37801–37860 z 157899 Autoři
Barbora Mellanová (4)
Narozena 9.1.1861 v Červené Řečici u Pelhřimova, zemřela 27.6.1919 v Sušici. Romány a dramata.
Více od autora
Barbora Hamblin (4)
Narozena 1978 v Benešově. Publicistka, zaměřená na volnou výchovu dětí a autorka pohádkové knížky. Též právnička.
Více od autora
Barbara Simonsohn (3)
Německá novinářka, učitelka reiki, autorka publikací se zaměřením na celostní zdraví, věnuje se i zemědělství, ekologickému zahradnictví a zdravému stravování.
Více od autora
Barbara Mertz (2)
Barbara Louise Mertz, rozená Barbara Louise Gross byla americká autorka, která psala pod pseudonymy Elizabeth Peters a Barbara Michaels. V roce 1952 získala doktorát - PhD v oboru egyptologie, kterou studovala spolu s Johnem A. Wilsonem, diplom získala ve věku 23 let. Napsala dvě knihy o starověkém Egyptě, psala i detektivní romány plné mysteriozních tajemství a napětí. Provdala se za Richarda Mertze , manželství skončilo po 19 letech rozvodem. Měli spolu dvě děti . Barbara Mertzová byla feministka, toto téma se často objevovalo v jejím díle. Získala řadu nominací a ocenění. * Beletrie psaná pod jménem Elizabeth Peters : Amelia Peabody - tato série obsahuje 20 knih. Vicky Bliss - 6 knih. Jacqueline Kirby - 4 knihy. Další knihy mimo série. * Beletrie napsaná pod jménem Barbara Michaelsová: Georgetown trilogie , House serie a dalších 25 knih. * Pod svým jménem Barbara Mertz psala odborné a populárně-naučné publikace.
Více od autora
Barbara Marciniak (1)
Barbara Marciniak je mezinárodně známé medium ze Severní Karoliny . Duchovní spojení s mimozemšťany navázala v květnu 1988, v závěru třítýdenního pobytu v Athénách. Její kniha vyšla v mnoha zemích.
Více od autora
Barbara Krasemann (2)
Německá zahradnice, autorka kurzů, přednášek , TV pořadů a publikací z oboru.
Více od autora
Barbara Griggs (3)
Britská žurnalistka, zabývá se stravováním, bylinkářstvím, zdravým životním stylem.
Více od autora
Barbara Cleverly (3)
Britská autorka detektivek, zasazených do poválečných 20. let 20. století… Barbara se narodila na severu Anglie a vystudovala Durhamskou univerzitu. Dlouhá léta pracovala jako učitelka, má jednoho vlastního syna a pět nevlastních dětí. Když na půdě objevila starou truhlu plnou zažloutlých fotek dávných i nedávných příbuzných, asi ještě netušila, že se jeden z nich stane skutečným předobrazem hrdiny jejích knih. Postupně ze života svého strýce brigadýra Harolda Richarda Sandilandse vyzobala zajímavé střípky a ty spolu se službou v koloniální Indii spojila detektivním motivem do jediné knihy. Její prvotina se dostala do užší nominace na cenu Debut Dagger, což bylo tím kýženým impulsem pro pokračování ve psaní, na který čekala. Nyní sedmidílná série s inspektorem Scotland Yardu Joe Sandilandsem slaví úspěchy nejen na domácí scéně. Třetí kniha z řady si oprávněně odnesla cenu pro historickou detektivku. Autorka nyní žije v Cambridgi a pracuje na knihách z nové detektivní série s archeoložkou Leatitií Talbotovou, rovněž z 20. let. Česky prozatím vyšlo po jedné knize z obou řad. OCENĚNÍ:: 2004 – CWA Ellis Peters Historical Dagger VYŠLO ČESKY:: * Soukromá válka * Diův hrob
Více od autora
Barbara Annis (1)
Americká expertka na inkluzivní vedení prostřednictvím genderové a kulturní inteligence ve firmách a četných dalších organizacích. Publikace z oboru.
Více od autora
Barb Hendee (4)
Barb Hendee se narodila v roce 1963 v malé vesničce Snohomish ve státě Washington jako dcera učitelky a elektrotechnika-farmáře. V okolí vesničky byla krásná příroda, takže jako dítě trávila spoustu času venku se svým koněm a psem. Školní docházka jí moc nebavila, byla nesmělá a těžce získávala přátele. Mezi její nejoblíbenější předměty patřila historie a literatura. Vyrůstala s knihami Jacka Londona, Roalda Dahla či Anne Perry. V pozdějším období na ni měly velký vliv romány Ann Rice a cyklus Duna. Pozvolna jí přestávalo pouhé čtení stačit.
