Výpis všech autorů

Petr Havlík

Narozen 1959. Mgr., politik, původní profesí pedagog.

Petr Hampl

Petr Hampl je český podnikatel a sociolog, známý mimo jiné jako protiislámský a protiimigrační aktivista, autor knih Poctivost a kreativita a Prolomení hradeb. Je tajemníkem České společnosti pro civilizační studia a místopředsedou Sdružení přátel bílého heterosexuálního muže, které spoluzakládal. Vystudoval sociologii na Filosofické fakultě UK. V roce 1998 získal titul Mgr. , v roce 2012 získal titul PhDr. a v roce 2015 obhájil titul Ph.D., když ve své disertaci uplatnil millsovskou teorii byrokratizace na ekonomický a sociální vývoj západních společností. V letech 2010–2014 nejprve přednášel na Vysoké škole ekonomie a managementu a poté v letech 2014–2016 působil na Filosofické fakultě UK jako výzkumný pracovník zaměřený na alternativní formy lidského kapitálu. Od roku 1998 působil jako expert na prodej a marketing složitých technologických produktů a jako bezpečnostní konzultant. Pravidelně publikuje na své osobní stránce a mimo jiné také publikoval např. na Finmagu, v Parlamentních listech a v české verzi Sputniku. Byl také šéfredaktorem časopisu Data Security Management. Podílel se na založení Sdružení přátel heterosexuálního bílého muže. Posláním tohoto spolku je mimo jiné „připomínat, že jsou to bílí muži se svými partnerkami, kteří vybudovali nejlepší civilizaci v dějinách, a to svobodnou, relativně blahobytnou a bezpečnou.“ Do publikací vydávaných tímto sdružením přispívají mimo jiné advokátka a ex-ministryně Daniela Kovářová, ředitel programu rodinné hodnoty Institutu Václava Klause Ladislav Jakl či antropolog Mnislav Zelený. Toto sdružení pořádá také veřejné akce, na kterých mimo výše zmíněných vystoupili jako přednášející například spisovatelka Lenka Procházková, poslanec Jaroslav Foldyna či předseda strany DSSS Tomáš Vandas. Jedno z těchto setkání se stalo následně terčem obvinění, že podpora z krajského rozpočtu pro pořádání této akce byla získána n...

Peter Hinze

Německý fotograf a publicista, redaktor magazínu Focus. Autor turistických průvodců.

Peter Harrison

Novinář, mořský biolog, autor publikací o potápění.

Pavlína Hrabětová

Narozena 1976 v Českém Brodě. Mgr., učitelka angličtiny na základní škole, autorka jazykových učebnic a příruček.

Pavla Horáková

Pavla Horáková vystudovala obory překladatelství a tlumočnictví a serbistika na FF UK v Praze. Od roku 1997 překládá beletrii z angličtiny a srbštiny . Autorsky debutovala v roce 2010 detektivním románem pro mladé čtenáře Tajemství Hrobaříků . V roce 2011 následovalo pokračování s názvem Hrobaříci v podzámčí a v roce 2012 trilogii uzavřel román Hrobaříci a Hrobaři. Editorsky se podílela na sbírce současného veršovaného folkloru Kecy v kleci . V současnosti mimo jiné připravuje pravidelné pořady pro Český rozhlas 3 – Vltava a anglické vysílání Českého rozhlasu 7, kde působila jako kmenová redaktorka v letech 2001–07. Překlady: * Andersonová, Catherine: Náruč bezpečí , Euromedia Group, 2001 * Ed. Arsenijević, Vladimir: Jugolaboratoř , Kniha Zlín, 2009 * ed. Mike Ashley: Mamutí kniha humorných fantasy povídek, překlad čtyř povídek, Praha, Aurora, 2002 * Atkinsonová, Diana: Mezi lokálem a silnicí , Volvox Globator, 1998 * Banks, Iain: Píseň kamene , Volvox Globator, 2002 * Bellow, Saul: Oběti zlomeného srdce , Volvox Globator, 2011 * Bartlettová, Sarah: Osudová přitažlivost , Rybka Publishers, 2001 * Bobić-Mojsilović, Mirjana: Jsem tvůj , Art-Libri, 2009 * Cervenka, Jarda: Dobrodružství lodi Missi 1 , Triton, 2005 * Eldridge, David: Fotograf , rozhlasová hra, premiéra 2010 * Gregory, Daryl: Damašek , in Trochu divné kusy 3, Laser – books s.r.o., Plzeň, 2007 * Chiang, Ted: Peklo je nepřítomnost Boha , in Locus – To nejlepší z fantasy a science fiction, Laser – books s.r.o., Plzeň, 2007 * Janowitzová, Tama: Otroci New Yorku , Volvox Globator, 2000 * Johnstonová, Jennifer: Jak daleko k Babylonu (How Many...

