Výpis všech autorů

Bohuslav Hanuš

Spis z oboru ovocnictví.

Black Holly

Bedřich Hála

Narozen v dubnu 1927. Zemědělský a zahrádkářský redaktor.

Arthur Travers Harris

Sir Arthur Travers Harris, první baronet z Chipping Wycombe, GCB, OBE, AFC , ve Velké Británii byl během války známý též jako “Bomber” Harris či “Butcher”, velitel Bomber Command Royal Air Force od 22. února 1942 do 14. září 1945 .

Antonín Horák

Své dětství prožil v obci Spytihněv na Zlínsku. Často pomáhal při polních pracích, kde se poprvé seznámil s historií. Po každoroční orbě rozlehlých lánů nalézal stovky hliněných střepů s různými motivy. Jak tvrdil jeho otec, šlo o pozůstatky prastarého osídlení, která se dodnes nacházejí po celém údolí řeky Moravy a přítoku Dřevnice. Soutok obou řek zřejmě tvořil kdysi významný bod celé oblasti. V posledních 20 letech svého života se Horák intenzivně věnoval původu zvukového písma. Své objevy popsal v knize O Slovanech úplně jinak. Co je však méně známé, na překladech původního „praslovanského“ písma spolupracoval s Ing. Petrem Kovářem. Společně konzultovali a upřesňovali význam jednotlivých znaků. Zejména Petr Kovář pak intenzivně vyhledával a dokumentoval nová místa se znaky původního „praslovanského“ písma. Původních písemných záznamů neolitických „praslovanů“ se zachovalo velké množství po celé zeměkouli. Takových nápisů, pokud byly ryty do keramiky, hlíny a kamene, se zachovaly tisíce ve všech světových kulturách.

Anne Herries

Linda Sole je dcerou učitelky a dámského kadeřníka. V otcově kadeřnictví pracovala od patnácti let až do doby, kdy se vdala. Potom měla na nějaký čas vlastní salon, ale nakonec tuto práci opustila, aby se věnovala psaní a pomohla svému manželovi zaběhnout obchod se starožitnostmi. Svoji první knihu vydala v roce 1979 pod pseudonymem Lynn Granvilleová a nebylo to pro nakladatelství Harlequin. Úspěch její první romance se však dostavil brzy poté - v roce 1981. V současné době má za sebou 12 převážně historických romancí, ale píše i pro jiná nakladatelství pod vlastním jménem Linda Soleová. Psaní bylo odjakživa jejím snem a je tedy ráda, že se jí tak dokonale splnil.

Anna Hessová

Anna Hessová se narodila s příjmením Loskotová. Vystudovala střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou. Výtvarnictví se ale poté věnovala pouze krátce. Pracovala v administrativě, k umění se vrátila jako spisovatelka. Nejprve publikovala časopisecky povídky. V roce 1993 ale přišla změna. To jí vyšla její románová prvotina Návraty. „Jde o autobiografickou prózu o dětství v padesátých letech v malém městě v rodině třídního nepřítele socialismu,“ konstatoval vydavatel knihy z nakladatelství Zvon. Poutavá je i knížka Šest mužů Jindřišky O., kterou nakladatelství Oftis charakterizovalo takto: „Otevřená výpověď stárnoucí ženy Jindřišky, vlastně již důchodkyně, která se nekompromisně vyrovnává se svou minulostí.“ Realismem hýří rovněž poutavé dílko Neposkvrněné početí, pojednávající o padesátých letech 20. století. Z dalších knih - Oidipův návrat, Panny a netvor, Psí Pánbůh

Anna Beata Háblová

Narozena 1983 v Praze. Ing. arch., architektka a urbanistka, též autorka poezie.

Amanda Hocking

Amanda Hocking je americká spisovatelka paranormální romantiky a literatury pro mládež. Hockingová žije v Rochesteru v Minnesotě. Do roku 2010, kdy byla zaměstnaná jako domácí pracovnice, napsala ve svém volném čase 17 románů. V dubnu roku 2010 je začala samovydávat jako e-knihy. V březnu roku 2011 se prodalo více než milion kopií jejích devět knih a získala dva miliony dolarů z jejich prodeje. Na začátku roku 2011 měla Hockingová v průměru 9 000 prodaných knih každý den. Její publikované knihy se skládají z My Blood Approves, upíří romantická série, Trylle Trilogy, urban fantastická série pojednávající o dospívající dívce a zombie románu Hollowland. V březnu téhož roku podepsala s vydavatelstvím St. Martin's Press smlouvu na čtyři knihy v ceně dvou milionů dolarů. To se týkalo její nové YA paranormální série s názvem Watersong. První kniha s názvem Probudit byla vydána v srpnu 2012. Všechny tři knihy trilogie Trylle Trilogy, které dříve samovydala, byly taktéž prodány St. Martin's Press. V roce 2015 Hockingová oznámila, že se St. Martin's Press podepsala prodejní práva na další tři knihy. Jednu samostatnou knihu a duologii. Samostatná kniha Freeks, která pojednává o cirkusu v 80. letech, byla publikována v lednu roku 2017, zatímco duologie, která bude pojednávat o severské mytologii a valkýrách, bude teprve vydána. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amanda Hocking na anglické Wikipedii.

Alois Hlavička

Narozen 10.7.1911 v Rozkoši u Nymburka. Docent metodiky fyziky, literatura z oboru.

