35941–36000 z 157281 Autoři
František Fürbach (4)
Narozen 13.6.1956 v Praze. PaeDr., historik muzea v Jindřichově Hradci, zabývá se životem a dílem Emy Destinnové.
Více od autora
František Freiwillig (4)
Narozen 29. 3. 1915 v Pardubicích, zemřel v roce 1995 v Praze. Malíř, ilustrátor, grafik a filmový výtvarník.
Více od autora
František Fiedler (4)
František Fiedler byl český národohospodář a rakousko-uherský, respektive předlitavský, mladočeský politik. V letech 1907–1908 ministr obchodu Předlitavska. Odborně se profiloval jako národohospodář a právník. Po studiích práv byl promován sub auspiciis imperatoris, publikoval knihy o dějinách zemědělství v českých zemích. Krátce působil v justici, pak se stal tajemníkem českého zemského výboru . Přednášel na obchodní akademii. Vyučoval na české technice, kde od roku 1891 nastoupil docenturu v oboru zemědělského zákonodárství a kde byl roku 1899 jmenován profesorem právních a státních věd. Učil také na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze jako profesor správní vědy a správního práva, kde byl navíc jedno funkční období děkanem. Od roku 1901 byl poslancem Říšské rady za městskou kurii, obvod Karlín, Smíchov. Nastoupil sem 29. října 1901 místo Josefa Kaizla. Mandát obhájil ve volbách roku 1907, konaných již podle rovného volebního práva, bez kurií, kdy byl zvolen za okrsek Čechy 016. Opětovně získal za tentýž obvod poslanecké křeslo ve volbách roku 1911. V Říšské radě setrval až do konce monarchie. Od roku 1901 rovněž zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu. Roku 1901 je uváděn jako mladočeský kandidát. Po volbách roku 1907 i 1911 zasedl v poslaneckém klubu Český klub. Na českém sněmu se podílel na vypracování zákona o zápisu do pozemkových knih a dalších předloh. Byl do něj volen za obvod Poděbrady-Městec Králové, na Říšskou radu za obvod Smíchov-Karlín. Vrchol jeho politické kariéry nastal počátkem 20. století, kdy se za vlády Maxe Becka stal dodatečně ministrem obchodu Předlitavska. Funkci zastával v období 9. listopadu 1907 – 15. listopadu 1908. Byl členem mladočeské strany a poslancem za tuto stranu. Do funkce ministra ho vybral výkonný výbor strany. Původně měl být ministrem jiný mlado...
Více od autora
František Fiala (4)
PhDr. František Fiala, CSc. , 1990 - 1991 Svět motorů, 1991 - 1991 Futura, 1991 - 1992 Sport Plus, 1992 - 1992 Auto Tip, 1992 - 1997 Svět motorů.
Více od autora
František Fetter (4)
Narozen 26. 4. 1901 v Havlíčkově Brodě, zemřel 14. 12. 1979 v Praze. Prof., Ing., Dr., vysokoškolský pedagog v oblasti elektrotechniky, autor prací z oboru.
Více od autora
František Dvorník (4)
František Dvorník byl moravský kněz a historik, nejvýznamnější český byzantolog. Po absolvování Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži studoval na katolické bohoslovecké fakultě v Olomouci, kde byl po dokončení studia v roce 1916 vysvěcen na kněze. Jako kněz krátce působil v Bílovci a ve Vítkově. Potom pokračoval ve studiích v Praze, odkud odešel do Paříže, kde studoval několik oborů současně. V roce 1926 získal na Sorbonně doktorát filosofie. Po návratu do Československa se v roce 1927 habilitoval a v roce 1928 se stal profesorem církevních dějin na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Byl jedním ze zakladatelů Slovanského ústavu v Praze a spoluzaložil i vědeckou revui Byzantinoslavica. Za druhé světové války přednášel v Collège de France a na École des Hautes Études v Paříži. Od roku 1948 až do roku 1965 působil jako profesor byzantologie v Dumbarton Oaks Center na Harvardově univerzitě. Patřil k světově uznávaným byzantologům. Velmi významná jsou jeho práce o patriarchovi Fotiovi, která přispěly k pochopení a rehabilitaci této významné osobnosti. Během svého života byl oceněn velkým množstvím poct a čestných doktorátů předních světových univerzit . Zemřel 4. listopadu 1975 během svého pobytu v Československu a byl pochován v rodinné hrobce na hřbitově v Bílavsku pod Hostýnem. V roce 1992 obdržel in memoriam Řád T. G. Masaryka III. třídy.
