6661–6720 z 155220 Autoři
Zdeňka Dvořáková (11)
Zdenka Dvořáková vystudovala střední a následně vyšší odbornou školu grafickou se zaměřením na polygrafii a zpracování tiskovin. V současnosti pracuje jako DTP operátorka v programech sady Adobe Creative Suite, QuarkXPress a Adobe FrameMaker. Tuto knihu podle vlastních slov napsala proto, že postrádala příručku, která by obsahovala všechny podstatné, a přitom často obtížně dostupné informace z oboru.
Více od autora
Zdeněk Smetánka (7)
Doc. PhDr. Zdeněk Smetánka, CSc. byl jednou z předních osobností české středověké archeologie. Podílel se společně s Milanem Richterem na vytváření obecných východisek a metodologických přístupů vědecké specializace archeologie mladšího středověku spojeným s proměnou vnímání archeologických pramenů coby plnohodnotných historických pramenů. Rovněž posouval oborový výzkum v souladu s evropskými tendencemi k zájmu o středověkou každodennost. Působil nejen jako vědec - specialista a pedagog, ale především jako popularizátor “svého” oboru, který se tak dostal do širokého povědomí a ovlivnil mnoho následovníků v jejich odborném zaměření na středověkou historii či archeologii. Již svým studiem historie a dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy položil Zdeněk Smetánka pevné základy své odborné dráze rozkročením mezioborovým i historickým. Tématem jeho diplomové práce byla Architektura prvních železničních staveb v Praze, kterou obhájil v roce 1955. Soustavně působil v Archeologickém ústavu ČSAV a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Široké zaměření se projevilo i v odborných tématech, mezi ta zásadní teoretická patřilo ustavení nového oboru v českém prostředí, prakticky se zabýval nejen velmi specializované reliéfní výzdobě středověkých kachlů, ale také výzkumu zaniklých středověkých vesnic a životu ve středověku. České veřejnosti přiblížil život obyčejného českého středověkého člověka v Legendě o Ostojovi. Rozhlasově zpracovány byly i jeho další knihy věnované každodennímu - "běžnému" středověku oproti dříve běžnému zprostředkovávání chápání dějin skrze významné historické události a osobnosti. Od roku 1995 byl členem Učené společnosti ČR.
Více od autora
Zdeněk Mikulášek (7)
Zdeněk Mikulášek je český astronom, který se zabývá především fotometrií a interpretací spekter proměnných hvězd. Vyučuje také na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a věnuje se i popularizaci astronomie. Zdeněk Mikulášek vystudoval fyziku v roce 1972 Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Zpočátku vyučoval fyziku na Vysokém učení technickém. Od roku 1972 pracoval na Hvězdárně a planetáriu Brno, kde se v roce 1977 stal nakrátko ředitelem. Brněnskou hvězdárnu poté vedl i po sametové revoluci. Pod svým řízení vytvořil v letech 1990–2002 z této instituce významné osvětové, ale i odborné astronomické zařízení. Souběžně pak od roku 1995 však začal přednášet astronomii a astrofyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, V roce 2001 zde byl jmenován docentem a v roce 2012 profesorem.. Ve své vědecké práci se věnuje zejména výzkumu chemicky pekuliárních hvězd, zákrytovým proměnným hvězdám a studiu změn astroklimatu. Do roku 2016 publikoval 155 vědeckých prací, které až získaly 595 citací, tj. 3,8 citace na práci. Jeho Hirschův index h = 14. Zasloužil se však také významně o popularizaci astronomie: např. kniha Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru, kterou v roce 1988 napsal spolu se Zdeňkem Horským a Zdeňkem Pokorným, se dočkala 135 tisíc výtisků.
Více od autora
Zdeněk Michalec (6)
Narozen: 1929, zemřel: 23.9.1984. Ing. žurnalista působící v Čs.televizi od jejích počátků - zakládal 2.program; /Za televizní obrazovkou - s M.Baumanem a L.Kejhou; předseda red.rady čas.Televizní tvorba; články v čas. mj. Televizní tvorba./ Nekrolog: Televizní tvorba, 1984,č.4,s.107.
Více od autora
Zdeněk Jelínek (6)
PhDr. Zdeněk Jelínek, CSc , vojenský historik, práce o partyzánském odboji na Kolínsku.
Více od autora
Zdeněk Hrabica (12)
Narozen 25. 10. 1936 v Jihlavě, zemřel 28. 11. 2022 v Praze. Spisovatel literatury faktu, publicista, novinář, politický pracovník a šéfredaktor.
Více od autora
Zdeněk Horák (10)
Narozen 6. 10. 1898 v Praze, zemřel 19. 2. 1987 tamtéž. Prof., RNDr., DrSc., fyzik a vysokoškolský pedagog.
Více od autora
Zdeněk Gazur (10)
Narozen 30. 7. 1984. Novinář, redaktor a reportér. Překladatel z angličtiny.
