Všichni Autoři a témata

Mooji (4)

Mooji, též Múdži, vlastním jménem Anthony Paul Moo-Young je duchovní učitel , propagátor advaity a spirituálních lekcí , vycházejících z meditační techniky átmavičára. Jeho učitelem byl H. W. L. Poonja, zastánce neduality a učení Ramana Maharšiho. Mooji se narodil a vyrůstal s otcem v Port Antoniu na Jamajce, na dlouhou dobu odloučen od matky. V mládí se zajímal především o sport a muziku. Jeho matka Euphemia Hamiltonová žila v Londýně, kde též jako dítě vyrůstala. Když v roce 1969 zemřel jeho otec, Mooji ve věku 15 let emigroval za svou matkou do Londýna. Nejprve se živil jako pouliční portrétista a postupně si jako samouk osvojil různé umělecké techniky . O několik let později vyučoval umění na Brixton College. Ve světě umění byl znám jako Tony Moo. Po setkání s křesťanskou mystikou nastal výrazný posun v jeho duchovním uvědomění a prohlubovala se i jeho víra. Opustil zaměstnání a šest následujících let žil jednoduchým způsobem života, věnoval se meditacím v přírodě a hledání vnitřního klidu. Důležitým bodem pro jeho další směřování byla návštěva Indie v roce 1993, kdy se v Lakhnaú setkal s H. W. L. Poonjou, zvaným Papaji . Ten se stal na několik měsíců jeho duchovním učitelem a pod jeho vedením byl Mooji, podle svých slov, schopen vidět všudypřítomný zdroj a pravdu o existenci. Později, když jeho mistr v roce 1999 zemřel, začal Mooji pořádat po celém světě , intenzivní semináře, tzv. satsangy, kde podporuje účastníky v hledání přímé zkušenosti pravdy. Jeho styl je přímý, jasný, soucitný a často vtipný. Mnoho jeho následovníků sleduje jeho satsangy prostřednictvím internetového serveru YouTube. Do roku 2011 žil v Brixtonu v Londýně, nyní žije v Portugalsku, v ášramu Monte Sahaja v regionu Alentejo. Jeho brat...

Monika Dreykorn (6)

Německá historička a germanistka, žurnalistka a poradkyně v oboru PR, práce z oblasti umění, historie a kultury.

Monika Alžběta Svobodová (8)

Narozena v roce 1982. Specialistka oddělení služeb v Toyota Motor Manufacturing Czech. Autorka knih pro děti a historické romance.

Mojmír Vlašín (8)

Mojmír Vlašín je český zoolog, ekolog, aktivista a politik, v letech 2004 až 2008 zastupitel Jihomoravského kraje, v letech 1990 až 1994 a opět 2002 až 2018 zastupitel města Brna, nestraník za Stranu zelených. Pochází z rodiny normalizačního literárního vědce Štěpána Vlašína. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor biologie. Po absolvování školy byl mimo jiné náměstkem ředitele Českého ústavu ochrany přírody. V současnosti je zaměstnán v Ekologickém institutu Veronica , externě vyučuje na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a je soudním znalcem v oboru ochrana přírody. Je aktivní v řadě nevládních ochranářských a vědeckých organizací, mj. těchto: Ekologický institut Veronica, Česká společnost ornitologická, Česká společnost pro ochranu netopýrů, Poradní sbor Pálava, nebo Natural Areas Asotiation. Také je jedním ze zakladatelů Česko-nepálské společnosti. Patří mezi členy redakční rady časopisu Sedmá generace. V České televizi uváděl ekologický soutěžní pořad pro děti Hra na zelenou. Ve vědecké oblasti se zabývá především ochranou netopýrů, obojživelníků a plazů. Věnuje se preventivní ochraně životního prostředí, začátkem devadesátých let spolu s Alešem Máchalem napsali knížku Desatero domácí ekologie; název této knihy časem zdomácněl a používá se pro dobrovolné a preventivní možnosti ochrany životního prostředí každého jednotlivce. Je autorem řady recesistických divadelních her pro brněnský ekologický institut Veronica. Mojmír Vlašín je ženatý, má dvě dospělé děti . V roce 1990 byl zvolen do zastupitelstva města Brna, kde pracoval do roku 1994 jako místopředseda komise pro životní prostředí. V roce 2002 byl opět zvolen do zastupitelstva města Brna i do zastupitelstva městské části Brno-Ořešín, kde v letech 2005–2006 vykonával funkci místostarosty. V letech 2004–2008 byl členem zastupitelstva Jihomoravské...

Moby (9)

Moby , narozený 11. září 1965 jako Richard Melville Hall, je americký hudebník, skladatel, zpěvák, producent a aktivista za práva zvířat. Je známý svou elektronickou hudbou a od počátku devadesátých let je výraznou postavou taneční hudební scény. Moby získal mezinárodní slávu svým pátým studiovým albem "Play" , které se stalo obrovským komerčním úspěchem. Jedinečná směs elektronických beatů se samply starých bluesových a gospelových nahrávek na tomto albu našla odezvu u širokého publika, což vedlo k tomu, že všechny jeho skladby byly licencovány pro použití ve filmech, televizních pořadech a reklamách.

