Výpis všech autorů

Lois Duncan

Lois Duncan se narodila 28. dubna 1934 ve Filadelfii Lois Duncan Steinmetz. Je autorkou více než padesáti knih včetně poezie, literatury pro děti a románů pro dospělé. Své první dva romány publikovala pod pseudonymem Lois Kerry. Největší věhlas jí však přinesly napínavé romány určené pro dospívající mládež, které získaly v šestnácti státech USA a třech zahraničních zemích cenu „Mladého čtenáře“, přičemž samotná Duncanová obdržela od různých amerických knihovnických společností několik významných uznání. Lois už od raného dětství věděla, že se stane spisovatelkou. V deseti letech poslala do dětského časopisu svou první povídku a o tři roky později začala publikovat. Během svých středoškolských studií pravidelně přispívala do časopisů pro teenagery, zejména do dodnes oblíbené Sedmnáctky. Jako dospělá vyučovala tvůrčí psaní na katedře žurnalistiky Univerzity Nového Mexika a nadále spolupracovala s řadou časopisů, v nichž zveřejnila na tři stovky článků a povídek. Šest jejích novel posloužilo jako předloha k televizním inscenacím, podle jiných dvou vznikly filmy, promítané v České republice pod názvem Tajemství loňského léta a Hotel pro psy. V autobiografickém románu Kdo zabil mou dceru? hledá Lois Duncan vraha své sedmnáctileté dcery Kaitlyn. Podrobnosti o dosud nevyřešeném zločinu i vývoji pátrání, kterému se neúnavně věnuje rodina zavražděné, lze najít na internetové adrese kaitarquette.arquettes.com. Lois žije se svým manželem Donem Arquettem v Sarasotě na Floridě. Zemřela ve středu 15. června 2016 ve věku 82 let.

Lidia Di Blasi

Ilustrátorka.

Lev Semenovič Dvoreckij

Plukovník sovětské armády, doktor filozofie, autor prací o přestavbě a novém myšlení v SSSR, publikace z oboru vojenství.

Leo Deuel

Spisovatel, překladatel, vydavatel, učitel. Žije v New Yorku.

Kristýna Dolejšová

Narozena v Aši. Blogerka.

Kindersley Dorling

Ken Dean

Americký publicista, autor publikace o skupině Queen.

Kateřina Dubská

PhDr. Kateřina Dubská je spoluzakladatelkou vydavatelství Computer Press a ERA, v letech 2006-2010 byla městskou zastupitelkou za Stranu zelených v Brně. Vystudovala Střední knihovnickou školu a Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci . Patřila k zakladatelům nakladatelství a vydavatelství Computer Press. Založila vydavatelství ERA, které se specializovalo na odbornou literaturu z oblasti architektury a stavitelství. Díky jejímu přispění vyšly publikace jako: Josip Plečnik, Nové městské prostory, Duch místa nebo Sídelní kaše. Iniciovala vznik časopisu ERA 21, který je uznávaným českým časopisem o architektuře. V roce 2000 založila Nadační fond Verda, který se zaměřuje na podporu nadaných romských studentů. Byla jednou z iniciátorek vzniku občanské koalice Nádraží v centru a referenda o poloze brněnského hlavního nádraží. Spoluzaložila občanské sdružení Brno, věc veřejná, které především díky výstavám Brněnský chodec iniciovalo veřejnou debatu ke stavu kvality a vzhledu brněnských veřejných prostor. V minulosti byla zastupitelkou v brněnské čtvrti Nový Lískovec, kde stále působí jako vedoucí redakční rady místního zpravodaje Lískáček. V krajských volbách v roce 2008 vedla kandidátku Strany zelených na Jižní Moravě. S výsledkem 3,6 % byla tato kandidatura neúspěšná. V současné době žije v Bílých Karpatech, věnuje se psaní knih a ekologickému zemědělství. V březnu 2013 vychází její první román Člověk Gabriel .

