12601–12660 z 155215 Autoři
Anne Willan (7)
Rodačka z Newcastlu, uznávaná autoriata na francouzskou kuchyni. Zakladatelka prestižní Ecole de Cuisine La Varenne. Nositelka nesčetných kuchařských poct. Její knihy vyšly ve více než 24 jazycích.
Více od autora
Anne Rivers Siddons (6)
Anne výtvarnice a žurnalistka se narodila v roce 1936 v georgijském Fairburnu v rodině význačného právníka . Studovala na univerzitě v Auburnu. Dříve než se začala plně věnovat spisovatelské profesi,pracovala jako ilustrátorka . Nyní žije v Atlantě.Je autorkou řady bestsellerů nejen z prostředí amerického Jihu. Euromedia vydala její romány Osudový zlom a Nezkrotná Nora.
Více od autora
Anna Ziegloserová (8)
Anna Ziegloserová-Mimrová, v matrice Anna Josefa, byla česká spisovatelka, dramatička, herečka a redaktorka, manželka nakladatele a novináře Jana Zieglosera. Jejími rodiči byli Antonín Mimra, soustružník v Plzni, a Marie Mimrová-Fryšová. Narodila se jako pátá ze šesti dětí, jejími sourozenci byli Antonín Mimra , Eustach Mimra , Prokop Mimra , František Mimra a Marie Anna Mimrová . Studia Anny Ziegloserové-Mimrové byla soukromá. Od mládí byla v řadách žen usilujících o rovnoprávnost. Od roku 1903 redigovala se svým mužem nakladatelem Janem Ziegloserem revui českých žen Ženský obzor. Za první světové války byla pod policejním dozorem, neboť její muž byl dvakrát vězněn z politických důvodu . Anna pomáhala ukrývat se „politicky podezřelým“ Čechům a Jihoslovanům v pražských nemocnicích. Byla členkou výboru beletristů Máj, Svatoboru, Sokola a Ochranných jednot. Psala do Národních listů, Národní politiky, Zvonu aj. Kromě prózy psala též divadelní hry a pracovala ve filmovém oboru. Za druhé světové války byla popravena nacisty na kobyliské střelnici. Byla pohřbena na Olšanských hřbitovech.
Více od autora
Anna Vášová (7)
Dramaturgyně, producentka dokumentárních a dětských pořadů ČT. Též spoluautorka knih pro děti.
Více od autora
Anna Brodele (5)
Brodelová Anna, 16. 9. 1910-29. 9. 1981, lotyšská sovětská prozaička a dramatička. Autorka povídek a románů a dramat , v nichž si všímala zejména problémů mladých lidí.
Více od autora
Anita Franková (6)
Narodila se jako jediné dítě v rodině advokáta v Litomyšli. Krásné a šťastné dětství ukončil Mnichov. Rodina se přestěhovala do Prahy, kde ji zastihla okupace se všemi protižidovskými opatřeními, včetně zákazu školní docházky. Anita místo páté třídy navštěvovala jen ilegální kroužek. Tatínek náhle zemřel. V létě 1942 byly s maminkou deportovány do Terezína. V dívčím domově L 410 se seznámila s děvčaty, s nimiž se pak přátelila celý život. V prosinci 1943 byly s maminkou zařazeny do transportu s cílem Osvětim, rodinný tábor. Koncem července 1944 se dostaly do tábora Stutthof a poté do jeho pobočného tábora Guttau. Společně prožily, chatrně oblečené a vysílené, evakuační pochod vězňů. Když se po delším pochodu vrátily do tábora, Anita onemocněla, a dalšího pochodu už nebyla schopna. Obě proto spolu s několika málo vězni zůstaly v táboře. Jen náhodou pak unikly smrti, když esesáci začali vězně vraždit injekcemi, střelbou, údery pažbou pušek. Anita s maminkou po několika ranách upadly do bezvědomí, ale za nějaký čas se probraly na sněhu: esesáci byli pryč. Za tři dny je našli vojáci Rudé armády a převezli je do nemocnice v Syzrani a Kujbyševu. Domů se vrátila nejprve Anita v listopadu 1945, její maminka až v březnu 1946. O čtyři toky poději však na následky zranění z Guttau zemřela. Všechny Anitiny vzpomínky a vlastně celý její život byl pevně spojen s maminkou, která jí svou pohotovostí a statečností několikrát zachránila život. Po návratu se Anitě podařilo vystudovat vat obor dějepis-archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1951 se také provdala a narodila se jí jediná dcera Ela. Po promoci pracovala několik let ve Státním ústředním archivu jako archivářka, od 1. října 1969 až do své smrti, tedy téměř čtyřicet let, byla zaměstnána v pražském Židovském muzeu. Podílela se na vytvoření Dokumentačního střediska, z něhož později vzniklo oddělení holocaustu. Můžeme říci, že počáteční rozčlenění a uspořádání písemného, fotografického a ...