Více od autora
Bang (1)
Více od autora
Baltimora (1)
Baltimora byl italský hudební projekt působící v 80. letech 20. století, známý především díky hitu "Tarzan Boy". Projekt založil Jimmy McShane, severoirský zpěvák, který byl frontmanem a tváří Baltimora , ačkoli hudbu z velké části vytvořil a produkoval italský hudebník Maurizio Bassi. Skladba "Tarzan Boy", vydaná v roce 1985, zaznamenala obrovský úspěch, v několika zemích obsadila přední příčky hitparád a stala se základem pop music 80. let. Píseň se objevila na debutovém albu Baltimora "Living in the Background", které obsahovalo i další skladby, ale nedosáhlo takového úspěchu jako "Tarzan Boy". Navzdory počátečnímu dopadu popularita Baltimora 'slábla a s dalšími nahrávkami se jim nedařilo zopakovat svůj počáteční úspěch. Projekt je často považován za one-hit wonder kvůli ohromující slávě "Tarzan Boy" ve srovnání s jejich další tvorbou.
Více od autora
Balet (4)
Balet je forma scénického tance, která využívá choreografii. Balet může být samostatné dílo, nebo může být součástí opery nebo operety. Mezi významná baletní představení patří Louskáček, Labutí jezero, Romeo a Julie, Sen noci svatojánské, Giselle a mnoho dalších. Kořeny baletu lze hledat ve druhé polovině 16. století jednak v tanečních vložkách italských oper a francouzským ballet de cour. Tito předchůdci baletu obsahovali tance, již v tomto období se objevují speciální kostýmy a výzdoba. Balet jako samostatná umělecká forma se začal vyvíjet ve Francii během vlády Ludvíka XIV. , který byl velkým příznivcem tance, a jelikož došlo k poklesu kvality tanečních standardů, založil roku 1661 Académie Royale de Danse . Dvorním hudebním skladatelem Ludvíka XIV. byl Jean-Baptiste Lully, ten složil první tzv. comédie-ballet . V této rané formě baletu byly jednotlivé scény divadelní hry oddělované tancem. Díky Lullymu došlo k rozdělení taneční akademie na dvě části: opéra-ballet a školu pro profesionální tanečníky, která byla spojena s Académie Royale de Musique. V 18. století došlo k popularizaci baletu, která vedla k rozpracování a vylepšení baletní techniky, v této době se balet stal rovnoprávnou dramatickou formou. Na vývoj baletu mělo velký vliv vydání Lettres sur la danse et les balety sepsaných Jeanem-Georgesem Noverrem, díky čemuž došlo k plnému prosazení pantomimy a reformě pohybů, čímž se zlepšily možnosti vyjadřovat příběh. V 19. století zájem o balet poklesl, díky velkým sociálním změnám ve společnosti ztratil oporu v aristokratických kruzích a lze říci, že se rozvíjel pouze ve Francii, Rusku a Itálii. Ve 20. století došlo především díky ruské škole k určité renesanci klasického baletu, který díky řadě vynikajících tanečníků postupně získal zpět své ztracené pozice. V Německu došlo k rozvoji tzv. výrazového tance. Sergej Ďagilev založil v Paříži soub...
Více od autora
Bahia Bakari (1)
Bahia Bakari je mladá francouzská dívka, která se proslavila přežitím letecké katastrofy nad Indickým oceánem nedaleko od souostroví Komory. Přes devět hodin se držela jedné z trosek, než byla jako jediná přeživší zachráněna. V roce 2010 vydala o svých zážitcích memoáry Já, Bahia, zázračně zachráněná.
Více od autora
Baden (2)
Více od autora
Bachcollegium Stuttgart (1)
Bach-Collegium Stuttgart je renomovaný německý orchestr, který se specializuje na provádění děl Johanna Sebastiana Bacha a jeho současníků. Soubor byl založen v roce 1965 Helmuthem Rillingem a získal si mezinárodní uznání za autentické a historicky poučené provedení barokní hudby. Bach-Collegium Stuttgart často spolupracuje s pěveckým sborem Gächinger Kantorei, který rovněž založil Rilling, a uvádí sborové orchestrální skladby. V průběhu let nahráli řadu alb, včetně významných děl, jako jsou Bachovy kantáty, pašije a Mše h moll. Jejich interpretace se vyznačují vědeckým přístupem a muzikálností a přispívají k hlubšímu pochopení a ocenění barokního repertoáru. Soubor absolvoval rozsáhlá turné a vystupoval na významných festivalech a koncertních místech po celém světě.