Kate Davies

Jules Barbey d'Aurevilly

Joseph Delteil

Narozen 20.4.1894 v Pieusse, zemřel 12.4.1978. Francouzský prozaik.

Josef Dvořák

Narozen 13. 10. 1901 v Táboře, zemřel 4. 4. 1958 v Praze. Novinář, redaktor, básník, prozaik, editor, autor literatury pro mládež, literatury o slovenské politice, cestopisů po severských zemích, propagátor česko-slovenských kulturních styků.

Josef Doubrava

Josef Doubrava byl český katolický duchovní, který se stal 20. královéhradeckým biskupem. Po teologických studiích v Římě a vysvěcení na kněze působil jako kaplan v Petrovicích u Sedlčan, v roce 1877 byl administrátorem v Dublovicích. V roce 1880 se stal adjunktem pražské teologické fakulty, v roce 1883 vicerektorem a později rektorem arcibiskupského semináře. V témže roce získal doktorát teologie a byl činný jako profesor církevního práva. Byl znamenitým znalcem svého oboru, z něhož uveřejnil řadu důležitých článků a studií v odborných časopisech. V devadesátých letech byl kanovníkem u sv. Víta, předsedou manželského soudu, ale i předsedou Archeologického sboru muzea království českého a jednatelem Křesťanské akademie. Dne 9. února 1903 byl jmenován královéhradeckým biskupem a potvrzení svého úřadu získal od papeže Lva XIII. 22. června téhož roku. Biskupské svěcení přijal 29. června a vzápětí se ujal správy diecéze. Za zmínku stojí, že od prosince 1918 působil i jako apoštolský administrátor pražské arcidiecéze. Zemřel ve svém sídle 20. února 1921 a byl pohřben na pouchovském hřbitově. V dolní modré polovině znaku je zlatý kříž, na levém rameni kříže zlatá hvězda.

Josef Dostál

Narozen 20. 12. 1903 v Praze, zemřel 12. 5. 1999 tamtéž. Prof., RNDr., DrSc., botanik, vysokoškolský pedagog, specializace na systematickou botaniku.Také horolezec, turista a ochránce přírody.

Josef Dobiáš

Josef Dobiáš, narozen v roce 1888, byl profesorem starověkých dějin na Karlově univerzitě. Odborně se zabýval především helénizmem, agrárními poměry v antice a dějinami syrské provincie; později svůj zájem upřel na dobu císařskou, obzvláště na dějiny markomanských válek. Svá bádání shrnul v "Dějinách československého území před vystoupením Slovanů" . Za účelem výuky starověké historiografie na vysokých školách sepsal "Dějepisectví starověké" . Kromě starověkých dějin patřily do jeho odborného zájmu regionální dějiny, konkrétně jeho rodného města Pelhřimova. Výsledkem byla obsáhlá publikace "Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí" . Josef Dobiáš zemřel v roce 1972.

Jörg Demus

Jörg Demus byl rakouský klavírista a korepetitor proslulý interpretací klasického a romantického klavírního repertoáru. Narodil se 2. prosince 1928 v rakouském St. Pöltenu, hudební vzdělání získal již v mládí a pokračoval ve studiu na vídeňské konzervatoři. Demus byl známý svým jemným hmatem a citlivostí, díky nimž se hodil zejména pro díla skladatelů, jako byli Schubert, Schumann a Mozart.

Jonathan Dee

Anglický astrolog.

Jon Davis

Americký lingvista a překladatel žijící v ČR, autor knihy o zážitcích ze života v Česku.

Jiří Dvořáček

Narozen 22.11.1947. Doc.,Ing.,CSc., autor prací z oboru podnikové ekonomiky, průmyslové politiky rozvoje kapitálu a podnikání se zahraničnímajetkovou účastí.

Jiří David

Narozen 23. 5. 1933 v Pardubicích, zemřel 6. 6. 2014 v Pardubicích. Doc., Dr., CSc., výtvarný pedagog, estetik, teoretik výtvarného umění. Některá díla vydával pod krycím jménem Věra Davidová.

