Výpis všech autorů

Paula Marshall

Začala svou kariéru v knihovně a skončila jako profesorka historie na vysoké škole. Ráda a často cestuje a jeden čas působila dokonce jako trenérka plavání, má tedy pestrý a bohatý život. Odjakživa se toužila stát autorkou příběhů plných dobrodružství a humoru. Paula je spokojeně vdaná a má tři děti.

Paul Murphy

Anglicky píšící autor turistických průvodců.

Paramhans svámí Mahéšvaránanda

Paolo Mancini

Italský spisovatel, scenárista, copywriter a novinář.

P Matuška

Slovenský autor publikací o vinařství a víně.

Otokar Maška

Otokar Maška , středoškolský profesor, publikace z oboru matematiky a fyziky, autor vzpomínky Telč na přelomu století a práce o otci, paleontologovi Karlu Jar. Maškovi.

Otakar Moravec

Narozen 6. 6. 1924 v Nových Dvorech u Kutné Hory, zemřel 2001 v Drahanovicích. Spisovatel a básník, autor knih pro děti a rozhlasových pořadů.

Otakar Moravec

Narozen 25.12.1887 v Praze, popraven 10.6.1943 v Drážďanech . Novinář, korektor a literární kritik, autor publikací z oboru historie, jazykovědy, zdravotnictví a autor prací o armádě a kulturních a politických osobnostech.

Octave Mirbeau

Octave Mirbeau - 16. února 1917, Paříž) byl francouzský žurnalista, kritik, dramatik, romanopisec a aktivista konce 19. století. Od roku 1896 byl členem Goncourtovy akademie. Psal však také satirické, ironické povídky plné černého humoru. Poté, co napsal deset anonymně podepsaných románů, debutoval se svým vlastním Le Calvaire , ve kterém mu psaní dovolilo překonat traumatické vzpomínky na jeho zničující poměr s Judith Vimmer, pokládanou za nemocnou,kterou v románu přejmenoval na Juliette Roux. V roce 1888 publikoval L'Abbé Jules , první pre-Freudovský román psaný pod vlivem Dostojevského, který se objevil ve francouzské literatuře. Tento text představoval dva hlavní zajímavé charaktery: abbé Jules a otec Pamphile. V knize Sébastien Roch očistil své traumatické zážitky z Jezuitské školy ve Vannes. V románu je třináctiletý Sébastien pohlavně zneužíván knězem, což mu zničí život. Poté se dostavila existenciální a literární krize, přesto během této doby ještě publikoval v ročníku pre-existencialistický román o uměleckém osudu, Dans le ciel , kde představil postavu malíře přímo postavenou na Vincent van Gogh. V dozvucích Dreyfusovy aféry - kde vydráždil Mirbeau svůj pesimismus - vydal dva romány jež byly pokládány za skandální svým pojetím ctností : Le Jardin des supplices a Le Journal d'une femme de chambre , pak Les Vingt et un Jours d'un neurasthénique . V těchto dílech vyrušil tradiční novelistické konvence, cvičil techniku koláže, překračoval zákon pravděpodobnosti a předstírané důvěřivosti a vzpíral se pokryteckým pravidlům slušnosti. V jeho posledních dvou románů - La 628-E8 a Dingo - se vzdaloval ještě více realismu. Popustil uzdu své fantazii a použil fantastické elementy jako svůj automobil a vlastního psa v roli hrdinů. Jejich neurčitostí žánrového propojení, tyto jeho...

Nováková Markéta

Nancy Martin

Nancy Martin pochází stejně jako hrdinky jejích detektivních románů z významné pensylvánské rodiny. K jejím předkům patří například autorka první americké vlajky Betsy Rossová nebo signatáři americké deklarace nezávislosti. Během svého života napsala téměř 50 románů, režírovala několik shakespearových her a vychovala dvě krásné dcery...

