11101–11160 z 153391 Autoři
Sara Raasch (6)
Narozena 26. srpna 1989 v Ohio, USA. Autorka trilogie YA fantasy: Snow like Ashes.
Více od autora
Sara Paretsky (8)
Sara Paretskyová je spolu se Sue Graftonovou a Marcií Mullerovou považována za zakladatelku novodobé ženské detektivky. Poté, co vystudovala politologii a historii v Chicagu, pracovala jako marketingová manažerka v pojišťovací společnosti. Během let si všímala, jak jsou ženy všeobecně znevýhodňovány, a v literární branži zvlášť, a tak v roce 1986 spoluzaložila organizaci Women in Crime a byla její první prezidentkou. Chtěla změnit vnímání ženy v soudobé detektivní literatuře, protože pozice detektivů a policistů byla do té doby mužskou doménou, a protože ženy byly jen tím, kdo „svým tělem nutil hodné hochy dělat špatné věci.“ Sara Paretsky chtěla vytvořit silnou ženskou hrdinku s prokresleným charakterem, která by mohla směle konkurovat svým mužským protějškům. A tak dala vzniknout V. I. Warshawské, chicagskému soukromému očku. Vic má italsko-polské kořeny, takže se v jejích příbězích odráží postavení evropských přistěhovalců, ale její případy se dotýkají i mnoha jiných společenských problémů. Každá z dosud 11 knih s Vic se točí kolem jiného typu obchodu, a autorka proto v tom kterém oboru podniká pečlivý průzkum. Sara nyní žije v Chicagu se svým mužem, bývalým námořním důstojníkem. V roce 1991 byla podle jejích knih natočena krimikomedie s Kathleen Turner v hlavní roli.
Více od autora
Sally Salminen (5)
Narodila sa na Alandských ostrovoch, pracovala ako slúžka vo Švédsku. Neskôr sa presťahovala do USA, kde napísala svoj najslávnejší román Katrina, ktorý bol preložený do viac ako 20 jazykov. Zomrela v Kodani.
Více od autora
Sally Rooney (9)
Sally Rooneyová je irská spisovatelka a scenáristka. Je známá především jako autorka románů, píše i krátká prozaická díla, recenze, eseje. Kromě prózy uveřejňuje i poezii. Vystudovala angličtinu na Trinity College Dublin, začala zde studovat také politiku, ale studium nedokončila. V roce 2013 získala magisterský titul v oboru americká literatura. Během studií se věnovala debatním soutěžím, v roce 2013 zvítězila na Mistrovství Evropy univerzit v debatování. Než se stala spisovatelkou, pracovala v restauraci na administrativní pozici, krátce působila jako redaktorka v literárním časopisu The Stinging Fly. Označuje se za marxistku, žije v Dublinu. Svůj první román napsala ve svých 15 letech. Od 2014 začala psát systematicky. V roce 2015 vyšel její esej Even If You Beat Me o soutěží v debatování, díky němu navázala kontakt s agentkou Tracy Bohanovou z Wylie Agency. Debutový román Rozhovory s přáteli dokončila během magisterského studia americké literatury. Román vyšel v roce 2017 a v roce 2018 byl nominován na Mezinárodní cenu Dylana Thomase Swansea University. a na Folio Prize za rok 2018. Román se stal knihou roku Sunday Times, Observeru a Telegraphu, dostal se do užšího výběru na cenu Sunday Times EFG Short Story Award a získal cenu Sunday Times/PFD Young Writer of the Year Award. Podle románu vznikl v roce 2022 televizní seriál. V roce 2018 vyšel její druhý román Normální lidi , který byl nominován na prestižní Man Bookerovu cenu, v roce 2018 získal titul Irský román roku v rámci Irish Book Awards a stal se knihou roku 2018 nakladatelství Waterstones. V roce 2018 získal knižní cenu Costa Book Award a v roce 2019 cenu British Book Awards, v témže roce byl zařazen do nominace na Dylan Thomas Prize a Women's Prize for Fiction. Román byl v roce 2020 adaptován do podoby televizního seriálu. V roce 2...