Více od autora
Angela McGerr (5)
Publicistka a autorka esoterické literatury a prací o výkladu a interpretaci Andělských karet.
Více od autora
Andrew Lloyd Webber (9)
Andrew Lloyd Webber je přední anglický hudební skladatel a impresário hudebního divadla, který proslul svým významným přínosem pro současnou scénu. Narodil se 22. března 1948 v Londýně a prosadil se jako jeden z nejplodnějších skladatelů své generace. Lloyd Webberova kariéra odstartovala úspěchem rockové opery "Jesus Christ Superstar" , která získala široký ohlas a připravila půdu pro řadu populárních muzikálů. Jeho schopnost kombinovat klasické a současné hudební styly vyústila v některá z nejtrvalejších děl hudebního divadla.
Více od autora
Andrej Drbohlav (4)
PhDr. Andrej Drbohlav se dlouhodobě věnuje analýze profilu sériového vraha a dalším extrémním formám behaviorální patologie a psychopatologie. Vystudoval behaviorální patologii na univerzitě v Hradci Králové, kde pak pět let tentýž obor učil. Spolupracuje na výzkumu genetických markerů impulzivity a vlastní výzkum zaměřuje na vývoj patologie chování a osobnosti u dětí a dospělých. Odborně se věnuje nejhorším formám deformace osobnosti a chování, jaké v prostředí lidské společnosti mohou vzniknout. Druhou profesí je výtvarník a designér, používá autorský pseudonym Andy Reiben. Založil virtuální uměleckou galerii Buyfeel, která zastupuje tuzemské i zahraniční výtvarníky.
Více od autora
André Pieyre De Mandiargues (4)
André Pieyre de Mandiargues patří mezi stěží zařaditelné individuality. Sám navíc bděle dbal na to, aby s žádným kontextem nesouvisel. Bývá sice spojován s okruhem tvůrců druhé generace francouzských surrealistů , kteří vycházejí z hlubinné psychologie, jejího důrazu na nevědomí, estetiku snu a zázračna, avšak touha uchopit bytí v dualistickém sporu duše a těla se v jeho tvorbě projevuje obzvlášť svérázně. Z Mandiarguesových knih vystupuje členitá osobnost: až puntičkářský estét a dandy, který si libuje v erudovanosti, a zároveň milovník neobvyklostí a tajemných zvláštnůstek, které odměřuje s kulinářskou přesností, aby chuť byla vždy přejemná, ale výrazná a svá. * André Pieyre de Mandiargues patří do druhé generace francouzských surrealistů. Narodil se 14. března 1909 v Paříži, je tedy o třináct let mladší než Breton a o devět let než Desnos a Crevel, představitelé „heroického“, revolučního období francouzského surrealismu. Jestliže začátky tvorby první surrealistické generace spadají do dvacátých a třicátých let 20. století, nástup druhé surrealistické generace spadá do let bezprostředně před druhou světovou válkou, anebo spíš do období bezprostředně po válce. Mandiargues sice uprostřed války vydal svou první sbírku básní , ale jeho skutečným debutem, který vzbudil pozornost, byla teprve kniha Le musée noir . Po ní vydával soustavně rok co rok jednu knihu za druhou, vždycky věrný sobě samému, vlastně svému výchozímu bodu, jímž bylo jeho „černé muzeum“ surrealisticky orientovaných kratších i delších próz. Mezi knihy nejvýznamnější patří Les incongruités monumentales , Le soleil des loups , Marbre , Le lis de mer , Le cadran lunaire , Le Belvédere , Feu de braise , La Motocyclette , Porte dévergondée (Nestydatá brána, 19...
Více od autora
Alžběta Štollová (8)
Narozena 7.2.1981. Filoložka, věnuje se baltistice a finštině, překládá především finské drama a literaturu pro děti a mládež.