Více od autora
František Dušek (3)
Narozen 20. 6. 1906 v Kostelci nad Orlicí, zemřel 4. 5. 1992. Matematik, středoškolský a vysokoškolský učitel, metodik matematiky.
Více od autora
František Crhák (4)
Narozen 28. 10. 1926 ve Stříbrnici , zemřel 18. 12. 2011 ve Zlíně. Prof., Ing. arch., CSc., architekt, designér, vysokoškolský pedagog, práce z oboru designu a výtvarné geometrie.
Více od autora
František Cajthaml-Liberté (4)
Narozen 30.3.1868 v Suchomastech u Berouna, zemřel 3.5.1936 v Bystřanech u Teplic. Dělnický básník a prozaik, redaktor, historik dělnického hnutí v severních Čechách, vydavatel severočeských pověstí.
Více od autora
František Bureš (3)
František Bureš cestoval poo Mexiku, Guatemale a Hondurasu a delší dobu pobýval v zemích Střední Ameriky. Při svých pobytech pátral po legendách a příbězích starých Mayů.
Více od autora
František Burda (4)
Narozen 1972 v Hradci Králové. Absolvent Katolické teologické fakulty UK, učitel, organizátor literárních letních táborů.
Více od autora
František Buben (4)
Narozen 14.12.1880 v Kornicích u Litomyšle, zemřel 12.7.1956 v Chrudimi. Bytový architekt, literatura z oboru.
Více od autora
František Brückner (3)
Narozen 1923, zemřel 2009. Ing., práce z oboru škůdců kulturních rostlin a boje proti nim.
Více od autora
František Bronislav Kořínek (4)
František Bronislav Kořínek byl český spisovatel, literární historik, publicista a překladatel. Vystudoval historii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, působil jako gymnaziální učitel na různých rakousko-uherských školách. Už ve studentském období psal do různých časopisů články o české literatuře, publikoval také překlady z polštiny a ruštiny . Psal také články a fejetony o současné politické situaci v Rakousku-Uhersku, přičemž se domníval, že Češi mohou získat větší politická práva pouze politickou cestou a kritizoval poměry v Uhrách a maďarskou politiku. Jako publicista byl velmi oceňován, byl dokonce srovnáván s Havlíčkem, nicméně vzhledem ke své kritice uherské politiky byl z Uher v roce 1867 vypovězen. Pracoval pak v redakci pražských Národních listů. Přispíval do časopisů Čas, Lumír, Obroda, Obzor a do Českých novin. Psal hesla z dějin české a slovanské literatury do Riegrova naučného slovníku. Byl také zvolen poslancem českého sněmu, kde zastával spíše umírněnější politické názory. V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo. V roce 1870 se stal redaktorem Moravské Orlice, brzy se ale vrátil zpět do Národních listů. Od roku 1871 do smrti pracoval opět jako gymnaziální profesor v Praze. Byl jednou z nejvýznamnějších a nejuznávanějších publicistických osobností své doby. František Kořínek byl ženat s Christinou, rozenou Veselou , se kterou měl tři syny a dceru.
Více od autora
František Bredler (3)
Narozen 26.4.1886 v Železném Brodě, zemřel 18.11.1942 v Kladně. PhDr., literární historik, divadelní historik a kritik, literární a jazykové práce.
Více od autora
František Brdlík (2)
Narozen 29. 9. 1855 v Počátkách, zemřel 18. 5. 1936 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, dějepisné a zeměpisné práce.
Více od autora
František Blaščík (3)
Narozen 16.6.1927 v Gelnici, okr. Spišská Nová Ves. Vysokoškolský pedagog, strojní inženýr, zaměřuje se na oblast tváření, slévárenství, svařování a automatizaci pracovišť.
Více od autora
František Bláha (2)
Narozen 9.6.1896 v Písku, zemřel 26.3.1979 v Praze. MUDr., lékař, primář gynekologie, profesor organizace zdravotnictví, organizátor sokolského hnutí, literatura z oboru.
Více od autora
František Beneš (3)
Narozen 4.10.1905 v Kutné Hoře, zemřel 20.8.1971 v Praze. PhDr. CSc., archivář, práce z oboru.
Více od autora
František Bednařík (2)
Narozen 24.9.1892 v Kosoříně u Vysokého Mýta, zemřel 5.3.1944 v Praze. Legionář, archivář, redaktor časopisů, historické práce.
