Výpis všech autorů

Ferdinand Herčík

MUDr., RNDr., vynikající badatel v oboru radiobiologie a biofyziky. Byl synem akademického malíře Ferdinanda Herčíka Po maturitě se zapsal na Přírodovědeckou Fakultu MU . Již jako septimán začal pracovat v ústavu rostlinné fyziologie PřF pod vedením V. Úlehly; ten ho uvedl do biofyzikálního výzkumu na rostlinných modelech. Z této problematiky již v r. 1925 vytěžil svou první samostatnou publikaci. Doktorátu na LF MU dosáhl r. 1932. V l. 1928–31 působil jako asistent zmíněného ústavu na PřF MU, kde se r. 1932 habilitoval z obecné fyziologie. R. 1931 přešel na radiologickou stanici LF MU, kde pak působil v oboru radiační biofyziky do r. 1937. R. 1935 se na LF MU habilitoval z právě vzniknuvší lékařské biofyziky monografií Die Oberflächenspannung in der Biologie und Medizin. Své znalosti biofyziky prohloubil studijním pobytem na biologické stanici ve Villefranche , v Pasteurově ústavu v Paříži, v oddělení pro molekulární biofyziku Lecomta du Noüy , a v Rockefellerově ústavu v New Yorku, v biofyzikální laboratoři R. W. G. Wyckoffa . Od studia změn povrchového napětí, které vznikají v biologických soustavách vlivem světla , od r. 1932 postupně přešel k širokému spektru experimentálních studií radiobiologických. Studoval biologické účinky všech druhů krátkovlnného záření, zejména pronikavého elektromagnetického i korpuskulárního , na živé buňky. Doklady pro zásahovou teorii, jež získal, ho postupně vedly k teorii kvantové biologie. Stal se průkopníkem čs. biofyziky a zakladatelem čs. radiobiologie. R. 1937 byl jmenován mimořádným profesorem obecné biologie a byl povolán do čela biologického ústavu LF MU, do jehož rámce převedl i radiologickou stanici. Řádným profesorem obecné biologie byl jmenován r. 1946, se zpětnou účinností od r. 1941. Mezitím byl zaměstnán v Zemském radioléčebném ústavu v Brně, kde se věnoval radioterapii a potají p...

Eva Hošnová

Narozena 26.6.1951 v Praze. PhDr., CSc., filoložka, práce z oboru českého jazyka.

Eva Hánová

Autorka bibliografií.

Emil Hadač

Emil Hadač byl český geobotanik a ekolog. V roce 1994 byl oceněn Cenou ministra životního prostředí „za celoživotní dílo v ekologii a botanice“.

Edgar Theodor Havránek

Narozen 19.6.1896 v Praze, zemřel 1964 tamtéž. Redaktor, novinář, beletrista, kulturní historik v Praze, místopisec, překladatel z němčiny, angličtiny, francouzštiny a ruštiny.

Dan Hrubý

Dan Hrubý je český publicista, spisovatel a nakladatel. Dan Hrubý se narodil v roce 1968 na pražském Starém Městě. Je autorem řady knih a reportáží o zmizelé Praze. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Během sametové revoluce v roce 1989 spoluzakládal Studentské listy. Zde působil do roku 1991. Poté nastoupil do týdeníku Reflex, kde vede sekci zaměřenou na historii a dění ve světě. Společně s Milanem Tesařem a Tomášem Baldýnským je autorem kultovního komiksu Zelený Raoul.  V letech 2010 až 2013 působil jako vedoucí magazínové přílohy Pátek Lidových novin, poté změnil své pusobiště zpět do týdeníku Reflex. V roce 2015 vstupuje do Nakladatelství Pejdlova Rosička, kde vydává i první dva díly Pražských příběhů, které se staly oba bestsellerem. V roce 2018 zakládá Nakladatelství Pražské příběhy, které se věnuje převážně historii a Praze. Dvakrát získal cenu Egona Erwina Kische, dvakrát výroční vydavatelskou cenu společnosti Ringier , jednou také Prémii Miroslava Ivanova za literaturu faktu. Kniha Návrat do Jeruzaléma získala cenu pro nejlepší knihu ilustrovanou fotografiemi . V roce 2017 obdržel za literární přínos Cenu Prahy 1

Cyril Höschl

Narozen 12.11.1949 v Praze. Prof., MUDr., DrSc., psycholog a psychiatr, popularizátor vědy, vysokoškolský pedagog.

Börge Hellström

narozený v roce 1957 , je švédský autor duo Jed Rubenfeld , a jeden z iniciátorů zločinců návratu do společnosti . Žije v Varmdo.

Bob Hastings

Autor učebnic angličtiny.

Zuzana Hodošová

Slovenská autorka publikací o znameních zvěrokruhu.

Zdeněk Horský

Zdeněk Horský byl český astronom a historik. Vystudoval filozofii a hudební vědu na filozofické fakultě Karlovy univerzity, ale také astronomii a matematiku na fakultě přírodovědecké. Dále se zabýval studiem historických vědeckých přístrojů. Spojení humanitních a exaktních věd určilo celou jeho další dráhu. Od počátku se soustředil na dějiny vědy a astronomie. Zvláště se obracel k dílu Mikuláše Koperníka a k astronomii „rudolfínské epochy“ v 16. a 17. století, zastoupenou osobnostmi jako Johannes Kepler, Tycho Brahe a Tadeáš Hájek z Hájku. Dále aplikoval archeoastronomický výzkum svým výkladem „makotřaské lokality“ z poloviny 4. tisíciletí př. n. l., vyložil „kosmologickou symboliku“ gotické architektury Karlova mostu v Praze. K cenným výsledkům jeho práce patří rovněž nová datace staroměstského orloje a některé nové atribuce vědeckých přístrojů. Množství dalších prací zůstalo nedokončeno. V roce 1996 byl na jeho počest pojmenován asteroid Zdenekhorský.