Více od autora
Alois Sivek (5)
Alois Sivek byl český literární historik a kritik, bohemista, polonista, folklorista, editor literárních textů a vysokoškolský pedagog. Po maturitě na reálném gymnáziu v Českém Těšíně vystudoval obory bohemistika a germanistika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně , doktorát filozofie zde získal v roce 1950, titul kandidát věd 1960. Již od roku 1946 se paralelně s dokončováním studií věnoval pedagogické práci na různých typech středních škol ostravského regionu , v letech 1950–únor 1952 byl lektorem českého jazyka a literatury na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani. V roce 1953 spoluzakládal Vyšší pedagogickou školu v Opavě, kde zastával funkci proděkana a vedoucího katedry filologie . Po dosažení docentury vyučoval na olomoucké Filozofické fakultě UP , v dalším období se ujal vedení katedry českého jazyka a literatury na ostravském Pedagogickém institutu a po jeho transformaci na Pedagogickou fakultu v Ostravě stál v letech 1964–1970 v jejím čele jako děkan. V roce 1968 byl jmenován mimořádným profesorem, v etapě tzv. normalizace odmítl propustit pedagogy vyloučené z KSČ a byl z funkce děkana odvolán. V důsledku vážného onemocnění rok poté skonal ve věku 51 let. Jako žák prof. Franka Wollmana soustředil svůj hlavní vědecký a badatelský zájem ve sféře folkloristiky na zkoumání vztahu literatury a lidové slovesnosti v národnostně, společensky i sociálně složité oblasti širšího Ostravska, Slezska a moravsko-slovensko-polského pomezí. V dílčích studiích věnoval mj. pozornost krajovým variantám baladických látek v ústních tradicích, hornickému folklóru i motivům pokladů v pověstech, pohádkách a vyprávěních. Monograficky se zabýval zvláště problematikou zb...
Více od autora
Alois Plichta (6)
Alois Plichta byl český právník a lokální historik. Alois Plichta se narodil v roce 1905 v Šebkovicích, tamtéž chodil do obecné školy a následně vychodil měšťanskou školu v Jaroměřicích nad Rokytnou, v roce 1926 odmaturoval na gymnáziu v Moravských Budějovicích a následně nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, tu ukončil v roce 1930. Následně odešel do Velkého Meziříčí, kde mezi lety 1935 a 1948 působil jako advokát a organizátor místního kulturního dění, mimo jiné hájil i Jakuba Demla. Během padesátých let musel odejít z právnické profese, mimo jiné kvůli tomu, že byl příbuzný Antonína Plichty, který byl odsouzen v Babickém procesu. V tu dobu již působil jako advokát v Brně . Nastoupil tak do stavebnictví. V roce 1967 byl rehabilitován a nastoupil na pozici právníka krajského úřadu památkové péče v Brně. Věnoval se historii umění na Vysočině, psal do časopisů Fujara nebo Tvar. Sepsal dvě monografie o Jaroměřicích nad Rokytnou a okolí, jejich název je Jaroměřicko I. a II. Do časopisu Tvar psal již v roce 1928. Jaroměřicko. Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí; Městský úřad v Jaroměřicích nad Rokytnou, nakladatelství JimFa Třebíč, 1994; I. a II. díl ISBN 80-85766-38-8 ISBN 80-85766-39-6
Více od autora
Allan Cole (8)
Allan Cole vyrastal v neustále meniacom sa prostredí, nakoľko jeho otec pracoval pre CIA. Chodil do minimálne 32 škôl. V rovnakom počte krajín žil, alebo ich aspoň navštívil. Domov nakoniec našiel na Floride, kde šťastne žije so svojou rodinou. Mladý Cole nechcel ísť v šľapajách svojho otca. Odmietol ponuku stať sa agentom CIA a začal sa venovať editorskej a redaktorskej činnosti. Za 14 rokov náročnej investigatívnej práce získal povesť reportéra, ktorý sa už zaoberal všetkým: od brutálnej vraždy až po korupciu na najvyšších miestach. Za svoj prínos nakoniec získal významné novinárske ocenenie. Od toho okamihu zmenil svoje zameranie a začal sa sústrediť na film a literatúru. Zlatá éra Allanovej tvorby prišla začiatkom 80-tych a trvala až do konca 90-tych rokov. Počas tohoto obdobia napísal pre hollywoodskych producentov viac ako 100 scenárov, zväčša do rôznych seriálov, ktoré v tej dobe boli populárne. Ako príklad uveďme: Walker Texas Ranger, A-Team, Werewolf, alebo The Incredible Hulk, na ktorý Allan Cole spomína najradšej. Popri písaní scenárov si Cole našiel čas aj na beletriu. Najväčší dopad na jeho život a tvorbu malo zoznámenie a následná spolupráca s Chrisom Bunchom. V rokoch 1982 až 1993 spolu napísali 8-dielnu military sci-fi sériu The Sten Chronicles, ktorá sa stala základným kameňom ich tvorby, a ktorej sa už v tých časoch predalo viac ako 10-miliónov výtlačkov. Allan s Chrisom spolu napísali aj ďalšie knihy a tvorili nerozlučnú dvojku plnú nápadov a humoru. Chris však nebol iba Allanovym najlepším priateľom. Bol aj bratom Allanovej manželky a osudovej lásky Kathryn. Kým Allan žil, dočkali sa s Katryn až 9 vnukov. V roku 2013, osem rokov po smrti Chrisa Buncha, napísal teraz už osamotený Allan Colle krátky 37-stranový príbeh "Sten And The Star Wanderers". Dej volne zapadá do pôvodnej 8-dielnej série Sten. Po misii vo Vlčích svetoch natrafia Sten a jeho tím na tajomnú loď... Ohlasy fanúšikov boli prekvapivo veľkorysé a nový text aj po toľkých rokoch nad...
