Výpis všech autorů

Konfucius

Konfucius byl čínský filozof, sociální politik a státník. Jeho morální filozofie vycházela z úcty k tradici a harmonii a z pokory. V návaznosti na Konfuciovo učení se rozvíjí konfucianismus, který výrazně zasáhl do dějin náboženství východní Asie. Konfucius bývá považován za prvního čínského filozofa. Je to reformátorská postava, která spolu s dalším filozofem Lao-c' natrvalo poznamenala čínskou kulturu, politiku a náboženství. Mistr Kchung = Kchung-c' = Kchung-fu-c' něm. Konfuzius = Kung-fu-tse = Kung-tse rus. Konfucij = Kun-czy = Kun cju = Kun Čžun-Šaňdun Předpokládá se, že Konfucius se narodil 28. září 551 př. n. l. v oblasti dnes nazývané Šan-tung. Oblast byla formálně ovládána celočínskou dynastií Čou, ale fakticky šlo o dosti autonomní území řízené místní elitou sídlící ve městě Čchü-fu. Konfuciův otec byl v době jeho narození již poměrně starým mužem a velitelem místní posádky podléhající lokálním pánům. Rod měl dlouhou tradici, která sahala k vládnoucí dynastii menšího státu Sung a přes ní až k první čínské historické královské dynastii Šang. Ačkoli postavení rodiny bylo zpočátku prestižní, v době, kdy byly Konfuciovi tři roky, jeho otec zemřel a od té doby měla matka dost problémů rodinu uživit. Chodil tak jen do škol pro chudé obyvatelstvo, kde byl vzdělán v tzv. šesti uměních. V devatenácti se Konfucius oženil, se svou ženou měl tři děti, jednoho syna a dvě dcery, z nichž jedna podle všeho zemřela v dětství. Ve 23 mu zemřela matka, načež držel tři roky smutek, jak vyžadovala tradice. Tehdy již pracoval na různých vládních pozicích jako účetní a správce. Jeho učenost však vedla k rychlému vzestupu. Roku 501 př. n. l. byl jmenován guvernérem města a nakonec se dostal na pozici, kterou by šlo označit jako ministr vnit...

Konečná

Kolektív autorov

Kathleen Korbel

Americká spisovatelka.

Karel Koval

Plzeňský rodák, český novinář se všestrannými zájmy v oblasti literatury, hudby, výtvarného umění. Jeho životním dílem, na jehož přípravě pracoval 15 let, se stal román Mozart v Praze - Hudební kronika let 1787 - 1791, který v prvním vydání vyšel k Mozartovu jubilejnímu roku 1956. Mimořádná oblíbenost díla si vyžádala 2. vydání již za rok.

Karel Košťál

Karel Košťál se narodil v roce 1921. Vyučil se modelářem a touto profesí se živil u různých zaměstnavatelů až do osvobození od německé okupace. Poté nastoupil vojenskou službu. Po návratu z ní se opět věnoval své původní profesi. Dal se i na politiku. V únoru 1948 byl politickým vedoucícm jednoho z praporů Lidových milic. V roce 1949 navštěvoval ústřední politickou školu KSČ a k 1. 1. 1950 nastoupil k Bezpečnosti. Zde půsbil na úseku státobezpečnostního vyšetřování. Již v druhé polovině roku 1950 byl jmenován v hodnosti nadporučíka vedoucím 1. oddělení VI. sektoru Velitelství StB. Když byl VI. sektor v únorou 1951 rozdělen, nastoupil Košťál do VI.A sektoru, kde v hodnosti kapitána působil jako zástupce velitele, jímž byl major Bohumil Doubek. Za "obětavé a úspěšné výkony při odhalování a likvidaci vedení protistátního spikleneckého centra", čili za případ Rudolfa Slánského, mu byl udělen řád republiky. V letech 1953-1956 zastával plukovník Karel Košťál funkci náměstka ministra vnitra. Ve své působnosti měl Správu vyšetřování MV, VII. správu MV , IX. správu MV , I. zvláštní odbor MV , II. zvláštní odbor MV a III. zvláštní odbor MV . K 20. září 1954 došlo k úpravě působnosti. Košťál získal od Prchala V. správu MV , na druhou stranu ztratil VII. správu MV , kterou získal Prchal. V roce 1956 byl z funkce odvolán a přešel na ministerstvo těžkého strojírenství. V roce 1962 byl zatčen a v roce 1963 souzen a odsouzen Vyšším vojenským soudem Příbram, který zasedal V Praze na Pankráci. Zdroje: KRATOCHVÍL, Antonín: Žaluji. Stalinská justice v Československu, Dolmen, Praha 1990 DVOŘÁKOVÁ, Jiřina: Státní bezpečnost v letech 1945-1953 , Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 2007...

