9121–9180 z 154599 Autoři
Hérodotos (7)
Hérodotos z Halikarnássu byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu. Je po něm pojmenován měsíční kráter Herodotus. Mnoho cestoval . Soudil, že k historii je třeba přistupovat geograficky a ke geografii historicky . Ve svých Dějinách vytvořil v devíti knihách nejúplnější popis světa , známého Řekům ve druhé polovině 5. století př. n. l. Hérodotos se narodil v Halikarnássu v Malé Asii, kde se i politicky angažoval a zúčastnil se pokusu svrhnout místního tyrana Lygdamida. Po neúspěchu celé akce musel odejít do exilu na ostrov Samos, později se však vrátil a opět se zapletl do komplotu proti Lygdamidovi; tentokrát se zdarem. Přesto krátce nato rodné město navždy opustil a přesídlil zpátky na Samos. Kolem roku 447 př. n. l. pobýval v Athénách, kde navázal kontakty s řadou významných osobností, mj. se Sofoklem, který na Hérodota dokonce odkazuje ve svém díle Oidipus na Kolónu, a Periklem. V Athénách předčítal úryvky ze svého díla, zač dostával od města finanční odměnu; později odešel do nově založené kolonie Thúrie v jižní Itálii. Své Dějiny zveřejnil v úplné podobě nejpozději v roce 424 př. n. l. a brzy nato pravděpodobně zemřel. Pohřben byl v Thúriích. Hérodotos ve svém díle podrobně rozebral vznik a vývoj největší mocnosti soudobého světa – perské říše – a její konflikt s evropskými Řeky v prvních desetiletích 5. století př. n. l. Řecko-perské války vyplňují podstatnou část druhé poloviny jeho Dějin, bez jeho údajů by bylo jen velmi obtížné rekonstruovat složité předivo vztahů mezi jednotlivými řeckými obcemi, Peršany i dalšími aktéry zá...
Více od autora
Herbert Vollmann (8)
Herbert Vollmann – 1999) byl německý spisovatel. V roce 1934 vyhověl Abd-ru-shinově výzvě a následoval jej do osady Grálu na Vomperbergu v Tyrolsku. Zde začal duchovní cvičení. Ve správě Grálu působil ve vedoucí pozici až do smrti v roce 1999. Důvěrné rozhovory s Abd-ru-shinem mu umožnily rozvinout a prohloubit znalosti nabyté prostřednictvím Poselství Grálu
Více od autora
Herbert Friedrich (3)
Herbert Friedrich je německý spisovatel, především knih pro děti a mládež. Friedrich vystudoval v letech 1941-1944 učitelský ústav ve Frankenbergu. Roku 1944 byl odveden, bojoval na východní frontě a od roku 1945 do roku 1949 byl v sovětském zajetí ve Střední Asii. Po návratu pracoval jako dělník a pak jako učitel v Lomenu, Pirně a v Drážďanech. V letech 1958-1961 studoval na Institutu německé literatury při Lipské univerzitě. Od roku 1961 je spisovatelem na volné noze. Roku 1966 získal východoněmeckou uměleckou cenu Martina Andersena Nexö . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herbert Friedrich na německé Wikipedii.
Více od autora
Helle Helle (7)
Helle Helle je dánská spisovatelka. Její tvorba je charakteristická minimalistickým stylem vyprávění, vychází z banálních situací, každodennosti, téma zůstává nevysloveno ve smyslu „show, do not tell“. Česky vyšly tři její knihy v překladu Heleny Březinové.
Více od autora
Helga Thoma (8)
Narodila se v Klosterneuburgu v Dolních Rakousích.Vystudovala romanistiku a germanistiku ve Vídni. Od roku 1994 se živí vyhradně jako spisovatelka.
Více od autora
Helena Rytířová (7)
Manželka textaře Zdeňka Rytíře Helena je skvělá fotografka a kuchařka. Dokonce jedna z mála, kdo vaří dvě teplá jídla denně. Nikoho tedy nepřekvalilo, když napsala kuchařku a všechny obrázky si sama nafotila.
