35041–35100 z 157298 Autoři
James Gelsey (2)
Americký spisovatel, autor knih pro děti a mládež. Provozní manažer, pracovník neziskových organizací. Organizátor programů tvůrčího psaní na školách.
Více od autora
James Frey (4)
Za pseudonymom Pittacus Lore sa skrýva autorská dvojica James Frey a Jobie Hughes. Kniha Som číslo štyri je prvou zo série deviatich avizovaných kníh, na ktorých James Frey pracuje. A kto je James Frey? Autor, ktorý sa nikdy nestretol so svojim vydavateľom, či agentom. Komunikuje pomocou satelitného telefónu s meničom hlasu. Na autogramiádach ho zastupuje náhradník. Svoje ďalšie diela plánuje vydávať pod rôznymi pseudonymami. James Christopher Frey se narodil 12. září 1969 v americkém Clevelandu. Studoval na Denison University a Art Institute of Chicago. Tvořil filmové scénáře, ale nyní se už věnuje pouze psaní knih. Svého času prodával skateboardy, dělal vedoucího na letním táboře, rámoval obrazy, byl vyhazovačem v baru, filmovým režisérem, filmovým producentem, řidičem autobusu, členem hotelové ochranky, hrál v supermarketu Santa Clause i velikonočního zajíčka. Dokonce si zahrál v reklamě po boku slavné české topmodelky Petry Němcové. Dnes bezmála padesátiletý autor je ženatý a žije v New Yorku. Se svou ženou Mayou mají jedno dítě. Naši čtenáři dobře znají autorovu kontroverzní autobiografii Milion malých střípků, která se ovšem později ukázala jako částečně smyšlená. Frey o ní následně prohlásil, že se nechal inspirovat různými zdravotními či terapeutickými dokumenty. Kniha se ale okamžitě stala bestsellerem nejen amerického žebříčku New York Times. Zároveň tím Jamese Freye katapultovala mezi známé a oblíbené autory. O dva roky později se na knižních pultech objevuje druhý spisovatelův počin Můj přítel Leonard. I s touto úspěšnou knihou se již měli čeští čtenáři možnost seznámit.
Více od autora
James Duplacey (3)
Uznávaný historik a bývalý kurátor Dvorany slávy a múzea ledního hokeje v Torontu.
Více od autora
James Dale Robinson (3)
Britský spisovatel, autor komiksů a filmových scénářů. Žije v USA.
Více od autora
James Borg (3)
James Borg vystudoval ekonomiku a psychologii. Jeho kariéra zahrnuje široké spektrum od reklamy, obchodu, marketingu, žurnalistiky až po psychologii pracovního prostředí. Věří, že osobní úspěch závisí na intuitivních dovednostech - na pochopení toho, co probíhá v mysli druhého člověka a také ve vaší vlastní. Díky svým dovednostem v této oblasti se stal jedním z nejmladších členů The Magic Circle, což je skupina zabývající se "myšlenkovými kouzly".
Více od autora
James Blish (2)
James Benjamin Blish byl americký spisovatel science fiction a fantasy řazený k autorům tzv. Zlatého věku sci-fi. Napsal řadu povídek a románů, českým čtenářům je ale znám především jako autor příběhů a scénářů z prostředí televizního seriálu Star Trek. Vystudoval mikrobiologii na Rutgersově a Kolumbijské univerzitě. První své povídky vydal roku 1940 jako člen newyorského fanovského sdružení Futuriáni , kde se také seznámil se svou pozdější první manželkou, literární agentkou Virginií Kiddovou. Během druhé světové války sloužil jako technik u lékařské služby Armády Spojených států. Po válce pracoval pro farmaceutickou společnost Pfizer a v letech 1962 až 1968 spolupracoval s tabákovou společností Tobacco Institute. Díky svým literárním úspěchům byl již od padesátých let spisovatelem z povolání. Po rozvodu s Virginií Kiddovou se roku 1964 oženil s Judith Ann Lawrencovou, také spisovatelkou, která s ním spolupracovala na několika scénářích a povídkách o Star Treku. Roku 1968 se s ní odstěhoval do Anglie, kde roku 1975 zemřel na rakovinu plic. Ještě před Star Trekem napsal dvacet jedna románů a souborů povídek, za které se dočkal uznání jako spisovatel, který dal tradičním tématům sci-fi intelektuální hloubku. Zabýval se v nich složitými tématy jako je božství, krása nebo podstata lidského vědomí. O Star Treku psal povídky, které sloužily realizačnímu týmu seriálu jako podklad pro jednotlivé epizody, resp. zpracovával scénáře epizod seriálu do povídek. Za román A Case of Conscience obdržel roku 1959 cenu Hugo. Pod pseudonymem William Atheling, Jr. byl rovněž významným teoretikem žánru. Jde o románový cyklus, ve kterém se autor věnuje z různých pohledů otázce náboženství. Cyklus vyšel nejprve ve čtyřech dílech, poté co poslední dva byly spojeny do jedné knihy, jedná se o trilogii. Roku 1990 byly poslední ...
