10681–10740 z 153391 Autoři
Dezsö Kosztolányi (7)
Dezső Kosztolányi byl maďarský básník, prozaik a překladatel. Narodil se v uherském městě Subotica, které mu později posloužilo jako model pro fiktivní město Sárszeg, použité v jeho novelách. Začal studovat v Budapešti a později ve Vídni, kde také začal pracovat jako novinář. Od roku 1908 byl budapešťským zpravodajem. V roce 1907 vydal první básnickou sbírku Mezi čtyřmi zdmi, v roce 1910 druhou, Nářky chudého dítěte, která byla velmi úspěšná. Od té doby vydal obrovské množství novel i básnických sbírek, téměř jednu knihu ročně. Od roku 1908 přispíval do časopisu Nyugat svými básněmi. Zemřel v roce 1936 na rakovinu. Mimo své vlastní dílo byl velmi plodným překladatelem, zejména z angličtiny. Do maďarštiny přeložil například Romea a Julii, Alenku v říši divů či Kiplingovu báseň Když. Překládal také básně Rainera Maria Rilkeho a Paula Valéryho. Antologie překladů: Moderní básníci , Čínské a japonské básně .
Více od autora
Dežo Ursiny (7)
Dežo Ursiny byl významnou osobností slovenské hudební scény, proslulý jako zpěvák, skladatel a hudebník. Ursiny se narodil 4. října 1947 v Bratislavě, která byla tehdy součástí Československa, a jeho kariéra trvala několik desetiletí, během nichž se proslavil jedinečnou směsí rocku, jazzu a dalších hudebních stylů. Svou hudební pouť zahájil v 60. letech 20. století s beatovou skupinou The Beatmen, která byla jednou z prvních významných kapel slovenské rockové scény. Po rozpadu The Beatmen se Ursiny dále umělecky rozvíjel.
Více od autora
Dermot O'Leary (6)
Britsko-irský televizní a rozhlasový moderátor, autor knihy pro děti.
Více od autora
Denisa Vostrá (9)
Mgr. Ing. Denisa Vostrá 1980—1984 Gymnázium Jana Nerudy, Praha 1985—1990 VŠCHT Praha, obor Chemické inženýrství 1990—1997 FF UK Praha, obor Japanologie 1994—1995 studijní pobyt v Paříži od 1997 překlady z japonštiny a z angličtiny, publikační a redakční činnost 2001—2007 výuka japonštiny, japonské literatury a historie v pomaturitním studiu japonštiny od 2001 práce na didaktických materiálech, výuka japonštiny od 2003 spolupráce s Výzkumným ústavem dramatické a scénické tvorby DAMU apod.) 2004—2007 testování vytvořené metodiky výuky japonštiny v praxi, tvorba učebnice od 2006 výuka japonštiny v dětských kurzech, tvorba metodiky pro děti od září 2009 doktorské studium na DAMU, Praha, obor Teorie a praxe divadelní tvorby od září 2009 výuka japonštiny, japonské literatury a historie v pomaturitním studiu japonštiny 2009—2010 výuka předmětu Úvod do japanistiky na Masarykově univerzitě v Brně od října 2010 výuka japonštiny na Metropolitní univerzitě v Praze
Více od autora
Denisa Kirschnerová (4)
Je dcerou Heleny Štáchové a Miloše Kirschnera, kteří po celém světě proslavili postavičky Spejbla a Hurvínka. Vystudovala obor kulturologie na Filozofické fakultě UK v Praze. Pracuje jako dramaturgyně v Divadle Spejbla a Hurvínka. Napsala tři knížky, pět CD, pět divadelních her a podílela se i na televizních scénářích pro ČT. Je svobodná a bezdětná. Má o dva roky mladšího bratra Miloše.