Zdeněk Hedvábný

Narozen 8. 5. 1936 v Praze, zemřel 16. 12. 2003 tamtéž. Dramaturg Divalda P. Bezruče v Ostravě a Národního divadla v Praze, vedoucí odborný pracovník Divadelního ústavu v Praze, divadelní novinář, publicista, pedagog a překladatel divadelních her z ruštiny. Autor divadelních dramatizací, rozhlasové hry a spoluautor pamětí L. Peška.

Vladimír Hyhlík

Vladimír Hyhlík, fotograf - nar. 12. 8. 1925 v Banské Bystrici. Přes čtyřicet let se profesionálně věnuje fotografické dokumentaci památek. Studoval fotografické oddělení Grafické školy v Praze u profesorů J. Ehma, .1. Funkeho a R. Skopce. Poté absolvoval mistrovskou školu fotografickou při Státní grafické škole u prof. Ehma a Drtikola. V roce 1946 nastoupil jako fotograf u Státního fotoměřického ústavu, který se v r. 1953 stal součásti Státní památkové správy a v r. 1958 Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody, kde až do odchodu na důchod vedl fotografický ateliér Svými fotografiemi vybavil slovky odborných a populárních článků řady uménovedných časopisů, desítky brožur o hradech, zámcích a historických městech a pořídil tisíce snímků pro pohlednice. Podílel se jako spoluautor na řadě publikací.

Victor Hadwiger

Narozen 6.12.1878 v Praze, zemřel 4.10.1911 v Berlíně . Básník a prozaik.

Van Halen

Van Halen byla americká rocková skupina založená v roce 1972 v Pasadeně v Kalifornii. Klasickou sestavu kapely tvořili kytarista Eddie Van Halen , zpěvák David Lee Roth, bubeník Alex Van Halen a baskytarista Michael Anthony. Van Halen je známá tím, že omladila hardrockovou scénu svým debutovým albem " Van Halen " vydaným v roce 1978, které obsahovalo hity jako "Runnin' with the Devil" a kultovní kytarové sólo "Eruption". Kolosálního úspěchu dosáhli se svým šestým albem "1984", které obsahovalo klasiky jako "Jump", "Panama" a "Hot for Teacher". Album představilo průkopnickou kytarovou práci Eddieho Van Halen a Rothovo charismatické showmanství. V průběhu let prošla kapela několika změnami v sestavě, zejména nahrazením Rotha Sammym Hagarem v roce 1985, což znamenalo posun v jejím hudebním směřování. Navzdory vnitřnímu napětí a personálním změnám se na stránkách Van Halen prodalo celosvětově přes 80 milionů alb a kapela má na svém kontě nejvíce hitů na prvním místě v žebříčku Billboard Mainstream Rock. Jsou uznáváni jako jedna z nejprodávanějších kapel všech dob a v roce 2007 byli uvedeni do Rock and Rollové síně slávy. Eddie Van Halen 's inovativní kytarovou hrou výrazně ovlivnil rockovou hudbu a inspiroval nespočet kytaristů napříč generacemi.

Tim Healey

Thomas Haupenthal

Narozen 21.11.1959 v Mönchengladbachu . Vysokoškolský pedagog na katedře germanistiky Univerzity Karlovy.

Susie Hodge

Susie Hodge je britská autorka, komentátorka a umělkyně, která napsala přes 100 knih a řadu článků a webových zdrojů pro děti a dospělé na témata jako umění, historie umění, umělecké techniky, historie, design, věda, náboženství a biografie. Je garantem Královské společnosti pro umění . Pořádá workshopy a semináře pro různé tvůrčí instituce a objevuje se též v televizních a rozhlasových dokumentech na téma umění a historie. Vystudovala magisterské studium historie umění na Univerzitě v Londýně. Jakožto zkušená učitelka, lektorka a řečnice přednášela na různých institucích na rozličná témata jako např. umění strověkého Egypta, moderní umění, impresionismus, anglická krajinomalba či módní design. Žije ve Westcliff-on-Sea.

Sergej Hrabě

Narozen 16.7.1899 v Moskvě, zemřel 29.3.1984 v Brně. RNDr., DrSc., profesor zoologie, ichtyolog, práce a redakční činnost v oboru, odborný překladatel z ruštiny.

Sally Hepworth

Sally Hepworthová je bývalou personalistkou a vystudovala Monash University v australském Melbourne. Jejím domovem je téměř celý svět, pobývala například v Singapuru, ve Velké Británii a v Kanadě. V současné době je spisovatelkou na plný úvazek a žije s manželem a třemi dětmi v Melbourne.

Roger Highfield

Roger Highfield je vedoucím vědeckým redaktorem deníku The Daily Telegraph a autorem řady populárně naučných publikací, které již byly přeloženy do mnoha jazyků. Česky vyšly Soukromý život Alberta Einsteina , Šíp času a Mezi chaosem a řádem – poslední dvě napsal ve spolupráci s Peterem Coveneyem. Kromě toho pořádá každoročně soutěže vědecké fotografie a publicistiky a veřejné diskuse v Královské vědecké společnosti mezi vědci a zástupci médií, které bývají značně bouřlivé. Je nositelem četných ocenění, mj. British Press Award.