Více od autora
František Bayer (3)
Narozen 29.3.1853 v Rožnově p.Radhoštěm, zemřel 12.9.1925 v Přerově. Učitel, redaktor, sběratel lidové slovesnosti, vlastivědné práce.
Více od autora
František Balada (4)
František Balada byl český matematik, deskriptivní geometr a pedagog. Studoval od roku 1913 na reálce v Hradci Králové a od roku 1917 na reálce v Pardubicích, kde v roce 1920 maturoval. Poté pokračoval ve studiu na všeobecném oddělení pražské techniky a na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. Státní zkoušku vykonal na univerzitě v roce 1926. Jako učitel matematiky a deskriptivní geometrie od roku 1924 působil na středních školách v České Třebové , v Praze , Košicích , Rimavské Sobotě . V roce 1929 byl jmenován definitivním profesorem na reálném gymnáziu ve Slezské Ostravě, ale přitom byl ministerstvem školství uvolněn a v letech 1929–38 učil na české reálce Komenský ve Vídni. Po obsazení Rakouska musel Vídeň opustit. Během války působil na středních školách v Brně . Po osvobození přešel na gymnázium sr. Zdeňka Nejedlého. V roce 1947 byl jmenován externím lektorem matematiky a deskriptivní geometrie na nově zřízené Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Zde působil trvale od školního roku 1949–50 a současně byl pověřen konáním přednášek z historie matematiky na přírodovědecké fakultě. V roce 1950 získal doktorát pedagogiky a po roce 1954 se stal vedoucím katedry matematiky na Vyšší pedagogické škole v Brně. V roce 1959 se habilitoval na přírodovědecké fakultě s prací Kapitoly z dějin elementární matematiky. V roce 1960 byl jmenován docentem na Pedagogickém institutu. František Balada začal vědecky pracovat v geometrii vícerozměrných prostorů, ale velmi brzy se jeho zájem soustředil na historii matematiky. Velkou pozornost rovněž věnoval didaktice a metodice matematiky. Mezi jeho pracemi zaujímá nejdůležitější místo kniha Z dějin elementární matematiky, která vyšla v roce 1959 a byla jeho habilitační prací. Balada je autorem asi 40 prací z historie a metodiky matem...
Více od autora
František Augustin Slavík (3)
František Augustin Slavík – 22. ledna 1919, Praha-Vinohrady) byl český pedagog, literární historik a archeolog. Narodil se 29. srpna roku 1846 v Domašíně u Vlašimi. Vychodil obecnou školu. V letech 1857–1863 studoval na gymnáziu v Benešově. V letech 1863–1867 studoval na vyšším akademickém gymnáziu v Praze, kde s výborným prospěchem složil maturitní zkoušku. V letech 1867–1870 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu, němčinu a dějepis. Jako student se angažoval ve studentském spolku Ruch, což mu vyneslo i šestidenní vězení. Roku 1870 se stal suplujícím učitelem na české reálce v Praze. Také učil na průmyslové škole v Karlíně a na československé obchodní akademii v Praze . V roce 1874 byl jmenován profesorem na reálce v Kutné Hoře. Za účelem sbírání písemností a památek z Kutnohorska založil přípravný výbor archeologického sboru Wocel. Pro svou činnost v archeologickém spolku se dostal do sporu s ředitelem Zachem, který si údajně neprávem nárokoval zásluhy na odkrytí starých fresek. Proto byl Slavík v září 1879 přeložen ze „služebních příčin” do Tábora. Pracoval ve společnosti věhlasných historiků Martinem Kolářem a Augustem Sedláčkem se kterým se spřátelil. Ten Slavíka zmiňuje i ve své knize Paměti mého života. Slavík zde působil v klubu přátel věd a umění a v kuratoriu městského muzea. Byl zakladatel spolku Blaník a organizátor slavnostního odvezení blanického kamene do základů Národního divadla. Pak byly zrušeny vyšší třídy na reálných gymnáziích a Slavík byl první obětí této změny. S Táborem se loučil nerad. Byl přeložen na českou reálku do Brna kde působil v letech 1889–1894. Zde vytvořil své dílo Vlastivěda moravská a obnovil Časopis matice moravské, který redigoval s Františkem Kameníčkem. Roku 1894 se stal ředitelem reálky Ústřední matice české v Hodoníně. Zde rozvinul bohatou přednáškovou činnost. Kvůli onemocnění “nervosou” musel odejít do výslužby. Odstěhoval se do Prahy, kde ne...