Více od autora
Demosthenes (7)
Démosthenés , byl athénský politik, řečník a právník. Tento autor slavných filipik se narodil v zámožné athénské rodině roku 384 př. n. l. a zemřel v roce 322 př. n. l. V mládí, když mu bylo 7 let, ztratil svého otce, který vlastnil zbrojířskou dílnu. Otec tajně doufal, že jeho syn převezme rodinou živnost, ale Démosthenés si už jako mladík vzal do hlavy, že se stane slavným řečníkem, neboť toužil po popularitě: záviděl úspěšným vítězům procesů jejich věhlas, který si svými vystoupeními mezi lidmi získávali. Pro profesi řečníka scházelo Démosthenovi přirozené nadání, dokonce podle svědectví mírně šišlal a drmolil, takže o jeho zarputilých cvičeních se vyprávějí celé legendy. Říká se, že jeho první řeč skončila totálním fiaskem, kdy jako řečník musel odejít z řečniště. Není ostatně divu, Athény se staly centrem rétoriky a diváci byli značně zhýčkaní. Po této řeči prý spěchal domů, kdy jej cestou dohnal přítel a známý herec Satyrka. Ten mu v praxi ukázal, kde dělá chyby a Démosthenés se začal horlivě učit správně mluvit a vyslovovat. Zjistil, že mimika, tón hlasu a gestikulace jsou velice důležité pro přednesení řeči. Začal tvrdě pracovat na své kondici a projevu. Pilně studoval také literaturu, zvláště sloh Thukydida, naslouchal přednáškám Platóna, který byl pokládán za skvělého mistra slohu. Poté začal dělat vše, aby jeho hlas zesílil – přednášel za výstupu na horu nebo se snažil překřičet příboj. Aby dosáhl čisté výslovnosti, dával si do úst kaménky, a přesto se snažil mluvit čistě a hlasitě. Postupem času si Démosthenés získal pověst schopného řečníka a řada Athéňanů projevila zájem o jeho služby. Nejprve se zabýval soukromými procesy, postupem času se čím dál více věnoval politice. Kolem roku 350 př. n. l. pronesl první ze svých slavných filipik – řečí namířených proti králi Filippovi II. Makedonskému. Vladaře označil za úhlavního nepřítele a žádal, aby se athénská politika otočila proti němu. Nedostalo se mu v...
Více od autora
David Wishart (7)
David Wishart se narodil v Arbroathu, malém městě na východním pobřeží Skotska, roku 1952. Vystudoval klasickou latinu a řečtinu, literaturu a historii na Edinburghské Universitě, následující čtyři roky vyučoval latinu a řečtinu na skotských školách. Poté se stal učitelem angličtiny a cizích jazyků v Kuvaitu, kde vedl i kursy psaní . Po čtyřech letech se přestěhoval do Soluně v Řecku, kde pracoval pro britský konzulát. V roce 1986 odešel do Jiddy v Saudské Arábii, kde pracoval pro Národní komerční banku jako učitel angličtiny a psaní. V roce 1990 se přestěhoval zpátky do Skotska s manželkou Ronou a dvěma dospělými dcerami Mairi a Maggie a odtud už neodešel.
Více od autora
David Rosenfelt (4)
David se narodil jako prostřední ze tří bratrů. Měl milující rodiče, vystudoval střední školu v New Persey. Hodně sportoval, ale tomu se věnoval jen příležitostně. Absolvoval New Yorskou univerzitu, pak se rozhodl jít do filmového byznysu. Při přijímacím pohovoru byl přijat ve firmě United Artists. Velice stoupal svou aktivitou, až se nakonec stal marketingovým prezidentem pro společnost Tri-Star Picture. Před několika lety odešel od marketingu a začal se věnovat psaní scénářů k filmům, jenž byl i jejich producentem. Napsal jedenáct románů. Je ženatý, má dvě děti a 27 psů. S manželkou si otevřeli nadaci pro zvířata a téměř zachránili 4000 psů, kterým našli nové domovy. Sám vychovává psy, kteří byli nemocní, nebo je nikdo nechtěl. S manželkou tak nalezli svojí zálibu hlavně v retrívrech a tím se věnují dodnes.