Pavel Hlásek

Cvičebnice z technologie.

Pavel Halík

Pavel Halík je český historik architektury, pedagog a překladatel. Pracoval v Československé akademii věd, konkrétně v Kabinetu teorie architektury, a sice jako vědecký pracovník. Mezi roky 1981 a 1984 vyučoval na Technické univerzitě v alžírském městě Oran, posléze též Akademii výtvarných umění v Praze a od roku 2003 na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Ve svém odborném zájmu se věnuje moderní a současné architektuře.

Paul Oskar Höcker

Německý spisovatel a dramatik, též dirigent.

Otakar Husák

Otakar Husák byl československý generál, legionář a ministr obrany v letech 1920–1921. Vystudoval reálné gymnázium v Karlíně. Po maturitě pokračoval v letech 1904–1909 ve studiu chemie na ČVUT. Studium zakončil ziskem titulu inženýr. Po studiu odešel do Ruska, kde se stal v roce 1914 ředitelem soukromé chemické továrny ve Varšavě. Po vypuknutí první světové války vstoupil do České družiny, kde se stal velitelem čety. Od ledna 1916 velel rotě Československého střeleckého pluku a od jara 1917 praporu 1. střeleckého pluku. Před bitvou u Zborova byl těžce raněn. Po vyléčení byl velitelem prvního lodního transportu legionářů severní cestou z Archangelska do Francie, kde se jako velitel praporu zúčastnil bitvy u Terronu. V prosinci 1918 se spolu s T. G. Masarykem vrátil do vlasti, kde působil jako přednosta vojenské kanceláře prezidenta republiky. Dne 15. září 1920 byl jmenován jako nestraník ministrem národní obrany v tzv. první vládě Jana Černého. Po demisi vlády 26. září 1921 odešel na vlastní žádost do zálohy. Když stát ve 20. letech založil továrnu na výbušniny Explosia v Semtíně, stal se Husák jejím prvním ředitelem. Brzy po okupaci Československa v březnu 1939 byl Otakar Husák zatčen a až do roku 1945 vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Po skončení druhé světové války byl v červnu 1945 jmenován ředitelem Synthesie Semtín. V této pozici působil až do března 1948, kdy byl penzionován. V roce 1950 byl znovu zatčen a vězněn do roku 1956 na Pankráci a na Mírově. Po propuštění z vězení musel i přes vysoký věk pracovat, aby získal nárok na důchod. Do důchodu tak odešel teprve v 75 letech v roce 1960. Zemřel v Praze 12. června 1964. V roce 1968 byl rehabilitován. Teprve po roce 1989 ale mohl být in memoriam vyznamenán Řádem Milana Rastislava Štefánika II. třídy . Město Nymburk mu v roce 1998 udělilo čestné občanství....

Otakar Horký

Narozen 21.11.1920 ve Veselí nad Moravou, zemřel 6.10.1981 v Brně. Divadelní dramaturg, básník, editor publikace o Strážnici, redakční činnost.

Otakar Hönig

Narozen 10.4.1903 v Jihlavě, zemřel 7.9.1973 v Praze. PhDr., profesor průmyslové školy, autor středoškolských učebnic.

