Výpis všech autorů

Ivana Kuglerová

Narozena 23. 9. 1978. Spisovatelka, editorka a ilustrátorka žánru fantasy, dlouhodobě žila v Rusku, vystudovala psychologii, pracovnice nakladatelství, překlad.

Ivana Králová

Spoluautorka kuchařských knih.

Ingela Korsell

Švédská autorka knih pro děti.

Hanuš Karnach

Hana Křížová

Narozena 7.2.1957 v Pelhřimově. MUDr., práce z nukleární medicíny.

Hana Klenková

Hana Klenková, rozená Jana Benešová byla autorka próz pro mládež i pro dospělé, překladatelka z angličtiny a publicistka. Byla dcerou Vojty Beneše , v té době učitele v Čakovicích a matky Emilie, rozené Řezáčové . Otec Hany Klenkové byl bratr československého prezidenta Edvarda a Václava Beneše. Její mladší bratr byl Václav Ladislav Beneš . Dětství prožila v Brandýse nad Labem, roku 1914 odjela s rodiči do USA, kde se otec podílel na organizování protirakouského emigrantského odboje. 1919 se vrátila do vlasti, 1925 maturovala na gymnáziu v Praze. Studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy přerušila a absolvovala učitelské zkoušky v Čáslavi. Podnikla cesty do Rakouska, Švýcarska a opět do USA, kde v letech 1927–1928 studovala na Vassar College v Poughkeepsie u New Yorku sociologii a psychologii. Krátce pracovala ve výchovném ústavu v Pensylvánii. Po návratu učila rok v Praze. V roce 1929 se provdala za učitele Ladislava Klenku, který se 1932 stal ředitelem dětského výchovného ústavu v Načeradci u Vlašimi. Zde působila mezi lety 1939 až 1964 jako vychovatelka. Poté odešla na odpočinek do obce Lesáky pod Blaníkem a od roku 1967 žila v Praze. Vychází z její bohaté vychovatelské a učitelské zkušenosti. Hrdinky jejích próz jsou ženy - emancipované a sebevědomé osobnosti, které převyšují své okolí nadáním, energií a vzděláním, jež v její generaci nebylo prioritou. Detailním líčením prostředí a psychologie navazuje na tradiční realistický román. Kniha Rok na vsi byla dílem jejího otce, kterého kryla svým jménem. Přesto se publikace dostala do prodeje až po německé okupaci, v roce 1945.

Gustav Kubský

Narozen 4.4.1908 v Praze. Dr., literatura a překlady z angličtiny pro mládež.

Gustav Krum

Gustav Krum byl český malíř a ilustrátor dobrodružných knih. Proslul zejména svými ilustracemi a obrázkovými seriály , které vycházely na pokračování v různých časopisech. Gustav Krum se narodil se v Jihlavě. V letech 1949 až 1954 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a na grafické speciálce u profesorů Vladimíra Pukla a Miloslava Holého. Patřil mezi absolutní špičku českých ilustrátorů a rozsah jeho díla je obrovský. Ilustroval téměř sto knih – od antických témat a dobrodružných příběhů až po české dějiny a archeologické knihy. Jedním z historiků, s nimiž spolupracoval byl v souvislosti s tematikou Jihlavy František Hoffmann. Poslední měsíce svého života strávil Gustav Krum v Jihlavě, kde mu v roce 2000 bylo uděleno čestné občanství.

František Václav Kříž

Narozen 26.2.1900 v Šumicích u Brna, zemřel 24.12.1982 v Brně. Učitel, básník a prozaik, esejista, pedagogický publicista, spoluautor čítanek.