Více od autora
Rundfunk-Sinfonie-Orchester Leipzig (5)
Rundfunk-Sinfonieorchester Leipzig, známý také jako Lipský rozhlasový symfonický orchestr, je renomovaný německý orchestr s bohatou historií sahající až do jeho založení v roce 1923. Po celou dobu své kariéry byl orchestr spojen s vysíláním klasické hudby, nejprve pod záštitou Mitteldeutscher Rundfunk a později jako součást veřejnoprávního rozhlasu MDR . Soubor si získal renomé díky své interpretaci klasického repertoáru i soudobých děl.
Více od autora
Rudolf Šrámek-Hušek (5)
Rudolf Šrámek se narodil 14. února 1907 v Mladé Boleslavi. Protože pocházel z chudého prostředí, musel po gymnaziálních studiích v Pardubicích dva roky pracovat na poště. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze zaujal zoologa prof. K. Schäfernu a stal se jeho žákem, což určilo i další zaměření mladého vědce na hydrobiologii. V roce 1933 složil zkoušky státní, ale plánovanou zkoušku rigorózní se mu především z existenčních důvodů složit nepodařilo. Studium končil v letech hospodářské krize a byl rád, že po odsloužení vojenské povinnosti získal učitelské místo, což tehdy nebylo nic výjimečného. Dlouho působil jako výpomocný učitel na měšťankách, nedařilo se mu příliš i z toho důvodu, že onemocněl tuberkulózou. Aby získal definitivu, musel si doplnit aprobaci o češtinu a dějepis, před válkou pak učil na reálném gymnáziu v Čáslavi. Díky své výzkumné práci, v níž neustal ani při výuce na školách, se vypracoval na předního českého znalce perlooček a buchanek. Po zrušení gymnázia v roce 1943 i proto získal místo hydrobiologa v nově zřízené biologické laboratoři Státního ústavu vodohospodářského v Praze-Podbabě. Za okupace se mu podařilo založit hydrobiologickou stanici v Bohdanči u Pardubic, která byla bohužel po válce zlikvidována. Doktorát z přírodních věd získal až v roce 1945. V roce 1947 se habilitoval z hydrobiologie na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze. Chtěl se však plně věnovat svému výzkumu, a na to potřeboval být poblíž prostředí, které ho zajímalo, blízko rybníků. V roce 1950 se tudíž přestěhoval do Sedlice u Blatné a v letech 1951–1958 zde vedl nově zřízenou biologickou stanici, součást Ústředního ústavu biologického. Stanici, později přemístěnou do Třeboně, převzala po svém vzniku Československá akademie věd. Na přerušenou vysokoškolskou kariéru navázal Šrámek-Hušek jako externista až po šesti letech, když začal přednášet na Biologické fakultě UK v Praze. N...
Více od autora
Rudolf Skopec (4)
Rudolf Skopec byl historikem světové fotografie. Rudolf Skopec se narodil 7. července 1913 ve Velkém Meziříčí v rodině místního fotografa. V otcově ateliéru se později také vyučil. Po absolvování gymnázia pokračoval ve studiu fotografie na Lehr und Versuchsanstalt für Photografie v Mnichově. Již v mládí začal shromažďovat vše, co se týkalo fotografování. A už v roce 1939 mohl světu představit svoji první práci z dějin fotografie Sto let fotografie. Nebyl jen teoretik, ale patřil i k významným praktikům meziválečné avantgardy. Časem však jeho vlastní fotografická praxe ustupovala a sběratelství, popisování historie a pedagogická činnost převážila. Jeho pedagogická činnost byla spojena v letech 1940–1973 se Státní grafickou školou, v letech 1962–1975 přednášel na FAMU. Přednášel také v cizině. Významně se podílel na vytvoření sbírky Interkamera Národního technického muzea v Praze. Jeho největším a dodnes nepřekonatelným přínosem je autorství původního českého díla Dějiny fotografie v obrazech od nejstarších dob k dnešku, vydané Orbisem v roce 1963. Toto dílo bylo vytvořeno do značné míry na základě vlastní sbírky. Po Skopcově předčasné smrti ale byla jeho sbírka roztříštěna. Teprve více než dvacet let po jeho smrti v roce 1997 zakoupilo Uměleckoprůmyslové muzeum zbytky sbírky.
