15661–15720 z 153386 Autoři
Josef Fric (7)
Josef Frič byl český básník a jeden ze zakladatelů Devětsilu. Po otci Josefu Janu Fričovi zdědil továrnu na optické přístroje, ale jen velmi nerad se ujal funkce jejího ředitele. V roce 1948 však byla továrna znárodněna a Josef Frič v ní pak pracoval jako úředník. S manželkou Kamilou, roz. Neubauerovou měli dceru Janu a syna Josefa . Spisy
Více od autora
Josef Franta Šumavský (6)
Josef Franta Šumavský , vl. jm. Josef Franta, byl český obrozenecký spisovatel, pedagog, lexikograf a organizátor kulturního života v Praze. Pocházel z chudé rodiny venkovského tesaře. Do školy chodil v obci Poleň. Velkým životním štěstím pro něj bylo seznámení s mladším bratrem místního faráře, který jej inspiroval a připravil ke studiu na klatovském gymnáziu. Po jeho absolvování odešel do Prahy, kde vystudoval filozofii a vstoupil do řádu benediktinů na Emauzech. V Praze se sblížil s předními obrozenci té doby – Dobrovským, Nejedlým, Jungmannem a Hankou. Všichni pociťovali omezenost tehdejší češtiny a studovali staročeské knihy. Franta se účastnil v řadě oblastí – srovnávacích jazykových studiích, mluvnici, sestavování slovníků, národopise i poezii. K diskusím přispěl například pracemi Zastaralé formy českého slovesa, vysvětlené od Jos. Vlad. Franty, v Praze 1829. Napsal i básnickou sbírku Dvanáctero drobných písní. Roku 1830 založil s Amerlingem, Tomíčkem a J. J. Langerem časopis Čechoslav. Společně s Tomíčkem pak vydal i sbírku slovanských národních pověstí Slovanka. Po několika letech vystoupil z kláštera a stal se pomocným učitelem v opatrovně na Hrádku, kterou vedl Jan Svoboda. Sice tam dlouho nevydržel, ale seznámil se s obyvateli pražského Podskalí a získal pedagogické zkušenosti, které později využíval jako soukromý učitel ve vlivných vlasteneckých rodinách. Potom pracoval jako korektor v arcibiskupské tiskárně. Vydal další práce, jako například Život Jana Augusty staršího , Otčenáš slovanský ve čtyřech nářečích a Prokop Opatrný, aneb dobrá rada v potřebě . V letech 1840 – 41 byl členem vlastenecké skupiny, která mimo jiné zorganizovala první český bál. Jednou ze snah obrozenců v té době bylo, zapojit do vlastenecké práce ženy. Pořádali p...
Více od autora
Josef Filipec (2)
Josef Filipec byl český jazykovědec, lexikograf, pracovník Ústavu pro jazyk český a jeden ze dvou hlavních redaktorů Slovníku spisovné češtiny a autor jeho koncepce. Jeho patrně nejvýznamnějším dílem jsou oddíly České lexikologie , lexikologického doplňku trojdílné akademické Mluvnice češtiny , jejichž je autorem . Články, které psal Filipec do časopisu Naše řeč, jsou přístupné online; poněkud překvapivě je také autorem rozboru básní, byť jazykového . Podle Otakara Mališe byl člověkem náboženským, a to, že přes to mohl i po prověrce z roku 1958 zůstat v ÚJČ, bylo dáno jen díky povaze místního pracoviště. Vystudoval gymnázium v Kroměříži a poté brněnskou Filozofickou fakultu, obory slavistika a germanistika.