Nadežda Jakovlevna Mandel‘štam

Ruská spisovatelka, autorka memoárové literatury, učitelka angličtiny.

Miroslav Marek

Narozen 20. 6. 1962. Prezident agentury "Dobrý den" v Pelhřimově, spoluautor knihy o rekordech a kuriozitách.

Michel de Montaigne

Michel Eyquem de Montaigne byl francouzský renesanční myslitel, humanista, skeptik. Dal vzniknout novému literárnímu žánru – eseji. Narodil se 28. února 1533 v Périgordu na zámku Montaigne jako třetí syn bohatého vinaře a obchodníka. Byl gaskoňským šlechticem, který pocházel z prostředí nobilizovaných obchodníků. Montaignův otec Pierre Eyquiem de Montaigne zastával různé funkce v bordeauxském parlamentu a stal se i starostou města. Matka Antoinette de Louppes pocházela z rodiny španělských obchodníků, kteří uprchli před inkvizicí do Francie. Jelikož otci záleželo na tom, aby jeho syn byl fyzicky zdatný, poslal ho hned po narození do vesnice Papessus mezi drvoštěpy. Díky otci získal rovněž vynikající humanistické vzdělání. Od dětských let se o něho staral německý vychovatel, který s ním hovořil pouze latinsky. Díky tomu Montaigne později ovládal latinu stejně dobře jako svůj mateřský jazyk. Znalosti získané domácí výchovou si pak rozšířil na koleji v Bordeaux, kde studoval od 6 do 13 let. O tom, zda měl možnost studovat na jedné z jihofrancouzských univerzit, nejsou spolehlivá svědectví. Avšak z jeho znalosti starověké i soudobé vědecké a filosofické literatury můžeme vyvozovat neustálé sebevzdělávání a vytrvalou četbu. Nicméně Montaigne se nikdy nestal profesionálním vědcem, filosofem ani bohoslovcem. A i když během svého života zastával řadu veřejných funkcí , sám tvrdil, že své politické činnosti nepřikládá nijak zvláštní význam. V roce 1558 navázal přátelství s Etienem de la Boétiem. Jejich známost trvala sice pouhých pět let, Etien v roce 1563 umírá, avšak Montaigne na něho vzpomínal celý život. V roce 1565 se oženil s Francoise de La Chassaigne, ale neměl k ní nijak blízký vztah. Celkem z manželství vzešlo pět dcer, jen jedna Montaigne přežila. Když v roce 1568 zemřel jeho otec, zdědil Montaigne velký majetek a přestěhoval se na ro...

Mhairi McFarlane

Žije v Nottinghame, kde pracovala ako novinarka. Teraz je spisovateľka na voľnej nohe, občasná blogerka. Má rada víno, jedlo, žije s priateľom a mačkou.

Megan Miranda

Americká spisovatelka, autorka románů.

Martin Modrý

Narozen 26.1.1974 v Ústí nad Labem. Lesní ing., odborné práce z lesnictví a ochrany přírody.

Markéta Mališová

Markéta Mališová , nakladatelka a publicistka, vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. Od roku 1985 pracovala v Krátkém filmu. Po roce 1994 začala s vlastní tvorbou dokumentárních filmů. Natočila snímky o česko-německých vztazích, portréty Františka Kupky a Angela Waldsteina, cyklus o pražských galeriích a muzeích, dokument o vzniku Musea Kampa a další. Od roku 2002 vede Centrum a Nakladatelství Franze Kafky. Publikuje v různých časopisech, je autorkou řady článků o Franzi Kafkovi a rozhovorů s Arnoštem Lustigem. S ním také spolupracovala na vydání třinácti knih, na dvou jako spoluautorka. Dva Lustigovy romány vydala v česko-anglicko-hebrejské verzi. V roce 2009 debutovala povídkou v edici Česká povídka.

Marie Mičánková

Znalkyně léčivých bylin, autorka knih o léčivkách.

