Všichni Autoři a témata

Jiří Kuliš (3)

Práce z oboru hoteliérství a kuchařské recepty.

Jiří Kučera (3)

Jiří Kučera je bývalý český hokejový útočník, bývalý reprezentant České republiky a Československa. V roce 2015 byl uveden do Síně slávy českého hokeje. V nejvyšší československé lize debutoval v sedmnácti letech v sezóně 1983/84. S výjimkou dvou ročníku , kdy jako voják působil v Dukle Jihlava, hrál ve Škodě Plzeň až do roku 1990. Dvakrát se stal nejlepším střelcem klubu v sezóně. V roce 1990 přestoupil do finského klubu Tappara Tampere, kde strávil čtyři úspěšné sezóny. Od roku 1994 pak hrával nejvyšší švédskou ligu za Luleå HF. Po dvou letech se vrátil domů do tehdy ambiociozního týmu Plzně, týmu se však příliš nedařilo a následující ročník odehrál opět v zahraničí v Klotenu. Poté hrál ještě tři sezóny opět ve švédské Elitserien za Luleu. Pro zdravotní potíže ukončil v roce 2001 aktivní kariéru a začal se věnovat trenérství. V současnosti pracuje jako hokejový trenér. Vedl několik prvoligových celků, v extralize působil především v týmu HC Litvínov, kde pracoval nejen jako asistent, ale i jako hlavní trenér. Kučera reprezentoval Československo, ČSFR a Česko celkem na osmi světových šampionátech – 1987, 1989, 1990, 1991, 1993, 1994, 1995 a 1996, kde se stal mistrem světa. Na tomto mistrovství vstřelil pět branek a byl ve finále proti Kanadě autorem poslední branky šampionátu. Zúčastnil se také Zimních olympijských her 1994 a neúspěšného Světového poháru 1996.

Jiří Kubička (1)

Jiří Kubička byl český lékař, mykolog, mykotoxikolog a balneolog–revmatolog, který se zasloužil za obnovu a rozkvět jihočeského lázeňství, zejména lázní v Třeboni, a spoluobjevení a zavedení účinné léčby faloidních otrav.

Jiří Křížek (1)

Narozen 1932 v Praze. MUDr., psychiatr a lékař. Od r. 1966 v emigraci. Zabývá se psychopatologií; jeho celoživotním koníčkem je lepidopterologie, zejména fotografování motýlů.

Jiří Křivánek (6)

Narozen 1959. Lesník, autor mysliveckých příběhů. Též autor vzpomínkové knihy z výkonu základní vojenské služby.

Jiří Koťátko (5)

Narozen 2.10.1899 v Turnově, zemřel 12.2.1962 v Praze. Ing., dr., vysokoškolský profesor, publikace z oboru zemědělství a politiky.

Jiří Košťál (3)

Ilustrátor publikací z oboru automobilismu.

Jiří Kössl (5)

Narodil se v Českých Budějovicích, CSc., pracovník katedry tělesné výchovy, práce z oboru historie olympismu a českého trampingu.

Jiří Kolbek (3)

Narozen 1.7.1946 v Rakovníku. RNDr., CSc., asistent Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, zaměřen na geobotaniku a taxonomii. Práce v oboru, publikovány časopisecky.

Jiří Klůc (6)

Narodil se v roce 1996 v Karlových Varech. Dětství strávil v západočeském Sokolově, jehož název odkazuje na bitvu u Sokolova, která výrazně ovlivnila jeho budoucí publicistickou činnost. Odmaturoval na gymnáziu v Ostrově, následně nastoupil studium dějepisu a základů společenských věd na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se příběhy příslušníků československé zahraniční armády za druhé světové války, příběhy Němců – antifašistů, historií vojenské hudby a regionálními dějinami Sokolovska. Snaží se formou odborných i populárně-naučných článků veřejnosti přiblížit osudy našich předků, které zůstaly neprávem zapomenuty, ať už tím, že byli nuceni emigrovat či je zkrátka komunistický režim vymazal z historie. Věnuje se rovněž přednáškové činnosti. Zvítězil v evropské historické soutěži Eustory, ve Středoškolské odborné činnosti v oboru historie. Získal cenu časopisu Dějiny a současnost , Asociace učitelů dějepisu ČR a řadu dalších ocenění. www.jirikluc.cz

Jiří Kaňka (3)

Narozen 28. 6. 1925 v Praze, zemřel 18. 7. 2005 v Hutích. Prof. MUDr., DrSc., gynekolog, zaměřen na onkogynekoligii a cytologii .