Více od autora
Jakub Vinklář (2)
Narozen 23.7.1955 v Praze. Akademický malíř, autor vzpomínek na Janu Dítětovou, píše povídky.
Více od autora
Jakub Šudák (3)
Narozen 2. 2. 1992. Nemocný s Duchennovou svalovou dystrofií, bloger.
Více od autora
Jakub Rákosník (4)
Narozen 15. 6. 1977 v Praze. Právník, historik a vysokoškolský pedagog, práce z oboru sociálních dějin 19. a 20. století.
Více od autora
Jakub Pok (2)
Narozen 2. 5. 1978. Lektor a zakladatel Školy paměti - zabývá se tréninkem paměti.
Více od autora
Jakub Pachol (3)
Narozen 1989 v Havířově. Hudební skladatel a klavírista, též autor beletrie.
Více od autora
Jakub Mišči (4)
Mladý, veselý typ človeka, ktorý zbožňuje knihy. Jeho najobľúbenejšou knihou je Hlava XXII. od Jozefa Hellera či Silmarillion od J. R. R. Tolkiena. Zaujíma sa o svet marketingu a informačných technológií. Rád beháva a hrá stolný tenis. Jeho veľkým snom je navštíviť čo najviac krajín sveta. Vo voľnom čase sa venuje sebavzdelávaniu v oblasti marketingu a cudzích jazykov.
Více od autora
Jakub Kunert (4)
Narozen 23.11.1977. PhDr., archivář a historik, specializuje se na meziválečné bankovnictví v Československu, práce o historii malých a středních bank.
Více od autora
Jakub Kříž (4)
Narozen 26. 6. 1981 v Jablonci nad Nisou. Mgr., právník a vysokoškolský pedagog, hlavní zaměření na vztah církve a státu a právní teorie; autor publikací a článků z oboru.
Více od autora
Jakub Kabeš (1)
Vedoucí marketingového oddělení a tiskový mlučí Divadla F. X. Šaldy, spoluautor jubilejní publikace o divadle.
Více od autora
Jakub Hugo Pokorný (4)
Narozen 5. 12. 1976 v Teplicích. Novinář regionálního tisku na Mělnicku, novinový redaktor, spisovatel.
Více od autora
Jakub Fojtík (2)
Autor publikace o historii nasazení vrtulníků u našich bezpečnostních útvarů.
Více od autora
Jakub Chrobák (2)
Narozen 16. 9. 1974 ve Vsetíně. Básník, literární historik a redaktor. Univerzitní pedagog, recenzent.
Více od autora
Jakub Charvát (4)
Narozen roku 1985. Politolog, zaměřuje se na problematiku voleb a volebních systémů.
Více od autora
Jakub Čech (3)
Jakub Čech je absolvent FAMU, český zvukař, několikanásobný držitel Českého lva za nejlepší zvuk . Ve čtyřiceti letech znovu objevil zapomenutou lásku k chození po horách a od té doby stále častěji utíká za světa filmového zvuku do ticha přírody.
