Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 1681 - 1740 z celkem 8943 záznamů

Isser Harel
Iser Har'el , známý jako Malý Iser, byl v letech 1952 až 1963 ředitelem izraelské zpravodajské služby Mosad a v letech 1948 až 1963 ředitelem Šin bet. Narodil se ve Vitebsku, v tehdejším Rusku , v početné a zámožné rodině, vlastnící ve Vitebsku továrnu na ocet. Přesné datum jeho narození není známo, neboť rodný list se zaznamenaným datem se ztratil za první světové války. Během revoluce a pozdější občanské války se Vitebsk stal několikrát dějištěm bojů mezi bílými a rudými. Iser dokonce slyšel projev Lva Trockého pronesený ve Vitebsku. Už v útlém věku projevoval zájem o bezpečnost židovské komunity a organizoval své spolužáky k obraně proti antisemitským útokům. Poté, co moc v Rusku převzal sovětský režim byl Iserově rodině zabaven veškerý majetek. V 1922 rodina emigrovala ze Sovětského svazu do Dvinsku v tehdy nezávislém Lotyšsku. V Dvinsku Iser dokončil základní školu a začal studovat na střední. Při dospívání si stále více uvědomoval svůj původ a vědomí a proto vstoupil do sionistické mládežnické organizace. V 16 letech se začal připravovat na vystěhování do Izraele. Rok pracoval v zemědělství, aby se mohl zapojit do práce v kibucu. Po tzv. Hebronském masakru v roce 1929 se s přáteli rozhodl neodkládat vystěhování, protože bylo životně nutné posílit židovské osídlení v Palestině. Proto si sedmnáctiletý Iser upravil své doklady tak, aby splňoval podmínky pro britské vízum nutné k vycestování do Palestiny . Začátkem roku 1930 se vydal na cestu do Izraele. Projel Evropu ze severu až na jih, kde v Janově nastoupil na loď. Po příjezdu se stal členem nově založeného kibucu nedaleko Tel Avivu. Zde pracoval jako odborník na zavlažování. V roce 1935 kibuc opustil a se svou manželkou Rivkou se usadili v Herzliji . Zde Har'el vstoupil do Hagany. V té začal pracovat na ...
Více od autora
Irena Hajzlerová
Narozena 31.10.1957 v Ostravě-Zábřehu. PhDr., historička, archivářka.
Více od autora
Inocenc Hošťálek
Narozen 16.8.1872 v Rakově na Moravě, zemřel 1.4.1966. Kulturní pracovník ve Vídni, autor publikací o J. A. Komenském a obrázků z Vídně, překladatel z němčiny.
Více od autora
Inge Hofmann
Žurnalistka, autorka populárně-naučných publikací z oblasti lékařství a životosprávy.
Více od autora
I Hrdina
Více od autora
Hubert Haensel
* 09.08.1952 Do rhodanovského týmu vstoupil svazkem 1752, čímž je nováčkem mezi autory. Ale Zrozen jako rebel nebylo první prací pro PERRYHO RHODANA:Od roku 1979 napsal celkem 39 svazků seriálu ATLAN a 10 rhodanovských románů. Narodil se 9. srpna 1952 a k sciene fiction ho už v osmi letech přitáhl comiksový seriál Astronaut Nick a tehdejší půjčovací sešity. Přes ně se dostal k fantastice a nakonec objevil PERRYHO RHODANA. „O tom, že bych psal romány jsem snil už na gimnáziu,“ říká Haensel dnes, „ale tento sen jsem se pokoušel uskutečnit, až když jsem se vyučil bankovním úředníkem a po několika letech v oboru. Důsledně se účastnil různých povídkových soutěží a roku 1978 mu vyšel v řadě TERRA ASTRA první román loď duchů. Rok na to začal psát pro řadu ATLAN, zahájil svazkem 425 . Od 80. let napsal celkem 39 atlanovských románů, k tomu desítky svazků pro hororové, detektivní, dobrodružné a fantasy seriály. Než nastoupil da seriálu PERRY RHODAN, upozornil na sebe několika strhujícími romány v rhodanovských románech. Čtenáři a fanziny si pochvalovali i jeho první sešitové romány, především barvitý a věrohodný popis mimozemšťanů. Hubert Haensel žije se ženou a dvěma dcerami v jednom městečku ve Smrčinách , takže ho třeba můžete potkat v Chebu a psaní je pro něj i nadále vedlejší profesí. Je především bankovním úředníkem v oboru nemovitostí. koníčky jako fotografování, filmování a sbírání poštovních známek s kosmickými motovy přicházejí nutně zkrátka. “Určitě jediné inteligentní bytosti ve vesmíru„, říká Hubert Haensel. “Naše Slunce je bezvýznamná hvězda, jedna ze dvou miliard v Mléčné dráze. Jak může být někdo tak namyšlený a myslet si, že život vznikl jen na naší Zemi?" Z tohoto přesvětčení vyvozuje: "Barva pleti nebo vzhled nějaké bytosti nerozhoduje, jedině její duševní postoj, etika. Třeba si to lidstvo jednoho dne uvědomí a pochopí, že všichni jsme unášeni prostorem a časem na jednom člunu, na jedné loďce, kterou nazýváme Země....
