52921–52980 z 158987 Autoři
Bohuslava Hlavinková (2)
Narozena 14.2.1942 v Brně. Ing., asistentka ústavu stavební mechaniky VUT Brno, práce z oboru.
Více od autora
Bohuslav Zmek (2)
Narozen 27. 3. 1942 ve Velké Bíteši. Stavební inženýr, CSc., pedagog na Stavební fakultě VUT v Brně. Publikace v oboru, skripta.
Více od autora
Bohuslav Vítek (3)
Bohuslav Vítek je český muzikolog, publicista, dramaturg a pedagog. Po studiích v Pardubicích studoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, obor hudební věda . Od roku 1978 byl zaměstnán v Komorní filharmonii v Pardubicích nejprve jako dramaturg a od roku 1985 do 1990 jako její ředitel. Zároveň v letech 1990–1993 působil jako pedagog Konzervatoře v Pardubicích, mezi roky 1990–2000 pak coby dramaturg Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Stal se také vedoucím redaktorem redakce vážné hudby stanice Český rozhlas 3 Vltava. Dnes je tam externím redaktorem. Současně stále působí jako externí pedagog pardubické konzervatoře a lektor dramaturgie Komorní filharmonie Pardubice.
Více od autora
Bohuslav Velvarský (1)
Narozen 1921, zemřel 2008. Československý letec, účastník protifašistického odboje.
Více od autora
Bohuslav V Lohniský (3)
Narozen 18.4. 1903 v Praze, zemřel 2.7. 1977 tamtéž, učitel literatury a náboženství, působil v Píšti, Drahanově, Světlé nad Sázavou, v Kutné Hoře a Chrudimi; profesor na několika pražských gymnáziích; farář Církve československé husitské , sloužil v Chrudimi , v Praze-Holešovicích, v Praze-Hostivaři , v Praze na Malé Straně; spirituál Bohoslovecké koleje CČS ; náboženský a kulturní esejista, šéfredaktor Ohlasů nového života a Českého zápasu , autor básnických próz a úvah; propagátor uměleckého díla Františka Bílka .
Více od autora
Bohuslav Sýkora (2)
Narozen 6.9.1922 v Nymburce, zemřel 26. 9. 1996 tamtéž. PhDr., CSc., profesor teorie didaktiky a tělesné výchovy, spis o orientačních hrách.
Více od autora
Bohuslav Svoboda (2)
Nar. 8. 2. 1944 v Praze. MUDr., M.D., Ph.D., CSc., doc. gynekologie a porodnictví. Od r. 1992 prezident České lékařské komory.
Více od autora
Bohuslav Švec (3)
PhDr. Bohuslav Švec vystudoval Filosofickou fakultu UK v Praze a po absolutoriu působil v Ústředním dopravním institutu jako pracovník v oblasti psychologie a vlivu prostředí a sociálního okolí na lidského činitele, převážně v resortu dopravy. Zde také realizoval svou publikační činnost. Vedl katedru psychologie a personální práce. Později pracoval dlouhou dobu na generálním ředitelství ČSD a ČD v obdobných funkcích. Jeho osobní zájem se soustředil na sociálně psychologická témata, související s myšlením a životem lidí v různých dobách historie. Tímto směrem je orientována i jeho beletristická činnost.
Více od autora
Bohuslav Suk (1)
Strojní inženýr. Práce z oblasti teorie, konstrukce a provozu spalovacích motorů.
