Všichni Autoři a témata

Ben Lucien Burman (4)

Americký autor a novinář narozený v Covingtonu v Kentucky. Byl absolventem Harvardské univerzity. Bojoval v obou světových válkách. Celkem napsal 22 románů. Ben Burman zemřel na mrtvici ve věku 88 let.

Bedřich Smékal (5)

Autor publikací o Polsku a Sovětském svazu.

Bedřich Šindelář (3)

Bedřich Šindelář byl český marxistický historik, který působil na Masarykově Univerzitě v Brně. Zabýval se především dějinami Evropy a Českých zemí v raném novověku. Od roku 1953 byl docentem Filozofické fakulty MU, profesorem v letech 1963-1988. V období 1976-1980 byl děkanem Filozofické fakulty MU. Po únoru 1948 a v době normalizace se aktivně podílel na čistkách v řadách zaměstnanců Filozofické fakulty. Hlavním polem jeho působnosti byly čarodějnické procesy, třicetiletá válka a dějiny Nizozemí. Jeho interpretace čarodějnických procesů je považována za značně tendenční. Šindelář napadá západní křesťanství a vyzdvihuje přednosti východního na základě toho, že v ortodoxních oblastech bylo daleko méně procesů s čarodějnicemi. V letech 1952–1986 byl šéfredaktorem Časopisu Matice moravské. Československá akademie věd mu v roce 1977 udělila stříbrnou oborovou plaketu F. Palackého za zásluhy ve společenských vědách.

Bedřich Loewenstein (7)

Bedřich Loewenstein byl významný česko-německý historik se specializací na moderní evropské dějiny a přesahem do dalších společenskovědních disciplín. Narodil se jako syn lékaře ve smíšené česko-německo-židovské rodině, což byl důvod, proč byl po nástupu nacismu vyloučen z gymnázia a následně totálně nasazen. Po maturitě se rozhodl pro studium filozofie, odkud byl rovněž vyloučen, tentokrát z politických důvodů. Pracoval na stavbě, pak absolvoval vojenskou službu a v letech 1953–1956 studoval historii na základě výjimky udělené ministerstvem školství. Studium ukončil diplomovou prací u prof. Josefa Polišenského. Krátce působil jako redaktor časopisu Dějepis ve škole, poté až do roku 1970 pracoval v Historickém ústavu ČSAV. Zabýval se především moderními německými dějinami, především pak specifikem německého vývoje a předpoklady pro nástup nacismu. Kromě toho se postupně zaměřoval na mezioborová historicko-sociální témata a obecnější otázky krize evropské civilizace. V 60. letech navázal styky se intelektuály v Západním Německu, kam rovněž jezdil přednášet, a v téže době vyšla jeho populární studie o Bismarckovi. Po nástupu normalizace byl z ČSAV propuštěn a následoval zákaz publikování. Jako tlumočník na velvyslanectví SRN následně pomohl vytvořit vazby mezi disentem a exilem a zároveň publikoval v samizdatu. V roce 1979 přijal nabídku profesury na Freie Universität v Berlíně, kde působil do roku 1994. Po sametové revoluci též přednášel na Univerzitě Karlově. Stále více tíhnul k interdisciplinárnímu pojetí zkoumaných témat, jimž se věnoval jak v komplexně pojatých syntézách, tak v množství esejí. Ke stěžejním tématům tohoto období patří modernita, evropský nacionalismus a psychologické aspekty historického vývoje. Loewenstein byl členem Collegia Carolina a korespondujícím členem Berliner Wissenschaftliche Gesellschaft. Od roku 2000 byl čestným členem Učené společnosti České republiky. Před smrtí působ...

Beatrix Zaťková (7)

Baudet Stephanie (9)

Bartle Bull (5)

Bartle Bull se narodil v Londýně. Vystudoval Harvard a oxfordskou Magdalen College. Je uznávaným spisovatelem a právníkem. Číně se věnuje již přes třicet let. Bartle Bull je členem Královské zeměpisné společnosti a Klubu objevitelů.