Mária Maříková

Slovenská autorka učebnice angličtiny.

Marek Mittaš

Marek Mahler

Narozen 3. 3. 1966 v Praze. Obchodník s uměleckými předměty a spisovatel.

Marcel Marlier

Marcel Marlier byl belgický umělec a ilustrátor.

Manuela Martini

Manuela Martini , studovala medicínu, historii, literární vědu a romanistiku v Mohuči, Mnichově, Paříži a Římě. Pracovala jako asistentka režie, natáčela reklamní, průmyslové a dokumentární filmy a psala scénáře. Žije v Německu a Austrálii.

Malwida von Meysenbug

Německá novinářka, překladatelka, spisovatelka.

M Martinková

Autorka slovníků.

Lucie Macháčková

Narozena 12. 12. 1986 v Čejči. Herečka a stand-up komička. Scenáristka, moderátorka a youtuberka. Spoluzakladatelka komediálního projektu Koko Comedy. Autorka humoristické knihy.

Lucía Mora

Autorka adaptací literárních děl pro děti.

Lubomír Mikisek

Narozen 2. 1. 1950 v Praze. Publicista, spisovatel a básník. Žije v Plzni.

Lubomír Malý

Lubomír Malý je český violista známý svým přínosem klasické hudbě. Byl významnou osobností České filharmonie, kde dlouhá léta působil jako první violista. Jeho odborné znalosti hry na violu byly oceněny díky různým vystoupením a nahrávkám. Malého muzikantské umění se vyznačuje hlubokým porozuměním nástroji a schopností zprostředkovat emocionální hloubku hudby, kterou interpretuje. Během své kariéry spolupracoval s mnoha hudebníky a soubory, a to jak v rámci České republiky, tak i na mezinárodní úrovni. Jeho repertoár zahrnuje širokou škálu děl z různých období, což ukazuje jeho všestrannost jako hudebníka.

Lovro Von Matacic

Lovro von Matačić byl významný chorvatský dirigent a skladatel, který se narodil 14. února 1899 v Sušaku v Chorvatsku a zemřel 4. ledna 1985. Jeho kariéra byla poznamenána působením u různých prestižních orchestrů po celé Evropě. Působil jako šéfdirigent Záhřebské filharmonie a později převzal stejnou funkci u Bělehradské filharmonie. Matačić byl také spojen s Vídeňskou státní operou a Rozhlasovým symfonickým orchestrem ve Frankfurtu.

Lisa Maurer

Německá autorka knih pro děti.

Lída Merlínová

Ludmila Pecháčková, rozená Skokanová byla česká subreta, tanečnice, žurnalistka a spisovatelka, autorka nenáročné, zejména milostné četby, dívčích románů, knih pro mládež a životopisů významných osobností. Publikovala pod pseudonymem Lída Merlínová. V roce 1925 absolvovala dramatickou konzervatoř, poté krátce působila jako elévka v Národním divadle v Praze a pak v operetním souboru olomouckého divadla. Zde poznala skladatele, dirigenta a pedagoga Cyrila Pecháčka, za něhož se provdala. Vedla zde také soukromou taneční školu a působila jako žurnalistka. V roce 1940 se manželé přestěhovali do Dvora Králové a po válce zpět do Prahy. Tam Pecháčková působila jako učitelka tance. Po manželově předčasném skonu v roce 1949 navázala vztah s partnerkou , s níž zůstala patrně do konce života. V roce 1929 vydala román s homoerotickou tematikou Vyhnanci lásky, jako první svazek nové erotické edice Faun pražského nakladatele A. Krále. V roce 1934 následoval v nakladatelství Šolc a Šimáček román Lásky nevyslyšené a v roce 1937 dvoudílný román Dobrodruzi sexu, oba ve stylu červené knihovny. Když byl v roce 1931 založen časopis Hlas sexuální menšiny, začala do něj přispívat beletristickými texty a esejemi. Ve spolupráci s manželem napsala parodickou operetu Alfa a Omega s podtitulem moderní Robinsonky. V roce 1939 byl podle jednoho z jejích mnoha románů natočen film Zlatý člověk.