Více od autora
Bohuslav Stočes (3)
Bohuslav Stočes byl český vysokoškolský učitel, báňský vědec a také rektor Vysoké školy báňské. Bohuslav Stočes vystudoval reálnou školu v Táboře a následně pokračoval na Vysoké škole báňské v Přibrami. Zde složil druhou státní zkoušku z horního inženýrství. Na Vysoké škole báňské se stal asistentem na Ústavu mineralogie, geologie, paleontologie a nauky o ložiskách . V roce 1917 se stal doktorem báňských věd a v roce 1919 se stal docentem v oboru petrografie . Dle vystudoval na postgraduálním stupni geologii na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1920 se stal mimořádným a v roce 1930 řádným profesorem Vysoké škole báňské. V letech 1931 – 1932 a 1936 – 1937 zastával funkci rektora Vysoké školy báňské.. Na Vysoké škole báňské zůstal do roku 1948, následně byl penzionován. I po odchodu z VŠB se zabýval publikační a pedagogickou činností. Po vzniku první republiky patřil mezi iniciátory vzniku Státního ústavu geologického, který je dnes znám jako Česká geologická služba. Během svého života vytvořil velké množství posudků, zabýval se ložisky rud, uhlí, nafty, keramických a nerudních stavebních surovin. Pracoval s tématem vlivu poddolování na povrchové objekty a středočeským plutonem, objevil zdroj sklářského písku u Střelče . Působil v mnoha odborných časopisech a taktéž v komisích na národní i mezinárodní úrovni. Osmidílná publikace Atlas dobývacích metod, ve které se zabýval historickými a současnými způsoby dolování, mu přinesla známost ve světě. Následně se stal členem Komise pro systematiku dobývacích metod ve Spolkové republice Německo. V Německu se proslavil především knihou Wahl und Beurteilung der Abbauverfahren im Bergbau.
Více od autora
Bohuslav Šimák (2)
Narozen 9. 11. 1908 v Jeníkovicích, zemřel 8. 3. 1995 v Brně. Ing., RNDr., univerzitní profesor zeměpisu, geodet a kartograf, publikace z oboru.
Více od autora
Bohuslav Sekerka (2)
Narozen 4. 2. 1937 v Přelouči, zemřel 9. 7. 2019 v Praze. Prof., RNDr., CSc., MBA, matematik a ekonom, vysokoškolský pedagog, specializace na matematické modely v ekonomii, práce z oboru.
Více od autora
Bohuslav Růžička (3)
Narozen 17.5.1921 v Penčičkách, zemřel 8.8.1978. RNDr., CSc., geolog, práce z oboru.
Více od autora
Bohuslav Raýman (2)
Narozen 7.12.1852 v Sobotce, zemřel 22.9.1910 v Praze. PhDr., profesor organické chemie, zakladatel časopisu Živa, redaktor Chemických listů. Práce v oboru.
Více od autora
Bohuslav Procházka (2)
Narozen 22.7.1888 v Horkách, zemřel 31.8.1936 v Jemnici. Redaktor, lesnický odborník, stati v odborných zemědělských a lesnických časopisech.
Více od autora
Bohuslav Novotný (2)
Narozen 3.10.1921 v Polabci u Poděbrad,zemřel 31.10.1996 v Bratislavě . PhDr., CSc.,profesor pravěké archeologie, publikace z oboru.
Více od autora
Bohuslav Niederle (3)
Narozen 28. 3. 1907 v Kladně, zemřel 12. 5. 2000 v Praze. MUDr., DrSc., profesor patologie a terapie nemocí chirurgických, literatura z oboru, autor vzpomínek naprofesora A. Jiráska.
Více od autora
Bohuslav Nádvorník (3)
Narozen 19. 12. 1920 v Bílé Třemešné u Dvora Králové, zemřel 4. 5. 1994. Textař, libretista a scénárista. Otec politika a hudebníka Jana Nádvorníka .
Více od autora
Bohuslav Matouš (3)
Narozen 30.8.1937 v Praze. MUDr., CSc., docent biochemie. Práce z oboru.
Více od autora
Bohuslav Mařan (3)
Narozen 2.12.1898 v Českém Dubu, zemřel 7.12.1962 v Praze. Ing., dr., DrSc., docent lesní biologie, publikace z oboru.
Více od autora
Bohuslav Kümpel-Staňkovský (1)
Narozen 6.12.1900 ve Staňkově. Redaktor, vlastivědné a kulturněumělecké práce.
Více od autora
Bohuslav Križko (3)
Narozen 24. 3. 1864 v Kremnici, zemřel 19. 10. 1938 v Bratislavě. Slovenský báňský inženýr, technik a vynálezce. Autor odborných publikací z oboru hutnictví a strojírenství.