Alois Hajn

Alois Hajn byl český novinář, publicista, překladatel a politik; bratr novináře, politika a nakladatele Antonína Hajna . Vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou. Studoval filozofii na české univerzitě v Praze a na univerzitě ve Vídni, studia však nedokončil. Byl jedním z vůdců pokrokářského hnutí. V roce 1896 vystoupil z katolické církve. V období 1894–97 vydával časopisy Lid a Ruch, 1897–1914 a 1919–1920 časopis Osvěta lidu . V letech 1897–1903 byl členem vedení radikálně pokrokové strany, roku 1903 se s ní pro svůj kritický postoj k nacionalismu a důraz na sociální otázku rozešel. V letech 1903–1905 byl předsedou Občanského klubu pro Pardubicko a Chrudimsko, který v roce 1905 převedl do Masarykovy realistické strany. Za první světové války organizoval domácí odboj ve východních Čechách . Po likvidaci realistické strany vstoupil v roce 1919 do sociálně demokratické strany, jejímž členem zůstal až do roku 1948. Od roku 1921 do penzionování v roce 1938 měl na starosti tiskovou službu ministerstva zahraničních věcí a redigoval revui Zahraniční politika. Je autorem několika publikací: Proces s tzv. Omladinou , České strany politické , Novomalthusianism , Odluka církve od státu aj. V knize Život novinářův uveřejnil vzpomínky na Solnici a gymnazijní studia v Rychnově nad Kněžnou.

Alois Hába

Alois Hába byl český hudební skladatel, hudební teoretik a učitel. Patří k významným objevitelům v oblasti moderní klasické hudby a je jedním z hlavních světových skladatelů a průkopníků mikrotonální hudby, kde užíval především čtvrttónové ladění, v některých svých kompozicích pracoval však též i se škálami třetinotónovými, pětinotónovými, šestinotónovými či dvanáctinotónovými. Kromě mikrotonálních kompozic je ovšem Hába autorem řady skladeb v obvyklé, půltónové stupnici. Alois Hába se narodil ve Vizovicích. V rodinné kapele, kterou vedl jeho otec, hrál od malička na basu, později k ní doplnil housle. Slovácká folklórní hudba, ve které byly tradičně přítomny kompozice mimo klasickou půltónovou stupnici, ho zásadně ovlivnily na celý život. Po studiu na učitelském ústavu v Kroměříži Hába učil v Bílovicích, v roce 1914 odchází studovat na pražskou konzervatoř, mezi jeho učitele patří mj. Vítězslav Novák. Po vojenské službě na ruské frontě odešel Hába na jaře 1918 pracovat na ministerstvo války ve Vídni, kde sbíral a archivoval vojenské písně vojáků pocházejících ze slovansky hovořících národů monarchie. Ve Vídni začal rovněž studovat kompozici u Franze Schrekera, ve Vídni se rovněž seznámil s dalšími významnými postavami vídeňského hudebního života, mj. Arnoldem Schönbergem. Svého učitele Schrekera v roce 1920 následoval do Berlína. Z Berlína se v roce 1923 definitivně vrátil do Prahy, aby učil na pražské konzervatoři, kde s podporou Josefa Suka založil v roce 1925 oddělení pro studium mikrotonální hudby. Byl odhodlaným bojovníkem o nový sloh, jenž pečlivě sledoval Schönbergův a Webernův vývoj ve 20. letech 20. století. Od lidové moravské intonační praxe odvodil svůj nejvýraznější novátorský přínos evropské hudbě – propracované tónové systémy čtvrttónové, šestinotónové, dvanáctinotónové i pětinotónové. Podle jeho návrhů byly postaveny speciální nástroje (klavíry, harmonia, klarinet, kytary, trub...

Alexis J Hall

Aleš Haman

Narodil se 26. června 1932 v Josefově u Jaroměře v rodině armádního důstojníka. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové v roce 1951 studoval bohemistiku a literární vědu na Filosofické fakultě University Karlovy. V roce 1956 absolvoval diplomovou prací Vlastenecká lyrika z let 1885–1895. V tomtéž roce nastoupil jako korektor, později redaktor ve Státním zdravotnickém nakladatelství. Od roku 1957 působil jako odborný pracovník v Ústavu pro českou literaturu ČSAV, kde se stal redakčním tajemníkem kritického vydání Spisů Jana Nerudy a kde se roku 1965 habilitoval jako vědecký pracovník studií Neruda prozaik. V roce 1972 z politických důvodů pracoviště opustil a byl zaměstnán jako bibliograf ve Státní knihovně ČSR. V roce 1982 přešel do oddělení výzkumu a metodiky knihovnictví, kde se zabýval především výzkumem čtenářských preferencí. V roce 1990 se jako vědecký pracovník vrátil do Ústavu pro českou a světovou literaturu, kde v roce 1992 získal titul DrSc. studií K otázkám teorie četby a čtenářství krásné literatury. Od roku 1990 také přednášel na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, kde našel od roku 1992 trvalé působiště. V roce 1998 dosáhl hodnosti univerzitního profesora. Od roku 1999 do současnosti vyučuje rovněž na katedře bohemistiky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Odborné články, studie a kritické reflexe publikoval již v průběhu šedesátých let na stránkách České literatury, Plamene, Kulturní tvorby, Tváře nebo Lidové demokracie. V osmdesátých letech mohl publikovat pouze v odborných knihovnických časopisech, zejména v periodiku Čtenář. V roce 1976 publikoval v samizdatu studii o Vladimíru Páralovi Dvakrát Páral pod pseudonymem H. Rak. Jako editor připravil do tisku především knihy Jana Nerudy, Ignáce Herrmanna, Ludvíka Aškenázyho. V devadesátých letech přeložil z angličtiny knihu Pavla Trenského Josef Škvorecký. V roce 2005 vyšel jeho překlad z francouzštiny obsáhlé příručky Voisine-Jechové o...