Více od autora
Zdeněk Bár (12)
Zdeněk Bár byl český spisovatel a regionální kulturní pracovník. Narodil se v rodině řídícího učitele Josefa Bára a jeho manželky Karly . Byl mladší ze dvou synů. Po maturitě na reálném gymnáziu v Příboře studoval na Univerzitě Karlově v Praze. Začal studovat práva, ale pokračoval na filozofické fakultě, kde studoval němčinu, francouzštinu a češtinu. Na studium, které ukončil úspěšně roku 1927, navázal zkouškami učitelské způsobilosti v roce 1929. V roce 1926 získal z Fondu Julia Zeyera ČAVU stipendium 400 Kč, což mu umožnilo vycestovat do Francie. V průběhu studií začal vyučovat na reformním reálném gymnáziu v Praze. V letech 1927–1936 byl pedagogem na reálném gymnáziu v Hlučíně, v letech 1936–1946 na stejném typu školy v Ostravě. V období 1946–1949 byl lektorem češtiny na univerzitě v Grenoblu. V roce 1948 se Zdeněk Bár vrátil na prázdniny z Grenoblu do vlasti, ale již nebyl znovu ministerstvem nově jmenován lektorem. V říjnu 1949 byl zatčen a odsouzen na patnáct let vězení. Podmínečně byl propuštěn v prosinci 1957. Po propuštění z vězení pracoval jako úředník, rehabilitován byl v roce 1967. V letech 1967–1974 byl ředitelem hlučínského kulturního domu. Zdeněk Bár byl ženat, jeho žena Blanka byla středoškolská profesorka a redaktorka Moravsko-slezského deníku. Manželé Bárovi měli dceru Blanku . Zdeněk Bár je pohřben na hřbitově ve Štramberku, spolu s dcerou a rodiči. Zdeněk Bár byl členem Moravského kola spisovatelů. Psal lyriku, od poloviny 30. let 20. století se věnoval i románům, zejména ze slezského prostředí. Vydával periodické přehledy literatury Ostravska, v monografiích se věnoval Petru Bezručovi a Vojtěchu Martínkovi. Psal divadelní kritiky, přispíval do řady deníků a časopisů....
Více od autora
William Golding (13)
William Gerald Golding byl anglický spisovatel, básník, esejista a dramatik, oceněný Nobelovou cenou . Golding se narodil v St. Columb Minor, vesnici poblíž Newquay v Cornwallu. Začal psát již ve svých sedmi letech. O jeho cornwallském původu se zřídkakdy mluví, nicméně jako mladík se učil kornsky. Jeho otec byl místním učitelem a intelektuálem s radikálním politickým přesvědčením a silnou vírou ve vědu. S rodinou se přestěhovali do Marlborough, kde navštěvoval gymnázium. Později na Oxfordské univerzitě studoval přírodní vědy a angličtinu. Jeho první kniha, sbírka básní, spatřila světlo světa rok předtím, než získal bakalářský titul za umění. V roce 1939 se oženil s Ann Brookfieldovou, analytickou chemičkou. V Salisbury se stal učitelem angličtiny a filosofie na Bishop Wordsworth's School. Během druhé světové války sloužil u královského loďstva, a pomohl tak k potopení německé nejmocnější bitevní lodě Bismarck. Účastnil se vylodění v Normandii a na konci války se mohl vrátit k psaní a vyučování. V roce 1961 mu jeho úspěšné knihy dovolily opustit učitelský post a strávit rok psaním na Hollins College ve Virginii. Později se stal spisovatelem z povolání. Stejně jako James Lovelock žil ve Wiltshiru a když Lovelock vysvětloval svoji teorii, Golding navrhl nazývat ji Gaia podle řecké bohyně země. Goldingova alegorická beletrie často používá narážek na klasickou literaturu, mytologii a křesťanskou symboliku. Ačkoli žádné konkrétní vlákno nespojuje jeho romány a jeho technika se mění, Golding se principiálně vypořádává se zlem, čímž vzniká druh temného optimismu. Goldingův první román Pán much představuje jedno z opakujících se témat v jeho románech – konflikt mezi lidským přirozeným barbarstvím a civilizujícím vlivem rozumu. Dědicové zasahuje do prehistorického období a rozvíjí tezi o evolučních předcích lidstva, vítězících nad jemnější rasou jak n...
Více od autora
Wilhelm Mühs (11)
Narozen v Německu, žil v Římě, německy píšící katolický kněz a myslitel, profesor na univerzitě v Lateránu, spolupracovník rádia Vatikán, též sestavovatel a editor knih citátů.