Miroslav Zeman (8)

Miroslav Zeman je bývalý československý reprezentant v řecko-římském zápasu. V roce 1968 na olympijských hrách v Mexiku vybojoval v kategorii do 52 kg bronzovou medaili a v roce 1972 na hrách v Mnichově vypadl ve stejné kategorii v pátém kole. Šestkrát se stal mistrem Československa.

Miroslav Tomaník (3)

Autor kuchařek.

Miroslav Šisler (3)

Matematická práce.

Miroslav Pacák (7)

Narozen 30.4.1911 v Krhanicích na Benešovsku, zemřel 13.1.1988 v Praze. Ing., elektrotechnik, práce z oboru radiotechniky a konstrukce měřících a regulačních přístrojů.

Miroslav Oplt (3)

Miroslav Oplt učil jazyk, literaturu a dějiny Indonésie na univerzitě také překládal malajské pantuny a do češtiny převedl knihu Na břehu řeky Bekasi nyní již zesnulého spisovatele Pramoedya Ananta Toer a povídku Piké na rubáš od Idrus . Milovníci dálek a jiných zvyků ho ale především znali jako autora poutavých knih Hledání Indonésie a Návraty na Bali. Díky obsáhlým pasážím o dějinách, kultuře a literatuře země byly tyto cestopisy ještě na konci devadesátých let skoro jedinými zdroji podrobnějších informacích o Indonésii. Od té doby se ale situace naštěstí změnila a Indonésie přestala být tou velkou neznámou

Miroslav Neumann (5)

Miroslav Neumann , prozaik, romanopisec, redaktor, autor literatury faktu o odbojovém hnutí, scénáře. Po absolvování hotelové školy byl recepčním. V době protektorátu byl členem zpravodajské služby 1. čs. partyzánské brigády J. Žižky. Po válce byl předsedou Sdružení československých partyzánů v Holešově a pracoval v otcově podniku, od roku 1951 byl řidičem z povolání. Pro Českou televizi byl podle jeho předlohy natočen seriál Legenda o živých a mrtvých a Muž, který nesmí zemřít. Historie Kronika žhavých dnů vyšla v roce 1998, v roce 2005 vyšlo Ve stínu hákového kříže: kapitoly z historie protinacistického odboje na Holešovsku a v roce 2007 Za velkou šedou zdí. Dále napsal Partyzáni vzpomínají, Byla kdysi válka, Valaši v odboji a rebeliích a Vyslanci svobody. Spolupracoval se spisovatelem Pavlem Hejcmanem na řadě románů. Je autorem článků v odborném a regionálním tisku.

Miroslav Kapinus (5)

Narozen 1. 1. 1932 v Blížkovicích u Moravských Budějovic, zemřel 30. 11. 2012 v Uherském Hradišti. Učitel, básník, publicista, překladatel, kulturně-osvětový pracovník.

Miroslav Haller (5)

Miroslav Haller byl básník, pedagog, překladatel a spisovatel. Byl zakládajícím členem českobudějovického avantgardního uměleckého sdružení Linie a po válce se podílel na založení Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze a školního divadla DISK. Miroslav Haller se narodil v rodině řídícího učitele Františka Hallera a jeho manželky Ludmily. V roce 1921 maturoval na reálném gymnáziu v Roudnici nad Labem a v letech 1921–1925 studoval světovou literaturu, filozofii a slovanskou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium úspěšně ukončil 10. února 1928. Po ukončení studia učil na středních školách v Bratislavě , Liptovském sv. Mikuláši a do konce ledna 1929 v Pelhřimově, odkud přešel do Českých Budějovic. Spolu s Josefem Stejskalem a Jiřím Linhartem působil na tamním reformním reálném gymnáziu a vyučoval francouzštinu a češtinu. Po přeložení do Prahy roku 1938 ukončil spolupráci s Linií a po roce 1945 se věnoval pedagogické praxi. Byl odborným a jazykovým poradcem filmového odboru Ministerstva školství a v letech 1941–1948 ředitelem dramatického oddělení Státní konzervatoře. Jako pedagogové tam působili herec Jiří Plachý, režisér Jiří Frejka, scénograf František Tröster. Již za války vypracovali Jiří Frejka s Miroslavem Hallerem a Františkem Tröstrem návrhy na transformaci studia dramatického umění. To mělo sestávat ze čtyřleté střední školy a čtyřletého vysokoškolského studia.Roku 1946 se podílel spolu s Jiřím Frejkou a Františkem Trösterem na založení Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze a školního divadla DISK . Když v učebním roce 1946–1947 zahájila Divadelní fakulta AMU svou činnost, byl Miroslav Haller kvůli své politické orientaci z jejího dalšího budování vyřazen. Po únoru 1948 skončila i pedagogická činnost zakladatelů Jiřího Fr...

Miroslav Grepl (7)

Miroslav Grepl byl český vysokoškolský učitel a jazykovědec, zaměřením bohemista. Narodil se v roce 1929 v Hrochově u Prostějova. V letech 1949–1953 vystudoval češtinu a ruštinu na FF UJEP v Brně, kde mezi jeho učitele patřili kupříkladu František Trávníček, Josef Kurz, Adolf Kellner, Bořivoj Novák a Jaroslav Bauer. O tři roky později obhájil svoji kandidátskou práci a v roce 1966 se již habilitoval v oboru českého jazyka. V roce 1990 byl pak jmenován profesorem daného oboru. Společně s bohemistou prof. PhDr. Petrem Karlíkem, CSc. napsal dle NK ČR řadu jazykovědně zaměřených knih o českém jazyce , Skladba spisovné češtiny , Skladba češtiny aj.

