38581–38640 z 157854 Autoři
Zdeněk Štoud (3)
Autor a překladatel knih zaměřených na metrologii a složitější fyzikální vztahy. Autor norem technického kreslení. Člen technické normalizační komise.
Více od autora
Zdeněk Stembera (3)
Narozen 23. 6. 1920 v Plzni, zemřel 20. 6. 2018. MUDr., DrSc., univerzitní profesor gynekologie a porodnictví, poradce Světové zdravotnické organizace pro perinatální medicínu: působil na katedře Institutu pro další vzdělávání lékařů a v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze.
Více od autora
Zdeněk Štábla (3)
Narozen 6.1.1930 v Brně, zemřel 27.6.1991 v Praze. Filmový historik, práce z oboru.
Více od autora
Zdeněk Šmíd (1)
Narozen 5.6.1908 v Ostravě, zemřel 8.4.1989 v Ostravě. PhDr., literární kritik a publicista, básník, překladatel ze španělštiny.
Více od autora
Zdeněk Smetáček (2)
V l. 1932–35 byl redakčním tajemníkem České mysli, později členem jejího redakčního kruhu. V l. 1930–34 rovněž přispíval do týdeníku Čin, v němž byl členem redakčního kruhu. Od poloviny 20. let byl pravidelným autorem a zejména recenzentem České mysli a publikoval rovněž ve Filosofii. Odmítal Krejčího „naturalismus a mechanicismus“ v etice a jeho ztotožňování „mravního a přírodovědeckého způsobu myšlení“. V knize Kozák, Rádl, Hromádka kriticky posoudil Kozákovo úsilí vyložit mravní vývoj lidstva existencí absolutního božského řádu, Rádlovo pojetí vztahu filozofie a teologie a Hromádkovo nadřazování náboženství vědě a filozofii. Přes kritické výhrady k Rádlovi, jehož filozofii nazval teonomií a charakterizoval ji jako zvláštní druh nedogmatického křesťanství, obhajoval jeho Moderní vědu proti výhradám F. Fajfra, oceňoval jeho Dějiny vývojových teorií, jeho rehabilitaci účeloslovného chápání světa a především jeho aktivismus, postavený proti nazíravému intelektualismu. V oblasti sociální filozofie se stavěl proti nadindividualistickému a protiindividualistickému pojetí společnosti. V práci Od Mnichova k válce dokumentoval na základě diplomatických jednání, tehdejších publikací a tiskových materiálů události od mnichovské konference do vypuknutí války.
Více od autora
Zdeněk Šimek (2)
Učebnice chemické technologie, publikoval v 50. a 60. letech 20. stol.
Více od autora
Zdeněk Šašinka (1)
Narozen 2. 9. 1974 v Kyjově, zemřel 23. 6. 2013. Mgr., pedagog, autor učebnic dějepisu pro SŠ.
Více od autora
Zdeněk Ryska (3)
Narozen 17.3.1903 v Pětipsech, zemřel 17.12.1974. Ing., dr.techn., CSc., docent, práce z oboru elektrotechniky.
Více od autora
Zdeněk Ruda (1)
Narozen: 8.7.1913 v Leskovci, okres Vsetín, zemřel: 19.10.1982. Knihovník, publicista; absolvent knihovnické školy v Praze; ředitel okresní lidové knihovny Vsetín. Nekrolog: Vlastivědné listy,12,1986,č.2,s.32-33.
Více od autora
Zdeněk Řezníček (1)
Narozen 7. 7. 1941 v Třebíči, zemřel 13. 1. 2018 v Brně. Malíř, projektant, spisovatel a básník.
Více od autora
Zdeněk Rektořík (2)
Narozen 22.5.1903 v Josefově, zemřel 29.12.1969 v Praze. PhMr., RNDr., docent galénické farmacie na přírodovědecké fakultě University Karlovy. Práce v oborech farmakologie a lexikografie.
Více od autora
Zdeněk Řeháček (1)
Narozen 25.5.1925 v Berehovu . RNDr., PhMr.,biolog a mikrobiolog. Zabývá se zejm. biosyntézou antibiotik a námelových alkaloidů, práce z oblasti fyziologie mikroorganismů.