Více od autora
Babe (2)
Více od autora
Ayn Rand (4)
Ayn Randová, vlastním jménem Ayn Rand O'Connor, rodným jménem Alisa Zinověvna Rozenbaum, přechýleně Rozenbaumová, rusky Алиса Зиновьевна Розенбаум byla původem ruská židovská spisovatelka a filosofka, která emigrovala do USA, kde se stala známou především díky svým románům, ve kterých nastínila zcela nový filosofický systém – objektivismus, který později dále rozpracovala. Ayn Randová vystudovala historii a filozofii na Petrohradské univerzitě. Dva roky po dokončení studia emigrovala do Spojených států amerických. První léta po emigraci strávila v Hollywoodu, kde se pokoušela psát filmové scénáře. První scénář se jmenoval Red Pawn a podařilo se jí ho prodat v roce 1932. Svůj první román, We the living, dokončila v roce 1933, nenašla však vydavatele až do roku 1936. Její druhý román, The Fountainhead , byl odmítnut dvanácti nakladateli, ale nakonec byl vydán v roce 1943. I když byl povětšinou literárním světem ignorován, stal se z něj bestseller a zůstal jím dodnes. V roce 1957 vyšel poslední román, Atlas Shrugged , ve kterém představila svou unikátní filozofii – objektivismus. Od té doby se Ayn Randová věnovala psaní esejů a přednáškám, které analyzovaly současné dění a aplikovaly objektivismus na politické a společenské otázky. Její otec ji dal přezdívku Ájin, což hebrejsky znamená „oko“. Ona sama přijala příjmení Rand, které je odvozeno buď od měny Jižní Afriky, tehdejšího největšího naleziště diamantů, anebo od psacího stroje Remington-Rand. Randová objektivismus charakterizovala jako „filosofii pro život na zemi“. Objektivismus je integrovaným systémem definujícím abstraktní principy, jimiž by se měl člověk řídit ve svém myšlení a jednání, má-li žít životem hodným člověka. Ayn Randová nejprve objektivismus představila v podobě hrdinů svých románů The Fountainhead a Atlas Shrugged, poté ji detailněji rozpracovala ve svých spisech a přednáškách o objektivismu. Její vize člov...
Více od autora
Ayaan Hirsi Ali (3)
Ayaan Hirsi Aliová, celým původním jménem Ayaan Hirsi Magan Isse Guleid Ali Wai’ays Muhammad Ali Umar Osman Mahamud je somálsko-nizozemská feministická a ateistická aktivistka, spisovatelka, politička, a kritička islámu volající po reformaci tohoto náboženství. Při studiu díla Sigmunda Freuda a filozofa Hermana Philipsea se stala ateistkou. Roku 2000 vystudovala politické vědy na univerzitě v Leidenu. Posléze začala silně kritizovat islám, byla autorkou scénáře proti-islámského filmu Podvolení , který režíroval Theo van Gogh, jenž byl později právě kvůli tomuto filmu zavražděn. Známé je její odsouzení proroka Mohameda jako úchyla, pedofila a megalomana. Roku 2007 založila nadaci AHA Foundation, která podporuje ženy v islámských zemích a lidi utlačované v těchto zemích z náboženských důvodů. Od roku 2003 byla poslankyní dolní komory nizozemského parlamentu za pravicovou Lidovou stranu pro svobodu a demokracii. Po kontroverzních tahanicích ohledně jejího nizozemského občanství a kvůli lepší ochraně před muslimskými hrozbami se rozhodla odejít do USA. Od roku 2012 žije v USA trvale, roku 2013 zde získala občanství. Je manželkou britského historika Nialla Fergusona. Roku 2005 ji časopis Foreign Policy označil jako 46. nejvlivnějšího intelektuála na světě.
Více od autora
Axel Frelau (2)
Autor dobrodružných romámů, jejichž děj se odehrává v exotických prostředích, které autor dobře zná. Prožil totiž většinu svého života jako lékař v rozvojových zemích. Německý spisovatel Alex Frelau je pseudonym pro Maxima Laufera, narodil se 13. listopadu 1909 ve Vyškově. Vystudoval medicínu. účastnil se občanské války ve Španělsku, na republikánské straně . Později působil jako lékař v Kongu. Usadil se v Praze. V jeho románech a povídkách se projevují socialistické tendence, příběhy se odehrávají většinou v Africe nebo ve Španělsku.