Více od autora
Wilhelm Bölsche (11)
Bölsche se narodil v Kolíně nad Rýnem . Studoval 1883-1885 filozofie, historie umění a archeologie v Bonnu a přestěhoval 1885 do Berlína . V Berlíně-Friedrichshagen se stal ústřední postavou v " Friedrichshagener Dichterkreis ", což je básníků společnosti. Přestože většina z jeho práce na fyzické historických tématech, Boelsche nebyl přírodovědec, ale člověk, který popularizoval přírodní záležitost
Více od autora
Whitesnake (15)
Whitesnake je britská rocková skupina, kterou v roce 1978 založil zpěvák David
Více od autora
Wacław Sieroszewski (14)
Wacław Kajetan Sieroszewski byl polský spisovatel z okruhu Mladé Polsko . Vyrůstal v péči širšího příbuzenstva, protože jeho otec byl uvězněn za podíl na Lednovém povstání v roce 1863 a jeho matka zemřela. Za účast v tajných studentských spolcích byl ruskou správou vyloučen z gymnázia. Učil se zámečníkem a studoval na železniční technické škole. Aktivně se zapojuje do sociálně demokratického hnutí v dělnickém prostředí. V roce 1878 byl uvězněn a příštího roku byl poslán do vyhnanství na Sibiř. Od roku 1880 pobýval ve Verchojansku, od roku 1882 v Irkutsku. Za své etnografické práce o Jakutsku získal ocenění ruské Zeměpisné společnosti a v roce 1898 mu bylo povoleno vrátit se na území Polského království . V roce 1900 byl opět uvězněn za účast na manifestaci při příležitosti druhého výročí odhalení pomníku Adama Mickiewicze ve Varšavě. Vyhnán z Polského království odjíždí na vědeckou expedici do Japonska. Na ostrově Hokkaidó studuje život menšiny Ainu. V roce 1904 se přes Koreu, Čínu, Cejlon a Egypt vrátil do Varšavy. V období revoluce v roce 1905 byl opět vězněn. Přesídlil do Haliče a žil v Krakově a v Zakopaném. V letech 1910–1914 žil v Paříži. V době 1. světové války vstoupil do polských legií. V roce 1918 působil jako ministr informací a propagandy v Prozatímní lidové radě polské republiky v Lublinu. V období druhé polské republiky byl senátorem, v letech 1927–1930 byl prezidentem Svazu polských spisovatelů a v letech 1933–1939 prezidentem Polské akademie literatury . Je pochován na hřbitově „Cmentarz Powązkowski” ve Varšavě. Je znám jako autor románů a především povídek, ve kterých popisuje život na Sibiři a Dálném východě. Mimo to psal i práce etnografické. V tomto článku ...
Více od autora
Vox (4)
Vox je termín, který může označovat různé umělce nebo kapely napříč žánry a obdobími, protože je to slovo s běžným latinským kořenem, které znamená "hlas". Pokud však máte na mysli klasického skladatele Vox , neexistuje žádný známý skladatel s tímto přesným jménem. Je možné, že " Vox " může být součástí širšího názvu nebo nahrávací společnosti . Pokud máte více podrobností nebo souvislostí o daném umělci, skladateli nebo skupině, mohl bych poskytnout přesnější informace.
Více od autora
Vojtěch Sedláček (12)
Vojtěch Sedláček byl český ilustrátor, grafik a malíř zejména krajiny východních Čech. Vojtěch Sedláček se narodil v budově dnešního obecního úřadu v Libčanech, která byla postavena v roce 1877 jako škola. Školní kronika jmenuje na svých stránkách několik významných učitelů i žáků. Ve škole působil od roku 1904 ve funkci řídícího učitele Antonín Sedláček otec národního umělce, malíře Vojtěcha Sedláčka, který se zde narodil 9. září 1892 jako nejmladší ze sedmi dětí. Vojtěch Sedláček studoval na reálném gymnáziu v Hradci Králové. Jeho výtvarné nadání zaujalo profesora kreslení Antonína Hudce, který ho doporučil ke studiu na Akademii výtvarných umění v Praze. Zde studoval do roku 1919 na všeobecné škole vedené Janem Preislerem a od roku 1916 v grafické speciálce Maxe Švabinského. V roce 1918 složil zkoušky na středoškolskou profesoru kreslení a působil pak na gymnáziích jako profesor kreslení. V roce 1916 začíná vystavovat s Uměleckou besedou a v roce 1919 se stává členem Hollara. V roce 1925 se oženil s Marií Serbouskovou, textilní výtvarnicí v oboru paličkované krajky. O rok později odešel na zdravotní dovolenou. Začal pracovat jako samostatný umělec. V Javornici v Orlických horách si se ženou zřídili ve stavení jejích rodičů letní byt, v němž pak každým rokem trávili většinu času od jara do zimy. V roce 1930 odešel Sedláček z vážných zdravotních důvodů na trvalý odpočinek, ale nepřestal malovat. Účastnil se mnoha výstav v Československu i v cizině. V roce 1933 si koupil prvního koně a vozík, jenž mu sloužil k vyjížďkám do okolí Javornice za malířskými motivy. V zimě pobýval v Praze ve svém bytě s ateliérem v Domě umělecké besedy. Stálou expozici má ve svém ateliéru v Javornici, kde se nachází Památník Marie a Vojtěcha Sedláčkových. Vojtěch Sedláček zaujímá mezi řadou malířů, kteří ztvárňovali krajinu východních Čech, výjimečné místo. Znal dobře lopotný život na venkově, zvyky, životní radosti a starost...