Více od autora
Helena Jarkovská (8)
Helena Jarkovská absolvovala v roce 1969 FTVS UK, specializace sportovní a rekreační gymnastika. Je zakladatelkou a propagátorkou českého aerobiku, zakladatelkou a ředitelkou České školy aerobiku a České školy spinningu.. Autorsky se podílela na televizních programech Cvičme v rytmu a vydala 4 videokazety s tématikou aerobní gymnastika. Zorganizovala 300 odborných seminářů, určených instruktorům aerobiku a podílela se na organizaci dvaceti mezinárodních seminářů o aerobiku v České republice a pěti českých a moravských kongresů o aerobiku. Působila jako lektorka školení instruktorů v Itálii, ve Švýcarsku a v Německu. Od roku 1972 pracovala v oblasti tělovýchovných služeb ve Sportpropagu ČÚV ČSTV, v letech 1987-89 v TJ Tatra Smíchov. Od roku 1990 je majitelkou Fit klubu H. Jarkovské v Praze 7 a specializuje se na aerobní formy cvičení.
Více od autora
Helen Bianchin (10)
Vyrůstala na Novém Zélandu a odmalička byla posedlá čtením a svou vlastní představivostí. Už jako dítě si psala povídky jen tak pro zábavu, a když dokončila školu, nastoupila jako sekretářka v otcově právnické firmě. V jednadvaceti se rozhodla s přítelkyní pracovat na australské výletní lodi, ale celou cestu strávila ve své kajutě, protože měla mořskou nemoc. Na své cestě po Austrálii se ve městě Cairns, kde příležitostně pracovala, seznámila se svým budoucím manželem, Danilem Bianchinem, italským imigrantem, který by spoluvlastníkem tabákové farmy. Jeho pitoreskní angličtina jí natolik učarovala, že se za něj po šesti měsících provdala. A najednou musela vařit pro devět sběračů tabáku, starat se o 200 kuřat a několik krocanů, kachen… O tři roky později se už s dcerou Luciou přestěhovali zpátky na Nový Zéland, kde se usadili na dalších šestnáct let. Narodili se jim dva synové, Angelo a Peter. A Helen začala uvažovat o tom, že napíše svou první knížku. Pojednávala o životě na tabákové farmě daleko na severu Queenslandu a hlavním hrdinou by Ital. Dodnes Helen říká, že celý příběh je pravdivý, s tou výjimkou, že narozdíl od jejího manžela hlavní hrdina byl neskutečně bohatý. Napsat první příběh trvalo Helen celý rok. Nejdříve se jí příběh zdál příliš krátký a nedostatečně detailní, pak zase příliš dlouhý, zabředávající do detailů… Zkrátka napotřetí to bylo TO PRAVÉ! A o čtyři měsíce později její rukopis v Londýně přijali. Od té doby napsala dalších pětadvacet knížek. Dnes žije Helen se svou rodinou v Austrálii na queenslandském Zlatém pobřeží. Miluje tenis, ping-pong, cestování na kole a samozřejmě čtení a psaní. Jejím největším oceněním je, když jí někdo řekne, že její knihu přečetl jedním dechem. Pak ví, že se jí podařilo to, o co usilovala: napsat romantický a poutavý příběh, který do svého děje vtahuje čtenáře od začátku až do konce....