Miroslav Fess (4)

Spoluautor publikací o stavbě rodinných domů.

Miroslav Drozda (8)

Narozen 1.10.1924 v Suchdole nad Lužnicí, zemřel 8.4.1990 v Praze. PhDr., DrSc., profesor ruské a sovětské literatury, literární historik a politický publicista, spisy z oboru.

Miroslav Cipro (8)

Narozen 13.12.1918 v Plzni, zemřel 7. 10. 2003. Profesor pedagogiky. Doktor filozofie. Doktor věd. Autor více než 40 publikací z různých pedagogických disciplín a významný reprezentant české pedagogické vědy. Několik životopisných údajů: - řízení Výzkumného ústavu pedagogického - odborný náměstek ministra školství - práce v sekretariátu UNESCO v Paříži . 2001 - první vydání Slovníku pedagogů. Analýzy zahraničních pedagogických systémů. Mimo jiné autor rozsáhlé trojdílné Galerie světových pedagogů. O jeho osobnosti je možné se dočíst in: - JŮVA, Vladimír st.: Odešel profesor Miroslav Cipro. Pedagogická orientace, 2003, č.4, s.109-110. - RÝDL, Karel: Za profesorem PhDr. Miroslavem Ciprem, DrSc. Pedagogika, 54, 2004, č.1, s.86-87.

Mirko Frýba (6)

Mirko Frýba se narodil roku 1943 v Praze, studoval psychologii na Univerzitě Karlově, načež se věnoval výzkumu technik meditace od roku 1967 jako mnich v Indii, Barmě a na Srí Lance. V letech sedmdesátých a osmdesátých pracoval jako psychoterapeut ve Švýcarsku, přednášel klinickou psychologii a metodologii výzkumu na Univerzitě v Bernu, hostoval též na univerzitách v Kostnici, Oxfordu, Římě, Curychu a Peradeniya na Sri Lance. V letech devadesátých působil opět ve své staré vlasti jako docent psychologie v Brně a Olomouci. Mirko Frýba publikoval především vědecké práce v němčině a angličtině, českým čtenářům jsou známé jeho knihy Abhidhamma – Základy meditativní psychoterapie a psychohygieny a Opravdové přátelství dle nauky Buddhovy . Jeho nejnovější kniha Umění žít šťastně – Buddhova Abhidhamma v praxi meditace a zvládání života vyšla v nakladatelství Argo . Od roku 1998 žije Mirko Frýba na Srí Lance jako buddhistický mnich se jménem Bhikkhu Kusala Ánanda. Ve své funkci Áyukusala Thery se věnuje především praktickému výcviku mnichů a mnišek. Na zakončení své poslední návštěvy v Evropě ordinoval sedm nových sámanerů a jednu sámanerí, kteří s ním pro další výcvik odjeli na Srí Lanku.

Minna Lindgren (5)

Minna-Liisa Gabriela Lindgren je finská spisovatelka a novinářka. Je jednou z nejprodávanějších spisovatelek detektivních příběhů ve Finsku.

Minna Lacey (6)

Britská autorka dětských knih.

Miloslav Ransdorf (6)

Miloslav Ransdorf byl český komunistický politik, filozof a historik. Od roku 2004 do své smrti vykonával mandát poslance Evropského parlamentu. V letech 1996–2004 zasedal v dolní komoře českého parlamentu. Mezi roky 1990–1992 působil jako poslanec Federálního shromáždění. Během veřejného života byl spojen s několika kontroverzemi, které vzbudily mediální zájem. Naposledy se jednalo o zadržení ve švýcarské bance v souvislosti s podezřením z majetkového trestného činu, které se však později nepotvrdilo – dle médií bylo dokonce v této věci později zúčastněným švýcarskými úřady přiznáno odškodné. Miloslav Ransdorf byl ženatý, a jeho dcera Aneta se narodila v roce 1990. V roce 1977 absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor historie a filosofie. Titul PhDr. získal roku 1978 , titul CSc. v roce 1982 . V letech 1984 až 1992 pracoval v Prognostickém ústavu ČSAV. V médiích se různě objevovaly informace o jeho širokých jazykových schopnostech, na přímý dotaz sám veřejně odpověděl, že na různé úrovni ovládá angličtinu, němčinu, nizozemštinu, francouzštinu, italštinu, španělštinu, portugalštinu, ruštinu, polštinu, srbochorvatštinu, bulharštinu, maďarštinu, finštinu a některé další jazyky, přičemž uváděl, že státní jazykové zkoušky má z němčiny a ruštiny; jako svůj koníček pak označil čtení ve staré řečtině a hebrejštině. Po sametové revoluci se zapojil aktivně do politiky. Byl členem Demokratického fóra komunistů, reformní skupiny v KSČ, která prosazovala široké změny ve fungování a programu komunistické strany v důsledku politických změn po listopadu 1989. Ve volbách roku 1990 zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSFR za KSČ , která v té době byla volným svazkem obou republikových komunistických stran. Po jej...

