Všichni Autoři a témata

Gilad Atzmon (1)

Gilad Atzmon je izraelský jazzový saxofonista. Narodil se do sekulární židovské rodiny v Tel Aviv a studoval na akademii hudby a tance v Jeruzalémě. Roku 1994 emigroval do Spojeného království a studoval na Essexské universitě. Roku 1998 se stal členem skupiny The Blockheads a s vystupováním v ní pokračoval i po smrti jejího frontmana Iana Duryho o dva roky později. Roku 2007 hrál na albu Comicopera hudebníka Roberta Wyatta a rovněž spolupracoval se skupinou Pink Floyd na jejím patnáctém albu The Endless River .

Walter Koschatzky (1)

Rakouský historik, historik umění a filozof.

Irena Kozmanová (1)

PhDr., historička, specializace na moderní dějiny, zabývá se hospodářskými dějinami.

Aron Jakovlevič Bojarskij (1)

Ruský ekonom - statistik, autor publikací z oboru demografie.

K. P. Kosteneckij (1)

Jan Vránek-Pohořský (1)

Narozen 11. 4. 1863 ve Lžíně u Soběslavi, zemřel 14. 11. 1925 v Omaze . Katolický kněz, básník, časopisecké články, překlady z angličtiny.

Gilles Plazy (1)

Spisovatel a kritik, publikace o výtvarném umění.

Harald Stutte (1)

Harald Stutte je historik, redaktor politické rubriky listu Hamburger Morgenpost a publikuje v různých časopisech věnovaných cestovního ruchu a turistice. Sdružení německých novinářů píšících o cestování mu udělilo cenu za reportáže.

Iva Kumperová (1)

Narozena 29. 2. 1944 v Praze, zemřela 16. 12. 2011. PhDr., etnografka, ředitelka Muzea Chodska v Domažlicích.

Rudolf Kalhous (1)

Podplukovník československého generálního štábu, práce v oboru vojenství.

Tomasz Kołodziejczak (1)

Debutoval v roce 1985. Je činný v SF hnutí, byl redaktorem časopisů Voyager, Magie a meč, Fantom. Nyní je vedoucím redaktorem nakladatelství Egmont. Píše povídky i romány.

Václav Sochor (1)

Václav Sochor byl český malíř. Václav Sochor studoval v letech 1855–1857 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Antonína Lhoty a Emanuela Roma. Jeho spolužáky a přáteli byli Mikoláš Aleš, Antonín Chittussi a Felix Jenewein. V následujících pěti letech pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Mnichově a odtud odešel do Paříže, aby dokončil studia u Charlese E. A. Duranda a Léona Bonnata. Stejně jako Václav Brožík pobýval v Paříži a jako jeden z mála cizinců se stal členem Société Nationale des Beaux Arts. Vystavoval pravidelně na Pařížských salonech. Roku 1895 se vrátil do Čech a tvořil v Cítolibech. Další ateliér si zřídil roku 1907 v Praze, kde žil až do své smrti roku 1935. Je pohřben v Cítolibech. Václav Sochor byl starší bratr architekta Eduarda Sochora. Václav Sochor byl portrétista a malíř válečných scén, představitel francouzského akademického realismu. Obrovské plátno Slavnost Božího těla namaloval roku 1875 během svého pobytu v Cítolibech a vystavil na Světové výstavě v Paříži roku 1889, kde za něj získal stříbrnou medaili. Toto dílo pak představil na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891 a také v Bruselu, Düsseldorfu a Drážďanech. Slavnost Božího těla je prvním monumentálním zobrazením plenérové mnohafigurové kompozice v české malbě a je nyní v majetku Národní galerie v Praze. Sochorův obraz Baterie mrtvých , na kterém zachytil konec jezdectva baterie polního dělostřelectva 8. regimentu v krvavé bitvě u Hradce Králové roku 1866, zakoupil císař František Josef I. pro armádní muzeum ve Vídni . Jeho protějškem je další monumentální plátno Srážka jízdy u Střezetic u Králova Hradce , rovněž zakoupené pro vojenské muzeum ve Vídni. Kromě vojenské tematiky maloval Václav Sochor také portréty , oltářní obrazy (Oltářní obraz sv. Vác...

Dmitrij Nikolajevič Kračkovskij (1)

Ruský prozaik, autor memoárové literatury.

Jan Snel (1)

Nizozemský psycholog, práce z oboru.

Seymour Slive (1)

Americký historik umění.

Joh. De Vries (1)

Wim Vroom (1)

Anna Habánová (3)

Historička umění, práce z oboru, katalogy výstav.

Charles E Jones (1)

Americký publicista.