Více od autora
David Hewson (5)
David Hewson, narozený v Yorkshiru v roce 1953 je novinář ověnčený cenami a bývalý sloupkař londýnského listu Times. Od roku 2005 se zaměřil výlučně na psaní. Je autorem více než třinácti románů. Jeho série zasazená do Říma, s hlavním hrdinou detektivem Nicem Costou, se stala celosvětovým bestsellerem. V češtině vyšly čtyři z těchto románů: A Season for the Dead , The Lizarďs Bite , The Villa of Mysteries a The Sacred Cut . Jeho knihy byly přeloženy do široké škály jazyků, od italštiny po japonštinu, a jeho literární debut Semana Santa, odehrávající se ve Španělsku v období Velikonoc, byl zfilmován. Hlavní roli si v něm zahrála Mira Sorvino. Jeho třináctým vydaným románem je kniha Dante'sNumbers. David bydlí nedaleko Wye v hrabství Kent.
Více od autora
David Grant (5)
Veterinář David Grant je znám především z úspěšného pořadu BBC Animal Hospital - televizního seriálu z londýnské Harmsworthovy kliniky, jejímž ředitelem je od roku 1987. Vystudoval na Royal Veterinary College na Londýnské a Edinburské univerzitě. Po absolvování pracoval nejdřívě na farmě, později jako asistent ve veterinární nemocnici v Harmsworthu, od r. 1987 byl jejím ředitelem. Rok strávil na praxi v Columbii, po návratu byl praktickým veterinářem v Chelsea. Je ženatý, má dvě děti a s rodinou žije v Londýně.
Více od autora
David Colbert (4)
D. Colbert vystudoval antropologii a mytologii na Brownově univerzitě.
Více od autora
David Barnett (3)
David Barnett, anglický novinář a spisovatel, se narodil 11. ledna 1970 ve Wiganu, Lancashire. Publikoval již několik knih, včetně Andělského zrcadla a dvou do češtiny dosud nepřeložených děl - Hinterland a The Janus House and Other Two-Faced Tales . Rovněž pracoval pro noviny Telegraph&Argus.
Více od autora
Daniel Šperl (6)
Daniel Šperl je český fotograf, kameraman a historik. Po absolvování gymnázia studoval na Českém vysokém učení technickém, na Institutu výtvarné fotografie a na FAMU. Po roce 2000 nastoupil na FAMU do doktorského studijního programu. Strávil řadu měsíců na studijních pobytech v USA, Japonsku a Francii.
Více od autora
Dana Podracká (10)
Narozena 9.3.1954 v Bánskej Štiavnici . Spisovatelka - básnířka a esejistka, publicistka, překladatelka z lužické srbštiny.
Více od autora
Dan Green (7)
Autor populárně naučných knih pro děti. Původem z africké Malawi, žije ve Velké Británii.
Více od autora
Dalton Trumbo (2)
Dalton Trumbo byl americký filmový scenárista a spisovatel, nositel prestižního ocenění Americké filmové akademie Oscar. Jednalo se pravděpodobně o jednoho z nejnadanějších členů tzv. Hollywoodské desítky. V roce 1947 byl obviněn z nepřístojných levicových názorů a z nedovoleného zločineckého spolčení s komunisty. Odmítl však vypovídat před zvláštní vyšetřovací komisí amerického kongresu a za tento čin mu byl uložen trest, kdy musel v roce 1950 strávit 11 měsíců ve vězení. Na dlouhá léta se pak ocitl na tzv. hollywoodské černé listině, kdy nesměl v Hollywoodu oficiálně pracovat a své scénáře musel psát pod různými krycími jmény svých přátel a známých. Tímto způsobem napsal zhruba 30 scénářů. Je autorem scénářů k celé řadě amerických snímků, které dnes už patří ke klasice světové kinematografie. První scénáře začal psát již v roce 1937 a postupen doby se stal jedním z nejlépe placených hollywoodských scenáristů. Jako spisovatel je znám i v Čechách, mimo jiné svojí výrazně protiválečnou románovou novelou Johnny si vzal pušku, což je kniha, za kterou v roce 1939 obdržel prestižní Sellersovu cenu. On sám pak toto svoje dílo zfilmoval pod svým vlastním režijním vedením v roce 1971. Všechna obvinění z konce 40. a počátku 50. let byla později odvolána a Dalton Trumbo byl, zejména zásluhou Svazu amerických spisovatelů, plně rehabilitován. Mělo to m.j. také za následek, že původní titulky k mnoha filmům musely být během digitalizace pro současnou DVD distribuci digitálně opraveny a jméno Daltona Trumba bylo do titulků jednotlivých filmů navráceno resp. uvedeno správně.