Petra Hammesfahr

Je úspěšná německá spisovatelka a autorka scénářů. Píše od dětství, jako spisovatelka se však paradoxně dlouho nevěděla prosadit, údajně ji v různých vydavatelstvích odmítli víc než 150krát. První prostor na publikování ji poskytl pánský magazín Playboy v roce 1989, který jí uveřejnil povídku. O dva roky nasledovala první kniha. První román, kterým se proslavila, Tichý pan Genardy, byl přeložen do několika jazyků a úspěšně zfilmován. Za román Skleněné nebe obdržela Rýnskou literární cenu města Siegburgu. V Německu bývá s oblibou označována za "Stehphena Kinga v sukních".

Petr Horák

Petr Horák , je český filosof a emeritní profesor Akademie věd ČR . Středoškolské vzdělání získal Petr Horák na Francouzském gymnáziu v Brně a po maturitě v roce 1953 nastoupil na FF MU, kde promoval v roce 1958. V roce 1966 obhájil ve Filosofickém ústavu AV ČR kandidátskou práci z oboru filozofie a začal tam působit jako vědecký pracovník. Habilitoval se roku 1990 na FF MU a získal titul docent. V roce 1993 se stal profesorem dějin filozofie. Delší dobu byl šéfredaktorem Filosofického časopisu. Od roku 2009 přednáší na Filosofické fakultě Univerzity Pardubice. Je ženatý, má dceru.

Peter Horan

MUDr. Peter Horan, slovenský lékař.

Peter Hepplewhite

Britský historik a pedagog, autor historických knih pro děti a mládež. Zabývá se dějinami II. světové války.

Paul Hoffman

Jako pravděpodobně jediný romanopisec své generace, který se narodil ve světle petrolejové lampy, strávil Paul Hoffman značnou část dětství na letištích po celém světě, kde sledoval, jak jeho otec – průkopník sportovního parašutismu a mistr Evropy – vyskakuje z letadel. Po dlouhé bitvě s anglickou školskou soustavou, během níž se úporně bránil pravidelné školní docházce, byl přijat ke studiu angličtiny na oxfordské New College poté, co ho žádná jiná univerzita nepřipustila k přijímacím pohovorům. Po promoci vystřídal více než dvacet zaměstnání, pracoval například v sázkové kanceláři, jako poslíček jedné obchodní banky v londýnském City či jako učitel. Dělal také vrchního filmového cenzora Britského úřadu pro filmovou klasifikaci. Svůj první román, The Wisdom of Crocodiles , psal třináct let. Mimo jiné v něm předpověděl návrat mezinárodního terorismu v jedenadvacátém století a přesnou podobu kolapsu světového finančního systému. Část tohoto románu byla zfilmována s Judem Lawem a Timothym Spallem v hlavního rolích. Druhý román, The Golden Age of Censorship , komediální příběh s prvky černého humoru, v němž využil svých zkušeností z práce filmového cenzora, vyšel roku 2007. Je rovněž tvůrcem či spolutvůrcem scénářů ke třem natočeným filmům a spolupracoval například s Francisem Fordem Coppolou.

Miroslav Hule

Miroslav Hule je český spisovatel, básník, prozaik a nakladatel. Narodil se ve Zlivi v rodině zedníka. Zde navštěvoval místní základní školu. Ve volných chvílích se věnoval fotbalu a na přilehlých rybnících pytláckému umění. Zde získal svůj hluboký vztah k přírodě a rybařině. V letech 1961-1965 studoval Střední průmyslovou školu stavební v Českých Budějovicích. Ve studiu pokračoval dále na ČVUT v Praze obor vodní hospodářství. V roce 1969 byl na půlročním studijním pobytu ve Velké Británii. Po vysokoškolském studiu se vrátil do rodných Jižních Čech a byl zaměstnán jako projektant-vodohospodář ve Státním rybářství Třeboň . Zde se podílel na úpravách, rekonstrukcích a údržbách děl velkých rybníkářských mistrů, jako jsou Štěpánek Netolický, Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan nebo Mikuláš Ruthard z Malešova. K takovým úpravám a citlivým rekonstrukcím bylo potřeba pečlivé studium postupů a praktik využívaných při výstavbě rybničních soustav. Studiem získal nepřeberné množství zkušeností v této oblasti jak po stránce historické tak i praktické, a tématu rybářství a rybníkářství se Miroslav Hule věnuje prakticky dodnes. Od roku 1986 byl ekologickým pracovníkem Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. V roce 1990 se stal ředitelem Nakladatelství Růže v Českých Budějovicích a zároveň byl zvolen předsedou Klubu spisovatelů jižních Čech. Roku 1992 se stal členem PEN klubu. Téhož roku založil nakladatelství a knihkupectví CARPIO v Třeboni. Po rozvodu se svou první manželkou Marcelou se v roce 1986 přestěhoval ke své druhé manželce Monice do obce Lužnice ; kde v letech 1994-1996 vykonával funkci starosty. Díky svým celoživotním zkušenostem v oboru rybářství se v roce 2008 stal odborným poradcem ve společnosti AGRICO s.r.o., kde se podílel na vývoji nových výrobků a technologií pro produkční rybářské společnosti. Přátelí se s velkými literáty mj. s Michalem Vieweghem, Ivanem Klímou, Jiří...