Více od autora
Zdeněk Peša (2)
Zdeněk Peša je český politik a pedagog, v letech 2000 až 2004 a opět v letech 2012 až 2016 zastupitel Jihomoravského kraje, od roku 1994 starosta města Olešnice na Blanensku, nestraník . Maturoval na gymnáziu v Boskovicích, poté absolvoval Pedagogickou fakultu UJEP v Brně a v letech 1993-1995 podstoupil specializační studium speciální pedagogiky na Filozofické fakultě MU v Brně. Po vysokoškolském studiu začal učit na ZŠ v Olešnici, kde působil až do svého zvolení starostou Olešnice v roce 1994. Zdeněk Peša je ženatý. S manželkou Dagmar, která je učitelkou na ZŠ Olešnice, mají syna Roberta. Od roku 1994 je nepřetržitě starostou obce Olešnice. Během jeho působení se v roce 1999 Olešnice stala vítězem celostátního kola soutěže Vesnice roku, a v závěru téhož roku získala statut města. V roce 2002 se podílel na obnově povodní zničeného města. V letech 2000-2004 byl zastupitelem Jihomoravského kraje , přičemž předsedal Komisi rady pro výchovu a vzdělání a Klubu nezávislých. Od roku 2004 je členem Komise pro rozvoj venkova a zemědělství Rady Jihomoravského kraje a předsedou Jihomoravské organizace Spolku obnovy venkova. V roce 2010 neúspěšně kandidoval v červnu do Poslanecké sněmovny, na podzim téhož roku kandidoval v senátních volbách, postoupil do druhého kola, kde ho porazil Jozef Regec. Znovu byl zvolen krajským zastupitelem v roce 2012, byl členem Výboru pro regionální rozvoj a předsedou Komise pro výchovu a vzdělávání. V krajských volbách v roce 2016 se pokoušel mandát obhájit, ale neuspěl. Jako recenzent spolupracoval v období 1996-2001 s ministerstvem školství při posuzování nových učebnic . Autor řady novinových článků a příspěvků do časopisů, turistických průvodců, scénářů vlastivědných a turistických filmů ...
Více od autora
Zdeněk Palán (2)
Prezident Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s., držitel Ceny Vladimíra Jochmanna za rok 2010. PhDr. Zdeněk Palán, Ph.D. je jedním z nejangažovanějších a nejvýznačnějších propagátorů a realizátorů vzdělávání dospělých v ČR. Prosazoval a stále intenzivně prosazuje moderní pojetí andragogiky jak v teoretické, tak i praktické podobě. Je autorem jediného českého andragogického slovníku, ale také množství odborných publikací a desítek článků. Patří mezi zakládající členy Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, největšího profesního sdružení v oboru, které dlouhodobě vede jako prezident. V roli experta se účastní řady konferencí, kurzů či významných projektů s celostátním dopadem.
Více od autora
Zdeněk Orlita (2)
PhDr., historik, pracovník památkové péče, kurátor výstav, publikace z oboru.
Více od autora
Zdeněk Novák (3)
Narozen 1920, zemřel 19. 8. 2014. Exportní referent, kalič, svářeč, překladatel technické literatury z angličtiny, němčiny a francouzštiny, hudebník , amatérský tenista a spisovatel, autor detektivek, cestopisu, prózy a knihy vzpomínek.
Více od autora
Zdeněk Mysliveček (2)
Zdeněk Mysliveček byl český neurolog a psychiatr, profesor Karlovy univerzity. Narodil se v Pelhřimově jako druhé dítě tehdejšího c. k. komisaře Aloise Myslivečka a jeho ženy Marie rozené Hartmanové . Roku 1889 se rodina přestěhovala na Smíchov a od roku 1894 bydleli na Vinohradech. Starší sestra Valérie Hachla-Myslivečková byla česká designérka, šperkařka, malířka a grafička. Vystudoval medicinu na lékařské fakultě české univerzity, kde roku 1905 promoval. Působil jako neurolog a psychiatr také v cizině a v letech 1919–1930 byl profesorem neurologie a psychiatrie na nově založené Univerzitě Komenského v Bratislavě. Od roku 1930 byl přednostou Psychiatrické kliniky a profesorem psychiatrie na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze . V roce 1957 odešel do důchodu. Mysliveček byl zastáncem čistě fyziologicky a neurologicky pojaté psychiatrie a spíše odpůrcem psychologických a psychoanalytických směrů. Byl autorem řady celostátních vysokoškolských učebnic, publikoval v oblasti neurohistologie a neuropatologie, zabýval se také léčením alkoholismu a soudní psychiatrií. Patřil mezi zakladatele české psychiatrie a jeho klinice v Kateřinské ulici říkají starší Pražané dosud "u Myslivečků".