Karel Kopřiva

Karel Kopecký

Karel Kopecký byl český fotbalista, brankář, reprezentant Československa. V lize odehrál 110 utkání. Hrál za SK Libeň a SK Židenice . Za československou reprezentaci odehrál v letech 1946–1947 čtyři utkání, jednou startoval i v reprezentačním B-mužstvu. Byl naším 18. reprezentačním brankářem v historii.

Kajetan Kovič

Básník, prozaik a překladatel Kajetan Kovič se narodil v Mariboru. Vystudoval literaturu na Lubljaňské Univerzitě. Od roku 1995 je členem Slovinské Akademie Vědy a Umění . V roce 1978 se stal laureátem ceny Prešerna. Jeho prvním vážnějším dílem je básnická sbírka Pesmi štirih . Tato sbírka se stala ve slovinské poezii přelomovou pro svébytný pohled na subjektivismus a intimitu. Kovič vydal přes 35 básnických sbírek, prozaických děl a knížek pro děti a mládež. Mezi ty nejdůležitější patří rozsáhlý příběh Pot v Trento , sbírka sonetů Kajdoskop nebo dvanáct esejů o slovinské poezii Sled sence zarje . Kovič je znám také jako překladatel z nemčiny, francouzštiny, maďarštiny, češtiny a ruštiny.

Josef Kozler

Autor publikací z oboru ekonomie. Zabývá se převážně marketingem a managementem.

Josef Koritta

Narozen 31.10.1903 ve Vodňanech,zemřel 5.2.1995. Ing., dr., vysokoškolský profesor, publikace z oboru strojírenských materiálů.

Jiří Kosek

Narozen 25. 9. 1975. Ing., odborník v oblasti webových a XML technologií a vysokoškolský pedagog. Autor prací z oboru.

Jindřich Kovařík

Jindřich Kovařík byl český malíř, ilustrátor, grafik a typograf. Jindřich Kovařík vystudoval v letech 1948–1953 v Praze Státní grafickou školu a Vysokou školu umělecko-průmyslovou pod vedením profesora Josefa Nováka. Od roku 1952 se věnuje knižní ilustraci, většinou pro dětské čtenáře. Jako typograf a ilustrátor pracoval pro celou řadu nakladatelství. Po období svobodného povolání se v letech 1968–1988 stal výtvarným redaktorem nakladatelství Albatros. Své ilustrace publikoval také v časopisech Zlatý máj, Mateřídouška, Sluníčko, Ohníček a Pionýr. Ilustroval více než 140 publikací a jako spoluautor se podílel na patnácti animovaných kreslených filmech. Byl členem SČUG Hollar, SVU Mánes a od roku 1990 Klubu ilustrátorů dětské knihy. Svou tvorbou byl zastoupen na dvaceti autorských a na více než 130 společných výstavách doma i v zahraničí. Za svou práci získal celou řadu ocenění. Žil v Praze, zabýval se volnou grafikou, malbou, ilustrátorskou a plakátovou tvorbou. Zemřel 8. srpna 2019.

Jaroslav Kovanda

Narozen 26. 2. 1941 ve Zlíně. Výtvarník, sochař, malíř, typograf, básník a prozaik, publicista, vydavatel poetického magazínu, regionální literatura Zlínska.

Jaromír Kozák

Jaromír Kozák je spisovatel, překladatel, badatel v oblasti hermetismu, esoteriky, psychického výzkumu, religionistiky a historie s důrazem na egyptologii. Akademické vzdělání získal na Univerzitě Karlově v Praze v oborech egyptologie a archeologie. Do povědomí širší veřejnosti se dostal především vydáváním a oživováním překladů starověkých i pozdějších literárních spisů, např. egyptské knihy mrtvých. Někteří prohlašují jeho díla za pochybná, především proto, že údajně nepřekládá z pramenných jazyků, ale pouze z angličtiny či němčiny . Český klub skeptiků Sisyfos mu v roce 2005 udělil ocenění stříbrný Bludný balvan za „alternativní přínos zejména egyptologii, spiritismu a kvantové mechanice“.

Jana Körschnerová

Mgr., spoluautorka učebnice ruštiny.

Jana Kombercová

Narozena 21. 3. 1952. Sportovní lékařka, akupunkturistka, homeopatka. Publikace z oboru.

Jan Kotík

Narozen 4. 1. 1916 v Turnově, zemřel 23. 3. 2002 v Berlíně. Malíř, grafik, ilustrátor, teoretik a výtvarný pedagog, publikace z oboru výtvarného umění.

