastmanovi, ten se specializoval na malování portrétů a biblických témat na velkých formátech obrazů. Ve svých prvních obrazech ještě Rembrandt stupňoval mistrovu malířskou techniku. V této době nejraději maloval obrazy s biblickou tematikou. Když se Rembrandt rozhodl odejít z učení u Pietra Lastmana, jeho kroky vedly zpět do rodného Leidenu. ...

Randy Gage (6)

Americký odborník na network marketing.

Randall Frakes (2)

Randall Frakes byl původně důstojníkem v americké armádě, kde editoval noviny pro 16. prapor spojařů v Evropě a přispíval i do „Hvězd a pruhů“. Dnes uznávaný scénárista, filmový režisér a producent. Podílel se na takových velkofilmech jako: Vetřelec, Terminátor či Titanik. Sci-fi je jeho velkou vášní, ostatně většina filmů na kterých se podílel je z tohoto žánru. Napsal několik knih i povídek, přispívá do časopisů Fantasy a Fantazy & science fiction . Používá též pseudonym Lloyd Strathern.

Ramón del Valle-Inclán (5)

Ramón María del Valle-Inclán y de la Peña byl španělský spisovatel původem z Galicie, básník a dramatik, iniciátor španělského modernismu a jedna z hlavních postav tzv. Generace 98. Jeho světonázor prošel vývojem od esteticismu ke společenské angažovanosti. Valle-Inclán studoval v galicijské Pontevedře a v Santiagu de Compostela. Většinu literárně činné části života prožil v Madridu, kde byl jednou z výrazných postav místní bohémy, zvláště po amputaci levé ruky, na jejímž zápěstí byl zraněn v hádce s jiným spisovatelem v roce 1899, a rána se zanítila. Podnikl také několik cest do zemí Latinské Ameriky. Ve 30. letech, kdy se schylovalo ke španělské občanské válce, se postupně přiklonil k levici. Valle-Inclán vstoupil do literatury v roce 1902 Podzimní sonátou, první ze čtyř prozaických „sonát“ s prvky dekadence, pamětí estéta hraběte Bradomína. Zejména zpočátku jej silně ovlivňoval nikaragujský modernista Rubén Darío. V letech 1907–1909 vydal románovou trilogii Karlistická válka. Mezi pozdní prozaická díla patří román Tyran Banderas, zakládající dílo specifické tradice románů o diktátorovi, později zdomácnělé na latinskoamerické půdě. Valle-Inclán je tvůrcem esperpenta, stylu či vidění světa využívajícího grotesky, satiry, deformace, blízkého expresionismu. Nejznámější esperpentistickou divadelní hrou jsou Světla bohémy . Valle-Inclán také zdramatizoval některé vlastní prózy.

Rafael Kubelík (6)

Narozen 29.6.1914 v Býchorech, zemřel 11.8.1996 v Luzernu . Dirigent a hudební skladatel.

Radovan Stoklasa (7)

Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci v letech 1987 až 1992, pracoval jako novinář, nejdéle v Zemských novinách a v Rádiu Svobodná Evropa. V posledních letech se věnuje především fotografování, počítačové grafice a práci vydavatele.

Radovan Krejčíř (2)

Radovan Krejčíř je český podnikatel odsouzený za trestnou činnost, známý svým útěkem policii. Od roku 2015 si v Jihoafrické republice odpykává 35letý trest odnětí svobody za různé trestné činy. Studoval na Gymnáziu v Českém Těšíně. Absolvoval Fakultu ekonomickou Vysoké školy báňské v Ostravě. Velký majetek získal údajně na počátku 90. let, kdy s dalšími lidmi založil společnost Corado, shromáždil tisíce kuponových knížek a úspěšně je investoval. Česká média jej v roce 2005 označovala za miliardáře, byl považován za jednoho z nejbohatších Čechů. Hledala jej Policie ČR jako podezřelého z přípravy vraždy celníka a podvodu, finanční policie jej zároveň stíhá pro další podvod, nedovolené ozbrojování, podílnictví a zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Jeho trestná činnost je spojována mimo jiné se společností Čepro, za kterou byl souhrně odsouzen k 15 letům vězení, v březnu 2021 proti tomuto rozsudku podal ústavní stížnost. Také je podezřelý z únosu podnikatele Jakuba Konečného, se kterým měl dříve okrást Ministerstvo vnitra ČR o více než 60 milionů Kč. Dne 18. června 2005 během policejní domovní prohlídky v černošické vile, kterou formálně vlastní jeho manželka, uprchl přes přítomnost přibližně deseti policistů a od té doby se skrýval. Jeho útěk vedl k rezignaci tehdejšího policejního prezidenta Jiřího Koláře. Na začátku září 2005 jej vypátral Interpol na Seychelách s manželkou Kateřinou a tehdy dvanáctiletým synem Denisem. Téměř rok po jeho útěku z vily označila policie jako hlavní organizátorku útěku jeho manželku; stíhání bylo zastaveno s odůvodněním, že se jedná o osobu blízkou. Luxusní vila, jejíž původní hodnota byla vyčíslena na zhruba 97 milionů korun, dosud zeje prázdnotou. Vilu se nepodařilo prodat ani na 6. pokus a po letech chátrání a rozsáhlém požáru se aktuální cena odhaduje na necelých 30 milionů korun. Na konci roku 2005 vydal autobiograficko...

