11341–11400 z 153391 Autoři
Miloš Vaněček (5)
Narozen 1955. Mjr. v.v., Bc., policejní rada, důstojník, policejní historik a publicista, komisař Národní protidrogové centrály, zaměřený zejména na problematiku nealkoholové toxikomanie a na dějiny policie.
Více od autora
Miloš Suk (4)
Narozen 23. 10. 1934 v Milevsku, zemřel 30. 12. 2014 v Brně. Prof., RNDr., DrSc., geolog, vysokoškolský pedagog, práce z oboru, též autor prací o vinařství a redaktorství řady podrobných geologických map.
Více od autora
Milos Stehlík (4)
Narozen 14. 11. 1923 v Brně, zemřel 13. 2. 2020 tamtéž. Prof., PhDr., CSc., historik umění, pracovník památkového úřadu, vysokoškolský učitel, autor prací zejména z oboru moravských památek.
Více od autora
Miloš Krno (6)
Miloš Krno byl slovenský spisovatel, překladatel a publicista, otec politologa Svetozára Krna a publicisty Martina Krna. Docházel na gymnázium v Kežmaroku a poté studoval na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě . V letech 1946 až 1953 působil na československém velvyslanectví v Moskvě a v letech 1954 až 1964 byl poslancem Slovenské národní rady. Začínal jako básník , později se věnoval převážně próze. Vydal přes třicet knih. Poslední z nich vyšla pod názvem Ak je na zemi raj v roce 2002 v rámci edice Hory, diaľavy, kterou připravuje jeho syn Svetozár. Je spoluautorem scénářů k filmům Zajtra bude neskoro a Slnko vychádza nad Prašivou . Jeho knihy byly předlohou filmům Vrátim sa živý a Cnostný Metod . Zemřel v roce 2007 několik dnů před svými 85. narozeninami. Jeho manželkou byla překladatelka Viera Krnová.
Více od autora
Miloš Garkisch (5)
Mgr. Miloš Garkisch , historik, archivář. Působil v Státním okresním archivu Beroun . Odborné zaměření: regionální historie, archivnictví, fondy problematice cechů a společenstev, osobní archivy a fondy. nastoupil v roce 1966 do Státního archivu v Opavě, poté do archivu v Novém Jičíně. Po absolvování vojenské služby vystudoval FF UK, obor archivnictví-dějepis. Od roku 1975 začal pracovat v berounském okresním archivu. Soustředďoval se především na pořádání a inventarizaci cechů a společenstev, osobních archivů, archivu města Berouna, vikariátů a děkanských úřadů. V roce 1996 byl jmenován ředitelem státního okresního archivu; ve funkci zůstal do roku 2010. Z publikační činnosti: Berounsko-doteky minulosti , Ve znamení berounského medvěda , Berounský uličník , Historie a současnost podnikání na Berounsku , edice Seydlovy Kroniky královského města Berouna , Beroun .
Více od autora
Milan Schulz (5)
Milan Schulz byl český dramatik, dramaturg, novinář, redaktor mnichovského vysílání stanice Svobodná Evropa. Po maturitě na gymnáziu vystudoval filosofickou fakultu, později se stal redaktorem Literárních novin, spolupracoval s exilovým časopisem Svědectví Pavla Tigrida, v roce 1969 využil příležitosti a emigroval do Spolkové republiky Německo. Později se stal redaktorem Svobodné Evropy. V emigraci zůstal i po roce 1989. Spolu se svým synem Martinem moderoval v devadesátých letech pořad České televize Sněží.
Více od autora
Milan Pokorný (7)
Milan Pokorný je český novinář, editor, autor literatury faktu, vysokoškolský pedagog, který od května 2016 zastává post ombudsmana Českého rozhlasu. V letech 1980 až 1985 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština-dějepis . Po aspirantském pobytu na fakultě redaktor literárního časopisu Kmen , od roku 1990 Týdeníku Rozhlas . V letech 1996 až 2007 působil jako šéfredaktor odborných periodik vydávaných ve spolupráci s MPSV, v roce 2007 se vrátil na šéfredaktorský post Týdeníku Rozhlas, jemuž určil nový formát a obsah. Dnes je to kulturní periodikum s důrazem na dominanty vysílání Českého rozhlasu, podporující diskusi o obsahu veřejnoprávního charakteru médií a reflexi rozhlasových žánrů . V roce 2002 obhájil na Masarykově univerzitě v Brně rigorózní práci Žánrové a meziliterární aspekty románové epopeje . Od roku 2006 působí na katedře bohemistiky Jihočeské univerzity České Budějovice, od roku 2007 na Ústavu slovanských studií Masarykovy univerzity Brno. Dlouhodobě se zabývá problematikou mediálních studií a středoevropského areálu . Působí jako editor, je redaktorem více než 100 titulů odborné a beletristické literatury. V květnu 2016 se stal ombudsmanem Českého rozhlasu. Předtím zastával funkci šéfredaktora Týdeníku Rozhlas.