Jan Kosek

Jan Košek byl český fotbalový útočník. S fotbalem začínal jako chlapec v letenském kroužku Victoria a roku 1900 mu bylo dopřáno nastoupit proti druhému týmu vinohradské ČAFC. Tehdy o něm Národní listy napsaly: „za letenský kroužek Victoria hráli někteří členové prvního mužstva, z nichž zvláště panu Koškovi podařilo se míč třikráte prohnati goalem vinohradské ČAFC…”. Hrával i za akademické gymnázium, poté za letenský kroužek Union Letná, aby pak roku 1903 zakotvil pevně ve Slavii. Byl vynikajícím střelcem a duší i velitelem týmu a uměl mužstvo vyhecovat a strhnout k mimořádnému výkonu. Jeho specialitou bylo jednak střílet góly velkou silou přímo z voleje nebo střely z jeho kopaček končily v síti poté, co řítící se Košek napaloval míč v přímém běhu, protože uměl vždy neuvěřitelnou silou přesně zasáhnout těžiště balonu. Krátký čas hrál i za AC Spartu . V roce 1905 byl opět ve Slavii. Vrcholnou formu měl v roce 1906, kdy v Praze prohráli i angličtí profesionálové ze Southamptonu 0:4, když tři branky dal sám tento vynikající střelec. K jeho slávě patrně trochu pomohly v té době ne tak kvalitní obrany, ale přesto mu jeho fotbalové umění lze jen těžko upřít. V roce 1911 vedl českou reprezentaci jako kapitán v amatérském mistrovství Evropy, hrál mj. ve vítězném finále v Roubaix Čechy – Anglie 2:1. Do konce roku 1913 sehrál celkem 296 zápasů a nastřílel 804 branky. Byl výborným sprinterem, v roce 1905 zaběhl 100 m v obdivuhodném čase 11 sekund. Závodní činnosti zanechal předčasně a předčasně také zemřel. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Jan Kořínek

Jan Kořínek byl jezuitský kněz, filozof a spisovatel. Již v šestnácti vstoupil do jezuitského řádu, kde nejprve přednášel filozofii, v roce 1666 se stal rektorem na jezuitské koleji v Litoměřicích a poté působil na více místech, především na koleji v Kutné Hoře. Za svého života se seznámil s Bohuslavem Balbínem a stal se jedním z jeho nejodvážnějších zastánců a je autor Balbínova přízviska „český Livius“. Kořínek se stal známý především díky své historické práci věnované městu Kutná Hora nazvanému Staré paměti kutnohorské. Toto dílo spadá do kategorie vlasteneckých historických děl hojně vznikajících pod vlivem Balbína, ale Kořínkova historie se oproti ostatním dílům vymyká především jazykem, který je notně ovlivněn havířskou mluvou. Jedním takovým slovem je handštán, které Kořínek používá k dělení díla a v hornické mluvě označuje rudný kámen. Text Kořínek doplňoval krátkými veršováními.

Jan Kopřiva

Práce u oboru zahrádkářství.

J Korejčík

Ivan Kocourek

Ivan Kocourek se narodil r. 1964 ve Znojmě, kde žije dodnes. Po studiu gymnázia a střední pedagogické školy pracoval jako vedoucí odděleni přírodovědy místního domu dětí a mládeže. Již od dětství ho ovlivňovala na živočichy bohatá příroda v okolí bydliště; dnes jsou tato místa součástí území Národního parku Podyjí. Choval doma nejrůznější ryby a bezobratlé, později želvy, obojživelníky, drobné savce, následovali jeslěři a hadi – hroznýši, užovky a zmije. V poslední době se chovatelsky věnuje užovkovitým hadům a zabývá se evropskou herpetofaunou. Hodně času stráví launistickým průzkumem regionu a pozorováním zvířat ve volné přírodě doma i v zahraničí. Od roku 1988 byl členem Teraristického klubu „Crocodylus" Brno-město. V roce 1996 založil s přáteli Klub chovatelů terarijnich zvířat Znojmo a práci v něm se plně věnuje. Stal se také členem České společnosti pro teraristiku a herpetologii v Praze.

Hana Kolářová

Narozena 9.7.1961 v Olomouci. Doc. RNDr., CSc., práce z oboru lékařské biofyziky.