František Robert Kraus

František Robert Kraus, hebrejským jménem גדעון בן יצחק קראוס Gideon ben Jicchak , byl československý spisovatel a novinář, člen protinacistického odboje a přeživší holokaust. Patřil do tzv. Pražského kruhu spisovatelů. Působil v ČTK, Prager Tagblatt, Prager Presse, Tribuně, v Českém rozhlase zakládal krátkovlnné vysílání a byl prvorepublikovým zahraničním zpravodajem v českém, německém, francouzském a anglickém jazyce. Během holokaustu byl vězněn v terezínském ghettu, přežil koncentrační tábory Auschwitz, Gleiwitz a Blechhammer a podařilo se mu uprchnout z pochodu smrti. Jeho knížka Plyn, plyn…, pak oheň, vydaná v září 1945 byla jedním ze zcela prvních literárně zpracovaných svědectví o holocaustu nejen v Československu, ale na světě vůbec. Z politických a antisemitských pohnutek komunistického režimu byla Krausova díla až do roku 1989 zakazována a cenzurována. Ačkoliv jeden z jeho žáků, Arnošt Lustig, jej považoval za spisovatele světového významu a přirovnával jeho tvorbu k Jacku Londonovi, E. E. Kischovi či Primo Levimu, a jeho dílo vyučoval na zahraničních univerzitách, zůstává zatím osobnost a dílo F. R. Krause u nás i ve světě na okraji zájmu. Po válce byl aktivním členem pražské židovské obce, jako spisovatel pravidelně přispíval každý měsíc do Věstníku ŽNO. Byl také jedním z prvních, kdo se aktivně podílel na obnovení minjanu Staronové synagogy okamžitě po osvobození v květnu 1945. Narodil se v pražském Josefově v česko-židovské rodině krejčovského mistra a majitele módního salónu, Roberta Krause a ženy v domácnosti, Matyldy Krausové, rozené Kollmannové. Jeho strýcem byl doktor Mořic Bloch , tiskový poradce jak císaře Františka Josefa I., tak i později T. G. Masaryka, autor slavného manifestu Mým národům. Doma a s kamarády se mluvilo česky, ale ve škole německy, takže Kraus byl zcela bilingvní. O svém dětství kdysi napsal, že je prožil na asanačních pláckách a zbořeništích Židovského mě...

František Kop

Doc. PhDr. František Kopečný, DrSc., byl český bohemista a slavista. Zabýval se etymologií a dialektologií. Narodil se v Určicích, v říjnu 1909, ovšem po několika letech se s rodiči přestěhoval do Vrahovic. Studoval na prostějovském gymnáziu a později na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně obor čeština a němčina. Doktorát dostal v roce 1935. Dostal nabídku pracovat u Českého slovníku ale nabídku nepřijal. Práci mu nabídli znovu r. 1945, on ji opět nevzal a šel učit na Univerzitu Palackého. Od r. 1949 pracoval na Staroslověnském slovníku. Roku 1952, odchází do Slovanského ústavu ČSAV, kde píše Ethymologický slovník. V listopadu 1970 obdržel Plaketu J. Dobrovského a šest let nato odešel do důchodu.

František Kmoch

František Kmoch byl český hudební skladatel a dirigent, proslulý svým přínosem pro žánr dechové hudby. Narodil se 1. srpna 1848 v Kolíně a již za svého života se stal jednou z nejvýraznějších osobností české hudby. Kmochovo dílo je známé zejména díky pochodům, polkám a valčíkům, které často nesly vlastenecký a folklorní charakter. Jeho skladby jsou oceňovány pro svou melodickou bohatost a rytmickou vitalitu.

František Kaucký

Publikoval převážně literaturu faktu. Byl znám jako novinář z reportáží ve Večerní Praze. V období normalizace nesměl psát a pracoval většinou jako řidič u stavebního podniku. Z jeho pera často vycházela pod pseudonymem František Kavan četné story z prostředí našich letců na Západě, zejména v časopisech Hlas revoluce a Letectví a Kosmonautika.

František Kadleček

Autor učebnic o údržbě a opravách nábytku a dřevařství pro střední průmyslové školy.