Jiří Kabele (2)

Narozen 3.4.1946 v Praze. Doc., PhDr., klinický sociolog, práce z oboru preventivní pediatrie, o problematice rodiny a vývoje společnosti, práce o morfologii dětské knihy.

Jiří Jurečka (6)

Editor knihy valašské poezie, autor publikací z oblasti ochrany přírody, nakladatelský redaktor a autor vzdělávacích publikací z českého jazyka.

Jiří Jírů (2)

Narozen 30.7.1942 v Praze. Fotograf; umělecká, reportážní a portrétní fotografie. Žije v ČR a Belgii.

Jiří Jirka (1)

Narozen 7.11.1953 v Praze. Výtvarník, malba, kresba, knižní ilustrace.

Jiří Jaroš (2)

Jiří Jaroš se narodil 16. ledna 1896 ve Velkém Meziříčí jako osmé dítě stolařského mistra Karla Jaroše. V letech 1907-1911 absolvoval reálku ve Velkém Meziříčí. Poté začal studovat Státní průmyslovou školu v Brně, kterou 24. března 1915 ukončil maturitou. Jako dobrovolník byl 15. dubna 1915 zapsán u pěšího pluku 81 v Jihlavě, kde absolvoval krátký základní vojenský kurz. Když ke konci října téhož roku ukončil školu na důstojníky v záloze, byl jmenován kadetem a zástupcem velitele čety. V lednu 1916 byl povolán na východní frontu, kde byl 14. června 1916 na Zlaté Lípě raněn do ruky a u Hajvaronky na Strypě padl do ruského zajetí. Po uzdravení vstoupil 26. července 1916 v Dobrudža do srbského sboru dobrovolníků, kde byl s hodností poručíka ustanoven velitelem čety. 28. března následujícího roku přešel jako důstojník k československým legiím v Rusku, kde do června 1917 pracoval jako náborový komisař a snažil se získat dobrovolníky pro československé legie. Od července působil rok coby velitel čety u 7. střeleckého pluku, tzv. Tatranského, pak zastával funkci prozatímního velitele roty, od září 1918 provizorního velitele praporu a v říjnu se jako definitivní velitel roty zúčastnil bojů s bolševiky na sibiřské magistrále. Ke 30. červnu 1919 byl přemístěn ke štábu 2. střelecké divize a v hodnosti štábního kapitána ustanoven náčelníkem výzvědného oddělení. Na konci října byl ve stejné funkci přidělen k operačnímu oddělení divizního štábu. 20. června 1920 se konečně vrátil do vlasti, už v hodnosti majora ruských legií. Na výzvu ministerstva národní obrany zůstal sloužit v československé armádě, vystudoval dvouletou Vysokou školu válečnou v Praze. V rámci studia absolvoval stáže u jezdeckého i dělostřeleckého pluku a také se zúčastnil cvičení Zemského vojenského velitelství v Praze. Po ukončení studií byl jmenován důstojníkem generálního štábu a v září 1923 byl přeložen k 6. divizi v Brně. Od prosince téhož roku pracoval jako přednosta zpravodajského oddělení štábu Zemské...

Jiří Janáček (4)

Jiří Janáček je středoškolský a vysokoškolský pedagog, literární vědec, kritik a publicista. Ve své práci se zaměřuje na divadlo , zvláště loutkové. Přispívá do regionálního, celostátního a odborného tisku Po odchodu do důchodu mapuje německé divadlo v Liberci. V letech 1969–1990 vyučoval český jazyk a literaturu na Střední ekonomické škole v Liberci, odtud přešel na Fakultu pedagogickou Technické univerzity.

Jiří Ignác Linek (4)

Jiří Ignác Linek byl český hudební skladatel 18. století, známý svým přínosem v oblasti klasické hudby, zejména v rámci české tradice. Narodil se 23. ledna 1725 v Bakově nad Jizerou a byl významnou osobností ve vývoji české hudby v období baroka. Linkovy skladby zahrnují řadu chrámových skladeb, symfonií, komorních děl a vokálních skladeb. Jeho styl se vyznačoval včleňováním lidových prvků do klasických forem, což bylo u českých skladatelů té doby běžné.

Jiří Hornát (3)

Překladatel z angličtiny.

