43081–43140 z 158467 Autoři
Otakar Zuna (3)
Narozen 28.1.1871 v Olomouci, zemřel 21.6.1934 v Praze. MUDr., publikace z oboru, překlady z angličtiny.
Více od autora
Otakar Zeman (3)
Narozen 25.5.1929 v Praze, zemřel 10.2.2001. Docent na katedře geotechniky Stavební fakulty ČVUT v Praze.Publikace v oboru.
Více od autora
Otakar Štanc (3)
Narozen 1936.Sociolog, práce z oboru sociální patologie, managementu, učebnice, prozaik, filipiky, též autor knihy regionálních kuchařských receptů.
Více od autora
Otakar Šlampa (3)
Narozen 4.9.1929, zemřel 28.4.1973. RNDr. CSc., docent katedry zeměpisu, práce z oboru.
Více od autora
Otakar Quadrat (2)
Otakar Quadrat byl profesor chemické metalurgie a metalografie na Českém vysokém učení technickém v Praze. V akademickém roce 1946–1947 byl jeho rektorem. Absolvoval reálku a poté studoval chemii na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Mezi jeho učitele patřil Emil Votoček. Absolvoval v roce 1908. V roce 1909 se stal doktorem technických věd. V letech 1909–1912 pracoval v chemické laboratoři závodů Kolben v Praze, pak až do roku 1923 v železárnách v Hrádku u Rokycan. V roce 1920 se stal docentem na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství. V roce 1923 byl jmenován mimořádným profesorem metalurgie a metalografie železa a ostatních kovů. V roce 1928 byl jmenován řádným profesorem.
Více od autora
Otakar Peukert (2)
Ing. Otakar Peukert, autor učebnic elektrotechnologie a automobilového strojnictví.
Více od autora
Otakar Palán (3)
Narozen 8.8.1875 ve Větrném Jeníkově u Humpolce, zemřel 17.1. 1954 v Kolíně. PhDr., klasický filolog, středoškolský profesor. Básník, prozaik, autor dějin kolínského gymnázia, memoáry, překladatel z řečtiny.
Více od autora
Otakar Maštovský (3)
Narozen 14.10.1900 v Tuchoměřicích, zemřel 3.7.1985 v Praze. RNDr., Ing., DrSc., profesor pro obor tepelných turbin a energetiky, publikace z oboru teplárenství.
Více od autora
Otakar Kučera (2)
Otakar Kučera byl československý lékař, jedna z vůdčích osobností československé psychoanalýzy. Původně vystudoval Právnickou fakultu univerzity Karlovy a pracoval jako úředník. Projevoval silný zájem o literaturu a literární teorii a kritiku. Přátelil se s mnoha umělci a angažoval se v tehdejší pražské avantgardě. Během studia vzniku básnické tvorby narazil na psychoanalytický pojem regrese. Tento koncept ho natolik zaujal, že podstoupil vlastní psychoanalytickou zkušenost u Bohodara Dosužkova. Následně u něj vznikla silná inklinace k psychoanalytické a psychoterapeutické práci a rozhodl se vystudovat lékařskou fakultu a stát se sám psychiatrem a psychoanalytikem. Po dokončení lékařských studií působil jako primář na několika psychiatrických pracovištích a zároveň praktikoval jako psychoanalytik. V průběhu doby se z něho a Bohudara Dosužkova stali kolegové, dva hlavní tréninkoví psychoanalytici v Československu , kteří v průběhu let vychovali v undergroundovém psychoanalytickém institutu velké množství psychoanalytiků a psychoanalytických teoretiků . Udržoval korespondenci s Annou Freudovou, René Spitzem a Heinzem Kohutem a byl jejich tehdejšími teoriemi významně ovlivněn. I přes tradiční důraz na ranou dětskou zkušenost pracoval jako psychoanalytik velmi interaktivně, empaticky a s velkým respektem k analyzandovi.