Více od autora
Rudolf Schuster (6)
Rudolf Schuster je slovenský politik a spisovatel po otci karpato-německého a po matce maďarského původu, bývalý prezident Slovenské republiky. V letech 1964 až 1990 byl členem Komunistické strany Slovenska. V letech 1983–1986 a 1994–1999 byl primátorem města Košice. V letech 1986–1988 byl předsedou Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích. V období 30. listopadu 1989 až 30. června 1990 zastával funkci předsedy Slovenské národní rady. Dne 29. května 1999 byl v přímých volbách zvolen slovenským prezidentem. Ve volbách v roce 2004 svoji funkci obhajoval, ale s 7,4 % odevzdaných hlasů se v prvním kole voleb umístil až na čtvrtém místě a ve funkci prezidenta jej nahradil vítěz druhého kola voleb Ivan Gašparovič. Vzdělání získával v Košicích, kde vystudoval Střední průmyslovou školu stavební, v letech 1954–1959 pokračoval ve studiu na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě, kde studoval obor inženýrské stavitelství. Později pokračoval ve vzdělávání vědeckou aspiranturou z oboru ekologie na Hornické fakultě Vysoké školy technické v Košicích, kde získal v roce 1984 titul kandidáta věd . Od roku 1960 pracoval jako projektant v Krajském zemědělském projektovém ústavu v Bratislavě, v letech 1960–1962 byl asistentem ve Slovenské akademii věd, v letech 1962–1970 pracoval ve Východoslovenských železárnách v Košicích jako referent, v letech 1971–1974 byl vedoucím sekretariátu a technickým asistentem podnikového ředitele Východoslovenských železáren. V letech 1974–1979 pracoval na národním výboru města Košice jako místopředseda pro služby, v letech 1979–1983 jako první místopředseda pro ekonomiku a v letech 1983–1986 se stal poprvé primátorem města Košice. V letech 1986–1989 byl předsedou Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích, od 30. listopadu 1989 do 30. června 1990 byl předsedou Slovenské národní rady, v letech 1990–1992 působil jako velvyslanec ČSFR v Kanadě a v letech 1993–1994 pracoval na Ministers...
Více od autora
Rudolf Schneider (7)
Rudolf Schneider byl československý politik německé národnosti a meziválčný poslanec Národního shromáždění za Německou nacionální stranu. Vystudoval národní školu v rodné obci, pak nastoupil do učení k otci jako malíř skla. Podle údajů k roku 1928 byl profesí malířem skla v Arnultovicích u Boru u České Lípy. Po parlamentních volbách v roce 1925 získal mandát v Národním shromáždění. Mandát ale získal až dodatečně roku 1928 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Alfred Rosche. V říjnu 1940 se stal členem NSDAP, v místní organizaci Arnultovice, od března 1943 v místní organizaci Bor.
Více od autora
Rudolf Říčan (4)
Rudolf Říčan byl český evangelický teolog, historik, duchovní Českobratrské církve evangelické, překladatel, publicista, editor, profesor Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké , od roku 1950 Komenského evangelické bohoslovecké fakulty v Praze. Po absolvování teologických studií ve Vídni, Praze, Aberdeenu, Glasgowě a historie na Filozofické fakultě UK u prof. Václava Novotného, působil jako středoškolský profesor na reálných gymnáziích ve slovenských městech Ružomberok a Veľká Revúca . Od prosince 1925 vikář, později farář farního sboru Třebíč, následně tuto funkci vykonával v Hustopečích u Brna a v letech 1935–1946 v Bohuslavicích nad Metují. Souběžně s plněním svých povinností duchovního na základě úspěšné obhajoby disertační práce Johlin z Vodňan získal na HČEFB v Praze doktorát teologie , od roku 1935 na ní působil jako soukromý docent a později suplent za penzionovaného prof. Ferdinanda Hrejsu na katedře církevních dějin. Řádným profesorem oboru církevní dějiny se stal 4. 10. 1946, po vzniku Komenského evangelické bohoslovecké fakulty až do svého skonu ve stejném postavení zastával pozici vedoucího katedry dějin křesťanství. Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem druhé učitelské generace HČEFB/KEBF. Ve své akademické, publicistické, editorské, osvětové i badatelské práci se zaměřil zejména na zkoumání duchovních kořenů české reformace, její vznik a vývoj v širokých evropských, později světových souvislostech. V centru jeho pozornosti tak mj. stáli nejen Jan Hus a jeho předchůdci, ale zvláště původní Jednota bratrská, Jan Amos Komenský a dějiny českých i slovenských evangelíků v 19. století. Patřil k předním znalcům naší i zahraniční protestantské písňové tvorby, byl uznávaným autorem řady církevněhistorických studií, monografií a syntéz, překladatelem, spoluvydavatelem cenných li...