Více od autora
Milan Otáhal (4)
Milan Otáhal byl český historik soudobých dějin a bývalý disident. Zabýval se především obdobím tzv. normalizace. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval československé a světové dějiny a dva roky zde působil jako asistent. Od roku 1955 byl vědeckým pracovníkem Historického ústavu ČSAV. Jako člen KSČ se v 60. letech účastnil reformního procesu a později se stal spoluautorem knihy Sedm pražských dnů , což mu přineslo trestní stíhání, vyloučení ze strany a zákaz povolání. V 70. a 80. letech působil jako spoluautor samizdatového sborníku Historické studie a náležel k zakládajícím signatářům Charty 77. Po roce 1989 vedl oddělení dějin tzv. normalizace nově založeného Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, přednášel na filozofických fakultách v Praze a Brně a absolvoval též stáže v zahraničí. Kromě toho vydal řadu publikací k období let 1969–1989, mezi nimi rozsáhlou knihu Sto studentských revolucí, obsahující rozhovory s účastníky listopadového převratu. I v penzi nadále zůstával členem redakční rady Soudobých dějin a redakčního okruhu Českého časopisu historického.
Více od autora
Milan Lukáš (4)
Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc. , internista, gastroenterolog , přední odborník v oblasti diagnostiky, léčby a výzkumu idiopatických střevních zánětů. Od roku 2007 je přednostou kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty - ISCARE v Praze, které se specializuje na diagnostiku a léčbu pacientů s Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou. Je předsedou České gastroenterologické společnosti a šéfredaktorem časopisu Gastroenterologie a hepatologie. Je členem mezinárodních organizací American Gastroenterological Association, European Crohn’s and Colitis Association a International Organization For the Study of Inflammatory Bowel Disease a autorem více než 250 odborných prací publikovaných v odborných domácích a zahraničních časopisech.
Více od autora
Milan Koman (7)
Profesor Milan Koman se narodil 9. května 1932 v Českém Brodě. Tam také v letech 1943–51 vystudoval reálné gymnázium. Studium na matematicko-fyzikální fakultě v oboru učitelství matematika – deskriptivní geometrie ukončil diplomovou prací Topologické k-lineály, kterou ve zkrácené verzi publikoval v roce 1958 v Časopise pro pěstování matematiky. Od té doby profesor Koman pravidelně publikuje matematické i didaktické práce. V obou případech se zabývá především kombinatorikou, v didaktice matematiky také pojetím matematiky na základní a střední škole. Hlavní oblastí vědeckého zájmu Milana Komana v matematice je kombinatorická teorie grafů. Od roku 1960 vedl více než deset let pražský seminář teorie grafů, kde spolupracoval zvláště s Jiřím Sedláčkem a Jaroslavem Blažkem. Zabýval se zejména obtížnou problematikou průsečíkových čísel grafů. Studium těchto otázek probíhalo intenzivně od 60. let minulého století . O co jde: Graf lze v rovině nebo na jiné ploše realizovat různými způsoby. Již ze 30. let je známa nutná a postačující podmínka, kterou splňují grafy, jež lze v rovině realizovat tak, aby se jejich hrany neprotínaly, jinými slovy, grafy s průsečíkovým číslem 0 . Vzniká tak obecnější otázka, jaký je pro daný graf minimální možný počet průsečíků hran, tzv. průsečíkové číslo . Milan Koman stanovil odhady průsečíkového čísla pro určité třídy grafů na plocháchrodu 0, 1 a 2. Jako první se zabýval průsečíkovými čísly na neorientovaných plochách, v projektivní rovině a na Kleinově láhvi. Jeho výsledky vzbudily mezinárodní ohlas a byly hojně citovány. V oblasti vyučování matematice patří Milan Koman spolu s Karlem Hrušou, Janem Vyšínem, Josefem Kittlerem a Františkem Kuřinou k nejvýraznějším osobnostem, které se podílely na tzv. „modernizaci vyučování matematice na základní škole. Byl u zrodu Kabinetu pro modernizaci vyučování matematice Matematického ústavu ČSAV a...