Více od autora
Vodňanský & Skoumal (9)
Vodňanský & Skoumal byla česká hudební dvojice, kterou tvořili skladatel a klavírista Petr Skoumal a textař a zpěvák Jan Vodňanský. Byli známí svými satirickými a humornými písněmi, které často obsahovaly společenské a politické komentáře, což bylo zvláště palčivé v době komunistického Československa. Významnou osobností české hudby byl Petr Skoumal , který se podílel nejen na tvorbě dua, ale také na filmové hudbě a hudbě pro děti. Jan Vodňanský je také spisovatelem a básníkem, což vnáší do jejich textů literární kvalitu. Výsledkem spolupráce obou umělců bylo několik alb, která byla pro svůj vtip a muzikálnost dobře přijata posluchači. Jejich společná tvorba odráží jedinečné spojení Skoumalova hudebního talentu a Vodňanského břitkého textařského umu.
Více od autora
Vlastimil Marek (9)
Vlastimil Marek byl český alternativní hudebník, zenový buddhista, publicista, lektor, spisovatel a duchovní učitel. Jako hudebník působil ve skupinách Extempore, Elektrobus, Amalgam a MCH Band. Vystupoval však také s Jakubem Nohou a Emilem Pospíšilem. Byl aktivním členem Jazzové sekce a za svou činnost byl komunistickým režimem pronásledován. V srpnu 1986 ho komunistická tajná policie StB zavřela do vazební věznice za organizování mírového gongového koncertu. Později byl odsouzen za údajné „poškozování zájmů republiky v cizině“, ale v roce 1990 byl plně rehabilitován. Systematicky propagoval hudbu New Age, a to i v rozhlasovém vysílání na Radiu Golem, Radiu Kobra či Radiu Echo. Pro Český rozhlas Ostrava zásadní měrou spolupracoval s autory Zlatou Holušovou a Zdeňkem Figurou na cyklech pořadů Hudba k tichu a Dobromysl, pro Český rozhlas 3 – Vltava seriál Zvuky. V letech 1996 až 2011 připravoval pro Český rozhlas 3 Vltava jednou za 14 dnů předpůlnoční pořad new age, etnické a ambientní hudby pod názvem Oaza, hudba pro povzbuzení i uklidnění. Dovezl do České republiky world music , alikvotní zpěv , článkem v časopise Regena a praktickými ukázkami prezentoval dávnou védskou ekologickou metodu spalování sušeného kravského trusu s přepuštěným máslem ghí a několika zrnky rýže za zpěvu mantry při východu a západu Slunce tzv.. agnihotru, a v nultém čísle čtvrtletníku Baraka představil jako znovuobjevenou dávnou terapeutickou možnost i labyrint , zorganizoval první kurz hry na primitivní, ale o to terapeutičtějš...
Více od autora
Vladimír Teplan (11)
Prof. MUDr. Vladimír Teplan, DrSc. absolvoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Atestoval z vnitřního lékařství a z nefrologie. CSc. obhájil v roce 1980, DrSc v roce 2001 a v roce 2002 byl jmenován profesorem UK v Praze. Publikoval více než 350 prací, je autorem či významným spoluautorem 14 monografií a 70 kapitol v monografiích. Je hlavním řešitelem grantových studií IGA a GAČR a je členem vědecké rady IKEM, IPVZ a 2. LF UK. Je členem redakčních rad časopisů Nieren u. Hochdruckkrankheiten, Nephrology Dialysis Transplantation, Kidney and Blood Pressure Research. Vede postgraduální výuku v nefrologii, v letech 1997-2007 byl přednostou nefrologie IKEM, nyní je zástupcem přednosty. Je členem výboru ČNS a výboru SKVIMP, čestným členem maďarské a slovenské nefrologické společnosti. Je ženatý, má dceru Veroniku a syna Vladimíra . Má rád historii, sport a společenský tanec.
Více od autora
Vladimír Smekal (11)
Vladimír Smékal je český psycholog, který působí jako emeritní profesor Masarykovy univerzity. Vystudoval psychologii a filozofii na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně a během své kariéry vystřídal řadu pozic a zaměstnání. Zabýval se zejména psychologií osobnosti, metodologií psychologie, psychologií náboženství a psychodiagnostikou. Kromě výzkumné činnosti a pedagogického působení na vysokých školách vede přednášky pro manažery a pracovníky pomáhajících profesí a v současné době se zaměřuje zejména na aspekty občanské zralosti a výchovy k ní. Ještě před ukončením dvouoborového studia psychologie a filozofie nastoupil Vladimír Smékal jako psycholog do Záchytného dětského domova v Pardubicích, kde působil jeden rok. Po získání diplomu v roce 1958 začal učit na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde jako pedagog působí dodnes. V letech 1966–1968 byl vedoucím Střediska pro psychodiagnostické pomôcky při VÚDPaP v Bratislavě a v letech 1968–1970 vedoucím vědeckovýzkumného oddělení n.p. Psychodiagnostica. Mezi roky 1990–1997 byl vedoucím Psychologického ústavu Filosofické fakulty Masarykovy university v Brně. Po roce 1997 přešel na nově vznikající Fakultu sociálních studií, kde několik let působil jako proděkan pro vědu a převzal také vedení Laboratoře pro výzkum dětí a mládeže při Fakultě sociálních studií, ve kterém setrval do roku 2000, kdy založil Výzkumné centrum vývoje osobnosti a etnicity a stal se jeho ředitelem. V současnosti je zaměstnancem Centra občanského vzdělávání v Brně. V roce 2010 se stal emeritním profesorem na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, externě vyučuje také na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze a na Teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Kromě pedagogické dráhy se dříve přímo zabýval výchovou dětí a mládeže a úzce spolupracoval například s Prázdninovou školou Lipnice. Zapojen je rovněž d...