Více od autora
Alfred Döblin (5)
Alfred Döblin byl německý expresionistický spisovatel a lékař. Döblin pocházel z asimilované židovské rodiny. Jeho otec Max byl původně krejčí, oženil se ale s dcerou bohatého továrníka. V roce 1898 se rodina přestěhovala do Berlína, kde Alfred začal studovat medicínu nejprve na Humboldtově univerzitě v Berlíně a později na Univerzitě Alberta Ludwiga ve Freiburgu . Během studií se začal zajímat o německou filosofii a to převážně o díla Immanuela Kanta, Arthura Schopenhauera a Friedricha Nietzscheho. Po vystudování začal pracovat jako žurnalista v Řezně a v Berlíně, než si otevřel svoji psychiatrickou ordinaci v sousedstvi náměstí Alexanderplatz. Lékařskou praxi prováděl v letech 1911-1914 a 1918-1933. V letech 1914-1918 byl vojenským lékařem. Byl hluboce ovlivněný expresionismem, který byl hlavním myšlenkovým proudem německé avantgardy v prvních dvou desetiletích 20. století. Přihlásil se k němu v časopise Der Sturm, který od roku 1910 v Berlíně vydával Herwarth Walden. Spřátelil se s Ernstem Ludwigem Kirchnerem, expresionistickým malířem a jedním ze zakladatelů umělecké skupiny Die Brücke, který namaloval jeho portrét. Během vykonávání praxe napsal několik prací, ale žádná z nich nebyla veřejně publikována do roku 1913, kdy vydal sbírku povídek Die Ermordung einer Butterblume . V roce 1915 vydal román Die Drei Sprünge des Wang-Lung , který pojednával o čínském povstání v 18. století. Tato kniha vyhrála cenu Theodora Fontana za rok 1916. V roce 1933 uprchl do Francie, kde získal v roce 1936 občanství. V roce 1940 uprchl před nacisty do Spojených států amerických. V roce 1941 konvertoval ke katolické církvi. V roce 1945 se vrátil do Německa, kde byl z pověření francouzské vlády inspektorem kulturní politiky. Po vzniku NDR se podílel na založení Akademie věd a literatury v Mohuči (D...
Více od autora
Alfred Adler (8)
Alfred Adler byl rakouský lékař a psycholog židovského původu, který se stal zakladatelem individuální psychologie, jednoho z hlavních směrů hlubinné psychologie. Byl 67. nejcitovanějším psychologem ve 20. století. Byl žákem a spolupracovníkem Freudovým, od něhož převzal koncepci nevědomí, později se však odklonil od ortodoxní psychoanalýzy; odmítl jednostranné určení lidské psychiky sexuálními pudy, kladl důraz spíše na společenské vztahy. Studoval společenský cit, touhu člověka po moci . Vytvořil vlastní koncept komplexu méněcennosti. Narodil se v Rudolfsheimu, tehdy vesnici na okraji Vídně, jako druhé ze sedmi dětí židovského obchodníka s obilím. Od roku 1902 byl a je členem Freudovy psychoanalytické skupiny a v této době se věnoval psychickým dějům s obzvláště intenzivním zájmem. Poměrně brzy však začal nacházet rozdíly mezi svými a Freudovými názory na lidskou psychiku. V roce 1911 opustil Freudovu skupinu a v letech 1911–1914 pracoval na vytvoření vlastní školy, kterou nazval individuální psychologie osobnosti. Tuto svou školu dále rozvíjel a rozšiřoval až do své smrti v roce 1937. Názvem individuální psychologie osobnosti chtěl vyjádřit to, že každý člověk je nedělitelná jednota, individuum, které funguje jako celistvá bytost. Z dnešního pohledu není již tak zřetelná potřeba zdůrazňovat právě tento aspekt, byla to však také reakce na tehdejší názorové spektrum a zřejmě především na Freudovu psychoanalýzu, která člověka rozdělovala na různé oblasti, oddělené všelijakými přepážkami. Proto adleriáni označují svou psychologii jako holistickou. Důrazem na individuum naprosto není odsouván význam jedince jako bytosti sociální. Naopak, základním cílem jedince je jeho zařazení do společnosti. Tento cíl, tj. způsob, jakým se jedinec zařazuje a chce zařazovat do společnosti , je v adleriánské psychologii označován jako život...
