45301–45360 z 158463 Autoři
Ludvík Štětka (3)
Narozen 11.1.1886, zemřel 1946 v Praze. Myslivecký redaktor a publicista.
Více od autora
Ludvík Špirk (3)
Špirk Ludvík, Ing. dr. - sezemický rodák, významný český chemik a znalec patentového práva. Autor řady studií a odborných knih.
Více od autora
Ludvík Novotný (1)
Narozen 21.5.1903 v Bratčicích u Čáslavi, zemřel 31.10.1963 v Brně. JUDr., PhDr., historik, básně, publikace z oboru práva, autor vlasteneckých prací, organizátor násrodopisných slavností, autor prací o národních besedách, lidových tancích a zvycích.
Více od autora
Ludvík Novotný (2)
Za první republiky vstoupil do národně socialistické strany, jejíž péčí vydal roku 1933 v „Knižnici politických myšlenek mladých lidí“ brožuru „Hlas neslyšené generace“, v níž se snažil věnovat sociálním problémům mládeže v době hospodářské krize a v politickém životě vyzýval strany ke zrušení t. zv. vázaných kandidátek. Za svým příjmením zřejmě poprvé využil ještě slovo „Záleský“. Napsal ještě informační příručku o právních normách „Spolkový a politický činovník ve styku s úřadem“ a pro potřebu žen publikaci „Vdaná žena ve výdělečném povolání“. V lednu 1938 nastoupil u Okresního úřadu v Pardubicích jako přednosta okresní politické správy. Za druhé světové války v době nacistické okupace se musel skrývat před gestapem, celá jeho rodina byla zatčena. Skrýval se pod Tisí skálou , občas i doma ve svém rodném domku v Bratčicích. Díky podpoře místních lidí se mu podařilo válku přežít, jen roku 1939 a 1940 byl nacisty dvakrát vězněn v pardubické věznici gestapa v pracovně za t. zv. tiskové přestupky. Redaktor „Východočeského rozhledu“ Stanislav Vinař vzpomínal ve svém listu roku 1945 na Novotného úřední funkci cenzora jeho novin takto: „Byla to funkce velmi nevděčná, pro skutečně dobře založeného Čecha práce hořká. Setkával jsem se… s dr. Novotným týdně, v mém listě měl i několik článků. Byl vždy v duševní rovnováze, nezkrušila jej nikdy německá tyranie, povzbuzoval, jak mohl, kdekoho a bylo vidět v každém jeho pohybu, že se nebál. Mluvil dost otevřeně i před lidmi, o nichž vlastně jen věděl, že jsou Češi. Snad ani nedovedl ve své čistotě charakteru pochopiti, že by se kdy mohla vyskytnouti také odporná individua udavačská.“ Redaktor Vinař dále popisuje, jak napsal článek o třicetileté válce na Pardubicku a jak, když bylo číslo předloženo gestapu, bylo zle. Dr. Novotný však Vinaře podporoval slovy: „Nebojme se!“ Vzpomínka však pokračuje: „Tak jsme se tedy nebáli, ale důsledky byly hned v několika hodinách. Samé protokoly, hrozby a rozčilené r...
Více od autora
Ludvík Michlovský (1)
Narozen 1955 v Hodoníně. Zemědělský inženýr, specializuje se na šlechtění, klonování, ozdravování a testování vinné révy, pedagog.
Více od autora
Ludvík Lošťák (2)
Ludvík Lošťák byl český básník, hudební skladatel a publicista. Studoval na varhanické škole v Praze. Byl spolužákem Josefa Bohuslava Foerstra. V roce 1887 se vydal do Londýna. Po třech letech se vrátil a stal se učitelem angličtiny. Vydal i učebnici angličtiny. Pod patronací hudební komise Sokola vytvořil skupinu nespokojených hudebníků a vydal manifest Otevřený list mladé hudební generaci v Čechách a na Moravě, který otiskl časopis Dalibor a který vyzýval k hudební reformě. Ukázalo se však, že šlo o prázdné gesto, které nikdo z jeho autorů nedokázal přetvořit v životaschopné umělecké dílo. Komponoval klavírní i orchestrální skladby a jeho operu Selská bouře uvedlo i Národní divadlo. Svým dílem chtěl navázat na Antonína Dvořáka, ale chyběla mu hudební invence a jeho hudba neměla velký úspěch. Dále se proto věnoval více literární činnosti a činnosti kritické a polemické. Zvláště se stal známým pro své ostré polemiky a vysloužil si označení „enfant terrible“ české hudby a kultury zlomu 19. a 20. století. Zemřel při epidemii španělské chřipky v roce 1918 a je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.