Více od autora
Dagmar von Cramm (6)
Německá publicistka, specialistka na obor výživa, též autorka kuchařských knih.
Více od autora
Dagmar Milotová (2)
Pedagožka, autorka učebnic českého jazyka a literatury, věnuje se též regionální publicistice.
Více od autora
Czesław Niemen (7)
Czesław Niemen , narozený 16. února 1939 jako Czesław Juliusz Wydrzycki, byl polský písničkář, hudebník a skladatel, který se stal jednou z nejvýznamnějších a nejinovativnějších osobností v historii polské populární hudby. Jeho kariéra trvala několik desetiletí, od počátku 60. let až do jeho smrti v lednu 2004. Niemen byl známý svým výrazným hlasem, poetickými texty a ochotou experimentovat s různými hudebními žánry.
Více od autora
Cyprian Kamil Norwid (5)
Cyprian Kamil Norwid byl polský básník a malíř období romantismu. Vystudoval malířskou školu ve Varšavě. Patřil ke druhému pokolení romantických básníků, kteří začali tvořit až po listopadovém povstání. Jeho matka zemřela v roce 1825, otec o deset let později. V roce 1840 začal publikovat první básně ve varšavských časopisech. V uměleckých kruzích byl uznán jako nadějný autor, ale i malíř. V roce 1842 odcestoval do zahraničí, studoval malířství, sochařství a archeologii v Itálii, pak dějiny umění a filozofii v Berlíně. V roce 1849 se usadil v Paříži, kde se stýkal s polskými básníky a filozofy, poznal Adama Mickiewicze , Krasińského, později Chopina a Słowackého. Žil v bídě, prožíval osobní zklamání, byl umělecky nepochopen. V roce 1852 odcestoval do Ameriky, tam se jeho situace ale nezměnila, dokonce mu na příjezd zpátky do Evropy musel půjčit jeho známý. Zemřel v útulku pro chudé polské emigranty v Paříži na tuberkulózu. Pohřben je na hřbitově v Ivry, později byl přesunutý do hromadného hrobu na hřbitově 'Cimetière des Champeaux' v Montmorency. Symbolická urna s jeho pozůstatky byla umístěna 24. září 2001 na Wawelu. Několik obrazů, do dneška se zachovaly čtyři
Více od autora
Cormac McCarthy (9)
Cormac McCarthy je americký spisovatel a scenárista, jehož díla se řadí k westernu, jižanské gotice či postapokalyptickému žánru. Literární kritik Harold Bloom ho zařadil mezi čtyři nejvýznamnější americké romanopisce současnosti . Recenzenti McCarthyho často srovnávají s Williamem Faulknerem. V roce 2007 obdržel Pulitzerovu cenu za román Cesta. V roce 2008 získalo filmové zpracování jeho románu Tahle země není pro starý čtyři Oscary. V roce 1992 také obdržel National Book Award za román Všichni krásní koně, první díl tzv. Hraniční trilogie. McCarthy se narodil v Providence ve státě Rhode Island, ale když mu byly čtyři roky, přestěhoval se s rodinou do Knoxvillu v Tennessee. McCarthy je třetím ze šesti dětí svých rodičů, má dva bratry a tři sestry. V Knoxvillu navštěvoval Knoxville Catholic High School . V letech 1934 až 1967 působil jeho otec jako úspěšný právník v Tennessee Valley Authority. V akademickém roce 1951-1952 nastoupil na University of Tennessee jako student svobodných umění. V roce 1953 vstoupil na čtyři roky do Letectva Spojených států amerických. Dva roky služby strávil na Aljašce, kde měl vlastní rozhlasový pořad. V roce 1957 se vrátil na University of