Alena Hošpesová

Doc. PhDr. Alena Hošpesová, Ph.D. je vedoucí oddělení primární a předškolní pedagogiky na Katedře pedagogiky a psychologie PF Jihořeské univerzity. Mezi oblasti profesního zájmu řadí didaktiku matematiky. Je autorkou celé řady učebnic matematiky pro základní školy, textů pro učitelskou veřejnost, článků v tuzemských i zahraničních časopisech a sbornících.

Albert Sydney Hornby

Anglický filolog, gramatik, lexikograf a průkopník v oblasti studia a výuky anglického jazyka.

Zdenka Hrnčířová

Narozena 1.5.1940 v Praze. Mgr., vysokoškolská pedagožka se zaměřením na současnou nizozemštinu a reálie nizozemsky mluvících zemí, autorka nizozemsko-českého jazykového slovníku, překladatelka.

Zdenka Hodková

Zdeněk Haník

Zdeněk Haník je bývalý český volejbalový reprezentant, trenér národních družstev Česka a Rakouska, od roku 2016 místopředseda Českého olympijského výboru. Původním povoláním byl středoškolským učitelem českého jazyka a literatury a tělesné výchovy. Začínal jako učitel na základní škole v Nymburce , učil na brněnském matematickém gymnáziu třída Kapitána Jaroše . Působil jako vysokoškolský učitel na Fakultě tělesné kultury UP v Olomouci , Fakultě tělesné výchovy a sportu UK v Praze a Fakultě sportovních studií MU v Brně . Je autorem pěti publikací o volejbalu a řady časopiseckých článků. Vystoupil na řadě odborných, vědeckých seminářů a publikoval v příslušných sbornících. V oblasti popularizace odbornosti působí jako člen redakční rady měsíčníku COACH a autor sloupků a fejetonů v magazínu Sport a týdeníku Reflex i jako autor a protagonista metodické části televizního volejbalového magazínu. Absolvoval 150 zápasů v reprezentaci ČSFR. Hráčská klubová působiště: Zbrojovka Brno, Lokomotiva Nymburk, VKP Bratislava, Dukla Trenčín, Donaukraft Wien a Tirol Innsbruck. Vedl rakouské ligové kluby a rakouskou reprezentaci, s níž absolvoval ME 1999. S národním mužstvem České republiky zvítězil 2x v kvalifikaci na MS 2002 a 2010, obsadil 4. místo na ME 2001, absolvoval MS 2006 . Získal mistrovský titul na Slovensku s družstvem VKP Bratislava . Byl 3x vyhlášen trenérem roku: v Česku v letech 2002 a 2008, na Slovensku v roce 2004. Předseda Českého volejbalového svazu , místopředseda Českého olympijského výboru . Organizátor sportovních a společenských akcí, setkání osobností z různých oblastí života české společnosti. Spoluzakladatel Nadace Volejbalové akademie, která podporuje metodickou a publikační činnost. Působil jako komentátor České televize při televizních přenosech z volejbalu. Je zakladatelem Unie profesioná...

Zdeněk Hák

Autor publikací s fortifikační, vojensko-historickou a technickou tématikou.

Zbyněk Hejda

Zbyněk Hejda byl český básník a překladatel. V roce 1989 obdržel Cenu Toma Stopparda, v roce 1996 Cenu Jaroslava Seiferta. Maturoval roku 1949 na klasickém gymnáziu v Hradci Králové. Vystudoval estetiku a dějiny umění na Filozofické fakultě UK, kde pak byl v letech 1953–1958 odborným asistentem na katedře dějin dělnického hnutí a KSČ. Od roku 1958 do roku 1968 pracoval ve Vlastivědném středisku Pražské informační služby. V 60. letech též patřil k okruhu autorů časopisu Tvář. V letech 1968-1969 byl redaktorem nakladatelství Horizont. Z nakladatelství odešel na protest proti vyhození jeho ředitele Emanuela Mandlera. Poté se vyučil knihkupcem a pracoval jako antikvář . Po podepsání Charty 77 musel opustit místo v antikvariátu a živil se jako domovník. Od té doby také pracoval pro Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. V letech 1985–1989 působil v samizdatovém konzervativním časopisu Střední Evropa, k jehož zakladatelům patřil. Roku 1989 byl šéfredaktorem samizdatového čtvrtletníku Sport. Po sametové revoluci šest let přednášel kulturní antropologii v Ústavu humanitních věd 2. lékařské fakulty UK. Žil v Praze a byl stálým přispěvatelem Revolver Revue. Svým dílem volně navazuje na literární expresionismus, jehož představitele také překládal.

Yvette Heřtová

Narozena 1933, zemřela 19. 5. 2011 v Čerčanech. Historička, spisovatelka a překladatelka.

Xavier Herbert

Celým jménem Albert Francis Xavier Herbert se narodil v Geraldton v Západní Australii jako nemanželské dítě pod jménem Alfred Jackson. Od mládí prošel řadu zaměstnání a dokázal vystudovat farmacii. Ve své spisovatelské tvorbě se věnoval především tématu vztahu a vlivu bělochů na vývoj a život domorodého obyvatelstva Austrálie.