Více od autora
Ludvík Kopáč (4)
Právník, specializace na obchodní právo, publikace z oboru. Činný v letech 1968-1993.
Více od autora
Ludvík David (3)
Ludvík David je český právník, od 7. srpna 2013 soudce Ústavního soudu České republiky, dříve soudce Nejvyššího soudu. Absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, kde stále externě vyučuje občanské právo. Původně pracoval jako podnikový právník, v letech 1985–1993 byl advokátem, poté se stal soudcem. Začínal na Městském soudu v Brně, v letech 2000–2002 působil u Krajského soudu v Brně a poté se stal soudcem Nejvyššího soudu, kde byl členem občanskoprávního a obchodního kolegia. V květnu 2013 prezident Miloš Zeman oznámil, že jej hodlá jmenovat soudcem Ústavního soudu, k čemuž v červnu získal souhlas Senátu. Do funkce ústavního soudce byl David jmenován 7. srpna. Ludvík David se ještě jako předseda tříčlenného senátu č. 28 Nejvyššího soudu podílel na zaujetí právního názoru, že „dohoda“ může pro účely rozhodnutí, v jakém poměru ponesou vlastníci bytových jednotek náklady spojené se správou domu a pozemku, znamenat i usnesení shromáždění společenství vlastníků, které bylo přijato většinou hlasů. Podle tohoto závěru, k němuž se přiklonil také senát č. 22 a potvrdil jej navíc Ústavní soud, tedy nebyla dohoda ve smyslu § 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, nutně jednomyslnou, většina mohla přehlasovat menšinu. Tato judikatura, která mj. šla proti znění § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů, ale vzbudila nesouhlasné reakce laické veřejnosti. Proti ní rozhodnul např. Vrchní soud v Olomouci a nakonec byla překonána rozhodnutím velkého senátu civilního kolegia Nejvyššího soudu, podle něhož je dohoda vždy „souhlasný projev vůle všech vlastníků jednotek“.
Více od autora
Ludvík Černý (1)
Narozen 25.5.1960. Vězeň, odsouzen za účast na tzv. orlických vraždách.
Více od autora
Ludvík Bass (2)
Narozen 9.3.1931 v Praze. Vysokoškolský pedagog na universitách v Irsku, Anglii, USA, Austrálii a Dánsku, matematik a fyzik, práce z oboru filozofie vědy, autorem románu Akta Masaryk, esejí a poezie.
Více od autora
Ľudový Orchester Čs. Rozhlasu V Bratislave (2)
Slovenský orchestr lidové hudby Československého rozhlasu Bratislava. Viz také. Orchestr lidových nástrojů Čs. rozhlasu Bratislava. Rádio Bratislava
Více od autora
Ľudovít Tupta (2)
Slovenský odborník v oblasti spojovací techniky, překladatel prací z oboru.
Více od autora
Ľudovít Šimko (1)
Slovenský lékař, politik a novinář, též autor publikací z oblasti náboženství a církve a hospodaření.
Více od autora
Ľudovít Mičinský (2)
JUDr., MCIArb, právník zaměřený na právní poradenství v oblasti řešení sporů, veřejných investicí a obchodních transakcí.
Více od autora
Ľudovít Filan (2)
Narozen 27.1.1925 v Bratislavě, zemřel 2.4.2000 tamtéž. Slovenský prozaik, dramatik, scenárista, režisér a publicista, autor rozhlasových her.
Více od autora
Ludovico Roncalli (2)
Ludovico Roncalli byl italský hudební skladatel a kytarista z období baroka, nezaměňovat se současnými umělci nebo kapelami. Je znám svým dílem "Capricci armonici sopra la chitarra spagnola" vydaným v roce 1692, což je sbírka devíti suit pro pětistrunnou barokní kytaru. Tato sbírka je jednou z posledních významných publikací pro tento nástroj, než byl v 19. století vytlačen šestistrunnou kytarou. Roncalliho hudba je oceňována pro svou eleganci a složitost a v moderní době ji oživují klasičtí kytaristé, kteří chtějí prozkoumat barokní repertoár. Jeho skladby dnes často hrají a nahrávají klasičtí kytaristé, což přispívá k jeho trvalému odkazu ve světě klasické kytary. Alba "Treasures For Guitar" a "Tilman Hoppstock - Variations For Guitar" nejsou přímo spojena se samotným Ludovico Roncalli , ale mohou obsahovat interpretace jeho díla moderními umělci.
Více od autora
Ludmila Vašková (3)
Narozena 30. 6. 1959 v Hovězí. Výtvarnice, malířka a grafička, knižní ilustrátorka, též zpěvačka moravské lidové hudby.
