Všichni Autoři a témata

Bartle Bull (5)

Bartle Bull se narodil v Londýně. Vystudoval Harvard a oxfordskou Magdalen College. Je uznávaným spisovatelem a právníkem. Číně se věnuje již přes třicet let. Bartle Bull je členem Královské zeměpisné společnosti a Klubu objevitelů.

Barry Eaton (4)

Barry Eaton, známý moderátor, mnoho let pracoval pro australskou společnost ABC a televizní i rozhlasové stanice. Přednášel na fakultě žurnalistiky v Sydney. Původním povoláním je herec. Uplatnil se také jako autor scénářů k mnoha dokumentárním snímkům. Zároveň je ovšem uznávaným odborníkem na astrologii, osobní rozvoj a výklad intuice. V současnosti uvádí internetový rozhlasový pořad RadioOutThere.com, kde se každý týden věnuje metafyzickým a paranormálním jevům.

Barbora Robošová (6)

Autorka dívčích románů.

Barbora Kováčová (9)

Slovenská vysokoškolská pedagožka, spoluautorka publikace o šikaně ve školách, též publikace o terapeutickém využití panenek.

Barbora Charvátová (7)

Autorka blogu máma v kuchyni, lektorka kurzů stravování a vaření.

Barbora Bernátová (5)

Barbara Bretton (6)

Narodil se v New Yorku, nyní žije v Princetonu, je vdaná. V roce 1982 prodala první knihu a to změnilo její život. Nyní je z ní autorka více jak 40 bestsellerů a držitelka mnoha cen. Její knihy byly přeloženy do dvanácti jazyků ve dvaceti zemích.

Barbara Berger (5)

Publicistka, narozená v USA, žije v Dánsku, práce o zdravém životním stylu a duchovní moudrosti.

Bananarama (9)

Bananarama je britská ženská popová vokální skupina, kterou v roce 1981 v Londýně založily kamarádky Sara Dallin, Siobhan Fahey a Keren Woodward. Skupina dosáhla úspěchu v 80. a na počátku 90. let 20. století a stala se známou díky svým chytlavým melodiím a výrazným harmoniím. Zaznamenali řadu hitů v britském žebříčku UK Singles Chart i americkém Billboard Hot 100, včetně písní jako "Cruel Summer", "Venus", která se stala hitem číslo jedna ve Spojených státech, a "Love in the First Degree". V jejich tvorbě se často mísily vlivy popu a nové vlny s prvky taneční hudby.

Augustin Wolf (5)

Narozen 28.5.1921 v Praze, zemřel 4.2.1997. MUDr., DrSc., profesor hygieny a výživy, publikace z oboru.

Auguste Debay (8)

August Gailit (4)

Georg August Gailit byl estonský prozaik. August Gailit se narodil v estonské obci Sangaste v kraji Valgamaa. Jako syn tesaře vyrůstal na farmě v Laatre . Po otci byl lotyšského původu. Od roku 1899 navštěvoval obecní školu a od roku 1905 školu ve Valze. Od roku 1907 pak studoval školu v Tartu. Mezi lety 1911 - 1914 pracoval jako žurnalista v Rize, později také v Tallinnu a Tartu. Během estonské války za nezávislost působil jako válečný zpravodaj. Od roku 1922 žil postupně v Německu, Francii a Itálii. Od roku 1923 se plně zaměřil na literaturu. Mezi lety 1932-1934 zastával funkci ředitele divadla Vanemuine v Tartu. Roku 1932 se oženil s herečkou Elvi Nanda , která o rok později porodila dceru Aili-Viktoorii. Roku 1944 emigruje do Švédska, kde zůstává až do své smrti. Zemřel roku 1960 ve švédském Örebro. August Gailit se začal věnovat literatuře již v raném věku. V devatenácti letech vydal své první dílo. Jedná se o krátkou povídku Kui päike loojub, . V roce 1917 Gailit společně s ostatními spisovateli a básníky založil literární spolek Siuru. Do tohoto spolku patřili například Friedebert Tuglas, Artur Adson, Marie Under, Johannes Semper a Henrik Visnapuu. Díla vydaná členy tohoto spolku často šokovala veřejnost svými kontroverzními náměty. Během tohoto období Gailit napsal několik novel a krátkých příběhů. Mimo jiné i sbírku povídek Saatana karussell, , satirickou sbírku Klounid ja faunid, nebo novelu Muinasmaa , která svým humorem vybočuje z Gailitovy rané pochmurné tvorby, jež je silně ovlivněna novoromantismem. Oblíbeným motivem, který se objevuje v několika jeho dílech, je opěvování estonské a severské přírody. Gailit také popisuje obyvatele těchto zemí. Ve svých dílech je zobrazuje jako tvrdě pracující lidi, kteří nedávají najevo své emoce, přesto jsou však laskaví a mají dobré srdce. Nejkrásnější popis severské krajiny podává v nov...