Libor Míček

Profesor pedagogické psychologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pocházel z moravskoslezsko-polsko-slovenského pomezí - z Bystřice nad Olší, kde vyrůstal spolu se dvěma sourozenci v rodině lékaře. Po maturitě studoval psychologii, filozofii a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde promoval v roce 1950. Poté působil ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Brně, Psychologickém ústavu Pedagogické fakulty v Olomouci a konečně roku 1964 nastoupil na Katedru psychologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Tam prožil celý svůj plodný profesionální život. Přednášel pedagogickou a sociální psychologii. Výzkumně se zaměřil na oblast duševní hygieny a související oblasti. Publikoval mnoho studií na téma duševního zdraví, je autorem několika monografií, dodnes citovaných a používaných. Zúčastnil se aktivně mnoha domácích i zahraničních vědeckých setkání. Byl jmenován hostujícím profesorem na Univerzitě v Montrealu. Jeho odborná činnost se neomezovala jen na univerzitu, známý byl i jako neúnavný propagátor a popularizátor zdravého životního stylu, rozšiřoval použití jógy a vedl kurzy regenerace sil vedoucích pracovníků a učitelů. Významná byla jeho činnost spojená se zřízením Slezské univerzity v Opavě - byl jmenován prorektorem brněnské univerzity s posláním konstituovat toto nové vysoké učení. Profesor Libor Míček byl svými kolegy i studenty vážen pro svoje pevné a neochvějné morální zásady a postoje, kterým se nikdy nezpronevěřil.

Leila Meacham

Leila Meacham je bývalá učitelka anglického jazyka a nyní i úspěšná spisovatelka. Žije v San Antoniu v Texasu. Její dílo Poselství růží se rázem stalo bestsellerem.

Ladislav Mašek

Autor publikací z oboru bytové kultury.

Kurt Masur

Kurt Masur byl vynikající německý dirigent, proslulý interpretací německého romantického repertoáru i svým hudebním vedením v Evropě i ve Spojených státech. Masur se narodil 18. července 1927 v Briegu ve Slezsku , studoval klavír, skladbu a dirigování v Lipsku.

Koji Miura

Kevin McRae

Katherine Mansfield

Katherine Mansfield Beauchamp Murry byla novozélandská spisovatelka. Bývá řazena k modernismu. Psala především povídky, ale i básně. V 19 letech opustila Nový Zéland a přesídlila do Londýna. Zde se dostala do okruhu modernistických spisovatelů Davida Herberta Lawrence a Virginie Woolfové. Vdala se za britského spisovatele Johna Middletona Murryho, měla však i vášnivé lesbické vztahy, které popsala ve svých denících. Během první světové války onemocněla tuberkulózou, které v roce 1923, ve svých 34 letech, podlehla. Bylo o ni natočeno několik životopisných filmů, v tom nejznámějším, natočeném režisérem Johnem Reidem roku 1985, ji ztvárnila Jane Birkinová.

Kate McMullan

Autorka více než padesáti knih pro děti se narodila v roce 1947 v St. Louis. Vyrůstala na knížkách od Dr. Dolittlovi, ale také na komiksech. Na otázku, čím chce být, až bude dospělá, odpovídala, že čtenářkou. Po absolvování univerzity v oboru pedagogiky učila na škole v Los Angeles a na americké vojenské základně v Německu. V roce 1976 se stala nakladatelskou redaktorkou v New Yorku a po nocích začala psát knihy pro děti. V roce 1979 se provdala za výtvarníka Jima McMullana, v němž později získala i ilustrátora svých knih. Za svou obrázkovou knihu Smrdím!, originální zpověď popelářského vozu, získali v roce 2002 mimo jiné prestižní ocenění New York Times Best Illustrated Book. První díl série o drakobijecké akademii vyšel v roce 1997 , poslední devatenáctý pak v roce 2006, ale nedávno se pustila do psaní dílu dvacátého. Kate žije s manželem, dcerou, psem a dvěma kočkami George a Wendy v městě Sag Harbor ve státě New York, odkud často vyráží na besedy se školní mládeží.