Webbová Holly

Vlastimil Hort

Vlastimil Hort je československý a od roku 1985, kdy emigroval z tehdejšího komunistického Československa, německý šachový velmistr a šachový teoretik. Mezinárodním mistrem se stal roku 1962 a titul velmistra mu byl udělen roku 1965. Největšího úspěchu dosáhl Hort v mezipásmovém turnaji mistrovství světa v Manile roku 1976, kde skončil třetí a postoupil do turnaje kandidátů 1977, ve kterém v boji o postup mezi nejlepší čtyři prohrál s Borisem Spasským. V tomto roce byl v žebříčku FIDE na 6. místě, což je zatím nejvyšší pozice dosažená československým či českým hráčem. Hort je šestinásobným mistrem Československa v šachu. Zvítězil v letech 1970, 1971, 1972 a 1975; v turnajích s mezinárodní účastí uspořádaných v letech 1969 a 1977 obsadil shodně třetí místo a umístil se první mezi československými hráči. Zvítězil v mistrovství Spolkové republiky Německo v letech 1987, 1989 a 1991. Úspěšně se účastnil řady dalších turnajů a vyhrál více než šedesát z nich . V letech 1960–1984 reprezentoval Hort Československo na jedenácti šachových olympiádách a byl společně s Janem Ambrožem, Vlastimilem Jansou, Janem Smejkalem a dnes slovenskými hráči Ľubomírem Ftáčnikem a Jánem Plachetkou členem družstva, které na šachové olympiádě roku 1982 v Lucernu skončilo na druhém místě. Později se stal trenérem německého reprezentačního družstva. V roce 1995 se Vlastimilu Hortovi podařilo úspěšně spoluorganizovat šachový turnaj POLKA v pražském hotelu ATRIUM, kterého se i sám zúčastnil. Turnaj byl sestaven ze dvou pětičlenných týmů, které spolu odehrály 10 kol. Turnaj měl dosud naprosto nevídané hvězdné obsazení. Na jedné straně slavní veteráni ve složení - Boris Spasskij, Viktor Korčnoj, Vasilij Smyslov, Vlastimil Hort a Lajos Portisch. Na straně druhé n...

Vladimír Hříbal

Narozen 3. 1. 1938. Středoškolský učitel češtiny a angličtiny, odborník na zakládání umělých vodních ploch.

Vít Hloušek

Narozen 6. 5. 1977 v Brně. Doc., PhDr., Ph.D., politolog, vysokoškolský pedagog.

Virginia Henley

Virginia Henley je autorkou osmnácti historických románů. Řada z nich figurovala na žebříčku bestsellerů. Píše také kratší žánry, například novely. Její literární práce byly přeloženy do čtrnácti jazyků a získala za ně víc než dvanáct různých, často prestižních ocenění. Poroty i čtenáři společně obdivují její smysl pro zachycení atmosféry doby, zanlost reálií, přitažlivé náměty a zápletky, humor a čtivý, nekomplikovaný styl, stejně jako smysl pro gradaci děje. Je vdaná a žije s manželem v St. Petersburgu na Floridě.

Věra Heroldová-Šťovíčková

Věra Šťovíčková-Heroldová byla česká rozhlasová novinářka a překladatelka. Po maturitě na reálném gymnáziu Ch. Masarykové v Praze v roce 1949 nastoupila do Československého rozhlasu, odkud byla vyhozena roku 1970 v rámci normalizačních čistek. Od roku 1959 byla zpravodajkou Československého rozhlasu v Africe a o svém tamním působení vydala čtyři knihy reportáží . Po odchodu z rozhlasu byla krátce asistenkou v Náprstkově muzeu, se kterým nadále odborně spolupracovala, například roku 1993 jako spoluautorka výstavy Africký ornament a tvar . Dále pracovala jako uklízečka a především se věnovala překladům beletrie z angličtiny a francouzštiny. Podepsala Chartu 77. Protože v 70. a 80. letech nesměla publikovat, vydávala své překlady pod jmény přátel . Jejím manželem byl etnolog a orientalista Erich Herold , zaměstnanec Náprstkova muzea. Společně s ním Věra Šťovíčková napsala knihu o africkém orálním umění a přeložili do češtiny klasickou knihu Jamese Frazera Zlatá ratolest.

Václav Honys

Ing. Václav Honys , odborník v oboru silnoproudé elektroniky, práce z oboru elektrotechniky a sdělovací techniky.

Tomáš Hájek

Spoluautor knih o válečných lodích.

Tim Harford

Práce z oboru ekonomie a financí.Tim Harford píše pro list Financial Times známý sloupek ?The Undercover Economist? a v časopise Men?s Health vede rubriku „Dear Economist“. Publikuje i v dalších časopisech a novinách jako Esquire, Forbes, New York Magazine, Wired, The Washington Post a The New York Times. Napsal také několik knih, z nich nejznámější je The Undercover Economist , které se po světě prodalo přes jeden milion výtisků. Dalšími jsou Logika života , Dear Undercover Economist a The Undercover Economist Strikes Back . Harford je hostujícím profesorem na Nuffield College v Oxfordu a na londýnské Cass Business School. V roce 2006 získal Bastiatovu cenu za ekonomický žurnalismus. Uvádí také pořad More or Less vysílaný stanicí BBC Radio 4.