Více od autora
Otakar Kopecký (3)
Narozen 21. 8. 1955 v Opočně . Doc.MUDr., CSc. Lékař, docent vnitřního lékařství, imunolog a alergolog, odborný publicista.
Více od autora
Otakar Jandera (2)
Otakar Jandera známý jako otec Jandera byl český atlet a trenér. Narodil se v Krakově, kde jeho otec sloužil u armády, vyrůstal v Praze. Jako sedmnáctiletý vstoupil do atletického oddílu SK Slavia Praha a hned svůj první závod ve skoku do výšky vyhrál výkonem 165 cm. V první světové válce byl těžce raněn, díky cvičení jógy se ale dokázal vrátit ke sportu. Na mistrovství Československa mužů a žen v atletice vyhrál dvanáctkrát běh na 110 metrů překážek, čtyřikrát trojskok, po jednom titulu získal v dálce a výšce. Osobní rekordy měl 15,2 na 110 m překážek, 672 cm v dálce a 185 cm ve výšce. V překážkovém sprintu reprezentoval Československo na Letních olympijských hrách 1924 a Letních olympijských hrách 1928, v obou případech vypadl v semifinále. Pracoval jako účetní, věnoval se také šachu, softbalu, hudbě i výtvarnému umění. Po ukončení závodnické kariéry se stal trenérem, vydal instruktážní knihu Sport mladých . Za druhé světové války byl aktivní v odbojové organizaci Obrana národa, po prozrazení byl v roce 1942 uvězněn, na konci války přežil pochod smrti. Po válce vstoupil do Komunistické strany Československa a pracoval jako poradce pro sport na ministerstvu školství, kde propagoval masovou tělovýchovu, především organizované plnění podmínek tzv. odznaků zdatnosti, které ho zaujaly při návštěvě Sovětského svazu. V roce 1952 založil sportovní školu atletické mládeže v Rudé hvězdě Praha, kde vychoval mnoho úspěšných závodníků. Využíval různé novátorské metody, například pro oštěpaře vymyslel trubku navlečenou na ukotveném laně, díky níž mohli nacvičovat optimální úhel hodu; Olga Fikotová vzpomínala, jak jí při tréninku diskařské otočky pouštěl valčík Na krásném modrém Dunaji, aby se dostala do rytmu. Zasadil se o výstavbu první a dosud jediné pražské atletické haly v Bubenči, která po něm dostala jméno Hala Otakara Jandery a byla mu před ní odhalena pamětní deska. Po jeho smrti se ud...
Více od autora
Otakar Horký (2)
Narozen 21.11.1920 ve Veselí nad Moravou, zemřel 6.10.1981 v Brně. Divadelní dramaturg, básník, editor publikace o Strážnici, redakční činnost.
Více od autora
Otakar Hněvkovský (2)
Otakar Hněvkovský – 9. června 1980 Praha) byl český lékař, profesor ortopedie a dětské chirurgie. Byl zakladatelem a prvním přednostou II. ortopedické kliniky Lékařské fakulty UK v Praze. Navštěvoval obecnou školu v Plzni, poté gymnázium v Pardubicích. Poté se dal na lékařskou životní dráhu, svými malířskými a sochařskými sklony byl však zároveň přitahován k umění. Coby student medicíny si přivydělával ilustrováním vědeckých publikací. Ještě jako medik začal pracovat u profesora Rudolfa Jedličky. Inspirován jeho osobností, věnoval se rovněž rehabilitaci tělesně postižených. V roce 1940, ještě před zrušením Junáka, zorganizoval skautský tábor pro tělesně postižené u Votic. Po válce se k těmto akcím vrátil. Když byl Junák opět zakázán, pořádal je pod hlavičkou Čs. červeného kříže. V letech 1943 až 1944 byl za účast v odboji vězněn. Byl také pronásledován za demonstrativní odevzdání stranické legitimace KSČ na počátku 50. let. Druhou ortopedickou kliniku založil profesor Hněvkovský z pověření České národní rady a profesora Jana Zahradníčka převzetím německé ortopedické kliniky prof. Springera na Karlově náměstí 9. května 1945. Až do roku 1971 zastával funkci jejího přednosty. V roce 1946 získal mimořádnou, v roce 1966 řádnou profesuru. V letech 1954–1970 byl vedoucím katedry dětské chirurgie a ortopedie Fakulty dětského lékařství UK v Praze. V letech 1967–1972 byl předsedou Spolku českých lékařů. Je autorem portrétu Charlese Darwina, který je umístěn v Darwin House v Londýně.