Ota Hora

Ota Hora byl český a československý politik, člen Československé strany národně socialistické, za kterou byl po válce poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, později exilový politik. Od mládí se veřejně angažoval. V rodném městě byl aktivní v Sokolu a v národně socialistické straně. Roku 1932 se stal nejmladším členem jejího ústředního výkonného výboru. Často cestoval a publikoval cestopisné črty. Za války působil v ilegální publicistice. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal formálně až do parlamentních voleb v roce 1948. V rámci strany patřil po roce 1945 mezi představitele mladé generace s napojením na studentské kruhy. Byl zvolen předsedou národně socialistické mládeže. Profiloval se kriticky k sílícímu vlivu KSČ v policii a čelil mu v bezpečnostním výboru parlamentu společně s lidoveckým poslancem Bohumírem Bunžou. V prosinci 1947 vystoupil s teorií, že Československo lze považovat za policejní stát. Po únorovém převratu v roce 1948 odešel do exilu, nejprve do západního Německa, později do Kanady, a podílel se na činnosti exilové národně socialistické strany. V rámci exilové strany představoval společně s Aloisem Čížkem mladší generaci, kriticky naladěnou vůči špičkám strany a vůči vedení Petra Zenkla. Vydával list Mladé proudy. Byl členem výkonného výboru Rady svobodného Československa a čestným předsedou Sokola v Kanadě. Získal ocenění Canadian Silver Jubilee Medal a Masarykovu cenu Československého sdružení v Kanadě za rok 1988. V roce 1990 bylo bez jeho vědomí dojednáno sloučení exilové strany s představiteli Československé strany socialistické . Roku 1991 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1993 z...

Ondrej Herec

Slovenský sociolog, právník, editor, překladatel, zakladatel slovenské teorie moderní fantastiky, literární vědec, autor prací z oblasti sociální politiky, sociologie kultury a slovenské fantastiky.

Olga Hrušková

Učebnice angličtiny.

Olga Havlová

Narozena 11.7.1933 v Praze, zemřela 27.1.1996 tamtéž. Veřejná činitelka, spolupráce na vydávání edice Expedice.

Oldřich Hlavsa

Oldřich Hlavsa byl český akademický malíř. Narodil se jako nejmladší ze šesti dětí v rodině chudého chalupníka v Německé Rybné . Po skončení obecné školy odešel do Žamberka, kde se učil číšníkem. Ve volných chvilkách se věnoval své zálibě, malování. Ve Vídni, kam Hlavsa odešel na vandr, se mu dostalo prvního metodického vedení na speciálním kurzu kreslení. S malými úsporami odešel na Akademii výtvarného umění do Mnichova, kde působil v letech 1910–1913, studia dokončil na Pražské Akademii. Byl žákem profesorů Františka Ženíška a Vojtěcha Hynaise . Po 1. světové válce, kterou prožil v Rusku jako legionář, žil střídavě v Praze, Německé Rybné a Vamberku. Fara v Německé Rybné se stala jeho druhým domovem a farář Jan Selichar jeho druhým otcem a přítelem. Ten jej také při všech studiích finančně podporoval. Náměty ke svým obrazům čerpal Hlavsa především z rodného kraje a patřil do okruhu tzv. rybenské skupiny malířů. Byl výborným portrétistou, avšak v jeho díle převažuje tvorba krajinářská, byl malířem lyrických náladových krajinek Orlického podhůří. Část jeho tvorby je umístěna v místní obrazárně v Síni Oldřicha Hlavsy, která byla otevřena veřejnosti 26. července 1986. Oldřich Hlavsa je pohřben na hřbitově ve Vamberku.

Neil Young & Crazy Horse

Neil Young & Crazy Horse je společným dílem uznávaného kanadsko-amerického zpěváka a skladatele Neila Younga a rockové skupiny Crazy Horse. Neil Young, narozený 12. listopadu 1945 v Torontu v Ontariu, má za sebou bohatou kariéru jako sólový umělec i jako člen skupin Buffalo Springfield a Crosby, Stills, Nash & Young. Skupina Crazy Horse, původně známá jako The Rockets, se s Youngem úzce spojila na konci 60. let. Jejich syrový a drsný styl rockové hudby poskytoval silnou oporu Youngovu charakteristicky prostému zpěvu a kytarové tvorbě.

Naomi Horton

Kanadská autorka milostných románů.

Mohsin Hamid

Mohsin Hamid , Pákistánec s britským pasem, navštěvoval tvůrčí psaní vedené T. Morrisonovou. Jeho román Váhavý fundamentalista byl zfilmován.

Miroslava Horáčková

Učebnice češtiny a české literatury.