Více od autora
Zdeněk Molnár (1)
Narozen 16.1.1939 v Praze. Doc., Ing., CSc., ekonom a programátor, práce z oboru.
Více od autora
Zdeněk Mišurec (3)
Narozen 18. 10. 1925 ve Zlíně-Malenovicích, zemřel 18. 7. 2009. PhDr., pracovník Ústavu pro etnografii a folkloristiku Československé akademie věd v Praze, národopisec. Práce v oboru, publikovány též časopisecky.
Více od autora
Zdeněk Michora (1)
Narozen: 29. září 1964 Vystudoval: Gymnázium Sokolov a Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze Povolání: novinář Záliby: cestování, četba, šachy, vaření, cyklistika, fotbal
Více od autora
Zdeněk Makovička (1)
Narozen 1927. Překladatel zemědělské literatury. Učebnice rostlinné výroby. Pěstitelské práce. Ovoce na zahrádce.
Více od autora
Zdeněk Macek (2)
Narozen 3.3.1937 v Hradci Králové, zemřel 21.7.2006 tamtéž. Prof., PhDr., CSc., historik.
Více od autora
Zdeněk Lidmila (2)
Doc. Ing., CSc., práce o strojírenských technologiích a technologiích zbrojní výroby.
Více od autora
Zdeněk Lakomý (2)
Narozen 6.6.1914 v Místku. Malíř, projektant, práce z oboru architektury.
Více od autora
Zdeněk Kyncl (2)
Publikace v oborech Akustika a kmity, Obecná matematika, Fyzika pevných látek a magnetismus, Teoretická fyzika.
Více od autora
Zdeněk Kuttelvašer (2)
Narozen 10.05.1923, pracuje na poli vinařské technologie, jako asistent na institutu zemědělství Akademie věd.
Více od autora
Zdeněk Kutnar (1)
Narozen 27. 11. 1942. Doc. Ing., CSc., autorizovaný inženýr pozemních staveb se zaměřením na navrhování střech a hydroizolaci, konzultační inženýr, soudní znalec, vysokoškolský pedagog stavitelství a autor teorie konstrukční tvorby klíčových partií budov, zejména střech a spodní stavby.
Více od autora
Zdeněk Kupka (3)
Zdeněk Kupka byl první primátor města Ostravy. Narodil se v dělnické rodině. Navštěvoval obecní školu nejprve v Martinově a od roku 1932 v Pustkovci. V roce 1935 se začal učit na státní reálné škole v Moravské Ostravě, ale po okupaci pohraničí musel studia ukončit. Krátkou dobu pracoval jako poštovní úřední a zemědělský dělník. Do prosince 1943 pracoval u moravskoostravské soukromé firmy, poté byl totálně nasazen ve Vítkovických železárnách. V květnu 1945 se jako obecní tajemník Pustkovce ujal obnovy obce. V říjnu téhož roku odešel pracovat do Krnova, kde byl u Okresní správní komise zaměstnán jako referent národní bezpečnosti. Vystřídal ještě několik míst ve státní správě, avšak jeho politická kariéra začala na Krajském národním výboru v Ostravě, kde pracoval od roku 1951 do roku 1956. V šedesátých letech 20. století dálkově vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Neví se přesně, kdy se stal členem KSČ, pravděpodobně to bylo v roce 1945. Roku 1964 byl zvolen do Městského národního výboru v Ostravě, kde byl pověřen funkcí tajemníka. Po odchodu Josefa Kempného do Prahy byl 18. prosince 1968 zvolen předsedou MěNV. Od 1. července 1969 došlo ke změně z MěNV na Národní výbor města Ostravy, v jehož čele stál primátor. Během Kupkova mandátu pokračovala výstavba stávajících i nových sídlišť . Od ledna 1972 do ledna 1979 působil jako velvyslanec v Německé demokratické republice. V dubnu 1979 se vrátil do Ostravy, kde byl jmenován předsedou spotřebního družstva Budoucnost. V této funkci vydržel až do svého odchodu do důchodu v roce 1984.