Annie Vivanti (1)

Italská spisovatelka píšící anglicky, francouzsky a italsky.

Květa Wiendlová (1)

Úřednice, redaktorka, prozaička, historické stati.

Thomas Werner (1)

Autor výstavního katalogu, obor dějiny Technického muzea ve Vídni.

Nick Petrie (1)

Arne B Mann (1)

Narozen 1952. PhDr., CSc. Slovenský etnolog.

Craig Turp (1)

Autor turistických průvodců.

Halsey Oakley Fuller (1)

Vladislav Brdlík (1)

Vladislav Brdlík byl zemědělský odborník, politik, ministr československé vlády. Narodil se v Žirovnici. Jeho otec Josef Brdlík zde měl vlnařskou továrnu a působil jako poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady ve Vídni. Vladislav Brdlík maturoval na reálce v Praze, pak následovala vysokoškolská studia. Vystudoval chemické inženýrství na Vysokém učení technickém v Praze, kde později dosáhl titulu doktora technických věd, na stejné vysoké škole se habilitoval v oboru zemědělské správovědy, stejný obor studoval i na univerzitě ve Vratislavi. Následovaly ještě tři roky na univerzitách v Německu, Nizozemsku a v Anglii. Po dokončení studií podniknul studijní cestu kolem světa. V roce 1910 se stal soukromým docentem, začal vydávat odbornou revue Zemědělský archiv. Roku 1912 byl jmenován mimořádným profesorem. Záhy po vzniku republiky v roce 1919 se stal řádným profesorem zemědělské ekonomiky na Vysoké škole zemědělské a lesního inženýrství při ČVUT v Praze. V letech 1920 – 1921 byl ministrem zemědělství a roku 1921 byl jmenován ministrem pro zásobování lidu. Podílel se na přípravě pozemkové reformy. Velmi aktivně se zapojil do práce technicko-ekonomické badatelské instituce Masarykovy akademie práce, kde vykonával funkci místopředsedy , byl členem národohospodářského ústavu Akademie věd a umění, místopředsedou Zemědělské jednoty ČSR a odborné funkce zaujímal i v zahraničních organizacích. Kromě jiného byl i účastníkem mírové konference v Paříži 1919. V letech 1922 – 1924 byl děkanem a v roce 1924 – 1925 rektorem ČVUT. Od roku 1926 do roku 1934 byl viceguvernérem Národní banky Československé. Po parlamentních volbách v roce 1929 získal mandát poslance Národního shromáždění ČSR za agrární stranu. Křeslo ale nabyl až jako náhradník roku 1933 poté, co zemřel poslanec Josef Kalaš. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do ...

Stacey Layne Grether Kubyn (1)

Americká autorka publikací o chovu psů.

David Evanier (1)

Americký spisovatel, autor biografických publikací a redaktor.

Amy Wallace (1)

Americká spisovatelka.

Petr Šandera (1)

ThDr. Petr Šandera je duchovní, v letech 1999–2013 biskup brněnský Církve československé husitské. Biskupem brněnské diecéze byl zvolen 29. května 1999, po dvou funkčních obdobích se jeho nástupcem v této funkci dne 27. dubna 2013 stal Mgr. Juraj Jordán Dovala. Zůstává farářem Církve československé husitské v Kuřimi, jímž je od roku 1988. Jeho biskupským heslem bylo: Bláznovství Boží je moudřejší než lidé a slabost Boží je silnější než lidé… .

Rudolf Jung (1)

Rudolf Jung byl sudetoněmecký a československý politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou národně socialistickou stranu dělnickou. Byl evangelického vyznání. Vychodil národní a reálnou školu v Jihlavě a Vysokou školu technickou ve Vídni. Už během vídeňských studií byl aktivní ve studentské organizaci. Sloužil jako jednoroční dobrovolník u Rakousko-uherského námořnictva. Potom pracoval jako strojní inženýr u rakouských státních drah ve Floridsdorfu, Liberci a Jihlavě. Po roce 1918 byl technickým radou u Československých státních drah. Předčasně pak byl penzionován. Zasedal v obecním zastupitelstvu v Jihlavě. Už počátkem 20. století se angažoval v okruhu tehdejší Německé dělnické strany, předchůdkyně pozdější DNSAP. V programové revizi na stranickém sjezdu roku 1913 v Jihlavě se Jung osobně podílel vypracování ostře antisemitského a mírně antislovanského programu. Právě v oblasti německého jazykového ostrova na Jihlavsku si Jung získal značný vliv na voličstvo a v politice se angažoval i po vzniku Československa. Ve 20. letech již byl mezi stranickými špičkami DNSAP a předsedal této straně. V roce 1929 jeho vliv vzrostl poté, co ho podpořila skupina mladých nacionálně socialistických aktivistů, která se postavila proti politice starších funkcionářů. V rámci DNSAP byl rovněž předsedou její moravsko-slezské zemské organizace. Zastával funkci člena vedení Říšského svazu německých železničářů. V zemských volbách roku 1913 byl zvolen na Moravský zemský sněm za všeobecnou německou kurii, obvod Nový Jičín, Moravská Ostrava, Valašské Meziříčí atd. Poslancem byl do roku 1914. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929. Podle údajů k roku 1930 byl povoláním radou státních drah ve výslužbě v Opavě. V roce 1932 probíhal soudní proces s členy spolku ...