Miroslava Hlaváčková

Miroslava Hlaváčková byla historička umění a kurátorka. V letech 1990–2008 stála v čele Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem. Miroslava Hlaváčková absolvovala střední zdravotnickou školu a poté od roku 1967 působila jako samostatná odborná pracovnice v roudnické galerii. V letech 1971–1977 studovala na Katedře dějin umění a estetiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a obhájila diplomovou práci Antonio Porta. Dílo českého období . Po rozšíření byla tato práce uznána jako rigorózní . Po celou svou profesionální kariéru pracovala jako historička umění a kurátorka v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, po odchodu Miloše Saxla v letech 1990–2008 jako ředitelka galerie. Spolu s Jiřím Brodským a občanským sdružením Esprit se angažovala v iniciativách za záchranu roudnického barokního pivovaru. Roku 2018 kandidovala do místního zastupitelstva v Roudnici nad Labem za KDU-ČSL. V roudnické galerii zahájila svou kurátorskou činnost roku 1981 výstavou k 90. výročí narození Josefa Šímy. V 80. letech spolupracovala jako kurátorka také se Severočeskou galerií výtvarného umění v Litoměřicích, Letohrádkem Ostrov, lounskou Galerií Benedikta Rejta , nebo Oblastní galerií Vysočiny v Jihlavě. V 90. letech byla autorkou výstav např. Jaroslava Šerýcha v pražském Mánesu , souborné výstavy Prozařování v GMU Roudnice, Galerii umění Karlovy Vary a OGV v Jihlavě . V Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem připravila řadu monografických výstav. Roudnická galerie se za ředitelů Saxla a Hlaváčkové soustředila na umění se silným spirituálním nábojem a tvořila tak protějšek blízké lounské galerie, specializované na konstruktivní tendence a geometrickou abstrakci. Miroslava Hlaváčková byla kurátorkou objevných výstav solitérů jako Jan Křížek , František Dvořák nebo Jiří Štourač a souborných výsta...

Miroslav Hule

Miroslav Hule je český spisovatel, básník, prozaik a nakladatel. Narodil se ve Zlivi v rodině zedníka. Zde navštěvoval místní základní školu. Ve volných chvílích se věnoval fotbalu a na přilehlých rybnících pytláckému umění. Zde získal svůj hluboký vztah k přírodě a rybařině. V letech 1961-1965 studoval Střední průmyslovou školu stavební v Českých Budějovicích. Ve studiu pokračoval dále na ČVUT v Praze obor vodní hospodářství. V roce 1969 byl na půlročním studijním pobytu ve Velké Británii. Po vysokoškolském studiu se vrátil do rodných Jižních Čech a byl zaměstnán jako projektant-vodohospodář ve Státním rybářství Třeboň . Zde se podílel na úpravách, rekonstrukcích a údržbách děl velkých rybníkářských mistrů, jako jsou Štěpánek Netolický, Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan nebo Mikuláš Ruthard z Malešova. K takovým úpravám a citlivým rekonstrukcím bylo potřeba pečlivé studium postupů a praktik využívaných při výstavbě rybničních soustav. Studiem získal nepřeberné množství zkušeností v této oblasti jak po stránce historické tak i praktické, a tématu rybářství a rybníkářství se Miroslav Hule věnuje prakticky dodnes. Od roku 1986 byl ekologickým pracovníkem Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. V roce 1990 se stal ředitelem Nakladatelství Růže v Českých Budějovicích a zároveň byl zvolen předsedou Klubu spisovatelů jižních Čech. Roku 1992 se stal členem PEN klubu. Téhož roku založil nakladatelství a knihkupectví CARPIO v Třeboni. Po rozvodu se svou první manželkou Marcelou se v roce 1986 přestěhoval ke své druhé manželce Monice do obce Lužnice ; kde v letech 1994-1996 vykonával funkci starosty. Díky svým celoživotním zkušenostem v oboru rybářství se v roce 2008 stal odborným poradcem ve společnosti AGRICO s.r.o., kde se podílel na vývoji nových výrobků a technologií pro produkční rybářské společnosti. Přátelí se s velkými literáty mj. s Michalem Vieweghem, Ivanem Klímou, Jiří...

Miroslav Hejzlar

Narozen 28.11.1928 v Opavě,zemřel 5.11.2000 v Praze. Prof., MUDr., DrSc., mikrobiolog, práce z oboru mikrobiologie a chemoterapie.

Miluše Havlínová

Narozena 18. 1. 1934. PhDr., CSc., psycholožka, zaměřená na psychologii osobnosti a zdraví, vědecká pracovnice v oboru předškolní výchovy a podpory zdraví. Zemřela 24.7.2007.