Více od autora
Augustin Skýpala (3)
SKÝPALA Augustin - básník a publicista Narozen 22. 11. 1920 v Jarcové u Valašského Meziříčí Mládí prožil na Oznici, absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí a kurzy řezbářství a sochařství. V letech 1940-41 byl také členem divadelního kroužku Mladá scéna vedeného bratry Radokovými. V bulletinu tohoto kroužku také publikoval své první verše. Po válce odešel do Prahy. Pracoval jako tiskový redaktor v nakladatelstvích Melantrich, Svoboda, Orbis a Panorama. Překládal verše z ruštiny a občas publikoval vlastní verše v časopisech . Jeho knižní prvotinou byly verše pro děti Veselý rok , který vyšla rok poté ve Vídni v německém překladu jako Das lustige Jahr. Na delší čas se odmlčel a dal o sobě vědět až soukromým tiskem - básnickou sbírkou Konec sezóny s jojem . Ještě než byl vydán zákaz publikovat jeho dílo, stačil vydat verše pro děti Zvířátka . Brzy poté byla jeho již vytištěná básnická skladba Podzim s Diogenem zničena. Mohla vyjít až v devadesátých letech 20. století v reprezentativním výboru z více než půl století jeho básnické tvorby nazvaném Nebe pro pěší . V roce 2006 se dočkala dalšího, tentokrát samostatného vydání. Kromě toho vyšel ještě jeden rozsáhlý výbor z jeho poezie z let 1939 – 1993 Město - můj Getsemanský sad . V roce 2000 vyšla bibliofilská sbírka Z mého zvěrokruhu s ilustracemi Z. Přikryla. Vedle básnických knih vydal ještě prozaickou knihu o životě kněze A. Pozbyla Bosý kněz . Je zastoupen v několik literárních sbornících, mj. Tanec na hladině ticha . Je členem Českého centra mezinárodního PEN klubu a Obce spisovatel. Jeho literární dílo bylo v roce 1995 oceněno Cenou Leopolda Vrly. Žije v Praze.
Více od autora
Augustin Kratochvíl (4)
Narozen 29.8.1865 v Bučovicích, zemřel 18.8.1946 tamtéž. Katolický kněz, publikace z oboru historie.
Více od autora
Augustin Bartoš (4)
Augustin Roman Bartoš byl český pedagog, druhý ředitel Jedličkova ústavu v letech 1920 – 1945. Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové. Převzal Jedličkův ústav ve špatném finančním stavu, ale za jeho vedení ústav dosáhl velkého rozmachu a stal se světoznámým. Roku 1945 odešel z Jedličkova ústavu, přijal místo inspektora. Organizoval školy v přírodě, prosazoval moderní vyučovací metody ve výchově postižených. V letech 1945-1951 působil i jako lektor defektologie na PF UK Praha. Bartoš byl průkopníkem projektového vyučování. Ve svém díle Automobil vychovatelem popisuje, jak zřídil jízdu autokarem , při samotné jízdě poznávaly okolí – byla to první pojízdná škola v přírodě). Automobil se tak stal prostředkem výchovy a vzdělávání. Studoval "neobvyklé psaní" – publikoval studii nazvanou Neobvyklé psaní o písmu tělesně vadných dětí , kde popsal způsoby náhradního psaní. Je po něm pojmenován Bartošův fenomén , tedy objev dermatoglyfů – masáží se na pahýlu končetiny časem vyvine citlivost jako na článcích prstů. Vynalezl také některé pracovní protézy, zavedl výrobní praxi žáků v továrně, základní výchovný princip byla fyzická práce. Sestavil Návrh osnov škol pro děti tělesně vadné – kde propagoval hlavně sport, hudební výchovu, zpěv a ruční práce i pro chlapce. Rozdělení škol: školy pro tělesně vadné žáky – ústavy pro léčení, výcvik těl. vadných dětí – školy v léčebnách.
Více od autora
Augustín Bárdoš (4)
Slovenský lékař, profesor gynekologie a porodnictví. Autor publikací z oboru a z oblasti dějin lékařství.