Více od autora
Alexandr Ort (7)
Alexandr Ort byl český historik a politolog, jehož oborem zájmu byla česká a zahraniční politika a mezinárodní vztahy. Vystudoval na Vysoké škole politické a sociální a v akademickém prostředí již zůstal. Od roku 1949 působil postupně na Universitě 17. listopadu, na Vysoké škole politických a hospodářských věd, na Fakultě mezinárodních vztahů UK, a především v Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii, kde zastával několik let post zástupce ředitele. Zabýval se zejména vnitřní a vnější politikou Francie a teorií mezinárodních vztahů. Jelikož byl aktivním účastníkem pražského jara 1968, musel po nástupu normalizace akademické prostředí opustit. Po sametové revoluci obnovil pedagogickou činnost na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a Fakultě mezinárodních vztahů VŠE, kde stál u vzniku Střediska mezinárodních studií Jana Masaryka, nejstaršího českého pracoviště zaměřeného na výuku a výzkum mezinárodní politiky a diplomacie. Vyučoval i na Komenského univerzitě v Bratislavě a VŠMVV v Praze, svou pozornost soustředil na problematiku evropské integrace a české diplomacie. Zasedal v několika redakčních radách, jezdil přednášet do zahraničí a kromě toho zastával post předsedy správní rady Nadace Jiřího z Poděbrad pro evropskou spolupráci, jakož i Výboru sdružení Za evropský dům. Je autorem řady publikací, z nichž některé byly přeloženy do cizích jazyků, a rovněž překladů knih z francouzštiny a ruštiny. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr Ort
Více od autora
Alexandr Batěk (8)
Narozen 15. 6. 1874 v Prádle u Nepomuku, zemřel 6. 4. 1944 v Praze, PhDr., chemik, spolutvůrce českého chemického názvosloví anorganických sloučenin, popularizátor chemie; zabýval se chemií lanthanoidů, duchovním rozměrem chemického bádání; středoškolský učitel v Plzni a v Praze, esperantista, pacifista, místopředseda pražské Chelčického mírové společnosti, redaktor časopisů Zájmy všelidské a Správný život. vydavatel sci-fi časopisu Zpravodaj z Kéžbybyl , spisovatel sci-fi, propagátor vzniku moderního "vědeckého" náboženství, organizovaného ve Volném sdružení klasů.
Více od autora
Alexander Werth (4)
Narodil sa v Sankt Peterburgu. Po boľševickom prevrate celá židovská rodina emigrovala na Západ. Werth získal občianstvo Spojeného kráľovstva. Stal sa z neho profesionálny novinár, ktorý po vypuknutí druhej svetovej vojny začal pracovať, ako vojnový spravodajca. Písal o Francúzsku v predvojnovom období a o Rusku počas druhej svetovej vojny.Prielomom v jeho vojnových reportážach sa stala bitka pri Stalingrade a obliehanie Leningradu. Ruštinu aj angličtinu ovládal dokonale a dokázal v oboch jazykoch písať ako profesionál. Jeho najznámejším dielom je: Rusko vo vojne 1941-1945, pohľad na život v Sovietskom zväze počas vojny. Takmer celú druhú svetovú vojnu strávil ako korešpondent BBC v ZSSR. Mal bezkonkurenčný prístup k informáciám vďaka kombinácii svojho novinárskeho preukazu a schopnosti fungovať ako rodený Rus. Werth bol medzi skupinou novinárov, ktorí ako prví navštívili koncentračný a vyhladzovací tábor Majdanek bezprostredne po oslobodení Červenou armádou. Podal správu o zverstvách, ktoré tam boli spáchané. BBC spočiatku odmietla odvysielať jeho reportáž, pretože nacistami spáchané zverstvá boli natoľko neuveriteľné, že ich považovali za sovietsku propagandu. Od roku 1946 do roku 1949 pracoval v Moskve, ako korešpondent pre Guardian. Jeho syn, Nicolas Werth je známym francúzskym historikom, ktorý sa špecializuje na históriu Sovietskeho zväzu .