Více od autora
Josef Durdík (7)
Josef Durdík, křtěný Josef Alois byl český filosof, psycholog, estetik, překladatel, literární kritik a poslanec českého zemského sněmu. Vytvořil českou filosofickou terminologii. Pocházel z rodiny klenotníka a po studiích na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě dosáhl aprobace v oboru matematika-fyzika. V roce 1870 se na univerzitě habilitoval spisem Leibniz und Newton . V letech 1871–1873 učil na Akademickém gymnasiu v Klementinu. Od roku 1874 na pražské univerzitě působil jako mimořádný profesor, než byl 1880 jmenován řádným profesorem filozofie na její filozofické fakultě. Po rozdělení univerzity působil na její české části a svými přednáškami se významně zapsal do dějin české filozofie. Těžiště jeho mnohostranně práce leží v estetice a psychologii. Největší proslulost mu vynesl herbartovskou filozofií inspirovaný spis Všeobecná estetika , jenž vedle výkladu estetiky obsahuje také Durdíkovy názory na společnost. V ní lze podle Durdíka hledat krásu stejně jako v přírodě a umění. Ve sporech zabývajících se vznikem a vývojem vesmíru a světa se postavil jednoznačně na stranu Darwinova učení, které v Čechách také šířil. Charlese Darwina roku 1875 v Anglii dokonce navštívil. Přednáškou „O poezii a povaze lorda Byrona“ se jako první v Čechách zase pokusil o systematický kritický výklad v literatuře. Psal i dramata: Stanislav a Ludmila nebo Kartaginka . Roku 1870 vydal první českou filozoficko-historickou knihu Dějepisný nástin filosofie novověké, při jejímž psaní zároveň dotvářel české filozofické názvosloví . Přispíval též do mnoha časopisů jako Světozor, Lumír, Květy a dalších. Byl členem Královské české společnosti nauk a poté Hlávkou založené České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, ale i Umělecké besedy a dalších společností. Roku 1881 se zasloužil o založení Jednoty filozofické. Dne 23.11. 1900 se oženi...
Více od autora
Josef Bouček (3)
Josef Bouček byl český dramatik a scenárista. Maturoval roku 1951 na obchodní akademii. Poté pracoval krátce v ČKD, než nastoupil na vojenskou službu. Po jejím absolvování vystudoval dramaturgii na Filmové akademii múzických umění v Praze, absolvoval roku 1958. V letech 1958–1972 byl dramaturgem v Československé televizi a v letech 1972–1990 ve Filmovém studiu Barrandov. Byl autorem řady filmových námětů a spoluautorem scénářů . Ještě častěji je pod řadou filmů a seriálů podepsán jako dramaturg . Pro Československou televizi napsal několik inscenací a především připravoval adaptace děl literárních klasiků, Ivana Sergejeviče Turgeněva , Charlotty Brontëové , Honoré de Balzaca , Aloise Jiráska . Jeho divadelní hry vznikaly zpočátku na základě spolupráce se Zdeňkem Hedbávným, Miloslavem Klímou a Janem Grossmanem, tedy tvůrci ze Západočeského divadla v Chebu. Psal buď komorní psychologická dramata ze současnosti nebo historická dramata . Drama Popel a hvězdy je věnováno osobnosti Albrechta z Valdštejna. Hra Vstaň, Mistře! skladateli Jakubu Janu Rybovi. Štěpán Otčenášek jeho dílo ve Slovníku české literatury po roce 1945 popsal slovy: „Boučkova dramatická tvorba, čítající více než dvacet titulů, se vyznačuje kultivovaností slova a úsilím o zachycení existence člověka v celé její složitosti.“...
Více od autora
Josef Bohumil Souček (5)
Prof. ThDr. Josef Bohumil Souček, dr. h. c. byl český teolog, biblista-novozákoník, duchovní Českobratrské církve evangelické, profesor Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké , po roce 1950 profesor a děkan Komenského evangelické bohoslovecké fakulty v Praze a iniciátor ekumenického překladu Bible. Po maturitě na pražském Akademickém gymnáziu studoval teologii a historii na UK v Praze, v letech 1923–1925 také v Basileji, v Paříži a v Aberdeenu. Poté byl vikářem v Hořicích , následně vikářem a farářem v Krabčicích , v letech 1930–1945 zastával funkci tajemníka Synodní rady ČCE. Na základě úspěšné obhajoby disertační práce Theologické výklady Kralické šestidílky získal doktorát teologie a v roce 1933 habilitoval na HČEFB v oboru novozákonní věda. Roku 1945 byl jmenován profesorem, na KEBF ve třech funkčních obdobích byl jejím proděkanem, v letech 1966–1970 děkanem. Roku 1961 inicioval práci na českém ekumenickém překladu Bible a až do své smrti vedl její novozákonní skupinu. Mezi jeho žáky patří prof. M. Balabán, prof. L. Hejdánek, prof. J. Heller, prof. Petr Pokorný, prof. M. Prudký, Jan Šimsa a další. Roku 1960 získal Souček čestný doktorát univerzity v Aberdeenu, 1969 v Basileji a v roce 2000 byl vyznamenán Medailí za zásluhy I. stupně in memoriam. Souček byl v mládí ovlivněn švýcarským teologem K. Barthem, R. Bultmannem, svým starším kolegou J. L. Hromádkou i celoživotním přátelstvím s J. Patočkou. Jeho velmi rozsáhlé dílo svědčí jak o jeho vědecké svědomitosti a originalitě, tak také o starosti a péči o život jeho církve. Odtud vycházel i jeho upřímný zájem o ekumenismus a spolupráci křesťanských církví. Souček pečlivě sledoval vývoj teologického myšlení, zejména v německé a anglické oblasti, v mezinárodních diskusích a polemikách si však získával respekt svou střízlivostí. Sledoval...