Miloslav Hnátek

Narozen 1965. Mgr., matematik a ing. ekonomie, práce z daňového poradenství.

Megan Hess

Megan Hess je mezinárodní módní umělkyně, která spolupracuje s některými z nejprestižnějšími módními návrháři luxusních značek po celém světě, jako jsou Dior, Fendi, Prada, Louis Vuitton, Cartier, Montblanc, Givenchy, Valentino, Balmain, Jimmy Choo a Tiffany Co.

Ľudovít Hlaváč

Narodil sa 1. apríla 1921 vo Vajke nad Žitavou , katolícky orientované práce publikoval vo viacerých periodikách, v rokoch 1957 - 1981 bol redaktor a vedúci redaktor Výtvarného života . Hlaváč bol autor monografií o osobnostiach slovenskej fotografie, ako aj ďalších publikácií súvisiacich s jeho osobitným vzťahom k vývinu fotografickej tvorby na Slovensku - Fotografický detail ako metóda tvorby , Dejiny fotografickej tvorby , Sociálna fotografia na Slovensku . Zaujal najmä unikátnymi syntetickými dielami Dejiny fotografie , Dejiny slovenskej fotografie , ktoré sa stali základným prameňom pre výskumné práce ďalších generácií historiografov fotografickej tvorby nielen na Slovensku. Hlaváč v roku 1969 založil v Bratislave prvú galériu fotografie - Komornú galériu Profil , kde sa pod jeho vedením realizovalo mnoho výstav, z ktorých sám pripravil vyše 40. Dlho spolupracoval na rozvoji amatérskej fotografickej tvorby. Za záslužnú činnosť v oblasti fotografie získal ešte v roku 1970 vyznamenanie Medzinárodnej federácie pre umeleckú fotografiu a pri príležitosti svetovej výstavy fotografie v Prahe roku 1989 pamätnú medailu národného umelca Karola Plicku. Výrazne sa prejavil aj ako invenčný autor kresťansky motivovaných diel krásnej literatúry. Napísal drámu Dvaja na podvrší, román Nepotrebujem ho, ktorý vyšiel pod názvom Vymokliny, vianočné legendy Svetlo vo tmách či Veľkopiatkové príbehy.

Lubomír Emil Havlík

Lubomír Emil Vilém Havlík byl moravský historik, medievalista, vědecký pracovník, badatel a odborník především na středověké dějiny a Velkomoravskou říši. Aktivně se angažoval ve věci restituce moravské samosprávy. Narodil se ve Znojmě 30. srpna 1925 a středoškolská studia zahájil na tamním reálném gymnáziu, po okupaci je dokončoval v Kroměříži. Pracoval jako totálně nasazený při kopání zákopů pro Wehrmacht. Po osvobození složil maturitu a zapsal se na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity na obory: historie, prehistorie, angličtina a filozofie. Vysokoškolská studia dokončil v roce 1950, následující rok pracoval jako středoškolský profesor. Kvůli své demokratické orientaci a členství v národně socialistické straně musel opustit fakultu a později i zaměstnání ve školství. Následující roky pracoval v knihovně Uměleckoprůmyslového muzea v Brně. Od roku 1956 byl aspirantem a později vědeckým pracovníkem Slovanského ústavu Československé akademie věd, jeho pobočky v Brně. V roce 1968 byl zakládajícím členem Svazu vědeckých pracovníků, zrušeném v roce 1969. V letech 1963-1985 externě přednášel na UJEP v Brně dějiny slovanských národů ve středověku a dějiny Byzance. Habilitovat se mohl až v roce 1978 , doktorát z historických věd získal až v roce 1987. Mezi jeho nejvýznamnější počiny lze řadit edici historických pramenů souvisejících s dějinami Velké Moravy Magnae Moraviae Fontes Historici, které byl nejen iniciátorem a hlavním redaktorem, ale podílel se na ní též autorsky. Od roku 1990 byl vědeckým pracovníkem Ústavu dějin střední a východní Evropy. Podílel se autorsky na tvorbě výstavy Velká Morava , která byla instalována v mnoha evropských městech. Dále působil mimo jiné jako spolupracovník Čs. rozhlasu a Čs. televize, člen Čsl.-jugoslávské historické komise, Čsl. národního balkanistického komitétu, Čsl. národního byzantologického komitétu, Čsl. archeol. společnosti, Associ...

Ladislav Hájek

Ladislav Hájek byl český archeolog, původním povoláním úředník. Vedl výzkumy zejména na jižní Moravě a východním Slovensku a specializoval se na výzkum přelomu eneolitu a starší doby bronzové. Po vystudování obchodní akademie v roce 1928 začal pracovat jakou účetní v Praze na Žižkově. Od studentského mládí se věnoval amatérské archeologické činnosti s přáteli v okolí Prahy, například u Srbska, jako spolupracovník Národního muzea se účastnil výzkumu pohřebiště únětické kultury v Praze Dolních Počernicích. Roku 1939 byl do Národního muzea přijat jako pracovník. Prováděl další výzkumy na lokalitách Křepenice , Hluboké Mašůvky a další na jižní Moravě . Od roku 1951 do roku 1954 vedl výzkumnou expedici na východní Slovensko, při které byla mimo jiné prozkoumána významná lokalita Barca u Košic. Během působení na Slovensku přestoupil z Národního muzea do Státního archeologického ústavu. Zde zůstal až do roku 1969, kdy odešel na odpočinek do Karlových Varů. I potom nadále pokračoval v archeologické činnosti formou spolupráce s místními muzei a s pobočkami archeologického ústavu v Plzni a Mostě. Významný je jeho přínos ke zpracování východoslovenské lineární keramiky a středočeských nálezů středodunajské mohylové kultury a vymezení těchto skupin. Postupně se jeho specialitu stala Kultura se zvoncovitými poháry a kultury navazujícího období starší doby bronzové.

