Petr Štembera
český umělec, představitel akčního umění
Petr Štembera je přední český představitel akčního umění. Petr Štembera se narodil roku 1945 v Plzni. Po studiu na gymnáziu začal pracovat v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, umělecky začal působit po roce 1970. Jeho tvorba se zabývala převážně tématy jako jsou limity lidského těla či jeho vztah k přírodě. Dnes působí v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze jako kurátor sbírky plakátů. K jeho rané tvorbě se řadí jeho intervence v krajině v letech 1970-1971, kdy např. zasahoval do louky filmovými pásy a provazy. Jeho patrně nejvýznamnější landartovou akcí byla Velká louka, kdy se pokusil zatopenou luční plochu do tvaru klínu. Štemberova pozdější tvorba spíše směřuje k tělesnosti, je mj. známý s…vým pokusem o naroubování si větvičky keře do paže během akce Štěpování z dubna roku 1975. Na konci sedmdesátých let se rozhodl spolu s Janem Mlčochem a Karlem Milerem svoji činnost ukončit. Důvodem bylo vyčerpání i pocit trapnosti uměle riskantních akcí ve srovnání se skutečným nebezpečím, kterému byli vystaveni signatáři Charty 77. U Petra Štembery důvodem měl být i jeho zájem i o orientální bojová umění.
Petr Štembera je přední český představitel akčního umění. Petr Štembera se narodil roku 1945 v Plzni. Po studiu na gymnáziu začal pracovat v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, umělecky začal působit po roce 1970. Jeho tvorba se zabývala převážně tématy jako jsou limity lidského těla či jeho vztah k přírodě. Dnes působí v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze jako kurátor sbírky plakátů. K jeho rané tvorbě se řadí jeho intervence v krajině v letech 1…970-1971, kdy např. zasahoval do louky filmovými pásy a provazy. Jeho patrně nejvýznamnější landartovou akcí byla Velká louka, kdy se pokusil zatopenou luční plochu do tvaru klínu. Štemberova pozdější tvorba spíše směřuje k tělesnosti, je mj. známý svým pokusem o naroubování si větvičky keře do paže během akce Štěpování z dubna roku 1975. Na konci sedmdesátých let se rozhodl spolu s Janem Mlčochem a Karlem Milerem svoji činnost ukončit. Důvodem bylo vyčerpání i pocit trapnosti uměle riskantních akcí ve srovnání se skutečným nebezpečím, kterému byli vystaveni signatáři Charty 77. U Petra Štembery důvodem měl být i jeho zájem i o orientální bojová umění.