Více od autora
Jacques Lusseyran (1)
Jacques Lusseyran byl nevidomý francouzský spisovatel, univerzitní profesor a politický aktivista. Již od mala měl problémy se zrakem a ve věku osmi let při školní nehodě oslepl zcela. Se slepotou se ale vyrovnal velmi brzy, chodil do školy mezi zdravé žáky a v této době potkal svého nejlepšího přítele Jeana. V mladém věku byl velmi znepokojen rychlým vzestupem Adolfa Hitlera v Německu a rozhodl se učit němčinu, aby mohl poslouchat německý rozhlas. Po začátku druhé světové války se o události velmi zajímal a necelý rok po napadení Francie Němci, v roce 1941 ve svých sedmnácti letech, založil odbojovou skupinu s názvem Dobrovolníci svobody . Byl pověřen náborem nových členů. Skupina se později sloučila s jinou odbojovou skupinou, Francouzským hnutím odporu . V červenci 1943 organizoval a zúčastnil se rozšiřování jejich letáků ve vlacích. Dne 20. července 1943 byl zatčen gestapem, protože byl zrazen členem vlastní odbojové skupiny. Jeho znalost němčiny mu pomohla lépe pochopit současnou situaci, než mohla většina francouzských vězňů. Spolu s dalšími dvěma tisíci Francouzů byl poslán do koncentračního tábora Buchenwald, kde z důvodu své slepoty nemohl vykonávat nucené práce, kterou dělala většina vězňů. Brzy bylo zatčeno také mnoho z jeho přátel z dětství a odboje a některé z nich potkal i v koncentračním táboře. Lusseyran pomohl motivovat ducha odporu v táboře, zvláště u francouzských a německých zajatců. V dubnu 1945 byl z koncentračního tábora osvobozen. Jako jeden z mála přežil německé masakry v koncentračních táborech, ve kterých zemřela většina jeho přátel. Mnoho jeho přátel zemřelo v průběhu války, včetně Jeana. Po ukončení války Lusseyran učil francouzskou literaturu ve Spojených státech a psal knihy, včetně jeho nejznámější autobiografie s názvem Nalezené světlo , ve které zaznamenává prvních dvacet let svého života. Zemřel společně se s...
Více od autora
Jacques Henri Bernardin de Saint-Pierre (2)
Jacques-Henri Bernardin de Saint-Pierre byl francouzský spisovatel, cestovatel a přírodovědec, představitel preromantismu. Jeho nejznámějším dílem je román Paul a Virginie. Už ve dvanácti letech navštívil Martinik se svým strýcem, který byl námořním kapitánem. Absolvoval jezuitskou školu v Caen a pak získal titul inženýra na pařížské École nationale des ponts et chaussées. Nastoupil k armádě a zúčastnil se sedmileté války, nedokázal se však přizpůsobit vojenské disciplíně a dal přednost dobrodružnému životu; procestoval většinu Evropy, v Rusku se pokoušel založit utopickou komunu, v letech 1768–1771 působil jako projektant na ostrově Mauricius, odkud byl vypovězen jak pro konflikty s nadřízenými, tak proto, že kvůli studiu exotické vegetace zanedbával služební povinnosti. Po návratu z cest se usadil ve Francii a snažil se uživit psaním, navštěvoval salón madame Julie de Lespinasse. Ačkoli byl původně věřícím katolíkem, stal se obdivovatelem Jeana-Jacquese Rousseaua a vyznavačem kultu Nejvyšší bytosti. V duchu osvícenství a romantismu vznikla i jeho kniha Paul a Virginie, inspirovaná Robinsonem Crusoe i autorovou nešťastnou láskou k manželce botanika a politika Pierra Poivrea a popisující zrod milostného vztahu mezi chlapcem a dívkou, vyrůstajícími na opuštěném tropickém ostrově. Sentimentálně laděný román rezonoval s dobovými náladami hlásajícími návrat k přírodě a stal se bestsellerem, byl překládán do řady světových jazyků. Jean-François Le Sueur a po něm Victor Massé podle něj napsal stejnojmennou operu, Prosper d’Epinay vytvořil sousoší obou milenců, známý je také obraz Pharamonda Blancharda. Také Honoré de Balzac nebo Gustave Flaubert ve svých knihách zmiňují Pavla a Virginii jako symbol nezkažené lásky. Dalšími významnými díly Saint-Pierra jsou cestopis Voyage à l’Île de France, obraz ideální společnosti v knize L'Arcadie a rozsáhlý spis Etudes de la Nature, kde podává svoji představu přírodního řádu. ...