Konštantín Horecký

Slovenský spisovatel a novinář. Nejprve publikoval v časopisech, jeho první román vyšel v roce 1952. Působil v nakladatelství Osveta, které pomohl založit. Po roce 1968 byl z politických důvodů sledován a nuceně žil v Čechách, jeho díla nebyla vydávána.

Kevin Hart

Australský profesor literatury, též autor teologických a filozofických prací.

Kenneth Charles Hutchin

Britský lékař, publikace z oblasti rodinné psychologie.

Käte Hoffmann

Americká spisovatelka. Autorka milostných románů.

Kaspar Huche

Autor publikací z oboru zahrádkářství.

Karol Hric

Slovenský publicista, člen Horské služby, horský průvodce po Slovenskom raju, knihy o Slovenskom raju a jiných částech Slovenska.

Karel Horký

Prozaik, básník, dramatik a především novinář a publicista. Narodil se v Ronově nad Doubravou. Začal studovat gymnázium v Hradci Králové, ale studia nedokončil a prošel několika zaměstnáními . Novinářské schopnosti si nejprve ověřoval v krajském tisku , roku 1903 založil vlastní list Kramerius, jehož lidový ráz určovaly zejména Horkého fejetony. Po návratu z cest Evropou se stal redaktorem týdeníku Národní obzor a roku 1909 založil Horkého týdeník, který o rok později změnil v literární revue Stopa, vycházející až do počátku první světové války. Do Stopy přispívalo několik významných mladých literátů jako bratři Čapkové, Fr.Langer, R.Weiner aj. Na počátku války Horký odjel do Španělska, později do Portugalska. Spolupráce s českým zahraničním odbojem vyvrcholila v době, kdy se Horký přestěhoval do Spojených států amerických. Jeho články měly mezi americkými Čechy velký ohlas. Žurnalistice se Horký věnoval i po návratu do Československa. Spolupracoval zejména s Pražským ilustrovaným zpravodajem a s Národními listy. Stal se také redaktorem humoristického časopisu Švanda dudák. Od roku 1927 je Horkého jméno spojeno s týdeníkem Fronta, který byl zaměřen téměř výhradně k politické publicistice, polemicky namířené proti tzv. "politice Hradu". Protimasarykovské zaměření přivedlo Horkého také ke spolupráci s českými nacionalisty a fašisty. V době nacistické okupace však Horký odmítl spolupracovat s oficiálními místy a ve své fejetonistice se soustředil zvláště k aktualizaci českých pokrokových tradic. Postavil se také do čela přátel ohroženého levicového divadla E.F.Buriana. Po válce Horký přispíval do časopisů jen sporadicky, soustředil se k psaní svých pamětí. Zemřel 2. března 1965 v Praze. DÍLO: V jeho uměleckém díle se výrazně prosazuje sklon k útočné hyperbolizující satiře. Fejetony se zájmem o život prostého člověka odráží - hlavně ve své politické části vzniklé mezi oběma válkami - autorův složitý vývoj od levicov...

Karel Helmich

Narodil se v červenci 1926, zemřel 24. 5. 2010. JUDr., novinář, redaktor Letectví a kosmonautiky, kreslíř a ilustrátor, kresby v publikaci pravidel silniční dopravy.

Karel Havlíček

Narozen 15. 9. 1950. Právník, filozof, publicista, lektor a nakladatel. Bývalý televizní moderátor a komentátor, šéfredaktor časopisu Soudce, zakladatel projektu Stálé konference českého práva. Majitel nakladatelství a multioborové konzultační agentury Havlíček Brain Team. Autor a editor odborných publikací z práva, autor soudniček.

Josef Hochman

Narozen 3. 11. 1929 v Brně-Tuřanech. JUDr., právník. Člen legislativní rady vlády ČR. Specializace na pracovní právo.

Josef Hausmann

Josef Hausmann je český biofyzik, tlumočník a spisovatel, autor knih kritizujících feminismus. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2012 kandidoval jako nezávislý v obvodu č. 35 – Jablonec nad Nisou. Se ziskem 9,85 % hlasů skončil na 7. místě a nepostoupil tak ani do druhého kola. O dva roky později ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval jako nestraník za ND v obvodu č. 30 – Kladno. Se ziskem 1,74 % hlasů skončil na předposledním 9. místě a opět tak nepostoupil ani do druhého kola. Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval jako nestraník za ND na 20. místě kandidátky subjektu s názvem „ROZUMNÍ a Národní demokracie - STOP MIGRACI - NECHCEME EURO“, ale nebyl zvolen. Josef Hausmann je rozvedený a má dvě dcery.