Audrey Cowan (8)

Artur London (4)

Artur London byl československý komunistický politik, diplomat a publicista. Od mládí byl členem Komunistické strany Československa , působil v řadách Interbrigád, po válce pracoval jako diplomat a náměstek ministra zahraničních věcí ČSR. V roce 1951 byl zatčen, donucen k přiznání se k protistátním zločinům, a nakonec v roce 1952 v procesu s Rudolfem Slánským odsouzen k trestu doživotí. Po uvolnění politických poměrů byl roku 1956 propuštěn a zproštěn viny, o sedm let později se natrvalo odstěhoval do Francie. Jeho manželkou byla komunistická politička a aktivistka Lise London. Artur London se narodil v židovské rodině jako čtvrté z pěti dětí Emila Londona, dělníka a později zakládajícího člena Komunistické strany Československa. Pod otcovým vlivem se od raného mládí zapojil do politické činnosti v řadách komunistické mládeže. Ve čtrnácti letech byl poprvé vězněn, znovu pak o tři roky později. Následně přešel z příkazu vedení KSČ do ilegality a v roce 1934 tajně odcestoval do Moskvy. Tam poté působil v řadách mládežnické sekce Komunistické internacionály. Seznámil se zde se stenografkou Lise Ricolovou, s níž se v roce 1935 oženil. Spolu pak měli dceru Françoise a syny Gérarda a Michela. V březnu 1937 byli manželé Londonovi vysláni do Španělska během občanské války, aby zde působili v řadách interbrigád. Od dubna 1937 do ledna 1938 pracoval London v bezpečnostních složkách ve Valencii a Barceloně, pak ve štábu interbrigád v Albacete jako vedoucí slovansko-balkánského oddělení SIM , která byla pod kontrolou NKVD. Později povýšil na zástupce velitele SIM. Od července 1938 byl členem kádrového oddělení ústředního výboru Komunistické strany Španělska a prováděl čistky v její katalánské odnoži PSUC. Na frontě ve Španělsku nikdy nebojoval, působil pouze v zázemí. Po porážce republikánů uprchli manželé Londonovi do Francie. Po porážce Francie v roce 19...

Arthur Travers Harris (2)

Sir Arthur Travers Harris, první baronet z Chipping Wycombe, GCB, OBE, AFC , ve Velké Británii byl během války známý též jako “Bomber” Harris či “Butcher”, velitel Bomber Command Royal Air Force od 22. února 1942 do 14. září 1945 .