Jiří Holub (3)

Narozen 5.9.1920 v Jihlavě. MUDr., CSc., odborný asistent dětské kliniky, práce z oboru.

Jiří Heřt (4)

Jiří Heřt byl český lékař, profesor anatomie a druhý předseda českého klubu skeptiků Sisyfos. Po ukončení gymnázia v Lounech studoval lékařství na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a asistoval v Anatomickém ústavu u profesora Ladislava Borovanského. Na jeho doporučení nastoupil po promoci do Anatomického ústavu Lékařské fakulty UK v Plzni k profesoru Jaroslavu Kosovi. Zde se jako člen výzkumného týmu zabýval nejprve obecnými otázkami růstu kostí a jejich cévního zásobení, později rovněž adaptací kostí na funkční zátěž. V roce 1960 obhájil kandidátskou práci a o tři roky později habilitační práci na téma Regulace růstu dlouhých kostí do délky. Výsledky tohoto výzkumu měly přímý dopad na klinickou praxi a staly se součástí Tošovského a Stryhalovy monografie Dětské zlomeniny, vydané roku 1967. Úzkou spolupráci navázal s kolegy na plzeňské ortopedické klinice a do konce 60. let publikoval ve oboru anatomie více než 70 vědeckých článků. Tým profesora Kose na plzeňské lékařské fakultě vydal skripta Přehled topografické anatomie a Topografická anatomie pro stomatology . Opět vyšla v roce 1990. Koncem 60. let pobýval pracovně v Alžírsku a po návratu domů se aktivně zapojil do politického dění jako zakládající člen Klubu angažovaných nestraníků. Po okupaci roku 1968 následoval okamžitý zákaz činnosti KANu a byl z Lékařské fakulty vyloučen. Někteří jeho kolegové zvolili emigraci a celý výzkumný tým zanikl. Od roku 1973 až do roku 1990 pak pracoval jako závodní lékař ve Válcovnách trub a železárnách v Chomutově Pod jeho vedením vznikla rozsáhlá epidemiologická studie Průzkum ischemické choroby srdeční a jejích rizikových faktorů v závodě VTŽ Chomutov . K anatomii se vrátil po pádu komunistického režimu v roce 1989 a roku 1990 již přednášel na ortopedickém kongresu v Praze. Odmítl nabídku vést plzeňský Anatomický ústav po Kosovi, ale navázal na svou vědeckou kariéru a v roce 1993,...

Jiří Heřman (3)

Autor a sestavovatel publikací vydavatelství Petrklíč.

Jiří Hercík (4)

Spisy z oboru elektrotechniky.

Jiří Hedánek (2)

Jiří Hedánek je překladatel starozákonních knih Bible a křesťanské literatury a spisovatel. Je členem Evangelické církve metodistické. Je ženatý, má dceru a syna. V 70. letech prošel „podzemním“ katolickým seminářem v tzv. Umlčené církvi. Na Filosofické fakultě UK později absolvoval obory lingvistika-fonetika a překladatelství-tlumočnictví. Tamtéž studoval hebrejštinu, na Husově teologické fakultě pak aramejštinu. Pod pseudonymem M. Š. Chašbaz napsal v 80. letech apologeticky zaměřenou knihu Vzkříšení, která vyšla česky na Západě a byla ilegálně šířena i v Československu. V letech 2001-2007 spolupracoval jako překladatel Starého zákona na projektu Nové Bible kralické v rámci Nadačního fondu Nové Bible kralické. Předtím pracoval externě od r. 1999 na stylistických korekturách starozákonních překladů NBK. Zároveň se účastnil překladu Bible i v projektu Český studijní překlad . Akademicky působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, věnuje se též tlumočení.

Jiří Havlín (1)