Více od autora
Alexander Jerie (7)
Narozen 10.11.1944 v Praze. Redaktor a překladatel z francouzštiny, angličtiny a ruštiny.
Více od autora
Alex Drescher (7)
Narozen 10. května 1972, žije i s rodinou v Havířově a v Ostravě pracuje jako právník. Jméno Alex Drescher je pseudonym. Poprvé se širšímu čtenářskému publiku představil v roce 2007 knihou Dokonalý obchod složenou ze tří delších textů: Citlivá záležitost, Dokonalý obchod a Právo volby. Zde přivedl na scénu královského prokurátora Kloppa Yggredda, který je v Kněžegradském království vyšetřovatelem a vykonavatelem spravedlnosti v jedné osobě. Letos hodlá autor na prvotinu navázat knihou S čím kdo schází. V novelách Komu čest a S čím kdo schází bude muset Klopp opět napnout síly, aby rozřešil další várku zločinů. V den, kdy se Alex Drescher narodil, byla v Ostravě bouřka. Jiná nebeská znamení se ale nekonala. Ve třech letech ale viděl četu sovětských vojáků pochodovat kolem svého domu. Ovlivnilo ho to zřejmě víc, než si hodlá kdy připustit. Psát začal na gymnáziu a první román dopsal na výšce. Psaní je pro něj tou největší zábavou na světě. Tedy hned po střílení, lovení ryb, klábosení s přáteli, čtení knih, vaření, lepení modelů, boxu a havanských doutnících kombinovaných s irskou whiskey.
Více od autora
Aleš Rozehnal (7)
JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D., je český advokát, bývalý jednatel společnosti CET 21 s.r.o. Zabývá se mediálním a soukromým právem. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy . Je autorem publikace Úvěry zajištěné zástavním právem. Je spoluautorem knihy Korupce na český způsob. Působí jako vedoucí katedry práva na Bankovním institutu a jako odborný asistent na Fakultě právnické ZČU v Plzni a na Fakultě humanitních studií UK. Zároveň působí jako advokát.
Více od autora
Alena Winterová (9)
Alena Winterová je česká právnička, profesorka na katedře občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Publikuje zejména v oboru občanského práva procesního. Absolvovala pražskou právnickou fakultu a své alma mater zůstala věrná, už od roku 1964 zde nepřetržitě působí na katedře občanského práva, kterou také dříve vedla. Profesorkou byla jmenována v roce 1993. Ve své vědecké práci se zabývala např. prejudiciálními otázkami nebo projevům dispoziční zásady v českém civilním procesu. Velkou pozornost věnuje žalobám, jejich účinkům a teoretickému třídění; díky ní byla uznána existence pravotvorných žalob. Už na konci šedesátých let se negativně stavěla k možnosti třetí instance v civilním soudním řízení, přičemž tento její názor se prosadil, protože ani po roce 1989 se z dovolání k Nejvyššímu soudu nestal řádný opravný prostředek. Z pedagogického hlediska je jejím nejvýznamnějším počinem učebnice Civilní právo procesní, která vyšla v několika aktualizovaných vydáních. Výsledky své teoretické práce se ale snaží prosadit i v legislativní praxi, neboť je členkou Legislativní rady vlády.
Více od autora
Alena Nouzová (2)
MUDr., neuroložka, zabývá se netradičními způsoby léčby neurologických onemocnění. Práce z oboru.
Více od autora
Alena Munková (5)
Alena Munková, rozená Alena Synková byla česká novinářka a publicistka, scenáristka a dramaturgyně, vnučka nakladatele Adolfa Synka a mladší sestra spisovatele Františka Listopada, která se stala jednou z posledních osob, které byly v době 2. světové války v dětském věku vězněny v Terezínském ghettu a přežily holokaust. Její tehdejší dívčí básničky pocházející z let 1942–1945, kdy zde byla vězněna, byly několikrát i zhudebněny. Po 2. světové válce vystudovala žurnalistiku na fakultě Vysoké školy politické a sociální a posléze pracovala ve Filmovém studiu na Barrandově, nicméně z politických důvodů byla na počátku 50. let donucena této činnosti zanechat. Poté od roku 1954 pracovala v nakladatelství Naše vojsko a souběžně s tím vystudovala pražskou FAMU, poté pracovala v dokumentačním oddělení Ústřední půjčovny filmů v Praze, kde vydávala pravidelný týdenní bulletin Filmové informace. Od roku 1964 působila jako scenáristka a dramaturgyně Studia kresleného a loutkového filmu, od té doby se váže její spolupráce na animovaných dílech a televizních seriálech populárních večerníčků s Václavem Bedřichem, Vladimírem Jiránkem nebo Jiřím Šalamounem. Společně se svým manželem Jiřím Munkem pracovala jako významná scenáristka dokumentárních a zejména animovaných filmů a seriálů – například:
Více od autora
Alena Müllerová (9)
Alena Müllerová vystudovala katedru dramaturgie a scenáristiky FAMU. Jako dramaturgyně a scenáristka se zabývala zprvu hlavně dokumentárním filmem , nyní se kromě dokumentu věnuje i dramatické tvorbě a vývoji nových televizních formátů. Od roku 1998 pracuje v České televizi, kde řídila centrum dokumentární, publicistické a vzdělávací tvorby, podílela se na přípravě programového schématu a řady úspěšných televizních pořadů. V současné době jako kreativní producentka vede jednu z tvůrčích skupin České televize. Podílela se např. na cyklech 13. komnata, Čtyři v tom, Rybí legendy Jakuba Vágnera, z dokumentů např. Život podle Václava Havla, Magický hlas rebelky, nyní připravuje komediální seriál Trapný padesátky s Irenou Obermannovou). Učí na FAMU a Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala novelu Odporný svět , spolu s V. Hanzelem sborník Albertov 16:00, příběhy sametové revoluce a v dubnu 2016 vydala román Muž ve střídavé péči.