Arnold Schwarzenegger (8)

Arnold Alois Schwarzenegger je rakousko-americký sportovec, herec a republikánský politik. V letech 2003–2011 zastával úřad guvernéra Kalifornie. Je jedním z nejúspěšnějších kulturistů historie. Vyhrál nespočet soutěží v kulturistice a silovém trojboji – nejcennější jsou jeho vítězství Mr. Olympia a Mr. Universe . Jako herec hraje zejména postavy tvrdých mužů v akčních filmech, v nichž zúročuje svoji vypracovanou postavu. Díky ní byl také v Guinnessově knize rekordů označen jako nejdokonaleji vyvinutý muž na světě. Dokázal se prosadit ve filmovém průmyslu i přes to, že neměl herecké vzdělání. Jeho nejznámější filmové role jsou Terminátor a Barbar Conan. V roce 1979 spolupracoval na knihách "Arnoldovo formování postavy pro ženy" a "Arnoldova kulturistika pro muže". V roce 1985 vydal za svou kariéru nespočet publikací, mezi nimi i knihu „Encyklopedie moderní kulturistiky“. V říjnu 2003 se stal po mimořádných volbách 38. guvernérem státu Kalifornie. Mezi předky patří jeho praděd Václav Mach, který se roku 1841 narodil v obci Chocov. Jeho nemanželský syn Carl Schwarzenegger se již narodil v Rakousku a vzal si zde Cecili Hinterleitnerovou a měli spolu syna Gustava Schwarzeneggera , který byl otcem Arnolda. Jeho manželkou je Maria Shriverová , která pochází z Kennedyovské dynastie. Její matkou je Eunice Kennedy Shriver, sestra prezidenta USA Johna Fitzgeralda, ministra Roberta Francise a senátora Edwarda Moorea Kennedyho. 9. května 2011 manželé oznámili, že se rozcházejí a že budou žít odděleně. Shriverová opustí rodinné sídlo v Brentwoodu. 16. května vyšlo najevo, že má Arnold čtrnáctiletého syna se svou bývalou hospodyní Mildred Patricií Baena. Arnold Schwarzenegger je jednou z nejznámějších postav kulturistiky. Vyhrál 7 krát Mr. Olympia, která je dosud nejprestižnější soutěží v kulturistice na světě. V té době by...

Antonín Žižkovský (4)

Autor příruček vícejazyčné konverzace.

Antonín Vitovský (5)

Autor výkladových slovníků a publikací z oblasti programování a internetu.

Antonín Svoboda (7)

Prof. Dr. Ing. Antonín Svoboda byl český vynálezce a počítačový vědec, konstruktér prvních československých samočinných počítačů SAPO a EPOS 1, profesor University of California, Los Angeles. V roce 1999 mu prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy I. stupně in memoriam. Narodil se v Praze v rodině profesora češtiny. V letech 1925–1931 vystudoval elektrotechnické a strojní inženýrství na ČVUT, roku 1936 ukončil studium fyziky na Univerzitě Karlově a oženil se se spolužačkou a astronomkou M. Joanelli. Na podzim 1936 byl povolán do Československé armády a pověřen prací na protiletadlových zaměřovačích. Roku 1938 začal přednášet matematiku na ČVUT, ale po obsazení Československa nacisty byl spolu se svým spolupracovníkem V. Vandem vyslán Ministerstvem obrany do zahraničí, aby svůj zaměřovač uplatnili proti nacistům. Ve Francii pracoval na Ministerstvu obrany a v prosinci 1939 se manželům narodil syn Tomáš. Brzy nato museli opustit Paříž a po velmi dobrodružné cestě dojeli na kolech do Marseille, kde je měla čekat loď. Plán však nevyšel a z Francie se dostali každý jinak: Vand do Velké Británie, paní Svobodová do USA přes Lisabon a on sám po různých intervencích přes Casablanku až v roce 1941. Pracoval na vývoji protiletadlových zaměřovačů. Nejprve ve firmě ABAX Corporation, ta ale pro podezření ze spolupráce s Němci nakonec nedostala státní zakázky. Roku 1943 byl pozván ke spolupráci na vývoji samočinného počítače do Radiation Laboratory při MIT. Zde pracoval s později slavnými zakladatelskými osobnostmi, jako byl Vannevar Bush a Howard Aiken. Podle jeho návrhu byl realizován mechanický analogový počítač, tvořící součást protiletadlového zaměřovacího systému MARK 56, používaného na amerických válečných lodích od poloviny války po dalších 50 let. Těsně po válce sepsal ještě knihu o kloubových mechanických počítačích. V dubnu 1946 se vrátil do Prahy a do souborné edice vědeckých a technických výs...

