41041–41100 z 157986 Autoři
Saburō Sakai (1)
Saburo Sakai patřil zcela jistě mezi nejznámější japonské piloty druhé světové války, létal na legendárním palubním stíhači A6M Zero. Odlétal 220 operačních letů a bylo mu přiznáno 64 sestřelů. Narodil se na japonském venkově v chudé vesnici Nishiyoka, prefektura Saga. Rodina Sakai patřila mezi nejchudší v celé vesnici, ale hrdě se hlásila ke svým samurajským kořenům. Saburo odešel v roce 1929 studovat do Tokia, bydlel zde u svého strýce, na studium však nestačil a po několika letech se vrací se studem zpátky domů. Během svého pobytu u strýce vznikl mezi ním a jeho sestřenicí Hatsuyo hluboký citový vztah, který mu později pomohl v těžkých situacích. Po neúspěšném studiu se v roce 1933 přihlásil k císařskému námořnictvu. Po ukončení základního výcviku sloužil na bitevním křižníku Kirishima a po vyřazení z poddůstojnické školy sloužil v hodnosti poddůstojníka 3. třídy na dalším bitevním křižníku Haruna. Od jeho nástupu k námořnictvu pak uplynuly tři roky a Saburo si uvědomil, že chce dosáhnout výše, příležitost pro svůj další postup viděl v námořním letectvu. Na potřetí byl přijat do letecké školy. Ve své vzpomínkové knize „ Samurai“ velice poutavě a barvitě popisuje náročný výcvik námořních pilotů, kteří byli naprostou elitou. Do školy nastoupil v březnu 1937 a úspěšně ji ukončil jako nejlepší žák ročníku v září téhož roku. Za své úsilí při studiu byl odměněn darem od císaře - stříbrnými hodinkami, které mu předal princ Fushimi. Saburo Sakai se stal námořním pilotem 3. třídy. Ve výcvikovém středisku Omura byl následně vycvičen jako stíhač. V Číně tehdy probíhala válka a tak se Saburo, ke své spokojenosti, dostal s 12. Kokutai v září 1938 na toto bojiště. První sestřel byl Polikarpov I-16, Sakai pilotoval stíhačku A5M4 Claude a letěl se svou skupinou poblíž Chang-chou v Číně. Jak sám později vzpomínal, při tomto souboji porušil všechna základní pravidla a jeho velitel poručík Aioi jej po přistání doslova seřval. Druhým sestřelem na čínském bojišti byl...
Více od autora
Sabrina D Harris (2)
Narozena 1975. Spisovatelka, choreografka, modelka a zpěvačka, v současnosti šéfredaktorka online magazínů. Autorka pohádek a románů, též knih pro výuku angličtiny.
Více od autora
Sabine Thiesler (3)
Narodila se a vystudovala v Berlíně. Vystudovala germanistiku a divadelní vědy. Několik let působila jako televizní a divadelní herečka a byla členkou souboru berlínských "Dikobrazů". Napsala mnoho úspěšných divadelních her a televizních scénářů a celé řady dílů pro seriály "Místo činu" a "Volejte policii 110".
Více od autora
Sabine Boccador (2)
Francouzská překladatelka z němčiny, redaktorka, autorka naučných knih pro děti.
Více od autora
Sabina Pazderová (3)
Narozena 7. 7. 1959 ve Šternberku. PhDr., vysokoškolská pedagožka, zaměřená na výuku didaktiky angličtiny a praktického jazyka.
Více od autora
Sabina Hynková (2)
Narozena 1966 v Praze, od roku 1968 žije ve Francii. Literární historička, indoložka, práce z oboru, romány.
Více od autora
S.d.Ch (3)
Narozen 28. 3. 1970 v Praze. Spisovatel, dramatik, scenárista, loutkoherec, autor komiksů, kolážista, skladatel a zpěvák kapely Ruce naší Dory.
Více od autora
S. M Blumfeld (2)
Narozen 22. 8. 1955. Publicista, překlady z angličtiny, práce z oboru ekofilozofie, kontrakonzumní strategie a praxe.
Více od autora
S. J Perelman (1)
Americký humoristický spisovatel, filmový scénárista, fejetonista, autor revuálních scén.
Více od autora
S. C Stephens (2)
S.C. Stephens žije ve státě Washington se svou rodinou, a tráví veškerý svůj čas psaním.
Více od autora
Ryuichi Sakamoto (3)
Ryuichi Sakamoto je uznávaný japonský skladatel, hudebník a producent, jehož kariéra trvá již několik desetiletí a zahrnuje širokou škálu hudebních stylů. Sakamoto se narodil 17. ledna 1952 v Tokiu a proslavil se jako člen průkopnické skupiny elektronické hudby Yellow Magic Orchestra na přelomu 70. a 80. let 20. století. Jeho práce s YMO pomohla formovat vývoj elektronické a synth-popové hudby v Japonsku i na mezinárodní úrovni.
Více od autora
Rybář (1)
Více od autora
Růžena Šedivá (2)
Narozena 29.7.1914. Asistentka katedry neslovanských jazyků, učebnice němčiny.
Více od autora
Růžena Ostrá (3)
Narozena 24. 1. 1932 v Černovicích, zemřela 30. 12. 2020. Doc. PhDr., CSc., romanistka, lingvistka, vysokoškolská učitelka, překladatelka z francouzštiny.
Více od autora
Růžena Mužíková (3)
Narozena 1.1.1926 v Úlohu. Prof., PhDr., CSc., muzikoložka, zaměřená na období středověku.
Více od autora
Růžena Fikejzlová (2)
Narodila se 23.9.1900 v Bělé u Luže a zemřela 16.7.1975 v Praze. Od roku 1933 už jezdila na expedice s Jiřím Baumem. Svoje zážitky z cesty po Japonsku a Austrálii publikovala v knihách. Po návratu do Prahy se stala 19.11.1941 matkou Baumova syna Petra .
Více od autora
Ruth Pfau (2)
Ruth Katherina Martha Pfau byla německá řádová sestra, která svůj život zasvětila úsilí o vymýcení lepry v Pákistánu. Díky tomu byla přezdívána Matka Tereza Pákistánu. Ruth Pfau se narodila v protestantské rodině v Lipsku, měla čtyři další sestry a jednoho bratra. Její rodný dům byl v závěru 2. světové války vybombardován. Po druhé světové válce uprchla ze sovětské okupační zóny do americké. Vystudovala medicínu ve městě Mainz. Později se rozhodla stát se katoličkou a vstoupila do Kongregace Dcer Mariina srdce. Její rozhodnutí pro řeholní život ovlivnilo dílo německého teologa Romano Guardiniho. V roce 1960 se vydala na cestu do jižní Indie, kvůli obtížím s vízy se ale musela zastavit v pákistánském Karáčí. Tehdy se poprvé setkala s leprou. V Karáčí se pak rozhodla zůstat. Založila zde první nemocnici pro léčbu lepry, později díky spolupráci s místními vládami a dárci mnoho dalších po celém Pákistánu. V roce 1979 byla jmenována poradkyní pákistánského ministerstva zdravotnictví. Roku 1988 získala pákistánské občanství jako odměnu za službu místním obyvatelům. Zemřela v 87 letech v Karáčí. V muslimském Pákistánu byl této křesťanské řeholnici vystrojen státní pohřeb. Její rakev doprovázela vojenská eskorta, zádušní mši svatou přenášela státní televize. Je pohřbena na křesťanském hřbitově Gora Qabaristan. V 80. letech 20. století bylo v Pákistánu téměř 20 tisíc malomocných; v roce 2016 asi 500.
Více od autora