F. W. Koebner

Eva Kiedroňová

Eva Kiedroňová je autorkou odborných publikací s metodou vzdělávání rodičů v rodičovství v oblasti péče o dítě a jeho přirozeného psychomotorického vývoje do 1 roku; autorka metodiky manipulace s dítětem a péče o něj, otužování, masáží, cvičení a plavání s kojenci, batolaty a předškoláky. Také podniká v oblasti cvičení a plavání s dětmi. Eva Kiedroňová je původním povoláním dětská rehabilitační sestra, věnovala se závodně plavání a vodnímu záchranářství. Od roku 1989 organizuje kurzy správné manipulace s malými dětmi, poradny o psychomotorickém vývoji dítěte, cvičení a plavání s novorozenci, kojenci a batolaty, masáže kojenců a otužování dětí od narození. Usiluje o rozvoj vzdělávání odborníků a rodičů v oblasti vývoje dítěte a péče o dítě v souladu s jeho potřebami, náladou a psychomotorickou vyspělostí. V roce 1985 jako první v Československu začala rozvíjet a propagovat myšlenku plavání kojenců a další aktivity pro rodiny s nejmenšími dětmi. V roce 1988 navázala spolupráci s MUDr. Ivou Malou . V roce 1989 založila Baby club Kenny v Třinci . Tímto způsobem se Třinec stal prvním městem v Československu, kde začalo plavání s kojenci. V letech 1988–1995 postupně organizovala a zaváděla se svým týmem instruktorů kojenecké plavání ve čtyřiceti dvou městech v České republice a třech městech ve Slovenské republice. Metodika Evy Kiedroňové ovlivnila způsob organizace výuky plavání kojenců i v jiných dětských klubech. V roce 2005 vybudovala první vlastní centrum pro plavání kojenců, batolat a předškoláků v Třinci pod názvem Přístav dětství. V roce 2013 založila Českou asociaci instruktorů psychomotorických aktivit kojenců, batolat a předškoláků, o. s. , která v roce 2014 zorganizovala 1. mezinárodní konferenci na téma: Význam a způsob plavání kojenců a batolat v jednotlivých zemích, které se zúčastnili zástupci z jednadvaceti zemí celéh...

Ernest Kolowrat

Ernest Kolowrat se narodil v roce 1935 jako druhé z pěti dětí hraběte Jindřicha Kolowrata-Krakovského a Marie Klimtové. Po únoru 1948 odešel s rodiči do USA, kde vystudoval univerzitu v Yale. V rámci vojenské služby působil jako námořní důstojník v Pacifiku, později pracoval v USA a v západní Evropě jako redaktor, televizní režisér a v oblasti PR. Trvale žije ve Spojených státech s ženou Barbarou.

Emíre Khidayer

Mgr. Emíre Khidayer, PhD. je slovenská diplomatka, podnikatelka a spisovatelka. Je autorkou několika rozhlasových seriálů a víckrát vystoupila jako host v arabských, českých a slovenských televiziich a rozhlasech.. Na Univerzite Komenského v Bratislavě vystudovala arabistiku, anglistiku a islamistiku, z arabských studií má i doktorát. Studium arabistiky pokračovalo stipendiem na univerzitě Ajn Šams v Káhiře.

Emil Kordiovský

PhDr. Emil Kordiovský historik a archivář, zabývá se zejména regionální historií jižní Moravy. Břeclavská radnice jej v roce 2008 ocenila jakožto významnou osobnost města.

Emil Kollert

Autor učebnic informatiky a výpočetní techniky.

Eduard Kočárek

RNDr. Eduard Kočárek, Ph.D. vystudoval obor Všeobecná biologie na Přírodovědecké fakultě University Karlovy v Praze. V současnosti pracuje jako odborný asistent na Ústavu biologie a lékařské genetiky UK - 2. lékařské fakulty v Praze-Motole. Účastní se výuky lékařské biologie a klinické genetiky a spolupracuje při přípravě přijímacích testů. V centru jeho odborného zájmu je molekulárně cytogenetická diagnostika chromozomových aberací, zejména mikrodelečních syndromů. Zabývá se též lékařskou ekologií, ekogenetikou a geografickou medicínou.

Dušan Kadlec

Dušan Kadlec byl český malíř žijící v Kanadě. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze a na podzim 1968 emigroval do Kanady. Podle jeho amerického galeristy patřil Dušan Kadlec k nejlepším světovým umělcům tvořících mariny. V roce 2008 získal od Mystic Seaport Museum cenu Rudolfa J. Schaefera za námořní dědictví. Tato pocta je udělována výjimečnému umělci, jehož práce nejlépe dokumentuje a zachovává americké námořní dědictví. V rámci 6. světového antropologického kongresu v září 2019 v Humpolci, který se koná jedenkrát za 10 let a město Humpolec ho spoluorganizuje, mu byla udělena in memoriam pamětní medaile Dr. Aleše Hrdličky, která představuje pro Humpolec obdobu institutu čestného občanství města a jejím držitelem se může stát významný odborník v oboru antropologie nebo důležitá osobnost vědeckého, kulturního a společenského života.