Více od autora
Milan Exner (7)
Jeho nejvlastnějším zájmem je česká poezie a interpretace uměleckých textů z pohledu především psychoanalytické literární vědy. Beletristická tvorba zahrnuje jak poezii, tak prózu. Jde o rozsáhlejší lyricko-epické skladby i drobnou lyriku písňového typu, novelu i román. Prozaik a básník, narodil se roku 1950 v Liberci, kde dodnes žije. Absolvoval pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem, poté získal doktorát v oboru literárních věd na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde absolvoval i doktorandské studium a v roce 2003 úspěšně habilitoval v oboru estetiky. Bibliografie 1987 Struktura štěstí, Severočeské nakladatelství 1989 A přece zázrak chtít, Severočeské nakladatelství 1998 Poezie Z, Torst 2002 Aktanty a nevědomí, Technická univerzita v Liberci 2002 ArteMiss, Kalendář Liberecka 2002 Svatoušek, Petrov 2003 Kantova růže, Petrov 2005 Oblast stínu, Petrov
Více od autora
Milan Daniel (4)
Narodil se 14.6.1931 v Horažďovicích. Vystudoval na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity obor zoologie-parazitologie. Pracoval jako vedoucí vědecký pracovník Parazitologického ústavu ČSAV v oboru výzkumu cizopasných členovců, jejich ekologie, zoogeografie a významu v přenosu nákaz. Zúčastnil se řady expedic, které studovaly přírodní ohniskovost nákaz a problémy lékařské geografie v zemích jihovýchodní Evropy . Studijně navštívil Skalnaté hory , byl členem I. a II. čs. expedice do Hindúkuše a III. čs.expedice do Himálaje . Pracoval v Afganistánu , Ugandě a na Kubě . Je autorem a spoluautorem více než 160 vědeckých prací zveřejněných v čs. i zahraničním tisku a velkého počtu odborných pojednání a popularizačních článků. Spolupracoval také na přípravě řady relací Čs.Rozhlasu i Čs.televize.
Více od autora
Míla Doleželová (9)
Míla Doleželová, vlastním jménem Bohumila Doleželová , byla akademická malířka, jejímž hlavním tématem byli cikáni, jejich emocionální život a s nimi spojená témata. Žila a zemřela na Vysočině, kde po ní zůstalo monumentální dílo sestávající jednak z fresek , jednak z nesčetného množství olejomaleb a grafik. Známé jsou i její ilustrace k Příběhům dávné Indie a k cikánským pohádkám, které vyšly pod názvem Zpívající housle. Narodila 12. listopadu 1922 v Prostějově. Ve 14 letech odešla do učení na dámskou kloboučnici. Poté pracovala v Prostějově a v Plzni, kde u své tety přežila válku. V roce 1945 začala navštěvovat Státní grafickou školu v Praze, té však po roce studia zanechala. V roce 1946 byla přijata do druhého ročníku AVU , ke studiu jí byl udělen dispens, který jí z důvodu vysokého nadání povoloval studium navzdory tomu, že neměla maturitu. Studia dokončila v roce 1950 a následující čtyři roky působila na AVU jako odborná asistentka. Od roku 1954 se věnovala především olejomalbě, roku 1957 pak podnikla na východním Slovensku etnografické bádání o životě Romů. Z AVU na vlastní žádost odešla a od roku 1957 s Jiřím Marešem, svým pozdějším manželem , a maminkou žila v bývalé cihelně u obce Jihlávka. V roce 1961 se všichni přestěhovali do malé vesničky Klatovec nedaleko Javořice, v centrální části Vysočiny. V tomto období se celá rodina potýkala s velkými materiálními problémy. V domě nebyla zavedena ani voda, ani elektřina, Doleželová se však v samotě Vysočiny našla, z tohoto období pochází největší množství olejomaleb a kreseb. V té době také měla první výstavy, v Klatovci oba malíře navštěvovala řada umělců. V 50. a 60. letech se ústředním tématem tvorby stali Romové. V roce 1967 byla přijata do Sdružení výtvarných umělců Vysočiny. Zlom nastal po její souborné výstavě v Galerii Vyso...