Antonín Nečásek (7)

Narozen 12.6.1871 v Sobčicích u Jičína, zemřel 2.3.1938 v Praze. Novinář, prózy, hry.

Antonín Dvořák (4)

Narozen 9. 6. 1929 v Křenovicích u Kojetína, zemřel 11. 2. 2005 v Olomouci. Zahradnický odborník, ovocnář.

Antonín Doseděl (8)

Publikace Čítanka stavebních výkresů a další práce z oboru stavebnictví.

Antonín Dolenský (6)

Antonín Dolenský byl vrchní knihovník knihovny Národního muzea, bibliograf, historik umění a publicista. Syn spisovatele a středoškolského učitele Jana Dolenského . Po maturitě na reálném gymnasiu v Praze studoval v letech 1904–1911 na Filosofické fakultě UK v Praze dějiny umění , historii a estetiku . Roku 1914 obhájil rigorózní práci: Václav Hollar ve světle nových pramenů a výzkumů. Pracoval v knihovně Národního muzea, od r. 1904 jako písař a volontér, 1910 asistent, 1916–1927 knihovník, 1927–1939 vrchní knihovník, 1939–1941 rada v knihovně NM. Roku 1939 byl vězněn gestapem. Byl výtvarným redaktorem novin Samostatnost , 1912-1919 redaktorem umělecké revue Veraikon, 1913-1917 redaktorem uměleckého měsíčníku Dílo. Od roku 1911 člen literární sekce Uměleckého sdružení Sursum, 1926-1956 člen Spolku českých bibliofilů, aktivní člen Kruhu pro pěstování dějin umění. Za války byl redaktorem edic české klasické literatury Česká kronika a Růžový palouček v nakladatelství Františka Strnada. Psal různé publikace ze svého oboru, vedle toho také připravil k vydání Kupidovu střelu od Šimona Lomnického, Palackého dějiny, Trojánskou kroniku, výbor obrazů Karla Škréty, Kleychovu zprávu o vynálezu knihtisku, či Komenského Orbis pictus. Redigoval také Knižní kulturu doby staré i nové, nebo Haškovy sebrané spisy. Byl také hlavní redaktor prvorepublikové encyklopedie Nový velký ilustrovaný slovník naučný a byl v redakci Komenského slovníku naučného vydaného v druhé půli 30. let. Připravil také československý biografický slovník typu Kdo je kdo, Kulturní adresář ČSR . Byl činný v projektu Emila Pacovského Veraikon, který se zaměřoval na vydávání rarit z historie české literatury.

Antonín Benjamin Svojsík (4)