Více od autora
Horst Hoffmann
Narodil se v Bergheimu, kde dnes i žije. Po maturitě začal nejdříve studovat dějiny umění, potom ekonomii a nakonec studií zanechl, protože se chtěl stát profesionálním autorem. Jeho prvním setkánim se sci-fi byly komiksy Astronaut Nick a filmy. Přidal se k fanouškům, kteří si vydávali vlastní časopis. Tam vydal řadu krátkých povídek, které však oproti jeho kresbám a grafikám nepřijali čtenáři tak dobře. Horst Hoffman znal seriály Perry Rhodan a Atlan a vyhověl výzvě tehdejšího redaktora Williho Voltze, aby poslal do čtenářských stránek povídky. Ty v nich potom vyšly. Roku 1974 si založil vlastní satiristický fanzím Watchtower. Jako spisovatel prorazil roku 1976 románovou prvotinou Gemini 5. Vyšel pod pseudonymem Neil Kenwood, stejně jako další dva romány, které prodal Kelterovu nakladatelství. V témže roce dostal šanci psát pro řadu Terra Astra. Rukopis prvního přiběhu musel přepsat. Následovaly další romány, a potom autor nastoupil do řady Atlan a Orion. O čtyři roky později začal psát Perryho Rhodana. Po smrti Williho Voltze převzal v letech 1984 až 1987 jeho redakci. Po svazku 1111 z řady dočasně vystoupil. Dnes píše Rhodana pravidelně, a to nejen sešity, ale i romány, a jako redaktor má na starosti vázaná vydáni Perryho Rhodana.
Více od autora
Hildegarde Hawthorne
Americká básnířka a spisovatelka, vnučka spisovatele Nathaniela Hawthorna.
Více od autora
Hésiodos
Hésiodos byl antický řecký básník a filosof, patrně mladší současník Homérův, který působil na přelomu 8. a 7. století př. n. l. Jeho hlavní díla jsou „O původu bohů “ a „Práce a dni“, další díla připisována autorovi, která nejsou zachována v celku jsou „Héraklův štít”, „Genealogie héróů” a „Katalog héroin”. Je po něm pojmenován na Měsíci kráter Hesiodus. O Hésiodově životě víme velice málo, z několika nahodilých zmínek v jeho básních, o jejichž spolehlivosti však někteří badatelé pochybují. Jeho otec snad obchodoval na iónském pobřeží Malé Asie, ale zkrachoval a usídlil se v chudé vesnici Askře v Bojótii, kde si koupil malé hospodářství. Zde se oženil a měl dva syny, z nichž starší Hésiodos sice prý prohrál spor o dědictví s mladším Persem, nicméně zde jako rolník žil a psal své naučné i epické básně. Stěžuje si v nich na tvrdé zimy a nuzné živobytí: „... usadil se v bídné vísce, v Askře, kde je krušno v zimě, trudno v létě, nikdy dobře.“ Jako básník napodoboval Homéra, na rozdíl od homérské společnosti bojovníků a šlechticů však Hésiodos líčí život drobných rolníků. Už ve starověku se těšil velké oblibě a v Chalkidě v Euboii zvítězil v básnické soutěži na počest zemřelého krále. Psal převážně na starořecké polyteistické náměty, v nichž se zabýval vznikem Vesmíru, světa, bohů, lidí, atd. ...Hésiodova díla se později četla ve školách a v římské době se jimi inspiroval Vergilius k sepsání svých Georgik. Hésiodos zemřel v Askře, když se však její obyvatele museli později přestěhovat jinam, vzali prý jeho ostatky s sebou a pohřbili je v „Minyově hrobce“ v Orchomenu. Z jeho díla se zachovalo: O původu bohů je nejstarší soustavné podání řecké mytologie, které líčí po sobě jdoucí epochy a generace bohů . Dílo má přes 1000 veršů a je hlavním pramenem pro studium staré řecké mytologie. Na samém počátku byl chaos , z něhož se zrodili Úranos a Gaia (n...