Více od autora
Rudolf Pečman (5)
Narozen 12. 4. 1931 ve Starém Městě u Místku, zemřel 16. 12. 2008 v Brně. Prof. PhDr., DrSc., muzikolog zaměřený na hudbu 17.-20. stol.
Více od autora
Rudolf Jirkovský (8)
Český analytický a jaderný chemik . Profesor Vysoké školy báňské, autor řady vysokoškolských učebnic a odborných publikací, popularizátor chemie, spoluobjevitel minerálu Slavíkit. Dne 29. března 1902 se v Pavlíkově narodil ve statku, jehož zbylá část stojí za Kampeličkou, manželům Jirkovským jako jejich druhé dítě, syn Rudolf. Po vychození obecné školy v Pavlíkově začal v roce 1915 navštěvovat státní reálku v Rakovníku, kterou v roce 1921 absolvoval s vyznamenáním. Od raného mládí projevoval živý zájem o přírodu, a tak mu rodiče umožnili po maturitě zahájit vysokoškolské studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde se zaměřil především na přednášky z chemie, mineralogie a geologie. Svá vysokoškolská studia uzavřel v roce 1927, kdy byl na Karlově univerzitě promován na doktora přírodních věd. Na Přírodovědecké fakultě získal své první zaměstnání jako asistent na ústavu mineralogie vedeném zakladatelem české geochemie profesorem Slavíkem. V roce 1929 přijal nabídku Vysoké školy báňské v Příbrami a začal působit v jejím chemickém ústavu. Zde vypracoval svoji habilitační práci, kterou obhájil v roce 1931 a stal se tak na této škole docentem anorganické a analytické chemie a prubéřství. V roce 1935 byl ustanoven i docentem hornické chemie. Předmětem jeho vysokoškolských přednášek a hlavním vědeckým zájmem byla především chemická analýza v hornictví a hutnictví, zejména pak uplatnění radiochemických metod v této oblasti. Po uzavření českých vysokých škol nacisty v listopadu 1939 získal docent Jirkovský místo na příbramském gymnáziu, kde až do konce války vyučoval chemii a přírodopis. Když v roce 1945 zahájily české vysoké školy znovu svou činnost, byla Vysoká škola báňská rozhodnutím vlády přemístěna z Příbrami do Ostravy. Docent Jirkovský byl jmenován jejím mimořádným a brzy nato řádným profesorem. Byl ustanoven vedoucím ústavu analytické chemie, později zastával funkci proděkana a děkana hutnické...