Radka Buryánková (6)

Radim Passer (7)

Radim Passer je český podnikatel a developer, který je zakladatelem a generálním ředitelem společnosti Passerinvest Group, jejíž jméno je spjato především s realizací rozsáhlého polyfunkčního komplexu BB Centrum v Praze 4 – Michli. To je jedním z největších developerských projektů svého druhu v České republice. Podle časopisu Forbes je 33. nejbohatším Čechem s majetkem okolo 6 miliard korun. Je silně nábožensky orientovaný. Po vysokoškolských studiích na stavební fakultě ČVUT, která však nedokončil, pracoval v realitní společnosti Skala Immobilien V roce 1991 začal podnikat a založil společnost Passerinvest Group, kterou dodnes řídí a většinově vlastní. Od druhé poloviny 90. let je Passerinvest Group jako investor a developer spojován převážně s BB Centrem v Praze 4 – Michli. Dalším projektem je Nová Karolina Park v Ostravě. V červnu 2017 společnost oslavila 25. výročí svého založení. V roce 2002 založil neziskovou křesťanskou organizaci Maranatha z.s., která má za cíl svými projekty šířit úžasnou naději na věčný život v Ježíši Kristu a seznamovat lidí s Boží láskou. Radim Passer je hluboce věřícím křesťanem – členem Církve adventistů sedmého dne. Jeho obrácení na víru souvisí s úmrtím prvorozeného syna Maxe, který v důsledku těžké nemoci několik měsíců po svém narození zemřel. O svém životě podnikání a víry hovoří na sérii biblických přednášek Ježíš - Tvá naděje. V souladu se svou vírou vybudoval v rámci BB Centra křesťanskou střední, mateřskou i základní školu Elijáš, spravována českým sdružením Církve adventistů sedmého dne. Vyjadřuje otevřeně své názory k současné situaci na politické scéně i v celé české společnosti. Radim Passer je podruhé ženatý . Má syny Radima, Samuela, Benjamina, Timothea a Mattea. V mládí hrával vrcholově fotbal, byl členem TJ Bohemians Praha a dodnes je velkým příznivcem tohoto sportu. Je vlastníkem dvou vozů značky Bugatti, vlast...

Radim Brdička (7)

Prof. MUDr. Radim Brdička, DrSc., se díky své profesorce začal zajímat o chemii a biologii již na gymnáziu. Jeho další kroky proto vedly na Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a odtud dále až ke genetice a společnosti BIOGEN Praha s.r.o. Je nám ctí, že vás můžeme seznámit s jeho profesní dráhou, úspěchy a velmi stručně i celoživotní prací. Po úspěšném absolvování Lékařské fakulty Univerzity Karlovy se profesor Brdička věnoval rok praktické medicíně v Rumburku, načež se vrátil do Prahy učit genetiku. Byl také u vzniku genetiky v lékařství. Během následujících 30 let, vedle svých učitelských povinností, pracoval profesor Brdička i jako vědecký pracovník v Ústavu lékařské biologie a genetiky 1. Lékařské fakulty v Praze. Po roce 1989 přešel do Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Ústavu hematologie a krevní transfuze a, v.v.i., kde posledních 25 let působil jako vedoucí tohoto ústavu. Profesor Brdička pracoval v komisi OECD pro kvalitu genetického testování jako zástupce ČR. Je jedním ze zakladatelů molekulární genetické diagnostiky v lékařství u nás. Po revoluci byla profesoru Brdičkovi nabídnuta spolupráce s firmou Fermentas, a tím byl položen základní kámen společnosti BIOGEN Praha s.r.o.