21. července 1900 Praha – 6. října 1971 Žatec, byl český spisovatel. Byl autorem desítek knížek různých žánrů, zejména dívčích a humoristických románků. Vystudoval gymnázium a pak pokračoval ve studiu na English University College v Praze. Tuto školu ukončil v roce 1923 a nastoupil úřednickou práci. Protože si potřeboval kvůli rodině přivydělat, začal v polovině třicátých let psát nenáročné příběhy pro mládež, pak už žánry měnil. Stal se i autorem sci-fi románů. Vydávalo mu je nakladatelství Zmatlík a Palička. Zmatlík byl jeho vzdálený příbuzný. Psal velice rychle, dokázal vytvořit sešitovou novelu během jednoho večera. Napsal jich desítky a podepisoval je různými pseudonymy. Mimo hlavního Vláďa Zíka také Jan Havlín, Jiří Havlín, Eva Marešová, Georg Bobbin či Eva Chválová. Některé práce dosáhly i dobré kvality, oceněn byl např. humoristický román Pan profesor a ostatní. Do roku 1939 bydlel v Praze a válečná léta prožil v Nezabudicích u Křivoklátu. V roce 1945 byl obviněn z kolaborace s Němci a tak se přestěhoval do Žatce. Přestal psát knížky, ale stal se dramaturgem pobočky divadla v Kladně. Po dvou letech se stal pracovníkem Svazu mládeže, pracoval v kulturním oddělení Družstva pěstitelů chmele a Domu osvěty.

Jiří Havlík (3)

Narozen 22.10.1928 v Zámostí , zemřel 25.4.2011. Prof. MUDr., DrSc. Infekcionista . Zabýval se hlavně bakteriálními a průjmovými onemocněními a léčením infekčních chorob antibiotiky a chemoterapeutiky. Publikace z oboru.

Jiří Gočár (2)

Narozen 12.6.1913 v Praze, zemřel 20.7.1979 tamtéž. Ing. arch., projektant, autor publikací v oboru.

Jiří Galler (4)

Narozen 7.9.1923 v Praze, zemřel 28.10.1949. Anglista, literatura z oboru.

Jiří Fuchs (5)

Jiří Fuchs je současný český mimoakademický filosof, lektor soukromé filosofické školy Academia Bohemica, šéfredaktor revue Distance, autor několika filosofických knih, bývalý a současný disident. Jiří Fuchs nemá akademické vzdělání ve filosofii, dle vlastních slov v interviev pro Konzervativní listy úspěšně absolvoval pouze základní školní docházku, na kterou navázal neúspěšným studiem průmyslovky. V rozhovoru pro televizi Noe uvedl, že filosofii studoval soukromě u dominikána Metoděje Habáně. Zásadním přínosem Jiřího Fuchse na poli filosofie je kritická revize základů lidského poznání – noetiky a de facto rehabilitace klasické metafyziky. Ve svých knihách Filosofie 2 – Kritický problém pravdy a Iluze Skeptiků se zabývá prověřením noetického tématu jako takového. Zároveň zde předkládá rozsáhlou polemiku se zakladateli novověké filosofie Descartem, Kantem, Hegelem a dalšími a poukazuje na jejich zásadní noetické omyly.

Jiří Formánek (3)

Narozen 6. 2. 1930 v Dobrušce, zemřel 12. 7. 2021. RNDr., CSc., zoolog, ornitolog, zaměřený zejména na kroužkování ptáků, pracovník Národního muzea , autor prací z oboru.

Jiří Foltýn (3)

Autor učebnic češtiny.

Jiří Finsterle (1)

Jiří Fiedler (3)

Narozen 5. 3. 1935 v Praze, zemřel 31. 1. 2014 v Praze. Promovaný filolog, překladatel z polštiny a srbochorvatštiny, znalec židovských památek v ČR, redaktor Albatrosu, svého času pracovník, Židovského muzea. Autor publikací z oboru židovských dějin a památek.

Jiří Fiala (6)

Narozen 3. 4. 1944 v Olomouci. Prof. PhDr., CSc., bohemista, literární historik, specializuje se na českou literaturu 18. a 19. století, regionální historii a folkloristiku.

Jiří Fencl (6)

Ing. Jiří Fencl , je dlouholetým dopisovatelem časopisů Střelecká revue, ATOM/ATM, Military revue Našeho vojska a Svět myslivosti. Je autorem asi 600 článků a seriálů o zbraních, z nichž některé v průběhu let vyšly také v celé řadě zahraničních časopisů. Dále je tvůrcem sedmi knížek o zbraních a jejich výrobcích - zbraňařích. Stěžejním dílem jeho dosavadní tvorby je obsáhlá encyklopedie „Systémy automatických zbraní“ .

Jiří Faltýnek (2)

Autor příručky pro výstavbu koupelen.

Jiří Dušek (5)

Narozen 1953. Ing. ekonomie, práce z účetnictví a daňové evidence.