Gabriela Koukalová

Gabriela Soukalová je bývalá česká reprezentantka v biatlonu, celková vítězka Světového poháru v biatlonu 2015/16, dvojnásobná stříbrná medailistka ze Zimních olympijských her 2014, mistryně světa ve sprintu, stříbrná z vytrvalostního závodu a bronzová ve stíhacím závodu z Hochfilzenu 2017, světová šampionka ve smíšené štafetě a držitelka stříbrného kovu z vytrvalostního závodu v Kontiolahti 2015. Ve Světovém poháru dokázala individuálně vyhrát sedmnáct závodů, šestkrát pak stanula na nejvyšším stupni v týmových závodech. V juniorské kategorii se stala mistryní světa v závodě štafet. V roce 2017 se stala prvním biatlonistou, který vyhrál českou anketu Sportovec roku v kategorii jednotlivců, a popáté se umístila v elitní desítce nejlepších českých sportovců. Poslední závody absolvovala na jaře 2017, v další sezóně nestartovala kvůli přetrvávajícím zdravotním problémům a ke sportu se nevrátila ani v následujícím ročníku. V květnu 2019 oficiálně oznámila ukončení své sportovní kariéry. Pochází ze sportovní rodiny. Její matka Gabriela Soukalová je bývalá reprezentantka v běhu na lyžích, držitelka stříbrné medaile ze Zimních olympijských her 1984 v Sarajevu, otec Karel Soukal je všestranný lyžař a trenér. Má čtyři polorodé sourozence – dva bratry a dvě sestry. Její nejstarší bratr Karel Soukal je římskokatolický a řeckokatolický kněz, v roce 2016 žijící na faře v Čestlicích. V dětství navštěvovala lidovou školu umění. Odmala se věnovala klasickému lyžování, ale v 9. třídě základní školy přešla k biatlonu. Rodiče ji trénovali individuálně až do sezóny 2012–2013. Vystudovala střední uměleckoprůmyslovou školu v Jablonci nad Nisou a následně i tamní vyšší odbornou školu . Věnovala se také hře na klavír a ráda zpívá. V létě 2014 naváza...

František Kozák

Narozen 14. 11. 1857 v Lísku u Jimramova, zemřel 24. 2. 1926 v Praze, ThLic., ThDr.h.c., farář reformované církve / Českobratrské církve evangelické, působil ve Vanovicích , ve Velké Lhotě u Dačic , v Čáslavi ; spoluvydavatel osvětového časopisu Hus , spoluzakladatel sociálních organizací Husův asyl, Marta; otec architekta Bohumíra Kozáka , filozofa Jana B. Kozáka a architekta Ladislava Kozáka .

Ferenc Körmendi

Maďarský prozaik.

Evžen Korec

Narozen 16. 9. 1956. RNDr., CSc., podnikatel, zabývá se obchodem s realitami, též majitel a ředitel Zoologické zahrady Tábor, původním povoláním molekulární biolog.

Engelbert Kötter

Engelbert Kötter je profesionální zahradník, specializovaný novinář a spisovatel beletrie, který je autorem více než tuctu domácích a zahradních knižních rádců. Současně je šéfredaktorem specializovaných časopisů v ekologii a pet shopu a pracuje jako konzultant zahradního centra. Pro televizi Engelbert Kötter sleduje trendy kolem zeleného bydlení - uvnitř a venku - včetně domácích a zahradních zvířat jako našich spolubydlících.

Čeněk Kohlmann

Kohlmann Čeněk, RNDr. *12. 06. 1905 Příbram +16. 07. 1970 Nejdříve působil jako pedagog reálného gymnázia v Praze ve Vršovicích, na Smíchově a v Dejvicích. Pak pracoval převážně v oblasti sdělovací a automatizační techniky . Je autorem celé řady příruček z matematiky a fyziky. První práci“Poznámka k teorii ponderometorického působení dvou magnetek v homogenním poli“ vydává vlastním nákladem v r. 1932 jako zvláštní otisk z Výroční zprávy reálného gymnázia ve Vršovicích1931/32. Do VII. dílu „Masarykova slovníku naučného“, Českoslo-venský kompas, Praha 1933, zpracoval 28 hesel z oblasti fyziky. Potom píše ucelenou řadu příruček z matematiky a fyziky pro střední školy: - Geometrie v kostce. Vesmír, Praha 1936, 148 s. - Maturitní otázky z fysiky. ČGU, Praha 1936. - Fysika v příkladech. ČGU, Praha 1936, 295 s. - Základní vzorce fysikální. ČGU, Praha 1936, 51 s. - Aritmetika v kostce. Vesmír, Praha 1937, 219 s. - Fysika pro všechny. Vesmír, Praha 1938, 380 s. - Numerické počítání. Vesmír, Praha 1938, 40 s. Přispívá také v Rozhledech matematicko-přírodovědných vydávaných JČMF v Praze. Po 2. světové válce publikuje: - Matematika sdělovací techniky. TVV, Praha 1951, 1128 s. - Matematika a elektrotechnika ve vzorcích. VTV, Praha 1951, 124 s. - Matematika ve sdělovací technice. SNTL, Praha 1960, 1128 s. V šedesátých letech píše opět příručky z matematiky pro střední školy: - Aritmetika a algebra. SNTL, Praha 1958, 232 s. - Geometrie. SNTL, Praha 1959, 256 s. Pro výuku v podnikových institutech postupně zpracoval: - Základy radiotechniky. 1951 - Vyšší kurs matematiky. VÚ pro elektrotechnickou fysiku, Praha 1954, 280 s. - Kurs vyšší matematiky . Ústřední svaz výrobních družstev, Praha 1966, 202 s. - Kurs vyšší matematiky . Ústřední svaz výrobních družstev, Praha 1966, 101 s. - Základy elektrotechniky. Svaz výrobních družstev, Praha 1967/68, 99 s. - Základy mat...