Více od autora
Alena Hejduková (4)
Mgr., středoškolská učitelka, autorka učebnic českého jazyka pro střední školy.
Více od autora
Aleksej Ivanovič Pantelejev (7)
Ruský spisovatel, autor knih zejména pro děti a mládež.
Více od autora
Albert Halper (6)
Narodil se v Chicagu, v roce 1929 přesídlil do New Yorku. V úvodu své spisovatelské kariéry zazářil románem Union Square. Psal romány, novely, divadelní hry. V kontextu americké literatury 30. - 60. let 20. století je považován za "proletářského spisovatele". V záložce českého překladu jeho románu Little People je přirovnáván ke Karlu Poláčkovi: "... týž humor zabarvený smutkem, stejné postavy průměrných lidiček opakujících vyčtené formulky místo vlastních myšlenek..."
Více od autora
Aerosmith (10)
Aerosmith je kultovní americká rocková skupina, která vznikla v roce 1970 v Bostonu ve státě Massachusetts. Skupinu tvoří Steven Tyler , Joe Perry , Tom Hamilton , Joey Kramer a Brad Whitford . Často jsou označováni jako "největší americká rock and rollová kapela" a jsou známí svým hardrockovým zvukem založeným na blues. Aerosmith se proslavili v polovině 70. let řadou hitů a multiplatinových alb a stali se jednou z nejprodávanějších světových kapel všech dob.
Více od autora
Adolf Loos (6)
Adolf Loos byl významný rakouský architekt a teoretik architektury; klasik moderní architektury a čelný představitel architektonického purismu. Spolu s Leopoldem Bauerem, Josephem Mariou Olbrichem a Josefem Hoffmannem patří k významným rodákům z Moravy a Slezska, kteří ovlivnili evropskou architekturu. Narodil se v Brně v rodině kamenosochaře Adolfa Loose staršího a Marie, rozené Hertlové. Oba jeho rodiče pocházeli z Jihlavy. Otec vystudoval sochařství ve Vídni, následně se přestěhoval do Brna a vybudoval zde jeden z největších kamenických závodů ve městě. Rodinný dům s dílnou stával na dnešní Kounicově ulici, kde dnes stojí hotel Continental. Po brzké smrti otce neměl Adolf mladší jednoduché dětství a byl těžko zvladatelným dítětem. Obecnou školu navštěvoval v Brně a poté vystřídal několik gymnázií ; byly to především matčiny pokusy usměrnit svéhlavou osobnost, když ani benediktinům v Melku se to nepodařilo. Znamenitá odborná studia poté absolvoval na průmyslové škole v Liberci a v Brně, kde odbornou přípravu dokončil. Krátce studoval i na drážďanské technické univerzitě. V letech 1893–1896 pobýval ve Spojených státech, nejprve u příbuzných a později vystřídal řadu aktivit od pomocných prací v hotelech, na stavbách až po psaní uměleckých kritik. Pohyboval se zejména ve Filadelfii, New Yorku a Chicagu. V Chicagu se seznámil s výsledky Chicagské školy. Po návratu do Evropy nejprve musel nastoupit vojenskou službu jako rezervní důstojník v Brně a Uherském Hradišti a poté se usadil ve Vídni, kde brzy stanul v čele modernistického hnutí. Zapadl do intelektuální společnosti, ke které patřili zejména Karl Kraus, Petr Altenberg a Egon Schiele. Začal psát do listů a časopisů jako Die Zeit, Wage, Fremden Blatt, Neue Freie Presse. Články vzbudily pozornost a přinesly...