E Polak (1)

Jerzy Giżycki (1)

Polský filmový kritik a šachista.

Renée de Saussine (1)

Zdenka Uhlířová (1)

František Šujan (4)

Narozen 3.7.1859 v Kloboučkách u Bučovic, zemřel 19.7.1944 v Brně. PhDr., středoškolský profesor, publikace z oboru historie.

Petr Liďák (1)

Narozen 21.11.1983 ve Vsetíně. Mgr., muzeolog, etnograf, práce o řemeslné a podomácké výrobě na Valašsku a o výrobě hraček na Valašsku,

Lenka Drápalová (1)

Narozena 3. 10. 1976 v Kroměříži. Mgr., historička, etnoložka a muzeoložka, autorka prací o historii textilu a textilních technologií a o proměnách tradičního oděvu v 18. – 20. století .

Barbara Naughton (1)

Barbara Naughton je irská spisovatelka. Naughton se stala ústřední postavou politického a právního incidentu v Irsku v roce 2002 v souvislosti s pohlavním zneužíváním dětí.

Nelly Grosjean (1)

Britská publicistka, práce o aromaterapii.

Ulf Böhmig (1)

Rakouský lékař, práce z oboru, též autor publikací z přírodního léčitelství.

Jaromír Balák (1)

Autor publikací z oboru propagace a reklamy, učebnice aranžování, publikoval v 50. a 60. letech 20. století.

Susanna Mastroberti (1)

Caroline Green (1)

Pseudonym britské spisovatelky Caroline Green, též píše knihy pro mládež a nebetrickou literaturu. Pracovala i jako novinářka a učitelka.

Jarosław Swajdo (1)

Polský publicista, cestovatel, autor cestovních průvodců.

Tomáš Sekyrka (1)

Tomáš Sekyrka se narodil v roce 1966 v Praze. Po studiu na gymnáziu pracoval dva roky ve Státním oblastním archivu v Praze, kde získal první praktické zkušenosti s prací s archiváliemi, konkrétně s písemnostmi soudů a orgánů státní správy. V letech 1986 - 1991 vystudoval obor archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1991 pracuje v Archivu Národní galerie v Praze. Zde se zabývá problematikou písemných dokumentů k dějinám výtvarného umění, především vztahem objednavatele a umělce, recepce uměleckých děl, postavení umělce ve společnosti atd. V roce 1997 publikoval monografii o životě sv. Vojtěcha a během práce v Archivu NG se spolupodílel na přípravě řady výstav, např. v roce 1996 na výstavě k 200. výroční vzniku Národní galerie v Praze Obrazárna v Čechách nebo v r. 2001 - výstava o českém barokním umění Sláva barokní Čechie. V letech 1997 - 2001 Tomáš Sekyrka spolupracoval s redakcí kulturněhistorické revue Dějiny a současnost.

Alena Harnová (1)

Alena Harnová se narodila v Brně. Poté odešla studovat na VŠE do Prahy, fakulta Mezinárodních vztahů. Dnes zde žije s rodinou. Věnovala se marketingu a překladu knih z anglického jazyka, dnes píše. Kromě knih i povídky pro internetový časopis www.nas-svet.cz

Howard Pyle (1)