Více od autora
Rudolf Hromada (5)
Rudolf Hromada byl autorem esperantských slovníků a překládal do esperanta české autory, především básníky. Profesí vedoucí úředník. Překládal ze všech českých básníků . Jeho překlady vycházely v esperantských časopisech celého světa. Výbor z jeho překladů vyšel v ročence Panoramo Českého esperantského svazu pod názvem Intima Triptiko. Hromada byl hlubokým znalcem jazyka, vynikající teoretik, vedoucí osobnost spolu s dr. Kamarýtem čs. esperantského hnutí, rovněž po celá desetiletí, které organizoval i mezinárodně, a položil základy k jeho vysoké tradici jako generální tajemník Čs. svazu esperantistů v roce 1922. Zakladatel spolu s K. Bouškou a redaktor bývalého časopisu Ĉeĥoslovaka Gazeto s přílohou Nova Eŭropo, kde hájil práva malých národů a dlouholetý redaktor a vydavatel časopisu La Progreso, jednoho s nejvyšší úrovní, a po druhé světové válce druhý redaktor časopisu Esperantista. Autor několika výborných slovníků . Přeložil: Popol-Sumigo En Aŭstrio , do češtiny přeložil předmluvu Zamenhofovu k první učebnici esperanta Antaŭparolo de Zamenhof al la Unua Libro. Hlavním jeho překladem je Fučíkova reportáž Riporto Skribita Sub Pendumila Maŝo.
Více od autora
Rudolf Brunngraber (7)
Rakouský spisovatel, novinář a malíř, který spolupracoval s Otto Neurathem. Jeho romány byly přeloženy do osmnácti jazyků a prodalo se jich víc než milion výtisků. Román Radium v roce 1937 adaptoval pro rádio Günter Eich. Dle Milena Verlag jeden z nejzajímavějších rakouských spisovatelů 20. století.
Více od autora
Rudolf Beták (7)
Narozen 2.1.1919 Trenčín-Kubrá, zemřel 26.5.1986 v Bratislavě.Autor učebnic ruštiny, francouzštiny a němčiny.
Více od autora
Rosie Walsh (4)
Anglická spisovatelka a producentka dokumentárních pořadů. Píše knihy také pod pseudonymem Lucy Robinson.
Více od autora
Rosa Liksom (4)
Rosa Liksomová, vlastním jménem Anni Ylävaara, je finská spisovatelka a fotografka. V literatuře se proslavila zejména svými povídkami, ve kterých z nezúčastněného pohledu líčí život lidí v odlehlých částech severního Finska i ve velkoměstech. Za román Hytti nro 6 získala v roce 2011 Cenu Finlandia.
Více od autora
Rosa de Sar (7)
RNDr. Mgr. Hana Blochová alias Rosa de Sar je česká publicistka, autorka knih o historických záhadách a počátcích křesťanství. Vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, výtvarnou kritiku na univerzitě v Brně, technologii restaurování na Vysoké Škole Chemicko-Technologické a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je členkou souboru středověké, lidové a alternativní hudby Kvinterna. Zpívá a hraje na varhany, příčnou flétnu a harfu. Sólově nebo s Kvinternou vystupuje v ČR i v zahraničí.
Více od autora
Ronald Bergan (3)
Filmový historik, teoretik a publicista, narozený v Jihoafrické republice, v letech 2014-2020 vysokoškolský pedagog filmových studií na pražské Akademii múzických umění.
Více od autora
Roman Kaliský (5)
Roman Kaliský byl slovenský a československý spisovatel, dramatik, publicista a politik. V poválečné době byl členem Demokratické strany. Po únorovém převratu v roce 1948 jedním z funkcionářů Strany slovenské obrody, která byla loajálním spojencem komunistického režimu. Zasedal za ni v Národním shromáždění republiky Československé. Po roce 1968 politicky pronásledován, po roce 1989 opětovně aktivní ve veřejném a politickém životě. V letech 1936–1943 vystudoval gymnázium v Banské Bystrici a v Liptovském Svätém Mikuláši. Pak studoval chemické inženýrství na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě, ale studia nedokončil. V roce 1944 se účastnil Slovenského národního povstání. Po válce v letech 1946–1948 pracoval jako redaktor deníku Práca. Během únorového převratu patřil mezi hlavní postavy Strany slovenské obrody, která vznikla transformací prokomunistické frakce Demokratické strany. Strana slovenské obrody sice byla oficiálně deklarována jako loajální spojenec KSČ a nového režimu, ale její špičky přesto neunikly podezření komunistů. To se týkalo zejména Milana Poláka, který v rámci strany vedl spory s křídlem okolo Jána Ševčíka. Státní bezpečnost ve svém hlášení označovala Ševčíkovu frakci za skutečně loajální vůči státu a KSČ, zatímco Poláka a jemu blízké považovala za skryté stoupence Jozefa Lettricha. Polák měl být dokonce dohodnut s Lettrichem, že zůstane na Slovensku. Do Polákovy frakce byl počítán i Roman Kaliský. Ve straně zastával post šéfredaktora stranického tiskového orgánu Ľud . V hlášení StB se o něm píše: „I když se zdá, že píše v duchu lidovědemokratickém, naladěný je protikomunisticky a v kruhu svých straníků se s tím ani netají.“ V letech 1948–1954 byl poslancem Slovenské národní rady. Ve volbách v roce 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za Stranu slovenské obrody ve volebním obvodu Bratislava I. V parlamentu setrval až do ko...