Více od autora
Adele Ashworth (5)
Adele Ashworth napsala svou první povídku už někdy v šesté třídě. Pak se ale raději věnovala studiu a po dokončení univerzity se věnovala různým profesím. Živila se zpěvem, pracovala jako letuška a teprve v roce 1993 se znovu vrátila ke své lásce - psaní povídek. První povídka, kterou napsala, však nikdy nevyšla. V roce 1998 spatřil světlo světa román My Darling Caroline, s nímž hned vyhrála prestižní cenu v soutěži romantických spisovatelů RITA Awards. Dnes má na svém kontě deset vydaných románů a několik ocenění. Adele žije se svou rodinou v Texasu. Miluje historii a kávu Starbucks. Proto i většina jejích románů odehrávajících se v minulých stoletích vznikla právě v kavárnách Starbucks nad nespočetnými hrnky tohoto lahodného nápoje.
Více od autora
Adam Williams (3)
Adam Williams, syn hongkongského tchaj-pana , se narodil a vyrůstal v Asii, i když vzdělání se mu dostalo ve Velké Británii. Jeho předkové žijí v Číně již od osmdesátých let devatenáctého století a Adam tedy navázal na dlouhou rodinou tradici a začal pracovat pro významnou obchodní společnost Jardine Matheson, v níž se nakonec vypracoval až na místo výkonného ředitele pro Čínu. Tuto funkci pak získal i ve společnosti Jardine Fleming. Podnikl expedici na velbloudech do srdce pouště Taklamakan, kde se pokoušel najít ztracená města Hedvábné stezky. Když tuto výpravu úspěšně přežil, přihlásil se do závodu „Rhino Charge“. Je rovněž nositelem Řádu Britského impéria
Více od autora
Adalbert Ludwig Balling (9)
Páter Adalbert Ludwig Balling CMM je kňaz, spisovateľ, rehoľník.
Více od autora
Zuzana Švihlová (9)
Mgr., autorka učebnic a pracovních sešitů pro výuku matematiky a vlastivědy na základní škole.
Více od autora
Zuzana Komprdová (8)
Autorka povídek, článků a překladů z angličtiny zaměřená na počítačové hry, fantasy a sci-fi.
Více od autora
Zuzana Kadlecová (5)
Zuzana Kadlecová rozená Adamcová se narodila v roce 1982 v Novém Jičíně.
Více od autora
Zuzana Holasová (6)
Zuzana Holasová se narodila v Praze v roce 1950. Vyrůstala v rodině, která byla v podstatě ateistická, posléze studovala práva a nakladatelskou specializaci v rámci žurnalistiky. Pracovala v nakladatelství Albatros. V devadesátých letech začala publikovat vlastní knihy: Nefritový prsten, Příběhy z Bible, Bible kniha knih, Čtrnáct malých setkání, Popoupo, Jakub a radost, Strašidelné město. Je členkou Sekulárního františkánského řádu.
Více od autora
Zig Ziglar (4)
Zig Ziglar byl americký spisovatel. Živil se nejprve jako prodejce, později se stal motivačním řečníkem. Ziglar se narodil jako desátý z 12 sourozenců. Když mu bylo šest let, během tří dnů mu zemřel otec a mladší sestra. Během druhé světové války sloužil u amerického námořnictva. Poté studoval na univerzitě v Jižní Karolíně. V roce 1944 se seznámil se svou budoucí manželkou Jean, vzali se v závěru roku 1946. Měli spolu čtyři děti. Ziglar pracoval jako prodejce pro řadu společností. V roce 1968 se stal viceprezidentem Automotive performance company a přestěhoval se do Dallasu v Texasu. Řadu let se zabýval motivací a účastnil se seminářů na související témata. V roce 2007 spadl ze schodů a poté trpěl problémy s krátkodobou pamětí. Ještě v roce 2010 však stále cestoval a účastnil se motivačních seminářů. Byl příznivcem Republikánské strany, z jeho práce bylo také zřejmé jeho křesťanské přesvědčení .
Více od autora
Zdeňka Michalová (9)
Narozena 24.1.1961 v Berouně. Mgr., odborná asistentka katedry speciální pedagogiky.
Více od autora
Zdeňka Marešová (3)
Narozena 4. 2. 1910 v Kolovči u Domažlic. MUDr., CSc. Publikace z oboru vnitřního lékařství, rovněž autorka cestopisu.
Více od autora