Thomas Hobbes

Thomas Hobbes byl anglický filozof, který nejvíce proslul pracemi týkajícími se politické filozofie. Jeho kniha Leviathan dala základ pro většinu západní politické filozofie z hlediska teorie společenské smlouvy. Hobbes byl zastáncem absolutismu, ale také vyvinul některé ze základů evropského liberálního myšlení, právo jednotlivce, přirozená rovnost všech lidí, názor, že všechny legitimní politické moci musí mít „zástupce“ na základě souhlasu společnosti, liberální výklad práva, který ponechává lidem volnost a umožňuje jim dělat to, co není zákonem vyloženě zakázáno. Hobbes také přispěl k rozmanitému spektru oborů, včetně historie, geometrie, fyziky, teologie, etiky, překladatelství, obecné filozofie a filozofie politických věd. Jeho popis lidské přirozenosti je dodnes trvalou teorií v oblasti filozofické antropologie. Stal se jedním z klíčových zakladatelů materialismu ve filozofii. O Hobbesově dětství mnoho nevíme. Jméno matky je neznámé, otec se jmenoval Thomas a byl farářem. Hobbes byl vzděláván od čtyř let ve Westport, nato přešel na školu Malmesbury a poté ho vzdělával soukromý učitel Robert Latimer. Byl dobrým žákem. Kolem roku 1603 odešel do Magdalen Hall; na univerzitě ho nejvíce přitahovala scholastika. Studia nedokončil, ale v roce 1608 se stal sám soukromým učitelem syna Williama Cavendishe. S rodinou Cavendishových ho poté spojovalo silné pouto po mnoho let. V roce 1610 Hobbes představil své vědecké a kritické metody týkající se scholastiky. V té době se věnoval také podrobnému studiu klasických autorů. Výsledkem jeho práce byl velký překlad Thukydida : šlo o první překlad tohoto díla z řečtiny do angličtiny a vyšel roku 1628. Jeho zaměstnavatel W. Cavendish zemřel na mor v roce 1628. Ovdovělá hraběnka brzy poté Hobbse propustila. Ten si však záhy našel novou práci, opět jako učit...

Štěpán Hájek

Narozen 20. 8. 1960 v Novém Městě na Moravě, duchovní Českobratrské církve evangelické, sloužil v Třebíči , v Horních Dubenkách , Brně-Husovicích ; písničkář, zakladatel undergroundové hudební skupiny Lídl & Velík , šéfredaktor měsíčníku Protestant , bloger , spoluzakladatel divadelního festivalu Parrésia , organizátor festivalu Husovický dvorek , učitel na Divadelní fakultě JAMU; syn synodního seniora Miloslava Hájka

Shannon Hays

Ilustrátorka a designérka.

Sebastian Haffner

Sebastian Haffner byl německý právník, novinář a spisovatel, který se proslavil knihami o německé historii a o své vlastní zkušenosti s nacistickým režimem. Před ním v roce 1938 emigroval do Velké Británie, kde působil jako novinář, podobně jako po návratu do Německa roku 1954. Nejznámější z jeho knih je "Německá revoluce 1918-1919" a posmrtně vydaný "Příběh jednoho Němce". Narodil se jako Raimund Pretzel do rodiny uznávaného pedagoga, ředitele škol a úředníka na pruském ministerstvu školství, jeho starší bratr byl germanista Ulrich Pretzel . Po základní škole navštěvoval klasické gymnázium ve čtvrti Konigstadt, kde měl mnoho nadaných židovských spolužáků, a když byl jeho otec přeložen do čtvrti Lichterfelde, přišel do třídy, kde bylo hodně dětí důstojníků, kteří odmítali jak nacismus, tak také republiku. Později vzpomínal, jak tyto dvě školy formovaly jeho život mezi politickou levicí a pravicí. Po maturitě vystudoval práva na pozdější Humboldtově univerzitě a připravoval se na soudní kariéru. Přitom už mohl pozorovat, jak mladí nacisté politicky terorizují ctihodné soudce, kteří se neodvážili bránit, aby nepřišli o penzi. Proto se Haffner stále víc věnoval publicistice a psaní nepolitických textů, fejetonů do novin a módních časopisů. Nicméně jako soudní čekatel musel absolvovat dvouměsíční školení v táboře v Jüterbogu, asi 60 km od Berlína, kde se účastníci museli věnovat bojovým sportům, práci na stavbě a životu v kolektivu „kamarádů“. Naopak právnické studium bylo zakázáno a pokud si studenti přivezli odborné knihy, museli je odevzdat. Podobným školením prošly desetitisíce mladých juristů, kteří nebyli nacisté, a přesto poslušně ohýbali hřbety. Klíčovou zkušenost popisuje Haffner ve svých vzpomínkách. Oddíl studentů z tábora v Jüterbogu pochoduje se zpěvem ulicemi města a lidé se před ním - a tedy i před Haffnerem - schovávají do domů. Tak si uvědomil, že každý, kdo v Hitlerově Německu žije, chtě...

Samara Hardy

Britská ilustrátorka a designérka.

Roy Haynes

Roy Haynes je kultovní americký jazzový bubeník a kapelník, jehož kariéra trvá již více než sedm desetiletí. Haynes se narodil 13. března 1925 v Bostonu ve státě Massachusetts, profesionální kariéru zahájil ve 40. letech 20. století a rychle se proslavil svým osobitým stylem hry na bicí. Hrál s opravdovými jazzovými legendami, jako jsou Lester Young, Charlie Parker, Thelonious Monk, John Coltrane a Sarah Vaughan. Haynes je oslavován pro svou všestrannost a podílel se na nejdůležitějších událostech v historii jazzu, včetně bebopu a post-bopu.

Robert Holman

Robert Holman je český ekonom-finančník a pedagog, bývalý vrchní ředitel České národní banky a od roku 2005 do roku 2011 člen její bankovní rady. Působil či působí jako poradce řady politiků a taktéž jako vysokoškolský pedagog. V roce 1997 byl jmenován profesorem ekonomické teorie. Od roku 1984 působí na katedře ekonomických teorií na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze, v současné době přednáší předmět Dějiny ekonomického myšlení. Je autorem učebnice Ekonomie a řady dalších vysokoškolských učebnic. Od prosince 2002 do listopadu 2004 byl ředitelem české pobočky poradenské společnosti Efficient Investments.