Antonín Benjamin Svojsík byl český pedagog a zakladatel českého junáctví. Výrazným způsobem ovlivnil celý český skauting. Původním jménem Antonín František Svojsík se narodil jako druhý ze čtyř synů. Jeho starší bratr, kněz Alois Svojsík , se proslavil rozsáhlou publikací Japonsko a jeho lid , která byla zdaleka nejobsáhlejší knihou o Japonsku v češtině z dob Rakouska-Uherska. Krátce po narození až do svých tří let bydlel s rodiči a sourozenci ve Dvoře Králové nad Labem, kde byl jeho otec Antonín Svojsík , bývalý četnický strážmistr, soudním zřízencem. Po otcově smrti se matka Ludmila roz. Havlíková z Dobřichovic přestěhovala do Prahy. Od mládí byl pohybově nadaný a chtěl stát se učitelem tělocviku, což se mu splnilo. Rád zpíval a stal se členem Českého pěveckého kvarteta. Zde jako nejmladší člen získal přezdívku Benjamin. Kvarteto se vydalo v roce 1902 na cestu po světě a sklízelo velké úspěchy. Antonín Svojsík několikrát navštívil v dospělosti město svého dětství Dvůr Králové a zúčastnil se Junáckých dnů. Díky svému staršímu bratru Aloisovi a Josefu Meilbeckovi se seznámil se skautingem v roce 1909 a o dva roky později se o prázdninách tehdy 35letý středoškolský profesor Svojsík z žižkovské reálky vydal do Anglie. Zde navštívil skautský tábor a seznámil se s novými metodami výchovy mládeže. Vrátil se nadšený a začal překládat knihu Scouting for boys od R. B. Powella. Ale uvědomoval si, že není možné přesně přenést anglický skauting do českých poměrů. Knihu nakonec samostatně nevydal. Po prázdninách 1911 sestavil pokusnou skautskou družinu z žáků žižkovské reálky. Radil se s významnými odborníky a získal pro spolupráci další známé osobnosti, např. profesory Čádu, Drtinu, Masaryka, Kramáře apod. V roce 1912 vydal knihu Základy junáctví, do které přispěla řada dalších spisovatelů a středoškolských profesorů – M. Aleš (nakreslil o...

Antonín Benčík (5)

PhDr. Antonín Benčík, CSc. . Od roku 1958 historik ve Vojenském historickém ústavu Praha, zaměřen na druhou světovou válku a čs. odboj. V letech 1963 a 1968 člen pracovního týmu rehabilitačních komisí k nápravě křivd padesátých let. 1970 vyloučen z KSČ a armády. 1970-1989 stavební izolatér, strojník, topič. Od prosince 1989 do prosince 1992 člen vládní komise pro analýzu událostí let 1967-70. Autor a spoluautor odborných publikací, studií a literatury faktu.

Anton Zischka (7)

Rakouský novinář, letec, autor dokumentárních publikací a hospodářsko-politických studií.

Anton Rákay (8)

Slovenský lékař, ftizeolog, autor prací z oboru, též autor beletristických děl.

Annie Girardot (3)

Annie Suzanne Girardotová byla francouzská divadelní, filmová a televizní herečka a zpěvačka. Původně zdravotní sestra, vystudovala herectví a byla členkou prestižního divadla Comédie-Française. Po několika úspěšných vystoupeních před kamerou se stala vyhledávanou představitelkou emancipovaných žen a v sedmdesátých letech 20. století byla jedinou francouzskou herečkou, která hrála ve filmu výhradně hlavní role. Třikrát získala ocenění Césara, byla nositelkou Řádu umění a literatury udělovaného francouzským ministerstvem kultury a obdržela Řád čestné legie. Narodila se v desátém pařížském obvodu. Druhou světovou válku prožila s matkou a bratrem v Normandii, otec zemřel, když jí byly čtyři roky. Už jako dítě chtěla hrát, ale stejně jako matka se nejdříve stala zdravotní sestrou. Při práci nejdříve navštěvovala dramatické kurzy, později vystudovala herectví na pařížské konzervatoři Conservatoire national supérieur d'art dramatique. V letech 1954-1957 byla členkou prestižního divadla Comédie Française, kde účinkovala v díle francouzských klasiků. Mezitím se začala prosazovat ve filmu, vynikla ve Viscontiho dramatu Rocco a jeho bratři , poté dělila svou práci mezi Francii a Itálii. V dekádě sedmdesátých let 20. století byla jedinou francouzskou herečkou, která ve filmech hrála výhradně hlavní role. Střídala dramatický a komediální žánr, její doménou se staly emancipované ženy, které různým způsobem bojují proti nástrahám života. Za kreaci lékařky postižené rakovinou získala cenu Césara. V dramatickém a kriminálním žánru hrála ve filmech Andrého Cayatta , komediální polohu uplatnila v mimořádně úspěšné dvojici s Philippem Noiretem . Točila také s Louisem de Funèsem . Poslední hlavní roli hrála v kriminálce Černá listina , od té doby ztvárňovala jen vedlejší úl...