Tennessee. Během svého působení na škole publikoval dvě povídky ve studentských novinách a v letech 1959 a 1960 vyhrál cenu Nadace Igrama Meriilla. V roce 1961 se oženil se svou spolužačkou Lee Hollemanovou, která mu porodila syna Cullena. Školu opustil aniž by získal titul a přestěhoval se se svou rodinou do Chicaga, kde napsal svůj první román Strážce sadu . Později se vrátil do okresu Sevier ve státě Tennessee; jeho manželství s Lee Hollemanovou skončilo. McCarthyho první román Strážce sadu publikovalo nakladatelství Random House v roce 1965. Zaslat rukopis do tohoto naklad...
Více od autora
Concertgebouworkest (5)
Královský koncertní orchestr Concertgebouw se sídlem v Amsterdamu je jedním z nejprestižnějších orchestrů na světě. Orchestr byl založen v roce 1888 a královský titul získal v roce 1988 u příležitosti stého výročí svého založení. V průběhu jeho historie se v čele Concertgebouworkest vystřídala řada významných šéfdirigentů, například Willem Mengelberg, Bernard Haitink a Mariss Jansons. Orchestr je známý svým osobitým zvukem a interpretací klasického repertoáru, což lze přičíst akustice jeho domovského sálu Concertgebouw i umělecké vizi jeho dirigentů.
Více od autora
Claire Sterling (3)
Claire Sterling byla americká spisovatelka a novinářka, jejíž práce se zaměřovala na trestnou činnost, politické vraždy a terorismus.
Více od autora
City (6)
City je německá rocková skupina, která vznikla v roce 1972 ve východním Berlíně. Skupina je známá především díky hitu "Am Fenster" ze stejnojmenného debutového alba, které vyšlo v roce 1978. Tato píseň zaznamenala obrovský úspěch nejen ve Východním Německu, ale oslovila i publikum v Západním Německu a dalších zemích a stala se nestárnoucí klasikou. City Hudba skupiny je charakteristická směsí rocku, blues a progresivních prvků, texty často reflektují sociální problémy a osobní zkušenosti.
Více od autora
Christopher Hyde (3)
Autor, píšící pod pseudonymem Paul Christopher, je Kanaďan, vlastním jménem Christopher Hyde.
Více od autora
Christine Nöstlinger (9)
Christine Nöstlingerová byla rakouská spisovatelka literatury pro děti. Získala obě ze dvou nejprestižnějších cen pro autory dětské literatury: roku 2003 Cenu Astrid Lindgrenové a v roce 1984 Cenu Hanse Christiana Andersena. Je jedním ze tří autorů, který dosud získal obě tyto ceny. Byla autorkou více než 150 knih pro děti a mládež. Některé své knihy si i sama ilustrovala. K nejslavnějším patří již její první kniha z roku 1970 Die feuerrote Friederike. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christine Nöstlinger na anglické Wikipedii.
Více od autora
Chic (9)
Chic je americká skupina, která měla velký vliv na disco a funkovou hudební scénu na přelomu 70. a 80. let. Chic Skupinu založili v roce 1976 kytarista Nile Rodgers a baskytarista Bernard Edwards a díky propracovanému, groovovému zvuku se stala jednou z nejúspěšnějších a nejinovativnějších skupin té doby. Průlom přišel s vydáním jejich druhého alba "C'est Chic " , které obsahovalo hit "Le Freak". Tato skladba se stala jejich nejikoničtější písní a jedním z nejprodávanějších singlů všech dob a upevnila jejich místo v hudební historii.