Více od autora
Auguste Renoir (3)
Pierre-Auguste Renoir, známější pouze jako Auguste Renoir , byl francouzský impresionistický malíř. Narodil se 25. února 1841 v Limoges. Protože jeho otec byl krejčí, jehož plat nemohl uživit celou rodinu, musel se už jako malý kluk poohlížet po práci. Ve třinácti letech začal pracovat jako malíř porcelánu v jedné pařížské továrně. Už zde byl rozeznán jeho talent. Brzy ho vybrali, aby maloval na porcelán vlastní motivy, ale v té době se začal porcelán malovat mechanicky a tak si musel hledat práci jinde. Stal se malířem nástěnných dekorací, vějířů a závěsů. V roce 1862 si konečně mohl dovolit začít studovat na umělecké škole École des Beaux-Arts v Paříži. Během studií často navštěvoval Louvre a tak se seznámil s dílem Antoina Watteaua, Nicolase Lancreta a Françoise Bouchera. Zde také zkoušel malovat stylem Petra Paula Rubense. V dílně učitele Charlese Gleyra poznal přátele, kteří měli podobné umělecké ideje. Alfreda Sisleyho, Frédérica Bazillea a Claudea Moneta. Po uzavření ateliéru se tito přátelé spolu vydali do Chailly, kde spolu začali malovat v přírodě. Ovlivněn mnoha umělci a jejich styly, namaloval v roce 1864 obraz Esmeralda, který byl inspirovaný Zvoníkem u Matky Boží Viktora Huga. Ve stejném roce poprvé vystavoval své obrazy na salonu, leč uznání se nedostavilo. V období mezi lety 1865–1870 často neměl ani na barvy. Pobýval v té době poblíž lesa ve Fontainebleau v přízni rodiny Le Coeur, která ho štědře finančně podporovala, a která mu dávala střechu nad hlavou, o kterou záhy přišel po aféře s dcerou pana Le Coeur Marií. Scénická příroda ho inspirovala k obrazu Diana, který byl vědomým následováním Gustava Courbeta a jeho špachtlovité techniky. Se ztrátou svého oblíbeného objektu, přírody okolo Fontainebleau, se změnil i obsah jeho obrazů. Začal malovat portréty. V zimě roku 1867 bydlel v ateliéru svého přítele Bazilla a u dalších přátel, které port...
Více od autora
Auguste Le Breton (1)
Auguste le Breton je pseudonym francouzského spisovatele Auguste Montforta, jenž se narodil v Lesnevenu. Jeho otec, akrobat a klaun, byl zabit počátkem I. světové války a matka odložila Augusta do siročince, odkud několikrát utekl. Ve čtrnácti letech již pracoval jako dělník a také navázal kontakty s podsvětím. Během II. světové války se účastnil ilegálního odboje, za což získal vyznamenání Kříž za zásluhy. Publikovat začal ve čtyřicátých letech a napsal kolem 80 románů převážně detektivního žánru, z nichž několik se stalo náměty pro filmy.
Více od autora
Auguste Forel (4)
Švýcarský profesor psychiatrie, neurolog, entomolog, sociální reformátor.
Více od autora
Auguste Comte (4)
Auguste Comte, celým jménem Isidore Marie Auguste François Xavier Comte , byl francouzský matematik, společenský reformátor a originální myslitel, zakladatel pozitivismu a jeden ze zakladatelů sociologie. Narodil se 19. ledna 1798 v jihofrancouzském Montpellier. V letech 1807 až 1814 vystudoval s výborným prospěchem lyceum v rodném městě a v létě roku 1814 byl přijat na pařížskou École Polytechnique . Po roce a půl byl ze školy vyloučen za účast na protestu proti zastaralému způsobu výuky. Načas se vrátil do rodného města, kde po krátkou dobu navštěvoval přednášky z medicíny. Ještě téhož roku se však vrátil do Paříže, kde se živil kondicemi z matematiky. Uvažoval o emigraci do USA. V roce 1817 byl Comte představen téměř šedesátiletému Saint-Simonovi a stal se jeho osobním sekretářem, spolupracovníkem a spoluautorem řady statí. V květnu 1822 publikoval Comte v rámci Saint-Simonovy práce „Katechismus průmyslníků“ svůj programový text o plánu na reorganizaci společnosti pomocí vědy Plan des travaux scientifiques nécessaires pour réorganiser la société. O dva roky později vyšel tento text samostatně v nákladu tisíc výtisků a s plným Comtovým autorstvím. Roku 1824, po rozchodu se Saint-Simonem kvůli sporům o intelektuální prioritu společných textů a taktiky při reformování společnosti, vznikla raná verze práce „Systém pozitivní politiky“ , kterou přivítala řada renomovaných vědců. V roce 1825 uzavřel sňatek s Caroline Massinovou. Skromně se živil kondicemi a psaním drobných textů do listu Producteur, který po smrti Saint-Simona vydávali jeho žáci. V dubnu 1826 zahájil Comte ve svém bytě soukromý kurs, ve kterém seznamoval zájemce se zásadami své pozitivní filosofie. V důsledku přepracování, rodinných neshod a existenčních problémů se Comte duševně zhro...