Anne Pätzold (3)

Německá knihkupkyně a spisovatelka. Autorka románů pro děti i dospělé.

Anne Chieko Moore (4)

Anna Skýbová (3)

Narozena 27.7.1934 v Krnově, zemřela 4. 10. 2010 v Praze. Doc., PhDr., CSc., historička a archivářka, práce z oboru.

Anna Skalická (4)

Narozena 9.1.1932 v Praze. RNDr., asistentka katedry botaniky, překlady z oboru.

Anna Musilová (5)

Anna Musilová je mladá česká autorka, která žije napůl v Praze a napůl v Pardubicích. Studuje žurnalistiku na Univerzitě Karlově, dřív psala třeba pro Cosmopolitan nebo iDnes.cz a působila v Českém rozhlase. Aktuálně pracuje jako redaktorka české literatury v nakladatelství. Kromě toho se věnuje focení, malování a ráda cestuje – nejraději a nejčastěji do Velké Británie, která se v průběhu let stala jejím druhým domovem. Černooká je jejím debutovým románem, v roce 2019 vyšla Annina druhá kniha Tamařino souhvězdí. Autorsky se podílela i na textech v knize Hrdinky: Příběhy významných českých žen.

Anna Marienková (7)

Slovenská autorka kuchařských knih.

Anna Láng (8)

Maďarská grafička a ilustrátorka, působí v Itálii.

Anna Formánková-Kubínová (6)

Autorka jazykových učebnic.

Anna Brodele (5)

Brodelová Anna, 16. 9. 1910-29. 9. 1981, lotyšská sovětská prozaička a dramatička. Autorka povídek a románů a dramat , v nichž si všímala zejména problémů mladých lidí.

Ann Rule (2)

Americká publicistka a spisovatelka, specializace na oblast skutečných kriminálních případů.

Ann Brashares (8)

Americká spisovatelka, autorka knih pro děti a mládež.

Anita Pisarek (7)

Autorka anglického textu pohádky.

Angela McGerr (5)

Publicistka a autorka esoterické literatury a prací o výkladu a interpretaci Andělských karet.

Andy Maslen (6)

Britský spisovatel, autor thrillerů. Původním povoláním reklamní copywriter.

Andrzej Szczypiorski (4)

Polský prozaik a publicista.

Andreas Lommel (3)

Andreas Lommel byl německý etnolog. Od roku 1957 byl ředitelem Staatliches Museum für Völkerkunde v Mnichově. Jeho odborný zájem se soustřeďoval hlavně na umění pravěku a původních obyvatel Austrálie. Lommel vystudoval v roce 1937 Forschungsinstitut für Kulturmorphologie v Mnichově, kde byl žákem Leo Frobenia. Škola se dnes jmenuje Frobenius-Institut a působí v rámci Goethovy univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem. Rok po ukončení studií se vypravil do severozápadní Austrálie. Zde, v oblasti Kimberley, žil několik měsíců s příslušníky kmene Unambal, podnoží Tasmánců. Způsob života těchto lovců a sběračů měl odpovídat životu lidí v době kamenné. Z cesty přivezl množství zvukového a fotografického materiálu. Roku 1955, rovněž v Kimberley, studoval prehistorické jeskynní malby duchů Wandjina. Lommelova manželka Katharina byla malířka a nástěnné malby překreslovala. V letech 1937–1940 zastával na mnichovském institutu, kde studoval, místo Frobeniova asistenta. Od roku 1957 řídil mnichovské Staatliches Museum für Völkerkunde, dnes Museum fünf Kontinente. Byl vyznamenaný Bavorským záslužným řádem. Po vzoru svého učitele Frobenia zastával Lommel v etnologii difuzionistické stanovisko. Podle něj se kulturní projevy obyčejně šířily z jednoho určitého centra.