Renate Hudak

Německá autorka, dipl. ing. v oboru zahradnictví, specialistka na léčivé rostliny.

Petr Husar

Mgr. Petr Husar je středoškolský učitel matematiky a fyziky. Pochází z jihočeských Vodňan. Vystudoval MFF UK, učil na Gymnáziu Na Zatlance a na Soukromém gymnáziu Josefa Škvoreckého. Založil pedagogický projekt Zkoušky nanečisto, řídí přípravy k přijímacím zkouškám na gymnázia a VŠ. Vyučuje matematiku ke zkouškám na SŠ, maturitu i VŠ. Je autorem několika matematických sbírek pro základní i střední školy. Postupně otevřel další projekty - Jazykovou školu Březinka, internetové stránky www.e-matematika.cz, www.matematickapohotovost.cz, www.osp-testy.cz, www.e-fyzika.cz, www.maturujeme.cz.

Petr Hoffmann

MUDr. Petr Hoffmann pochází ze Šumavy. Vystudoval medicínu na lékařské fakultě UK a začal pracovat jako dětský lékař v Českých Budějovicích. Roku 1989 absolvoval kurz akupunktury na UKA v Praze a v letech 1990-1995 kurz čínské medicíny organizovaný Česko-slovenskou sinobiologickou společností. Roku 1996 odjel s kolegou do Číny na šestitýdenní studijní pobyt v Nanjingu zaměřený na bylinnou léčbu. Od té doby jezdí do Číny pravidelně každý rok na různé univerzity tradiční čínské medicíny, kde tráví zhruba měsíc dalším studiem. Pobýval na studijní stáži na Univerzitě tradiční čínské medicíny ve Vencouveru a na 1. TCM Klinice v Kötztingu. Od roku 1996 se jako jeden z prvních lékařů u nás plně ve své praxi věnuje tradiční čínské medicíně. Je ženatý, má tři děti, žije v Dobré Vodě u Českých Budějovic, kde také pracuje.

Peter Handke

Peter Handke je rakouský spisovatel, básník, dramatik a překladatel, který vytvořil rozsáhlé dílo. V roce 2009 byl oceněn literární Cenou Franze Kafky. Roku 2014 obdržel Mezinárodní Ibsenovou cenu a v roce 2019 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Narodil se 6. prosince 1942 v malé vesničce v rakouských Korutanech jako nemanželský syn. Matka byla Rakušanka slovinské národnosti. Biologický otec Handkeho byl voják, zaměstnanec banky Erik Schönemann. Předtím, než se Handke narodil, vzala si matka ještě jednoho vojáka, po kterém je Handke pojmenovaný, Adolfa Bruna Handkeho. Handke se pravdu o svém biologickém otci dozvěděl krátce před svojí maturitní zkouškou. Handkeho rodina žila v Berlíně, jeho otec však nemohl v sovětské okupační zóně najít práci, a proto se celá jeho rodina krátce před sovětskou blokádou západního Berlína vrátila do jeho rodné vesnice Griffen. Měl se stát knězem, ale odešel z katolického semináře. Studoval humanistické gymnázium v Klagenfurtu, posléze právnickou fakultu v Grazu. Studium však v roce 1965 ukončil. Ve svých 22 letech se začal zabývat literární tvorbou. Od roku 1966 žil v Düsseldorfu. Zde žil se svojí partnerkou Libgart Schwarz. Po dvou letech se pár odstěhoval do Berlína, kde se jim narodila dcera Amina. V Berlíně strávila rodina dva roky a poté se přestěhovala do Paříže. V tomto období zažíval pár manželskou krizi. Do roku 1978 žil Handke v Paříži, poté se odstěhoval do rakouského Salzburgu, který v roce 1987 na tři roky opustil, neboť hodně cestoval. Od roku 1990 žije v Chaville nedaleko Paříže. V roce 1990 se seznámil se svojí druhou manželkou, francouzskou herečkou Sophií Semin. Rok nato se narodila jejich dcera Leocardie. Manželství oficiálně uzavřeli v roce 1995. Zpočátku měl Handke kritický postoj k literární tvorbě, který byl podobný beatnickému hnutí. Jeho dílo bylo podobné novým formám mladé západní opozice 60. let 20. století. Byl kritický vůči skupině 47. ...

Pavla Horáková

Pavla Horáková vystudovala obory překladatelství a tlumočnictví a serbistika na FF UK v Praze. Od roku 1997 překládá beletrii z angličtiny a srbštiny . Autorsky debutovala v roce 2010 detektivním románem pro mladé čtenáře Tajemství Hrobaříků . V roce 2011 následovalo pokračování s názvem Hrobaříci v podzámčí a v roce 2012 trilogii uzavřel román Hrobaříci a Hrobaři. Editorsky se podílela na sbírce současného veršovaného folkloru Kecy v kleci . V současnosti mimo jiné připravuje pravidelné pořady pro Český rozhlas 3 – Vltava a anglické vysílání Českého rozhlasu 7, kde působila jako kmenová redaktorka v letech 2001–07. Překlady: * Andersonová, Catherine: Náruč bezpečí , Euromedia Group, 2001 * Ed. Arsenijević, Vladimir: Jugolaboratoř , Kniha Zlín, 2009 * ed. Mike Ashley: Mamutí kniha humorných fantasy povídek, překlad čtyř povídek, Praha, Aurora, 2002 * Atkinsonová, Diana: Mezi lokálem a silnicí , Volvox Globator, 1998 * Banks, Iain: Píseň kamene , Volvox Globator, 2002 * Bellow, Saul: Oběti zlomeného srdce , Volvox Globator, 2011 * Bartlettová, Sarah: Osudová přitažlivost , Rybka Publishers, 2001 * Bobić-Mojsilović, Mirjana: Jsem tvůj , Art-Libri, 2009 * Cervenka, Jarda: Dobrodružství lodi Missi 1 , Triton, 2005 * Eldridge, David: Fotograf , rozhlasová hra, premiéra 2010 * Gregory, Daryl: Damašek , in Trochu divné kusy 3, Laser – books s.r.o., Plzeň, 2007 * Chiang, Ted: Peklo je nepřítomnost Boha , in Locus – To nejlepší z fantasy a science fiction, Laser – books s.r.o., Plzeň, 2007 * Janowitzová, Tama: Otroci New Yorku , Volvox Globator, 2000 * Johnstonová, Jennifer: Jak daleko k Babylonu (How Many...