Miloslav Kopecký (3)

Miloslav Kopecký byl český astronom a astrofyzik, zabýval se sluneční fyzikou, zejména periodicitou sluneční aktivity, a filozofií přírodních věd. Dětství prožil spolu s bratrem RNDr. Vladimírem Kopeckým, DrSc., v rodině knihkupce a nakladatele Miloslava Kopeckého a jeho ženy Marie . Od roku 1949 začal pracovat na astronomické observatoři v Ondřejově. V roce 1951 ukončil studium astronomie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Téhož roku se oženil s Františkou , s níž měl dva syny . Intenzivně se podílel na poválečné obnově astronomické observatoře v Ondřejově – v letech 1957 až 1970 jako zástupce vedoucího slunečního oddělení, 1971 až 1975 jako vedoucí slunečního oddělení Astronomického ústavu Československé akademie věd. V letech 1966 až 1967 byl na zahraničí stáži v Ústavu zemského magnetismu, ionosféry a šíření radiových vln Akademie věd Sovětského svazu v Irkutsku. Během stáže a v roce 1982 přednášel na Univerzitě v Irkutsku . V roce 1977 byl zvolen za člena-korespondenta Československé akademie věd. V letech 1975 až 1990 ovlivňoval běh Astronomického ústavu ve funkci zástupce ředitele pro vědeckou práci. Po odchodu na odpočinek jako emeritní pracovník vybudoval a do konce svých dní spravoval Historický archiv Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Státní cena Klementa Gottwalda , Keplerova medaile , Koperníkova medaile , Čestná stříbrná plaketa Československé akademie věd , medaile Tadeáše Hájka , medaile Akademie věd Svazu sovětských socialistických republik , stříbrná medaile Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně , pamětní medaile Akademie věd Německé demokratické republiky , Státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu . Autor a spoluautor více než 200 vědeckých prací převážně z oblasti výzkumu sluneční činnosti – periodicity sluneční č...

Miloslav Jokl (5)

Narozen 9. 2. 1933 v Praze, zemřel 7. 4. 2012. Prof., Ing., DrSc., pracovník stavební fakulty Českého vysokého učení technického, soudní znalec v oboru stavebnictví, specialista na odhady cen nemovitostí. Práce v oboru stavebnictví a životního prostředí.

Miloslav Hýsek (6)

český literární kritik a historik, vydavatel, profesor Univerzity Karlovy. Jeho literární historické práce vynikají spolehlivým a co nejúplnějším shromážděním biografických a bibliografických faktů .

Miloš Vodička (8)

Básník Miloš Vodička se narodil 27. prosince 1938 v Chrudimi v rodině finančního úředníka. V roce 1942 se rodina přestěhovala do Pardubic. V roce 1950 byl jeho otec odsouzen z politických důvodů k šestnáctiletému vězení. Byl propuštěn až v roce 1960 v rámci tehdy udílené amnestie. Po otcově uvěznění byl Vodičkovým zkonfiskován majetek a museli se nedobrovolně vystěhovat do vsi Nebušice u Pardubic. Od roku 1954 žil básník opět v Pardubicích, kterým zůstal věrný až do současnosti. Studoval na Vyšší průmyslové škole chemické se specializací na anorganickou technologii. V roce 1958 se hlásil na Pedagogickou školu v Brně, ale studium mu nebylo z kádrových důvodů umožněno. Proto nastoupil jako laborant v Krajské hygienicko-epidemiologické stanici v Pardubicích. V roce 1961 rovněž působil krátce jako radiochemik v pražském Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Od roku 1963 až do důchodu pracoval jako chemik v Okresní hygienické stanici v Pardubicích. První verše uveřejnil v Mladé frontě . Pro divadlo přebásnil japonskou loutkovou hru Asagao .

Miloš Vaněček (5)

Narozen 1955. Mjr. v.v., Bc., policejní rada, důstojník, policejní historik a publicista, komisař Národní protidrogové centrály, zaměřený zejména na problematiku nealkoholové toxikomanie a na dějiny policie.

Miloš Suk (4)

Narozen 23. 10. 1934 v Milevsku, zemřel 30. 12. 2014 v Brně. Prof., RNDr., DrSc., geolog, vysokoškolský pedagog, práce z oboru, též autor prací o vinařství a redaktorství řady podrobných geologických map.

Milos Stehlík (4)

Narozen 14. 11. 1923 v Brně, zemřel 13. 2. 2020 tamtéž. Prof., PhDr., CSc., historik umění, pracovník památkového úřadu, vysokoškolský učitel, autor prací zejména z oboru moravských památek.