Více od autora
Roman Jirák (7)
Narozen 20. 11. 1943 v Kamenném Újezdci, okr. Praha-západ. Doc. MUDr., CSc., psychiatr . Zabývá se demencí, farmakoterapií organických psychosyndromů a poruchami paměti. Publikace z oboru.
Více od autora
Roland Barthes (7)
Roland Barthes byl francouzský literární kritik a teoretik, filosof a sémiotik. Ovlivnil rozvoj strukturalismu a sémiologie. Rozpracoval pojem mýtus, kde popisuje referování o znaku jako o druhém řádu označování . U Barthova mýtu tedy splývá původní význam a stává se z nich jedno, ke kterému referuje jiný znak, u něhož ale chybí původní podstata . Svoji teorii objasňoval na příkladu titulní obálky časopisu Paris Match, na kterém byl vyobrazen salutující černoch. Pomocí mýtu však v něm lidé neviděli černocha, který salutuje, ale příslušnost kolonizovaných území a jejich oddanost Francii. Posmrtně vydané soubory
Více od autora
Robin Kerrod (6)
Známý astronom, člen Britské královské astronomické společnosti. Je autorem bestselleru ilustrovaný průvodce hvězdnou oblohou. Vydal řadu nástěnných hvězdných map pro školy a Vesmírnou encyklopedii na CD ROM.
Více od autora
Robert Vano (6)
Robert Vano je slovenský fotograf žijící v Praze. Narodil se v Nových Zámcích na Slovensku maďarským rodičům. Po maturitě v roce 1967 místo nástupu na vojnu emigroval přes Jugoslávii a Itálii do Spojených států, kde se uchytil jako kadeřník a vizážista. Byl asistentem módních fotografů, jako jsou například Horst P. Horst, Marco Glaviano nebo Leo Castelli. Od roku 1984 je samostatným fotografem. Působil v New Yorku, Paříži a Miláně a v Praze, kde fotografoval pro módní časopisy . Od roku 1995 žije v Praze, kde v období 1996–2003 pracoval jako umělecký ředitel v českém vydání časopisu Elle a poté do roku 2009 jako kreativní ředitel v agentuře Czechoslovak models. Od té doby pracuje jako fotograf na volné noze. Robert Vano je především módní a reklamní fotograf. Fotografuje černobílé portréty a akty na klasický film a používá také už málo používanou techniku platinotypie. Spolupracuje se světovými značkami, vede workshopy „Daylight nude“. Nejraději fotografuje při denním světle. Magazín Colour Planet jej v roce 2009 označil za „mezinárodně proslulého fotografa“ a umístil Vana na 11. místo v žebříčku patnácti nejvlivnějších českých gayů. V roce 2010 mu byla udělena Evropská cena Trebbia za tvůrčí činnost. Proslavily ho krom jiného mužské akty. Jedním z jeho hlavních uměleckých vzorů je např. i americký fotograf Bruce Weber. V roce 2009 se uskutečnila v pražském Mánesu Vanova dosud největší výstava, jejíž název The Platinum Collection odkazuje na jeho techniku.
Více od autora
Robert Smetana (7)
Narozen 29.8.1904 ve Vídni, zemřel 6.10.1988 v Brně. PhDr., DrSc., profesor hudební výchovy na Universitě Palackého v Olomouci, sběratel lidových moravských písní, muzikolog. Práce v oboru, vlastivědné práce o Olomouci.