Více od autora
Otakar Frankenberger (2)
Narozen 14. 6. 1911 v Praze, zemřel 6. 11. 1998 tamtéž. Vojenský historik, práce z vojenské historie a z období husitství.
Více od autora
Otakar Čermák (1)
Narozen 26.5.1876 v Klatovech, zemřel 7.1.1939 tamtéž. Redaktor, žurnalista, nakladatel, etnograf.
Více od autora
Otakar Borůvka (3)
Otakar Borůvka byl český matematik. Otakar Borůvka se narodil v Předměstí Uherského Ostrohu do rodiny ředitele místních obecných a měšťanských škol Jana Borůvky. Otakar Borůvka studoval na Gymnáziu v Uherském Hradišti, odkud v roce 1916 přešel do posledního ročníku na vyšší vojenskou reálku do Hranic na Moravě. Aby se vyhnul službě v armádě během první světové války, zapsal se na vojenskou technickou akademii v Mödlingu u Vídně. V průběhu studia na akademii složil maturitu na I. německé reálce . Tato maturita však nestačila k tomu, aby se mohl hlásit na vysokou školu a už vůbec ne na vysokou školu univerzitního typu. Protože měl zájem pokračovat ve studiu, přihlásil se o pár měsíců později k „doplňovací“ maturitě na gymnáziu v Uherském Hradišti. Po této doplňovací maturitě se Otakar Borůvka rozhodl studovat stavební inženýrství na České vysoké škole technické v Brně. Nejprve uvažoval o studiu klasické filologie. Na akademii ho ovlivnil jeho učitel R. Weitzenboeck, který mu dal matematické základy, a Matyáš Lerch, k němuž se jako jeden z mála studentů na matematiku zapsal. Lerch se mu svým matematickým uměním zamlouval natolik, že ho v roce 1920 následoval jako mimořádný posluchač na Přírodovědeckou fakultu nově vzniklé Masarykovy univerzity. Od školního roku 1920–21 byl Otakar Borůvka posluchačem jak na technice, tak na univerzitě, a současně pracoval jako asistent při fyzikálním ústavu na technice. Necelý rok nato získal místo asistenta při ústavu matematiky na univerzitě u M. Lercha. V následujícím roce se již na techniku nezapsal a věnoval výhradně matematice. V prosinci roku 1923 vykonal státní zkoušky z matematiky a fyziky a pod vedením M. Lercha pracoval na své disertační práci, za kterou získal v roce 1923 doktorát. Po Lerchově smrti se Borůvkovým nadřízeným stal Eduard Čech, který Borůvkovi umožnil další studium v zahraničí. Školní rok 1926–27 strávil Otakar Borů...
Více od autora
Otakar Bleha (3)
MUDr. Otakar Bleha, v roce 1956 byl "asistent III. interní kliniky lékařské fakulty KU" .
Více od autora
Otakar Bartoš (1)
Narozen 26.8.1928 v Lounech, zemřel 23.8.1995 v Praze. PhDr., CSc., docent polonistiky na Filosofické fakultě University Karlovy, práce z oboru, překládal.
Více od autora
Otakar Balcar (2)
Narozen 13.7.1883 v Rosicích na Moravě, zemřel 6.4.1968 v Praze. Ing., profesor strojařství na Českém vysokém učení technickém, práce z oboru.
Více od autora
Otakar Aleš Kukla (2)
Narozen 2. 5. 1931 v Poličce, zemřel 2. 7. 2008. Historik a teoretik umění, práce z oboru, též religionistické práce a katalogy výstav.