Barry Eaton (4)

Barry Eaton, známý moderátor, mnoho let pracoval pro australskou společnost ABC a televizní i rozhlasové stanice. Přednášel na fakultě žurnalistiky v Sydney. Původním povoláním je herec. Uplatnil se také jako autor scénářů k mnoha dokumentárním snímkům. Zároveň je ovšem uznávaným odborníkem na astrologii, osobní rozvoj a výklad intuice. V současnosti uvádí internetový rozhlasový pořad RadioOutThere.com, kde se každý týden věnuje metafyzickým a paranormálním jevům.

Barbora Robošová (6)

Autorka dívčích románů.

Barbora Charvátová (7)

Autorka blogu máma v kuchyni, lektorka kurzů stravování a vaření.

Barbora Bernátová (5)

Barbara Bretton (6)

Narodil se v New Yorku, nyní žije v Princetonu, je vdaná. V roce 1982 prodala první knihu a to změnilo její život. Nyní je z ní autorka více jak 40 bestsellerů a držitelka mnoha cen. Její knihy byly přeloženy do dvanácti jazyků ve dvaceti zemích.

Barbara Berger (5)

Publicistka, narozená v USA, žije v Dánsku, práce o zdravém životním stylu a duchovní moudrosti.

B. K Borison (6)

Augustin Wolf (5)

Narozen 28.5.1921 v Praze, zemřel 4.2.1997. MUDr., DrSc., profesor hygieny a výživy, publikace z oboru.

Auguste Debay (8)

August Gailit (4)

Georg August Gailit byl estonský prozaik. August Gailit se narodil v estonské obci Sangaste v kraji Valgamaa. Jako syn tesaře vyrůstal na farmě v Laatre . Po otci byl lotyšského původu. Od roku 1899 navštěvoval obecní školu a od roku 1905 školu ve Valze. Od roku 1907 pak studoval školu v Tartu. Mezi lety 1911 - 1914 pracoval jako žurnalista v Rize, později také v Tallinnu a Tartu. Během estonské války za nezávislost působil jako válečný zpravodaj. Od roku 1922 žil postupně v Německu, Francii a Itálii. Od roku 1923 se plně zaměřil na literaturu. Mezi lety 1932-1934 zastával funkci ředitele divadla Vanemuine v Tartu. Roku 1932 se oženil s herečkou Elvi Nanda , která o rok později porodila dceru Aili-Viktoorii. Roku 1944 emigruje do Švédska, kde zůstává až do své smrti. Zemřel roku 1960 ve švédském Örebro. August Gailit se začal věnovat literatuře již v raném věku. V devatenácti letech vydal své první dílo. Jedná se o krátkou povídku Kui päike loojub, . V roce 1917 Gailit společně s ostatními spisovateli a básníky založil literární spolek Siuru. Do tohoto spolku patřili například Friedebert Tuglas, Artur Adson, Marie Under, Johannes Semper a Henrik Visnapuu. Díla vydaná členy tohoto spolku často šokovala veřejnost svými kontroverzními náměty. Během tohoto období Gailit napsal několik novel a krátkých příběhů. Mimo jiné i sbírku povídek Saatana karussell, , satirickou sbírku Klounid ja faunid, nebo novelu Muinasmaa , která svým humorem vybočuje z Gailitovy rané pochmurné tvorby, jež je silně ovlivněna novoromantismem. Oblíbeným motivem, který se objevuje v několika jeho dílech, je opěvování estonské a severské přírody. Gailit také popisuje obyvatele těchto zemí. Ve svých dílech je zobrazuje jako tvrdě pracující lidi, kteří nedávají najevo své emoce, přesto jsou však laskaví a mají dobré srdce. Nejkrásnější popis severské krajiny podává v nov...

Audrey Cowan (8)

Arthur Travers Harris (2)

Sir Arthur Travers Harris, první baronet z Chipping Wycombe, GCB, OBE, AFC , ve Velké Británii byl během války známý též jako “Bomber” Harris či “Butcher”, velitel Bomber Command Royal Air Force od 22. února 1942 do 14. září 1945 .