Více od autora
Josef Blahož (5)
Doc. dr. Josef Blahož, DrSc. je český právník a odborník na srovnávací právo. Dnes působí v Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky. V minulosti vyučoval na Fakultě právnické Západočeské univerzity. Je také je voleným členem Mezinárodní akademie srovnávacího práva v Haagu. V roce 1959 ukončil studia na právnické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1966 získal titul JUDr. V 90. letech působil na několika zahraničních univerzitách a účastnil se několika výzkumných programů. Do roku 2009 přednášel na Západočeské Univerzitě. V letech 2002 až 2010 byl rektorem Vysoké školy aplikovaného práva. Za svou vědeckou činnost získal několik ocenění.
Více od autora
Josef Andrys (2)
Josef Andrys byl český matematik a pedagog. Narodil se v Moravské Ostravě v rodině učitele Ladislava Andryse. Vystudoval reálku v Ostravě. V roce 1929 nastoupil na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity v Praze, kde v roce 1935 získal aprobaci pro vyučování matematiky a deskriptivní geometrie. Poté působil až do roku 1949 na mnoha středních školách. Od roku 1949 vedl kabinet matematiky Krajského pedagogického sboru, odkud ve stejné funkci přešel roku 1954 na Krajský ústav pro další vzdělávání učitelů. Svůj odborný zájem zaměřil Josef Andrys zejména na metodiku vyučování matematiky.
Více od autora
José Martí (3)
José Martí byl kubánský národní hrdina, vůdčí osobností kubánského hnutí za nezávislost na Španělsku. Byl také básníkem, novinářem, spisovatelem a politickým teoretikem. Jeho verše jsou základem známé písně Guantanamera. Byl synem Mariana Martího Navarry a jeho ženy Leonor Pérez Cabrera. Již v 16 letech se dostal do vězení za psaní novinových článků na podporu povstání a po dvouletém vězení musel opustit Kubu. Po studiích práv a filozofie v Madridu a Zaragoze se nejdříve usadil v Mexiku, později se přestěhoval do New Yorku. V americkém exilu se dlouhá léta snažil sjednotit kubánské politiky usilující o nezávislost své země. Zastával názor, že v budoucím politickém vývoji Kuby nemá hrát armáda hlavní roli. Jeho další názory, jako například odpor k USA, volání po rovnosti ras a důraz na vzdělání kubánského lidu byly klíčové nejen pro nadcházející boj o nezávislost ostrova, ale i pro další vývoj Kuby. Zahynul ve srážce povstaleckých oddílů se španělskou armádou v únoru 1895. Jeho manželkou byla María del Carmen de Zayas-Bazán e Hidalgo , s níž měl syna Josého Francisca Martího y Zayase Bazána .
Více od autora
Jorge Bucay (5)
Jorge Bucay je Gestalt psychoterapeut,psychodramatik a spisovatel z Argentiny.Jeho knih se prodalo více než 2 miliony kopíí po celém světě, a byly přeloženy do více než sedmnáct jazyků. V průběhu svého života pracoval jako obchodní cestující prodej ponožek,knih a sportovní oblečení, stejně jako pojišťovací agent, řidič taxi, klaun, skladník, pedagog, herec, lékař ve službě, psychyatr.
Více od autora
Jörg Demus (3)
Jörg Demus byl rakouský klavírista a korepetitor proslulý interpretací klasického a romantického klavírního repertoáru. Narodil se 2. prosince 1928 v rakouském St. Pöltenu, hudební vzdělání získal již v mládí a pokračoval ve studiu na vídeňské konzervatoři. Demus byl známý svým jemným hmatem a citlivostí, díky nimž se hodil zejména pro díla skladatelů, jako byli Schubert, Schumann a Mozart.