Více od autora
Ludmila Vacková (1)
RNDr., Ph.D., odbornice na wellness, majitelka firmy Global Spa Concept ve Vancouveru , která se specializuje na výukové služby pro wellness spa, autorka prací z oboru. Původně se věnovala alergologii.
Více od autora
Ludmila Tarcalová (2)
Narozena 24. 6. 1946. Etnografka, zaměřená na obřadní lidovou kulturu a lidový oděv.
Více od autora
Ludmila Sulitková (3)
Narozena 6.12.1946 v Plzni. Archivářka a historička. Zaměřena na dějiny středověku a raného novověku, na regionální dějiny Brna apod. Publikace v oboru.
Více od autora
Ludmila Štěrbová (3)
Narozena 10. 11. 1950 v Praze. PhDr., bohemistka, středoškolská pedagožka, autorka prací z oboru, spoluautorka učebnic českého jazyka pro základní a střední školy.
Více od autora
Ludmila Šilhánková (2)
Narozena 27.11.1927 v Černé u Domažlic. Absolvovala VŠCHTI v Praze v r. 1950. Po studiích pracovala ve Výzkumném ústavu kvasného průmyslu a v r. 1952 přešla na FPBT. Kandidátskou disertační práci zde obhájila roku 1958, habilitovala se v r. 1966. Profesorkou byla jmenována v r. 1991.
Více od autora
Ludmila Navrátilová (1)
Nar. v r. 1937. Dietní sestra. Zab. se diabetem. Publ. z oboru.
Více od autora
Ludmila Muchová (2)
doc. PhDr., Dr., psycholožka, zabývá se náboženskou pedagogikou, práce z oboru.
Více od autora
Ludmila Kotorová (2)
Narozena 22.9.1964 v Chebu. Bc., obor management výtvarné kultury, práce o umělecko-průmyslovém řemeslnictví.
Více od autora
Ľudmila Keleová (3)
Autorka okrem učiteľského povolania mala dve záľuby-literatúru a cestovanie. Obe sa navzájom prelínajú a dopĺňajú. Do sveta jej otvoril cestu manžel František Kele-cestovateľ, horolezec, spisovateľ. Profesia učiteľky ju inšpirovala napísať knihu zo školského prostredia Úsmevy písané kriedou. Spoločné výpravy a cesty s manželom ich motivovali napísať tri cestopisy: Cesty snov, Dni a noci pod Južným krížom a Rieka padajúca z neba.
Více od autora
Ludmila Hořká (3)
Dcera hostinského. Chodila do dvoutřídní obecné školy, nejdříve německé v Kravařích, pak české ve Štítině. V devíti letech jí zemřela matka a po otcově novém sňatku vyrůstala u tety v Kravařích; již tehdy pomáhala v hostinci, který po otcově smrti vedla . Počátkem 20. let se stala členkou a pak i vedoucí odbočky národopisného sdružení Sedlišťané v Kravařích a pod vlivem etnografů Jana Vyhlídala a Františka Myslivce sběratelkou písňového a slovesného folkloru. Za první světové války ovdověla a po válce se provdala podruhé. Muž zedník byl často bez zaměstnání a rodina s jedenácti dětmi trpěla bídou . Po záboru pohraničí se v říjnu 1938 uchýlila do Kostelce na Hané. Po deseti měsících se vrátila do Dvořiska. V souvislosti se svou předválečnou činností byla krátce vězněna v Opavě a mnohokrát vyslýchána. Časopisecky začala Hořká uveřejňovat v polovině 20. let zápisy lidových písní, pohádky a další lidovou tvorbu i vlastní lyriku . Publikovala v periodikách Moravec , České slovo, Náš domov , Radostná země aj. V rukopise zůstala její sbírka více než stovky lidových písní z Kravař a Dvořiska a kronika osady Dvořisko. Již od dětství si Hoříká zapisovala lidové písničky. Její lyrika ryze ohlasová i osobněji laděná, psaná v lašském nářečí i spisovném jazyce, jakož i všechny její knihy prozaické těží ze života ve Štítině a okolí. Autorka užívá lidových úsloví a obratů, v přímé řeči pak lašského nářečí. Autobiografické vyprávění Doma ukazuje starosvětsky soudržný život slezské vesnice na pomezí mezi Rakousko-Uherskem a Německem do začátku první světové války. Na prvotinu autorka navázala kronikou Dolina, časově sahající až do konce druhé světové války, v níž zachycuje postupující germanizaci, nezájem „Prahy“ o poměry v pohraničí a obětavost tamních vlastenců. Autobiografická linie se soustř...