Arnold Schwarzenegger (7)

Arnold Alois Schwarzenegger je rakousko-americký sportovec, herec a republikánský politik. V letech 2003–2011 zastával úřad guvernéra Kalifornie. Je jedním z nejúspěšnějších kulturistů historie. Vyhrál nespočet soutěží v kulturistice a silovém trojboji – nejcennější jsou jeho vítězství Mr. Olympia a Mr. Universe . Jako herec hraje zejména postavy tvrdých mužů v akčních filmech, v nichž zúročuje svoji vypracovanou postavu. Díky ní byl také v Guinnessově knize rekordů označen jako nejdokonaleji vyvinutý muž na světě. Dokázal se prosadit ve filmovém průmyslu i přes to, že neměl herecké vzdělání. Jeho nejznámější filmové role jsou Terminátor a Barbar Conan. V roce 1979 spolupracoval na knihách "Arnoldovo formování postavy pro ženy" a "Arnoldova kulturistika pro muže". V roce 1985 vydal za svou kariéru nespočet publikací, mezi nimi i knihu „Encyklopedie moderní kulturistiky“. V říjnu 2003 se stal po mimořádných volbách 38. guvernérem státu Kalifornie. Mezi předky patří jeho praděd Václav Mach, který se roku 1841 narodil v obci Chocov. Jeho nemanželský syn Carl Schwarzenegger se již narodil v Rakousku a vzal si zde Cecili Hinterleitnerovou a měli spolu syna Gustava Schwarzeneggera , který byl otcem Arnolda. Jeho manželkou je Maria Shriverová , která pochází z Kennedyovské dynastie. Její matkou je Eunice Kennedy Shriver, sestra prezidenta USA Johna Fitzgeralda, ministra Roberta Francise a senátora Edwarda Moorea Kennedyho. 9. května 2011 manželé oznámili, že se rozcházejí a že budou žít odděleně. Shriverová opustí rodinné sídlo v Brentwoodu. 16. května vyšlo najevo, že má Arnold čtrnáctiletého syna se svou bývalou hospodyní Mildred Patricií Baena. Arnold Schwarzenegger je jednou z nejznámějších postav kulturistiky. Vyhrál 7 krát Mr. Olympia, která je dosud nejprestižnější soutěží v kulturistice na světě. V té době by...

Arnold Mindell (5)

Arnold Mindell je americký psychoterapeut a zakladatel procesově orientované práce známé také pod zkratkami p. o. p. nebo POP. Dnes žije se svou profesní partnerkou a ženou Amy Mindell v Portlandu v Oregonu a pracuje na mnoha místech světa. Je autorem 20 knih, které byly přeloženy již do 23 jazyků. Roku 1961 získal magisterský titul na MIT v Cambridge v Massachusetts a pokračoval postgraduálním studiem na ETH ve Švýcarsku. Přátelství s Franzem Ricklinem, hlavou tamního Jungova Institutu přispělo k tomu, že Mindell přestal studovat fyziku a stal se jungiánským analytikem . V roce 1977 se stal jungiánským tréninkovým analytikem a v roce 1982 vydal svou první knihu "Dreambody: The Body’s Role in Revealing the Self" . Mindell objevil a zkoumal to, jak v nás snící mysl vytváří podvědomí nebo „dvojité signály“ když jsme ve vztahu s ostatními lidmi. Zjistil, že vynášení těchto signálů do popředí, "na světlo", zjednodušuje mezilidskou komunikaci. Nakonec jeho myšlenky přerostly do techniky Procesově orientované práce. Procesově orientovaná práce se zaměřuje na vnímání a sledování signálů a informací vycházejících ze smyslových kanálů. Tyto signály pomáhají nacházet smysluplnost v různých příjemných i nepříjemných prožitcích, tělesných příznacích a problémech ve vztazích. Obecně lze říci, že procesově orientovaná práce kombinuje prvky gestalt psychologie, jungiánské a somatické psychologie, domorodých tradic, buddhismu a taoismu. Jeho zájem o mezilidské vztahy vyústil do studia konfliktů ve velkých skupinách. Mindell zjistil, že procesy snění, které objevil na úrovni individuálních vztahů a vztahů mezi dvěma lidmi, mohou bý...