Miloslava Holubová

Miloslava Holubová byla historička umění, vysokoškolská pedagožka, spisovatelka. Od roku 1954 přítelkyně Jana Patočky, signatářka Charty 77. Pochází z rodiny inženýra chemie Miloslava Jeřábka. Její děd Ing. Bohumír Jeřábek založil roku 1910 první českou továrnu na výrobu práškových barev v budově starého mlýna ze 17. století ve Skrchově. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Brně studovala v letech 1932–1937 na Právnické fakultě a 1945–1950 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a klasickou archeologii . Nástup komunistů v roce 1948 přiměl otce k emigraci. V roce 1950 byla továrna znárodněna a začleněna pod národní podnik Spojené továrny na barvy a laky Praha. V letech 1950–1951 byla osmnáct měsíců vazebně stíhána v akci Státní bezpečnosti proti třicetičlenné skupině „intelektuálů a profesorů“ pro trestné činy velezrady, špionáže a sdružování proti státu. Ve vazbě zřejmě podepsala spolupráci s StB. Její jedenáctiletý syn Martin byl v té době chovancem internátní chlapecké školy v Poděbradech, kde s ním též pobýval i Václav Havel. Miloslava Holubová byla zproštěna obžaloby v plném rozsahu a po propuštění z vazby studia dokončila v letech 1951–1953 a obhájila doktorskou disertaci Dílo Huga Orlika V letech 1952–1954 spolupracovala na smlouvu o dílo s Památníkem národního písemnictví, po roce 1955 byla zaměstnána v historicko-archeologickém oddělení Národního muzea v Praze. V letech 1954–1973 přednášela dějiny umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a roku 1961 se zde habilitovala . Byla členkou SČVU. Její syn Martin vystudoval architekturu a roku 1967 odjel na studijní pobyt do Londýna, kde nakonec kvůli sovětské invazi v srpnu 1968 setrval do roku 1969 . V roce 1970 emigroval do USA a i z tohoto důvodu...

Miloš Hájek

Spoluautor vysokoškolských učebních textů pro fakulty strojní a elektrotechnické.

Milena Hajná

Narozena 5. 3. 1973 ve Strakonicích. Mgr., vysokoškolská pedagožka, historička, práce z oboru.

Milana Hrušáková

Narozena 9.3.1952 v Brně. Doc., JUDr., CSc., advokátka, práce z oboru rodinného a občanského práva.

Milan Hirš

Slovenský zemědělský inženýr, autor prací o chraně životního prostředí.

Michal Hruška

RNDr., vysokoškolský pedagog, autor učebnic biologie.

Michaela Ella Hajduková

Michaela Ella Hajduková odmalička rada písala. Už ako žiačka si vymýšľala komixy o modernej Popoluške, neskôr sa vyžívala v písaní slohových prác a vo vymýšľaní rozprávok pre malú sestru. Na strednej škole začala písať romány a básne do zásuvky. Študovala na Pedagogickej fakulte Prešovskej univerzity v Prešove, viac ako tri roky pracuje ako redaktorka spravodajstva a publicistiky v miestnych novinách Košický večer. Medzi jej záľuby patrí aj historický šerm na Spišskom hrade, knihy a história všeobecne. Žije v Košiciach.

Michael Hanisch

Německý filmový historik, publicista.

Mezinárodní Sdružení Pro Novou Akustickou Hudbu

Česká skupina, známá také jako "International Association For New Acoustic Music".

Merrill Hagan

Americký scenárista, televizní producent, autor komiksů a videoher.

Megan Hess

Megan Hess je mezinárodní módní umělkyně, která spolupracuje s některými z nejprestižnějšími módními návrháři luxusních značek po celém světě, jako jsou Dior, Fendi, Prada, Louis Vuitton, Cartier, Montblanc, Givenchy, Valentino, Balmain, Jimmy Choo a Tiffany Co.

Maurice Herzog

Maurice Herzog byl francouzský horolezec a politik. Jako první člověk vystoupil 3. června 1950 na horu Annapurnu spolu s Louisem Lachenalem. Jednalo se o vůbec první výstup na horu vyšší než 8000 metrů n. m. Annapurna poté nebyla zdolána dalších 20 let až do roku 1970, kdy její severní a jižní stěnu vylezly dvě britské expedice. Výstup Herzoga a Lachenala byl však vykoupen mnoha zdravotními problémy. Oba utrpěli těžké omrzliny, Herzog během sestupu dokonce ztratil rukavici, přišel proto o všechny prsty na rukou. V roce 1951 vydal o expedici na Annapurnu knihu. V letech 1958 - 1963 byl francouzským ministrem mládeže a tělovýchovy, později starostou Chamonix-Mont-Blanc.