Více od autora
Charles Osborne (3)
Charles Thomas Osborne byl novinář, divadelní a operní kritik, básník a romanopisec. Byl asistentem editora The London Magazine od roku 1958 až do roku 1966, literárním ředitelem Arts Council Velké Británie od roku 1971 až do roku 1986, a hlavním divadelní kritikem Daily Telegraph , od roku 1986 do roku 1991. Se souhlasem dědiců A.CH. přepsal některé její divadelní hry do formy románu.
Více od autora
Charles Gide (7)
Charles Gide francouzský ekonom a historik ekonomického myšlení. Byl profesorem na univerzitě v Bordeaux, v Montpellier, na Université de Paris a nakonec na Collège de France. Jeho synovec byl autor André Gide.Iniciátorem revue d'économie politique v roce 1887 byl Gide zastáncem francouzské historické ekonomické školy. Byl jedním z mála podporovatelů Léon Walras, protože sdíleli společenskou filozofii, společenský aktivismus a opovržení za ekonomiku žurnalistů ve stylu Manchesteru.Během počátku 80. let 20. století pracoval s Édouard de Boyve, iniciátorem družstva Abeille Nîmoise v roce 1884 a bývalým výrobcem Auguste Marie Fabre. Tito tři muži iniciovali francouzskou kooperativní filozofii, která se stala známou jako École de Nîmes. Společnost Sociétés Coopératives de Consommation de France měla svůj první národní kongres v Paříži dne 27. července 1885. Časopis l'Émancipation byl zahájen na tomto setkání a byl vydán nejprve 15. listopadu 1886 v Nîmes. Gide, de Boyve a Fabre všichni přispěli k časopisu. Jako protestantský křesťanský socialista se zapojil s progresivní politikou ve Francii a podporoval filozofii univerzitního obyvatelstva po aféře Dreyfus. Prosazoval založení školy pro pokročilé sociální studia . Navíc působil v rané fakultě École supérieure de journalisme de Paris. Společně se školou pro společenské studie byl založen v roce 1899 jako jeden ze tří velkých ekologů vyvíjejících se z Collège libre de science sociales zahájeného v roce 1895.Gide schválil Union pour la Verite , kterou vytvořil filozof Paul Desjardins v roce 1892, který propagoval příčinu židovského vojenského důstojníka Alfréda Dreyfuse během politického skandálu, který ho zahrnoval. Gide se také zajímal o reformní projekty, jako je například Alliance d'Hygiène Sociale , která vznikla v roce 1905, a informovala o výstavě sociální ekonomiky na univerzitě v Paříži v roce 1900. Gide...
Více od autora
Charles de Gaulle (3)
Charles André Joseph Marie de Gaulle byl francouzský státník a voják. Jako důstojník z povolání sloužil v první světové válce, v meziválečném období se stal velitelem tankové divize a propagátorem mobilních obrněných sil. Během bitvy o Francii velel tankové divizi. Po kapitulaci Francie odešel do Anglie, kde založil a následně vedl hnutí Svobodné Francie, které pokračovalo v boji na straně Spojenců. Byl také hlavním představitelem francouzské exilové vlády. Po osvobození v roce 1944 se stal hlavou Prozatímní vlády Francouzské republiky, o dva roky později na tuto funkci rezignoval. Zůstal politicky aktivním a založil stranu Rassemblement du Peuple Français, kterou také vedl. Kromě toho se věnoval sepisování válečných pamětí. V době vrcholící alžírské krize a rozkladu čtvrté republiky se nechal roku 1958 Národním shromážděním povolat zpět do čela státu. Jím navržená a referendem schválená ústava dala vzniknout páté francouzské republice s významně posílenými pravomocemi prezidenta. Následně byl de Gaulle zvolen jako 18. prezident Francie. Ve své funkci prosadil udělení nezávislosti Alžírsku a později i dalším francouzským koloniím. Snažil se posílit mezinárodní postavení a nezávislost Francie, například vystoupením z NATO a zahájením vlastního jaderného programu. Jeho pozicí otřásly studentské nepokoje v květnu 1968, přesto v následujících volbách zvítězil. Již roku 1969 však rezignoval v důsledku neúspěchu referenda o decentralizaci. Zemřel o rok později. K odkazu gaullismu se do současnosti hlásí řada francouzských politických uskupení. Narodil se jako třetí z pěti dětí hluboce katolicky věřícím rodičům Jeanne Maillotové a Henri de Gaullovi. Zůstal po celý svůj život horlivým a praktikujícím katolíkem, který, jak připomíná jeho syn Philip, učinil z víry stěžejní sílu svého života. Jeho otec byl profesor filosofie, latiny, řečtiny, fr...