Dresdner Kreuzchor

Dresdner Kreuzchor je jedním z nejstarších a nejslavnějších chlapeckých sborů na světě, jehož historie sahá až do počátku 13. století. Sbor sídlí v německých Drážďanech, je nedílnou součástí kulturního dědictví města a je úzce spjat s kostelem svatého Kříže . Sbor se skládá převážně z chlapců a mladých mužů a slouží jako chrámový i koncertní sbor. Členové Dresdner Kreuzchor jsou známí svým přísným výcvikem a výjimečným hudebním uměním, které jim vyneslo mezinárodní uznání.

Dana Kutálková

Své dětství jsem trávila střídavě v jižních Čechách a v Praze. Během středoškolských studií a později i na vysoké škole jsem se zabývala také textilní tvorbou a připravila i několik autorských výstav rozměrných drhaných tapisérií . Po absolutoriu jsem dva roky působila na škole pro děti se zbytky sluchu. Vdala jsem se za keramika Jana Kutálka, který pracoval v Krátkém filmu Praha a později v České televizi v redakci Večerníčku. Narodily se nám dvě dcery. Další profesionální dráha po mateřské dovolené vedla do zdravotnictví - důvodem byla především malá vzdálenost nového pracoviště. Během let jsem absolvovala řadu specializačních školení a začala publikovat. Stala jsem se dlouholetou členkou Logopedické společnosti Miloše Sováka a řadu let pracuji v různých funkcích v hlavním výboru, v současnosti především jako editorka sborníků. Po několika letech soukromé praxe pracuji nyní jako klinický logoped v Nemocnici na Homolce. Náplní mé práce je nejen ambulantní logopedická péče, ale také reedukace pacientů na lůžkovém oddělení neurologie, neurochirurgie a dalších specializovaných oddělení. Volného času nemám mnoho, a proto jsou mé současné zájmy celkem běžné - četba, výstavy, pobyt v přírodě na chalupě, přátelé, dcery a pes. Jen zřídka se dostanu ke svému dávnému koníčku - různým výtvarným technikám.

Dana Kovanicová

Absolventka VŠE pracovala v letech 1960-1990 na katedře účetnictví VŠE, poté na katedře finančního účetnictví VŠE. V letech 1963-1967 byla souběžně zaměstnána jako samostatný programátor-analytik ve Výzkumném výpočtovém středisku Ministerstva potravinářského průmyslu, kde vypracovala první čs. projekt automatizace vnitropodnikového účetnictví. Je autorkou a spoluautorkou mnoha vědeckých publikací, vysokoškolských skript a řady projektů automatizovaných informačních systémů.

Cornelis Jan Kelk

Nizozemský prozaik, literární vědec a novinář.

Christopher S. Kilham

Christopher S. Kilham již přes dvacet let učí jógu, meditaci a přírodní léčitelství. Je autorem řady časopiseckých článků a několika knih, například Hledání Nového věku, Zaslužte se o své zdraví, Vnitřní síla.

Christina Kuhn

Autorka učebnic němčiny.

Božena Küfhaberová

Hudební pedagožka, též autorka divadelních programů.

Bohuslav Kümpel-Staňkovský

Narozen 6.12.1900 ve Staňkově. Redaktor, vlastivědné a kulturněumělecké práce.

Bohumila Kloudová

Překladatelka ze slovinštiny.