Více od autora
Hannah Arendt (11)
Johanna „Hannah“ Arendt byla politická filosofka a publicistka německo-židovského původu. Sama se nechtěla označovat za filosofku, ani pojem politická filosofie se jí nelíbil a dávala přednost termínu „politická teorie“. Narodila se jako jediné dítě do sekulární židovské rodiny žijící v Lindenu, který je nyní součástí Hannoveru. Roku 1913 se rodina přestěhovala do Königsbergu , rodného města Immanuela Kanta. Ve věku sedmi let přišla o otce, který zemřel následkem onemocnění syfilis. Matka se roku 1920 znovu vdala za Martina Beerwalda a do rodiny tak Hanně přibyly i dvě nevlastní starší sestry, Eva a Clara. Od malička byla Hannah náruživou čtenářkou, jako studentka střední školy se zabývala mimo jiné díly Immanuela Kanta a J. W. Goetheho. Střední školu ukončila roku 1924 a téhož roku začala studovat teologii na univerzitě v Marburgu. Právě zde navázala také dlouholetý vztah se svým učitelem filosofie, Martinem Heideggerem, který začal krátkou milostnou aférou. Arendtová milostný vztah ukončila poté, co se dozvěděla o Heideggerově spojení s NSDAP. Jejich přátelství však i přes určité napětí neskončilo a Heideggerova fenomenologická metoda měla značný vliv na její práci. Fenomenologii dále studovala u Edmunda Husserla na univerzitě Freiburg im Breisgau, později na univerzitě v Heidelbergu studovala filosofii u Karla Jasperse. U Jasperse napsala svou disertační práci o konceptu lásky v díle svatého Augustina – Der Liebesbegriff bei Augustin. Také s Jaspersem si Arendtová udržela blízký vztah po celý život. Roku 1929 Arendtová získala doktorát a vdala se za Günthera Sterna, známého spíše pod literárním pseudonymem Günther Anders. Novomanželé žili nejprve v Berlíně, poté krátce v Heidelbergu, nějaký čas ve Frankfurtu nad Mohanem a konečně zpátky v Berlíně. Günther Anders emigroval roku 1933 do Paříže; manželství skončilo rozvodem roku 1937. Když se ve třicátých letech začal rozmá...
Více od autora
Hanna Januszewska (5)
Prozaička, básnířka, překladatelka; autorka divadelních i rozhlasových her. Nositelka Řádu úsměvu .
Více od autora
Hana Lundiaková (5)
Narozena 1978 v Broumově. Hudebnice, spisovatelka a recenzentka, fotografka. Hraje na akordeon, píše povídky.
Více od autora
Hana Hančová (7)
Narozena 1957. Pedagožka, učebnice a metodické materiály k výuce biologie.
Více od autora
Hana Benešová (6)
Narozena 3.1.1929 v Praze. PhDr., překlady z italštiny, učebnice a slovník italštiny a francouzštiny.
Více od autora
Hakon Mielche (4)
Dánský cestovatel, novinář a milovník dobrodružství, autor několika cestopisů podaných s úsměvem a vtipem.
Více od autora
Gustáv Čejka (11)
Slovenský pomolog, šlechtitel rostlin, autor praktických příruček pro zahrádkáře.
Více od autora
Greg Bear (10)
Greg Bear je americký spisovatel, autor literatury science fiction. Věnuje pozornost detailům, které pečlivě propracovává. Je to jeden z nejvýznamnějších autorů tzv. hard science fiction. V letech 1988–1990 byl předsedou Science Fiction Writers of America. Působí i jako editor, sestavil například antologii New Legends . Je ženatý, jeho manželka Astrid je dcerou spisovatele Poula Andersona. 1979 - Hegira 1979 - Lost Souls 1980 - Beyond Heven`s River 1981 Strenghth of Stones 1992 - Songs of Earth and Power obsahují dvě díla: The Infinity Concerto /1984, česky jako Nedokončený koncert/ Serpent Mage /1986, Pokračování The Infinity Concerto/ 1984 - Corona 1985 - Blood Music 1986 - Eon 1986 - Eternity 1987 - The Forge of God 1990 - Queen of Angels 1992 - Anvil of Stars 1993 - Moving Mars 1995 - Legacy (Jeden z alternat...