Jim DeFelice

Jim DeFelice se narodil v New Yorku. Je autorem techno-thrillerů Brother's Keepr a Havana Strike . Jim také napsal víc než tucet knih pro mladé lidi. Žije se svojí ženou a synem v Hudson Valley ve státě New York.

Jeremy Dronfield

Jeremy Dronfield se narodil ve Walesu a má doktorát z archeologie v Cambridge. Po studiích se začal věnovat psaní a již jeho prvotina The Locust Farm získala prestižní literární ocenění, stejně jako jeho další knihy. Více aktuálních informací o Jeremym získáte na jeho webových stránkách www.jeremydronfield.com.

Jenny Downham

Britská spisovatelka, autorka beletrie pro mládež a dospělé čtenáře. Původně herečka.

Jenny Dooley

Autorka učebnic a textů pro výuku angličtiny.

Jen DeLuca

Americká autorka románů pro ženy.

Jean Dufaux

Narozen 7.7.1949 Belgie. Autor komiksů.

Jean Dorst

Francouzský publicista, autor přírodovědných knih.

Jaroslav Doubrava

Jaroslav Doubrava je český politik, v letech 1998 až 2004 a opět od roku 2010 senátor za obvod č. 31 – Ústí nad Labem, bývalý starosta obce Telnice, v letech 2008 až 2016 zastupitel Ústeckého kraje, člen hnutí Severočeši.cz, do roku 2010 člen KSČM. Absolvoval střední odbornou školu v oboru elektro. Je ženatý, má dvě děti. V letech 1978–2010 působil v komunální politice na postu uvolněného tajemníka národního výboru obce a později starosty obce Telnice. Ve volbách 1998 se stal členem horní komory českého parlamentu přesto, že jej v prvním kole porazil občanský demokrat Zdeněk Kavina v poměru 28,34 % ku 27,63 % hlasů. Ve druhém kole Doubrava obdržel 52,37 % hlasů a získal mandát senátora. Zastával funkci místopředsedy Mandátového a imunitního výboru, zasedal ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ve volbách 2004 svůj mandát obhajoval, ovšem v obou kolech jej porazil občanský demokrat Pavel Sušický. V krajských volbách 2008 se stal zastupitelem Ústeckého kraje za sdružení Severočeši.cz. Ve volbách v roce 2016 nemohl mandát krajského zastupitele obhájit, jelikož byla kandidátka hnutí Severočeši.cz, za něž kandidoval, týden před volbami stažena za rozporuplných okolností. V roce 2010 vystoupil z KSČM, vstoupil do hnutí Severočeši.cz, za které kandidoval ve volbách 2010 do senátu za obvod č. 31 – Ústí nad Labem. Přestože jej Pavel Sušický v prvním kole porazil v poměru 27,01 % ku 23,15 % hlasů, ve druhém kole Doubrava zvítězil se ziskem 55,97 % hlasů a stal se senátorem. V roce 2014 se jako volební pozorovatel zúčastnil nezákonných voleb na separatistickém východě Ukrajiny, konkrétně v Luhansku . Za to byl posléze ukrajinskou vládou označen za nežádoucí osobu. V rozhovoru pro Lidové noviny v Luhansku obvinil ukrajinskou armádu z válečných zločinů a uvedl, že se chová hůře než Hitler. Obhajoval také anexi Krymu, ke které podle něj došlo na základě zcela svobo...

Jarmila Drábková

Narozena 14.3.1934 v Praze. MUDr., CSc., lékařka, specialistka v oboru anesteziologie a resuscitace, práce z oboru.

Jana Dolanská Hrachová

Narozena 23. 1. 1976 v Praze. MgA., výtvarnice, nakladatelka, typografka, grafická designérka, autorka jazykových slovníků.

Jan Dvořák

Narozen 24. 5. 1950 v Praze. Prof., JUDr., CSc., právník, právní teoretik a vysokoškolský pedagog zaměřený na občanské právo hmotné a procesní.