Bohumil Kučera

PhDr. Bohumil Kučera byl český fyzik. Vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově v Praze a byl prvním vědcem v českých zemích zkoumajícím nově objevené účinky radioaktivity. V roce 1912 se stal profesorem experimentální fyziky na Univerzitě Karlově. Jako vůbec první studoval kapky rtuťovou kapkovou elektrodu k přesnému měření povrchového napětí . Jeho habilitační práce byla základem pro objev polarografie Jaroslavem Heyrovským. Zvrstvená přední plocha brýlových čoček Z praxe soudního znalce ... Se zhoršenou ekonomickou situací na trhu přiměřeně roste snaha zákazníků reklamovat i takové ... Konference OPTOFEST proběhne na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci 2. listopadu OPTOFEST 2013 Již šestý ročník konference OPTOFEST proběhne v aule Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v ... Bohumil Kučera: český optik a inspirátor české Nobelovy ceny 1. 11. 2007 Nepochybně nejtalentovanější český fyzik první čtvrtiny 20. století vykonal pro naši vědu velmi mnoho, ačkoliv se dočkal pouhých 47 let života, čili vědecké tvůrčí činnosti mohl věnovat pouhé dvě desítky let; z nich ještě musíme nejméně polovinu odečíst na rozsáhlou pedagogickou činnost profesora experimentální fyziky Karlovy univerzity a ředitele tamního velkého Fyzikálního ústavu. Napsal přibližně čtyřicet velkých vědeckých prací a také jeho činnost učitelská byla nevšední, jak o tom svědčí vzpomínky jeho žáků; k nim patřil např. Jaroslav Heyrovský, který navázal na Kučerovy práce z roku 1903 o závislosti povrchového napětí mezi rtutí a elektrolytem na elektrickém napětí mezi nimi. Odtud vedla cesta k objevu dalších zákonů, k vynálezu polarografie a poté do Stockholmu pro Nobelovu cenu za chemii. Již sama lokalizace jeho rodiště v tehdy poněmčených severních Čechách je předpokladem pro jeho bikulturní orientaci – od útlého mládí um...

Bohumil Kos

Po studiích na reálce a Přírodovědecké fakultě UK v Praze, pracoval od roku 1951 do roku 1988 jako vysokoškolský pedagog - docent na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK. Autor a spoluautor mnoha skript, učebnic a populárních publikací o gymnastice, lidových tancích a zlepšování fyzické kondice cvičením. Mnoho z těchto publikací bylo přeloženo a vytištěno v cizině , v několika vydáních.

Bohumil Klika

Bohumil Klika byl český mykolog, zoolog, paleontolog, spisovatel a překladatel. Pocházel z rodiny koláře Josefa Kliky a Marie rozené Bubnové z celkem osmi dětí. V letech 1878–1886 absolvoval gymnázium v Novém Bydžově, kde odmaturoval s vyznamenáním. Poté byl přijat na Univerzitu Karlovu, kde studoval lékařství. Z rodinných důvodů ale musel studia opustit. Následně pracoval pro několik nakladatelů. Do 26 let se věnoval měkkýšům, publikoval řadu článků a dvě větší práce, mimo jiné paleontologicky zaměřenou a dlouho nepřekonanou Měkkýši třetihorních usazenin sladkovodních v severozápadních Čechách o 116 stranách . Studia měkkýšů musel z rodinných důvodů zanechat a do 55 let se profesně věnoval redakčním pracím. Ve zhruba padesáti letech se začal věnovat mykologii. Bohumil Klika překládal z angličtiny, němčiny, francouzštiny, srbochorvatštiny a švédštiny, ovládal i italštinu. Do češtiny přeložil velkou část díla Julese Verna, některé jeho překlady jsou v pozdějších jazykových úpravách vydávány doposud. Do roku 1920 vydal přinejmenším osm knih pohádek, z nichž část sám sesbíral. Jeho mykologické články vycházely ve sborníku prof. Velenovského Mykologia. Věnoval se břichatkám a plánoval publikovat jejich českou monografii. K tomuto účelu vybudoval herbář složený jak z vlastních sběrů, tak z darů od dalších mykologů nebo výměnou materiálu s různými institucemi. Josef Velenovský mu věnoval vlastní sbírku gasteromycetů. S přibývajícím věkem ale ze zdravotních důvodů se studiem hub ustal. V roce 1936 jeho herbářovou sbírku odkoupilo Národní muzeum . Posloužila i jako podklad při vzniku kolektivního díla Gasteromycetes, houby – břichatky, která vyšla 16 let po jeho úmrtí v roce 1958.

Arno Kraus

Narozen 19. 2. 1895 v Kolíně, zemřel 5. 5. 1974 v Třebotově u Prahy. JUDr., romanopisec, překladatel z maďarštiny, angličtiny, němčiny a ruštiny.

Antonie Kejvanová

Germanistka. Autorka slovníků a jazykových příruček pro technické obory.

Alice Kohoutová

Mgr., pedagožka, učebnice a metodické materiály k výuce zeměpisu.