Více od autora
Bohuslav Knoesl (2)
Bohuslav Knoesl byl český úředník, básník a spisovatel. Narodil se v rodině obchodníka Antonína Knösla a Marie Knöslové-Neradové . Měl sestru Jiřinu . Byl účetním ředitelem poštovního ředitelství v Praze. Působil v Moderní revui a v Lumíru, balancoval mezi dekadencí a Vrchlickým, později, v období životní rezignace přechází z pozice ilusionisty do polohy parnasisty. Bydlel v Praze XVI Smíchov, na adrese Jeronymova 33.
Více od autora
Bohuslav Karlík (2)
Bohuslav Karlík byl československý rychlostní kanoista a vodní slalomář, kanoista závodící v kategoriích C1 a C2. Na mistrovství světa v rychlostní kanoistice získal celkem tři medaile, zlato a stříbro v roce 1938 ze závodů deblkánoí na 10 000 m, resp. 1000 m a bronz v roce 1950 ze závodu deblkánoí na 10 000 m s Oldřichem Lomeckým. Dvakrát startoval na letních olympijských hrách, v Berlíně 1936 získal na kilometrové trati singlkánoí stříbrnou medaili, v Helsinkách 1952 obsadil šesté místo v závodě C2 na 10 000 m . Účastnil se také závodů ve vodním slalomu, na Mistrovství světa 1949 získal stříbro v závodech hlídek C1. Je autorem ideologicky silně podbarveného sportovního životopisu Jana Brzáka-Felixe Čtvrtstoletí v čele vodáků . Závodům se věnovala celá rodina. Jeho žena byla první mistryní republiky, jeho pravnučka Sofie Kinclová juniorskou mistryní světa v rychlostní kanoistice a jako i její sestra Karolína Kumžáková dříve, také juniorská mistryně Evropy.
Více od autora
Bohuslav Hostinský (2)
Bohuslav Hostinský byl přední český matematik a fyzik. Otec Bohuslava Hostinského Otakar Hostinský byl profesorem estetiky na Karlově univerzitě. Bohuslav Hostinský byl nejstarší ze čtyř sourozenců. Po absolvování střední školy studoval Bohuslav Hostinský na pražské filozofické fakultě matematiku a fyziku. V roce 1907 získal doktorát filozofie a ve stejném roce se stal suplujícím učitelem na gymnáziu v Novém Bydžově, odkud přešel v dubnu 1908 na gymnázium v Roudnici a pak do Prahy na gymnázium v Kodaňské. Ve školním roce 1908–1909 studoval na pařížské Sorbonně a tento pobyt ovlivnil celou jeho další práci. Habilitoval se v lednu roku 1912 pro vyšší matematiku na pražské univerzitě. Dne 9. srpna 1920 byl jmenován řádným profesorem teoretické fyziky Přírodovědecké fakulty MU v Brně a ředitelem ústavu. Na tomto místě působil až do své smrti. Bohuslav Hostinský se věnoval nejprve diferenciální geometrii a pak se zaměřil na ty kapitoly matematiky, které mají význam pro teoretickou fyziku. Věnoval se kinetické teorii plynů, počtu pravděpodobnosti a teorii kmitů. Prostudoval práce ruského matematika Markova a upozornil na ně. Hostinského práce o pravděpodobnostech přechodu a Markovových řetězcech byly pak dále rozpracovávány mnohými zahraničními odborníky. Na jeho podnět byl kdysi zaveden časový signál ve výšce komorního „a“. Bohuslav Hostinský publikoval asi 140 prací a vydal několik knih: Od vzniku přírodovědecké fakulty až do roku 1948 byl redaktorem „Spisů“ vydávaných touto fakultou. Byl několikrát děkanem přírodovědecké fakulty a v roce 1929–1930 rektorem. Byl členem mnoha vědeckých společností a v roce 1933 se stal mimořádným členem České akademie věd a umění. Aktivně se podílel na činnosti brněnského odboru Jednoty českých matematiků a fyziků, v těžkých letech 1942–1945 byl jeho předsedou. Dne 19. července 1910 se na Královských Vinohradech oženil s Emilií (Miluší...
Více od autora
Bohuslav Hejtman (2)
Bohuslav, *12.8.1911, český petrolog, profesor Univerzity Karlovy. Zabýval se petrologií středočeského plutonu, krystalinikem českého masívu.