Jan Doležal

Ing. Jan Doležal, Ph.D., PMP . Projektovému řízení se aktivně věnuje od roku 2001; získal certifikaci projektového manažera IPMA Level B . Je členem Společnosti pro projektové řízení , o. s., kde je předsedou sekce Projektově orientované společnosti. Jako projektový manažer působil ve firmách Logos, a. s., Mikroelektronika, s. r. o., kde zavedl projektové řízení, zastával pozici vedoucího projektové kanceláře a řídil velké mezinárodní projekty . Má zkušenosti s projekty z komerčního, akademického i veřejnoprávního sektoru. Dnes je ředitelem a jednatelem společnosti PM Consulting, s. r. o., a členem několika profesních a odborných sdružení – např. Czech Project Management, o. s., nebo Asociace strojních inženýrů. Od roku 2007 je registrován v Národním registru poradců.

Jan Dobiáš

Jan Dobiáš se narodil v roce 1975. Momentálně žije v Pardubicích a pracuje jako elektromontér. Počátky jeho literární kariéry se pojí s časopisy Ikarie a Dech draka. Nedlouho na to se rovněž zúčastnil soutěže O železnou rukavici lorda Trollslayera a jeho povídky se objevily v Drakobijcích II - IV. Své texty uspořádala do sbírky Po dračím ohni . Nedlouho poté se Jan Dobiáš pustil i do psaní románů. Na kontě má epickou fresku Modrá laguna čarodějů, rudý měsíc války a poetický příběh Až na kraj světa. Pro texty Jana Dobiáše je typická velká dávka vtipu a skládání poct velikánům fantastiky.

Jan Dědina

Jan Dědina byl český akademický malíř, ilustrátor žánrových obrázků v časopisech, autor spisů o umělcích. Narodil se na statku č. 3 ve Strakách v početné rodině sedláka Jana Dědiny a jeho ženy Kateřiny. Vzdělával se v Pokračovací řemeslnické a obchodní škole v Mladé Boleslavi, kam ho přivedla množnost kreslit. Jeho výtvarným ambicím nedostačovala. Absolvoval studia malby v Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde byl žákem Františka Ženíškaa, a na Akademii výtvarných umění v malířském ateliéru Maxmiliána Pirnera a v sochařském ateliéru u Josefa Václava Myslbeka. Po ukončení studií musel roku 1893 narukovat do rakouské armády. Z Lince byl převelen do Tridentu, odkud v roce 1895 dezertoval přes Itálii do Francie. 1895–1909 Uprchl do Paříže ke svému bratrovi, rytci a sochaři Václavovi . Zde se usadil, poté žil a tvořil v Bretani. Roku 1898 se oženil s Francouzkou Jeanne Marií Anceaux , a tak snáze pronikl do francouzské společnosti. Stal se oblíbeným portrétistou akademického verismu období belle epoque a secese. Účastnil se pařížských Salonů, roku 1903 a 1910. Pracoval s Albertem Besnardem na výzdobě stropů výstavního pavilónu Malého paláce poblíž Champs-Élysées a v budově Comédie-Française, asistoval u tehdy již populárního Mihály Munkácse. Dále se věnoval kresbě a akvarelu. Osvojil si pařížský styl lehce malovaných nebo načrtnutých portrétů a figurálních studií, motivů různých žánrů od podobizen přes velkoměstský život až po exotiku. Mimo jiné ilustroval pařížský módní časopis Monde illustré a kreslil plakáty. Vděčil za tyto zakázky Luďku Maroldovi, stýkal se také s Alfonsem Muchou a přes ně se sochaři Augustem Rodinem a Emilem Antoinem Bourdellem, jemuž pomohl zorganizovat pražskou výstavu v roce 1909. Uhlazená malířská tvorba z období 1897-1910 je v posledních letech v aukcích velmi ceněna., . 1909-1941 Do Čech se Dědina s ro...

James A Duke

James A. Duke je americký botanik. Je známý svými četnými publikacemi o botanické medicíně. Má významný podíl na budování fytochemických a etnobotanických databází Ministerstva zemědělství USA.