Alexandr Kramer

Alexandr Kramer byl český novinář, za normalizace disident a autor science fiction povídek, které zveřejňoval pod jménem svého spolupracovníka Jaroslava Veise a později Miroslava Kostky. Vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky UK . Od roku 1966 se angažoval ve studentském hnutí, v roce 1968 působil jako redaktor týdeníku Student. V dubnu 1969 vedl jako předseda Akademické rady studentů na fakultě stávku proti nástupu G. Husáka do čela KSČ. Sám byl členem KSČ od března 1968; v listopadu 1969 vystoupil. V následujících letech pracoval jako tlumočník z angličtiny, pomocný dělník, nosič kufrů, agent s lístky do divadla, od roku 1976 do roku 1989 jako technický překladatel a referent pro dokumentaci v Tesle Karlín. Podílel se na protirežimních letákových akcích. V lednu 1977 podepsal Chartu 77. Od léta 1989 přispíval do samizdatových Lidových novin. Spoluzakládal skupinu Levá alternativa v září 1989; v roce 1991 vystoupil. Byl ženatý, měl jednu dceru. V letech 1990–92 pracoval jako redaktor zahraniční rubriky Lidových novin se zaměřením na USA, v letech 1993–97 byl vedoucím redaktorem exportní redakce ČTK, vedoucím redaktorem zahraniční rubriky časopisu Mladý svět, zástupcem šéfredaktora a reportérem časopisu Týden, překladatelem pro Reader's Digest Výběr, redaktorem zpravodajství Radia Svobodná Evropa. V srpnu 1997 se stal redaktorem deníku Právo. Zde působil zpočátku jako politický komentátor, postupně se však specializoval na velké politické rozhovory vycházející v sobotu. Zastával výrazně levicové názory. Tyto rozhovory vydalo knižně brněnské nakladatelství nakladatelství Doplněk: Interview , Interview 2 , Interview 3 , Interview 4 , Interview 5 (2006 – 74 rozhovo...

Alexa Kriele

Alexa Kriele studovala filozofii a psychologii a pracovala jako novinářka a trenérka pro manažery. Od roku 1994 zaměřuje své aktivity na knihy o andělech.

Adolf Kamiš

Narozen 10.6.1915 v Trpnouzích u Českých Budějovic, zemřel 1.10.1991. PhDr., CSc, asistent katedry českého a slovenského jazyka, lingvistická literatura.

Adam Kay

Adam Richard Kay je britský spisovatel komedií, autor, scénárista, performer, komik a bývalý lékař. Vyrostl v židovské domácnosti a s otcem lékařem považoval to, že se stane lékařem za přednastavené rozhodnutí. Vystupovat začal ještě za dob studií na medicíně, a to v roce 1988 ve školních show. Ačkli studoval medicínu, založil hudebně komediální skupinu Amateur Transplants and a psal pro BBC Radio 4. Mnoho let pracoval jako porodník a gynekolog a publikoval na toto téma, pak ale medicínu opustil a dal se na dráhu spisovatele. Jeho první kniha This is Going to Hurt - deník z dob, kdy pracoval jako lékař - vyšla v roce 2017 a stala se bestselerem Sunday Times, kde zůstala na žebříčku přes 3 měsíce. Kniha byla velmi příznivě přijata i kritikou včetně literárních listů The Times, Financial Times, The Scotsman a The Daily Express. Kniha získala řadu ocenění: Blackwell's Debut Book of the Year 2017 , Sunday Times Humour Book of the Year , a vyhrála jak non-fiction knihu roku, tak celkovou cenu v roce 2017 v Books Are My Bag Readers' Awards. Je nominována non-fiction knihu roku 2018 v soutěži British Book Awards.)

Zoltán Kodály

Zoltán Kodály byl významný maďarský skladatel, etnomuzikolog, pedagog, lingvista a filozof. Narodil se 16. prosince 1882 v maďarském Kecskemétu a stal se jednou z nejvýznamnějších osobností hudby 20. století. Vedle svého přítele a krajana Bély Bartóka byl předním znalcem maďarské lidové hudby, sbíral a analyzoval tradiční melodie, které ovlivnily jeho vlastní kompoziční styl.

