143821–143880 z 153105 Autoři
Cesare Gnudi (1)
Italský historik umění, ředitel galerie, kurátor sbírek. Publikoval též francouzsky.
Více od autora
César Vallejo (1)
César Vallejo, který měl v Latinské Americe vliv na několik básnických generací a podle jehož sbírky Trilce byl pojmenován časopis, patří k několika málo vrcholným hispanoamerickým básníkům a v širší dimenzi k největším novátorům poezie v západní kultuře dvacátého století vůbec. „Tato poezie má stejný význam – nebo ještě větší – jako poezie Mallarmého,“ napsala autorka vallejovské monografie Jean Francová. Je to poezie, jež neztrácí intenzitu. Čeští čtenáři, pro něž výbor z Vallejovy poezie přeložil Vladimír Mikeš , v ní mohou zahlédnout určitou blízkost k Jiřímu Ortenovi. Pozoruhodný je případ Vladimíra Nárožníka, který se ztotožnil s Vallejovou poezií natolik, že v souboru dvaceti básní, v pozůstalosti nerozlišeně včleněných do vlastní básnické tvorby, je devatenáct Vallejových básní v mírně upraveném Mikešově překladu; jediná Nárožníkova původní báseň naznačuje klíč ke „skrytým zdrojům“. Prvotina míšeneckého básníka ze zapadlého městečka v Andách Černí poslové a zejména experimentální sbírka Trilce byly počátkem dvacátých let v Peru básnickým zjevením. Za svého života Vallejo více knižně nepublikoval, ale jako všichni praví spisovatelé psal neustále. Zůstal především básníkem, jeho prózy a dramata mají menší význam. Za opravdovost poezie Vallejo ručí svým životem, intenzita veršů je spjatá s intenzitou zkušenosti. Ostré vnímání světa vyjadřuje jeho poezie od prvního verše: „Jsou v životě rány tak tvrdé… Já to nechápu!“ Jedním otřesem byl pro Valleja odchod z domova na studia, kde se pro chudobu držel těžce a přerušovaně. Další určující zásah, několikaměsíční uvěznění, umocnil jeho smysl pro sociální nespravedlnost, který ho později dovedl ke komunismu. Od roku 1923 žil Vallejo v Paříži, v nouzi a extrémní askezi. Počátkem třicátých let vstoupil do komunistické strany Španělska; cestoval do Sovětského svazu, zastavil se i v Praze. Španělskou občanskou válku zažil jako otřes pozitivní, náhlou sounáležitost. Ve Vallejově poezii ...
Více od autora
César Calvo (1)
Peruánský básník, spisovatel, autor písňových textů a scenárista. Ředitel kulturního institutu a ekologické nadace.
Více od autora
César A Hidalgo (1)
Chilský fyzik, v postgraduálním studiu se zaměřil na studium ekonomického rozvoje a vytváří nástroje pro vizualizaci shromážděných dat. Působí v USA.
Více od autora
Černý (1)
Více od autora
Černá (1)
Více od autora
Cermaque (1)
Narozen 6. 6. 1986 v Teplicích. Básník a autor krátkých próz, též hudebník, písničkář.
Více od autora
Cerebus (1)
americká heavy metalová skupina z Greensboro v Severní Karolíně, založená v roce 1984, znovuobnovená v roce 2017.
Více od autora
Ceps (1)
Více od autora
Čeněk Zeman (1)
Narozen 22. 1. 1873 v Býchorech, zemřel 15. 12. 1935 v Lounech. Dělnický básník.
Více od autora
Čeněk Václav Hrdina (1)
Narozen v Trhové Kamenici. Katolický kněz, práce z oboru včelařství.
Více od autora
Čeněk Tonder (1)
Narozen 23.7.1859 v Kouřimi, zemřel 13.4.1934 ve Škvorci u Úval. Učitel, literatura z oboru pedagogiky, próza, dramata.