Miloš Petr (2)

Miloš Krno (6)

Miloš Krno byl slovenský spisovatel, překladatel a publicista, otec politologa Svetozára Krna a publicisty Martina Krna. Docházel na gymnázium v Kežmaroku a poté studoval na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě . V letech 1946 až 1953 působil na československém velvyslanectví v Moskvě a v letech 1954 až 1964 byl poslancem Slovenské národní rady. Začínal jako básník , později se věnoval převážně próze. Vydal přes třicet knih. Poslední z nich vyšla pod názvem Ak je na zemi raj v roce 2002 v rámci edice Hory, diaľavy, kterou připravuje jeho syn Svetozár. Je spoluautorem scénářů k filmům Zajtra bude neskoro a Slnko vychádza nad Prašivou . Jeho knihy byly předlohou filmům Vrátim sa živý a Cnostný Metod . Zemřel v roce 2007 několik dnů před svými 85. narozeninami. Jeho manželkou byla překladatelka Viera Krnová.

Miloš Garkisch (5)

Mgr. Miloš Garkisch , historik, archivář. Působil v Státním okresním archivu Beroun . Odborné zaměření: regionální historie, archivnictví, fondy problematice cechů a společenstev, osobní archivy a fondy. nastoupil v roce 1966 do Státního archivu v Opavě, poté do archivu v Novém Jičíně. Po absolvování vojenské služby vystudoval FF UK, obor archivnictví-dějepis. Od roku 1975 začal pracovat v berounském okresním archivu. Soustředďoval se především na pořádání a inventarizaci cechů a společenstev, osobních archivů, archivu města Berouna, vikariátů a děkanských úřadů. V roce 1996 byl jmenován ředitelem státního okresního archivu; ve funkci zůstal do roku 2010. Z publikační činnosti: Berounsko-doteky minulosti , Ve znamení berounského medvěda , Berounský uličník , Historie a současnost podnikání na Berounsku , edice Seydlovy Kroniky královského města Berouna , Beroun .

Milena Valušková (6)

Narozena 6.8.1947 v Olomouci. MgA., fotografka.

Milan Židlický (8)

Lektor cizích jazyků, spoluautor jazykových učebnic, kvalifikaci získal během desetiletého pobytu v Kanadě, kde vyučoval např. ve státních kurzech pro nově příchozí.

Milan Schulz (5)

Milan Schulz byl český dramatik, dramaturg, novinář, redaktor mnichovského vysílání stanice Svobodná Evropa. Po maturitě na gymnáziu vystudoval filosofickou fakultu, později se stal redaktorem Literárních novin, spolupracoval s exilovým časopisem Svědectví Pavla Tigrida, v roce 1969 využil příležitosti a emigroval do Spolkové republiky Německo. Později se stal redaktorem Svobodné Evropy. V emigraci zůstal i po roce 1989. Spolu se svým synem Martinem moderoval v devadesátých letech pořad České televize Sněží.

Milan Pokorný (7)

Milan Pokorný je český novinář, editor, autor literatury faktu, vysokoškolský pedagog, který od května 2016 zastává post ombudsmana Českého rozhlasu. V letech 1980 až 1985 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština-dějepis . Po aspirantském pobytu na fakultě redaktor literárního časopisu Kmen , od roku 1990 Týdeníku Rozhlas . V letech 1996 až 2007 působil jako šéfredaktor odborných periodik vydávaných ve spolupráci s MPSV, v roce 2007 se vrátil na šéfredaktorský post Týdeníku Rozhlas, jemuž určil nový formát a obsah. Dnes je to kulturní periodikum s důrazem na dominanty vysílání Českého rozhlasu, podporující diskusi o obsahu veřejnoprávního charakteru médií a reflexi rozhlasových žánrů . V roce 2002 obhájil na Masarykově univerzitě v Brně rigorózní práci Žánrové a meziliterární aspekty románové epopeje . Od roku 2006 působí na katedře bohemistiky Jihočeské univerzity České Budějovice, od roku 2007 na Ústavu slovanských studií Masarykovy univerzity Brno. Dlouhodobě se zabývá problematikou mediálních studií a středoevropského areálu . Působí jako editor, je redaktorem více než 100 titulů odborné a beletristické literatury. V květnu 2016 se stal ombudsmanem Českého rozhlasu. Předtím zastával funkci šéfredaktora Týdeníku Rozhlas.

Milan Pilárik (7)

Publikace o automobilech, učební texty pro učňovské obory.

Milan Otáhal (4)

Milan Otáhal byl český historik soudobých dějin a bývalý disident. Zabýval se především obdobím tzv. normalizace. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval československé a světové dějiny a dva roky zde působil jako asistent. Od roku 1955 byl vědeckým pracovníkem Historického ústavu ČSAV. Jako člen KSČ se v 60. letech účastnil reformního procesu a později se stal spoluautorem knihy Sedm pražských dnů , což mu přineslo trestní stíhání, vyloučení ze strany a zákaz povolání. V 70. a 80. letech působil jako spoluautor samizdatového sborníku Historické studie a náležel k zakládajícím signatářům Charty 77. Po roce 1989 vedl oddělení dějin tzv. normalizace nově založeného Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, přednášel na filozofických fakultách v Praze a Brně a absolvoval též stáže v zahraničí. Kromě toho vydal řadu publikací k období let 1969–1989, mezi nimi rozsáhlou knihu Sto studentských revolucí, obsahující rozhovory s účastníky listopadového převratu. I v penzi nadále zůstával členem redakční rady Soudobých dějin a redakčního okruhu Českého časopisu historického.