Více od autora
Vladimír Nezkusil (14)
Teoretik literatury pro děti a mládež, didaktik, autor učebnic literatury Otec byl úředníkem finanční správy. Gymnázium Nezkusil navštěvoval v Brně a Praze-Libni . Po studiu češtiny a ruštiny na FF UK se stal pedagogem. V Praze učil nejprve krátce na ZŠ, v letech 1959–1962 na školách středních, od roku 1962 byl zástupcem vedoucího a později vedoucím odborného učiliště ČSA v Praze-Ruzyni. Titul PhDr. získal 1967, titul CSc. 1969 prací Spor o specifičnost dětské literatury . Od roku 1968 působil na pražském Gymnáziu Arabská, v letech 1991–2000 jako zástupce ředitele. V roce 2000 odešel do důchodu, nadále však učil na Gymnáziu Arabská a na Gymnáziu v Truhlářské ulici . V první polovině 90. let vedl externě seminář na FF UK, později na PedF UK. Spolupracoval s nakladatelstvím Albatros, po roce 1989 s nakladatelstvím Fortuna. Připíval do periodik Zlatý máj , Český jazyk a literatura, Impuls, Česká literatura, Literární měsíčník, Učitelské noviny, Rodina a škola, Mladá fronta, Svobodné slovo aj. – Užíval šifry: -nk-, V. N. Nezkusilovo teoretické zaměření se projevovalo nejen v jeho studiích o literatuře pro děti a mládež, ale také v kritikách polemizujících s utilitárním chápáním této literatury i s podbízením se mladému čtenáři. Ve své prvotině Spor o specifičnost dětské literatury se pokusil – inspirován prací Jana Mukařovského – vypořádat s otázkami funkce a estetické hodnoty dětské literatury, později věnoval pozornost zejména problematice jednotlivých druhů a žánrů. V metodologicky zaměřených Studiích z poetiky pro děti a mládež se zabývá především problematikou literatury pro nejmenší, střídá ryze teoretické úvahy s konkrétními rozbory, stále však obecně zaměřenými. Přínos Nezkusilovy snahy o postižení specifičnosti literatury pro děti spočívá v jeho schopnosti vztahovat ji k problematice literatury jako takové a zároveň překračovat...
Více od autora
Vladimír Michal (12)
Vladimír Michal je bývalý český fotbalový obránce a později funkcionář. V československé a české lize hrál za FC Boby Brno a Slováckou Slavii Uherské Hradiště. Nastoupil v 87 utkáních a dal 4 góly.
Více od autora
Vladimír Burjánek (5)
Regionální publicista východních Čech a Podkrkonoší, autor Sbírky lidových vyprávění z Podkrkonoší. Absolvent Institutu osvěty a novinářství UK Praha .
Více od autora
Vladimír Barták (12)
Narozen 25. 7. 1921 v Praze, zemřel 1990. MUDr., CSc., sexuolog.
Více od autora
Virginia Henley (11)
Virginia Henley je autorkou osmnácti historických románů. Řada z nich figurovala na žebříčku bestsellerů. Píše také kratší žánry, například novely. Její literární práce byly přeloženy do čtrnácti jazyků a získala za ně víc než dvanáct různých, často prestižních ocenění. Poroty i čtenáři společně obdivují její smysl pro zachycení atmosféry doby, zanlost reálií, přitažlivé náměty a zápletky, humor a čtivý, nekomplikovaný styl, stejně jako smysl pro gradaci děje. Je vdaná a žije s manželem v St. Petersburgu na Floridě.
Více od autora
Viliam Dobiáš (13)
doc. MUDr. Viliam Dobiáš, PhD. je slovenský lékař a vysokoškolský pedagog, původně anesteziolog, později specialista v oblasti urgentní medicíny. Od roku 1980 působí ve funkci vedoucího Katedry urgentní medicíny při lékařské fakultě Slovenské zdravotnické univerzity v Bratislavě. Vedoucím je také v Centru pro výuku urgentní medicíny lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2005 je zaměstnán u soukromého provozovatele zdravotnické záchranné služby Life Star Emergency na Slovensku a působí zde ve funkci hlavního lékaře. Kromě toho působí jako konzultant Úřadu pro dohled nad zdravotní péčí a také jako soudní znalec pro Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky. Několik let je také hlavním rozhodčím mezinárodních soutěží odborné metodické soutěže posádek zdravotnických záchranných služeb Rallye Rejvíz. Je také prezidentem Slovenské společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof. V roce 2013 byl zvolen prezidentem Slovenského Červeného kříže.