Více od autora
Ota Zouplna (3)
Narozen v únoru 1924. Redaktor časopisu Zahrádkář, publikace o Sázavě.
Více od autora
Ota Weinberger (2)
Ota Weinberger byl český právní filosof a logik, po odchodu do zahraničí profesor univerzitě ve Štýrském Hradci. Pocházel z neortodoxní brněnské židovské rodiny. Po absolvování reálného gymnázia se zapsal na právnickou fakultu Masarykovy univerzity, kterou však dokončil až po válce. V době protektorátu byl kvůli svému původu pronásledován nacisty, čtyři roky byl vězněn v koncentračních táborech, mj. v Osvětimi. V roce 1946 zahájil svou krátkou právní praxi v soudnictví, po únorovém převratu odmítl vstoupit do komunistické strany a až do roku 1956 se musel živit jako zámečník. Zároveň ovšem studoval filosofii na Univerzitě Karlově, roku 1964 se zde habilitoval v oboru logika a právní teorie a logiku poté vyučoval na její právnické fakultě. V období pražského jara kritizoval stalinismus, podporoval zavádění liberálních reforem a byl členem Klubu angažovaných nestraníků. Během okupace v srpnu 1968 se zrovna účastnil Světového kongresu filozofů ve Vídni a rozhodl se v Rakousku zůstat. Hostoval na univerzitách ve Vídni, Linci a Štýrském Hradci, kde nakonec roku 1972 získal řádnou profesuru. Roku 1989 byl emeritován. Masarykova univerzita mu roku 2004 udělila čestný doktorát v oboru právní vědy. Ovlivnil jej logický pozitivismus, myšlenky Ludwiga Wittgensteina a především František Weyr, jeho práce vycházely přímo z brněnské školy normativní teorie. Kromě vlastních monografií se podílel na množství odborných sborníků a napsal také řadu časopiseckých studií.
Více od autora
Ota Riedl (2)
Narozen 19.7.1915 v Praze, zemřel 4.2.1983 tamtéž. MUDr., CSc., internista, docent, práce z oboru.
Více od autora
Ota Fric (2)
Narozen 20. 6. 1901 v Praze, zemřel 19. 1. 1988 ve Zlíně. PhDr., středoškolský profesor, Muzikologická literatura o Kroměřížsku.
Více od autora
Osvaldo Rodriguez (3)
Kubánský hudebník, zpěvák, skladatel, aranžér. Nezaměňovat s chilským básníkem, skladatelem a zpěvákem Osvaldem "Gitano" Rodríguezem =Osvaldo Rodríguez Musso!!!!.
Více od autora
Osvald Špelina (3)
Narozen 31.8.1926 v Praze, zemřel 24.2.1991 tamtéž. Český výtvarník.
Více od autora
Osmar White (2)
Osmar White byl australský válečný zpravodaj, osobně se zúčastnil bojů v Nové Guinei a Šalamounových ostrovech a napsal o tom knihu Zelené opevnění. Od srpna až listopadu 1944 až do konce války byl v Evropě v řadách 3. americké armády pod vedením generála slavného George Pattona. Jeho články a deníky, na základě kterých vydal knihu "Conqueror’s Road", jsou velmi zajímavé, zejména úryvky o vojácích a důstojnících sovětské armády a činnosti sovětské okupační správy. Jeho dojmy a komentáře jsou často velmi kritické a dokonce urážlivé pro ruského čtenáře, přesto, že autor nebyl v žádném případě nepřítel Rusů, reagoval tak pouze na jeho osobní špatné zkušenosti s ruskými vojáky.... V jeho poznámkách existuje mnoho slov, respektu a obdivu k ruskému vojáku. Jedna věc je zřejmá - snažil se psát pravdu o válce a okupaci Německa. To se také odráží na mnoha nelichotivých připomínkách, které White směřoval na chování amerických vojáků v poraženém Německu.
Více od autora
Oskar von Wertheimer (1)
Rakouský spisovatel židovského původu, autor historických biografických románů.