Více od autora
Charif Bahbouh (9)
Narozen v Nabku, Sýrii. Abslovent Filosofické fakulty UK v Praze a Lomonosovy univerzity v Moskvě. Působil v Orientálním ústavu ČSAV. V roce 1990 založil nakladatelství Dar Ibn Rushd, specializující se na vydávání knih, které jsou zaměřeny především na Orient, obzvláště pak na oblast Středního východu. V češtině napsal Charif Bahbouh množství publikací, mj. 10+1 arabská pohádka, Sýrie, Libye, Čeština pro Araby a sbírku básní Nad Prahou hořký půlměsíc, Půvab arabské kaligrafie....
Více od autora
Cathy Kelly (9)
Cathy Kelly je autorkou osmi románů, z nichž „Jednou provždy“ byl ve Velké Británii i v Irsku bestsellerem číslo jedna a na mezinárodním trhu se zařadil mezi deset neprodávanějších knih. V roce 2005 se Cathy Kelly stala vyslankyní UNICEF v Irsku – působí v informační kampani o osudech dvanácti milionů afrických dětí, jimž rodiče vzala zákeřná nemoc AIDS. Cathy Kelly žije s partnerem a dvěma syny ve Wicklow a pracuje na další knize.
Více od autora
Carson Rogers (8)
Spisovatel, autor westernů pro nakladatelství Ladislava Janů, činný na přelomu třicátých a čtyřicátých let 20. století.
Více od autora
Carson McCullers (6)
Carson McCullersová, rodným jménem Lula Carson Smithová byla americká spisovatelka, psala prózu, dramata i básně. Bývá někdy řazena k tzv. jižanské gotice. Její matka od dětství věřila v její uměleckou genialitu, zejména hudební. V 17 letech ji poslala do New Yorku, aby studovala hudbu. Peníze na školné však Carson ztratila v metru. Začala proto v New Yorku pracovat a nakonec se zapsala do kurzů tvůrčího psaní. Inspirována jimi napsala romány Srdce je osamělý lovec či Páv se zlatým okem. Vdala se za spisovatele Reevese McCullerse, ale brzy se rozvedla . Po rozvodu se přestěhovala do Brooklynu. Její polorozpadlý dům se stal útočištěm místních extravagantních umělců. Toto prostředí výrazně ovlivnilo její další romány Svatebčanka a Balada o smutné kavárně. V té době se spřátelila též s Tennessee Williamsem, který ji přiměl k psaní divadelních her. V roce 1945 se podruhé vdala a znovu si vzala prvního manžela. Jejich vztah byl velmi komplikovaný i proto, že Carson u sebe objevila lesbické sklony a zamilovala se do ženy. Reeves se nakonec předávkoval léky. Carson poté upadla do depresí. Brzy se připojily další zdravotní problémy. Několikrát ji skolila mrtvice, kvůli čemuž ji ochrnula polovina těla a byla odkázána na invalidní vozík. Onemocněla též rakovinou prsu. Šest jejích románů vyšlo česky, čtyři její knihy byly zfilmovány.
Více od autora