Antonín Kovář

Antonín Kovář byl český a československý politik Československé sociální demokracie, po roce 1948 Komunistické strany Československa, a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR. Pocházel z rodiny gruntovníka v Pržně. Narodil se jako katolík. Roku 1928 vystoupil z církve a byl bez vyznání. V roce 1946 se uvádí jako malorolník, bytem Pržno. V parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSSD. Zasedal zde do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za ČSSD ve volebním kraji Ostrava. Patřil k té části sociální demokracie, která souhlasila s průběhem komunistického převratu v roce 1948 a setrval ve straně i poté, co se stala loajálním spojencem komunistů. V červnu 1948 po sloučení ČSSD a KSČ přešel do poslaneckého klubu komunistů. Mandát zastával konce funkčního období parlamentu, tedy do roku 1954.

Zuzana Kovaříková

Překladatelka editorka a kompilátorka literatury pro děti a mládež, též jejich autorka.

Zdeňka Koppová

PaedDr., logopedka, spoluautorka ilustrací ke knížce Moje první čtení Magdy Havlíkové. PaedDr.

Zdeněk Kožmín

Zdeněk Kožmín byl český vysokoškolský učitel, literární vědec a kritik. V letech 1949–1953 učil na osmileté střední škole ve Starém Jičíně, 1953–1954 na osmileté střední škole v Břeclavi 1954–1956 na pedagogické škole tamtéž. Od roku 1956 působil jako asistent katedře filologie na vyšší pedagogické škole, která se v roce 1957 transformovala do Pedagogické fakultu UJEP. V roce 1969 se zde stal proděkanem. V roce 1970 byl z funkce odvolán a z politických důvodů propuštěn. Po vyhoštění z univerzity, působil na gymnáziu Julia Fučíka v Zastávce až do odchodu do penze v roce 1985. Po politickém převratu 1989 se vrátil na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity, odkud v roce 1991 přešel na fakultu filosofickou, kde byl jmenován profesorem. Aktivně zde působil až do roku 2001. Aktivně publikoval od roku 1956. Především recenze, články a rozbory v časopisech Literárních noviny, Host do domu, Zlatý máj, Plamen a v dalších. Po roce 1970 nesměl publikovat. Teprve v polovině osmdesátých let přispíval do regionálních tiskovin na jižní Moravě svými recenzemi. Po roce 1989 byl opět přijat, a kromě Rovnosti a Brněnského večerníku publikoval v tematických časopisech Tvar, ROK, Kritický sborník.

Štefan Kočiš

Slovenský autor prací z oblasti elektroautomatizovaných zařízení.

Slávka Koleničová

Rudolf Kopec

Autor odborných publikací z oblasti povrchové úpravy kovů.

Petr Kotvald

Petr Kotvald je český zpěvák a herec, který se stal známým v bývalém Československu zejména v 80. letech 20. století. Zpočátku se proslavil jako člen popového dua Stanislav Hložek & Petr Kotvald , které bylo v zemi velmi populární. Po rozpadu dua se Kotvald věnoval sólové kariéře a nadále sklízel úspěchy. Jeho hudba zahrnuje různé žánry, včetně popu a adult contemporary, a během své kariéry vydal řadu alb. Kromě hudebních aktivit se Kotvald objevuje také v České televizi a v divadelních představeních, čímž ukazuje svou všestrannost jako bavič...

Pavla Koucká

Narozena 1975. Bioložka, psycholožka. Publikace z oboru.

Pavel Koblasa

Mgr. Pavel Koblasa se narodil 4. 6. 1975 v Českých Budějovicích, ale jeho předci pocházejí z Jindřichova Hradce a okolí. Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval archivnictví. V letech 1992–1997 pracoval jako praktikant na jindřichohradeckém pracovišti Státního oblastního archivu Třeboň, v Okresním archivu v Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci. V letech 1998–1999 byl archivářem českobudějovického okresního archivu a roku 2000 se stal městským kronikářem Českých Budějovic. Je autorem čtyřiceti publikací a kolem 160 odborných článků týkajících se historie jižních Čech, českých panství a středoevropské šlechty. Od roku 2007 pracuje v pražském Národním archivu.

Ondřej Koželuh

Mgr., pedagog, působil jako učitel na mateřské škole, zaměřený na oblast předškolní výchovy a čtenářské pregramotnosti, autor článků z oboru. Také autor autobiografické publikace, osvětových a zábavných článků z prostředí mateřské školy a autor fantasy románů.

