Ludvík Novotný
Autor
Za první republiky vstoupil do národně socialistické strany, jejíž péčí vydal roku 1933 v „Knižnici politických myšlenek mladých lidí“ brožuru „Hlas neslyšené generace“, v níž se snažil věnovat sociálním problémům mládeže v době hospodářské krize a v politickém životě vyzýval strany ke zrušení t. zv. vázaných kandidátek. Za svým příjmením zřejmě poprvé využil ještě slovo „Záleský“. Napsal ještě informační příručku o právních normách „Spolkový a politický činovník ve styku s úřadem“ a pro potřebu žen publikaci „Vdaná žena ve výdělečném povolání“. V lednu 1938 nastoupil u Okresního úřadu v Pardubicích jako přednosta okresní politické správy. Za druhé světové války v době nacistické okupace se… musel skrývat před gestapem, celá jeho rodina byla zatčena. Skrýval se pod Tisí skálou , občas i doma ve svém rodném domku v Bratčicích. Díky podpoře místních lidí se mu podařilo válku přežít, jen roku 1939 a 1940 byl nacisty dvakrát vězněn v pardubické věznici gestapa v pracovně za t. zv. tiskové přestupky. Redaktor „Východočeského rozhledu“ Stanislav Vinař vzpomínal ve svém listu roku 1945 na Novotného úřední funkci cenzora jeho novin takto: „Byla to funkce velmi nevděčná, pro skutečně dobře založeného Čecha práce hořká. Setkával jsem se… s dr. Novotným týdně, v mém listě měl i několik článků. Byl vždy v duševní rovnováze, nezkrušila jej nikdy německá tyranie, povzbuzoval, jak mohl, kdekoho a bylo vidět v každém jeho pohybu, že se nebál. Mluvil dost otevřeně i před lidmi, o nichž vlastně jen věděl, že jsou Češi. Snad ani nedovedl ve své čistotě charakteru pochopiti, že by se kdy mohla vyskytnouti také odporná individua udavačská.“ Redaktor Vinař dále popisuje, jak napsal článek o třicetileté válce na Pardubicku a jak, když bylo číslo předloženo gestapu, bylo zle. Dr. Novotný však Vinaře podporoval slovy: „Nebojme se!“ Vzpomínka však pokračuje: „Tak jsme se tedy nebáli, ale důsledky byly hned v několika hodinách. Samé protokoly, hrozby a rozčilené r...
Za první republiky vstoupil do národně socialistické strany, jejíž péčí vydal roku 1933 v „Knižnici politických myšlenek mladých lidí“ brožuru „Hlas neslyšené generace“, v níž se snažil věnovat sociálním problémům mládeže v době hospodářské krize a v politickém životě vyzýval strany ke zrušení t. zv. vázaných kandidátek. Za svým příjmením zřejmě poprvé využil ještě slovo „Záleský“. Napsal ještě informační příručku o právních normách „Spolkový a …politický činovník ve styku s úřadem“ a pro potřebu žen publikaci „Vdaná žena ve výdělečném povolání“. V lednu 1938 nastoupil u Okresního úřadu v Pardubicích jako přednosta okresní politické správy. Za druhé světové války v době nacistické okupace se musel skrývat před gestapem, celá jeho rodina byla zatčena. Skrýval se pod Tisí skálou , občas i doma ve svém rodném domku v Bratčicích. Díky podpoře místních lidí se mu podařilo válku přežít, jen roku 1939 a 1940 byl nacisty dvakrát vězněn v pardubické věznici gestapa v pracovně za t. zv. tiskové přestupky. Redaktor „Východočeského rozhledu“ Stanislav Vinař vzpomínal ve svém listu roku 1945 na Novotného úřední funkci cenzora jeho novin takto: „Byla to funkce velmi nevděčná, pro skutečně dobře založeného Čecha práce hořká. Setkával jsem se… s dr. Novotným týdně, v mém listě měl i několik článků. Byl vždy v duševní rovnováze, nezkrušila jej nikdy německá tyranie, povzbuzoval, jak mohl, kdekoho a bylo vidět v každém jeho pohybu, že se nebál. Mluvil dost otevřeně i před lidmi, o nichž vlastně jen věděl, že jsou Češi. Snad ani nedovedl ve své čistotě charakteru pochopiti, že by se kdy mohla vyskytnouti také odporná individua udavačská.“ Redaktor Vinař dále popisuje, jak napsal článek o třicetileté válce na Pardubicku a jak, když bylo číslo předloženo gestapu, bylo zle. Dr. Novotný však Vinaře podporoval slovy: „Nebojme se!“ Vzpomínka však pokračuje: „Tak jsme se tedy nebáli, ale důsledky byly hned v několika hodinách. Samé protokoly, hrozby a rozčilené r...