Více od autora
Hérodotos
Hérodotos z Halikarnássu byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu. Je po něm pojmenován měsíční kráter Herodotus. Mnoho cestoval . Soudil, že k historii je třeba přistupovat geograficky a ke geografii historicky . Ve svých Dějinách vytvořil v devíti knihách nejúplnější popis světa , známého Řekům ve druhé polovině 5. století př. n. l. Hérodotos se narodil v Halikarnássu v Malé Asii, kde se i politicky angažoval a zúčastnil se pokusu svrhnout místního tyrana Lygdamida. Po neúspěchu celé akce musel odejít do exilu na ostrov Samos, později se však vrátil a opět se zapletl do komplotu proti Lygdamidovi; tentokrát se zdarem. Přesto krátce nato rodné město navždy opustil a přesídlil zpátky na Samos. Kolem roku 447 př. n. l. pobýval v Athénách, kde navázal kontakty s řadou významných osobností, mj. se Sofoklem, který na Hérodota dokonce odkazuje ve svém díle Oidipus na Kolónu, a Periklem. V Athénách předčítal úryvky ze svého díla, zač dostával od města finanční odměnu; později odešel do nově založené kolonie Thúrie v jižní Itálii. Své Dějiny zveřejnil v úplné podobě nejpozději v roce 424 př. n. l. a brzy nato pravděpodobně zemřel. Pohřben byl v Thúriích. Hérodotos ve svém díle podrobně rozebral vznik a vývoj největší mocnosti soudobého světa – perské říše – a její konflikt s evropskými Řeky v prvních desetiletích 5. století př. n. l. Řecko-perské války vyplňují podstatnou část druhé poloviny jeho Dějin, bez jeho údajů by bylo jen velmi obtížné rekonstruovat složité předivo vztahů mezi jednotlivými řeckými obcemi, Peršany i dalšími aktéry zá...
Více od autora
Hermann
Více od autora
Helena Honcoopová
Helena Honcoopová je česká japanoložka, historička japonského umění, překladatelka z japonštiny. V letech 1967–1972 vystudovala japanologii a angličtinu na Filosofické fakultě University Karlovy. Ve studiu pokračovala v letech 1974–1977 studiem dějin umění, jejím učitelem byl Lubor Hájek, zakladatel sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze. Po ukončení studia pracovala v letech 1972–1983 ve Sbírce orientálního umění Národní galerie v Praze a jako kurátorka se věnovala především japonské malbě a grafice. Je autorkou několika katalogů výstav této sbírky. V letech 1983-1985 žila se svým manželem, japonským fotografem v Japonsku. Po návratu působila jako překladatelka a tlumočnice. V roce 1994 se vrátila do Národní galerie, kde pracovala do roku 2012. Po odchodu do důchodu vyučuje na Anglo-American University in Prague. V roce 2012 obdržela tvůrčí stipendium Hany Žantovské pro práci na překladech japonské poezie 16. století Kniha vějířů.
Více od autora
Heda Herčíková
Více od autora
Harald Harazim
Německý strojní inženýr, právník, zabývá se environmentální výchovou a vzděláváním.