Více od autora
Oskar Siebert (3)
Narozen 23. 6. 1942 v Berlíně. Německo-český filmový tvůrce a autor biografického románu. Vykonával různá povolání.
Více od autora
Oskar Novotný (1)
Slovenský vysokoškolaský pedagog, ekonom, práce z oboru rozvoje kultury s pihlédnutím k ekonomickým ukazatelům.
Více od autora
Oskar Davičo (1)
Oskar Davičo byl nejmladší z generace srbských surrealistů, básník a prozaik. Byl židovského původu, studoval na školách nejdříve v rodném Šabacu, poté v Bělehradě a nejvyššího vzdělání dosáhl na pařížské Sorbonně. Tam vystudoval literaturu a francouzský jazyk. Poté pracoval v profesi středoškolského učitele v Šibeniku, Bělehradě a Bihaći. Jako člen komunistické strany Jugoslávie se aktivně účastní nesnadného meziválečného politického života. Stal se sekretářem stranické organizace v Bihaći. Vzhledem k tomu, že tehdejší královská Jugoslávie byla nepříliš přátelská ke komunistickým aktivitám byl v roce 1932 zatčen za komunistickou propaganda a soudem na ochranu státu odsouzen k trestu odnětí svobody ve výši pěti let. Ten si odseděl ve vězení ve Sremské Mitrovici. V posledních letech před vypuknutím války žil střídavě v Záhřebu a střídavě v Bělehradě. Roku 1940 byl vyloučen z KSJ za to, že v časopisu Pečat uveřejnil některá díla spisovatele Miroslava Krleži, který upadl mezi komunisty v nemilost. Po vypuknutí 2. světové války v roce 1941 se přestěhoval do Splitu, kde podnikal ilegální aktivity. Byl však dopaden a internován na ostrově Korčula, později byl převezen do italského vězení v Lombardii. Odsud se v roce 1943 vrátil do vlasti, kde se připojil k první proletářské divizi, v jejíž řadách zůstal až do osvobození a konce války. Roku 1945 začíná pracovat jako novinář v tiskové agentuře TANJUG, později působí i v novinách Borba a Glas. Davičo se stal zpravodajem v záležitosti aktivit Markosových vzbouřenců v Řecku – která se věnuje celé této době). Po skončení těchto událostí opustil zaměstnání novináře a věnoval se hlavně literatuře. Přispíval však do časopisů Nová Mysl , později také i Delo. V 80. letech založil v Sarajevu časopis Dalje. Zemřel v Bělehradu roku 1989. ...
Více od autora
Oskar Danon (2)
Oskar Danon byl jugoslávský skladatel a dirigent, narozený 7. února 1913 v Sarajevu v Bosně a Hercegovině. Studoval skladbu na Hudební akademii v Bělehradě a později se dále vzdělával v Praze. Danon je uznáván za svůj přínos k rozvoji hudby v bývalé Jugoslávii, kde působil jako významná osobnost kulturní scény.
Více od autora
Oskar Blažek (2)
Narozen 3. 9. 1921 v Bance , zemřel 13. 1. 1997 v Praze. Prof. MUDr., CSc., rentgenolog, radiodiagnostik .
Více od autora
Oscar Orefici (1)
Italský sportovní novinář, publicista, televizní reportér a dokumentarista.
Více od autora
Ornette Coleman (2)
Ornette Coleman byl průkopnický americký jazzový saxofonista, houslista, trumpetista a skladatel, všeobecně uznávaný jako jeden z hlavních inovátorů hnutí free jazz. Coleman se narodil 9. března 1930 ve Fort Worthu v Texasu a jeho kariéra trvala několik desetiletí od 50. let 20. století až do jeho úmrtí v roce 2015. Byl známý svým osobitým stylem hry a rozvojem teorie, kterou nazval "Harmolodics" a která zdůrazňovala melodii před tradiční harmonií , což umožňovalo větší improvizační svobodu.
Více od autora