Více od autora
Bohuslav Hanuš (3)
Narozen 7. 7. 1953, působil v Nizozemí, přírodovědec a lékař - traumatolog a psychiatr, práce z oboru alternativní medicíny a terapie, akupunktury. Také autor publikace z oblasti penologie
Více od autora
Bohuslav Hála (3)
Narozen 12.1.1894 v Praze, zemřel 18.8.1970 v Praze. PhDr. DrSc., profesor fonetiky, práce z oboru, rozhlasová hra, překlady z francouzštiny.
Více od autora
Bohuslav Ečer (2)
Bohuslav Ečer byl československý generál justiční služby a profesor mezinárodního trestního práva. Byl také členem Komise Spojených národů pro vyšetřování válečných zločinů, předsedou československé delegace u Mezinárodního vojenského tribunálu pro potrestání válečných zločinců v Norimberku a soudcem Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Narodil se do rodiny obchodníka, později pracovníka u dráhy. Maturoval v roce 1911 na kroměřížském klasickém gymnáziu, pak se dal zapsat na právnickou fakultu Vídeňské university, tu ale nedostudoval, protože musel v roce 1915 narukovat do armády. Po válce svá právnická studia dokončil na Universitě Karlově v Praze, kde roku 1920 získal doktorát práv, a krátkou dobu byl praktikantem u kroměřížského okresního soudu, později u brněnského zemského soudu. Nakonec však v Brně založil vlastní advokátní praxi se specializací na trestní právo, kde se také v roce 1922 oženil s Ludmilou Galleovou. Manželům se postupně narodily dvě dcery, Naděžda a Jarmila . Publikoval svou první práci Vina a mravnost, která je věnována procesu s Hildou Hanikovou, která si najala vraha na vlastního manžela. Už před první světovou válkou vstoupil v Kroměříži do sociální demokracie, po jejím rozštěpení v roce 1921 přešel do Komunistické strany Československa, za níž byl zvolen do brněnského městského zastupitelstva. Nesouhlasil ale s postupnou bolševizací strany a podléhání sovětskému vedení, za což byl ze strany v roce 1929 vyloučen. Vrátil se proto do sociální demokracie, za níž se roku 1935 stal druhým náměstkem brněnského starosty. Ečer aktivně vystupoval proti nastupujícímu německému nacismu, v němž rozpoznal zásadní nebezpečí pro budoucnost, a stal se např. členem Výboru pro pomoc demokratickému Španělsku. V roce 1938 veřejně agitoval za brannou pohotovost Československa proti hrozbám nacistického Německa, přednášel a přesvědčoval veřejné činitele také v Anglii, čímž se d...
Více od autora
Bohuš Stejskal (3)
Bohuš Stejskal byl český divadelní režisér. Narodil se v Brně, zde spoluzaložil v roce 1921 „Literární skupinu Brno“. Působil jako herec a režisér v Národním divadle v Brně. V roce 1923 jej přizval do Městského divadla na Král. Vinohradech v Praze Jaroslav Kvapil a Bohuš Stejskal zde pak až do roku 1948 působil jako režisér, později šéfrežisér a šéf činohry. Na scénách patřících k Vinohradskému divadlu režíroval téměř 200 inscenací. Do divadla přivedl například architekta Bedřicha Feuersteina, malíře Františka Muziku a Jindřicha Štyrského, herečku Jiřinu Štěpničkovou. V roce 1937 se stal Bohuš Stejskal po rezignaci Dr. Jana Bora šéfem činohry a tuto funkci vykonával až do sezóny 1941/1942, kdy byl v období heydrichiády zbaven funkce a později přeřazen do funkce skladníka a archiváře. Do funkce šéfa činohry se vrátil krátce v roce 1945. V letech 1950 až 1955 pracoval jako režisér a umělecký ředitel v Krajském oblastním divadle v Karlových Varech. Byl manželem divadelní a filmové herečky Marie Brožové - Lhotové , působící postupně v Národním divadle v Brně, Městském divadle v Plzni a v letech 1931–1963 ve Vinohradském divadle v Praze.
Více od autora
Bohumír Winkler (1)
PhDr., CSc., důstojník, vojenskopolitická literatura, překlady z ruštiny.