Jiří Dunovský (4)

Prof. MUDr. Jiří Dunovský, DrSc. , doyen české pediatrie, zakladatel výzkumné laboratoře sociální pediatrie, SOS dětských vesniček, Dětského krizového centra, Společnosti sociální pediatrie v ČR a dalších zařízení a institucí na pomoc ohroženým dětem. Působil jako profesor-konzultant Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Pedagogické fakulty Karlovy univerzity v Praze, čestný člen Americké pediatrické společnosti a Slovenské pediatrické společnosti, dopisující člen Německé pediatrické společnosti, konzultant Českého výboru UNICEF, čestný člen Mezinárodního sdružení SOS dětských vesniček, člen několika správních rad nestátních organizací v péči o dítě. Publikoval více než 250 odborných prací a knih v oboru pediatrie a sociální pediatrie.

Jiří Drašnar (4)

Narozen 31. 3. 1948 v Náchodě, zemřel 17. 3. 2013 v USA. Spisovatel, tvůrce filmu, také autor práce z oblasti finančních spekulací, povoláním ekonom. Od roku 1979 žil v emigraci .

Jiří Dolejš (3)

Narodil se 24. ledna 1961 v Praze. Od roku 1984, kdy vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické, si před jméno píše titul Ing. Na své alma mater později také čtyři roky vyučoval. Během své kariéry působil například jako vědecký pracovník Prognostického ústavu Československé akademie věd a Ústavu hospodářské politiky. V roce 1989 vstoupil Jiří Dolejš do KSČ , kde v letech 1999 - 2009 zastával post místopředsedy. Pracoval také jako vedoucí teoreticko-analytického pracoviště ÚV KSČM.

Jiří Cieslar (5)

Prof. PhDr. Jiří Cieslar byl český filmový a literární kritik a vysokoškolský pedagog. Od roku 1995 vedl Ústav filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1969 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory komparatistika u profesora Václava Černého a historie. Po zrušení Katedry komparatistiky a vyhnání Černého z fakulty, přešel na obor filmová věda na Katedře divadelní a filmové vědy, kterou absolvoval roku 1974. Do roku 1990 pracoval jako redaktor ve fimovém týdeníku Záběr. S manželkou inženýrkou Evou Cieslarovou měl tři dcery a dva syny. V roce 1976 se s manželkou podílel na založení, resp. obnovení spolku SIE . Od května 1976 do prosince 1988 toto proměnlivé sdružení 12–18 přátel vydávalo strojopisný kulturně-politický měsíčník Acta incognitorum , kde Cieslar publikoval řadu filmových kritik a esejů . Ve svobodném režimu začal přednášet na Katedře divadelní a filmové vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde byl v roce 1996 jmenován vedoucím samostatné Katedry filmové vědy. Stal se též interním redaktorem obnoveného týdeníku Literární noviny, po jeho přesunu do Brna v roce 2005 spoluzakládal pražský týdeník A2. Mimo ně publikoval také v časopisech Světová literatura, Respekt, Revolver Revue, Reflex, Týden a v odborných periodikách Film a doba a Iluminace. V roce 2003 byl jmenován profesorem a získal Cenu F. X. Šaldy „za vynikající výsledky v oblasti umělecké kritiky a kritické publicistiky“. Byl členem Mezinárodní federace filmových kritiků . Od puberty trpěl bipolární afektivní poruchou. V lednu 2006 spáchal sebe...

Jiří Chyský (4)

Narozen 17.4.1906. JUDr., CSc., vědecký pracovník Ústavu státu a práva Československé akademie věd. Práce v oboru, též autor publikací v oboru turistiky.

Jiří Chalupa (4)

Narozen 31. 5. 1966 v Brně. Vysokoškolský pedagog se zaměřením na dějiny a literaturu Španělska a Latinské Ameriky, též autor sci-fi povídek.

Jiří Cetl (3)

Narozen 31.12.1925 v Brně, zemřel 2002. PhDr., DrSc., asistent katedry dějin filosofie a logiky, práce z dějin filosofie.