Více od autora
Viktor Jedlička (9)
Mykolog, autor přírodovědných atlasů a učebnic, působil v polovině 20. století.
Více od autora
Victoria Aveyard (17)
Victoria Aveyard je americká spisovatelka a scénáristka; píše beletrii pro mladé dospělé a fantasy. Narodila se a vyrostla v East Longmeadow v Massachusetts, na malém městě známém snad jen pro ten nejhorší kruhový objezd v celých Státech. Přestěhovala se do Los Angeles, kde na Univerzitě Jižní Kalifornie vystudovala scenáristiku a dodnes tam žije, přestože tam člověk nepozná, jestli je léto, nebo zima. Momentálně píše knihy i scénáře a svoji kariéru používá jako výmluvu, aby mohla číst hromady knih a koukat se na spousty filmů.
Více od autora
Vergilius (12)
Publius Vergilius Maro byl nejslavnější římský básník Augustovy doby, která je označována za zlatý věk římské literatury. Řada biografických údajů Vergiliova života zůstává nejasných a vychází z pozdně antických a raně středověkých legend. Pocházel ze záalpské Galie , narodil se nedaleko Mantovy. Jeho venkovští rodiče byli možná prostí, ale dost zámožní na to, aby synovi mohli dopřát vyššího vzdělání. Vergilius studoval nejprve v Cremoně a v Mediolanu , později v Římě, kam přišel asi roku 52 př. n. l., zde studoval rétoriku, filosofii a matematiku. Poněvadž byl nepevného zdraví, měl slabý hlas a byl ostýchavý, nelákala ho veřejná dráha, na niž se rétorikou připravoval. Styk s členy mladořímské školy přivedl Vergilia ke studiu helénistické poezie, hlavně řeckého básníka Theokrita. Sblížil se s neoteriky , ti mu byli zřejmě vzorem v počátcích jeho básnické tvorby. Zemřel po cestě do Říma v přístavu v Brindisi. Jeho tělo bylo odvezeno do Neapole. Po staletí byl hledán Vergiliův hrob. Jeho umístění bylo lokalizováno do jeskyně Posillipo jižně od Neapole . Jeho pozdější kenotaf je umístěn ve Vergiliové parku před jeskyní.
Více od autora
Věra Štiková (17)
Mgr. Věra Štiková, pedagožka, autorka učebnic a pracovních sešitů pro základní školy.
Více od autora
Věra Michálková (8)
PhDr. Věra Lamprechtová, CSc. byla česká jazykovědkyně, badatelka, pracovnice ústavu dialektologie a také autorka publikací o českém jazyce. Byla manželkou jazykovědce prof. PhDr. Arnošta Lamprechta, DrSc.. Zdroje: a) encyklopedie.brna.cz b) aleph.nkp.cz
Více od autora
Věra Marešová (6)
Výtvarnice a režisérka. Podílí se na výrobě kreslených filmů a večerníčků.
Více od autora
Věra Krumphanzlová (12)
Akademická malířka Věra Krumphanzlová je česká malířka. Svoji uměleckou dráhu započala v 70. letech 20. století, zejména ilustrováním pro dětské časopisy Sluníčko, Mateřídouška, ABC, užitou i volnou grafikou. Podílela se jako animátorka na Česko-francouzském celovečerním kresleném filmu Divoká planeta, pracovala v rozhlase, v televizi V letech 1996 - 2000 pracovala jako kurátorka a vedoucí galerie Chodovské tvrzi v Praze, kde se podílela na realizaci cca 80 výstav významných českých i zahraničních umělců, inspirovala a realizovala mnoho kulturních projektů. Zhruba od 90. let 20. století se zabývá ve větším měřítku malbou, preferuje výrazně abstraktní malbu, experimentuje a vytváří vlastní techniky se základem v monotypu. Má tři syny .
Více od autora
Vavřinec Řehoř (13)
Vraný Josef, 9. 5. 1874 - 27. 3. 1937, č. agrární novinář a politik; statkář. Od 1906 redaktor, od 1922 šéfredaktor deníku Venkov; od 1918 člen výkonného výboru agrární strany; 1918-25 poslanec, od 1925 senátor republikánské strany, zemědělský odborník a publicista, beletrista. Používal také pseudonymy Jan Kobr, Jiří Vávra, Kateřina Romanovská, J. V. Stránecký. Redigoval tiskoviny Lidový deník a Venkov, založil týdeník Cep a beletristický časopis Rozkvět. Autor lidových románů a fejetonů .