Martina Hubková

Mgr., autorka učebnic a pracovních sešitů pro výuku matematiky na základní škole.

Marie Honzáková

Filoložka, redaktorka encyklopedií a slovníků, překladatelka z němčiny a angličtiny.

Mária Oľga Horváthová

Slovenská spisovatelka, dramatička a divadelní ochotnická herečka.

Maria Horníková

Bc., šéfredaktorka časopisu Food service, časopisecké publikace v oboru gastronomie.

Maria Höck

Magdalena Helsztyńska-Stadnik

Polská editorka, korektorka, překladatelka z angličtiny, autorka aktualizací turistických průvodců.

M. J Howard

Autor knihy o soužití psa s lidmi.

Lumír Hrudka

Narozen: 1.1923, zemřel: 12.6.1988 Praha. redaktor Rudého práva . Za vynikající práci. Nekrolog: RP, 14.6.1988, s.2.

Ludmila Hénková

Spisovatelka a pedagožka, blogerka.

Ludmila Hájková

Narozena 9.4.1946 v Ústí nad Labem. Fotografka, fotografie krajiny a architektury.

Luděk Hulan

Luděk Hulan byl významný český jazzový basista, skladatel a kapelník. Narodil se 10. ledna 1929 v Praze a byl významnou osobností poválečného vývoje českého jazzu. Hulan byl známý svým novátorským přístupem k jazzu a patřil k průkopníkům, kteří pomáhali etablovat tento žánr na československé hudební scéně. Hrál s různými soubory a v roce 1958 byl zakládajícím členem skupiny Studio 5, která se stala vlivným jazzovým souborem v Československu. Během své kariéry spolupracoval Hulan s mnoha významnými hudebníky a přispěl k rozvoji jazzové kultury ve své zemi. K jeho pověsti přispěla i skladatelská činnost, v níž se často mísily jazzové prvky s jinými hudebními styly. Luděk Hulan Jeho vliv přesahoval rámec interpretační činnosti; až do své předčasné smrti 22. srpna 1979 se věnoval také jazzové pedagogice a pomáhal vzdělávat a inspirovat budoucí generace českých jazzových hudebníků.

Lucie Hušková

Narozena 12. 8. 1987 v Českých Budějovicích. Redaktorka, překladatelka a copywriterka. Zakladatelka textového studia Copybara. Autorka románu.

Lucie Honsigová

Narozena 22.10.1935. Autorka školních příruček k výuce českého jazyka.

Lubomír Hrouda

Narozen 8.12.1945 v Písku. Docent botaniky. Práce v oboru taxonomie a chorologie evoluce a diverzity rostlin.

Ljuba Horáková

Narozena 1.11.1927 v Olomouci. Publicistka, redaktorka, autorka próz.

Liz Hocking

Lilly Hodáčová

Narozena 5.11.1910 v Praze, zemřela 8.12.1998 v Praze. Autorka pohádek, próz pro mládež a dramatických prací, herečka.

Lewis Helfand

Americký autor komiksů.

Lenka Horňáková-Civade

Lenka Horňáková Civade se narodila v Prostějově, vystudovala gymnázium, Vysokou školu ekonomickou a několik semestrů na FFUK v Praze. Po krátkých cestách necestách se nakonec usadila ve Francii, kde studovala ještě další rok ekonomii . Již tehdy začala navštěvovat ateliér s modelem a hodiny anatomie na Beaux Arts v Paříži a soukromé hodiny kresby a malby. Vystudovala výtvarné umění na Sorboně, plně se věnuje kresbě a malbě, pořádá výstavy a příležitostně publikuje články v dvouměsíčníku Ateliér. Po rekonstrukci zámku St. Quentin s manželem provozovali „Chambre d'hotes". Od roku 2004 spolupracuje s taneční školou Choréart v Bonnieux, a se skupinou přátel umělců v ateliéru se živým modelem. Její díla jsou zastoupena v soukromých sbírkách v Austrálii, USA, Velké Británii, Německu, Belgii, Francii a České republice. V roce 2010 vydala knihu Provence jako sen.