Více od autora
Mikuláš Medek (5)
Mikuláš Medek jako malíř spojuje uměleckou tradici přes tři generace a díky originalitě projevu, hloubce a spiritualitě svého nevšedního díla zaujímá v českých dějinách umění poválečné doby jedno z nejpřednějších míst. Celé Medkovo dílo je třeba vnímat v dobových souvislostech neboť se v něm bezprostředně odráží tísnivá atmosféra komunistického režimu. Svobodně tvořil jen v krátkém období mezi lety 1963–1969 a za svého života měl v Praze pouze dvě autorské výstavy. Byl vnukem impresionisty Antonína Slavíčka, synem generála a spisovatele Rudolfa Medka a bratrem Ivana Medka. Medkův ateliér byl v době komunistických represí jedním z center setkávání výtvarníků a historiků umění. Mikuláš Medek byl synem učitele, legionáře a brigádního generála prvorepublikové armády Rudolfa Medka a Evy Medkové, roz. Slavíčkové a vnukem Antonína Slavíčka. Měl sestru Evu , která tragicky zemřela jako dítě a staršího bratra Ivana . Babička Bohumila Slavíčková byla podruhé provdaná za Herberta Masaryka a Mikulášovými tetami byly její dvě dcery – historička umění Anna Masaryková a Herberta Masaryková, provdaná za historika umění Emanuela Poche. Její dcera Charlotta byla provdaná za Petra Kotíka, syna malíře Jana Kotíka. Mikuláš Medek udržoval přátelské vztahy se svým strýcem, filmovým režisérem Jiřím Slavíčkem. Rudolf Medek sepsal pětidílnou kroniku legií, publikoval legionářské povídky, psal básně do Moderní revue, byl autorem filmových scénářů a divadelní hry Plukovník Švec, kterou uvedlo Národní divadlo. V bytě Medkových se scházel debatní klub intelektuálů a umělců širokého spektra politických názorů – od katolických básníků po komunisty. Rudolf Medek se přátelil s generálem Syrovým, architektem Strnadem, biskupem Podlahou, spisovateli Josefem Koptou a Viktorem Dykem a básníky Seifertem, Halasem, Horou, Palivcem, Durychem, Zahradníčkem, Kostohryzem, ad. Také Mikulášova matka byla literárně činná. Medk...
Více od autora
Midnight Oil (8)
Midnight Oil je kultovní australská rocková skupina známá svou vášnivou hudbou, intenzivními živými vystoupeními a politickým aktivismem. Kapela vznikla v Sydney v roce 1972 a původně si říkala Farm, než si změnila název na Midnight Oil . V sestavě, která jí přinesla mezinárodní slávu, hráli Peter Garrett - zpěv, Rob Hirst - bicí, Jim Moginie - kytara a klávesy, Martin Rotsey - kytara a Bones Hillman - baskytara. Získali si pověst pro svůj neochvějný postoj k životnímu prostředí a sociální spravedlnosti, který se často odrážel v jejich textech.
Více od autora
Michele Prisco (4)
Michele Prisco byl italský spisovatel a novinář. Narodil se a vyrůstal v Torre Annunziata v buržoazní prostředí. Absolvoval v práva.
Více od autora
Michel Mohrt (3)
Narodil se v Morlaix v Bretani 28.4.1914 a zemřel ve věku 97 let 17.8.2011 . Byl editor, esejista, romanopisec a historik francouzské literatury.
Více od autora
Michal Vrba (5)
Michal Vrba je český spisovatel, tiskař a prozaik, též učitel společenských věd a vystřídal řadu dělnických profesí. Dětství prožil v Hlušicích. Vyučil se v královéhradeckém ČKD, jeho spolužáky byli např. sportovci Jaroslav Kudrna či Marek Kulič. Poté studoval nástavbu v Novém Bydžově a pak obor čeština – občanská nauka na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Pracoval sedm let jako učitel, pak ale odjel do Skotska, kde se živil jako přístavní dělník v balírně krevet a řidič nákladního auta. Po návratu pracoval v Praze jako dopravní zpravodaj, nyní je obchodním zástupcem malé rodinné tiskárny. V roce 2014 vydal vlastním nákladem pro své kamarády sbírku povídek Hontolini, poté dopsal psychologickou novelu Prak odehrávající se v Protektorátu Čechy a Morava a přátelé ho vyzvali, aby rukopis zkusil poslat nějakým nakladatelům. Po několika odmítnutích se rukopis dostal k redaktorovi Arga Miloši Urbanovi, který novelu doporučil k vydání. Žije v Novém Bydžově, je podruhé ženatý, má dvě děti.
Více od autora
Michal Šroněk (5)
PhDr. Michal Šroněk, CSc., historik umění a vysokoškolský pedagog, působící v Ústavu dějin umění AV ČR a na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. Publikuje monografie a studie o českém barokním malířství. Věnuje se umění 16. a 17. století a české reformace, zejména s ohledem na konfesní rozměr tvorby.
Více od autora
Michal Penk (3)
Michal Penk je český zpěvák a hudebník, známý především svou tvorbou v žánru pop music. Popularitu získal v 80. letech 20. století a stal se významnou osobností československé hudební scény. Jeho kariéra se vyznačovala výrazným hlasem a schopností vytvářet chytlavé popové melodie, které měly ohlas u širokého publika. Během své kariéry vydal Michal Penk několik alb a singlů a přispěl tak k soundtracku doby pro mnoho československých posluchačů.