Karel Milota

Karel Milota, vlastním jménem Karel Hroch, byl český spisovatel, básník, prozaik a překladatel. Odmaturoval roku 1957, poté se z politických důvodů nedostal na vysokou školu, proto nastoupil jako referent na ředitelství silnic. Roku 1964 mohl začít studovat na Filosofické fakultě UK , kterou absolvoval v roce 1969. V šedesátých letech přispíval do několika časopisů: Tvář, Sešity, Plamen. Z ruštiny přeložil např. knihu Džbán paměti Anatolije Marijengofa. Od roku 1983 manžel spisovatelky a literární teoretičky Daniely Hodrové. Milotova poezie vychází z permutačních technik, které do české literatury uvedl Jiří Kolář a rozvíjel například Miroslav Holub anebo Emil Juliš. Báseň je tak "dopředu vytvořena" na základě algorytmického prostřídávání prvků a výrazů dosazovaných do často neměnného větného rámce. Milotovy verše jsou však na rozdíl od výše jmenovaných vždy zatěžkány specifickou až romantizující metaforikou, tíživými či filosofickými obsahy, které je vzdalují pouhé hře se slovy. Ve své druhé sbírce Milota permutační techniku zčásti opouští a píše například básně navazující na poetiku michnovské barokní poezie, případně verše bez zjevné kompoziční techniky. Ve svých povídkách, novelách a románech navazoval Milota na francouzský nový román, který vsazoval jednak do reality socialistického Československa, jednak jej obohacoval o fantaskní a historizující prvky. Řada jeho próz je specifická zasazením do konkrétních míst často malých měst Česka, jejichž dopodrobna popisovaná topografie nabývá pro popisované děje symbolického charakteru.

Josh Malerman

JOSH MALERMAN je velký fanoušek hororové literatury. Nejprve psal básně a povídky, ale opravdovou kariéru zahájil až textováním písní. Působí jako zpěvák a frontman nezávislé rockové kapely The High Strung. Žije ve Ferndale v Michiganu.

Josef Václav Myslbek

Josef Václav Myslbek byl nejvýznamnější český sochař přelomu 19. a 20. století, představitel monumentálního realismu a zakladatel novodobého českého sochařství. Narodil se na pražském Novém Městě čp. 693, v rodině malíře pokojů Václava Myslbeka a manželky Antonie, rozené Adamcové . V začátcích své umělecké dráhy se učil v letech 1864–1866 v dílně Tomáše Seidana a pracoval jako jeho pomocník na zakázce soch pro vídeňský Arsenal. Ve Vídni se seznámil s Václavem Levým. Po návratu Václava Levého z Říma pracoval v jeho ateliéru . Zároveň v letech 1868–1872 studoval malířství na Akademii výtvarných umění v Praze u Josefa Matyáše Trenkwalda. V letech 1872–1873 byl na studijním pobytu v Německu a pobýval v Drážďanech v ateliéru Ernsta Julia Hähnela. Po návratu si Myslbek v roce 1873 zřídil vlastní sochařskou dílnu v Praze. V letech 1885–1896 působil jako profesor sochařství na Uměleckoprůmyslové škole a roku 1896 byl povolán na Akademii, aby založil sochařský ateliér. Působil zde do roku 1919 a vychoval řadu předních sochařů . Dne 18. října 1873 se oženil s Karolinou, rozenou Brožovou , měli postupně 8 dětí, z nichž většina však zemřela v nízkém věku. Manželka Karolina Myslbeková zemřela sebevraždou ve věku 59 let. Pro obživu rodiny intenzívně pracoval, většinou na několika zakázkách současně. Ke svým dílům byl velmi kritický a většinou je mnohokrát přepracovával, když s příslušnou verzí nebyl naprosto spokojen. Většinu života prožil v Praze. V roce 1878 podnikl krátkou, ale důležitou cestu do Paříže; navštívil Louvre, kde se seznámil ...