Více od autora
Jacky Gunn (1)
Organizátorka fan klubu hudební skupiny Queen, autorka monografie o ní.
Více od autora
Jacky Durand (1)
Francouzský novinář zaměřený na gastronomii, autor rozhlasového pořadu o gastronomii a knih s tematikou krajových kulinářských specialit. Autor románu z prostředí vyhlášeného francouzského bistra.
Více od autora
Jackson Browne (4)
Clyde Jackson Browne je americký folkový zpěvák-skladatel, kytarista, pianista a politický aktivista. Roku 1967 se podílel na albu Chelsea Girl zpěvačky Nico. V roce 2004 byl uveden do Rock and Roll Hall of Fame. Roku 2007 vystupoval ve filmu Neuvěřitelný život rockera Coxe. V roce 2011 přispěl coververzí písně „True Love Ways“ od Buddyho Hollyho na album Listen to Me: Buddy Holly. V roce 1971 začal mít vztah s modelkou a herečkou Phyllis Major. V roce 1973 se jim narodil syn a koncem roku 1975 měli svatbu. Major zemřela o několik měsíců později, v březnu 1976, na předávkování prášky na spaní. V roce 1981 se Browne oženil s australskou modelkou Lynne Sweeney. V roce 1982 se jim narodil syn, avšak již následujícího roku se rozvedli. Browne měl následně poměr s herečkou Daryl Hannah, který začal roku 1983 a skončil o devět let později.
Více od autora
Jack Welch (4)
Jack Welch byl americký manažer, původním vzděláním chemický inženýr. Proslavil se jako nejdéle sloužící výkonný ředitel firmy General Electric, v jejímž čele stál v letech 1981–2001. Nesmlouvavý postoj, železná vůle a přirozené vůdcovství Welchovi přineslo přezdívku „neutronový Jack“ . V 90. letech zavedl Welch do GE manažerskou metodiku Six Sigma. Za dvacet let v čele společnosti navýšil Welch tržní hodnotu firmy z 12 na 280 miliard dolarů. V roce 1999 jej magazín Fortune jmenoval „Manažerem století“. V roce 1960, hned po dokončení studií, nastoupil mladý Welch za základní plat 10 a půl tisíce dolarů ročně k General Electric v Pittsfieldu v Massachusetts jako technik. Nízká mzda a přebujelá byrokracie ho však natolik otrávila, že chtěl z firmy brzy odejít. Když se o tom dozvěděl jeho nadřízený Reuben Gutoff, pozval jej na večeři, kde ho po čtyřech hodinách přesvědčil, aby ve firmě zůstal. Poté, co Welch pomohl vyvinout nový typ plastu, stal se generálním manažerem továrny na tento typ materiálu. Krátce nato povýšil na pozici šéfa celé divize plastů General Electric. V roce 1972, pouhých 12 let od nástupu, byl jako sedmatřicetiletý jmenován viceprezidentem společnosti. O devět let později, v roce 1981, byl zvolen výkonným ředitelem a předsedou správní rady GE. Okamžitě po nástupu do funkce zahájil přestavbu celé firmy. Zeštíhlil byrokratický aparát, počet zaměstnanců společnosti klesl pod Welchovým vedením v letech 1981–85 ze 411 na 299 tisíc, tedy o více než 100 tisíc. V roce 1999 jej magazín Fortune jmenoval „Manažerem století“. Welch byl třikrát ženatý. Jeho první manželství s Carolyn Welch bylo rozvedeno po 28 letech, má z něj 4 děti. Jeho druhou ženou byla právnička Jane Beasley, jeho třetí manželkou byla televizní komentátorka a žurnalistka Suzy Welch....
Více od autora