Více od autora
Grazyna Fosar (6)
Německá publicistka, zabývá se záhadami vesmíru a lidské mysli, tvoří autorskou dvojici s Franzem Bludorfem. Grazyna Fosar studovala fyziku a astrofyziku, zaměřuje svůj výzkum na post-kvantovou fyziku vědomí, geomantie a environmentální dopady elektromagnetických frekvencí. Franz Bludorf studoval matematiku a fyziku. Po práci v oblasti vědy a výzkumu se dále vzdělával jako naturopath a hypnotherapist. Žijí a pracují v Berlíně. Od roku 1989 jsou redaktoři časopisu kontext. Jsou autoři několika knih o populární vědě a mezinárodních vědeckých tématech
Více od autora
Grant Blackwood (5)
Grant Blackwood, veterán amerického námořnictva, sloužil tři roky na palubě raketové fregaty jako operační specialista a pilot záchranného člunu. Je autorem série o Briggsi Tannerovi – The End of Enemies, The Wall of Night a An Echo of War – žije v Coloradu
Více od autora
Gloria Gaynor (12)
Gloria Gaynor je americká zpěvačka, známá především díky hitům z disco éry "I Will Survive", "Never Can Say Goodbye" a "I Am What I Am". Její kariéra odstartovala v 70. letech, kdy podepsala smlouvu s MGM Records a v roce 1975 vydala své první album "Never Can Say Goodbye", které se stalo prvním albem, na němž se nepřetržitě střídala diskotéková hudba. Titulní skladba se stala hitem tanečních hitparád a předznamenala její vstup na diskotékovou scénu.
Více od autora
Gilles Perrault (5)
Vystudoval Collège Stanislas de Paris a Institut d\‚études politiques. Právník, novinář a spisovatel. Právní praxi vykonával pouze pět let, později se vrhnul na politické reportáže. Jeho román Le Secret du Jour J získal cenu od Comité d\‘action de la Résistance a byl mezinárodním bestsellerem. Kniha L\'Orchestre Rouge byla ještě úspěšnější. Několik jeho románů bylo zfilmováno.
Více od autora
Gilbert Schlogel (8)
Působil třicet pět let jako chirurg, byl primářem fakultní nemocnice v Paříži. Od roku 1993 se věnuje výhradně psaní knih. Kromě řady odborných publikací je autorem devíti románů. Některá jeho díla byla zfilmována nebo posloužila jako předloha televizních inscenací. Nyní je jeho domovem slunná Provence.
Více od autora
Gary Jennings (8)
Gary Jennings se narodil v roce 1928 v Buena Vista ve Virginii a prožil velice dobrodružný život. Než začal psát populární historické romány, které se staly světovými bestsellery, byl korespondentem v Korejské válce a reportérem mnoha novin a časopisů, také publikujícím lingvistou, kovbojem, horníkem a prospektorem.
Více od autora
Gabriella Parca (3)
Italská novinářka, spisovatelka, scénáristka, aktivistka v ženském hnutí, autorka knih pro děti.
Více od autora
Fritz Wunderlich (10)
Fritz Wunderlich byl slavný německý tenorista, proslulý svým lyrismem a krásou hlasu, díky nimž se stal jedním z nejvýznamnějších operních pěvců 20. století. Narodil se 26. září 1930 v německém Kuselu a nejprve se vyučil hře na lesní roh, poté se začal věnovat studiu zpěvu na hudební akademii ve Freiburgu. Na operním jevišti debutoval v roce 1955 jako Tamino v Mozartově Kouzelné flétně v Městském divadle ve Freiburgu.
Více od autora
Franziska Gehm (9)
Francizka Gehmová se narodila v roce 1974 v Sondershausenu. Studovala anglistiku, psychologii a mezikulturní ekonomickou komunikaci v Jeně, Limericku a v Sunderlandu. Po ukončení studia učila v Dánsku na gymnáziu, pracovala v rádiu ve Vídni a působila jako lektorka literatury pro děti a mládež. V současnosti je spisovatelka a žije v Mnichově.