Josef Richard Marek

Josef Richard Marek byl český kreslíř, grafik, překladatel a spisovatel. Významně zasáhl do vývoje české knižní grafiky. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově. Dále napsal úvodní statě k řadě výstavních katalogů.

Josef Müller

Narozen 30.8.1870 v Radimovicích, zemřel 18.6.1940 v Kameni u Sychrova. Učitel, pedagogické práce z češtiny.

Josef Moucha

Josef Moucha je český fotograf, teoretik fotografie, novinář, spisovatel a pedagog. Vystudoval filmovou žurnalistiku a periodický tisk na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze . Během studií začal vystavovat vlastní fotografie a publikovat články o fotografii. Vyšla mu alba Válka za studena. Fotografie ze základní vojenské služby v Československé lidové armádě / Serving It Cold: Photographs from Basic Training in the Czechoslovak People’s Army a Doličné okamžiky / Incriminating Moments . V roce 1991 spoluzakládal galerii Pražský dům fotografie. Byl redaktorem Revue Fotografie a členem redakčních rad pololetníků Fotograf a Imago . V současnosti působí na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Píše do časopisu FOTO i dalších periodik. Podílel se na výzkumu Alternativní kultura: Příběh české společnosti 1945—1989 , na katalogu Fotogenie identity — Paměť české fotografie / The Photogeny of Identity: The Memory of Czech Photography a na monografii Koudelka / Návraty / Returning . Sestavil publikace Josef Sudek / Privatissima ; Jaroslav Rössler: Abstraktní fotografie / Abstract Photography / 1923—1978 ; Jiří Hanke ; Josef Jindřich Šechtl: Deník fotografa, 1928—1954 / Photographer’s Diary, 1928—1954 ; 400 ASA: Fotografie / Photographs / Karel Cudlín, Jan Dobrovský, Alžběta Jungrová, Antonín Kratochvíl, Jan Mihaliček, Tomki Němec, Martin Wágner . Texty doprovodil knihy Alfons Mucha ; Milan Pitlach ; Jan Lukas ; František Drtikol ; Eva Fuková ; Josef Sudek: Svatý Vít...

Josef Masopust

Josef Masopust byl československý fotbalový hráč a trenér. V roce 1962 obdržel cenu Zlatý míč pro nejlepšího evropského fotbalistu. Českomoravský fotbalový svaz ho vyhlásil Nejlepším českým fotbalistou posledních 50 let. V roce 2000 vyhrál anketu Česká fotbalová osobnost století a krátce poté jej odborníci zvolili za českého Fotbalistu století. Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů. Figuroval na seznamu UEFA Jubilee 52 Golden Players. Od roku 2009 je po něm pojmenován mostecký stadion . V květnu 2012 byla na jeho památku odhalena u stadionu Dukly Praha na Julisce v Praze 6 jeho socha. Narodil se roku 1931 ve vesnici Střimice u Mostu jako nejstarší z šesti dětí do rodiny horníka. Kvůli těžbě hnědého uhlí přestala obec existovat. Fotbal mu učaroval od malička. V tomto ohledu zdědil nadání po otci, který také hrával fotbal, ale ne na vysoké úrovni, jako v budoucnu jeho syn. Otec mu vštěpoval zásady fair play, které se výrazně projevily v jeho budoucí fotbalové kariéře. První ligu začal hrát na fotbalovém stadiónu Na drožďárně v Teplicích. Poté přestoupil do klubu Dukla Praha, za který hrál téměř celou svou kariéru a v jehož dresu, vedle reprezentačního, také získával fotbalovou slávu. S manželkou Věrou měl syna Antonína a dceru Ivanu. Byl čtyřnásobným dědečkem. Zemřel 29. června 2015 po dlouhé nemoci. Krátce po válce se stal hráčem dorosteneckého mužstva Mostu, kam se rodina po válce přestěhovala. V sedmnácti už hrál za A-mužstvo. V roce 1949, v osmnácti letech, podepsal přestup do ligových Teplic, za které hrál od začátku sezóny 1950 dva roky. Když nastoupil vojenskou základní službu, přešel do nově se tvořícího klubu ATK Praha, který později působil pod názvy ÚDA a Dukla Praha. V armádním mužstvu zůstal patnáct let. Po celou dobu hrál na místě levého záložníka. Stal se tvůrcem hry a spolu s týmem získal sedm ligových titulů. Repre...