Zlata Kufnerová

Zlata Kufnerová, rozená Novotná je česká slavistka, překladatelka a literární vědkyně. Po maturitě na Vyšší hospodářské škole v Chrudimi vystudovala v letech 1954–1959 slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také roku 1969 získala titul doktora filozofie a roku 1978 titul kandidáta věd. Po ukončení vysokoškolského vzdělání vyučovala do roku 1961 na základní škole v Kostelci nad Labem, pak pracovala jako redaktorka v některých periodikách a od roku 1978 byla vědeckou pracovnicí Kabinetu cizích jazyků a od roku 1981 Ústavu pro jazyk český Československé akademie věd. Roku 1991 odešla do důchodu. Věnuje se slavistice a teorii překladu. Překládá z angličtiny, bulharštiny, makedonštiny, němčiny a ruštiny, a to prózu, poezii i populárně naučnou literaturu. Je autorkou či spoluautorkou několika odborných knih a řady odborných studií.

Zdeňka Kučerová

Hudební pedagožka a hráčka na cimbál, též hudební editorka.

Zdeňka Koppová

PaedDr., logopedka, spoluautorka ilustrací ke knížce Moje první čtení Magdy Havlíkové. PaedDr.

Zdeněk Kobza

Narozen 20.8.1888 v Bělé u Jevíčka, zemřel 2.9.1946 v Chrudimi. RNDr., profesor hospodářské školy v Chrudimi, agrochemik. Práce v oboru, editor památníku Divadelní Chrudim.

Zdeněk Kluzák

Zdeněk Kluzák byl český pedagog, mykolog a spisovatel, který působil především v Českých Budějovicích. Během své profesní kariéry se mimo jiné od 70. let 20. století intenzivně věnoval studiu nových lokalit květnatce Archeova na území Československa, v roce 1971 publikoval v časopisu Živa vůbec první barevné fotografie této houby nalezené na území Čech. Byl objevitelem nového druhu hřibovité houby – než byl hřib platně popsán, autor zemřel a v jeho práci pokračovali mykologové Pavel Špinar a Josef Šutara, kteří tuto houbu na jeho počest pojmenovali hřib Kluzákův.

Yayo Kawamura

Ilustrátorka a grafička, narozena v Německu, působí též v Japonsku.

William Kent Krueger

Toužil se stát spisovatelem od třetí třídy ZŠ. Prošel řadou nejrůznějších zaměstnání, ale nakonec se nevzdal. Stvořil Corka O'Connora a stal se spisovatelem na celý úvazek. Kruegerovy romány se často točí kolem nějakého sociálního tématu.

Vratislav Křivák

Narozen 8.10.1954 v Kojetíně. PhC., básník.

Vratislav Košťál

Vratislav Košťál je absolventem Právnické fakulty MU v Brně a Fakulty sociálních věd UK . Architektuře, historii, jakož i fotografování bývalých sídel české šlechty, se systematicky věnuje již od roku 1999.

Vojtěch Vladimír Klecanda

Vojtěch Vladimír Klecanda byl český legionář, československý důstojník a generál. Před první světovou válkou pracoval u pobočky firmy Laurin & Klement v Charkově na Ukrajině. Hned v roce 1914 se přihlásil do České družiny a vyznamenal se jako vyzvědač a organizátor odporu v rakouské armádě. Působil ve štábu ruské armády jako velitel výzvědného oddílu a tlumočník a přičinil se o zřízení československého oddělení v zajateckém táboře u Kyjeva, odkud se pak rekrutovali čeští legionáři. Po Říjnové revoluci 1917 bojoval na Kavkaze, na Uralu a na Sibiři a byl generálním ubytovatelem československého armádního sboru v Rusku. Po návratu se stal zástupcem náčelníka Generálního štábu a v letech 1920 až 1922 studoval na Vysoké škole válečné v Paříži. Pak byl jmenován velitelem 1. brigády v Praze a v letech 1924 až 1929 působil jako vojenský přidělenec na vyslanectví v Paříži. Po návratu byl velitelem 2. divize v Plzni a od roku 1931 1. divize v Praze. Působil také jako významný funkcionář Svazu skautů RČS a dalších sportovních i mezinárodních organizací. Později cestoval po Severní Africe a Jižní Americe a psal cestopisné vzpomínky. Generál Klecanda zemřel pádem z okna svého bytu. Zatímco Vojenský historický ústav se domnívá, že šlo o nešťastnou náhodu, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu nevylučuje, že mohlo jít i o sebevraždu nebo vraždu.. Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Vladimír Klecanda na Wikimedia Commons

Vladimír Kuklík

Strojní ing., CSc., autor prací ze strojírenských technologií.