Více od autora
Jonathan French (3)
Jonathan French je americký autor fantasy, který žije v Atlantě. Své vypravěčské schopnosti si nejprve tříbil tvorbou RPG příběhů, které se později staly základem jeho fantastických světů. Debutoval ságou The Autumn’s Fall , jíž se dostalo kladného přijetí. Do širšího povědomí se však dostal až díky knize Šedí bastardi , vydanou vlastním nákladem, která se setkala s nebývalým úspěchem, což zaujalo velké nakladatele.
Více od autora
Jonathan Barnes (2)
Britský autor prací z oboru filozofie a dějin filozofie, zejména antické a raně křesťanské.
Více od autora
John White (5)
* 05.03.1924 † 11.05.2002 Během druhé světové války sloužil jako letecký průzkumník a fotograf. Po válce vystudoval medicínu na Manchesterské univerzitě. Spolu se svou ženou Lorrie působil v 50. a 60. letech jako lékař – misionář v rozvojových zemích. V roce 1965 se přestěhoval do Kanady a působil jako docent psychiatrie na univerzitě ve Winnipegu. Důchodový věk prožil ve Vancouveru jako lékař a pastor. Je autorem více zhruba 25 románů, převážně pro mládež a mnoha povídek, které psal již od 50. let.
Více od autora
John Spencer (4)
John Spencer byl americký herec, který se proslavil především rolí Lea McGarryho v politickém a dramatickém seriálu stanice NBC Západní křídlo . Výkon v seriálu mu přinesl ocenění Emmy v kategorii nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli v dramatickém seriálu v roce 2002 a dvě ceny Screen Actors Guild Awards v kategorii nejlepší obsazení dramatického seriálu v letech 2000 a 2001. Spencer zemřel na infarkt myokardu v nemocnici v Los Angeles.
Více od autora
John Powell (6)
John Powell je britský skladatel filmové hudby. John Powell již od svých mladých let původně studoval jako houslista, později se dostal na londýnskou Trinity College of Music. Nejvíce se uchyloval k jazzové a rockové hudbě, vstoupil také do soulové kapely "The Fabulistics". Při dostudovávání na univerzitě skládal hudbu pro reklamu a komerční upoutávky, což mu otevřelo cestu ke skladateli Patricku Doylovi, přičemž Powell působil jako jeho asistent. Roku 1995 založil komerční společnost Independently Thinking Music, s níž produkoval hudbu k více než 100 anglických a francouzských reklam či filmů. Roku 1997 se Powell dostal do USA, kde složil hudbu pro několik úspěšných filmů s komediální nebo akční tematikou, kupříkladu Roboti, Bournovo Ultimátum, Pan a paní Smithovi, Slepičí útěk či Dobá ledová: Obleva. Mezi jeho nejúspěšnější díla ovšem patří hudba k filmům X-Men: Poslední vzdor, Jak vycvičit draka, Let číslo 93 a Happy Feet, za nějž obdržel první cenu Film & TV Music Award za nejlepší hudbu k animovanému filmu. Jeho stylu odpovídá jak užívání orchestru, tak i moderních syntezátorů. Powell je jedním z nejznámějších členů společnosti Remote Control Productions skladatele Hanse Zimmera. John Powell momentálně žije v USA se svou manželkou Melindou Lernerovou a malým synem. U názvů filmů, ke kterým neexistuje český ekvivalent bylo použito původní jméno, v závorce je uveden jazyk
Více od autora
John P Strelecky (4)
Americký spisovatel a cestovatel. Zakladatel a lektor kurzů osobního rozvoje.
Více od autora
John Mitchinson (3)
John Mitchinson je britský autor, nakladatel a moderátor. Po desetiletí pracoval v nakladatelství. Pomáhal zakládat soutěžní show QI a je spoluautorem všech jejich knih. Spoluzakládal pořad Unbound. Byl prvním marketingovým ředitelem v knihkupectvích Waterstones a zastával vydavatelské senior pozice . He co-hosts Unbound’s Backlisted podcast. S manželkou a dětmi žije poblíž Oxfordu.
Více od autora
John Matthews (3)
Dr., přednáší starověké dějiny na Queen's College v Oxfordu, práce o Keltech.
Více od autora
John Lloyd (3)
John Hardress Wilfred Lloyd pracoval jako producent rádia BBC v letech 1974–1978. Spolupracoval s Douglasem Adamsem na páté a šesté epizodě Stopařova průvodce po galaxii.