Milan Kořínek

Vzdělání: SZTŠ Přerov a Střední odborné učiliště Praha obor chovatel cizokrajných zvířat. Dlouho se věnoval chovatelství, především chovu terarijních zvířat. Od roku 1983 pracuje v ZOO Olomouc. Nejprve jako ošetřovatel, od devadesátých let jako kurátor chovu šelem a terarijních zvířat, nyní jako fotograf a pracovník marketingového oddělení. Od konce osmdesátých let se věnuje fotografování, především zvířat a živé přírody. Je autorem knih: "Zoologická zahrada" , "Velká kniha pro chovatele savců" , "ZOO Olomouc včera a dnes" , "Zajímavosti a rekordy ze světa zvířat" , fotografických publikací "ZOO v obrazech" a "Zoo Olomouc v obrazech" , "Průvodce Zoo Olomouc" , "Zoo Olomouc rok za rokem" , CD ROMu "ZOO" a autorem velké části fotografií v knize "První čtení o zvířátkách" a "První čtení o mláďátkách" . Je spoluautorem knih "Podivuhodný svět zvířat 1 a 2" a CD ROMu "ZOO Olomouc". Publikuje fotografie a články v mnoha odborných i populárně naučných periodikách, knihách a učebnicích. Je autorem celé řady fotografií z pohlednic, kalendářů, průvodců a dalších propagačních materiálů olomoucké zoo.

Milan Kopřiva

Milan Kopřiva byl význačný český typograf. Pocházel z učitelské rodiny. V letech 1948–1953 studoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru profesora Antonína Pelce, kde pokračoval ještě do roku 1955. Po skončení školy do roku 1963 pracoval jako výtvarný redaktor deníku Rudé Právo, 1963–1965 byl zaměstnán v ČTK jako grafický úpravce nového časopisu 100+1 zahraniční zajímavost. Od roku 1965 byl v svobodném povolání. Graficky upravil asi 700 knih a zhotovil desítky plakátů, katalogů a příležitostných tisků. Je autorem podoby většiny knih pro mládež z Edice 13 nakladatelství Mladá fronta. Za svou práci obdržel řadu cen. Úzce spolupracoval s předními českými a slovenskými grafiky , fotografy a dalšími osobnostmi československé a později české kultury . Spolupracoval mj. s divadly Semafor, Na zábradlí a divadlem Járy Cimrmana.

Michael Košnar

Právník a vrchní ministerský rada působící na odboru pracovněprávní legislativy Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, zaměřen na tvorbu a novelizaci pracovněprávních předpisů, zejména pak zákoníku práce. Publikace z oboru.

Mary Ann F Kohl

Pedagožka zaměřená na výtvarnou výchovu a speciální pedagogiku.

Martin Kořínek

Narozen 1963. Vysokoškolský pedagog, manažer společnosti Guseppe, auto počítačové literatury.

Martin Kopecký

Martin Kopecký byl v období let 1821–1826 purkmistrem královského města Loket a v letech 1828–1850 významným purkmistrem města Plzně. Mezi nejvýznamnější počiny Martina Kopeckého patří odstranění středověkých hradeb kolem historického centra Plzně, na jejichž místě pak byly založeny okružní sady. Jedna z jejich částí dnes nese jméno Kopeckého sady po svém zakladateli. Jeho dalším významným dílem bylo postavení čtyř kašen na rozích dnešního náměstí Republiky ve 30. letech 19. století, tyto kašny byly napojeny na vodárenskou věž v Pražské ulici a zásobovaly střed města pitnou vodou. Martin Kopecký se rovněž zasloužil o přivedení vody z pramenů na Roudné do kašny před dnes již neexistující dominikánský klášter v Dominikánské ulici . Kopecký doufal v možnost využití plzeňských pramenů pro lázeňství a založil akciovou společnost pro zřízení lázní. Dnes lze najít na okraji městské části Lochotín přírodní památku Kopeckého pramen, jenž byl podchycen roku 1833 právě z podnětu purkmistra. Pomník s bustou připomínající působení purkmistra se nachází v Lochotínském parku před bývalým lázeňským pavilonem nebo přímo v centru města v Kopeckého sadech. Zemřel 1. června 1854 v Plzni, pohřben byl o dva dny později na hřbitově U sv. Mikuláše. Manželkou Martina Kopeckého byla Josefa rozená šlechtična z Weyhrother. Zemřela ve věku 75 let na souchotiny dne 1. srpna 1868 v Plzni . Pohřbena byla dne 4. srpna 1868 v Plzni také na hřbitově U sv. Mikuláše.

Markéta Košťálová

Bc., DiS., autorka knihy námětů na pohybové aktivity pro děti předškolního věku.

Manfred Koch

Německý autor přírodopisných knih.