Arkadij Aleksejevič Pervencev (8)

Arkady A. Perventsev narodil 13 Leden 1905 v obci Nagut nyní Mineralovodsky District, Stavropol území v rodinném Kuban kozácké původu učitelů. Otec - Perventsev Alexei Ivanovič - pravoslavný kněz, jeho matka - Afanasyev lubov - učitel. Druhý bratranec Vladimir Majakovskij. Vyrůstal v regionu Kuban, v obci Novopokrovsky. Byl kulturní pracovníci v obci Novorozhdestvenskoy, reportér v novinách "proletářského Way" a "Leninova cesta" Tikhoretsk. Vzal aktivní služby v kavalerii, šel z Rudé armády na velitele čety šavle.

Antonín Žižkovský (4)

Autor příruček vícejazyčné konverzace.

Antonín Vitovský (5)

Autor výkladových slovníků a publikací z oblasti programování a internetu.

Antonín Svoboda (7)

Prof. Dr. Ing. Antonín Svoboda byl český vynálezce a počítačový vědec, konstruktér prvních československých samočinných počítačů SAPO a EPOS 1, profesor University of California, Los Angeles. V roce 1999 mu prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy I. stupně in memoriam. Narodil se v Praze v rodině profesora češtiny. V letech 1925–1931 vystudoval elektrotechnické a strojní inženýrství na ČVUT, roku 1936 ukončil studium fyziky na Univerzitě Karlově a oženil se se spolužačkou a astronomkou M. Joanelli. Na podzim 1936 byl povolán do Československé armády a pověřen prací na protiletadlových zaměřovačích. Roku 1938 začal přednášet matematiku na ČVUT, ale po obsazení Československa nacisty byl spolu se svým spolupracovníkem V. Vandem vyslán Ministerstvem obrany do zahraničí, aby svůj zaměřovač uplatnili proti nacistům. Ve Francii pracoval na Ministerstvu obrany a v prosinci 1939 se manželům narodil syn Tomáš. Brzy nato museli opustit Paříž a po velmi dobrodružné cestě dojeli na kolech do Marseille, kde je měla čekat loď. Plán však nevyšel a z Francie se dostali každý jinak: Vand do Velké Británie, paní Svobodová do USA přes Lisabon a on sám po různých intervencích přes Casablanku až v roce 1941. Pracoval na vývoji protiletadlových zaměřovačů. Nejprve ve firmě ABAX Corporation, ta ale pro podezření ze spolupráce s Němci nakonec nedostala státní zakázky. Roku 1943 byl pozván ke spolupráci na vývoji samočinného počítače do Radiation Laboratory při MIT. Zde pracoval s později slavnými zakladatelskými osobnostmi, jako byl Vannevar Bush a Howard Aiken. Podle jeho návrhu byl realizován mechanický analogový počítač, tvořící součást protiletadlového zaměřovacího systému MARK 56, používaného na amerických válečných lodích od poloviny války po dalších 50 let. Těsně po válce sepsal ještě knihu o kloubových mechanických počítačích. V dubnu 1946 se vrátil do Prahy a do souborné edice vědeckých a technických výs...

Antonín Rýgl (4)

Narozen 24. 12. 1925 v Praze, zemřel 2009. Prozaik, publicista, scénárista.

Antonín Pařízek (6)

Narozen 30.1.1959 v Praze. MUDr., gynekolog-porodník, práce z oboru.

Antonín Nečásek (7)

Narozen 12.6.1871 v Sobčicích u Jičína, zemřel 2.3.1938 v Praze. Novinář, prózy, hry.

Antonín Doseděl (8)

Publikace Čítanka stavebních výkresů a další práce z oboru stavebnictví.