Více od autora
Hapka & Horáček
Hapka & Horáček je známé české hudební duo, které tvoří skladatel Petr Hapka a textař Michal Horáček. Jejich spolupráce patří k nejvýznamnějším v české hudební scéně a je známá pro svéráznou směs popu, rocku a prvků vážné hudby. Petr Hapka byl plodný skladatel, který se podílel na mnoha filmových a televizních hudebních dílech a také na tvorbě hudby k divadelním představením. Všestranný textař Michal Horáček se prosadil také jako novinář a podnikatel.
Více od autora
Hana Hlaváčková
Narozena 11.10.1940 v Praze. PhDr., historička umění, práce z oboru, zejména o středověkém, byzantském a moderním umění, katalogy k výstavám.
Více od autora
Hana Hančová
Narozena 1957. Pedagožka, učebnice a metodické materiály k výuce biologie.
Více od autora
Hadès
V řecké mytologii je Hádés bůh podsvětí. Je nejstarším synem Titána Krona a Rheii. Po narození ho Kronos pozřel, protože se bál, že ho některý ze synů zbaví vlády. Když ho bratr Zeus z útrob Krona spolu s jeho dalším bratrem Poseidonem po velkém boji osvobodil, Hádovi po dělení světa připadla říše mrtvých. Hádés unesl do podsvětí dceru bohyně Démétér Persefonu a učinil z ní svou manželku a spoluvládkyni nad říší mrtvých. Hádés nebyl mezi bohy oblíben a své sídlo zpravidla neopouštěl. Do věcí mezi nebem a zemí se příliš nepletl, věděl, že „každý kdo se jednou narodil, musí dříve či později vejít do Hádova domu“. Z obětních zvířat měl nejraději černé ovce, při jejich zabíjení se však obětující musel dívat jinam. Ze stromů mu byl zasvěcen cypřiš a z květin narcis. Jeho jméno původně asi znamenalo „Neviděný“ . Staří Řekové se báli vyslovovat Hádovo jméno, proto se už v archaickém období začala používat perifráze Plútón, což znamená „boháč“. Byla inspirována představou, že Hádovým majetkem je vše, co se nachází pod zemí, tedy úrodná půda i nerostné bohatství. Staří Italikové uctívali boha podsvětí jménem Orkus, spojením jeho kultu s řeckým Hádem-Plútem vznikl římský bůh Pluto. Říše mrtvých se také někdy podle svého vládce nazývá Hádés. Skrývá se v hlubinách země a nepronikne do ní paprsek slunečního světla. Tvoří ji bezútěšná rovina a protéká jí pět řek: Styx, řeka smrti, Acherón - řeka nářku, Kókytos - řeka zármutku, Pyriflegethón - ohnivá řeka, Léthé - jejíž vody dávají zapomenout na vše pozemské. Na západě se rozkládala Élysejská pole, kde pobývali duchové spravedlivých, někde v hlubinách byl Tartaros, kam Zeus uvrhl své protivníky a největší hříšníky. Dále se tu nacházel Erebos, kde měl Hádés svůj palác a kde vládl s manželkou Persefonou. Cesty, kudy se dostávali duchové mrtvých do Hádovy říše, vedly temnými propastmi tzv. údolí stínů. Jedna z nich byla u mysu Tainaru na jihu Pe...