Více od autora
John Lewis (3)
John Lewis byl americký jazzový pianista, skladatel a aranžér, známý především jako hudební ředitel a jeden ze zakládajících členů Modern Jazz Quartet . Lewis se narodil 3. května 1920 v La Grange ve státě Illinois a vyrůstal v Albuquerque v Novém Mexiku, kde si vytvořil osobitý styl, v němž se mísily prvky klasické hudby s jazzovou improvizací. Po studiu antropologie a hudby na univerzitě v Novém Mexiku sloužil během druhé světové války v armádě a poté se přestěhoval do New Yorku, kde se ponořil do vzkvétající bebopové scény.
Více od autora
John Ives (1)
John Ives je pseudonym, pod kterým publikuje Brian Garfield. Brian Francis Wynne Garfield vystudoval University of Arizona. Je autorem více než 70 knih populární literatury . Jako scenárista se podílel na zhruba 60 filmech. Píše pod pseudonymy Bennett Garland, Alex Hawk, John Ives, Drew Mallory, Frank O´Brian, Jonas Ward, Brian Wynne, Frank Wynne. Získal v roce 1976 cenu Edgar za román Hopscotch .
Více od autora
John Hastings (2)
Narozen 8.11.1962. Americký redaktor, publicisticky se zabývá medicínou, správnou výživou a zdravím.
Více od autora
John Gunther (3)
Je to americký novinář, který je známý svými svými socio-politickými pracemi známými jako "Inside".
Více od autora
John Durant (2)
Britský profesor popularizace vědy na Imperial College v Londýně, zástupce ředitele Muzea vědy v Londýně.
Více od autora
John Bunyan (6)
John Bunyan byl anglický křesťanský spisovatel a baptistický kazatel. Proslul svým alegorickým dílem Cesta poutníka. Vyrůstal v rodině kotláře. Jeho první manželka Mary přinesla do manželství dvě náboženské knihy, které oba společně četli a diskutovali o nich. Ještě než jeho první žena zemřela , začal navštěvovat církev. Ony dvě knihy u něj vzbudily zájem o duchovní věci, prožíval muka nad svými hříchy a pokoušel se vést zbožný život ve vlastní síle. Po třech letech prožil zásadní obrat a vydal se Bohu. Připojil se k nonkonformistické církvi, kde byl uznáván jeho dar kázání. Začal veřejně sloužit. Současně však musel živit svou rodinu a tak pracoval jako kotlář. Jeho věhlas kazatele stále vzrůstal. V roce 1660, když dosedl v Anglii na trůn Karel II., začali být nonkonformisté opět pronásledováni. Byl na něj vydán zatykač a do vězení jej odvedli přímo ze shromáždění. Soudce mu nabídl propuštění, slíbí-li, že přestane kázat. Ten však odmítl. Byl proto obviněn za účast při organizování nezákonných shromáždění, která nejsou podřízena Anglikánské církvi, a odsouzen k šesti letům vězení v Bedfordské věznici. Během této doby četl anglický překlad Bible KJV a Foxovu Knihu mučedníků a také začal sám psát. V roce 1666 byl sice propuštěn, ale již o několik týdnů později byl opět zatčen za ilegální kázání a strávil v Bedfordské věznici dalších šest let. V roce 1672 král Karel II. zrušil zákon proti nonkonformistům a on byl znovu propuštěn. V té době byl již velmi populárním kazatelem. Královo srdce se však proti nonkonformistům opět zatvrdilo a on se ocitl znovu na šest měsíců ve vězení. A právě v této době sepsal svou nejslavnější knihu Cesta poutníka. Pokračoval v kazatelské činnosti až do své smrti v roce 1688. Když se ohlížel na dobu strávenou v žaláři, napsal: „Nebyl jsem bez naděje, že by mé uvěznění nemohlo posloužit k probuzení svatých v této zemi. A právě tato skutečnost mě vedla k vydání celé záležitost...