Antonín Dolenský (6)

Antonín Dolenský byl vrchní knihovník knihovny Národního muzea, bibliograf, historik umění a publicista. Syn spisovatele a středoškolského učitele Jana Dolenského . Po maturitě na reálném gymnasiu v Praze studoval v letech 1904–1911 na Filosofické fakultě UK v Praze dějiny umění , historii a estetiku . Roku 1914 obhájil rigorózní práci: Václav Hollar ve světle nových pramenů a výzkumů. Pracoval v knihovně Národního muzea, od r. 1904 jako písař a volontér, 1910 asistent, 1916–1927 knihovník, 1927–1939 vrchní knihovník, 1939–1941 rada v knihovně NM. Roku 1939 byl vězněn gestapem. Byl výtvarným redaktorem novin Samostatnost , 1912-1919 redaktorem umělecké revue Veraikon, 1913-1917 redaktorem uměleckého měsíčníku Dílo. Od roku 1911 člen literární sekce Uměleckého sdružení Sursum, 1926-1956 člen Spolku českých bibliofilů, aktivní člen Kruhu pro pěstování dějin umění. Za války byl redaktorem edic české klasické literatury Česká kronika a Růžový palouček v nakladatelství Františka Strnada. Psal různé publikace ze svého oboru, vedle toho také připravil k vydání Kupidovu střelu od Šimona Lomnického, Palackého dějiny, Trojánskou kroniku, výbor obrazů Karla Škréty, Kleychovu zprávu o vynálezu knihtisku, či Komenského Orbis pictus. Redigoval také Knižní kulturu doby staré i nové, nebo Haškovy sebrané spisy. Byl také hlavní redaktor prvorepublikové encyklopedie Nový velký ilustrovaný slovník naučný a byl v redakci Komenského slovníku naučného vydaného v druhé půli 30. let. Připravil také československý biografický slovník typu Kdo je kdo, Kulturní adresář ČSR . Byl činný v projektu Emila Pacovského Veraikon, který se zaměřoval na vydávání rarit z historie české literatury.

Antonín Benčík (5)

PhDr. Antonín Benčík, CSc. . Od roku 1958 historik ve Vojenském historickém ústavu Praha, zaměřen na druhou světovou válku a čs. odboj. V letech 1963 a 1968 člen pracovního týmu rehabilitačních komisí k nápravě křivd padesátých let. 1970 vyloučen z KSČ a armády. 1970-1989 stavební izolatér, strojník, topič. Od prosince 1989 do prosince 1992 člen vládní komise pro analýzu událostí let 1967-70. Autor a spoluautor odborných publikací, studií a literatury faktu.

Antonie Krzemieňová (7)

Terapeutka, věnuje se praktické ezoterice.

Anton Zischka (7)

Rakouský novinář, letec, autor dokumentárních publikací a hospodářsko-politických studií.

Anton Rákay (8)

Slovenský lékař, ftizeolog, autor prací z oboru, též autor beletristických děl.

Annie Girardot (3)

Annie Suzanne Girardotová byla francouzská divadelní, filmová a televizní herečka a zpěvačka. Původně zdravotní sestra, vystudovala herectví a byla členkou prestižního divadla Comédie-Française. Po několika úspěšných vystoupeních před kamerou se stala vyhledávanou představitelkou emancipovaných žen a v sedmdesátých letech 20. století byla jedinou francouzskou herečkou, která hrála ve filmu výhradně hlavní role. Třikrát získala ocenění Césara, byla nositelkou Řádu umění a literatury udělovaného francouzským ministerstvem kultury a obdržela Řád čestné legie. Narodila se v desátém pařížském obvodu. Druhou světovou válku prožila s matkou a bratrem v Normandii, otec zemřel, když jí byly čtyři roky. Už jako dítě chtěla hrát, ale stejně jako matka se nejdříve stala zdravotní sestrou. Při práci nejdříve navštěvovala dramatické kurzy, později vystudovala herectví na pařížské konzervatoři Conservatoire national supérieur d'art dramatique. V letech 1954-1957 byla členkou prestižního divadla Comédie Française, kde účinkovala v díle francouzských klasiků. Mezitím se začala prosazovat ve filmu, vynikla ve Viscontiho dramatu Rocco a jeho bratři , poté dělila svou práci mezi Francii a Itálii. V dekádě sedmdesátých let 20. století byla jedinou francouzskou herečkou, která ve filmech hrála výhradně hlavní role. Střídala dramatický a komediální žánr, její doménou se staly emancipované ženy, které různým způsobem bojují proti nástrahám života. Za kreaci lékařky postižené rakovinou získala cenu Césara. V dramatickém a kriminálním žánru hrála ve filmech Andrého Cayatta , komediální polohu uplatnila v mimořádně úspěšné dvojici s Philippem Noiretem . Točila také s Louisem de Funèsem . Poslední hlavní roli hrála v kriminálce Černá listina , od té doby ztvárňovala jen vedlejší úl...