Více od autora
Robert Sachs (1)
Americký autor, publikuje z oblasti ájúrvédy, orientální astrologie a přírodního léčitelství.
Více od autora
Robert Briffault (4)
Sociální antropolog a spisovatel, povoláním lékař. Publikoval anglicky a francouzsky, překládal z francouzštiny do angličtiny.
Více od autora
Robert Antonín (5)
Robert Antonín je český historik zabývající se dějinami vrcholného středověku ve střední Evropě, speciálně pak česko-polskými vztahy. V letech 1996–2002 vystudoval obor historie-filozofie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 2002 až 2008 absolvoval doktorské studium na Historickém ústavu FF MU. Mezi lety 2005 a 2011 zde pracoval jako výzkumný pracovník Výzkumného střediska pro dějiny střední Evropy. V roce 2008 se stal odborným asistentem na Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, kde působil do r. 2013. Od roku 2013 pak pracuje na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity, kde nyní působí jako děkan. V roce 2015 byl jmenován docentem. Je výkonným redaktorem časopisu Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis. Od roku 2009 je výkonným redaktorem Časopisu Slezského zemského muzea, řada B. Je autorem několika knih a většího množství článků zabývajících se především dějinami za vlády posledních Přemyslovců. Svou knihou Zahraniční politika krále Václava II. v letech 1283–1300 zásadním způsobem obohatil české historické bádání.
Více od autora
Robert Adam (4)
Robert Adam byl skotský architekt. Jeho otec byl stavitel William Adam. Vytvořil tzv. Adamův sloh, inspirovaný antickou a italskou renesanční architekturou a spojen s klasicismem. Spolu se svým bratrem Jamesem je považován za předchůdce slohu Ludvíka XVI. Studoval v Edinburghu a po období, kdy pracoval s otcem, zamířil do Říma a později do Londýna. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Adam na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Rob Parsons (6)
Rob Parsons pochází z Anglie. Původním povoláním je právník, ale ve Velké Británii je znám především jako zakladatel organizace Care for Family , jejíchž služeb využily již tisíce lidí. Další zástupy posluchačů se účastní jeho populárních seminářů na rodinná témata. Za svou službu rodinám byl vyznamenán britskou královnou. Česky vyšly jeho knihy Milovat proti všem předpokladům a K jádru úspěchu .
Více od autora
Rita von Eggeling (5)
Německá germanistka, autorka učebnic němčiny. Též se zabývá mediální výchovou. Působila též ve Španělsku, Spojených státech amerických a Singapuru.
Více od autora
Richard Bergman (7)
Richard Bergman je český textař, skladatel, spisovatel a malíř. Mimo jiných napsal texty písní těmto zpěvákům: Iveta Bartošová, Michal David, Karel Gott, Stanislav Hložek, Pavel Horňák, Jakub Smolík.
Více od autora
Richard Bachman (6)
Stephen Edwin King , některá díla vydal pod pseudonymem Richard Bachman, je americký spisovatel hororů, jeden z nejproduktivnějších a čtenářsky nejúspěšnějších autorů současnosti. Řada jeho knih a povídek byla zfilmována. Mezi jeho slavná díla patří knihy Carrie, To, Mrtvá zóna, Osvícení a série Temná věž, ve filmovém zpracování prosluly především na jeho dílech postavené snímky Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle . Jeho kniha Pod kupolí se v roce 2013 dostala na obrazovky americké televizní stanice CBS v seriálové podobě. V roce 1986 režíroval film Vzpoura strojů, k mnohým snímkům též napsal scénář , Creepshow , Řbitov domácích zvířátek , případně si v nich zahrál , Zhubni! , Spisovatelé ). Jeho kariéra spisovatele začala prakticky už v roce 1959, kdy se svým starším adoptovaným bratrem Davidem vydali místní noviny Dave's rag . Od roku 1962 studoval na Lisbon High School , kde se svým přítelem Chrisem Chesleyim vydali v roce 1963 sbírku 18 povídek s názvem People, Places and Things - volume I. O rok později publikoval dvoudílnou knihu The Star Invaders. První dílo, které bylo veřejně publikováno, byla povídka I was a Teenage Grave Robber a vyšla v časopise Comics Review v roce 1965. V roce 1966 ukončil úspěšně studium na střední škole a dostal stipendium na univerzitu. Roku 1970 absolvoval univerzitu v Oronu, obory angličtina a tvůrčí psaní se zaměřením na učitelství. Rok nemohl najít práci učitele, a tak pracoval v prádelně a psal povídky, které prodával do pánských časopisů. V lednu 1971 se oženil s Tabithou Spruce. Seznámili se v univerzitní knihovně v Maine – Orono, kde oba pracovali během studia. První povídku, Skleněná podlaha, mu vydali v časopise Startling Mystery Stories. Povídky, které napsal zpočátku tvorby, byly časem vydány v knize Night...
