42241–42300 z 158267 Autoři
Petra Baštová (1)
Narozena 1985. PhDr., politoložka, specializace na německou zahraniční politiku, autorka publikace z oblasti dějin mezinárodních politických vztahů.
Více od autora
Petra Baďurová (1)
Narozena 17. 5. 1964. Kynoložka a blogerka, autorka knihy podle facebookového fiktivního psího deníčku.
Více od autora
Petra Ambrožová (2)
Narozena 9. 3. 1987. Pedagožka a vysokoškolská učitelka se specializací na nové formy rizikového chování, nové trendy ve vzdělávání a etopedii, lektorka pedagogického vzdělávání.
Více od autora
Petr Žitavský (1)
Petr Žitavský byl vzdělanec, diplomat, letopisec a politik, cisterciácký řeholník a opat zbraslavského kláštera německého původu, který se usadil v českých zemích a proslavil se tu jako jeden z autorů Zbraslavské kroniky, jednoho z nejdůležitějších zdrojů informací o přemyslovské a lucemburské epoše v českých dějinách. Narodil se v Žitavě v německé rodině. Do Čech přišel neznámo kdy a neznámo z jakých důvodů, avšak s místním prostředím splynul. V Praze pobýval patrně od roku 1297. O jeho vzdělání nejsou doklady, ale mnohé odkazy na antické autory v jeho textech svědčí o tom, že se mu dostalo vzdělání nejen církevního. Nejpozději v roce 1305 vstoupil do zbraslavského kláštera. Brzy se stal kaplanem opata Konráda z Erfurtu, kterého doprovázel na řadě politických a diplomatických jednáních . V roce 1316 byl zvolen Konrádovým nástupcem a stal se tak třetím opatem v historii kláštera. Z titulu své funkce byl nucen často jezdit na zasedání generální kapituly řádu v Cîteaux, poblíž Dijonu ve Francii, což bylo správní centrum cisterciáckého řádu. Díky tomu měl mnoho mezinárodních kontaktů, o čemž svědčí například to, že dominikán Vilém z Boldensele mu dedikoval své dílo Hodoeporicon ad Terram sanctam. Měl též velmi dobré styky na českém královském dvoře, blízko měl zejména ke královně Elišce Přemyslovně a později k mladému Karlu IV. Závěr jeho života je nejasný, poslední zmínka o něm je ze 13. ledna 1339, proto se rok 1339 uvádí jako pravděpodobné datum jeho smrti. Po Otovi z Durynska pokračoval od roku 1314 ve vedení latinsky psané Zbraslavské kroniky , ve které není popsána historie od potopy světa, jak je tomu třeba v Kosmově kronice , ale začíná vzp...
Více od autora
Petr Zelenka (3)
Petr Zelenka je český dramatik, scenárista a režisér, syn scenáristů Otto Zelenky a Bohumily Zelenkové, manžel choreografky Kláry Lidové. Za svou divadelní hru Příběhy obyčejného šílenství, kterou sám režíroval v Dejvickém divadle, získal Cenu Alfréda Radoka. Hra byla později nastudována na dalších scénách . Na základě této hry později napsal scénář ke stejnojmennému filmu, který však úspěch původní divadelní inscenace nezopakoval. Další významnou Zelenkovou hrou je Teremin, inspirovaný životním příběhem Lva Sergejeviče Těrmena, a uvedený v autorově režii v Dejvickém divadle . Roku 2006 hru nastudoval Sergej Fedotov v Divadle U mostu v Permi. Jeho nejnovější hrou uvedenou na divadle jsou Ohrožené druhy . Režíroval také televizní seriál Terapie. V dubnu 2010 se účastnil společně s Marthou Issovou a Jiřím Mádlem přípravy klipu určeného pro mládež „Přemluv bábu a dědu, ať nevolí levici,“ který zvedl vlnu vášní a stal se tématem polemiky na stránkách osobních blogů i internetových periodik, neboť „věcné argumenty míchá s úšklebky, které podle kritiků balancují na hraně vulgárního zesměšňování venkova a starých lidí“. Klip byl inspirován volebním klipem, ve kterém Sarah Silverman vyzývala k volbě Baracka Obamy. Autoři svou inspiraci přiznali až dodatečně. V roce 2013 měla v Národním divadle premiéru opera Aleše Březiny Toufar, kterou Petr Zelenka režíroval. V roce 2015 měl premiéru jeho film Ztraceni v Mnichově o papouškovi francouzského premiéra Édouarda Daladiera, inspirovaný statí Mnichovský komplex historika Jana Tesaře.