Více od autora
Ludmila Hlaváčková (3)
Autorka českého původu popisující společně s Petrem Svobodným současnou úroveň českého lékařství.
Více od autora
Ludmila Grůzová (1)
Ludmila Grůzová byla česká archivářka a historička. Vystudovala archivnictví a historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pracovala v Městském archivu v Olomouci , Okresním archivu v Olomouci a ve Státním okrením archivu v Prostějově , který od roku 1968 vedla.
Více od autora
Ludmila Ehrenbergerová (2)
Mgr. Ludmila Ehrenbergerová, autorka učebnic italštiny, překlady z italštiny.
Více od autora
Luděk Zlesák (2)
Debutoval r.1995 básněmi v Libereckém „Vpředu“. Vydal básnickou sbírku „Právo na omyl“ v r. 1996. Básnickou sbírku „Kalendář“ v roce 1999, která však nebyla nikdy nabízena v prodejní síti, autor ji rozeslal do všech knihoven v celé republice. V roce 2006 vydal svou třetí zatím poslední knihu „Polospánek“. Za svého života vystřídal řadu zaměstnání, byl elektrikářem, nočním vrátným, údržbářem, vedoucím knihkupectví, prodavačem nábytku, správcem ubytovny, majitelem realitní kanceláře. Je ženatý, má dvě děti Kateřinu a Davida. Žije a působí v Liberci a jeho okolí. Své knihy vydává vlastním nákladem, knihy doposavad redigoval vždy p. Miroslav Hladík. V každé nové sbírce se objevují nové kresby či nafocená díla obyčejných lidí jejichž um nezbývá nežli prohlédnout.
Více od autora
Luděk Nechvátal (1)
Narozen 24.12.1975. Ing., autor prací z matematického inženýrství.
Více od autora
Luděk Jirousek (2)
Narozen 18. 8. 1925 v Olomouci, zemřel 27. 1. 1999 v Tewksbury . RNDr., organický chemik. Autor prací z oboru.
Více od autora
Luděk Fišer (1)
Zemřel: 23. 6.1986. JUDr. právník působící v oblasti investiční výstavby; ved. odd. býv. Fed. min. pro techn. a invest. rozvoj. Nekrolog: Invest.výstavba, 24, 1986, č.7/8, s.225.
Více od autora
Luděk Bukač (2)
Luděk Bukač byl český a československý hokejový trenér, pedagog a útočník. Byl otcem hokejového trenéra Luďka Bukače mladšího. V žákovské kategorii hrál za LTC Praha a I. ČLTK Praha, v kategorii dospělých za Motorlet Praha , Spartu Praha . V ligové soutěži odehrál 13 sezón, kolem 330 zápasů, v nichž nastřílel 153 gólů. V reprezentaci odehrál 30 zápasů a nastřílel 11 gólů. Zúčastnil se mistrovství světa v letech 1961 a 1963 . Po skončení aktivní hráčské kariéry trenér Sparty Praha , VSŽ Košice a Motoru České Budějovice . V letech 1979–1985 trenér reprezentace ČSSR spolu se Stanislavem Neveselým, v první sezóně ještě s Karlem Gutem, od roku 1981 hlavní trenér. Jeho typickým trenérským rysem bylo vysoké tempo hry a celohřišťové pojetí. Pod jeho vedením získali českoslovenští hokejisté na mistrovství světa 1981 bronzovou medaili, v roce 1982 a 1983 a na Zimních olympijských hrách 1984 stříbrné medaile. Prvním vrcholem trenérské práce byl zisk titulu mistrů světa v roce 1985, kdy dokázal přerušit letitou nadvládu hokejové reprezentace SSSR . Po odchodu od reprezentace ČSSR působil jako trenér týmu Rakouska, se kterým se zúčastnil Zimních olympijských her 1988. Práci u týmu ukončil v roce 1991. V letech 1992–1994 trénoval národní tým Německa, se kterým na Zimních olympijských hrách 1992 obsadil 6. místo. V roce 1996 dovedl k titulu mistrů světa český reprezentační tým. Odešel po neúspěšném vystoupení mužstva na Světovém poháru 1996. Ještě během aktivní hráčské činnosti byl na stáži v Kanadě a v SSSR . Později proslul jako trenér, který se soustavně věnoval teorii i praxi ledního hokeje. Vědecká i odborná publikační činnost Luďka Bukače je velmi bohatá - je autorem kolem 30 vědeckých statí, dále řady učebních te...
Více od autora
Luděk A Mandaus (1)
Narozen 12.6.1898 v Praze, zemřel 16.12.1971 tamtéž. Pěvec a režisér, překladatel do italštiny a naopak.
Více od autora