Josef Hanuš

Josef Jan Hanuš se narodil 13. září roku 1911 v rodině dolnoštěpanického kovozemědělce. V Dolních Štěpanicích začal v roce 1917 také chodit do školy. Jako většina českých obyvatel v té době byl po křtu římsko-katolického vyznání. Nikterak se mu to však nezamlouvalo, tak se záhy vydal svou vlastní cestou... "Byl jsem nucen chodit v Horních Štěpanicích do kostela a poslouchat všem těm hrůzám, co se mě stane, když se nebudu řídit buď římsko-katolickým nebo protestantským bohem..." V sedmnácti římsko-katolickou církev opustil a začal do kostela docházet tak, jak se mu zachtělo. Navíc vždy do toho nejbližšího: "...byl jsem v mohamedánských mešitách, židovské synagoze, modlil jsem se v různých kostelech a modlitebnách - presbyteriánských, baptistických, episcopaliánských, metodistických atd. Je to všechno jeden Bůh..." V roce 1931 složil na gymnáziu v Jilemnici maturitní zkoušku a odešel učit do nedalekého Jestřebí. Po půl roce šel k odvodu. Přihlásil se dobrovolně k letectvu a narukoval k Leteckému pluku 1 "T. G. Masaryka" . Po týdnu v Praze - Kbelích u 2. pozorovací letky byl odeslán do prostějovské Školy pro důstojníky letectva v záloze. Zde prodělal výcvik, aby pak praxi získal, již jako desátník-aspirant, od června do září 1933 u 4. pozorovací letky LP 1 "TGM" na letišti v Chebu. Zde se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání a nastoupil na Vojenskou akademii. Dne 2. 7. 1935 byl slavnostně vyřazen v hodnosti poručíka a po absolvování příslušného aplikačního kursu zařazen zpět ke 4. pozorovací letce. Zde působil dva roky a v této době rozhodně nezahálel. Prodělal kurs létání v noci podle přístrojů , příležitostně působil jako výpomocný profesor pěšího výcviku ve zdejší Škole pro důstojníky letectva a výpomocný učitel teorie při školení letců, kteří se přihlásili v rámci akce "1000 pilotů republice". Též si průběžně zvyšoval svoji leteckou kvalifikaci... 25. dubna 1938 byl d...

Josef Hajer

JUDr., práce o zkušebních testech pro řidiče.

John Harvey

John Harvey proslul zejména svou velmi vysoce hodnocenou řadou deseti románů o Charliem Resnickovi, jejichž děj je zasazen do Nottinghamu. První z této řady, Lonely Hearts, byl nedávno zvolen v The Times jedním ze „Stovky nejlepších románů století". V roce 1998 vyhrál Harvey vůbec poprvé cenu Sherlock za nejlepšího detektiva vytvořeného britským autorem. Román Cold Light získal cenu Grand Prix du Roman Étranger de Cognac jako nejlepší detektivní román vydaný ve Francii v roce 1999. John Harvey je též básníkem, dramatikem a publicistou. Poté, co hezkou řádku let prožil v Nottinghamu, se nyní vrátil do Londýna, kde žije se svou partnerkou a malou dcerkou. Standalone novels In A True Light Gone to Ground Shortlisted for Theakston’s Old Peculiar Crime Novel of the Year Award 2009. Nick's Blues Far Cry A Darker Shade of Blue Charlie Resnick series Lonely Hearts Rough Treatment Cutting Edge Off Minor Wasted Years Cold Light Living Proof Easy Meat Still Water Last Rites Trouble in Mind Cold in Hand Frank Elder trilogy Flesh and Blood Ash and Bone Darkness and Light

Jitka Höflerová

Kuchařské knihy.

Jiřina Hauková

Jiřina Hauková byla moravská básnířka a překladatelka. Narodila se v rodině Karla Haukeho , šéfredaktora přerovského deníku Obzor a spoluvydavatele prvního ročníku časopisu Host a Marie Haukové . Měla dvě sestry: Olgu Šteflovou pedagožku, herečku a Květoslavu Haukovou . Obecnou školu a reálné gymnázium vychodila Jiřina v Přerově . Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně studovala tři semestry angličtinu a češtinu, až do uzavření vysokých škol. Poté pracovala jako redaktorka Obzoru v Přerově a od roku 1942 v knižním oddělení Ministerstva lidové osvěty v Praze. Po druhé světové válce pokračovala ve studiu angličtiny a estetiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po dvou semestrech však na studium rezignovala. Od roku 1945 pracovala na Ministerstvu informací, kde pracovala až do roku 1950, kdy se stala spisovatelkou z povolání. V témže roce se jejím manželem stal historik a kritik výtvarného umění Jindřich Chalupecký. Časopisecky své verše publikovala od roku 1934, první sbírka Přísluní jí vyšla v roce 1943. V Praze se dostala do kontaktu se členy literární a výtvarné Skupiny 42. V roce 1945 se stala její členkou. Spolu s Jindřichem Chalupeckým od roku 1944 překládají Pustou zemi amerického básníka Thomase S. Eliota. Tiskem vychází v roce 1947. V letech 1948–1958 a 1970–1990 nesměla publikovat, uplatnila se však jako překladatelka. Sbírky Motýl a smrt , Světlo v září a Spodní proudy byly vydány pouze neoficiálně v samizdatové Edici Petlice. V roce 1996 byla za básnickou sbírku Světlo v září vyznamenána Cenou Jaroslava Seiferta. Pohřbena byla na Městském hřbitově v Přerově. Kromě svého vlastního díla překládala z angličtiny. Mezi její překládané autory patří např. Edgar Allan Poe, T. S. Eliot, Emily Dickinsonová, Dylan Thomas či John Keats. Po Jiřině Haukové a Jindřichu Chalupeckém je pojmenov...