Josef Mašek

Dr., kniha o partyzánském hnutí v Brdech.

Josef Mašek

Josef Mašek byl český a československý politik a poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu lidovou. Působil jako vrchní inspektor a dlouholetý přednosta pozemkového katastru na Moravě . V roce 1900 se stal prvním docentem nauky o katastru a pozemkových knihách na české technice v Brně. V roce 1928 publikoval své poznatky v Zeměměřickém věstníku. Byl také velmi aktivním žurnalistou. Psal do moravských katolických listů Hlas, Našinec a Den. Tiskem vydal několik odborných i politických publikací: Od kolébky Riegrovy, Chceme všeobecné rovné či poměrné právo? nebo Styk katastru s knihou pozemkovou. Roku 1908 spoluzakládal Moravskou agrární a průmyslovou banku, byl jednatelem moravského odboru Národní rady české, téměř dvacet let člen výboru Družstva Národního divadla v Brně. Na sklonku života mu byl udělen titul vládního rady. Zasedal v Revolučním národním shromáždění za Československou stranu lidovou. Na mandát rezignoval na 35. schůzi v březnu 1919. Byl uváděn jako penzista.

Josef Mára

Rukověti zahrádkáře.

Jolana Matějková

Jolana Matějková - novinářka, publicistka - se narodila 3. 3. 1967. Fakultu žurnalistiky UK absolvovala v roce 1990. Spolupracovala s Mladou frontou, Světem v obrazech, Kinem a Mladým světem. V současné době je redaktorkou týdeníku Televize .

Joachim Masannek

Německý autor knih pro mládež, kameraman.

Jiri Malek

Jiří Málek je český chemik a vysokoškolský pedagog, v letech 2006 až 2010 a opět od roku 2018 rektor Univerzity Pardubice. Absolvoval obor anorganická chemie na původní Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích . Dlouhou dobu působil jako vědecký a výzkumný pracovník na Katedře anorganické chemie VŠCHT v Pardubicích a ve Společné laboratoři chemie pevných látek . V roce 1997 byl jmenován docentem, v roce 2000 získal vědeckou hodnost DrSc. a o dva roky později byl jmenován profesorem pro obor fyzikální chemie. Střídavě působil několik let na zahraničních školách po celém světě . Vědecky a pedagogicky působí na Katedře fyzikální chemie Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Věnuje se zejména studiu kinetiky procesů v pevné fázi a strukturním relaxacím nekrystalických materiálů. Podílí se na výuce ve specializaci a vedení diplomových a disertačních prací. Je autorem řady publikací v mezinárodních odborných časopisech. Vystupuje na konferencích, je členem několika zahraničních vědeckých rad a odborných společností, několika vědeckých rad fakult univerzit i jiných vysokých škol. Pracuje také jako recenzent pro několik zahraničních odborných časopisů. Jiří Málek je ženatý a má dvě dcery, žije ve městě Pardubice. V letech 2000 až 2003 byl pověřen zastáváním funkce prorektora pro vnější vztahy a rozvoj Univerzity Pardubice, v letech 2003 až 2004 prorektorem pro výzkum a vnější vztahy a v období let 2005 až 2006 prorektorem pro vědu a zahraničních vztahy. V listopadu 2005 byl zvolen rektorem Univerzity Pardubice. V lednu 2006 jej do funkce jmenoval prezident Václav Klaus, a to s účinností od února 2006. Funkci zastával do konce l...