J. M Dematteis

Americký hudebník, hudební publicista, autor komiksů.

Ignatius Donnelly

Americký kongresman, populistický spisovatel a amatérský vědec, známý především svou teorií o Atlantidě a o katastrofě, která měla dopad na události ovlivňující starověké civilizace a o pravosti Shakespearova autorství, které všechny moderní historici považují za pseudovědy a pseudohistorie. Donnellyho práce měla významný vliv na spisovatele na konci 19. a začátku 20. století, jako jsou Helena Blavatská, Rudolf Steiner a James Churchward a nedávno více ovlivnil spisovatele Grahama Hancocka. Donnellyho pojetí Atlantidy jako předpotopní civilizace se stalo inspirací pro popový hit roku 1969 Atlantis od Donovana a v roce 2009 pro film 2012 od Rolanda Emmericha .

Hillestad Dori

Hans Driesch

Hans Adolf Eduard Driesch byl německý biolog, evolucionista a filosof, zakladatel moderního vitalismu. Driesch studoval od roku 1886 ve Freiburgu u A. Weismanna, od roku 1887 v Jeně zoologii u E. Haeckela a botaniku. Od roku 1889 studoval mořskou biologii v Plymouthu, na výpravách do Indie a na ostrov Hvar a od roku 1891 pracoval na zoologické stanici v Neapoli. Od roku 1900 přednášel v Heidelbergu, od roku 1907 byl profesorem přirozené teologie v Aberdeenu , kde také napsal své hlavní dílo „Filosofie organického“ . Od roku 1909 přednášel přírodní filosofii v Heidelbergu, od roku 1911 v Kolíně nad Rýnem a od roku 1921 filosofii v Lipsku. Zabýval se také parapsychologií a roku 1933 byl nacisty předčasně penzionován. Drieschova vědecká kariéra začala už v Neapoli, kde studoval zejména zárodky ježovek a podařilo se mu oddělit první rozdělené buňky jejich zygot. Studium jejich dalšího vývoje inspirovalo jeho vitalismus. Původně se totiž domníval, že z každé z nich se vyvine příslušná část organismu, k jeho překvapení se však každá vyvíjela k celku organismu. Z toho Driesch odvodil, že každá buňka zárodku je předem naprogramována ke svému cíli – dospělému organismu – podobně, jak to předpokládala Aristotelova entelechie. Základním rysem organismu je tedy jeho celistvost a zaměřenost k cíli, jak se projevuje např. v dorůstání orgánů nebo v reprodukci. Drieschův vědecký a filosofický vitalismus vyvolal značnou kritiku jednak z hlediska pozitivismu, jednak ze strany novokantovství. Když se v pozdějším věku věnoval stále víc parapsychologii, byl vědeckou obcí odmítnut. Nicméně k některým z jeho náhledů se později vrátila molekulární biologie nebo teorie autopoiesis chilského biologa H. Maturany.

Gordon R Dickson

Gordon Rupert Dickson vystudoval angl. literaturu, od r. 1950 spisovatel. Časopisecky začal publikovat v r. 1950; svůj první román Alien from Arcturus vydal v r. 1956. Ústředním dílem D. tvorby je tzv. dorsaiský cyklus, který zatím tvoří šest prací. Má být doplněn dalším šestidílným cyklem románů, z nichž tři mají být současné a tři historické – celek se má stát obrazem variantního vývoje lidského rodu. Doposud vydané romány a novely popisují galaktické společenství, kde obyvatelé jednotlivých planet jsou geneticky programováni. Lidé z planety Dorsai jsou válečníky – podobně jako kdysi obyvatelé antické Sparty. D. píše tradičně pojatou SF, plnou dobrodružství a technických podivuhodností. Sám ale své dílo pokládá za filozofický příspěvek k diskusi o evoluci. Prozatím poslední díl cyklu je román The Final Encyclopedia . Č. známe první díl Necromancer , dále vyšel č. D. fantasy román The Dragon and the George . Evoluce, resp. přechod druhu Homo sapiens do vyšší vývojové fáze, je ústředním námětem většiny D. prací, např. None But Man , Hour of the Horde a The R-Master . Za povídku Soldier, Ask Not , přepracovanou později na novelu, obdržel D. cenu Hugo. Líčí v ní kariéru vojáka v galaktické civilizaci. Nebulou byla oceněna novela Call Him Lord . Zajímavý námět má román Delusion World . Vypráví o planetě obydlené dvěma civilizacemi, z nichž ani jedna není schopna uvědomit si existenci té druhé. Z posledních prací lze uvést román The Forever Man , většina D. prací ale už nedosahuje dřívějších kvalit. Ocenění: Hugo Award 1960 for Best Novel - Dorsai! 1978 for Best Novel - Time Storm 1981 for Best Novella - "Lost Dorsai" 1981 for Best Nov...