Více od autora
Bohumír Treybal (2)
Narozen 28.12.1883 v Šemanovicích u Mělníka, zemřel 17.1.1959 v Praze. Pracovník v oboru zemědělského družstevnictví, redakční činnost v oboru.
Více od autora
Bohumír Štéger (3)
Narozen 26.8.1908 v Kojetíně, zemřel 10.10.1985 v Tovačově. Spisovatel a historik, zabýval se Tovačovskem a Kojetínskem.
Více od autora
Bohumír Šmeral (3)
Bohumír Šmeral byl rakouský a československý politik, novinář, předseda československé sociální demokracie, zakladatel Komunistické strany Československa a teoretik dělnického hnutí. Pocházel z rodiny učitele třebíčské měšťanské školy Jana Šmerala a jeho manželky Růženy. Absolvoval gymnázium v Třebíči a v letech 1898–1904 vystudoval práva na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde byl 27. září 1904 promován doktorem práv. Jeho promotorem byl Bohuslav Rieger. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Už od svých studentských let se angažoval v sociálně demokratické straně. Od roku 1908 byl redaktorem Práva lidu. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady , kam byl zvolen za okrsek Čechy 12. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie. Po odchodu T. G. Masaryka do exilu se angažoval v jeho odbojové organizaci maffii a policejní akci proti ní, známé jako knoflíková aféra. Byl přesvědčeným marxistou, jeho vize socialistického státu se zakládala na vytvoření parlamentní demokracie v rakouském soustátí . Proto až do konce první světové války byl pro zachování Rakouska-Uherska a proti zřízení českého státu, za což byl kritizován i ve vlastní straně. V září 1918 se stal členem Socialistické rady . Po založení republiky přestal veřejně vystupovat, odmítl účast v Revolučním národním shromáždění i ve vládě. Jeho vliv na tuzemskou politiku opět zesílil v roce 1920. Na jaře 1920 navštívil sovětské Rusko, kde jednal s V. I. Leninem. Po návratu do vlasti se postavil do čela „marxistické levice“. Šmeralova koncepce předpokládala vytvoření masové marxistické strany s převedením velké části členské základny stávající sociální demokracie. Důraz kladl na osvětu a výchovu dělníků. V době utváření komunistické levice v sociální demokracii byl ...
Více od autora
Bohumír Komenda (2)
Narozen 16.11.1912 v Podlesí u Příbrami. Novinář, redaktor, prozaik.
Více od autora
Bohumír Janoušek (2)
historik, vysokoškolský pedagog * 6.7.1924, České Budějovice Absolvent Univerzity Karlovy v Praze. V období 1946—1950 působil jako vedoucí Městského archivu v Českých Budějovicích, 1951—1957 Státního archivu Třeboň a 1958—1959 Okresního archivu České Budějovice. V letech 1960—1983 byl vedoucím katedry dějepisu, profesorem a 1969—1976 děkanem Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích. Od 1953 do 1973 byl redaktorem Jihočeského sborníku historického. Počáteční bádání o dějinách města rozšířil na popularizaci revolučních tradic, dělnického hnutí a nejnovějších dějin jižních Čech. Věnoval se také poezii, zprvu lyrické, později politické, napsal i politicky angažovaný román Srdce bijí zvonem domova a operní libreto. Po 1989 se vrátil k starším dějinám studií o předhusitském urbáři vsí Vztuhy a Ortvínovice.
Více od autora
Bohumír Borkovec (2)
Narozen 8.8.1889 v Třeboni, zemřel 4.12.1949 v Písku. PhDr., profesor obchodní školy, divadelní hry, prózy, knihy pro mládež, též drobné práce.
Více od autora
Bohumila Zástěrová (3)
Narozena 5.2.1915 v Mladé Boleslavi, zemřela 23.6.1987. PhDr., CSc., redaktorka časopisu Byzantinoslavica, historické publikace o Slovanech.
Více od autora
Bohumila Šretrová (2)
Narozena 3. 5. 1905 v Satalicích u Prahy, zemřela 14. 1. 1994 v Praze. PhDr., knihovnice, překladatelka, spisovatelka.