Více od autora
Franz Bludorf (6)
Autor píšící společně s Grazynou fosar knihy z oblasti spekulativní literatury a záhadologie.
Více od autora
František Žilka (7)
František Žilka byl český evangelický teolog, duchovní Českobratrské církve evangelické, biblista-novozákoník, překladatel, historik a vysokoškolský pedagog. Po maturitě na českém gymnáziu v Brně studoval teologii na univerzitách ve Vídni, Halle, Edinburghu a v Lausanne. V letech 1896–1898 se stal vikářem v Čáslavi, poté byl diasporním kazatelem v Táboře a farářem v Mělníku . V době svého mělnického působení vykonával funkci náměstka superintendenta české reformované církve. Od 28. října 1919 až do svého penzionování v listopadu 1939 působil jako profesor novozákonní vědy na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké v Praze. Patřil k výrazným osobnostem první učitelské generace HČEFB, v pěti funkčních obdobích byl jejím děkanem. Byl ve své generaci čelným představitelem teologického liberalismu. Kromě vlastních autorských prací byly významné jeho překlady ze starořečtiny, němčiny a angličtiny, nejznámějším dílem se stal překlad Nového zákona . Jako vůbec první překladatel se snažil tento text převést do moderní, nijak nearchaizující češtiny. Význam vědecké a badatelské práce prof. ThDr. Františka Žilky byl ještě za jeho života oceněn udělením čestných doktorátů univerzit v Montpellier, Edinburghu a v Rize. Pohřben je v evangelickém oddělení mělnického hřbitova.
Více od autora
František Zacharník (10)
Divadelník, režisér, libretista, herec a zpěvák. Pocházel z rodiny, která žila a dýchala pro ochotnické divadlo. Zapálený ochotnický herec otec Josef a matka Anna přivedli k celoživotní lásce k divadlu oba své syny. Starší František později uznávaný profesionální režisér, libretista, herec a textař se narodil v Poděbradech, vystudoval VŠE a Konzervatoř v Praze.
Více od autora
František Weyr (9)
František Weyr byl český právník, právní filosof, státovědec a statistik, zakladatel tzv. normativní teorie právní. Byl také jedním ze zakladatelů brněnské právnické fakulty, jejímž byl prvním děkanem a kde byl dlouhá léta profesorem. Vykonával ale i jiné veřejné funkce, byl např. rektorem Masarykovy univerzity, předsedal také statistickému úřadu a byl poslancem Národního shromáždění. Narodil se jako syn Emila Weyra, profesora matematiky na pražské a vídeňské univerzitě a jeho manželky Marie Waniekové z Domyslova; matematikem byl i jeho děd František a také strýc Eduard, rektor pražské techniky. Vyrůstal ve Vídni se svými sourozenci Marií a Jindřichem, přičemž doma se mluvilo výhradně česky. Gymnaziální studia však zakončil roku 1899 v Praze, kam se po smrti svého otce s matkou, jež znovu vdala za ředitele pražského akademického gymnázia Jaroslava Sobičku, a sourozenci přestěhoval. Poté se zapsal na právnickou fakultu, zajímal se ale i o filosofii, navštěvoval např. přednášky T. G. Masaryka. Absolvoval v roce 1904 a vrátil se do Vídně, kde působil postupně u místodržitelství, okresního hejtmanství v Mistelbachu, Ústřední statistické komise a u Ministerstva kultu a vyučování. Poté se opět přestěhoval do Prahy a pracoval v Zemské statistické kanceláři, zároveň se roku 1911 na pražské právnické fakultě habilitoval pro obor správní věda a rakouské správní právo, později i pro všeobecně srovnávací rakouskou statistiku. Jeho habilitační práce Příspěvky k teorii nucených svazků popírala doposud nezpochybnitelné rozlišování mezi právem veřejným a soukromým, což se později stalo základem pro jeho normativní teorii. Už roku 1912 ale přešel do Brna, které se stalo jeho druhým domovem. V tu dobu se také oženil s učitelkou na měšťanské škole Helenou Mekesovou. V Brně byl nejdříve mimořádným, po roce 1919 řádným profesorem právních věd na České vysoké škole technické, kde založil i vědecký seminář pro mladé absolv...