Více od autora
Gustáv Husák
Gustáv Husák byl československý politik slovenského původu, vysoký představitel vládnoucí Komunistické strany Československa a v letech 1975–1989 osmý prezident Československa. Narodil se do rodiny Nikodéma Husáka a jeho manželky Magdalény roz. Fratričové . Jeho původní křestní jméno bylo Augustín. Jeho otec pracoval jako dělník v kamenolomu a sezonní zemědělský dělník, avšak v první světové válce utrpěl těžší zranění a poté se živil jako rolník; krátce zastával i post starosty Dúbravky. Gustáv Husák svoji matku nepoznal, neboť zemřela na tuberkulózu, když mu byl jeden rok. Jeho otec se znovu oženil. Od roku 1929 Gustáv Husák pobýval v bratislavských internátech. Během práce ve studentském hnutí poznal v roce 1935 svoji budoucí první manželku Magdu Lokvencovou s kterou se 1. září 1938 oženil. Měli spolu syny Vladimíra a Jána . Jeho první manželství skončilo rozvodem v roce 1960. Magda Husáková Lokvencová zemřela v roce 1966. Po smrti své první ženy se seznámil v roce 1966 s Vierou Millerovou, rozenou Čáslavskou, o deset let mladší než on. Zahynula 20. října 1977 při havárii vrtulníku na bratislavském letišti. V letech 1925–1933 studoval na Masarykově gymnáziu, kde patřil mezi premianty. Maturoval s vyznamenáním. V roce 1929, jako šestnáctiletý, vstoupil do Komunistického svazu mládeže a v roce 1933, jako student Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, měl vstoupit do Komunistické strany Československa. V roce 1937 absolvoval s vyznamenáním vysokoškolské studium. V roce 1938 byl promován a získal akademický titul JUDr. . Poté pracoval jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři Vladimíra Clementise. Později se uváděl i s titulem CSc. . Vědecký titul kandidáta věd získal v Ústavu státu a práva československé Akademie věd v Bratislavě. Z...
Více od autora
Groen Hendrik
Více od autora
Gabriela Hudecová
Narozena 19. 7. 1977. Sředoškolská učitelka češtiny, angličtiny a němčiny, hodnotitelka maturitních písemných prací z jazyka českého , lektorka učebnice češtiny.
Více od autora
Friedrich Heer
Friedrich Heer byl rakouský kulturní historik, univerzitní profesor, spisovatel a katolický publicista, teoretik „dialogu mezi nepřáteli“. Heer vystudoval humanitní vědy na vídeňské univerzitě a promoval prací o kulturních dějinách středověku, jež zůstaly jeho oblíbeným tématem. Jako mladý katolík a zároveň přesvědčený humanista patřil mezi odhodlané odpůrce nacismu a byl za to různě pronásledován. Po válce přednášel historii ve Vídni a od roku 1962 byl profesorem, zároveň redigoval časopis otevřených katolíků Die Furche a od roku 1961 byl i hlavním dramaturgem vídeňského činoherního divadla Burgtheater. Ústředním tématem Heerova neobvykle rozsáhlého díla jsou evropské duchovní dějiny, jejich hlavní proudy a postavy i jejich význam pro současné lidstvo. Jeho zájem se soustřeďoval na velká myšlenková hnutí, jež Evropu utvářela a provázela v celých jejích dějinách. Pod vlivem německo-amerického filosofa a historika E. Rosenstock-Huessyho viděl evropské dějiny jako posloupnost velkých duchovních revolucí, počínaje „papežskou revolucí“ 11. století přes humanismus a reformaci až po osvícenství, nástup demokracie a válečné konflikty 20. století. Zajímaly ho především nekonformní postavy, heretikové a buřiči, z jejichž dědictví pak západní civilizace dlouho žila. Heer byl ale zároveň angažovaný občan své doby a staral se o to, jak naše doba se svým dědictvím nakládá. Jako věřící křesťan a katolík ostře kritizoval různé formy klerikalismu, svazků katolické církve a jejích představitelů s mocí, a naopak se zasazoval o překonávání sporů diskusí, dialogem. Dnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších rakouských intelektuálů 20. století. Úctyhodná řada Heerových – většinou velmi rozsáhlých – historických spisů začíná knihou s příznačným a programovým názvem Rozhovor mezi nepřáteli , po níž následoval Vzestup Evropy a Tragédie Svaté říše . Roku 1953 vyšly rozsáhlé Duchovní dějiny Evropy , 1...
Více od autora
Franz Hellens
Belgický básník, prozaik a výtvarný kritik. Psal výhradně francouzsky. Vlastním jménem Frédéric van Ermengem. Jedna z hlavních figur belgického magického realismu. Jeho otec, Émile van Ermengem, byl bakteriolog, který objevil příčinu botulismu. Jeho mladším bratrem byl spisovatel François Maret .