Více od autora
Bohumila Dubňanská (3)
Bohumila Brabcová-Gallerová křtěná Bohumila Růžena byla moravská spisovatelka píšící i slováckým nářečím a dramatička . Rodiče Bohumily byli Vincenc Galler , horní úředník z Dubňan a Bohumila Gallerová-Pletichová z Příbrami. Měla sedm sourozenců: Kamilu Gleichovou-Gallerovou , Ing. Karla Gallera , Ing Gustava Gallera , Marii Gallerovou , Annu Levou-Gallerovou , Vincence Gallera a Arnošta Gallera. Bohumila Gallerová se provdala za Jana Brabce a měla s ním tři dcery Bohumilu Brabcovou, Ludmilu Brabcovou a Jarmilu Brabcovou. Bohumila Brabcová otiskla své první literární práce v roce 1912 v časopisu Lada. Fejetony a články přispívala do příloh Národní politiky, Národních listů, Světozoru, Zlaté Prahy aj. Dějištěm jejích románů z hornického prostředí a venkovského života se stalo Moravské Slovácko. Po smrti manžela v roce 1942 se odstěhovala do Olešné u Rakovníka. Po válce se vrátila do Prahy. Žůrková, Jana: Bohumila Brabcová-Dubňanská ; monografie o životě a díle regionální spisovatelky. Diplomová práce: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně, Filosofická fakulta, 1974
Více od autora
Bohumil Vlach (3)
Narozen 30. 7. 1906 v Malé Lhotě u Černé Hory , zemřel 3. 11. 1989. Fyzik a vysokoškolský pedagog. Autor vysokoškolských skript, učebnic pro SŠ a ZŠ a dalších publikací z oboru.
Více od autora
Bohumil Turek (3)
Bohumil Turek byl československý prvorepublikový motocyklový a automobilový závodník. Narodil se v rodině továrního dělníka z Dvora Králové n. L. Václava Turka a jeho manželky Marie, rozené Šmídové . Jeho kariéra začala s motocykly značky Walter, kde zprvu získával zkušenosti jako testovací jezdec a později porážel i jezdce na silnějších strojích. Za továrnu Walter, kde se seznámil se svojí budoucí manželkou, závodil v polovině 20. let na závodním motocyklu Walter M 922. Motocykl M 922 o objemu válců 750 cm3 konstruktéra ing. Josefa Plocka byl původně určen pro potřeby československé armády. V závodní úpravě dosahoval s výkonem 14,7 kW rychlosti 150 km/h. Prvním jeho startem byla účast na I. mezinárodní zkušební jízdě motocyklů a sidecarů ve dnech 24.-25. května 1924 . Ze „sólostrojů“ přijel první do Prahy B. Turek na Waltru M 922, byť se zavázaným kotníkem po pádu a následném ošetření lékařem. Nordbömischer Kraft Fahrer Bund z České Lípy uspořádal 6. července IV. ročník závodu do vrchu Stožec na trati od jiřetínské křižovatky na Novou Huť se stoupáním až 12 %. Bohumil Turek na stroji Walter M 922 zvítězil ve třídě motocyklů do 750 cm³ v čase 2:39,7 min. a zvítězil i v absolutním pořadí závodu motocyklů. Současně vytvořil i nový rekord trati , když za sebou nechal stroje např. Harley-Davidson, Saroléa, Indian, Triumph, Wanderer a český Orion ing. Zdeňka Michla ze Slaného. Ještě červenci vítězí Turek na Waltru v nejlepším času dne v závodu do vrchu Panorama v Karlových Varech. Na Hanáckém závodu motorových vozidel na trati mezi Přerovem a Olomoucí zvítězil v kubatuře do 750 cm3. Nezadařilo se mu na II. ročníku mezinárodního závodu Plzeň - Lochotín, který se jel 7. září. Turek pro poruchu sv...
Více od autora
Bohumil Trnka (3)
Bohumil Trnka byl český jazykovědec a literární historik, anglista, autor učebnic angličtiny, nizozemštiny, dánštiny, norštiny a švédštiny a publikace o těsnopise. Byl členem Pražského lingvistického kroužku. Články B. Trnky ve Slově a slovesnosti :
Více od autora
Bohumil Siegl (2)
Ing.Bohumil Siegl prožil své dětství v křivoklátských lesích, kde byl jeho otec vedoucím polesí Pustá seč.
Více od autora