Vladimír Kubeš

Spoluautor tábornické encyklopedie.

Vladimír Karlický

Narozen 29.5.1927 v Plzni, zemřel 28.6.2007. PhDr., vojenský historik, literatura z oboru, překlad z ruštiny.

Vladimír Kafka

Vladimír Kafka byl český nakladatelský redaktor, germanista a překladatel z němčiny a okrajově z francouzštiny. Narodil se v Praze v rodině státního úředníka Vladimíra Kafky. Po maturitě na gymnáziu vystudoval v letech 1950–1956 češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací F. X. Šalda a německá literatura. Od roku 1956 až do své smrti pracoval v nakladatelství Mladá fronta, nejprve jako korektor a od roku 1957 jako odpovědný redaktor pro německou a francouzskou literaturu. Napsal řadu studií o německé literatuře, především o německém literárním expresionismu a je autorem mnoha předmluv a doslovů k vydání děl německých spisovatelů. Ve své překladatelské činnosti se zaměřoval na Franze Kafku a na soudobou německou literaturu . Okrajově překládal také z francouzštiny. Přispíval také do revue Světová literatura, do Časopisu pro moderni filologii a do měsíčníku Nový život. V letech 1968–1969 byl členem redakční rady časopisu Tvář. Jeho syn Štěpán je prozaikem, básníkem a nakladatelem a mladší syn Tomáš básníkem, historikem a diplomatem.

Vladimír Kadlec

Prof., JUDr., DrSc., vystudoval právnickou fakultu UK, zabýval se národohospodářstvím, v r. 1966 byl zvolen rektorem Vysoké školy ekonomické a poté členem ÚV KSČ, v r. 1968 působil jako ministr školství, v r. 1969 rezignoval, r. 1970 byl vyloučen z KSČ. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Vydal 14 odborných ekonomických publikací o měnových problémech a o použití matematických metod v ekonomii,

Vincenc Kramář

Vincenc Kramář byl český teoretik kubismu a sběratel, proslul jako předvídavý sběratel kubistického umění, ředitel Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění s mimořádným smyslem pro výjimečné akvizice a jako pozoruhodný teoretik. Stal se historikem umění, který se po celý život hlásil k východiskům vídeňské školy a sepsal mnoho studií, které ovlivnily další historiky umění, například Alberta Kutala. Šlo o odborníka se širokým okruhem zájmů, který obhajoval moderní umění a zároveň razil cestu studiu středověkého umění, jak ho známe dnes. Přesvědčen o zaštiťující roli státu usiloval v pozici ředitele Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění o zestátnění jejích sbírek, což se mu roku 1937 podařilo. Jeho role při vzniku Státní sbírky starého umění byla zcela nepominutelná. Ve funkci ředitele ze zanedbané sbírky provinciálního charakteru ve vlastnictví SVPU vytvořil fungující a reprezentativní státní instituci. Středověké a moderní umění vděčí Kramářovi za kvalitní přírůstky. Mezi nejznámější lze zařadit Vyšebrodský oltář, Madonu Veverskou, Římskou, Roudnickou, Jindřichohradeckou a Zlatokorunskou, Zmrtvýchvstání Třeboňského mistra nebo Epitaf Jana z Jeřeně. Rok před smrtí odkázal svoje sbírky kubistického umění Národní galerii, ve které vynikají zejména práce z Picassova raného období. Tím napomohl státní sbírce moderního umění získat rozměr mezinárodní. Narodil se 8. května 1877 ve Vysokém nad Jizerou do dobře situované rodiny úspěšného obchodníka. Rodina byla výrazně obrozenecky laděná a hojně se věnovala historii. Z matčiny strany Kramář podědil vlohy i k hudbě a po celý život byl vynikajícím klavíristou. Středoškolské vzdělání získal studiem na jičínském gymnáziu, kde studoval spolu se svým bratrem. V roce 1896 vstoupil do Mařákovy krajinářské školy na Akademii výtvarných umění, souběžně si však zapsal historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V prvním roce studia...

Viktor Kašák

Narozen 17. 12. 1950 v Praze. MUDr., internista, pneumolog, zabývá se respiračními nemocemi, zejména astmatem.

Vadim Michajlovič Koževnikov

Ruský prozaik.