Jiří Houser

Novinář, reportér, výtvarník, vystudoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Praze. Prošel celou řadou povolání, od roku 1983 pracoval jako reportér časopisu Československý voják.

Jiří Holub

Narozen 14. 4. 1975 v Žatci. Kastelán, práce z oboru památkové péče, fotografie, texty katalogů výstav, autor povídek a televizních scénářů.

Jana Halenková

Jan Hudson

Jan Hudson, rodilá Texasanka žije v Austinu. Byla jedináček a je už mnoho let vdaná za muže , kterého potkala na schůzce naslepo. Její syn je, po krátké kariéře rockového bubeníka, také spisovatelem a má jednoho vnuka. V posledních letech se její knihy rutinně objevují na žebříčcích romantických bestsellerů a byly přeloženy do mnoha cizích jazyků. Je držitelkou cen RITA a Zlaté srdce také několika regionálních ocenění. Dr. Janece Oliver Hudson je diplomovaná psycholožka a univerzitní učitelka psychologie. Pořádá semináře, objevuje se v rádiu a v televizi. Je také hypnotizérkou a expertkou na sny. I když jí psaní nechává málo času na koníčky, ve svém volnu ráda čte, zjišťuje novinky na burze, tráví čas s rodinou a přáteli, cestuje a luští křížovky.

Ján Hajduch

Narozen 18.3.1903 v Trenčíně, zemřel 4.8.1972 tamtéž. Slovenský fotograf - krajinářské a národopisné fotografie.

Jan František Hruška

Jan František Hruška byl český národopisec, spisovatel a středoškolský profesor. Stejně jako jeho vzdálený příbuzný Jindřich Šimon Baar, s nímž se znal z domažlického gymnázia, se zajímal především o rodné Chodsko. Narodil se v rodině Melchiora Hrušky, pracovníka na pile a matky Anny, rozené Teydlové, oba rodiče pocházeli z rodů s písmáckou tradicí. Po obecné škole v Trhanově vystudoval v letech 1878-1886 gymnázium v Domažlicích; poté studoval soukromě bohosloví a od roku 1888 slovanskou a klasickou filologii na filozofické fakultě v Praze. Po studiích pracoval jako středoškolský profesor češtiny a latiny v různých českých městech. Každoročně navštěvoval rodné Chodsko a za honorař ze své knihy Chléb náš vezdejší, doplněný veřejnými sbírkami, nechal v Trhanově vybudovat roku 1909 kapli sv. Prokopa. Poté, co získal v roce 1899 definitivní profesorské místo na gymnáziu v Plzni, žil zde až do smrti. Jan František Hruška se věnoval především chodské dialektologii. Vrcholem jeho díla je Dialektický slovník chodský. Vydal i řadu beletristických publikací, zejména pohádek a příběhů z Chodska. Jako hluboce věřící člověk nebyl v období komunistického režimu příliš připomínán. V tomto období vyšla pouze převyprávěná kniha jeho pohádek Pták štěstí v nakladatelství Albatros . Jan František Hruška doprovázel v roce 1882 po Chodsku Aloise Jiráska, a spolupracoval s ním při studiu archivu v Domažlicích, kde Jirásek sbíral podklady pro román Psohlavci.

Ian V Hogg

Ian Vernon Hogg byl britský autor knih o střelných zbraních, dělostřelectvu, střelivu a opevnění, stejně jako biografie několika slavných generálů. Během své kariéry napsal, spoluautorem, editorem nebo spoluautorem asi 150 knih a prodal více než 1 milion výtisků.

Hergé

Hergé byl belgický kreslíř, autor známé komiksové a televizní postavičky Tintin. Georges Rémi se narodil v Etterbeeku, obci, která tvoří součást bruselské aglomerace. V červenci roku 1926 začal ve skautském časpisu Le Boy Scout uveřejňovat na pokračování obrázkové příhody Totor, C.P. des Hannetons . Tehdy poprvé použil pseudonymu Hergé podle foneticky čtených iniciál svého jména: „er“ jako Rémi a „gé“ jako Georges. Tímto pseudonymem pak podepisoval až do smrti všechny své práce. Už od mládí dobře kreslil a jeho první obrázky zveřejnil skautský časopis Boy-scout belge. Měl úspěch a začal kreslit komiksové příběhy pro časopis XX. století]. Dokonce sám dělal redaktora jeho verze pro děti. Tam také publikoval poprvé své oblíbené postavičky Quick a Flupke. V květnu roku 1930 dokončil také první díl komiksu Tintin - Tintin v zemi sovětů. Sklidil obrovský úspěch a hned následoval další díl Tintin in the Congo, který měl připomenout belgické kolonizační úspěchy. Následovaly další díly, o kterých si můžete přečíst zde. Další z jeho sérií se jmenovala Dobrodružství Zetty a Jocka a vznikla na objednávku časopisu Chrabrá srdce. Pak nakladatelství Casterman začalo vydávat alba Tintinových dobrodružství a mnohá z nich bylo také autorem přepracováno. V roce 1946 začal Hergé vydávat časopis Tintin. Ten se později začal překládat i do francouzštiny. Byla založena společnost Studios Hergé a jeho popularita stále stoupala. Dokonce se natočilo několik hraných i animovaných filmů . Hergé umírá na srdeční leukémii. Zanechal po sobě rozpracované Tintinovo dobrodružství Tintin a Alpha-art.