Více od autora
John Brunner (4)
John Kilian Houston Brunner se narodil 24. zaří 1934 v Preston Crowmarsh poblíž Oxfordshire ve Velké Británii. V dětství neměl moc peněz, aby si mohl kupovat science fiction a za to málo si vybíral. Kritériem pro něj byli tito autoři: Simak, Sturgeon, Anderson a Leiber. Vzdělání získal v Cheltenhamu. První román napsal v 17 letech pod pseudonymem Gill Hunt. V letech 1953–55 byl ve službách British Air Force, poté, co opustil armádu, následovalo několik zaměstnání rychle po sobě a od roku 1958 se stal profesionálním autorem. Téhož roku si také vzal za ženu Marjorie Rosamond Sauer a to 12. července. Bohužel manželka zemřela v roce 1986. V roce 1991 se podruhé oženil s Li Yi Tan, přesněji 27. září. Psal sci-fi romány spolu s texty písní a poezií. Hlavní vlivy: jeden z nejplodnějších a nejuznávanějších autorů v žánru, s více než padesáti knihami na svém kontě – k nimž kromě sci-fi patří také thrillery, novely ze současnosti, historické romány a poezie – to je britský spisovatel John Brunner, přední postava science fiction, aktivní již přes čtyřicet let. Jeho význačná a široce uznávaná novela Stand on Zanzibar mu přinesla cenu Hugo a byla jedním z pilířů tvorby šedesátých let. Stejně tak v letech sedmdesátých napsal Brunner řadu významných novel a několik knih jako The Jagged Orbit, The Sheep Look Up, a dílo vskutku jasnozřivé – The Shockwave Rider – které je z retrospektivního pohledu nejen předchůdcem kyberpunku, ale je možná zároveň první vědeckofantastickou spekulací o světě „ekonomie informací“. Dokonce v něm předpověděl i počítačové viry. V řadě dalších knih najdeme novely The Whole Man, The Squares of the City, The Atlantic abomination, Polymath, Age of Miracles, Players of the Game of People, The Stone That Never Came Down, The Crucible of Time, a The Tides of Time, a sbírky The Book of John Brunner, The Fantastic Worlds of John Brunner a The compleat Traveller in Black. Mezi jeho nejčerstvější díla patří sbírka The Best of John Brunner a novela Children of th...
Více od autora
John Brosnan (3)
John Raymond Brosnan byl australský prozaik a publicista, autor knih o filmu. Jeho povídky se opíraly jak o fantasy tak o žánr science fiction. Narodil se v Perthu, Western Australia, a zemřel 11. dubna 2005 v South Harrow, London, na akutní zánět slinivky břišní. Občas publikoval pod pseudonymi: Harry Adam Knight, Simon Ian Childer , James Blackstone a John Raymond. Na základě jeho povídek byly natočeny tři nepříliš úspešné filmy: Beyond Bedlam , Proteus a Carnosaur. Vedle science fiction napsal též řadu knih o filmu a byl pravidelným sloupkařem v populárním britském časopisu Starburst.
Více od autora
John Bowker (3)
John Westerdale Bowker je profesorem religionistiky. Vyučoval na univerzitách v Cambridge, Lancasteru, ale také v Pennsylvánii v Severní Karolíně. On je čestný Canon z Canterbury Cathedral, poradce pro UNESCO, stejně jako hlasatel BBC a autorem a editorem několika knih.
Více od autora
John Altman (4)
Hudebník a spisovatel. Vystudoval Harvardskou univerzitu. Autor populárních thrillerů a špionážních románů. John Altman je americký thriller spisovatel . Je také hudebník a absolvent Harvardu. V roce 2000 debutoval jeho román Spies byl vydáván Gathering. Jeho poslední román byl Watchmen , publikovan v roce 2004. Jeho knihy byly zveřejněny ve Spojených státech, Velké Británii , Itálii , Japonsku , Polsku a Nizozemí V současnosti žije v New Yorku .
Více od autora
Johannes Gottfried Mayer (3)
Německý pedagog se zaměřením na historii medicíny; znalec klášterního lékařství.
Více od autora
Johann Nepomuk Hummel (4)
Johann Nepomuk Hummel byl proslulý rakouský skladatel, klavírní virtuos a pedagog, který působil v období klasicismu a romantismu. Narodil se v Prešpurku a hudební talent projevil již ve velmi mladém věku. Hummel studoval dva roky u Wolfganga Amadea Mozarta ve Vídni, kam se jeho rodiče přestěhovali, aby mohli pokračovat v jeho hudebním vzdělávání. Později studoval u dalších významných učitelů, jako byli Joseph Haydn a Antonio Salieri.