Jindřich Matiegka

Jindřich Matiegka byl český lékař a antropolog, profesor a rektor Univerzity Karlovy. Roku 1886 absolvoval medicínu v Praze a působil jako lékař, od roku 1890 se začal zabývat antropologií, organizoval antropologickou sekci Národopisné výstavy v Praze, zpracoval rozsáhlý výzkum českého obyvatelstva a podílel se na budování ústavů pro postižené. Roku 1897 se habilitoval v oboru antropologie a demografie na pražské univerzitě, roku 1904 jmenován profesorem. V letech 1922–1923 byl děkanem Přírodovědecké fakulty a v letech 1929–1930 rektorem Univerzity Karlovy. Mezi jeho četnými žáky vynikl zejména Emanuel Vlček. Mimo jiné odborně zkoumal a nově uspořádal kostnici při chrámu svatého Petra a Pavla na Mělníku. Na zdejším náměstí má na domě č.p. 15 také pamětní desku. Založil obor fyzické antropologie v Čechách a jeho studium v Praze, organizoval rozsáhlé výzkumy obyvatelstva a zejména mládeže a soustavně budoval antropologické muzeum, které založil jeho přítel Aleš Hrdlička. V letech 1923–1941 redigoval časopis Anthropologie a publikoval přes 200 vědeckých prací, mimo jiné o kostrách různých významných lidí nebo o prehistorických nálezech K. J. Mašky v Předmostí a K. Absolona v Brně a ve Věstonicích.

Jillian Michaels

Jillian Michaelsová je americká osobní trenérka, podnikatelka, autorka několika knih a televizní osobnost z Los Angeles v Kalifornii. Michaelsová je známá i pro účast v soutěži The Biggest Loser, pořad Losing It With Jillian a vystupování v talk show The Doctors. Michaelsová se narodila v Los Angeles v Kalifornii a vyrůstala v Santa Monice. Navštěvovala Kalifornskou státní univerzitu v Norhridge, přičemž pracovala jako barmanka a později jako osobní trenérka. V roce 2002 otevřela léčebné zařízení Sky Sport & Spa v Beverly Hills. Jako osobní trenérka Michaelsová využívá spojení kickboxu, yogy, Pilates, plyometrického tréninku a posilování s činkami. Od roku 1993 je Michealsová držitelkou dvou certifikátů od National Exercise & Sports Trainers Association a The Aerobics and Fitness Association of America . Mimo to je držitelkou certifikátu Kettlebell Concepts. Michaelsová také vytvořila pokračovací vzdělávací sérii pro trenéry s AFAA a vlastní Nutrition and wellness consultant certifikát spolu s American Fitness Professionals and Associates .

Jill Mansell

Anglická spisovatelka.

Jela Mlčochová

Slovenská prozaička.

Javier Moro

Javier Moro se narodil roku 1955 v Madridu. Už od mládí se pohybuje ve filmovém a televizním průmyslu. Podílel se na vzniku několika scénářů, šest let strávil ve Spojených státech, kde spolupracoval s režiséry jako například Ridley Scott, některých projektů se zúčastnil dokonce v roli koproducenta. Vlastní publikační činnost zahájil roku 1992.

Jaroslav Mrnka

Narozen 2.8.1922 v Růžodole u Litvínova, zemřel 25.9.1965 v Praze. Redaktor, cestopisy.