Více od autora
Michal Jon (5)
Narozen 1971. Lektor anglického jazyka, cykloturista, publikace o cestě kolem světa na kole.
Více od autora
Michaela Jedličková (9)
Narozena 21. 11. 1973 v Karviné. Mgr., pedagožka, autorka učebnic a pracovních sešitů pro výuku matematiky na ZŠ.
Více od autora
Michael Neumann-Adrian (8)
Michael Neumann-Adrian studoval literaturu, dějiny a filozofii a nyní žije u Starnbergerského jezera.
Více od autora
Michael Kitson (2)
Michael William Lely Kitson byl anglický historik umění. Absolvoval Gresham's School, Norfolk a King's College, Cambridge. BYl docentem historie umění na Courtauldově intitutu v Londýně. Publikoval práce o anglickém malířství a J. M. W. Turnerovi. Podílel se naoranizaci mezinárodních výstav "Romantikové" v Tate Gallery a "Klasický ideál" v Boloni. Autor rozhlasových kurzů BBC "Měsíc v malířství", přispěvatel mnoha periodik.
Více od autora
Michael A Crom (3)
Autor publikací o filosofii prodeje a obchodování, profesním úspěchu.
Více od autora
Meriwether Buchanan (9)
Narozen roku 1966 v Praze. PhDr., archivář a heraldik, autor dobrodružných a fantasy příběhů, několik příběhů vydal v edici Rodokaps.
Více od autora
Meik Wiking (5)
Meik Wiking je ředitelem Institutu pro výzkum štěstí, výzkumným partnerem Světové databáze štěstí a zakládajícím členem Latinskoamerické sítě pro politiku pohody a kvality života. Výsledky jeho výzkumu byly zveřejněny ve více než pěti stech různých médiích včetně The Washington Post, BBC, Huffington Post, The Times, The Guardian a mnoha dalších. Přednáší po celém světě, mj. se zúčastnil také konference TEDx. Jeho kniha Hygge vyšla nebo vyjde v 28 zemích. Žije v Kodani.
Více od autora
Mečislav Borák (7)
Mečislav Borák byl český historik, zabývající se českými dějinami v 20. století se zaměřením na Slezsko. Specializoval se na česko-slovensko-polské vztahy, okupaci a odboj v Československu za druhé světové války, problematiku soudních i mimosoudních perzekucí po roce 1945 a perzekuci československých občanů v Sovětském svazu. Po absolvování SVVŠ ve Frýdku-Místku vystudoval fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1972 získal titul PhDr. a v roce 1987 obhájil kandidátskou práci a získal titul CSc. V letech 1969–1975 pracoval v Družstvu umělecké výroby Zlatník Ostrava jako sociální pracovník a psycholog. Od roku 1975 pak jako odborný pracovník ve Slezském muzeu v Opavě. V roce 1987 nastoupil jako odborný pracovník do Slezského ústavu ČSAV v Opavě, který se v roce 1993 stal součástí Slezského zemského muzea. Od roku 1998 vyučoval na filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě a později na fakultě veřejných politik téže univerzity. Dne 18. září 2009 byl jmenován profesorem. Je držitelem mnoha ocenění a podílel se na více než deseti televizních dokumentech s historickou tematikou. Byl členem redakčních rad několika časopisů např. Slezský sborník a Těšínsko .