Gustaw Herling-Grudziński

Gustaw Herling-Grudziński byl polský exilový novinář, spisovatel a také literární kritik, jenž byl ve 40. letech 20. století internován v sovětském gulagu a jenž se stal v roce 1966 spolu s Włodzimierzem Odojewskim a Henrykem Grynbergem jedním z laureátů literární Ceny Kosćielských. Narodil se v rodině židovského původu; posléze studoval krátce polonistiku na univerzitě ve Varšavě. V roce 1940 jej avšak zadržela sovětská NKVD a odsoudila jej k pětiletému trestu odnětí nucených prací. Po dobu zhruba dvou let byl internován v Sovětském svazu, propuštěn byl až v roce 1942, a to na základě tzv. dohody Sikorski – Majski . Po propuštění se přidal k armádě vedené polským generálem Władysławem Andersem; byl účasten také mj. v bitvě o Monte Cassino . Jeho první manželkou byla polská umělkyně Krystyna Domańská, po její smrti se následně oženil s Lidií Croce, dcerou italského filozofa Benedetta Croceho. Dle výpisu Národní knihovny České republiky převedla všechna jeho dosavadní díla, vydaná k roku 2017, z polštiny do češtiny polonistka Helena Stachová.

Gustáv Hupka

Narodil sa 17. mája 1925 vo Svätom Jure vo vinohradníckej rodine. Do ľudovej školy chodil v rodisku, do gymnázia v Bratislave. Po maturite roku 1945 študoval filozofiu a taliančinu na FF UK v Bratislave. Ešte ako vysokoškolák bol tlačovým tajomníkom SAV, v rokoch 1947-1948 tajomníkom Umeleckej besedy slovenskej a roku 1949 organizačným tajomníkom Zväzu slovenských spisovateľov. Po skončení vysokoškolských štúdií roku 1950 jeden školský rok pôsobil ako stredoškolský profesor na Gymnáziu vo Svätom Jure. Potom bol na vojenskej prezenčnej službe. Po návrate sa najskôr stal ústredným tajomníkom sekcie pedagogiky a psychológie a literatúry a umenia v Spoločnosti pre šírenie politických a vedeckých poznatkov. V nasledujúcich rokoch bol redaktorom v časopise Predvoj a šéfredaktorom v mesačníku Protifašistický bojovník, neskôr bol redaktorom v týždenníku Život a Bojovník. V rokoch 1970-1974 bol tlačovým poradcom ministra kultúry, v rokoch 1974-1978 riaditeľom vydavateľstva Pallas a v rokoch 1978-1988 šéfredaktorom časopisu Nová cesta. Založil a viedol vlastné vydavateľstvo ARS STIGMY. Zomrel v Edinburghu 3. novembra 2012. Debutoval básnickou zbierkou Slnko vinohradov , v ktorej sa vyznal zo svojho vzťahu k rodnému kraju. Druhú básnickú zbierku Prsty milencov tvoria predovšetkým ľúbostné verše, no zároveň vrúcny cit lásky k žene ich posúva do polôh všeobjímajúcej lásky k človeku. Básnická zbierka Tráva zvoní po polnoci je súborom občianskej a ľúbostnej lyriky s výraznými protivojnovými motívmi a inotajmi na politickú situáciu. V zbierke ľúbostných básní Bohoslužba za lásku interpretoval ľúbostný cit ako najdokonalejší prejav vzťahu človeka k človeku, v ktorom sa snúbi neha, úcta a vzájomné porozumenie. Kniha básní Tvoj zlatý vek je súborom politicky motivovanej občianskej lyriky, hlásiacej sa k ideológii predchádzajúceho režimu. Zbierka Vlnobitie v kameňoch predstavuje myšlienkovú reminiscenciu na autorov rodný vinohradnícky kraj po...

František Hron

K problematice řízení lidských zdrojů, v které uplatňuji svou čtvrtou kariéru, jsem se dostal oklikou. Po střední škole jsem působil jako technik v zemědělství na Bruntálsku. Pak jsem působil jako vazač břemen, noční hlídač, tedy v pozicích, které byly méně kvalifikované. Protože jsem onemocněl Bechtěrevovou chorobou a obdržel jsem invalidní důchod, začal jsem na denním studiu na FF v Brně. Nejdříve češtinu a dějepis, pak jednooborovou psychologii. V diplomové práci jsem se zabýval životním osudem básníka Oldřicha Wenzla a jeho odrazem v díle. Tak jsem spojil literaturu a psychologii. Po absolvování jednooborové psychologie jsem začal působit jako klinický psycholog. Nejdříve v Želivě, kde bylo sexuologické oddělení pro sexuální devianty, pak v soukromé ambulanci v Chotěboři. Mezitím se mi poštěstilo hrát v několika divadelních hrách J.A .Pitínského. Zároveň jsem dělal své první zakázky pro firmy. Jako externista jsem na FF MU ještě přednášel o behaviorální terapii a záhy o firemní kultuře. Po třech letech ve firemní praxi jsem vydal svou první knihu Jak se nespálit při výběru zaměstnanců. Nyní již 10 let působím v poradenské a vzdělávací společnosti agentura Motiv P jako její ředitel a konzultant.

František Hanzlík

Doc. Dr. František Hanzlík, Csc. se narodil 1.října 1954 v Olomouci. Je členem Klubu autorů literatury faktu a členem Sdružení historiků ČR. Zabývá se problematikou poválečného vývoje v Československu, zvláště obdobím 1945-1948.