Více od autora
František Hýbl
František Hýbl je český regionální historik, komeniolog, muzeolog a také bývalý ředitel Muzea Komenského v Přerově. František Hýbl vystudoval Pedagogický institut a Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, posléze se věnoval vyučování českého jazyka a dějepisu. Následně působil od srpna 1992 do konce prosince 2008, kdy odešel do důchodu, jako ředitel Muzea Komenského v Přerově. Jako historik se zaobírá ve své odborné činnosti především tématem zabití Karpatských Němců na švédských šancích v roce 1945, za což mu byl dokonce v roce 2017 propůjčen Kříž za zásluhy se stuhou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Je autorem řady historických děl např. Krvavá noc na Švédských šancích . Dle Souborného katalogu NK ČR je dr. František Hýbl k lednu roku 2018 autorem těchto uvedených publikací:
Více od autora
František Hlavatý
Narozen 1.3.1873 v Žiželovsi u Dvora Králové, zemřel 5.1.1952 v Praze. Herec, režisér, autor lidových her, zejména situačních veseloher a frašek, memoárová literatura.
Více od autora
František Herles
Přední český kardiolog. Jeho zásluhou byla naše vlast ve 20.letech řazena mezi přední země v Evropě, v nichž se rozšířila metoda elektrokardiografie. - V r. 1928 jako první v Evropě diagnostikoval infarkt myokardu pouze na základě obrazu EKG. V r. 1934 převzal vedení kardiologického oddělení II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V r. 1966 navrhl na klinice vybudování koronární jednotky. Ze své funkce odvolán v r. 1970 pro odlišné politické názory. - Autor prvních skript o EKG a monografie Základy elektrokardiografie .
Více od autora
Frank Huss
Frank Huss, PhDr., narozený v roce 1971, studoval na Vídeňské univerzitě hudební vědy, dějiny a germanistiku. Vyučuje na jednom vídeňském gymnáziu a je nadšený orchestrální hudebník.
Více od autora
Fieke Hoogvelt
Nizozemská zahradnice, publikuje v oblasti okrasných zahrad, zeleniny, koření a životního prostředí.
Více od autora
F Halas
Více od autora
Eva Horáčková
Psycholožka v týmu prof. Kuhna v Ústavu pro výzkum výživy lidu v Praze.
Více od autora
Eva Haladová
Narozena 21. 9. 1930. PhDr., fyzioterapeutka, revizní pracovnice VZP. Publikace z oboru.
Více od autora
Eva Hájková
Eva Hájková, MPH, MBA je maminkou dvou dětí, specialistkou v preventivní medicíně a výživě a autorkou knihy Hravě o živé stravě. Zaměřuje se především na vitariánskou, vegetariánskou a veganskou stravu nejenom u dospělých, ale také u dětí. Eva profesně působila v Londýně, kde pracovala pro veřejné zdravotnictví jako konzultantka v preventivní medicíně více než 8 let. V roce 2013 se společně s rodinou přestěhovali do Austrálie, kde momentálně žijí, cestují po světě, věnují se naplno dětem a duchovnímu rozvoji.
Více od autora
Erik Hornung
Erik Hornung je švýcarský egyptolog, profesor univerzity v Basileji. Zaměřuje se na egyptské náboženství, zejména na královské pohřební texty doby Nové říše.
Více od autora
Emanuel Hruška
Emanuel Hruška byl český architekt a vysokoškolský pedagog. Působil jako urbanista, teoretik, pedagog, zakladatel a spoluzakladatel mezinárodních organizací a zakladatel urbanismu na Slovensku. Emanuel Hruška se narodil 31. ledna 1906 v Praze v úřednické rodině. Jeho bratrancem byl architekt Franz Hruschka. V roce 1924 maturoval na reálném gymnáziu v Praze na Vinohradech, v letech 1924–1928 pokračoval studiem na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Praze. V období 1928–1931 pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění u profesora Josefa Gočára. V roce 1934 obhájil doktorát technických věd na ČVUT v Praze, v roce 1938 byl habilitován docentem na ČVUT v Praze. V letech 1938–1945 byl zaměstnán jako expert pro urbanismus ředitelství firmy Baťa. V období protektorátu byl členem pražské Plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí. V roce 1945 se oženil, s manželkou žili v Praze, děti neměli. V období 1948–1962 byl vedoucím Ústavu stavby měst na Fakultě architektury a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě, kterou i založil. V roce 1948 byl jmenován předsedou urbanistické komise Svazu slovenských architektů, v roce 1953 řádným profesorem na Stavební fakultě SVŠT a v roce 1958 prvním místopředsedou Ústřední komise státní památkové péče při Ministerstvu kultury ČSR. V roce 1962 se stal jejím předsedou. V roce 1956 získal titul doktor technických věd. V roce 1965 se stal expertem UNESCO a hlavním redaktorem vědeckého časopisu Architektura & Urbanizmus. V roce 1971 byl zvolen předsedou Československého národního komitétu ICOMOS , který řídil až do své smrti. V letech 1980–1988 byl předsedou Klubu Za starou Prahu. Zemřel 16. srpna 1989 v Praze, kde je i pohřben. Vytvořil rozsáhlé teoretické dílo v oblasti vývoje a teorie stavby měst, vztahu sídla a krajiny, urbanistické kompozice, dopravníc...