Více od autora
František Štůla (7)
Narozen 1.10.1883 v Neveklově, zemřel 29.11.1943 v Praze. PhDr., profesor hospodářského zeměpisu, publikace a překlad z oboru.
Více od autora
František Soukup (8)
Odborný asistent na katedře německého jazyka Vysoké školy ekonomické v Praze. Práce v oboru.
Více od autora
František Soukup (8)
Narozen 22.8.1871 v Kamenné Lhotě u Uhlířských Janovic, zemřel 11.11.1940 v Praze. JUDr., advokát, novinář, sociálně demokratický politik, ministr spravedlnosti. Práce v oboru historické a politické publicistiky, básník.
Více od autora
František Prachař (7)
Novinář, sportovní publicista a sportovec, zaměřený na extrémní a adrenalinové sporty. Též autor sbírky detektivních příběhů.
Více od autora
František Mašek (9)
František Mašek , byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění. Byl statkářem. Od roku 1908 mu patřilo panství v Želči u Tábora. Podle údajů k roku 1920 byl profesí rolníkem v Želči u Tábora. Podporoval rozvoj obce a kulturní život. Organizoval divadelní představení místního ochotnického spolku. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za Československou národní demokracii. Zemřel roku 1950.
Více od autora
František Mandát (6)
Dětství prožil na Ostravsku, kde byl jeho otec horníkem. Nejmladší bratr Luboš Mandát je malířem. Vystudoval Vojenskou střední odbornou školu v Žilině a Vojenskou politickou akademii v Bratislavě . Od 1975 byl vedoucím kulturní rubriky Obrany lidu, po odchodu do zálohy pracoval v edičním úseku ÚV KSČ. 1985–88 měl stipendium Českého literárního fondu. Od září 1988 do prosince 1989 byl tajemníkem Svazu českých spisovatelů. Po 1990 je soukromým podnikatelem, spoluzakladatelem a zakladatelem nakladatelských a vydavatelských podniků, mezi něž náleží nakladatelská a vydavatelská agentura FAJMA, vlastněná jeho ženou, nakladatelství a vydavatelství Sociopress, které existovalo v letech 1996–2003, a konečně dosud činné nakladatelství a vydavatelství BMSS-Start, zaměřené na publikování odborných časopisů, například měsíčníku Průvodce pracovněprávními předpisy, odborné, ale také krásné literatury . – Je členem Obce spisovatelů a Unie českých spisovatelů. Už na ZDŠ v Havířově založil školní časopis. Během vysokoškolského studia publikoval povídky a fejetony v Obraně lidu, Rudém právu, Československém vojáku, Literárním měsíčníku, později též v Mladé frontě a Kmeni. Je autorem několika rozhlasových celovečerních her a rozhlasových adaptací vlastní prózy i děl jiných autorů . Za prózu Semestrálky získal Cenu Jiřího Wolkera za rok 1983, za prózu Bariéry získal Výroční cenu nakladatelství Naše vojsko, za prózu Facky do života Cenu Antonína Zápotockého. Byl členem Literárního klubu ČSLA. Jako tajemník Svazu českých spisovatelů se podílel na ...