Howard Pyle se narodil 5. března 1853 ve Wilmingtonu v Delaware. Jeho rodiče byli William Pyle, majitel koželužny, a Margaret Churchman Pyle, malířka. V roce 1881 si Pyle vzal Anne Poole, zpěvačku, se kterou měl později sedm dětí. Jako dítě si osvojil lásku ke čtení a knihám své matky. Pyle snil o tom, stát se vypravěčem a příběhy jako Robinson Crusoe, pohádky bratří Grimmů a Arabian Nights pokoušely jeho mladou představivost. Snil prostřednictvím dnů strávených u kamaráda ze školy ve Wilmingtonu. Poté se vzdělával na malé soukromé střední škole. Jeho rodiče měli pocit, že jejich syn by měl po dokončení studia navštěvovat vysokou školu, avšak ctižádostivý umělec měl už jiné plány. Věnoval se rozvoji svého dávného snu, stát se malířem. Jeho rodiče neměli dostatečné finanční prostředky, aby ho mohli poslat na studium umění v Evropě. Místo toho Pyle cestoval do Philadelphie se studiem FA Van der Wielen. Finanční problémy donutily Howarda hledat umělecké vedení v Americe, ukončit dlouhou tradici, že umělci musí cestovat do zahraničí studovat umění. Zůstal ve Philadelphii skoro tři roky a později se vrátil domů do podniku svého otce. Jeho minimální formální učení sestávalo ze tří let studia v Pensylvánii, spolu s předměty studentů umění v New Yorku. V roce 1876 cestoval se svým otcem na Chincoteagueovy ostrovy ve Virginii. O této cestě napsal ilustrovaný příběh, který byl otištěn v měsíčníku Scribner. Jakmile se dozvěděl, že jeho příběh spatří světlo světa odcestoval do New Yorku. Opustil kariéru v koželužském průmyslu pro život v literatuře. O rok později bylo jeho další dílo "Wreck v Offring" zveřejněno v týdeníku Harper. S vydáním své první práce si Pyle uvědomil, jak jsou důležité ilustrace v uměleckém světě. Nakonec se vrátil do Wilmingtonu, ale jeho vztah s New Yorským nakladatelstvím stále pokračoval. V roce 1883, jedno z jeho nejslavnějších děl "Merry Adventures of Robin Hood of Great Renown", bylo vydáno jako série příběhů, kterou se baví generace dětí i dosp...

Hana Klínková (2)

Narozena v Táboře, archivářka v oddělení literárního archivu Památníku národního písemnictví v Praze, autorka prací z literární a kulturní historie 19. i 20. století. Absolventka oboru čeština-dějepis na FF UK v Praze.

James W Robinson (1)

Publicista.

Joseph M Price (1)

Americký lékař.

Max Eisen (1)

Tibor „Max“ Eisen se narodil v Moldavě v Československu v ortodoxní židovské rodině. Měl rozsáhlou širší rodinu o šedesáti členech a žil na rodinné usedlosti s rodiči, dvěma mladšími bratry, malou sestřičkou, prarodiči z otcovy strany a strýcem a tetou. Na jaře 1944 – pět a půl roku poté, co byl jeho kraj připojen k Maďarsku a ráno po rodinném Sederu – četníci Eisena a jeho rodinu násilím odvedli z jejich domu. Byli dopraveni do tranzitního tábora v cihelně a nakonec naloženi do přeplněných dobytčích vagónů s místem určení Osvětim-Březinka. Patnáctiletý Eisen přežil selekci a byl poslán do pracovního tábora.

Tomáš Rosický (1)

Tomáš Rosický je bývalý český fotbalový záložník a reprezentant, který většinu své kariéry strávil v anglickém klubu Arsenal FC. V roce 1999 zvítězil v české anketě Fotbalista roku v kategorii Talent roku a v letech 2001, 2002 a 2006 vyhrál kategorii hlavní. Jeho kariéru omezovala častá zranění. Má přezdívku „malý Mozart“ díky své fotbalové virtuozitě. Dlouholetý trenér Arsenalu Arsène Wenger jednou prohlásil: „Když milujete fotbal, milujete Rosického.“ Za českou fotbalovou reprezentaci nastoupil k více než 100 zápasům. V současné době je sportovním ředitelem Sparty. Svoji kariéru zahájil v roce 1999, kdy jako odchovanec začal nastupovat za „áčko“ ve Spartě Praha. Debutoval v květnu v zápase proti Jablonci jako střídající hráč. Za Spartu odehrál 65 zápasů, ten poslední 26. listopadu 2000 proti Příbrami. Odtud přestoupil v lednu 2001 do německé Borussie Dortmund a přepsal tak historii, neboť nikdy dříve nebyla českému klubu za přestup hráče vyplacena částka přesahující 504 milionů korun. S BVB získal v roce 2002 německý titul. Později se ale klub ocitl ve finančních nesnázích, stal se z něj spíše průměrný německý tým, což neprospívalo Rosického nadějné kariéře. Každé přestupové období se spekulovalo o přestupu, ke kterému však došlo až v roce 2006, kdy 22. května podepsal Rosický čtyřletou smlouvu s Arsenalem. První gól v anglické lize vstřelil 11. února 2007 v domácím zápase proti Wiganu. Od 26. ledna 2008 byl dlouhodobě mimo hru, kvůli zranění podkolenní šlachy, které si přivodil v zápase proti Fulhamu, ve kterém vstřelil gól. Poté ještě nastoupil v zápase FA Cupu proti Newcastlu, ovšem po 9 minutách musel být kvůli bolestem střídán. Zpočátku to vypadalo na banální zranění, ale nakonec se velice zkomplikovalo a Rosický nejenže nestihl EURO 2008 v Rakousku a Švýcarsku, ale hrozil mu i konec kariéry. V březnu 2009 to vypadalo, že se vrátí na hřiště, ale kvůli problémům s třísly už v sezóně 2008/2009 nenastoup...