Více od autora
Václav Zykmund (8)
Václav Zykmund byl český výtvarný kritik a teoretik, malíř, fotograf a grafik. Dále působil jako středoškolský a vysokoškolský pedagog, zakladatel literární edice Ra v Rakovníku a surrealistické Skupiny Ra v Brně. Absolvoval reálné gymnázium v Rakovníku a poté studoval deskriptivní geometrii a kreslení na Přírodovědecké fakultě UK a na ČVUT. V roce 1933 vstoupil do KSČ. Roku 1936 založil v Rakovníku literární edici Ra, kterou vydával Akademický studentský spolek. V letech 1937–1939 působil jako profesor kreslení na Ruském reformním gymnáziu v Mukačevu, 1939–1945 na reformním reálném gymnáziu v Brně-Králově poli. Od roku 1940 žil v Brně se svou první ženou Marií a dcerou Olgou. Od počátku války v letech 1940–1948 působil spolu s L. Kunderou, Z. Lorencem, O. Mizerou ad. v postsurrealistické skupině Ra, kterou inicioval. Roku 1948 byla skupina komunistickým režimem zakázána. Do té doby Zykmund vystavoval i v zahraničí, např. na na výstavách čs. moderního umění v Paříži, Bruselu, Antverpách, Luzernu. V letech 1945–1972 byl scenáristou, výtvarníkem a režisérem animovaného filmu v Brně a pedagogem JAMU. V letech 1960–1965 byl externím pedagogem Vysoké školy výtvarných umení v Bratislavě a zároveň do roku 1972 vedoucím Katedry výtvarné teorie a výchovy na Filozofické fakultě UP v Olomouci, od roku 1966 jako docent. Roku 1968 byl zakládajícím členem a členem výboru České společnosti pro estetiku při ČSAV. Byl členem Mezinárodní asociace výtvarných kritiků AICA, SVU Mánes, Bloku moravsko-slezských umělců v Brně, SVU Aleš, Skupiny Parabola, Sdružení Q a funkcionář SČSVU. V roce 1972 byl vyloučen z KSČ a byl mu udělen zákaz činnosti v oblasti kultury. Věnoval se pak intenzivně vlastní výtvarné tvorbě. Byl členem skupiny DOFO , což byla skupina předních olomouckých fotografů, založená roku 1958. Skupina zanikla roku 1967. Rané dílo Václava Zykmunda bylo ovlivněno Šímou, Picassem a surrealisty,...
Více od autora
Václav Mertin (12)
PhDr. Václav Mertin, psycholog, 35 let poradenské praxe v pedagogicko-psychologické poradně, učitel katedry psychologie FF UK v Praze – vyučované předměty zahrnují pedagogickou psychologii, školní a poradenskou psychologii. Odborné zájmy: obecnější otázky uplatnění psychologie ve školství, individualizace vzdělávacího přístupu k dětem, poruchy učení a chování, vstup dítěte do školy, domácí vzdělávání, poradenství pro rodiče.
Více od autora
Václav Malina (15)
Narozen 1.8.1933 v Kněžicích. Radioamatér, učitel, překladatel. Práce z oboru elektrotechniky.
Více od autora
Václav Koval (9)
Narozen 8.10.1907 v Nechanicích u Hradce Králové. Ing., populárně vědecká literatura.
Více od autora
Václav Jakeš (10)
Narozen 13. 1. 1957 v Třinci. Ing., Ph.D., MBA, autor publikací v odborném tisku, také autor beletrie.
Více od autora
Václav Formánek (10)
Václav Formánek absolvoval reálné gymnasium ve Slaném a za války pracoval jako pomocný dělník, později pomocný úředník v ČKD Slaný . Po skončení války studoval v letech 1945 – 1949 dějiny umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze u profesora Antonína Matějčka a historii. Roku 1949 obhájil rigorózní práci Poznámky k noetice a metodologii dějin umění doby přechodu k feudalismu na území našeho státu.
Více od autora
Trish Wylie (14)
Trish Wylieová žije v severním Irsku, v překrásné krajině plné jezer. Je stále svobodná a čeká, až se objeví ten pravý muž, který ji bude po celý život milovat. Její rodinu dnes tvoří šest koní a dva černí labradoři, které zbožňuje. K psaní ji přivedla učitelka na základní škole a Trish pohltil svět literatury. Na střední škole se poprvé dostala k příběhům nakladatelství Mills and Boon a přečetla jich až pět měsíčně. Tehdy se rozhodla, že se stane jejich spisovatelkou. A dnes se její sen splnil - nakladatelství její rukopis přijalo. Trish Wylieová připravuje svůj druhý rukopis, cestuje po Irsku s pěveckým sborem jako jejich manažerka a stále doufá, že na svých cestách potká svou velkou lásku…
Více od autora
Toto Cutugno (3)
Toto Cutugno je italský popový zpěvák, skladatel a hudebník, který se mezinárodně proslavil svým hitem "L'Italiano" v roce 1983. Salvatore "Toto" Cutugno se narodil 7. července 1943 v italském Fosdinovu a v hudebním průmyslu má za sebou dlouhou a úspěšnou kariéru. Je známý svými melodickými skladbami a romantickými texty, které našly odezvu u posluchačů po celém světě. Cutugno vydal během své kariéry řadu alb, na kterých předvedl svůj skladatelský i interpretační talent.