Více od autora
František Kučera (9)
František Kučera je bývalý český hokejový obránce. Na začátku své kariéry působil ve Spartě, kde svým umem brzy převyšoval své vrstevníky. Ve věku 18 let se zúčastnil mistrovství Evropy juniorů a po něm byl v roce 1986 ve 4. kole draftován do NHL týmem Chicago Blackhawks. O rok později pomohl juniorské reprezentaci získat stříbrné medaile na juniorském mistrovství světa 1987. Po pádu železné opony mohl v roce 1990, ve věku 22 let, odejít do zámoří. Zde svou kariéru zahájil nejprve ve farmářském klubu Chicaga, v Indianapolis Ice, kde se setkal též s Dominikem Haškem. Poté začal nastupovat přímo za tým Chicago Blackhawks, s nímž se v sezóně 1991/92 dostal až do finále Stanleyova poháru, které však prohrál s Jágrovým a Hrdinovým Pittsburghem. V Chicagu vydržel až do sezóny 1993/94, v jejímž průběhu přestoupil do klubu Hartford Whalers. Zde působil až do sezóny 1995/96, během níž přestoupil do týmu Vancouver Canucks. V následující sezóně hrál nejenom za Vancouver, ale též za Houston Aeros či Syracuse Crunch. Navíc 18. března 1997 přestoupil do Philadelphie Flyers, za níž hrál jednak v NHL, ale také v jejím farmářském klubu Philadelphia Phantoms. Po sezóně 1996/97 zamířil zpět domů do pražské Sparty a nastupoval za ni až do sezóny 1999/2000. Během působení ve Spartě vyhrál vedle české Extraligy též titul mistra světa a především se stal olympijským vítězem. V době vítězství v Extralize navíc vedl Spartu jako její kapitán. Následující sezónu již opět hrál NHL, a sice v Columbusu. V průběhu sezóny však přestoupil do Pittsburghu, který v tu dobu trénoval Ivan Hlinka. Vydržel zde až do konce sezóny. V létě roku 2001 se vrátil zpět domů a na začátku sezóny 2001/02 nastoupil opět za pražskou Spartu. Po 10 odehraných kolech však odešel již potřetí do zámoří, tentokrát do klubu Washington Capitals, kam byl z Pittsburghu ...
Více od autora
František Kop (7)
Doc. PhDr. František Kopečný, DrSc., byl český bohemista a slavista. Zabýval se etymologií a dialektologií. Narodil se v Určicích, v říjnu 1909, ovšem po několika letech se s rodiči přestěhoval do Vrahovic. Studoval na prostějovském gymnáziu a později na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně obor čeština a němčina. Doktorát dostal v roce 1935. Dostal nabídku pracovat u Českého slovníku ale nabídku nepřijal. Práci mu nabídli znovu r. 1945, on ji opět nevzal a šel učit na Univerzitu Palackého. Od r. 1949 pracoval na Staroslověnském slovníku. Roku 1952, odchází do Slovanského ústavu ČSAV, kde píše Ethymologický slovník. V listopadu 1970 obdržel Plaketu J. Dobrovského a šest let nato odešel do důchodu.
Více od autora
František Kalenda (8)
František Kalenda je český publicista, spisovatel, autor historických románů a dobrodružného románu pro děti a mládež. Mezi jeho knihy patří historická detektivka Ordál ze středověké Transylvánie, kterou vydalo na podzim roku 2012 nakladatelství Vyšehrad a obdrželo pozitivní hodnocení recenzentů. Doslovem jej opatřil literární historik Martin C. Putna. V roce 2016 nakladatelství Meander a Vyšehrad společně vydaly román pro děti a mládež ze středověku Pes, kocour a sirotek, ilustrovaný Renátou Fučíkovou. Ve stejném roce nakladatelství Vyšehrad publikovalo jeho historickou detektivku Vraždy ve znamení hvězdy z prostředí dvora Karla IV, v roce 2018 pak vyšlo volné pokračování Zlomený král. Vedle spisovatelské činnosti působí jako doktorand na Univerzitě Karlově a zabývá se také publicistikou; pravidelně přispívá pro Deník Referendum, pro který jako stálý spolupracovník v Brazílii pokrýval demonstrace během brazilských protestů v létě 2013 a kde působí jako expert na Latinskou Ameriku. Kromě toho spolupracuje s dalšími weby, například zpravodajským portálem Tiscali.cz.