Čeněk Klos (2)

Čeněk Klos byl ruský legionář, příslušník prvního československého pluku Jana Husa. Na ruské frontě se jako voják rakousko-uherské armády dostal 17. 2. 1915 do zajetí a 2. 5. 1916 byl vřazen do nově vznikajícího československého vojska. Byl evakuován do vlasti italskou lodí Roma a zemřel v Praze - Karlíně, v záložní nemocnici Červeného kříže ve věku 26 let.

Karel Štapfer (1)

Karel Štapfer , přezdívaný Štábera, byl český malíř, ilustrátor a scénograf. V mládí přispíval ilustracemi do časopisů a do knih , roku 1898 spolupracoval s Maroldem na panoramatu bitvy u Lipan. Na přelomu století přijal místo divadelního výtvarníka v Národním divadle; jako šéf výpravy dosáhl uměleckého vrcholu aranžováním velkolepých scén Shakespearových dramat pod vedením Jaroslava Kvapila. Vytvořil množství zdařilých replik historických předmětů, ale i loutek a dekorací pro loutkové divadlo. Měl smysl pro humor, který využíval jak ve svém díle , tak ve společnosti. Narodil se 14. května 1863 v Praze na Malé Straně v rodině knihaře. Studoval na pražské malířské akademii u Antonína Lhoty a pobýval rovněž krátce na stáži v Mnichově a Paříži. Pravděpodobně také docházel na přednášky profesora Kouly o architektuře. Zpočátku se věnoval ilustracím, zejména pro časopisy Zlatá Praha a Švanda dudák, ale i do knih . Přitahovala ho historická témata – zajímaly ho staré kroje, ornamenty a předměty ze středověku. Roku 1898 spolupracoval s Luďkem Maroldem na jeho panoramatu bitvy u Lipan; vytvořil v něm umělý terén, který vytváří iluzi, jakoby divák stál uprostřed bitevního pole. Rád tvořil repliky. V ateliéru měl množství předmětů, které na první pohled vypadaly jako starožitnosti, ale ve skutečnosti je vyrobil sám z lepenky nebo kůže. Když Vojtěch Hynais potřeboval pro jeden ze svých obrazů antickou kostěnou lyru, požádal Štapfera a ten mu zhotovil věrnou napodobeninu z lepenky. Měl rovněž velké znalosti z etnografie, které využil jako výtvarný spolupracovník Národopisné výstavy r. 1895. Na sklonku funkčního období ředitele Šuberta byl přijat do Národního divadla, kde po roce 1900 umělecky vynikl. Zprvu pracoval jako divadelní malíř, p...

Anton Joachimsthaler (1)

Autor knihy o Adolfu Hitlerovi.

Jack Kerley (1)

Než se stal Jack Kerley spisovatelem, strávil dvacet let prací v reklamě. Vášnivý rybář a milovník přírody žije v Newportu ve státě Kentucky u řeky Ohio, v podhůří Appalačského pohoří. Mnoho času strávil i na alabamském pobřeží, kam zasadil děj některých svých románů. Má dvě děti, Amandu a Johna, kteří jsou podle jeho slov hezčí a chytřejší než on, což je prý dobrá zpráva pro evoluci. K psaní ho přiměla jeho žena Elaine, která mu přikázala, ať nechá reklamy a píše romány, jichž má v současné době na kontě osm. Na střední škole ho natolik zasáhly zprávy o vraždách Mansonovy skupiny, že se začal zajímat o sériové vrahy, a vůbec o vyšinuté osobnosti. Sérii románů, kde toto téma rozvíjí, úspěšně zahájil Jeden ze sta.

Nancy Friday (1)

Nancy Friday patří k nejkontroverznějším postavám sexuální revoluce. Její kniha My Secret Garden z roku 1973 se stala bestselerem.

Robert Bird (1)

Americký slavista, specialista na ruskou literaturu, kinematografii a intelektuální historii, překladatel z ruštiny.