Více od autora
Petr Vrbacký (3)
Narozen v roce 1964 v Brně, farnost Královo Pole. Po maturitě na střední průmyslové škole strojnické byl přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích a do kněžského semináře. Studia přerušil v letech 1985 - 87 kvůli vykonání povinné vojenské základní služby v Plzni. Teologii dokončil v roce 1990 a 30. června 1990 byl v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla vysvěcen sídelním biskupem Mons. Vojtěchem Cikrlem na kněze. Od července 1990 do srpna 1991 působil jako kaplan v Bystřici nad Pernštejnem. Poté byl ustanoven jako administrátor do farností Horní a Dolní Věstonice, Strachotín a Pavlov na Pálavě. V roce 1993 odchází jako farář do farnosti Slavkov u Brna a od 1. srpna 1997 je farářem Římskokatolické farnosti u kostela sv. Tomáše v Brně. Mimo toto ustanovení je také vedoucím formace trvalých jáhnů v brněnské diecézi a členem diecézní komise pro formaci kněží. V roce 2006 byl zvolen do kněžské rady.
Více od autora
Petr Větrovský (2)
Narozen 1970. Dr., přírodovědec, cestovatel, fotograf, autor cesopisů.
Více od autora
Petr Vágner (2)
PhDr. Petr Vágner, CSc. vystudoval gymnázium V. Lindy v Jaroměři a obor filozofie-historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení vysokoškolského studia pracoval v Ústavu československých a světových dějin ČSAV, odkud přešel do ústavu pro teorii a historii vědy ČSAV. Před nástupem na Ministerstvo zahraničních věcí, kde působí dodnes, pracoval jako novinář v deníku Svobodné slovo. Jako profesionální historik se zabýval dějinami vědy, především staršími dějinami chemie . V redakci Svobodného slova pokrýval dění v zemích SNS, především v Rusku, kde posléze čtyři roky působil na zastupitelském úřadu v Moskvě.
Více od autora
Petr Ulrych (2)
Narozen 21.2.1944 v Hradci Králové. Ing., zpěvák, kytarista, skladatel a textař. Vystupuje společně se sestrou Hanou a jejich skupinou Javory.
Více od autora
Petr Tychtl (2)
Narozen 3.12.1973 v Praze. Nakladatel a vydavatel, biografická publicistika.
Více od autora
Petr Traxler (1)
Petr Traxler byl český skifflový a folkový kytarista, mandolinista, skladatel a zpěvák, bratr zpěváka a kytaristy PhDr. Jiřího Traxlera, vzdálený příbuzný významného českého swingového klavíristy Jiřího "George" Traxlera. Petr Traxler působil od roku 1965 nepřetržitě ve skupině Skiffle Kontra , skupina hrála původně ve složení: Jiří Traxler, Petr Traxler, Heda Hošková a legendární basista Petr Kozel. Tato skupina vystupovala v dnes již zrušeném divadle Rampa v Praze 4, později pro pražskou Violu připravila řadu legendárních programů, např. "Písně lidu pražského aneb román služky" , "Máchův máj" , "České písně vlastenecké" , "Kytice z pověstí národních" a další. V 70. letech Traxleři pravidelně vystupovali v pořadech ostravského televizního studia, mj. "Malé hity velkých textařů", kde uváděli zhudebněné verše klasiků české poezie. Představení "Máchův máj" se stalo událostí sezóny 1968, v pražské Viole tehdy inscenaci zhlédl i Josef Škvorecký, a označil ji pak v anketě za "svůj největší kulturní zážitek roku 1968". Čtrnáct let Traxleři spolupracovali s Miroslavem Horníčkem. Vznikly inscenace "Na vaše zdraví, pane Seifert", "Dobře utajené housle", "Listy z Provence" a "Hovory o smíchu". Přímo pro Traxlery napsal M. Horníček v roce 1971 scénář hry "Kantor Barnabáš a žáci darebáci" . Toto představení slavilo velké úspěchy po celá sedmdesátá léta 20. století, v roce 1974 byla pořízena úprava pro vydání většiny písní na gramofonové desce, s Horníčkovým spojujícím textem. Zhudebněné texty středověké vagantské poezie provázel Horníčkův vtipný a laskavě úsměvný komentář. Autory hudby byli oba bratři Traxlerové. S M. Horníčkem odehráli Traxleři více než 1.200 představení v mnoha divadlech po Č...
Více od autora
Petr Totek (2)
Narozen 14.11.1975. Spisovatel fantasy literatury a správce webových stránek.
Více od autora
Petr Tesař (3)
Narozen 1966 v Plzni. Mgr., středoškolský učitel v oboru český jazyk a základy společenských věd, věnuje se studiu filozofických textů.