Gerald Drews

Německý žurnalista a literát publikující v řadě oborů .

Galina Nikolajevna Demykina

Ruská spisovatelka a básnířka, autorka knih pro dospělé i pro děti.

Gabriela Dubská

Gabriela Dubská, rozená Finkesová byla česká knižní grafička, ilustrátorka a malířka. Graficky upravila přes 300 knížek, nejznámější grafická.úprava. - H. Ch. Andersen: Pohádky byla užita ve všech zahraničních vydáních. S motivem Makové panenky je vydáno mnoho papírenského a jiného zboží komerčního charakteru např. 12 omalovánek, zápisníčky, kalendáře, obaly na pastelky, textilie různého druhu, magnetky, razítka, magnetofon.kazety, CD, videokazety a DVD. CD s Pohádkou o ptáku Klabizňákovi vyšlo i korejsky. Japonské vydání tohoto titulu bylo zařazeno mezi nejkrásnější „bilderbuchy“ světa.

Émile De Laveley

Belgický ekonom a historik, překladatel z angličtiny a němčiny.

Emil Dvořák

Narozen 17.10.1896 ve Vlkoši u Kyjova, zemřel 28.9.1970 v Praze. Básník, prozaik.

Elizaveta Dvořáková

Eileen Dreyer

Autorka žije s manželem a dvěma dětmi v St. Luis. Za literární tvorbu byla nominována na řadu cen. Než se stala spisovatelkou, působila šestnáct let jako ošetřovatelka na traumatologii. Vzdělávala se také v oboru soudního lékařství i v patologii. Své odborné zkušenosti skvěle zúročila v románové tvorbě na náměty z nemocničního prostředí.

Eduard Doubek

Eduard rytíř Daubek, v dobových českých pramenech uváděn i jako Edvard rytíř Doubek , byl rakouský a český šlechtic, velkostatkář a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Narodil se roku 1811 v Praze jako syn statkáře Franze Daubka a jeho manželky Josefy . Vystudoval gymnázium v Praze a absolvoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde roku 1836 promoval a získal titul doktora práv. Patřily mu četné nemovitosti, mimo jiné palác Platýz v centru Prahy, pozemky na Smíchově a statky v Chanovicích, Nové Vsi a Oseku. Prosazoval moderní metody zemědělské výroby. V roce 1872 byl povýšen do dědičného rytířského stavu. Od zemských voleb v roce 1861 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky. Do sněmu se po krátké několikaměsíční přestávce vrátil v zemských volbách v březnu 1867. Již od 60. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Zemský sněm ho v roce 1861 delegoval do Říšské rady za kurii velkostatkářskou. Znovu ve vídeňském parlamentu zasedal od roku 1867 a opětovně od roku 1870 . Zemský sněm ho do parlamentu ve Vídni vyslal také roku 1872. Složil slib 14. května 1872. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873. Rezignace na mandát byla oznámena na schůzi 4. září 1877. K roku 1861 se uvádí jako velkostatkář s trvalým bydlištěm v Praze. Uvádí se, že jako konzervativec odmítal návrhy reforem prosazovaných německorakouskými liberály. Hlásil se ovšem k německé národnosti, byť v národnostních otázkách vystupoval umírněně. Zemřel 9. května 1882 v Praze, pohřben byl na Olšanech. Politice se věnoval i syn Eduard Daubek mladší ....