Lucia Kollárová

Lucia Kollárová je scenáristka a publicistka relácií "zábavného" charakteru. Často sa vyskytuje po boku celebrít, ktoré majú blízko k drogovým škandálom a sama rada komentuje dianie v slovenskom aj svetovom showbiznise - prípadne reaguje na módne výstrelky ľudí, ktorí si to, na rozdiel od nej možu dovoliť. Na druhú stranu, v rokoch 1995-2003 spravila niekoľko pekných rozhovorov napr. s Philom Collinsom, Bryanom Adamsom, REM, Mel C, Cranberries, Travis, Rammstein, A-ha, Him, The Corrs, Apocalyptica, Die Fantastischen Vier, Natashou Bedingfield... V roku 2001 vyhrala v ankete o najhorší reklamný ksicht Fun rádia V roku 2008 získala pekné 8. miesto v ankete Nového času o najhlúpejšiu celebritu Lucia má doktorát z filozofie. Plynule ovláda anglický i nemecký jazyk. Špecializuje sa na štúdium starých tlačí - v odbornej verejnosti vzbudila rozruch jej rigorózna práca - považovaná za priekopnícku - v ktorej analyzovala judaiká, vycházajúce v nemeckom jazyku na Slovensku medzi dvoma svetovými vojnami. Na internete sú dostupné Luciine články, recenzie a eseje, publikované napríklad v karentovanom odbornom časopise Filozofia alebo v mesačníku Delet.

Lubomír Kopeček

Lubomír Kopeček je český politolog, zabývající se především českou a slovenskou politikou, politickými a stranickými systémy a teorií demokracie. Vystudoval historii , politologii a právo na Masarykově univerzitě. V roce 2003 získal doktorát, roku 2007 se habilitoval a o deset let později byl jmenován profesorem. Působí na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Ladislav Kovář

Autor Ladislav Kovář , ač profesí elektrotechnik , je tělem i duší houbař. Této vášni holduje již přes padesát let a to i publikačně. Není v tom nováčkem, má na svém kontě už několik kuchařských příruček: Brevíř o houbách , Praktický houbař , Netradiční recepty pro zdraví , Zdravá a moderní jídla , Moderní a zdravá kuchařka pro děti a mládež . Vedle gastronomie se věnuje i jiným tématům z oblasti poznávání přírody: Hrozí lidstvu katastrofy? , Tajemství vody .

Kurt Konrad

Kurt Konrad, vlastním jménem Kurt Beer , byl český marxistický novinář, literární a divadelní kritik. Kurt Konrad se narodil v německé židovské rodině, otec byl majitelem pily a byl obchodníkem se dřevem. V roce 1913 se jeho rodina přesunula do Brna a tam absolvoval gymnázium . Ve 20. letech založil v Brně s přáteli Spolek nadlidí, ve kterém četli esoterickou poezii, debatovali o ruské revoluci a Sigmundu Freudovi. Na Německé univerzitě v Praze studoval medicínu, avšak studium v roce 1931 nedokončil. Začal se politicky angažovat, v roce 1928 vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1930 až 1938 působil v časopise Tvorba, také v Rudém právu a Haló novinách jako komentátor. Poté nastoupil na sovětský zastupitelský úřad na pozici tiskového přidělence . Byl též spolupracovníkem Julia Fučíka. Po obsazení Československa v roce 1939 odmítl pomoci svému mladšímu bratru Fridrichovi při útěku z protektorátu a ubytovat ho, ale vysvětlil mu, že obsazení Československa nesleduje strategický cíl připravit útok na Sovětský svaz, jak se mylně domnívá, ale je namířeno proti západním mocnostem. Pro svou spolupráci s prvním ilegálním ústředním vedením Komunistické strany Československa byl v březnu 1941 zatčen a vězněn. Jeho život se končí v září 1941 v Drážďanech, kde spáchal sebevraždu. Uvádí se, že svá poslední slova napsal na bílé záložce kalhot; zněla: „Umírám čestně.“

Kryštof Kolumbus

Kryštof Kolumbus byl janovský mořeplavec a kolonizátor narozený v Janovské republice v dnešní severozápadní Itálii. Ve službách Katolických králů Španělska uskutečnil čtyři plavby přes Atlantský oceán, které v Evropě probudily zájem o nový kontinent, později nazvaný Amerika. Tyto výpravy a Kolumbovy snahy o založení trvalých sídel na Hispaniole zahájily španělskou kolonizaci, která vyústila v soutěž evropských mocností o kolonizaci Jižní i Severní Ameriky. V době, kdy začínala evropská světovláda i hospodářská soutěž mezi evropskými královstvími, která se snažila zbohatnout zakládáním obchodních cest a kolonií, získal Kolumbův návrh na dosažení Asie obeplutím Země západním směrem podporu u španělského královského dvora, který v něm viděl naději pro obchody s kořením. Během své první cesty v roce 1492 dosáhl Kolumbus místo plánovaného Japonska břehů Bahamských ostrovů a přistál na místě, které pojmenoval San Salvador. Během tří dalších výprav navštívil Velké i Malé Antily, pobřeží Venezuely a Střední Ameriky, které zabral pro Španělské impérium. Kolumbus nebyl prvním Evropanem, který navštívil Ameriku – o pět století dříve jejích břehů dosáhla norská expedice vedená Leifem Erikssonem, která založila kolonii na dnešním Newfoundlandu. Přesto teprve Kolumbovy cesty zahájily trvalé styky s Amerikou a podnítily několik století dlouhé období evropské kolonizace, čímž měly velký vliv na vývoj moderního Západního světa. Sám Kolumbus viděl svůj úspěch hlavně v šíření křesťanství. Kolumbus nevěděl, že objevil pro Evropu nový kontinent a obyvatele objevených zemí nazval Indios . Stejně tak ale název mohl odkazovat na spiritualitu a duchovní založení obyvatel nového kontinentu, kteří tak podle Kolumba žili v souladu s Bohem a se silnou vírou v Boha (latinsky in De...