Andrea Wandel (7)

Andrea Wandel miluje koně už tak dlouho, její paměť sahá, a skoro stejně dlouho na nich jezdí. Dlouhá léta pracovala jako hudební redaktorka v nejrůznějších německých časopisech, než se rozhodla proměnit zálibu v zaměstnání. Její první kniha nazvaná Kamarád pro Marii vyšla v roce 2003. Po ní následovalo deset dobrodružných příběhů o Marii a jejím newforestském poníkovi Šťístkovi. Knižní řada o Sonnenhofu, Mareike, Julii a jejich nezbedných haflinzích je napsána přímo pro Pony Club. Až doposud vyšly čtyři díly a další se připravují. Andrea Wandel žije na předměstí Berlína se svým manželem, dětmi, psem, kočkou, morčaty a samozřejmě také s koňmi: německým jezdeckým poníkem, newforestským poníkem a jedním velmi starým shagya-arabem.

Andrea Laurence (8)

Americká spisovatelka, autorka romancí.

Andrea Křístek Kozárová (1)

André Pieyre De Mandiargues (4)

André Pieyre de Mandiargues patří mezi stěží zařaditelné individuality. Sám navíc bděle dbal na to, aby s žádným kontextem nesouvisel. Bývá sice spojován s okruhem tvůrců druhé generace francouzských surrealistů , kteří vycházejí z hlubinné psychologie, jejího důrazu na nevědomí, estetiku snu a zázračna, avšak touha uchopit bytí v dualistickém sporu duše a těla se v jeho tvorbě projevuje obzvlášť svérázně. Z Mandiarguesových knih vystupuje členitá osobnost: až puntičkářský estét a dandy, který si libuje v erudovanosti, a zároveň milovník neobvyklostí a tajemných zvláštnůstek, které odměřuje s kulinářskou přesností, aby chuť byla vždy přejemná, ale výrazná a svá. * André Pieyre de Mandiargues patří do druhé generace francouzských surrealistů. Narodil se 14. března 1909 v Paříži, je tedy o třináct let mladší než Breton a o devět let než Desnos a Crevel, představitelé „heroického“, revolučního období francouzského surrealismu. Jestliže začátky tvorby první surrealistické generace spadají do dvacátých a třicátých let 20. století, nástup druhé surrealistické generace spadá do let bezprostředně před druhou světovou válkou, anebo spíš do období bezprostředně po válce. Mandiargues sice uprostřed války vydal svou první sbírku básní , ale jeho skutečným debutem, který vzbudil pozornost, byla teprve kniha Le musée noir . Po ní vydával soustavně rok co rok jednu knihu za druhou, vždycky věrný sobě samému, vlastně svému výchozímu bodu, jímž bylo jeho „černé muzeum“ surrealisticky orientovaných kratších i delších próz. Mezi knihy nejvýznamnější patří Les incongruités monumentales , Le soleil des loups , Marbre , Le lis de mer , Le cadran lunaire , Le Belvédere , Feu de braise , La Motocyclette , Porte dévergondée (Nestydatá brána, 19...

András Berkesi (7)

Byl maďarský spisovatel, autor detektivních a špionážních románů. Byl chráněncem Kadárova režimu a od roku 1945 působil jako důstojník tajné politické policie komunistického režimu. Ve svých dílech většinou líčí boj proti nepřátelům proletariátu a proti kontrarevoluci. V toto duchu jsou pochopitelně i líčeny události v Maďarsku roku 1956. Přesto autor patří dodnes k nejčtenějším domácím spisovatelům a jeho dílo je předmětem živé literární a politické diskuse.