Více od autora
August Šenoa (3)
August Ivan Nepomuk Eduard Šenoa byl chorvatský spisovatel slovenského a sudetoněmeckého původu, básník, kritik a fejetonista. Kromě práce na řadě časopisů , se projevil jako autor období přechodu od romantického „opěvování slovanské vzájemnosti a velkoleposti“ k realistické literatuře. Studoval v Praze a v Záhřebu. Proslavil se hlavně svým dílem Selská vzpoura , kde zachytil události selské vzpoury proti všehoschopné vrchnosti v atmosféře neustálých obav před expanzí Turků. Byl ale autorem i řady dalších historických románů, jako jsou např. Zlatarovo zlato , Čuvaj se senjske ruke nebo Diogenes . Řada z nich byla vydána také česky. Kromě toho sepsal také celou řadu vlastenecky laděných básní. Šenoova díla přecházejí v použité formě od romantismu k realismu; hledají témata nové doby a ostře odsuzují staré, především feudalistické pořádky. V románu Selská vzpoura se projevil jeho odpor k maďarským feudálům jako k síle, která potlačuje typického chorvatského sedláka. Chorvatské feudály naopak vnímal jako nevýznamné vlastníky polí a sadů. Šenoa se zajímal také i o politiku; názorově neměl daleko k Ante Starčevićovi, a to i přesto, že se ho nebál otevřeně kritizovat.
Více od autora
Asif Osmani (2)
Učitel angličtiny, překladatel a tlumočník, autor slovníků a učebnic angličtiny.
Více od autora
Asia Bibi (3)
Aasiya Noreenová známá jako Asia Bibiová je pákistánská křesťanka, která byla pákistánským soudem za údajné rouhání v roce 2010 odsouzena k trestu smrti oběšením. Nejvyšší soud rozsudek na podzim 2018 zrušil a nařídil její propuštění, ale vláda po masových protestech muslimů rozhodla, že zůstane ve vězení. Osvobozující rozsudek potvrdil pákistánský nejvyšší soud na konci ledna roku 2019. V květnu téhož roku potvrdil její právník, že Asia Bibi už opustila Pákistán a odcestovala do Kanady, kde už předtím našly azyl její děti. V červnu 2009 se Bibiová zapletla do hádky se skupinou muslimských žen, s nimiž sbírala bobule, poté, co se jedna z žen pohoršila nad tím, že pije ze stejné studně jako ostatní. Následně byla obviněna z urážky islámského proroka Mohameda, což odmítá, zatčena a uvězněna. Údajně tvrdila, že „zatímco Ježíš Kristus trpěl na kříži a zemřel pro lidi, prorok Mohamed nic tak významného neučinil.“ 8. listopadu 2010 byla odsouzena k smrti, pokud by byla popravena, stala by se Noreenová první pákistánskou ženou popravenou podle zákona proti rouhání. Případu byla věnována velká mezinárodní pozornost. Propuštění Bibiové požadovala řada osobností včetně papeže Benedikta XVI. Z českých politiků ji opakovaně vyslovil podporu poslanec Tomáš Zdechovský. Vznikly také petice za její propuštění a jedna z nich dosáhla 400 000 podpisů. Menší podporu jí prokázali její sousedé a islámští duchovní v její zemi – ti vytrvale požadovali její popravu. Ministr pro křesťanské minority Šahbáz Bhattí a paňdžábský guvernér Salmán Tásír byli zavražděni poté, co se Bibiové veřejně zastali a požadovali zrušení zákona proti rouhání. Rodina Bibiové se začala skrývat poté, co její členové obdrželi výhrůžky smrtí. V říjnu 2014 potvrdil vrchní soud v provincii Pandžáb rozsudek smrti bez určení data vykonání. Dne 22. července 2015, po téměř pěti letech od rozsudku, ji nejvyšší soud trest smrti pozastavil až do konce odvolacího ...
Více od autora
Asa Briggs (2)
Britský vysokoškolský učitel, historik, přední odborník na viktoriánské období.
Více od autora