49801–49860 z 158709 Autoři
Helena Mevaldová (2)
Narozena 23.5. 1952 v Praze, dcera spisovatele Františka Nepila, PhDr., etnografka a archeoložka.
Více od autora
Helena Lehečková (2)
Narozena 6.3.1952 v Praze. Filoložka, zaměřena na lingvistiku, ugrofinistiku, slavistiku a neurolingvistiku. Autorka učebnic a knih pro děti, překladatelka.
Více od autora
Helena Kupcová (3)
Narozena 24.3.1940 v Praze. PaeDr., Vysokoškolská pedagožka, věnuje se české literatuře 20.stol, světové literatuře, historické poetice.
Více od autora
Helena Kubíčková (3)
Narozena 1948 v Brně. Spisovatelka, autorka povídek, vysokoškolská učitelka francouzštiny a španělštiny, překladatelka.
Více od autora
Helena Kovářová (1)
Narozena 16. 4. 1975 v Hranicích. Mgr., historička zabývající se regionální historií Hranicka a Drahotušska, historickou kartografií, dějinami školství a komeniologií.
Více od autora
Helena Janišová (1)
Narozena 1922, zemřela 1999. Socioložka, autorka knihy o dějinách československé sociologie.
Více od autora
Helena Honcoopová (3)
Helena Honcoopová je česká japanoložka, historička japonského umění, překladatelka z japonštiny. V letech 1967–1972 vystudovala japanologii a angličtinu na Filosofické fakultě University Karlovy. Ve studiu pokračovala v letech 1974–1977 studiem dějin umění, jejím učitelem byl Lubor Hájek, zakladatel sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze. Po ukončení studia pracovala v letech 1972–1983 ve Sbírce orientálního umění Národní galerie v Praze a jako kurátorka se věnovala především japonské malbě a grafice. Je autorkou několika katalogů výstav této sbírky. V letech 1983-1985 žila se svým manželem, japonským fotografem v Japonsku. Po návratu působila jako překladatelka a tlumočnice. V roce 1994 se vrátila do Národní galerie, kde pracovala do roku 2012. Po odchodu do důchodu vyučuje na Anglo-American University in Prague. V roce 2012 obdržela tvůrčí stipendium Hany Žantovské pro práci na překladech japonské poezie 16. století Kniha vějířů.
Více od autora
Helena Holubářová (1)
Autorka turistického průvodce po rozhlednách, členka Klubu přátel rozhleden .
Více od autora
Helena Hanušová (2)
Narozena 9.5.1955. Ing., CSc., vysokoškolská pedagožka podnikatelské fakulty VUT Brno, práce z oboru ekonomie, účetnictví a harmonizace s EU.
Více od autora
Helena Florentová (2)
Pod pseudonymem Helena Florentová vydává autorka křesťanskou literaturu, zejména práce o svatých.
Více od autora
Helena Erbanová (1)
Narozena 1988. Autorka povídek. V profesním životě se věnuje evropské politice a tématu změny klimatu.
Více od autora
Helena Durnová (3)
Narozena 1972. Ph.D., matematička a informatička, práce z oboru dějin matematiky a odvozených matematických věd.
Více od autora
Helena Dostálová (1)
Narozena 1972. Kadeřnice, vizážistka, maskérka a autorka pohádek.
Více od autora
Helena Čížková (3)
Ing., Ph.D., tajemnice Stálé mise ČR při OECD, autorka a editorka koncepčních prací o zemědělství, životním prostředí, biotechnologiích a dopravě.
Více od autora
Helena Chvojková (1)
Autorka biografie o čs. sportovní letkyni Věře Šlechtové-Špačkové.
Více od autora
Helena Chaloupková (4)
Narozena 1951. JUDr., advokátka, vysokoškolská pedagožka specializující se na problematiku tištěných a elektronických médií a práv k nehmotným statkům, autorka komentářů k zákonům.
Více od autora
Helena Bendová (2)
Narozena 1976. Mgr., filmová historička a teoretička, filmová publicistka, šéfredaktorka filmového dvouměsíčníku Cinepur.
Více od autora
Helena Arendt (1)
Polsko-německá výtvarnice, výtvarná pedagožka a keramička. Též autorka knih tvořivých nápadů.
Více od autora
Helen Townsend (2)
Narodila se v roce 1947, studovala v Melbourne a Sydney a promovala z historie a ekonomie na univerzitě v Sydney v roce 1968. Autorka dvaceti knih, píše novinové články. Napsala hru a rozhlasové dokumenty. Je vdaná, má tři dospělé děti, Sophii, Lewise a Patricka.
Více od autora
Helen Shelton (3)
Novozélandská lékařka píšící romány pro ženy z lékařského prostředí.
Více od autora
Heinz Weihrich (1)
Ph.D., profesor, zaměřuje se na oblast: globální management a věda o chování. Publikace z oboru.
Více od autora
Heinz Strunk (1)
Vlastním jménem Mathias Halfpape, německý herec, hudebník a spisovatel.
Více od autora
Heinz Geck (3)
Německý překladatel, redaktor, autor dobrodružných románů a rozhlasových her.