Více od autora
Max von der Grün (7)
Max von der Grün, výjimečně uváděn i jako Max von der Gruen, byl uznávaný německý humanitní spisovatel, čelný představitel tzv. literatury světa práce, člen Mezinárodního PEN klubu. Mezinárodní uznání si získal svými sociálně-kritickými romány, ve kterých odhaloval bezohlednost nekontrolovaného kapitalismu, nástrahy konzumerismu i nastupující globalizace. Úspěšné však byly i jeho reportážní publikace a knihy pro děti. Spolupracoval s rozhlasem a televizí, účastnil se řady veřejných diskuzí na téma sociální spravedlnosti. Narodil se v bavorském Bayreuthu, svobodné matce Margaretě von der Grün, která byla jedním z potomků zchudlé francké šlechty rodu von der Grün. Biologický otec o chlapce nejevil zájem. Tím více tuto úlohu v Maxově životě zastával jeho bavorský dědeček a také jeho český otčím Albert Mark, který do rodiny přišel v Maxových šesti letech. Svého otčíma Max zcela přijal za svého otce a po celý život na něj vzpomínal jako na otce vlastního. Část svého dětství prožil Max von der Grün na území Československa v pohraniční obci Pavlův Studenec na Tachovsku, na což později vzpomínal v autobiografickém románu Dva dopisy Pospischielovi. V něm se také často zmiňuje o Chebu. Souběžně Grün během dětství pobýval také v bavorském Schönwaldu a v bavorském Mitterteichu . Se sociálními otázkami byl Max konfrontován už během dospívání. Rodina byla chudá, navíc protestanti mezi téměř samými katolíky. Albert Mark později přijal víru Badatelů Bible, za což byl na podzim roku 1938 zatčen gestapem a uvězněn v koncentračním táboře. Matka ani prarodiče jeho víru nepřijali; i oni ale byli protinacisticky orientováni. V protinacistickém duchu byl vychováván i Max. Existovalo tedy hned několik příčin, proč byla rodina vystavována opakované společenské ostrakizaci. V českém prostředí jsou Grünovy vzpomínky na dětství v Sudetech historicky cenné právě z toho d...
Více od autora
Max Regal (5)
Narozen 16.2.1874 v Domažlicích, zemřel 15.12.1948 v Sušici. Středoškolský profesor, literární historik, filolog, beletrista, spisovatel. Životopisec Karla Klostermanna a překladatel jeho německých textů do češtiny.
Více od autora
Max Eiselin (3)
Max Eiselin je švýcarský horolezec, zakladatel prvního sportovního horského obchodu ve Švýcarsku a vedoucí expedice, jejíž členové 13. května 1960 jako první vystoupili na vrchol osmitisícovky Dhaulágirí . V roce 1963 uspořádal Eiselin první švýcarskou expedici do pohoří Hindúkuš. Eiselinova síť obchodů pro horský sport má – kromě hlavního obchodu v Lucerně – pobočky ve čtyřech dalších městech, provozuje lezeckou stěnu a nabízí výlety, kurzy a komerční expedice. Dvacet let po prvním výstupu společnost zorganizovala další expedici na Dhaulágirí, která dosáhla jejího vrcholu 13. května 1980, tedy ve stejný den jako před dvaceti lety. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max Eiselin na německé Wikipedii.
Více od autora
Max Brooks (5)
Max Brooks je americký spisovatel a scénárista. Narodil se v New Yorku. Je synem režiséra, producenta a herce Mela Brookse a herečky Anne Bancroft. V roce 1994 dokončil studium na americké univerzitě. Jeho žena Michelle je scénáristka a mají syna Henryho.
Více od autora
Matúš Krajňák (9)
Slovenský pilot, fotograf, manažer leteckého fotografování, spoluautor fotografických publikací.
Více od autora
Matthew Biggs (5)
Matthew Biggs je britský zahradník, autor a televizní a rozhlasový moderátor. Ve Spojeném království je znám zejména kvůli programu BBC Čas pro otázky zahrádkářů . Profesionálním zahradníkem je přes 20 let - od dob studyjí na zahradnické fakultě Pershore College a Královských botanických zahradách v Kew.
Více od autora
Matteo Bandello (4)
Matteo Bandello byl italský básník. Bandello se stal dominikánem, ale vedl pestrý život: působil i jako pedagog, diplomat a voják. Po dlouhém pobytu v Miláně se stal učitelem Lucrezie Gonzagové v Mantově, které věnoval dlouhou báseň. Niccolò Machiavelli patřil k jeho mnoha známým. Během konfliktu o Miláno byl zastáncem francouzské strany a ztratil své dědictví. V důsledku toho uprchl do Francie. V roce 1550 byl králem Jindřichem II. jmenován agenským biskupem. Tam strávil poslední léta života jako spisovatel. Bandello napsal 214 novel po vzoru Giovanniho Boccaccia. Prokazují značné poetické schopnosti autora a „vyznačují se naivním a drastickým líčením, ale částečně i velmi choulostivým obsahem“ . Tím Bandello v literatuře pozdní renesance vytvořil nový trend, který v následujících desetiletích silně ovlivnil jeho kolegy ve Francii, Španělsku a Anglii. První tři svazky vyšly v roce 1554, čtvrtý následoval v roce 1573. Některé z jeho povídek použil William Shakespeare jako základ svých her. Nejznámější a nejdůležitější bandellovskou inspirací je Tragická smrt dvou nešťastných milenců Romea a Giulietty . Shakespearovo Mnoho povyku pro nic a Večer tříkrálový jsou také zřejmě založeny na Bandellových textech. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matteo Bandello na německé Wikipedii.