Více od autora
Riccardo Muti (6)
Riccardo Muti je uznávaný italský dirigent, který se proslavil jak v operní, tak v symfonické hudbě. Muti se narodil 28. července 1941 v italské Neapoli a má za sebou vynikající kariéru v čele předních světových orchestrů a operních domů. V letech 1968-1980 působil jako hlavní dirigent a hudební ředitel Maggio Musicale Fiorentino, poté se stal hudebním ředitelem Filadelfského orchestru a tuto funkci zastával až do roku 1992. Po svém působení ve Filadelfii byl Muti jmenován hudebním ředitelem milánské La Scaly, jednoho z nejprestižnějších operních domů na světě, kde zůstal až do roku 2005.
Více od autora
Riccardo Bacchelli (5)
Bacchelli Riccardo , italský spisovatel, básník, literární a hudební kritik, dramatik; jeden ze zakladatelů revue La Ronda. Historická trilogie Mlýn na Pádu líčí na osudech mlynářské rodiny historii Itálie od Napoleonova tažení do Ruska po 1. světovou válku. Jeho tvorba spojuje tradici realistického románu 19. stol. s moderní touhou po poznání, experimentálním hledáním i morálním neklidem. Česky vyšlo V neznámých mořích, Touha po Africe, Iride, Pláč syna Lavišova.
Více od autora
René Decastelo (7)
René Decastelo je český spisovatel a scenárista. Knihy publikuje ještě pod pseudonymem Božena Svárovská. René Decastelo se narodil v roce 1973 v Želivě. Po absolvování gymnázia v Pelhřimově studoval psychologii a pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, avšak vysokoškolské studium nedokončil. Působil v řadě českých lifestylových periodik, byl jedním z novinářů vydavatelství Stratosféra. Byl dlouholetým šéfredaktorem měsíčníku Esquire, podílel se na vzniku týdeníku Redhot a několika dalších časopisů. Do roku 2014 byl kreativním ředitelem vydavatelského domu Mladá fronta a šéfredaktorem časopisu forMEN. Podílel se jako dramaturg, scenárista a kreativní producent na seriálech Doktoři z Počátků, Ordinace v růžové zahradě, Ohnivý kuře, Modrý kód a Krejzovi. V sobotu 11. ledna 2020 odvysílala TV Prima první díl nového televizního seriálu od Decastela s názvem Slunečná. S bývalou manželkou Štěpánkou se jim v roce 2003 narodil syn Elias. V současnosti je podruhé ženatý s herečkou a moderátorkou Evou Decastelo . V září 2009 se jim narodil syn Michael a o rok později dcera Zuzanka.
Více od autora
Remy de Gourmont (8)
Remy de Gourmont byl francouzský prozaik, básník a kritik. Pracoval jako knihovník v Národní knihovně v Paříži . V roce 1886 se stal příznivcem symbolismu, který potom intenzivně propagoval a obhajoval. Byl jedním z nejvýznamnějších kritiků své doby . Ve svých románech byl ovlivněn Jorisem Karlem Huysmansem a Mauricem Barrèsem. Poslední léta svého života prožil kvůli svému onemocnění v ústraní. Byl pohřben na pařížském hřbitově Père-Lachaise .
Více od autora