Anne Pätzold (3)

Německá knihkupkyně a spisovatelka. Autorka románů pro děti i dospělé.

Anne Kristine Stuart (7)

Anne Chieko Moore (4)

Anna Skýbová (3)

Narozena 27.7.1934 v Krnově, zemřela 4. 10. 2010 v Praze. Doc., PhDr., CSc., historička a archivářka, práce z oboru.

Anna Musilová (5)

Anna Musilová je mladá česká autorka, která žije napůl v Praze a napůl v Pardubicích. Studuje žurnalistiku na Univerzitě Karlově, dřív psala třeba pro Cosmopolitan nebo iDnes.cz a působila v Českém rozhlase. Aktuálně pracuje jako redaktorka české literatury v nakladatelství. Kromě toho se věnuje focení, malování a ráda cestuje – nejraději a nejčastěji do Velké Británie, která se v průběhu let stala jejím druhým domovem. Černooká je jejím debutovým románem, v roce 2019 vyšla Annina druhá kniha Tamařino souhvězdí. Autorsky se podílela i na textech v knize Hrdinky: Příběhy významných českých žen.

Anna Marienková (7)

Slovenská autorka kuchařských knih.

Anna Láng (8)

Maďarská grafička a ilustrátorka, působí v Itálii.

Anna Formánková-Kubínová (6)

Autorka jazykových učebnic.

Ann Rule (2)

Americká publicistka a spisovatelka, specializace na oblast skutečných kriminálních případů.

Ann Brashares (8)

Americká spisovatelka, autorka knih pro děti a mládež.

Anita Báchorová (7)

Učitelka českého jazyka, literatury a němčiny, spoluautorka učebnic češtiny.

Andy Maslen (6)

Britský spisovatel, autor thrillerů. Původním povoláním reklamní copywriter.

Andrzej Szczypiorski (4)

Polský prozaik a publicista.

Andreas Lommel (3)

Andreas Lommel byl německý etnolog. Od roku 1957 byl ředitelem Staatliches Museum für Völkerkunde v Mnichově. Jeho odborný zájem se soustřeďoval hlavně na umění pravěku a původních obyvatel Austrálie. Lommel vystudoval v roce 1937 Forschungsinstitut für Kulturmorphologie v Mnichově, kde byl žákem Leo Frobenia. Škola se dnes jmenuje Frobenius-Institut a působí v rámci Goethovy univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem. Rok po ukončení studií se vypravil do severozápadní Austrálie. Zde, v oblasti Kimberley, žil několik měsíců s příslušníky kmene Unambal, podnoží Tasmánců. Způsob života těchto lovců a sběračů měl odpovídat životu lidí v době kamenné. Z cesty přivezl množství zvukového a fotografického materiálu. Roku 1955, rovněž v Kimberley, studoval prehistorické jeskynní malby duchů Wandjina. Lommelova manželka Katharina byla malířka a nástěnné malby překreslovala. V letech 1937–1940 zastával na mnichovském institutu, kde studoval, místo Frobeniova asistenta. Od roku 1957 řídil mnichovské Staatliches Museum für Völkerkunde, dnes Museum fünf Kontinente. Byl vyznamenaný Bavorským záslužným řádem. Po vzoru svého učitele Frobenia zastával Lommel v etnologii difuzionistické stanovisko. Podle něj se kulturní projevy obyčejně šířily z jednoho určitého centra.

Andrea Wandel (7)

Andrea Wandel miluje koně už tak dlouho, její paměť sahá, a skoro stejně dlouho na nich jezdí. Dlouhá léta pracovala jako hudební redaktorka v nejrůznějších německých časopisech, než se rozhodla proměnit zálibu v zaměstnání. Její první kniha nazvaná Kamarád pro Marii vyšla v roce 2003. Po ní následovalo deset dobrodružných příběhů o Marii a jejím newforestském poníkovi Šťístkovi. Knižní řada o Sonnenhofu, Mareike, Julii a jejich nezbedných haflinzích je napsána přímo pro Pony Club. Až doposud vyšly čtyři díly a další se připravují. Andrea Wandel žije na předměstí Berlína se svým manželem, dětmi, psem, kočkou, morčaty a samozřejmě také s koňmi: německým jezdeckým poníkem, newforestským poníkem a jedním velmi starým shagya-arabem.