Více od autora
Matěj Liška (5)
Narozen 1993 v Dačicích. Student lesního inženýrství a fotograf. Též spoluautor publikace o počítačové úpravě fotografií.
Více od autora
Maša Haľamová (6)
Maša Haľamová, vdaná Mária Pullmanová byla slovenská básnířka. Narodila se v rodině obchodníka a vzdělání získávala v Martině, vyšší školy navštěvovala v Martině a v Bratislavě, kde i v roce 1925 odmaturovala. Po maturitě pracovala jako úřednice v přijímací kanceláři sanatoria v Novém Smokovci ve Vysokých Tatrách, kde žila 30 let. Byla vynikající lyžařka a stala se nejmladší rozhodčí na mistrovství světa na Štrbském Plese v roce 1935. V roce 1930 se provdala za hlavního lékaře Státních koupelí na Štrbském Plese - lékaře MUDr. Jána Pullmana a ve Vysokých Tatrách žila ve vile Maríně až do manželovy předčasné smrti v roce 1956. V letech 1957 - 1958 pracovala v Martině jako redaktorka vydavatelství Osveta a odtud odešla do Bratislavy, kde pracovala až do roku 1973, kdy odešla do důchodu, jako redaktorka ve vydavatelství Mladé letá. Zemřela v Bratislavě, ale pochovali ji na Národním hřbitově v Martině. Už jako studentka zveřejňovala překlady z ruské poezie v Slovenském deníku. Vlastní tvorbu začala publikovat v 2. polovině 20. let v literárních časopisech Slovenské pohledy, Živena, Elán, také v periodikách Nový rod a Mladé Slovensko. Je autorkou žensky křehké lyriky, zachycující prostým, upřímným slovem vzruchy srdce: nenaplněný cit lásky, manželské štěstí, bolest nad ztrátou manžela. Kromě milostných motivů ztvárňovala dojmy z tatranské přírody, z cesty do Francie a sociální náměty pod vlivem Jiřího Wolkra. Přitahoval ji obraz na smrt nemocného Jiřího Wolkra, marně hledajícího uzdravení v tatranské přírodě. Její poezie se vyznačuje hlubokým prožíváním a citovými zážitky. Hledala v ní opravdový cit lásky nejen pro sebe, ale pro všechny, a zejména pro ty, kterým ji "tvrdé věci dne" nedopřály. Byla mistrem básnické drobnokresby, protože dokázala zachytit v básních i ty nejmenší záchvěvy dívčí duše s čistotou a přesností, přičemž neztrácejí nic ze své křehk...
Více od autora
Mary Robinette Kowal (4)
Americká spisovatelka sci-fi literatury. Autorka románů a povídek. Předsedkyně Americké asociace sci-fi autorů . Profesionální loutkářka. Věnuje se namlouvání audioknih.
Více od autora
Mary Nichols (7)
se narodila v Singapuru anglické matce a Holanďanovi narozenému v Jižní Africe. Do Anglie se přistěhovala ve třech letech. Její otec jako mnozí, pro něž není angličtina mateřským jazykem, dbal na perfektní vyjadřování a také byl velký čtenář. Všude v domě byla spousta knih a Mary si velice brzy zvykla pravidelně číst. Když jí bylo asi deset let, rozhodla se, že z ní bude slavná spisovatelka. Svůj první román napsala v patnácti letech, když se zavřela do svého pokoje a rodiče se domnívali, že se tam pilně připravuje na školní zkoušky. Román byl ručně napsaný do několika školních sešitů a dnes Mary přiznává, že byl „prostě příšerný“. Jelikož nevěděla, jak ho vydat, poslala ho do redakce časopisu, který pravidelně odebírala její matka. Jeden z redaktorů si ho skutečně přečetl a napsal jí dlouhý a povzbudivý dopis, který jí dodal odvahu psát dál. Po dokončení studií si našla práci, brzy se vdala a narodily se jí děti. Na psaní nebyl čas a vrátila se k němu, až když děti odrostly. V té době začala navštěvovat cambridgské autorské kurzy, kde se seznámila s lidmi podobného zaměření. Brzy poté jí začaly v nejrůznějších časopisech vycházet povídky, ale svoji touhu po skutečném románu nevzdala. První vydala v roce 1981 a během následujících pěti let jej následovalo devět dalších. Její skutečnou touhou bylo ovšem psát romány s historickou tematikou. Svůj první nabídla nakladatelství Mills and Boon v r. 1985 a k její velké radosti po třech týdnech zazvonil telefon se zprávou, že ho přijali. Od té doby píše pro Mills and Boon a edici Historických romancí pravidelně. Mary má tři děti, které mají dnes už vlastní rodiny, čtyři dospělá vnoučata, a dokonce i dvě pravnoučata. Dnes už je v důchodu a kromě denního psaní ráda zahradničí. Ovšem psaní historických románů je pro ni tím největším koníčkem a radostí. Mary zemřela pokojně v neděli 7. února 2016 po krátké nemoci....