Pavel Hradečný

Pavel Hradečný byl český historik a balkanista. Oblastí jeho vědeckého zájmu byly nové a nejnovější dějiny jihovýchodní Evropy, zejména Albánie, Řecka a zemí bývalé Jugoslávie, vztahy mezi balkánskými státy a kontakty českých zemí s národy tohoto regionu. V letech 1956-1961 vystudoval historii a český jazyk na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V akademickém roce 1959 až 1960 absolvoval roční studijní pobyt na univerzitě v Tiraně. V roce 1963 nastoupil na brněnské filozofické fakultě jako asistent. Zde také začal publikovat první studie a články, které se zaměřovaly na problematiku politických a hospodářských kontaktů meziválečného Československa, Rumunska a Bulharska. V roce 1966 odešel do Prahy do Ústavu dějin evropských socialistických zemí Československé akademie věd, kde plánoval dokončit svou rigorózní práci. Znalosti srbochorvatského a albánského jazyka si prohloubil na stáži na univerzitách v Bělehradě a Prištině, kam ho ČSAV vyslala. Zde se také poprvé seznámil s kosovskou problematikou. Stal se jedním z mála českých albanistů a mezi historiky vůbec jediným znalcem Albánie a Kosova v tehdejším Československu, a později v České republice. Díky znalosti albánštiny a několika pobytům v Albánii shromáždil řadu pramenů přímo ze zdejších zdrojů i odkazů ze světové historické literatury. Svou rigorózní práci na téma Albánie mezi dvěma světovými válkami 1918-1939 obhájil v roce 1967 a získal tím titul PhDr. Do jeho dalšího profesního života ovšem výrazně zasáhla tzv. normalizační prověrky, kdy byl jako sympatizant myšlenek ,,pražského jara” vyloučen z komunistické strany a nebylo mu dovoleno obhájit v roce 1971 svou  připravenou kandidátskou práci, ani cestovat do zahraničí. V ČSAV mohl pokračovat pouze na pozici vědeckotechnického pracovníka. I přes nepřízeň tehdejšího režimu nepolevil ve svém úsilí vytvářet původní odborné práce. Publikoval řadu článků a studií ( např. ve S...

Pavel Hlásek

Cvičebnice z technologie.

Paula Harrison

Britská autorka knih pro děti.

Otakar Hönig

Narozen 10.4.1903 v Jihlavě, zemřel 7.9.1973 v Praze. PhDr., profesor průmyslové školy, autor středoškolských učebnic.

Otakar Hanuš

Narozen 31. 3. 1890 v Praze, zemřel 25. 2. 1940 tamtéž. Novinář, prozaik, dramatik, scenárista, kabaretní šansoniér, textař filmových písní, filmový publicista.

Ondřej Havelka

Ondřej Havelka je český režisér, herec, zpěvák, tanečník a scenárista. Je čestným občanem městské části Praha 5. Jako všestranný umělec je uměleckým ředitelem a zároveň frontmanem orchestru Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, zaměřeného na autentickou interpretaci historického jazzu a swingu meziválečného období 20. století. Při produkcích se svým orchestrem si pohrává s rolí klasického swingového entertainera se všemi typickými atributy této profese: zpěv, mluvené slovo, tanec, step. Je synem české herečky Libuše Havelkové a hudebního skladatele a profesora Akademie múzických umění Svatopluka Havelky. Po absolvování herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze v roce 1980 studoval operní režii na Janáčkově akademii múzických umění v Brně . Po studiích na DAMU působil šest let v pražském divadle Ypsilon. V letech 1976 až 1995 vystupoval jako frontman Originálního Pražského Synkopického Orchestru. Po odchodu z něho si založil vlastní jazz-band , se kterým působí dodnes. Po roce 1989 začal pracovat i jako scenárista a režisér v televizi. V roce 1999 režíroval celovečerní filmový portrét Zdravý nemocný Vlastimilený Brodský, pro který také napsal scénář a ve kterém si zahrál sám sebe. V roce 1990 napsal scénář a režíroval hudební dokument Originální pražský synkopický orchestr, který získal cenu "Stříbrná růže" na festivalu televizní zábavy v Montreux v roce 1991. V roce 1995 byl autorem scénáře a režie televizního dokumentu Mezzosoprano Magdalena Kožená a v roce 2008 režisérem dokumentárního filmu Magdalena, opět o Magdaleně Kožené. V roce 2012 natočil dokumentární film Perla baroka o zámeckém barokním divadle v Českém Krumlově. Od roku 1988 se věnuje také divadelní režii. V roce 2014 dosáhl mezinárodního uznání se svou režijní prací na zfilmování opery Orfeo ed Euridice od Christopha Willibalda Glucka v Zámeckém divadle v Českém Krumlov...