Milan Lukáš (4)

Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc. , internista, gastroenterolog , přední odborník v oblasti diagnostiky, léčby a výzkumu idiopatických střevních zánětů. Od roku 2007 je přednostou kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty - ISCARE v Praze, které se specializuje na diagnostiku a léčbu pacientů s Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou. Je předsedou České gastroenterologické společnosti a šéfredaktorem časopisu Gastroenterologie a hepatologie. Je členem mezinárodních organizací American Gastroenterological Association, European Crohn’s and Colitis Association a International Organization For the Study of Inflammatory Bowel Disease a autorem více než 250 odborných prací publikovaných v odborných domácích a zahraničních časopisech.

Milan Koman (7)

Profesor Milan Koman se narodil 9. května 1932 v Českém Brodě. Tam také v letech 1943–51 vystudoval reálné gymnázium. Studium na matematicko-fyzikální fakultě v oboru učitelství matematika – deskriptivní geometrie ukončil diplomovou prací Topologické k-lineály, kterou ve zkrácené verzi publikoval v roce 1958 v Časopise pro pěstování matematiky. Od té doby profesor Koman pravidelně publikuje matematické i didaktické práce. V obou případech se zabývá především kombinatorikou, v didaktice matematiky také pojetím matematiky na základní a střední škole. Hlavní oblastí vědeckého zájmu Milana Komana v matematice je kombinatorická teorie grafů. Od roku 1960 vedl více než deset let pražský seminář teorie grafů, kde spolupracoval zvláště s Jiřím Sedláčkem a Jaroslavem Blažkem. Zabýval se zejména obtížnou problematikou průsečíkových čísel grafů. Studium těchto otázek probíhalo intenzivně od 60. let minulého století . O co jde: Graf lze v rovině nebo na jiné ploše realizovat různými způsoby. Již ze 30. let je známa nutná a postačující podmínka, kterou splňují grafy, jež lze v rovině realizovat tak, aby se jejich hrany neprotínaly, jinými slovy, grafy s průsečíkovým číslem 0 . Vzniká tak obecnější otázka, jaký je pro daný graf minimální možný počet průsečíků hran, tzv. průsečíkové číslo . Milan Koman stanovil odhady průsečíkového čísla pro určité třídy grafů na plocháchrodu 0, 1 a 2. Jako první se zabýval průsečíkovými čísly na neorientovaných plochách, v projektivní rovině a na Kleinově láhvi. Jeho výsledky vzbudily mezinárodní ohlas a byly hojně citovány. V oblasti vyučování matematice patří Milan Koman spolu s Karlem Hrušou, Janem Vyšínem, Josefem Kittlerem a Františkem Kuřinou k nejvýraznějším osobnostem, které se podílely na tzv. „modernizaci vyučování matematice na základní škole. Byl u zrodu Kabinetu pro modernizaci vyučování matematice Matematického ústavu ČSAV a...

Milan Exner (7)

Jeho nejvlastnějším zájmem je česká poezie a interpretace uměleckých textů z pohledu především psychoanalytické literární vědy. Beletristická tvorba zahrnuje jak poezii, tak prózu. Jde o rozsáhlejší lyricko-epické skladby i drobnou lyriku písňového typu, novelu i román. Prozaik a básník, narodil se roku 1950 v Liberci, kde dodnes žije. Absolvoval pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem, poté získal doktorát v oboru literárních věd na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde absolvoval i doktorandské studium a v roce 2003 úspěšně habilitoval v oboru estetiky. Bibliografie 1987 Struktura štěstí, Severočeské nakladatelství 1989 A přece zázrak chtít, Severočeské nakladatelství 1998 Poezie Z, Torst 2002 Aktanty a nevědomí, Technická univerzita v Liberci 2002 ArteMiss, Kalendář Liberecka 2002 Svatoušek, Petrov 2003 Kantova růže, Petrov 2005 Oblast stínu, Petrov

Milan Daniel (2)

Milan Daniel (4)

Narodil se 14.6.1931 v Horažďovicích. Vystudoval na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity obor zoologie-parazitologie. Pracoval jako vedoucí vědecký pracovník Parazitologického ústavu ČSAV v oboru výzkumu cizopasných členovců, jejich ekologie, zoogeografie a významu v přenosu nákaz. Zúčastnil se řady expedic, které studovaly přírodní ohniskovost nákaz a problémy lékařské geografie v zemích jihovýchodní Evropy . Studijně navštívil Skalnaté hory , byl členem I. a II. čs. expedice do Hindúkuše a III. čs.expedice do Himálaje . Pracoval v Afganistánu , Ugandě a na Kubě . Je autorem a spoluautorem více než 160 vědeckých prací zveřejněných v čs. i zahraničním tisku a velkého počtu odborných pojednání a popularizačních článků. Spolupracoval také na přípravě řady relací Čs.Rozhlasu i Čs.televize.

Milan Černohouz (7)

Narozen 20. 4. 1943 v Kolíně, zemřel 1. 6. 2020. Zpěvák.

Milada Šťovíčková (3)

Spolupracovnice na edici čínských pohádek.

Milada Misárková (2)

Narozena 6.1.1929. Překladatelka z ruštiny a němčiny.