Jiří Čepelák (5)

Jiří Čepelák, známý také jako Juraj Čepelák byl zoolog, entomolog a pedagog. V entomologii se zabýval škůdci rostlin a hlavně dipterologií. Po skončení základní a střední školy absolvoval studium přírodních věd na Karlově univerzitě v Praze, kde mu kromě jiných přednášel i profesor Jaroslav Heyrovský – pozdější nositel Nobelovy ceny za polarografii. Po letech odborné práce v různých vědeckých institucích v bývalém Československu začal v roce 1952 pracovat jako odborný asistent a později jako docent a vedoucí katedry zoologie na Vysoké škole zemědělské v Nitře. Byl proděkanem na bývalé zootechnické i agronomické fakultě. Je autorem více než 180 publikovaných prací, z nichž mnohé jsou přeloženy do světových jazyků. Katedra zoologie agronomické fakulty se pod jeho vedením stala známou a jeho zásluhou rozvíjela čilé kontakty s muzei a výzkumnými ústavy v Německu, Anglii, Francii, Bulharsku, Kanadě a tehdejší Jugoslávii. Všechny práce měly a mají význam nejen pro vědu, ale i pro praktické zemědělství, ovocnářství a ekologii. Za vědecký přínos a zásluhy udělila Slovenská akademie věd docentu Čepelákovi v roce 1987 stříbrnou medaili a v roce 1988 dostal jako člen autorského kolektivu pracovníků Centra biologicko-ekologických věd SAV i cenu akademie za práci: Integrovaná ochrana cukrové řepy. V entomologii se Jiří Čepelák věnoval převážně dvoukřídlému hmyzu, zejména hlavně podřádu krátkorozí. Během života prováděl i preparátorské práce pro světoznámou firmu Staudinger & Bang-Haas. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jiří Čepelák na slovenské Wikipedii.

Jiří Brůna (3)

Narozen 26. 7. 1955 v Praze. Básník.

Jiří Brdlík (5)

Prof. MUDr. Jiří Brdlík, DrSc., byl významný český pediatr a zakladatel českého a slovenského dětského lékařství. Narodil se v rodině gymnazijního profesora v Přerově. V roce 1902 odmaturoval na Akademickém gymnáziu v Praze a poté nastoupil ke studiu medicíny na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Pro nemoc musel studium na tři roky přerušit a promoval až v roce 1911. V letech 1911 až 1919 vykonával funkci odborného asistenta na České klinice pro dětské choroby LF UK v Praze. V roce 1916 získal habilitaci pro obor dětského lékařství. Po vzniku samostatného Československa odešel v roce 1919 do Bratislavy, kde působil nejprve jako mimořádný a od roku 1920 jako řádný profesor dětských nemocí na Lékařské fakultě Univerzity Komenského. V letech 1919 až 1930 zastával funkci přednosty Dětské kliniky na LF UK v Bratislavě. V letech 1927/28 byl jmenován rektorem Univerzity Komenského a následujícím roce zastával funkci prorektora. Během svého působení na Slovensku prosazuje jako jeden z prvních důslednou lékařskou péči o dětské pacienty. Jako nejefektivnější instituce pro předcházení dětských chorob zřizuje na Dětské klinice v Bratislavě poradnu pro matky a kojence a poradnu proti tuberkulóze dětí. Spolu s doc. A. Churom provedl na bratislavské klinice hromadné očkování proti záškrtu. V roce 1930 se vrací zpět do Prahy, kde je jmenován přednostou I. Dětské kliniky LF Univerzity Karlovy. V letech 1934 až 1954 působí jako přednosta II. Dětské kliniky LF UK. V letech 1930 až 1957 je řádným profesorem patologie a terapie chorob dětských a novorozenců.

Jiří Bodlák (5)

Narozen 1.10.1927. Botanik a biochemik, zabývá se bylinářstvím, publikace a články z oboru.

Jiří Bobák (1)

Spis o vodáckém sportu.

Jiří Blažek (3)

Narozen 30. 10. 1922 v Uhříněvsi, zemřel 28. 6. 2017 v Praze. Malíř, grafik, typograf a ilustrátor, sběratel umění.

Jiří Blaha (4)

Ing. Jiří Bláha, PhD. . Stavební inženýr a stavební historik. Pracovník telčského pracoviště Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR. Zabývá se též problémy památkové péče. Publikuje práce o stavebním historickém vývoji konstrukcí, též regionální publicistika.

Jindřich Vybíral (4)

Jindřich Vybíral studoval bohemistiku, historii a dějiny umění na univerzitách v Ostravě, Brně a Londýně. Působí jako profesor a vedoucí katedry dějin umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. O architektuře 19. a 20. století vydal řadu studií a také knižní publikace.

Jindřich Volek (4)

Narozen 12. 9. 1928 v Protivíně, zemřel 1. 5. 2021. PhDr., překlad z angličtiny, práce z oboru moderních amerických dějin.