Více od autora
Zdeněk Kučera (2)
Narozen 7.7.1962. Mgr., specialista na historické mapy, pedagog, autor vlastivědných publikací s faksimile historických map.
Více od autora
Zdeněk Kubín (1)
Novinář, práce z ekonomické žurnalistiky, autor knihy z historie legionářství.
Více od autora
Zdeněk Křížek (2)
Narozen 1952. PhDr., asistent fakulty žurnalistiky, časopisecké články.
Více od autora
Zdenek Kriz (2)
Přednáší tvorbu propagačních prostředků a reklamního textu a vede předměty z oblasti tvůrčího psaní na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Externě vyučuje na Filozofické fakultě a Fakultě humanitních studií UK v Praze a na soukromé Vyšší odborné škole grafické v Jihlavě. Věnuje se i praktické reklamní tvorbě a nakladatelské činnosti. Vzdělání: Fakulta žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze
Více od autora
Zdeněk Křivka (2)
Zdeněk Křivka se narodil 20. února 1927 ve Spišské Nové Vsi na Slovensku. Po vyhlášení samostatnosti Slovenska v roce 1939 rodina odešla do Brna. Během druhé světové války byl Křivka krátce pracovně nasazen v protektorátu. Po únorovém převratu roku 1948 se zapojil do protikomunistické odbojové skupiny, kterou vedl jeho strýc Petr Křivka. Skupinu však prozradil nasazený agent František Janků a v srpnu 1949 byla skupina rozprášena. Společně se Zdeňkem Křivkou byl zatčen i jeho otec, bratr a strýc. Po téměř ročním tvrdém vyšetřování byl Zdeněk Křivka odsouzen na 18 let . Strýc Petr byl za svou odbojovou činnost komunisty popraven 21. 7. 1951. Zdeněk Křivka poté postupně prošel sedmi pracovními lágry na Jáchymovsku a věznicí Leopoldov. Od listopadu 1952 byl dva a půl roku vězněn v jednom z nejhorších lágrů - v Barboře. Tam ho pronásledoval bachař Kulhánek, kvůli kterému Křivka mnohokrát prošel korekcí, což v horských podmínkách ve výšce přes 1000 m.n.m. a dvaceti- i třicetistupňových mrazech znamenalo přímé ohrožení života. Propuštění na amnestii se dočkal v táboře Rovnost 10. května 1960. Na svobodě se Křivka živil osm let jako čerpač vody, poté pracoval jako skladník u železnice. Překládal z němčiny, protože právě germanistiku a histori, která mu tolik ublížila, na brněnské filozofické fakultě studoval. Školu dodělával kuriózním zpsůobem. Po únorovém komunistickém puči roku 1949 jej jako třídního nepřítele vyrazili, posléze zavřeli. Už už to vypadalo, že si pro diplom půjde roku 1970, kdy jej zase jako nesmiřitelného odpůrce komunismu smetla normalizace. A tak doklad o dokončeném vzdělání dostal po sametové revoluci roku 1990. Ve svých třišedesáti letech. Zemřel roku 2012
Více od autora
Zdeněk Krejčí (2)
Narozen 25.3.1923 v Hynkově, zemřel 31.3.1992 ve Vídni. RNDr., MUDr., PhMr., CSc., profesor hygieny, publikace z oboru hygieny venkova.
Více od autora
Zdeněk Kraus (1)
Narozen 21.1.1912. MUDr., DrSc., docent, publikace z oboru dermatologie.
Více od autora
Zdeněk Kratochvíl (1)
Narozen 7. 2. 1922 v Sedlčanech, zemřel 27. 9. 2012 v Praze. JUDr., docent, spisovatel, publikace z oboru práva a beletrie.
Více od autora
Zdeněk Kostka (3)
Narozen 29. 7. 1925 v Černovicích. Doc., PhDr., CSc., historik umění, estetik, pedagog, redaktor časopisu Výtvarná kultura.
Více od autora