Více od autora
Petr Svobodný (3)
Petr Svobodný je český historik. Odborně se zaměřuje na dějiny lékařství a univerzitní dějiny. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1981 nastoupil do Okresního muzea v Jílovém u Prahy, odkud po několika letech přešel do Ústavu dějin lékařství 1. lékařské fakulty UK. Od počátku 90. let působí v Ústavu dějin UK a Archivu UK, kde od roku 2005 zastává post ředitele. V letech 2000–2004 byl rovněž vědeckým tajemníkem Výzkumného centra pro dějiny vědy a kromě toho přednáší na Fakultě sociálních věd UK, FF UK a 1. LF UK. Z titulu své funkce vede redakční radu AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis, vedle toho působí v několika dalších redakčních radách a vědeckých kolegiích. Podílel se mj. i na rozsáhlé syntéze o dějinách Univerzity Karlovy . Je předsedou Společnosti pro dějiny vědy a techniky. Ve volném čase se mimo jiné věnuje orientačnímu běhu a komínářství.
Více od autora
Petr Svěcený (2)
Narozen 14.6.1974 v Praze. Sportovní komentátor, televizní dramaturg a moderátor, autor publikací z oblasti sportu.
Více od autora
Petr Švarc (3)
Lesní inženýr, publikace z oblasti lesnické entomologie a lesních ekosystémů.
Více od autora
Petr Suchan (1)
Narozen 2. 4. 1944 ve Spáleném Poříčí, zemřel 25. 2. 1998 v Plzni. Ornitolog, věnoval se ochraně přírody, autor cestopisu o Jižní Americe. Zaměstnán jako konstruktér.
Více od autora
Petr Stránský (2)
Narozen 9. 1. 1936 v Praze. Výtvarník, fotograf, od roku 1968 žije ve Švýcarsku.
Více od autora
Petr Stohwasser (3)
Středoškolský pedagog, vyučuje biologii a fyziku, autor učebnice, webmaster a copywritter. Též se účastní vytrvalostních běhů.
Více od autora
Petr Štembera (3)
Petr Štembera je přední český představitel akčního umění. Petr Štembera se narodil roku 1945 v Plzni. Po studiu na gymnáziu začal pracovat v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, umělecky začal působit po roce 1970. Jeho tvorba se zabývala převážně tématy jako jsou limity lidského těla či jeho vztah k přírodě. Dnes působí v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze jako kurátor sbírky plakátů. K jeho rané tvorbě se řadí jeho intervence v krajině v letech 1970-1971, kdy např. zasahoval do louky filmovými pásy a provazy. Jeho patrně nejvýznamnější landartovou akcí byla Velká louka, kdy se pokusil zatopenou luční plochu do tvaru klínu. Štemberova pozdější tvorba spíše směřuje k tělesnosti, je mj. známý svým pokusem o naroubování si větvičky keře do paže během akce Štěpování z dubna roku 1975. Na konci sedmdesátých let se rozhodl spolu s Janem Mlčochem a Karlem Milerem svoji činnost ukončit. Důvodem bylo vyčerpání i pocit trapnosti uměle riskantních akcí ve srovnání se skutečným nebezpečím, kterému byli vystaveni signatáři Charty 77. U Petra Štembery důvodem měl být i jeho zájem i o orientální bojová umění.
Více od autora
Petr Slinták (2)
Narozen 16.7.1978 v Uherském Hradišti. Mgr., publikuje v regionálním tisku, v článcích se věnuje umění, kultuře, folkloru a otázkám životního prostředí.
Více od autora
Petr Šindler (1)
Narozen 9. 5. 1944 ve Dvoře Králové, zemřel 11. 11. 2019 v Litomyšli. Vědecký pracovník, geograf, vysokoškolský pedagog. Věnoval se sociální geografii a regionalistice.
Více od autora
Petr Serafín (2)
Narozen 30.11.1952 v Bohumíně. Stavební inženýr, práce z oboru veřejných zakázek, obchodních podmínek.
Více od autora
Petr Sedláček (1)
Narozen 24. 1. 1963. Doc., MUDr., CSc., působí v oblasti dětské hematologie, onkologie a transplantologie.
Více od autora
Petr Šálek (2)
Narozen 1948 v Praze. Fotograf, reklamní, módní a exprimentální témata.
Více od autora
Petr Rada (3)
Narozen 7. 4. 1932 v Praze, zemřel 19. 4. 2007. Textař, vydavatel krajanských novin v Austrálii.
Více od autora
Petr Procházka (3)
Petr Procházka se už od dětství projevoval jako knihomol, což záhy přerostlo ve sklon k vlastní literární tvorbě. Na přelomu 70. a 80. let, v době studií, časopisecky publikoval drobnější prózy a básničky, spolupracoval s Čs. rozhlasem jako dopisovatel a jeho verše občas zazněly v divadelním studiu Rubín v pořadu Zelené peří. Po dokončení studia ekonomie působil ve výzkumu, od roku 1990 až dodnes pracuje v bankovnictví. Ve volném čase se věnuje rodině, četbě a sportu a čas od času publikuje v odborném tisku. Po delší době, kdy se zdálo, že se už nadobro usadil, překvapil sám sebe i své okolí a začal sepisovat příběh, který na pokračování vyprávěl dětem před spaním…
Více od autora
Petr Přikryl (2)
Petr Přikryl je bývalý český hokejový brankář. Dříve hrál v Kladně, Karlových Varech, Mladé Boleslavi, Liberci a Znojmě. Od sezóny 2010/2011 působil v klubu indiánů z HC Plzeň 1929 , když se po předešlé sezoně domluvil s Plzní na dvouletém kontraktu s následnou roční opcí. Téměř celou sezonu 2011-2012 však formou hostování působil v HC Stadion Litoměřice, kam po sezoně přestoupil.