Více od autora
Čeněk Tim Šlapák (1)
Ing. Britský marketingový odborník českého původu. Je majitelem a generálním ředitelem anglické a české divize firmy. Jako konzultant a lektor se specializuje se na problematiku obchodu, marketingu, managementu, personalistiky, komunikace, prezentace.
Více od autora
Čeněk Suchánek (1)
Narozen 22.10.1865 v Dřenicích, zemřel 16.8.1947 v Praze. Pedagog, psycholog, práce z oboru, beletrie.
Více od autora
Čeněk Strouhal (1)
Vincenc Strouhal, psán také Čeněk Strouhal, – 23. ledna 1922 Praha) byl český experimentální fyzik, profesor a v roce 1903–1904 rektor Univerzity Karlovy. Nazývá se po něm bezrozměrné Strouhalovo číslo, jež určuje frekvenci oscilací vznikajících při obtékání tělesa tekutinou . Narodil se jako třetí syn chalupníkovi Jakubu Strouhalovi a jeho manželce Františce. Nejprve tři roky navštěvoval obecnou školu v Seči, od svých devíti let hlavní školu v Chrudimi. Ve svých 11 let začal navštěvovat gymnázium v Hradci Králové a po maturitě v 1869 vystudoval filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Mezi jeho učitele matematiky a fyziky patřili Heinrich Durège, Wilhelm Matzka, Ernst Mach i František Josef Studnička. Během studií se stal členem Jednoty českých matematiků a fyziků a jako student prvního ročníku přednesl 23. ledna 1870 svou první přednášku „O vzájemném vztahu stran a úhlopříček pravoúhelníka s provedením analytickým“ na pravidelné týdenní schůzce Jednoty. Mezi lety 1871–1875 zastával ve výboru Jednoty funkci účetního. Od roku 1872 dělal tři roky asistenta prof. Karlu Hornsteinovi na pražské hvězdárně v Klementinu, na které se spřátelil s adjunktem hvězdárny Augustem Seydlerem. Dne 10. srpna 1886 se v kostele svatého Jiljí na Starém Městě pražském oženil s Eugenií Ratzenbeck, se kterou měl 4 děti. Mezi jeho blízké přátele patřil i Tomáš Garrigue Masaryk, se kterým se seznámil během studií v Praze, a později vedli mezi sebou korespondenci. Vychoval velkou řadu českých fyziků například Otakara Šulce, Štěpána Doubravu, Františka Fabingra, Bohumila Kučeru, Františka Závišku. Někteří z nich se později stali jeho asistenty. Urna s jeho popelem byla převezena do rodné Seče. Od konce října roku 1875 se stal asistentem na univerzitě ve Würzburgu u prof. Friedricha Kohlrauscha. O rok později úspěšně obhájil svoji disertační práci a získal titul d...
Více od autora
Čeněk Sameš (1)
Narozen 30.10.1902 ve Vídni , zemřel 27.10.1981 v Brně. PhDr., středoškolský profesor, archivář a kronikář, historické spisy o Třebíči.
Více od autora
Čeněk Podlipský (1)
Ředitel Národohospodářské propagace Československa, spoluautor vlastivědných publikací.
Více od autora
Čeněk Novotný (1)
Narozen 24.3.1903 v Kokoříně, zemřel 4.9.1972 v Mladé Boleslavi. PaedDr., odborný učitel, vlastivědný pracovník, stati z oboru botaniky.
Více od autora
Čeněk Mikeš (1)
Autor učebnice technologických výpočtů pro sklářské průmyslové školy.
Více od autora
Čeněk Klos (2)
Čeněk Klos byl ruský legionář, příslušník prvního československého pluku Jana Husa. Na ruské frontě se jako voják rakousko-uherské armády dostal 17. 2. 1915 do zajetí a 2. 5. 1916 byl vřazen do nově vznikajícího československého vojska. Byl evakuován do vlasti italskou lodí Roma a zemřel v Praze - Karlíně, v záložní nemocnici Červeného kříže ve věku 26 let.
Více od autora