Andrea Laurence (8)

Americká spisovatelka, autorka romancí.

Andrea Křístek Kozárová (1)

André Pieyre De Mandiargues (4)

André Pieyre de Mandiargues patří mezi stěží zařaditelné individuality. Sám navíc bděle dbal na to, aby s žádným kontextem nesouvisel. Bývá sice spojován s okruhem tvůrců druhé generace francouzských surrealistů , kteří vycházejí z hlubinné psychologie, jejího důrazu na nevědomí, estetiku snu a zázračna, avšak touha uchopit bytí v dualistickém sporu duše a těla se v jeho tvorbě projevuje obzvlášť svérázně. Z Mandiarguesových knih vystupuje členitá osobnost: až puntičkářský estét a dandy, který si libuje v erudovanosti, a zároveň milovník neobvyklostí a tajemných zvláštnůstek, které odměřuje s kulinářskou přesností, aby chuť byla vždy přejemná, ale výrazná a svá. * André Pieyre de Mandiargues patří do druhé generace francouzských surrealistů. Narodil se 14. března 1909 v Paříži, je tedy o třináct let mladší než Breton a o devět let než Desnos a Crevel, představitelé „heroického“, revolučního období francouzského surrealismu. Jestliže začátky tvorby první surrealistické generace spadají do dvacátých a třicátých let 20. století, nástup druhé surrealistické generace spadá do let bezprostředně před druhou světovou válkou, anebo spíš do období bezprostředně po válce. Mandiargues sice uprostřed války vydal svou první sbírku básní , ale jeho skutečným debutem, který vzbudil pozornost, byla teprve kniha Le musée noir . Po ní vydával soustavně rok co rok jednu knihu za druhou, vždycky věrný sobě samému, vlastně svému výchozímu bodu, jímž bylo jeho „černé muzeum“ surrealisticky orientovaných kratších i delších próz. Mezi knihy nejvýznamnější patří Les incongruités monumentales , Le soleil des loups , Marbre , Le lis de mer , Le cadran lunaire , Le Belvédere , Feu de braise , La Motocyclette , Porte dévergondée (Nestydatá brána, 19...

András Berkesi (7)

Byl maďarský spisovatel, autor detektivních a špionážních románů. Byl chráněncem Kadárova režimu a od roku 1945 působil jako důstojník tajné politické policie komunistického režimu. Ve svých dílech většinou líčí boj proti nepřátelům proletariátu a proti kontrarevoluci. V toto duchu jsou pochopitelně i líčeny události v Maďarsku roku 1956. Přesto autor patří dodnes k nejčtenějším domácím spisovatelům a jeho dílo je předmětem živé literární a politické diskuse.

Amanda Stevens (5)

Amanda Stevens je autorkou více než 50 novel včetně gothic hororové řady nazvané Hřbitovní královna. Její knihy se objevují na předních místech v žebříčku bestsellerů vydaných v USA, její styl je přirovnáván jako nové pojetí duchařských příběhů. Za svou tvorbu získala již celou řadu ocenění od prestižního časopisu Romantic Times Magazine. Žije s manželem, synem, dcerou a dvěma kočkami v Cypress v Texasu. Vyrostla v podhůří Ozarské planiny, v kraji plném legend a duchařských pověstí.

Amanda Maris (7)

Učebnice angličtiny.

Amanda Li (8)

Editorka, redaktorka a autorka literatury pro děti.

Amanda Conner (9)

Americká autorka a kreslířka komiksů. Ilustrátorka v reklamních agenturách.

Amanda Clark (5)

Autorka romantických příběhů.

Alycea Ungaro (4)

Americká fyzioterapeutka, autorka prací o gymnastické metodě - Pilates.