Více od autora
Petr Prášek (2)
Mgr., Ph.D.Zabývá se francouzskou filozofií 20. století. Autor publikací z filozofie.
Více od autora
Petr Pohunek (3)
Narozen 25. 11. 1956, prof. MUDr., CSc., pediatr, pneumolog, autor prací z oboru.
Více od autora
Petr Parléř (3)
Petr Parléř, německy Peter Parler , byl německo-český architekt, stavitel, kameník, sochař a řezbář, nejvýznamnější představitel rodiny Parléřů. Patří mezi nejvýraznější umělce evropské vrcholné gotiky vůbec, působil převážně v českých zemích. Jeho otcem byl stavitel Heinrich Parler. Výraz parler ve středověké němčině znamenal palír, tj. vedoucí stavby nebo také ten, který členům stavební huti vysvětluje záměry vedoucího mistra, tj. v dnešním slova smyslu tedy něco jako stavbyvedoucí. Hutě, v nichž členové rozvětvené rodiny působili , byly po celé Evropě – v Norimberku, Kolíně nad Rýnem, Vídni, Basileji, Ulmu, Záhřebu a na dalších místech. Vzdělání získal v huti svého otce, jenž vedl stavbu kostela svatého Kříže v Švábském Gmündu, nejstarší halový chrám na území jižního Německa, nazývaný též mariánským chrámem . Od roku 1336 stavěl Heinrich Parler také dóm v Augsburgu. Ve svých dvaceti letech pracoval Petr Parléř v této huti na stavbě kostela Panny Marie v Norimberku, jehož západní část založil Karel IV. Působil i na stavbě katedrály v Kolíně nad Rýnem, odkud si přivezl svoji první ženu, dceru kolínského kameníka Hamma. Doložen je i jeho pobyt při stavbě katedrály ve Štrasburku. S Karlem IV. se setkal na stavbě v Švábském Gmündu pravděpodobně v létě 1353. Po smrti Matyáše z Arrasu pokračoval od roku 1356 ve stavbě katedrály sv. Víta. Původní plány přepracoval, vystavěl chór katedrály, který překlenul síťovou klenbou, kapli sv. Václava, sakristii a věž. Kromě katedrály projektoval a podílel se na stavbě dalších památek. Byl to především kamenný most přes Vltavu , Staroměstská mostecká věž a kaple Všech svatých na Pražském hradě; mimo Prahu pak kostel svatého Bartoloměje v Kolíně a kostel s...
Více od autora
Petr Otčenášek (1)
Narozen 1937. Vysokoškolský pedagog, publikace o jaderné energetice.
Více od autora
Petr Novotný (3)
Narozen 2.3.1972. Pedagog, zaměřen na obecnou a sociální pedagogiku, andragogiku aj. Práce z oboru.
Více od autora
Petr Nobilis (1)
Narozen 1961. Stavební technik, spoluator publikace o ekumenické pěší pouti do Říma.
Více od autora
Petr Nikolajevič Krasnov (2)
Petr Nikolajevič Krasnov byl doněcký historik a úředník, později generál Ruské armády a spisovatel. Jeho otcem byl generálporučík Nikolaj Krasnov a dědečkem generál Ivan Krasnov. Sloužil v Atamanském regimentu osobní stráže. Po roce 1917 bojoval proti bolševikům jako bělogvardějský velitel brigády kozáků, byl poražen a zajat. Pod podmínkou slibu, že nebude bojovat proti bolševikům, byl propuštěn. Později uprchl do Německa, kde vydal několik literárních děl. Za druhé světové války se s wehrmachtem snažil o obnovení oddílů doněckých kozáků a v roce 1945 byl vydán Brity do Sovětského svazu, kde byl odsouzen k smrti za účast v německé nacistické armádě a v roce 1947 byl společně s Andrejem Grigorjevičem Škurou oběšen. V Krasnovových oddílech bojovali i jeho syn a vnuk. Syn zahynul v gulagu, vnuk Nikolaj gulag přežil a dostal se na Západ, kde vydal knihu Nezapomenutelné obsahující vzpomínky na lágr, plné patriotismu a útoků na komunisty a na západní demokracii.
Více od autora