Více od autora
Johann Gottlieb Fichte (3)
Johann Gottlieb Fichte byl německý filosof a žák Immanuela Kanta. Johann Gottlieb Fichte se narodil v roce 1762 v hornolužickém Rammenau. Šlechtický mecenáš umožnil mladému Fichtemu, synovi z chudé a početné rodiny, školní docházku v Schulpfortu a první studium v Jeně a Lipsku. Když jeho mecenáš zemřel, protloukal se mladý Fichte jako domácí učitel. Náhoda jej přivedla ke studiu Kantových spisů. Aby na sebe obrátil Kantovu pozornost, napsal v Královci během několika dnů Pokus o kritiku všeho zjevení. Kant dopomohl spisu k vydání. Dílo vyšlo anonymně a bylo přisuzováno Kantovi. Ten vše uvedl na správnou míru, díky čemuž se Fichte stal rázem slavným a byl povolán na jenskou univerzitu. Zde dlouho nepobyl, spis O důvodu naší víry v boží vládu ve světě mu vynesl pověst zarytého ateisty, a tím jeho pobyt v Lipsku byl již neudržitelný. Fichteho přijali v Berlíně. Jeho přednášky budily obecnou pozornost a k jeho posluchačům patřil i tehdejší rakouský vyslanec, kníže Metternich. V roce 1808, ve Francouzi obsazeném Berlíně, pronesl slavné Řeči k německému národu. Vyzval v nich celý německý národ k mravní obrodě. Vášnivou obhajobou Francouzské revoluce byl spis Požadavek, aby evropští panovníci vrátili svobodu myšlení, kterou dosud potlačovali , ale poté, co se nechal Napoleon korunovat za císaře, viděl v něm Fichte ztělesnění všeho zla ve světě, a prvotní nadšení z revoluce z něj rychle opadlo. Fichte se velkou, ne-li rozhodující měrou podílel na založení berlínské univerzity v roce 1810, a když vypukla osvobozenecká válka, propustil své žáky do pole. Nesplnilo se mu jeho přání být vojenským řečníkem. Zemřel roku 1814 na tyfus, kterým se nakazil od své manželky, ošetřovatelky raněných v lazaretu. Filosofii si volíme takovou, jací jsme. Obecný výklad Fichtova systému tvoří: Podle Fichta mohou existovat pouze dva důsledné filosofické systémy. Filosofie buď vykládá zkušenost , anebo ...
Více od autora
Joelle Charbonneau (4)
Joelle Charbonneaua je americká spisovatelka literatury pro mládež. Joelle Charbonneaua studovala před kariérou operní pěvkyně hudbu a klasický zpěv, aby se poté stala učitelkou zpěvu. Tato činnost ji dovedla ke psaní románů pro děti a mládež. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joelle Charbonneau na francouzské Wikipedii.
Více od autora
João Guimarães Rosa (5)
João Guimarães Rosa, často jen Guimarães Rosa byl lékař a diplomat, ale především jeden z největších brazilských spisovatelů. Jeho dílo bývá považováno za syntézu modernismu a tzv. latinskoamerického magického realismu s regionalismem. Rosovy povídky a romány se téměř vždy odehrávají v prostoru divokého a odlehlého brazilského vnitrozemí, nazývaného sertão. Debutoval souborem povídek zasazených do prostředí rodného Minas Gerais Ságodlouze , proto byl zprvu chápán jako regionalista. Ve svém díle však sertão vsazuje do univerzálních souvislostí, a to jak v rovině příběhu, tak v rovině jazyka. Inovativní jazyk jeho díla byl ovlivněn jak četbou klasické světové literatury , tak regionálními dialekty a lidovou slovesností. Jména, místa a další atributy mají často symbolické a mnohoznačné významy. V roce 1956 vycházejí dvě díla, která Rosu definitivně pasovala na jednoho z velikánů brazilské literatury 20. století: Taneční soubor a Velká divočina: stezky . Za český překlad novely Burití, součásti této série, získala jeho autorka Vlasta Dufková Jungmannovu cenu .
Více od autora
Joan Collins (3)
Joan Collins je britská herečka. Debutovala v devíti letech, ve filmu se poprvé objevila v roce 1955 jako devatenáctiletá. Její mladší sestrou byla spisovatelka Jackie Collins . Joan Collins je popáté vdaná, jejím mužem byl mj. anglický herec Anthony Newley. Její poslední manžel, filmový producent Percy Gibson, je mladší o 32 let. Vzali se v roce 2002.
Více od autora