Více od autora
Heinrich Wölfflin (3)
Heinrich Wölfflin byl švýcarský historik umění, jehož analytický, deskriptivní systém zásadně ovlivnil metodologii dějin umění první poloviny 20. století. Wölfflin se narodil ve švýcarském Winterthuru, kde je dnes i pohřbený. Byl žákem a později nástupcem historika umění Jacoba Burckhardta na basilejské univerzitě. Studoval také filozofii u Wilhelma Diltheye v Berlíně a dějiny umění a filozofii na univerzitě v Mnichově, kde jako filolog působil jeho otec Eduard Wölfflin. Ve své dizertaci nazvané Prolegomena zu einer Psychologie der Architektur vycházel Wölfflin z dobově aktuální psychologické teorie vcítění. Pokusil se ukázat, že architektuře může být rozuměno i z čistě psychologického hlediska. Ve své druhé publikaci Renaissance und Barock se věnoval italské architektuře z let 1580–1630. Jako jeden z prvních autorů dokázal ocenit vizuální znaky barokního stylu. Přátelil se tehdy také s teoretizujícím sochařem Adolfem von Hildebrandtem, jehož prostřednictvím poznal formalistickou estetiku Konrada Fiedlera. Tu spojil s analytickým výzkumem památek v Burckhardtově smyslu – zejména v práci Klasické umění , v níž studoval slohový přechod italského renesančního umění ze 14. do „klasického“ 15. století. Od roku 1897 přednášel dějiny umění v Basileji, od roku 1901 v Berlíně, od roku 1912 v Mnichově a po roce 1924 v Curychu. Bývá mu připisováno, že jako první historik umění začal na přednáškách používat diapozitivy. Promítal vždy dva obrazy vedle sebe tak, aby bylo možné porovnávat formální rozdíly zobrazených uměleckých děl. Podobně pojal i svou nejslavnější práci Kunstgeschichtliche Grundbegriffe , v níž sledoval charakteristické rysy baroka 17. století a porovnával je s uměním klasické renesance 16. století. Zavedl proto 5 dvojic terminologických protikladů × otevřenost , mnohost × ...
Více od autora
Heinrich Schütz (3)
Heinrich Schütz byl německý skladatel a varhaník, všeobecně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů před Johannem Sebastianem Bachem a často za jednu z nejvýznamnějších postav vývoje německé hudby. Narodil se v Köstritzu, vzdělání získal na nově založené univerzitě v Marburgu a poté odešel studovat do Benátek k Giovannimu Gabrielimu. Schütz se stal nejvýznamnějším německým skladatelem své doby a jeho kariéra zahrnovala období pozdní renesance a raného baroka.
Více od autora
Heinrich Cornelius Agrippa von Nettesheim (3)
Heinrich Cornelius Agrippa von Nettesheim byl německý humanistický učenec, křesťanský teosof, okultista, právník a lékař. V dobrodružném životě se ucházel o přízeň různých dvorů a univerzit, působil jako městský lékař a právník, sloužil ve vojsku, všude se ale dostal brzy do sporů a musel odejít. Prošel tak celou západní Evropu, stýkal se se slavnými humanisty a byl třikrát ženat. Plné rozporů je i jeho dílo, v němž jednak shromáždil látku z nejrůznějších magických spisů a snažil se je obhájit jako užitečnou vědu, napsal však také ostrou kritiku všeho vědění včetně svého vlastního. Byl reálnou inspirací pro Goethova Fausta. Hlavním pramenem pro Agrippův životopis je jeho korespondence z let 1507-1535, která však není historicky příliš spolehlivá. Na univerzitě v Kolíně studoval latinu, teologii, hermetismus, magii, lékařství, římské právo, mechaniku, optiku a geometrii. Roku 1500 získal titul bakaláře a o dva roky později titul licenciáta svobodných umění. V letech 1502-1507 žil a studoval v Paříži, kde se spřátelil s řadou významných humanistů, roku 1509 přednášel na univerzitě v Burgundském Dole o kabalistické knize Johanna Reuchlina. V roce 1510 byl v Anglii, snad ve službách císaře Maxmiliána I., a navštěvoval teologické přednášky Johna Coleta. V letech 1511-1518 žil v různých městech v Itálii, přednášel v Turíně a v Pavii, kde se poprvé oženil. Markýzovi z Montferrat věnoval dva spisky, Dialog o člověku a O trojím důvodu pro poznávání Boha, ale u dvora se neuchytil. Měl však příležitost stýkat se s podobně smýšlejícími humanisty a prohloubil své znalosti kabaly a hermetismu, zejména četbou spisů a překladů Pica della Mirandoly. Studoval také u u židovských kabalistů. V Itálii začal psát své nejznámější dílo De occulta philosophia , v němž se snažil rehabilitovat magii v křesťanství. Tvrdil, že magie není dílem ďábla, nýbrž že se jedná o vědu, kter...
Více od autora
Heiner Gehring (1)
Psycholog a spisovatel, absolvoval studium psychologie na univerzitě v Bielefeldu. Pracoval jako vysokoškolský pedagog a výzkumný pracovník na univerzitě Osnabrücku.
Více od autora