Lenka Hofírková

Lenka Hatašová

Lenka Hatašová je česká profesionální fotografka, která snímala jak válečné dění, tak tenisové zápasy či pořizuje fotografie veřejně známých osobností pro česká periodika. Dětství a dospívání trávila v Libčicích nad Vltavou. Vystudovala gymnázium v Kralupech nad Vltavou. K fotografování ji přivedl její otec, který byl zaměstnán jako fotograf v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, kde zachycoval průběhy prováděných pokusů a chemických reakcí. Ve své fotografické praxi se Hatašová věnovala jak válečné fotografii, kdy zachycovala okamžiky války v někdejší Jugoslávii, ale účastnila se také tenisových sportovních klání, kdy nasnímala zápasy na Grand Slamech. Na konci devadesátých let 20. století se začala ve své odborné praxi věnovat pořizování portrétů veřejně známých osobností z oblastí politiky, kultury nebo sportu. Ze svých děl připravila několik výstav, například prezentaci svých více než padesáti portrétů nazvanou „V jiném světle“ nebo kolekci fotografií pojmenovanou „Od rozštěpu k úsměvu“.

Ladislav Horáček

Ladislav Horáček byl český nakladatel, zakladatel nakladatelství Paseka. Ladislav Horáček se narodil na pražských Vinohradech. Jeden ročník studoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, pak se živil jako pomocný dělník, topič nebo jako skladník. Až v letech 1968–1974 se vrátil na vysokou školu, na Filozofické fakultě UK vystudoval filosofii a politickou ekonomii. Poté se opět vrátil na čas do dělnických profesí, ale později se stal také vedoucím knihovny v Poldi Kladno a od roku 1980 působil jako redaktor Středočeského nakladatelství. Už v prosinci 1989 založil nakladatelství Paseka, první vydanou knihou byl Váchalův Krvavý román. Mimořádným počinem byly také devatenáctisvazkové Velké dějiny zemí Koruny české. Jako milovník Josefa Váchala se zasloužil o záchranu jeho nástěnných maleb v Portmanově domě v Litomyšli – tzv. Portmoneu, v němž bylo díky jeho aktivitě v červnu 1993 otevřeno Museum Josefa Váchala.

Ladislav Hejdánek

Ladislav Hejdánek , byl český filosof, kritický žák Emanuela Rádla, Josefa Lukla Hromádky a Jana Patočky, jeden z mluvčích Charty 77 a emeritní profesor ETF UK. Hejdánek se po válce aktivně podílel na činnosti středoškolské a vysokoškolské YMCA a byl posledním předsedou pražského sdružení Akademické YMCA v roce 1949, když byla její činnost zastavena. V roce 1946 začal studovat matematiku, poté přešel na filosofii a sociologii. V únoru 1948 patřil mezi cca 200 vysokoškolských studentů, kteří šli na Hrad žádat prezidenta Edvarda Beneše, aby nepřijímal demisi nekomunistických ministrů. V roce 1952 dostudoval filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy s disertační prací Pojetí pravdy a některé jeho ontologické předpoklady. Jeho učiteli filosofie byli Jan Blahoslav Kozák a Jan Patočka. Nežijícím, ale rozhodujícím učitelem se mu stal Emanuel Rádl, jehož Útěchu z filosofie za války opsal na psacím stroji. V protestantském intelektuálním společenství, v YMCA se jeho učiteli stali Josef Lukl Hromádka, Josef Bohumil Souček a Božena Komárková. V roce 1953 se oženil s Hedou Kofránkovou a vychovali spolu čtyři dcery. S Jakubem Trojanem, Alfrédem Kocábem, Janem Šimsou, Boženou Komárkovou, Milanem Balabánem, Janem Čapkem, Jaroslavem Pfannem, Jaromírem Procházkou, Ladislavem Pokorným a dalšími vytvořili na konci padesátých let reformní evangelické hnutí Nová orientace, jemuž šlo o občanskou interpretaci evangelia do tehdejších společenských, církevních i politických poměrů, což činilo těžkou hlavu StB, církevním tajemníkům i církevnímu vedení. Navázal přátelské ekumenické vztahy s demokraticky orientovanými katolíky – především s Jiřím Němcem, s nímž několik desetiletí úzce spolupracoval na filosofické, křesťanské i politické frontě, dále se Zdeňkem Bonaventurou Boušem, Václavem Freiem, Karlem Flossem, Janem Sokolem a dalšími. V šedesátých letech se účastnil dialogu křesťanů s marxisty, přede...