Karel Kovařovič

Narozen 9. 12. 1862 v Praze, zemřel 6. 12. 1920 tamtéž. Hudební skladatel, dirigent, publikace z oboru hudby, překlady libret.

Josef Koudelák

Josef Koudelák byl český spisovatel a sběratel folkloru. Narodil se v rodině obuvnického mistra Františka Koudeláka a jeho manželky Anežky jako druhé z jejich čtyř dětí. Po studiu čtyř tříd na reálném gymnáziu v Litovli vystudoval učitelský ústav v Olomouci, kde maturoval v roce 1925. Po roce bez zaměstnání, kdy vypomáhal v zemědělství, učil na různých obecných a měšťanských školách. V letech 1958–1960 byl ředitelem národní školy v Bělkovicích, kde ukončil svůj život sebevraždou. Roku 1932 se v Novém Jičíně oženil. Manželé Koudelákovi měli dvě děti. Na rodném domě v Seničce byla v roce 1999 odhalena pamětní deska. Rozsáhlé dílo Josefa Koudeláka se dělí na dvě části. Do roku 1930 psal poezii, poté se věnoval próze. Jeho romány se věnují vesnickému životu. Byl členem Moravského kole spisovatelů a dalších uměleckých spolků. Román Na dřevě kříže byl v roce 1935 oceněn 3. cenou Moravskoslezské země. Bohemista Jiří Haller ocenil na románu Hraničáři „poctivý jazyk a krásný sloh... ušlechtilou tendenci a životní optimismus“.

Josef Korzer-Cachée

Josef Kocourek

byl český prozaik, básník, fejetonista a učitel.

Jiří T Kotalík

Doc. PhDr. Jiří T. Kotalík, CSc., je český historik umění. Narodil se 14. února 1951 v Praze do rodiny historika umění Jiřího Kotalíka, jenž patřil k největším českým odborníkům na moderní výtvarné umění a který přednášel na bratislavské Vysoké škole výtvarných umění. Studia dějiny umění-historie na MU v Brně a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v letech 1969–1974 doktorát filozofie – FF UK Praha, 1975 kandidatura – FF UK Praha, 1986 doktorát filozofie získal tamtéž v roce 1975 a kandidaturu v roce 1986, dále pak docenturu na AVU v roce 1990 docentura – AVU, 1990 Zaměstnání Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody FF UK v Praze od 1. 1. 1984 jako asistent katedry dějin umění na Akademii výtvarných umění, externě ale již od roku 1980 na katedře architektury vedené tenkrát doc. Bělohradským v letech 2003–2004 generální ředitel Národního památkového ústavu od roku 2003 vedoucí katedry teorie dějin umění na AVU v období 1997–2003 a 2010–2014 rektor Akademie výtvarných umění v Praze Publikace Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří T. Kotalík Je autorem nebo spoluautorem například těchto publikací: Josef Gočár, spoluautor, Praha : Titanic, 2010, ISBN 978-80-86652-44-3 – část Josef Gočár a výtvarní umělci Socha domu Jiřího Kaloče, Praha : Argus, 2008, ISBN 978-80-254-3280-8 Obrazy z dějin české architektury, spolu s Davidem Vávrou, Praha : Titanic : Grada, 2003, ISBN 80-85909-94-4 Letem českým světem, spoluautor textů, Lomnice nad Popelkou : Studio JB, 1999, ISBN 80-900903-6-2 Jaroslav Fragner : náčrty a plány, úvodní stať, Praha : Galerie Jaroslava Fragnera, 1999 Toskánský palác v Praze : historie a rekonstrukce stavby, spoluautor, Praha : Ministerstvo zahraničních věcí České republiky : Architektonický ateliér Pavla Kupky : Sdružení umění a řemesla, 19...

Jelena Nikolajevna Koševaja

Celým jménem Jelena Nikolajevna Koševaja. Povoláním učitelka. Ukrývala Hrdinné kosmomolce z Krasnodonu a pomáhala jim přestože si byla vědoma nebezpečí.