Radek Diestler (5)

Hudební publicista, rodák z Plzně, byl do roku 2008 redaktorem kulturní rubriky iDNES.cz, staral se zejména o web TV Óčko. Dříve působil v hudebním časopise Rock & Pop či v Muzeu populární hudby. Na kontě má několik knih a stále je novinářsky velmi činný.

Rabindranath Tagore (8)

Rabíndranáth Thákur, bengálsky রবীন্দ্রনাথ ঠাকুর , v anglickém přepisu Rabindranath Tagore byl bengálský básník, prozaik, dramatik, hudební skladatel, malíř, pedagog a filosof, propagátor nezávislosti Indie a indického kulturního dědictví, hlasatel sbližování Východu a Západu, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1913. Rabíndranáth Thákur se narodil roku 1861 v sídle svých rodičů zvaném Jorasanko v bengálské části Kalkaty jako nejmladší ze čtrnácti dětí. Pocházel z bohaté a prominentní rodiny. Jeho dědeček byl velice bohatý muž, který financoval mnohé veřejné projekty , jeho otec byl náboženský reformátor a učenec. Matka mu zemřela, když byl velmi mladý. Jako dítě žil v literárním, hudebním a divadelním prostředí. Jeho nejstarší bratr byl respektovaný filozof a básník, další bratr talentovaný hudebník a dramatik a jedna z jeho sester byla uznávanou spisovatelkou. Sám Thákur začal psát první básně ve věku osmi let. Prvního vzdělání se Thákurovi dostalo od domácích vychovatelů. Později navštěvoval několik indických škol . V mladí se příliš nestýkal se svým otcem, který byl neustále někde na cestách. Roku 1873 však s ním otec podnikl dlouhou několikaměsíční cestu po Indii, při které ho rovněž vzdělával v angličtině, sanskrtu, astronomii a historii. Začátkem října roku 1878 pak Thákur odjel do Anglie studovat práva. Nejprve se zapsal na střední školu v Brightonu a později studoval na univerzitě v Londýně. V roce 1880 však studium ukončil, vrátil se do vlasti a začal pracovat na své básnické sbírce Večerní zpěvy, jejichž zasněná nespokojenost připomíná díla anglického básníka Shelleyho, na svém prvním románu Tržiště mladé královny i na dramatu Génius Válmíkiho. Roku 1883 se oženil s desetiletou Mrinalini Devi Raichaudhuri, se kterou měl dva syny a tři dcery. V letech 1890 až 1901 žil Tháku...

R. F. Clayton (6)

R. F Garner (9)

Německý autor dobrodružných příběhů.

Prosper Castanier (4)

Francouzský spisovatel.

Priest (9)

Pjér La Šé'z (4)

Pjér la Šé'z , je klinický psycholog, hudebník, herec a spisovatel. Narodil se 13. března 1963 v Plané u Mariánských Lázní. Vystudoval gymnázium v Kolíně a v roce 1995 dokončil studium psychologie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Třináct let se věnoval pedagogické činnosti na vyšší odborné škole. Provozuje soukromou psychoterapeutickou praxi, ve které doprovází své klienty na jejich cestě při hledání a realizaci osobní svobody. Věnuje se také přednáškové činnosti. V obou těchto oblastech je inspirován zejména hlubinnou psychologií a dílem C.G. Junga. Záznamy vybraných přednášek jsou dostupné na jeho YouTube kanálu. a v jeho facebookové skupině - viz Externí odkazy níže. Dlouhodobě spolupracuje s Jaroslavem Duškem, s nímž vystupuje v divadelních představeních Čtyři dohody a Pátá dohoda, která hudebně doprovází. Je také jeho jevištním partnerem v improvizačních představeních divadla Vizita. Je aktivním hudebníkem - hraje na kytaru a baskytaru, zpívá, skládá hudbu a texty. Žánrově se jeho hudba pohybuje v širokém rozmezí, od bluesrockového písničkářství přes cover-verze známých bigbítových skladeb, které sám s nadsázkou označuje jako psychedelický bluegrass) až po improvizované artrockové plochy, při nichž hojně využívá looper. Příležitostně hudebně spolupracuje i s dalšími hudebníky, např. s Ondřejem Smeykalem nebo s Pavlem Steidlem. Vydal dvě sólová CD - Vykvetly květy a Písně Dohod . Hudebně vystupuje se skupinami Rakousko-Uhersko a Dopyjem a pudem.... V minulosti byl členem dalších hudebních skupin, např. Dvouletá fáma, Sajkedelik Šraml Bend, První republika. Je spolupořadatelem a programovým ředitelem letního hudebního festivalu Solo Open, který se pravidelně koná v srpnu v Solopiskách u Černošic.