Andor Šándor (5)

Andor Šándor je český voják, generál v záloze a bezpečnostní poradce. V letech 1972–1980 studoval na československých vojenských školách, studium ukončil získáním titulu Ing. V letech 1980–1984 zastával velitelské a štábní funkce u 20. motostřelecké divize v Karlových Varech. Od roku 1986 působil v generálním štábu Československé lidové armády. V postupu pokračoval i po sametové revoluci. V letech 1991–1995 zastával post vojenského přidělence ve Velké Británii. V letech 2001 a 2002 byl náčelníkem Vojenské zpravodajské služby, vojenské rozvědky, jež byla později začleněna do Vojenského zpravodajství. Závazek k armádě ukončil 1. srpna 2002. V roce 1997 absolvoval kurz pro hlavní činitele ministerstva obrany v americkém Monterrey a v roce 2000 ukončil studium na NATO College v Římě. Od roku 2003 působí jako poradce a analytik v oblasti bezpečnosti. Andor Šándor slyšitelně podporoval v prezidentské kampani Jana Fischera. Vystupoval také jako blízký kamarád Miroslava Topolánka, kterého dokonce vyučoval angličtinu. Neztratil se ani ve filmovém průmyslu – v roli poradce se účastnil natáčení seriálu Kriminálka Staré Město II. Andor Šándor je brigádní generál v záloze, který studoval bezpečnostní politiku jak v komunistickém Československu, tak později i v USA a v Itálii. Ve vojenské hierarchii to dotáhl na nejvyšší post a stal se uznávaným odborníkem na otázky bezpečnosti, hrozby terorizmu a krizový management. Z postu člena nejvyššího velení komunistické Československé lidové armády se stal hlavou vojenské zpravodajské služby České republiky.

Amy Morin (6)

Amy Morinová je psychoterapeutka a mezinárodně uznávaná odbornice na „mentální sílu“. Přispívá do časopisu Forbes. Její týdenní sloupky jsou zaměřeny na psychologické aspekty podnikání. Aminy rady z oboru psychologie, výchovy dětí a mentální síly se často objevují v americkém tisku.

Amanda Stevens (5)

Amanda Stevens je autorkou více než 50 novel včetně gothic hororové řady nazvané Hřbitovní královna. Její knihy se objevují na předních místech v žebříčku bestsellerů vydaných v USA, její styl je přirovnáván jako nové pojetí duchařských příběhů. Za svou tvorbu získala již celou řadu ocenění od prestižního časopisu Romantic Times Magazine. Žije s manželem, synem, dcerou a dvěma kočkami v Cypress v Texasu. Vyrostla v podhůří Ozarské planiny, v kraji plném legend a duchařských pověstí.

Amanda Maris (7)

Učebnice angličtiny.

Amanda Conner (9)

Americká autorka a kreslířka komiksů. Ilustrátorka v reklamních agenturách.

Amanda Clark (5)

Autorka romantických příběhů.

Alycea Ungaro (4)

Americká fyzioterapeutka, autorka prací o gymnastické metodě - Pilates.

Aly Martinez (5)

Aly Martinez je americká autorka bestselerů USA Today. Pochází ze Savannah v americkém státě Georgia, nyní žije v Jižní Karolině s manželem a čtyřmi malými dětmi. Má ráda laciné víno, tajemné legíny a olivy. Nesnáší pizzu a zmrzlinu skoro tak jako psát vlastní životopis ve 3. osobě. V tom málu volného času, který má, čte vše, co jí přijde pod ruku, nejraději s velikánskou sklenicí vína po ruce.

Aluisio Tancredo Belo Gonçalves Azevedo (5)

Alois Hlavička (7)

Narozen 10.7.1911 v Rozkoši u Nymburka. Docent metodiky fyziky, literatura z oboru.

Alois Aust (8)

Narozen 26.10.1889 v Praze, zemřel 11.11.1961 tamtéž. Hudební skladatel a dirigent.