Džuna Davitašvili

Jevgenija Juvaševna Davitašvili - Džuna Davitašvili byla světoznámá a znamenitá ruská léčitelka, která ve své době léčila i špičky sovětského vedení. Utvořila originální systém bezkontaktní masáže ze svých znalostí z pradávné Asyrie. Dávní předci Džuny Davitašvili, kteří se dostali až do Gruzie, si ve své rodině dokázali uchovat tajemství starobylého Asyrijského lékařství a bílé magie. Tyto své znalosti si v rodině předávali a tak se dostaly až k ní. Ta se ve své praxi brzy přesvědčila o obrovských možnostech tohoto starobylého asirijského způsobu léčení, utvořila unikátní metodiku a rozhodla se své znalosti předávat dál. Připravila několik specialistů, kteří byli schopni léčit nemocné touto metodikou a naučila tomuto umění další zájemce.

Don DeLillo

Don DeLillo je oceňovaný americký romanopisec, dramatik a esejista. Ve svých dílech pojednává o tak rozličných tématech jako je televize, jaderná válka, sport, složitosti jazyka, umění performance, studená válka, matematika, příchod digitálního věku a globální terorismus. Vyrůstal v italsko-americké komunitě newyorské čtvrti Bronx. Vystudoval katolickou Fordhamovu univerzitu, pak pracoval nějaký čas v reklamní agentuře Ogilvy & Mathers. V roce 1966 začal psát svůj první román s názvem Americana. Na začátku 80. let strávil tři roky cestováním po Blízkém východě a Indii. Žije v newyorském předměstí Bronxville. V roce 2011 se jako jeden z hostů zúčastnil Festivalu spisovatelů Praha. Soudobými kritiky je Don DeLillo označován za jednu z hlavních postav literární postmoderny. Sám DeLillo se zmínil, že největší vliv na jeho tvorbu a vývoj má „abstraktní expresionismus, zahraniční filmy a jazz". Mnoho DeLillových knih zesměšňuje akademický život a zkoumá témata nespoutaného konzumerismu, moderního intelektualismu, undergroundových konspirací, rozpadu a znovusjednocení rodiny a příslibu znovuzrození skrze násilí. V několika románech DeLillo zkoumá zvětšující se viditelnost a efektivitu teroristů jako společenských hráčů a s tím související odsunutí toho, co nazývá tradiční rolí umělců v sociálním diskurzu . Dalším opakujícím se motivem v DeLillově díle je nasycení masmédií a jejich role ve formování simulakra, které slouží k vytržení události z kontextu a k jejímu pozměňování a k vyprázdnění jejího původního významu . Téma psychologie davu a kapitulace jednotlivců společné identitě rozebírá v několika románech . Mnoho anglicky píšících autorů jako např. Bret Easton Ellis, Jonathan Franzen a David Foster Wallace označilo DeLilla jako svou inspiraci. Literární kritik Harold Bloom jej označuje za jednoho z...

De Brioni

Fiktivní autor erotické novely, údajně herec zpěvák a mořeplavec.

David Day

Autor publikací z oblasti sbírání a restaurování starožitností.

Dalemil Dvořák

Narozen 28.4.1888 v Brně. Ing., profesor průmyslové školy, literatura z oboru strojírenství a učňovského školství.

Claris Drake

Studentka gymnázia, autorka básní, povídek a románu. Věnuje se též malbě, ilustraci a streetartu.

Christopher Dawson

Christopher Henry Dawson byl anglický historik a kulturní filozof křesťanského zaměření, významný anglický konvertita ke katolicismu. Zabýval se především dějinami evropské kultury a vzdělanosti.

Charlie Donlea

Americký spisovatel.