Více od autora
František Jachim (10)
PaedDr. František Jáchim absolvoval pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích a v Praze. Působí na základní škole ve Volyni a vyučuje dějiny fyziky na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Historií fyziky a astronomie se zabývá soustavně dlouhou řadu let a dnes je považován za předního odborníka v tomto oboru u nás. Publikuje zejména v časopisech Říše hvězd, Dějiny vědy a techniky, Matematika-fyzika-informatika a Rozhledy matematicko-fyzikální; kromě toho je spoluautorem učebnic fyziky pro 6. až 9. ročník základní školy.
Více od autora
František Frič (7)
František Fric byl český lesní inženýr a spisovatel. Jeho otec, František Fric, byl městským stavitelem v pražské čtvrti Nusle. Matka, Anna Novotná-Fricová, pocházela z Nučic u Prahy. Za druhé světové války působil v Kunštátě na Moravě jako vedoucí polesí a bydlel na kunštátském zámku. Poté několik let působil jako lesní inženýr na polesí v Rýmařově Janovcích. Zde napsal některá svá díla. Poté se přestěhoval do Lipníka nad Bečvou, kde působil jako profesor na lesnické škole. Zemřel v Hranicích, kde je pochován na městském hřbitově. Často účinkoval v ostravském televizním pořadu Lovy beze zbraní. Byl dvakrát ženatý, poprvé s Doubravkou Cenkovou, s níž měl dceru Miladu-Jitku Fricovou a podruhé s Miladou Vyrvolovou, s kterou měl dceru Jarmilu Fricovou.
Více od autora
Frank McCourt (10)
Francis „Frank“ McCourt byl americký spisovatel irského původu. Svůj vypravěčský dar projevil veřejně až ve svých 66 letech, kdy vydal svou autobiografickou prvotinu, román Andělin popel , která slavila obrovský úspěch a vysloužila mu několik literárních ocenění, mimo jiné i Pulitzerovu cenu . Narodil se v New Yorku irským přistěhovalcům. Frank McCourt žil v New Yorku se svými rodiči a čtyřmi mladšími sourozenci: Malachym , dvojčaty Oliverem a Eugenem a mladší sestrou Margaretou, která zemřela pouhých sedm týdnů po svém narození v roce 1935. V průběhu Velké hospodářské krize se rodina přestěhovala zpátky do Irska. Vzhledem k nemožnosti nalézt stabilní zaměstnání v Belfastu či Dublinu a problémům způsobeným alkoholismem McCourtova otce, se rodina vrátila do matčina rodného Limericku, kde klesla do ještě větší bídy a chudoby. Žili v deštěm prosáklých slumech, dělili se o jednu postel a McCourtův otec postupně propíjel to malé množství peněz, které rodina měla. Dvojčata Eugene a Oliver zemřela v útlém dětství kvůli těmto tíživým podmínkám, záhy se narodili další dva chlapci: Michael, který dnes žije v San Franciscu a Alfonsus, žijící na Manhattanu. Samotný Frank McCourt málem ve věku jedenácti let zemřel na tyfus. V téže době opustil McCourtův otec Limerick a vydal se hledat práci v továrnách válečného Coventry v Anglii. Domů však posílal peníze jen zřídka. Podle McCourta otec později rodinu opustil úplně a zanechal matku se svými přeživšími dětmi samotnou, bez jakéhokoli příjmu a neustále na pokraji smrti hlady. Frank McCourt ukončil školní vzdělání ve věku 13 let, kdy mu církev odmítla poskytnout další vzdělání. Věnoval se poté několika příležitostným pracím, aby zabezpečil svou matku a tři zbylé bratry. V říjnu roku 1949, ve věku 19 let, opustil McCourt Irsko. Použil k tomu peníze, které ušetřil při své práci na poštovním úřadě....
Více od autora