Milada Horáková (4)

Milada Horáková, rozená Králová , byla česká právnička, politička, národní demokratická socialistka a feministka, manželka zemědělského inženýra a novináře Bohuslava Horáka. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se stala nežádoucí osobou a o dva roky později obětí justiční vraždy v důsledku jednoho z nejznámějších politických procesů v komunistickém Československu, ve kterém byla odsouzena za spiknutí proti republice. Byla jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Již během studií práv na vysoké škole se Horáková zasazovala za ženská práva v Ženské národní radě. V roce 1929 vstoupila do strany národních socialistů a začala pracovat na pražském magistrátu, kde se věnovala sociálním otázkám. Během nacistické okupace byla aktivní v antifašistickém odboji, za což byla později tvrdě vyslýchána gestapem a mezi lety 1940 a 1945 vězněna. Po konci druhé světové války vstoupila do znovu obnovené národně socialistické strany a stala se poslankyní Národního shromáždění. Byla kritičkou nedemokratických tendencí komunistické strany, za což byla sledována StB a později v roce 1950 i zatčena v rámci vykonstruovaného politického procesu. Během něho byla odsouzena k trestu smrti a popravena. Narodila se na Královských Vinohradech v rodině Čeňka Krále , oddaného Masarykově myšlence, a tedy protirakouským postojům, a Anny, rozené Velíškové. Rodina na Vinohradech neměla domovské právo, příslušela do Bělče nad Orlicí. Milada měla tři sourozence, dva z nich – starší Marta a mladší Jiří – zemřeli v dětství na septickou spálu. Dospělosti se tak dožila jen o 16 let mladší sestra Věra . Po roce 1989 se do povědomí veřejnosti dostala pověst, že Milada Horáková byla ze studia na gymnáziu za Rakouska-Uherska v roce 1918 vyloučena, a to za účast na protiválečné prvomájové demonstraci, která byla středoškolákům zakázaná. Zároveň jí však byl umo...

Míla Doleželová (9)

Míla Doleželová, vlastním jménem Bohumila Doleželová , byla akademická malířka, jejímž hlavním tématem byli cikáni, jejich emocionální život a s nimi spojená témata. Žila a zemřela na Vysočině, kde po ní zůstalo monumentální dílo sestávající jednak z fresek , jednak z nesčetného množství olejomaleb a grafik. Známé jsou i její ilustrace k Příběhům dávné Indie a k cikánským pohádkám, které vyšly pod názvem Zpívající housle. Narodila 12. listopadu 1922 v Prostějově. Ve 14 letech odešla do učení na dámskou kloboučnici. Poté pracovala v Prostějově a v Plzni, kde u své tety přežila válku. V roce 1945 začala navštěvovat Státní grafickou školu v Praze, té však po roce studia zanechala. V roce 1946 byla přijata do druhého ročníku AVU , ke studiu jí byl udělen dispens, který jí z důvodu vysokého nadání povoloval studium navzdory tomu, že neměla maturitu. Studia dokončila v roce 1950 a následující čtyři roky působila na AVU jako odborná asistentka. Od roku 1954 se věnovala především olejomalbě, roku 1957 pak podnikla na východním Slovensku etnografické bádání o životě Romů. Z AVU na vlastní žádost odešla a od roku 1957 s Jiřím Marešem, svým pozdějším manželem , a maminkou žila v bývalé cihelně u obce Jihlávka. V roce 1961 se všichni přestěhovali do malé vesničky Klatovec nedaleko Javořice, v centrální části Vysočiny. V tomto období se celá rodina potýkala s velkými materiálními problémy. V domě nebyla zavedena ani voda, ani elektřina, Doleželová se však v samotě Vysočiny našla, z tohoto období pochází největší množství olejomaleb a kreseb. V té době také měla první výstavy, v Klatovci oba malíře navštěvovala řada umělců. V 50. a 60. letech se ústředním tématem tvorby stali Romové. V roce 1967 byla přijata do Sdružení výtvarných umělců Vysočiny. Zlom nastal po její souborné výstavě v Galerii Vyso...

Midnight Oil (8)

Midnight Oil je kultovní australská rocková skupina známá svou vášnivou hudbou, intenzivními živými vystoupeními a politickým aktivismem. Kapela vznikla v Sydney v roce 1972 a původně si říkala Farm, než si změnila název na Midnight Oil . V sestavě, která jí přinesla mezinárodní slávu, hráli Peter Garrett - zpěv, Rob Hirst - bicí, Jim Moginie - kytara a klávesy, Martin Rotsey - kytara a Bones Hillman - baskytara. Získali si pověst pro svůj neochvějný postoj k životnímu prostředí a sociální spravedlnosti, který se často odrážel v jejich textech.

Mick Jagger (6)

Mick Jagger je ikonickou postavou rockové hudby, známou především jako zpěvák a jeden ze zakládajících členů skupiny Rolling Stones. Jagger se narodil 26. července 1943 v Dartfordu v anglickém hrabství Kent a jeho kariéra ve skupině The Rolling Stones začala na počátku 60. let 20. století a rychle ho vynesla k mezinárodní slávě. Směs blues a rock'n'rollu spolu s charismatickým vystupováním udělala z této skupiny jednu z nejtrvalejších a nejvlivnějších skupin v hudební historii.