Miloslav Hýsek

český literární kritik a historik, vydavatel, profesor Univerzity Karlovy. Jeho literární historické práce vynikají spolehlivým a co nejúplnějším shromážděním biografických a bibliografických faktů .

Miloslav Homola

Narozen 1924 v Praze. PhDr., CSc., odborný asistent na katedře psychologie, práce z oboru.

Miloslav Havlíček

Prof. Ing. Miloslav Havlíček, DrSc., je český matematik, fyzik a pedagog. Po studiu studijního programu technická fyzika a oboru teoretická fyzika na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT v Praze , kde obdržel titul Ing., absolvoval postgraduální studium na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy , obor fyzika-matematika, za nějž získal titul CSc. O deset let později získal za výzkum v oboru fyzika a matematika v laboratoři teoretické fyziky SÚJV Dubna titul DrSc. V roce 1990 habilitoval a získal titul Doc. v oboru matematická fyzika, o tři roky později byl jmenován prezidentem ČR na profesora a obdržel titul Prof. .

Miloš Hájek

Narozen 12. 5. 1921 v Dětenicích, zemřel 25. 2. 2016 v Praze. Doc., PhDr. DrSc., historik, levicový intelektuál, příslušník československého odboje za druhé světové války a mluvčí Charty 77.

Milena Honzíková

Milena Honzíková, rodným jménem Milena Bláhová byla česká partyzánka, spisovatelka, literární historička, kulturní publicistka, dramaturgyně, překladatelka, scenáristka a vysokoškolská pedagožka. Byla také manželkou překladatele a literárního historika Jiřího Honzíka. Studovala na jihlavském gymnáziu, její středoškolské studium přerušila druhá světová válka, během níž byla v letech 1941 až 1942 nacisty vězněna. Po propuštění působila až do konce války v partyzánské skupině. Střední školu dokončila maturitou v roce 1945. Poté následovala studia na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 1949 obhájila doktorát filosofie. Profesně působila na akademické půdě a dramaturgicky se podílela na divadelní a filmové tvorbě. Mezi roky 1948 a 1970 byla členkou KSČ, do 60. let působila v nižších stranických funkcích a pracovala v podpůrném aparátu státní moci. Později byla ze strany vyškrtnuta, došlo k zamítnutí její habilitace a nucenému odchodu z Filozofické fakulty UK. Dětství prožila v Jihlavě. Její otec byl lékař, přední činovník Československé obce sokolské a pozdější politik Československé sociální demokracie František Bláha . Matka Františka Bláhová, rozená Chmelová byla absolventkou obchodní školy, cvičitelka Sokola v Jihlavě a později rozhodčí a zapisovatelka v oddílech sportovní gymnastiky. Milena Honzíková v letech 1931-1936 navštěvovala obecnou školu v Jihlavě, po které tamtéž studovala reformní reálné gymnázium. Po uzavření gymnázia v roce 1941 odešla do Prahy k rodině sestřenice svého otce. Studovala tu francouzštinu, angličtinu a němčinu. V té době byl její otec za svoji činnost vězněn v koncentračním táboře Dachau. Na jaře 1942 byla v Praze po udání zatčena gestapem i ona. Byla propuštěna, ale při heydrichiádě ji opět zatkli a do konce roku 1942 věznili v Táboře. Po zotavení byla Milena Honzíková nasazena do jihlavské výtopny, kde prostřednictvím dvou železničářů získala k...

Michal Huvar

Michal Huvar je český spisovatel, publicista, nakladatel, cestovatel, filmař. V roce 1997 založil nakladatelství Carpe diem, později i vydavatelství a filmovou společnost . Nejpopulárnější část jeho literárního díla představují knihy o českých písničkářích: Pavlu Žalmanovi Lohonkovi a Karlu Krylovi. Filmové záznamy koncertních vystoupení zahraničních i tuzemských umělců promítají kina a vysílají televize. Ve sféře cestovatelství fotografuje a natáčí na místech ve stopách Hanzelky a Zikmunda a cestopisů Karla Čapka . Po absolvování ZŠ v Brumovicích a v Kobylí na Moravě vystudoval Střední průmyslovou školu železniční v Břeclavi . Dále byl krátce na Stavební fakultě Českého vysokého učení technického v Brně , poté pomocný dělník . V letech 1980–1985 vystudoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů, 5.–12. ročník ; titul Mgr. V září 1985 učil na ZŠ ve Velkých Pavlovicích, pak rok v rámci vojenské služby ve Valašském Meziříčí na středním vojenském učilišti. Po návratu z vojny působil 1986–87 na ZŠ v Kloboukách u Brna, v letech 1987–1993 byl středoškolským učitelem na Gymnáziu v Břeclavi a od 17. 4. do 24. 6. 2002, následně od 3. 3. 2008 do 30. 6. 2009 na Gymnáziu ve Velkých Pavlovicích. Od roku 1993 je ve svobodném povolání, nejprve jako žurnalista a fotograf , později jako nakladatel, vydavatel a filmový dokumentarista a producent . Dokumentární filmy odvysílala TV Noe, STV2, koncerty ČT Art. Sám je autorem 6 knih a editorem více než 390 knižních titulů. K filmu, scénářům, kameře a režii...

Max Hilzheimer

Německý zoolog, publikace z oboru.

Mary Hoffman

Britská literární kritička a teoretička dětské literatury a autorka úspěšných knížek pro děti. Je také editorkou Armadilla, časopisu o dětské literatuře. Užívá několik pseudonymů.

Martina Honzů

Martin Harák

Autor prací z historie a současnosti veřejné dopravy.