Jindřich Vacula (4)

Narozen 5.4.1925 v Albrechtičkách. PhDr. CSc. asistent katedry lehké atletiky, publikace z oboru.

Jindřich Teuchner (2)

Jindřich Teuchner, podle úředních dokladů Jindřich Teichner byl český básník. Narodil se jako nemanželský syn Jindřicha Teichnera , zřízence dráhy v Plzni a Marie Jiroutové . Jindřich Teichner se v roce 1902 se s Marií Jiroutovou oženil a syna legitimizoval. Vyrůstal v chudých poměrech, v osmičlenné rodině, která se často stěhovala. V říjnu 1907 došlo k vykolejení vlaku, při kterém byl otec Jindřich Teichner těžce zraněn a byla mu amputována noha v podkolení. Vyučil se v Praze typografem a od roku 1921 byl sazečem, grafickým dělníkem a typografem. Chorobu z povolání léčil opakovaně u moře v Dalmácii a v horách. Podle vlastního tvrzení procestoval Sovětský svaz, o své cestě do Francie vydal v roce 1934 bibliofilii. Mezi jeho přátele patřili Konstantin Biebl, Jiří Karásek ze Lvovic, Emanuel Lešehrad a Ivan Olbracht. V roce 1942 se oženil, od roku 1945 byl členem Syndikátu českých spisovatelů. Zemřel v tuberkulózní léčebně. Dílo Jindřicha Teuchnera bylo ovlivněno prózami Jiřího Karáska ze Lvovic. Často vyzdoboval svá díla, převážně vytištěná bibliofilsky, svými grafikami nebo grafikami významných umělců. Pod svým jménem nebo pseudonymem Jiroutka přispíval do časopisů Lumír, Fronta, a j., . V pohnutých dobách těsně před Mnichovskou dohodou a vznikem Druhé republiky vyjádřil Jindřich Teuchner svůj vztah ke Slovensku v poetickém textu Krása a mohutnost slovenských hor .

Jindřich Schneider (6)

Jindřich Pejchar (4)

Narozen 13. 11. 1919. Sportovní redaktor, práce o osobnostech československé kopané.

Jindřich Mošna (4)

Narozen 1.8.1837 v Praze, zemřel 6.5.1911 v Praze. Herec Národního divadla, autor sólových výstupů a memoárové publikace.

Jindřich Kovařík (3)

Jindřich Kovařík byl český malíř, ilustrátor, grafik a typograf. Jindřich Kovařík vystudoval v letech 1948–1953 v Praze Státní grafickou školu a Vysokou školu umělecko-průmyslovou pod vedením profesora Josefa Nováka. Od roku 1952 se věnuje knižní ilustraci, většinou pro dětské čtenáře. Jako typograf a ilustrátor pracoval pro celou řadu nakladatelství. Po období svobodného povolání se v letech 1968–1988 stal výtvarným redaktorem nakladatelství Albatros. Své ilustrace publikoval také v časopisech Zlatý máj, Mateřídouška, Sluníčko, Ohníček a Pionýr. Ilustroval více než 140 publikací a jako spoluautor se podílel na patnácti animovaných kreslených filmech. Byl členem SČUG Hollar, SVU Mánes a od roku 1990 Klubu ilustrátorů dětské knihy. Svou tvorbou byl zastoupen na dvaceti autorských a na více než 130 společných výstavách doma i v zahraničí. Za svou práci získal celou řadu ocenění. Žil v Praze, zabýval se volnou grafikou, malbou, ilustrátorskou a plakátovou tvorbou. Zemřel 8. srpna 2019.

Jindřich Kabát (4)

Jindřich Kabát byl český spisovatel, psycholog a vysokoškolský učitel. Mezi roky 1992 a 1994 zastával post ministra kultury České republiky. Jindřich Kabát je od roku 2000 jmenovaný soudní znalec pro obor psychologie a psychopatologie Hlavní témata: Obecná a speciální psychopatologie, sociální psychologie a životní styl, psychologie umění, sociální patologie a totalitní režimy, psychologie komunismu. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Kabát Knihy / ve sbornících: Knihy: Od roku 1977 byl ženatý, manželka Gabriela, roz. Sládková, ředitelka Mezinárodního vězeňského společenství CZ, pět dětí, synové Martin , Jan a Michael , dcery Magdalena a Barbora .