Více od autora
Eliška Hašková-Coolidge
Eliška Hašková Coolidge je bývalá ředitelka Kanceláře prezidentských zpráv a sekretářka pěti amerických prezidentů v Bílém domě . V letech 1981–1990 působila na Ministerstvu zahraničí USA. V 90. letech se vrátila do České republiky, založila Coolidge Consulting Services a přednáší „Umění a management společenského chování, obchodní a diplomatický protokol“. Je lektorkou na mnoha tuzemských a mezinárodních konferencích. Eliška Hašková Coolidge se narodila v Praze ve významné české bankovní rodině. Její dědeček, František Hašek, zakladatel Bankovního domu Hašek a spol., byl prezidentem burzy a jedním z hlavních akcionářů vydavatelství Melantrich. Za neochotu spolupracovat s nacisty byl 5. června 1942 popraven. Část svého dětství strávila u své babičky na Šumavě. V lednu 1948 odjel její otec do USA na pozvání od ministra obchodu Spojených států za účelem jednání o možnostech, jak rozšířit vzájemnou obchodní spolupráci. Po převzetí moci komunisty byl z důvodu své bezpečnosti nucen za oceánem zůstat. O rok později, poté, co byli komunisty vyhnáni z rodné bubenečské vily, se mamince s osmiletou Eliškou a s jejím tříletým bratrem podařilo, pěšky přes šumavské hvozdy, utéci. Nejprve do Německa a poté do Francie. Ze postihlo malou Elišku další životní trauma. Z důvodu rozchodu rodičů musela sama, bez maminky a bratra, v říjnu 1950 odletět za svým otcem do USA. Zde nastoupila na internátní školu. Později se podařilo do Washingtonu emigrovat i její babičce. Ta vysvobodila Elišku od pobytu v internátech a vytvořila jí v podstatě nový domov. Vychovávala Elišku s důrazem na morálku, k víře v Boha a k českému vlastenectví. Krom toho ji učila společenskému chování. Po střední škole studovala obor diplomacie na fakultě School of Foreign Service Georgetownské univerzity. Studium zakončila roku 1959 s vyznamenáním. Profesní kariéru zahájila v roce 1963 Bílém domě, kde byla o rok později jmenována prezidentem L.B. Johnsonem d...
Více od autora
Eduard Hála
Narozen 9.12.1919 v Roudnici n. Labem, zemřel 28.8.1989 v Praze. Ing., Dr.techn., DrSc., profesor chemické technologie, fyzikální chemik, práce z oboru.
Více od autora
Edouard Herriot
Édouard Herriot byl francouzský politik. Třikrát byl francouzským premiérem za Radikální stranu, a to od 14. června 1924 do 10. dubna 1925, podruhé od 19. července 1926 do 21. července 1926 a třetí od 3. června 1932 do 14. prosince 1932.
Více od autora
E. W Hornung
Novelista. Autor dobrodružné literatury, zejména s postavou lupiče - gentlemana.
Více od autora
E. J Hobsbawm
Britský levicově orientovaný profesor ekonomické a sociální historie a politologie, též autor monografie o podstatě a historii džezu.
Více od autora