Carlo Dossi

Carlo Dossi byl italský spisovatel, politik a diplomat. Náležel k uměleckému hnutí Scapigliatura, které se rozvíjelo v Itálii po období Risorgimenta v letech 1815-71. Scapigliatura je italský ekvivalent francouzské bohémy. V roce 1892 se stal diplomatem v Kolumbii, kde se oženil s Carlottou Borsani, s kterou měl tři děti. V roce 1895 odešel so Atén, kde si rozvinul svůj cit pro archeologii. Byl ateista a byl politik.

Camilla De la Bédoyère

Camilla de la Bedoyere je akademičkou v oblasti biologických věd. Spolupracuje se Zoological Society of London . Je zkušenou autorkou knih pro děti i dospělé, ve kterých se převážně zaměřuje na svět přírody. Této kariéře se věnuje již 20 let. Za tu dobu zatím napsala více než 200 knih, které se prodávají po celém světě. Angažuje se také v žurnalistice. Pět let pracovala jako editorka dětských stránek v britských novinách. Pravidelně píše recenze knih pro děti a je poradcem při výrobě informačních letáků. Obzvlášť ji baví tvořit kreativní literaturu faktu a beletrii pro větší děti, především pro ty, co mají se čtením potíže. Žije v Londýně, a když zrovna sama nepíše, vyučuje čtenářskou gramotnost na jedné z londýnských středních škol nebo si užívá cestování, na jehož konci na ni čeká divočina ve skutečné podobě.

Bořivoj Dostál

Bořivoj Dostál byl moravský archeolog, specialista v oboru slovanské archeologie, především na období Velké Moravy. Původně středoškolský učitel, absolvent Pedagogické fakulty University Jana Evangelisty Purkyně v Brně Zpočátku pracoval na fakultním výzkumu na Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě, od r. 1958 trvale na velkomoravském hradisku Pohansku u Břeclavi. Zde dobudoval základnu expedice, založenou prof. F. Kalouskem; její vedení po něm převzal v roce 1970.

Blahoslav Dokoupil

Literární historik a lexikograf Středoškolské vzdělání s maturitou získal 1968–71 na SVVŠ v Boskovicích; češtinu a angličtinu vystudoval na FF UJEP v Brně . Po vojenské službě nastoupil k studijnímu pobytu v brněnské pobočce Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. Zde působil až do roku 2006, kdy odešel do invalidního důchodu. PhDr. 1979 na základě práce K typologii historického románu, CSc. 1985 na základě práce Český historický román 1945–1965. V letech 1999–2003 působil jako externí pedagog na FF MU. Přispíval do Brněnského večerníku, České literatury, Kmene, Rovnosti, Tvaru, Tvorby, Nových knih, Duhy aj. , je autorem mnoha doslovů ke knihám historické beletrie. Používal šifry bd, dok. Ve své literárněhistorické a kritické činnosti se Dokoupil orientoval na českou poválečnou literaturu, zvláště na systémovou klasifikaci a zmapování vývoje historického románu. V knižní prvotině Český historický román 1945–1965 chronologicky sleduje na bohatém faktografickém materiálu vymezeného období tvorbu předních i okrajových autorů; klade přitom důraz na specifičnost žánru, slučuje teoreticko-klasifikační východiska s ideovou a tematickou interpretací konkrétních děl. V publikaci Čas člověka, čas dějin, analyzující vývoj historického žánru do roku 1986, převažuje literárněkritický přístup. V devadesátých letech se Dokoupil soustředil na literárněhistorickou lexikografii: byl vedoucím redaktorem a hlavním autorem Slovníku českého románu 1945–1991, jeho následujícího, doplněného a rozšířeného vydání pod názvem Slovník české prózy 1945–1994, a zejména Slovníku českých literárních časopisů, periodických literárních sborníků a almanachů 1945–2000. Rozsáhlá studie Česká historická próza 20. století, která sumarizuje výsledky Dokoupilova celoživotního bádání bez limitujícího vlivu komunistické ideologie, zůstává v rukopisu, podobně jako fragmenty různých dalších lexikografických a encyklopedic...