Michele Prisco (4)

Michele Prisco byl italský spisovatel a novinář. Narodil se a vyrůstal v Torre Annunziata v buržoazní prostředí. Absolvoval v práva.

Michal Vrba (5)

Michal Vrba je český spisovatel, tiskař a prozaik, též učitel společenských věd a vystřídal řadu dělnických profesí. Dětství prožil v Hlušicích. Vyučil se v královéhradeckém ČKD, jeho spolužáky byli např. sportovci Jaroslav Kudrna či Marek Kulič. Poté studoval nástavbu v Novém Bydžově a pak obor čeština – občanská nauka na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Pracoval sedm let jako učitel, pak ale odjel do Skotska, kde se živil jako přístavní dělník v balírně krevet a řidič nákladního auta. Po návratu pracoval v Praze jako dopravní zpravodaj, nyní je obchodním zástupcem malé rodinné tiskárny. V roce 2014 vydal vlastním nákladem pro své kamarády sbírku povídek Hontolini, poté dopsal psychologickou novelu Prak odehrávající se v Protektorátu Čechy a Morava a přátelé ho vyzvali, aby rukopis zkusil poslat nějakým nakladatelům. Po několika odmítnutích se rukopis dostal k redaktorovi Arga Miloši Urbanovi, který novelu doporučil k vydání. Žije v Novém Bydžově, je podruhé ženatý, má dvě děti.

Michal Šroněk (5)

PhDr. Michal Šroněk, CSc., historik umění a vysokoškolský pedagog, působící v Ústavu dějin umění AV ČR a na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. Publikuje monografie a studie o českém barokním malířství. Věnuje se umění 16. a 17. století a české reformace, zejména s ohledem na konfesní rozměr tvorby.

Michal Slanička (7)

Michal Penk (3)

Michal Penk je český zpěvák a hudebník, známý především svou tvorbou v žánru pop music. Popularitu získal v 80. letech 20. století a stal se významnou osobností československé hudební scény. Jeho kariéra se vyznačovala výrazným hlasem a schopností vytvářet chytlavé popové melodie, které měly ohlas u širokého publika. Během své kariéry vydal Michal Penk několik alb a singlů a přispěl tak k soundtracku doby pro mnoho československých posluchačů.

Michal Jon (5)

Narozen 1971. Lektor anglického jazyka, cykloturista, publikace o cestě kolem světa na kole.

Michal Burian (6)

Michal Burian je český podnikatel a politik, expert v oblasti evropských fondů, původní profesí agronom, v letech 2006 až 2010 zastupitel obce Železné v okrese Brno-venkov, nestraník za hnutí STAN. V letech 1978 až 1982 vystudoval obor fytotechnický na Agronomické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně . Původní profesí je tedy agronom, toto povolání také několik let vykonával. Hned v lednu 1990 však začal podnikat v oblasti zpracování zemědělských produktů a poradenství, což ho přivedlo k cestovnímu ruchu. V roce 1993 založil první nevládní agroturistickou organizaci v ČR s názvem ECEAT CZ , které od té doby předsedá. V letech 2000 až 2008 byl také generálním sekretářem ECEAT-International. V polovině 90. let 20. století získal certifikát na The Prince of Wales Business Leaders Forum ve Velké Británii v oblasti mezisektorového partnerství jako základního předpokladu udržitelného rozvoje a rovněž certifikát na Univerzitě Karlově v Praze v oblasti managementu neziskových organizací. V letech 2000 až 2004 vystudoval doktorský obor aplikovaná krajinná ekologie se speciálním zaměřením na udržitelný cestovní ruch na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně . V roce 1994 založil rodinou firmu – cestovní agenturu specializující se na pobyty na farmách po celé Evropě, na jejímž provozu se do roku 2018 podílel. V minulosti se také intenzívně věnoval evropským fondům, jeho firma připravila desítky projektů pro obce i podnikatele. Do konce února 2016 byl souběžně ředitelem centra Eden, vzdělávacího, zábavního a inspiračního centra na Vysočině, jehož koncept připravoval. Dnes se přednostně věnuje poradenské činnosti v oblasti strategického marketingu cestovního ruchu a předsedá destinační společnosti Brněnsko, z.s. Přednáší v tuzemsku i zahraničí, je externím pedagogem na Mendelově univerzitě v Brně a dalších školách. Michal Burian žije v obci Železné v...

Michaela Perlmann-Balme (7)

Autorka jazykových učebnic pro cizince.

Michael Neumann-Adrian (8)

Michael Neumann-Adrian studoval literaturu, dějiny a filozofii a nyní žije u Starnbergerského jezera.

Michael Kitson (2)

Michael William Lely Kitson byl anglický historik umění. Absolvoval Gresham's School, Norfolk a King's College, Cambridge. BYl docentem historie umění na Courtauldově intitutu v Londýně. Publikoval práce o anglickém malířství a J. M. W. Turnerovi. Podílel se naoranizaci mezinárodních výstav "Romantikové" v Tate Gallery a "Klasický ideál" v Boloni. Autor rozhlasových kurzů BBC "Měsíc v malířství", přispěvatel mnoha periodik.

Michael Gerber (6)

Autor parodií na fantasy romány.