Více od autora
Tomáš Novotný (10)
Český religionista. Doc., ThDr., pedagog - vyučuje hebrejštinu a religionistiku, překladatel. Tomáš Novotný je docentem na katedře filozofie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Vystudoval skladbu, dirigování a hru na lesní roh na konzervatoři v Praze. Po absolutoriu pokračoval ve studiu na Evangelické bohoslovecké fakultě v Praze, kde také získal doktorát v oboru Starého zákona . Již v době studia se také díky svému intenzivnímu zájmu o hebrejštinu stal spoluautorem Ekumenického překladu Bible. Deset let působil jako sbormistr dívčího vokálního souboru Adash. Je předním českým odborníkem na židovskou hudbu, její historii a interpretaci.
Více od autora
Tilly Bagshawe (13)
Tilly Bagshave přišla v osmnácti letech do Cambridge s desetiměsíční dcerou. V šestadvaceti se stala nejmladší spolumajitelkou jedné z nejprestižnějších firem hledajících talentované lidi. Píše pro The Times, Daily Mail a Evening Standard. Její prvotina Zbožňovaná se stala bestsellerem ve Velké Británii i Spojených státech. Žije s rodinou střídavě v Los Angeles a v Londýně. Tilly je mladší sestrou oblíbené spisovatelky Louisy Bagshawe.
Více od autora
Theodor Fontane (12)
Theodor Fontane byl německý romanopisec a básník, čelný představitel německého poetického realismu. Henri Theodore Fontane se narodil 30. prosince 1819 v Neuruppinu jako syn lékárníka hugenotského původu, Louise Henri Fontana. Pro splacení svých hráčských dluhů byl Theodorův otec nucen v roce 1826 lékárnu prodat a krátce nato, v roce 1827, se rodina odstěhovala do Swinemünde. Po krátkém intermezzu na tamější městské škole začal být Theodor Fontane na přání své matky vyučován otcem a soukromými učiteli jisté spřátelené rodiny, což trvalo až do roku 1832. V letech 1832 až 1833 navštěvoval neuruppinské gymnázium a posléze nastoupil na průmyslovou školu Karla Friedricha von Klödena v Berlíně. Roku 1834 se odstěhoval k nevlastnímu bratrovi svého otce, strýčku Augustovi. V roce 1835 se poprvé setkal se svojí budoucí ženou Emilií Rouanet-Kummer. Rok nato odešel z průmyslové školy a začal se učit lékárníkem. Roku 1839 zveřejnil svoji první novelu Geschwisterliebe. Po vyučení v prosinci 1839 získal Fontane na podzim 1840 místo lékárníka v Burgu . Zde také vznikly jeho první básně. Roku 1841 onemocněl tyfem, brzy se však uzdravil u svých rodičů v Letschinu. Poté pracoval jako pomocník lékárníka v Lipsku, Drážďanech a nakonec u svého otce v Letschinu. Roku 1843 byl Bernhardem von Lepel uveden do literárního spolku Tunel nad Sprévou, v němž vytrval až do roku 1865. Od 1. dubna 1844 do 31. března 1845 si odbýval u 2. grenadýrského gardového regimentu císaře Františka vojenskou službu, kam nastoupil jako jednoroční dobrovolník a kterou opustil v poddůstojnické hodnosti kaprála. V této době vyhověl pozvání svého přítele Hermanna Scherze a podnikl svoji první, čtrnáctidenní cestu po Anglii. Po pobytu v lékárně svého otce si našel místo v Berlíně, a to v Polské lékárně doktora Julia Eduarda Schachta. 8. prosince 1845 se zasnoubil se svojí milou Emilií Rouanet-Kummer. V březnu 1847 získal nejvyšší aprobaci a s...
Více od autora
The Sweet (15)
The Sweet , známá také pod jednoduchým názvem Sweet, je britská glam rocková skupina, která se celosvětově proslavila v 70. letech 20. století. Skupina vznikla v Londýně v roce 1968 a původně ji tvořili zpěvák Brian Connolly, baskytarista Steve Priest, kytarista Andy Scott a bubeník Mick Tucker. Skupina je známá především díky svým energickým rockovým melodiím a harmonickým vokálům, které byly základem hnutí glam rock.
Více od autora
The Shadows (15)
The Shadows je britská instrumentální rocková skupina, která dosáhla významných úspěchů na konci 50. a v 60. letech 20. století. Skupina vznikla v roce 1958 jako The Drifters, ale aby se vyhnula záměně se stejnojmennou americkou skupinou, změnila si název na The Shadows . Jsou známí především díky svému jedinečnému kytarovému zvuku a původně byli doprovodnou skupinou zpěváka Cliffa Richarda. The Shadows svými průkopnickými kytarovými postupy a styly zásadně ovlivnili vývoj britské rockové hudby.
Více od autora
Tennessee Ernie Ford (4)
Tennessee Ernie Ford byl americký hudebník a televizní moderátor, který se proslavil jako country a westernový zpěvák. Narodil se jako Ernest Jennings Ford 13. února 1919 v Bristolu ve státě Tennessee a proslavil se především svým charakteristickým barytonovým hlasem a nahrávkou hitu "Sixteen Tons", který se stal klasikou americké populární hudby. Singl byl vydán v roce 1955, prodalo se ho přes milion kopií a stal se hitem číslo jedna v žebříčku Billboard country music chart a přešel i do popových hitparád.
Více od autora