Více od autora
Mary Kay Ash (7)
Americká podnikatelka. Zakladatelka kosmetické firmy Mary Kay Cosmetics.
Více od autora
Mary Brendan (8)
Mary se narodila v severním Londýně, jako třetí dcera v rodině šesti dětí. Po dostudovaní zdejšího gymnázia, se jako 19-letá vdala a začala pracovat pro mezinárodní ropnou společnost, nejprve jako úředník a později jako personální sekretářka. Její stenotypistické zručnosti se ukázaly jako neocenitelné v její spisovatelské kariéře.
Více od autora
Martyn Hobbs (7)
Vystudoval anglickou literaturu a pedagogický kurz TEFLA. Vyučoval jazyk v Itálii a UK. Autor jazykových učebnic a video programů.
Více od autora
Martina Skala (7)
Výtvarnice a prozaička Martina Skala se narodila 25. března 1958 v Praze v rodině architekta a muzejní pracovnice. Její bratr David je hudebník, zakladatel skupiny Psí vojáci. Významný vliv na Martinu Skalu měli i prarodiče: babička historička umění a dědeček historik. K tvůrčí práci Skala směřovala již za středoškolských studií: po šesti měsících na gymnáziu přestoupila na pražskou Hollarovu výtvarnou školu. Po maturitě pokračovala ve studiu historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvovala 1981 a o rok později získala doktorát obhajobou práce z oblasti starších českých dějin. V letech 1980 až 1983, částečně ještě souběžně s univerzitními studii, docházela jako mimořádný student scénografie na Divadelní fakultu Akademie múzických umění. Po vysoké škole krátce pracovala ve Velké Chuchli v Praze v dostihových stájích, ale brzy navázala coby kostýmní výtvarník spolupráci s pražským Divadlem Rubín, kde tehdy působil také její první manžel, herec Ondřej Pavelka. O Vánocích 1983 se Martině Skale podařilo vycestovat do Paříže a do vlasti se již nevrátila. I v emigraci ale trvale udržovala kontakt s českým kulturním prostředím. Do Česka znovu zavítala až po osmi letech, v roce 1991.
Více od autora
Martin Vlach (6)
Martin Vlach je fyzik, popularizátor vědy a historie, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Vystudoval MFF UK, obor Učitelství pro střední školy/Matematika-fyzika, absolvoval v roce 2004. Titul Ph.D. získal tamtéž v roce 2009 v oboru Fyzika/Obecné otázky fyziky. V roce 2018 se na MFF UK habilitoval docentem. Od 6. prosince 2012 zastával funkci proděkana pro PRopagaci MFF UK v kolegiu děkana prof. Jana Kratochvíla, od února 2022 je prorektorem Univerzity Karlovy. Vědecká práce doc. Martina Vlacha se zaměřuje především na problematiku fázových přechodů ve slitinách na bázi hořčíku a hliníku, na vliv vodíku na defekty krystalové mříže a na elektrické, mechanické a tepelné vlastnosti kovů. Jako autor a spoluautor se podílel na 78 vědeckých publikacích, z toho 56 zaznamenaných v mezinárodní databázi Web of Science. Martin Vlach byl řešitelem několika grantů GAČR, působí také jako hodnotitel v programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA agentury TAČR. V rámci své práce na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy se podílí na experimentální složce výuky základního bakalářského kurzu fyziky na MFF UK a také na popularizaci fyziky mezi studenty středních škol. Kromě těchto činností vyučoval na gymnáziu Na Vítězné pláni v Praze. V rámci mezifakultních dohod působil jako demonstrátor fyzikálních experimentů pro Přírodovědeckou fakultu UK a FJFI ČVUT. Je členem odborné komise soutěže České hlavičky a členem správní rady projektu Elixír do škol. Martin Vlach spolupracoval na scénáři vzdělávacího seriálu a stejnojmenné knize České televize Rande s Fyzikou, dále na scénářích k pořadům Zprávičky/Víte proč?, byl vedoucí organizačního výboru FilmFestu MFF UK a FotoFestu MFF UK a také vedoucí projektu Záchrana a zpřístupnění rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí v Praze, který obdržel řadu prestižních národních (např. Patrimonium ...
Více od autora