Více od autora
František Antonín Šípek (3)
Narozen 1.1.1921 v Orlovicích u Vyškova, zemřel 2.2.1981 v Krnově. Básně.
Více od autora
Frankie Vaughan (3)
Britský zpěvák, narozen 3. února 1928 v Liverpoolu, Anglie, Spojené království, zemřel 17. května 1999 v High Wycombe, Buckinghamshire, Anglie, Spojené království. Proslul svým charakteristickým "High Kick" během vystoupení a ve Skotsku si ho rádi pamatují pro jeho humanitární přínos na konci 60. let, kdy spolupracoval na projektu pro mládež, jehož cílem bylo řešit násilí gangů v glasgowské čtvrti Easterhouse. CBE - komandér Řádu britského impéria.
Více od autora
Frank Zander (4)
Německý hudebník, herec a televizní moderátor, narozen 4. února 1942 v Berlíně.
Více od autora
Frank Norris (3)
5.3.1870 Chicago - 25.10.1902 Romanopisec. Průbojný představitel krit. realismu s mnoha rysy naturalistickými. V jeho díle se třídá vážné studium prostředí a biologických i společenských problémů s prvky senzačně dobrodružnými. Konec života strávil od roku 1900 na ranči v Kalifornii; horečná infekce, kterou si dovezl z pobytu v Africe, kde se účasnil burské války jako zpravodaj, mu zkrátila život.
Více od autora
Frank Fabian (3)
Německý žurnalista, televizní reportér, redaktor, autor četných knih z oboru historie, působí v USA, vystudoval germanistiku a dějiny.
Více od autora
Frank Buck (1)
Frank Howard Buck byl lovec a sběratel zvěře; mimo to i všestranný filmař. Proslul svými knihami a filmy z 30. a 40. let popisujícími dobrodružství v džungli. Hned jeho první kniha Bring 'Em Back Alive se stala obrovským bestsellerem a proslavila jej po celém světě. Z překladatelova úvodu ke knize „Z malajských džunglí“: „Nedávno proběhl vedoucími pražskými biografy film „Z malajských džunglí“, natočený sběratelem živých zvířat Frankem Buckem, jehož úžasné a při tom nesehrané scény odnímaly divákům dech, odhalujíce jim skryté, gigantické boje šelem v tropických džunglích. Frank Buck je druhým světovým zjevem vedle manželů Johnsonových. Rozdělil se s nimi o džungle, proslulé svým bohatstvím zvěře, ponechav si celou Asii. Chytá nejvzácnější a nejnebezpečnější tropickou zvěř pro americké zoologické zahrady a cirkusy. Čtyřicetkrát přeplul Tichý oceán, pětkrát obeplul svět, přemohl rozzuřeného orangutana v poctivém zápase, prošel napříč záhadný ostrov Borneo a je znám po celém světě jako sběratel nejvzácnějších exemplářů živých zvířat. Teprve po dvacetileté činnosti se odvážil napsati svoji první knihu, kterou naplnil svěžími a úžasnými zážitky svého nesmírné zajímavého tuláckého života. Jeho kniha nemá ve světové literatuře protějšku, jako jej nemá její autor Frank Buck.“
Více od autora
Franjo Grotenhermen (4)
Franz-Josef „Franjo“ Grotenhermen je německý lékař a autor a známý vědecký a lékařský obhájce použití konopí jako léku. Vystudoval medicínu na univerzitě v Kolíně nad Rýnem a v roce 1996 promoval. PhD. Působil jako lékař v oboru interní medicíny, chirurgie a naturopatické léčby až do jeho zrušení v roce 1992 a dnes pracuje ve své praxi v Rüthenu především v léčbě nemocí se zaměřením na léčbu konopím a kanabinoidy. Kromě toho je výzkumným pracovníkem v nova-Institutu GmbH v Hürthu v oddělení obnovitelných surovin, kde se zabývá i konopím jako lékem. Grotenhermen trpí několik let od mikroangiopatií a mikrocirkulační poruchou , což je porucha endoteliálních buněk, které lemují vnitřní stěny cév, a tím snižují průtok krve do malých krevních cév a orgánů. Kvůli této nemoci trpí jeho kardiovaskulární systém srdečními problémy a poruchou orthostasis, což nutí jej k rozsáhlému odpočinku na lůžku. Grotenhermen je výkonným ředitelem Mezinárodní asociace pro kanabinoidní léčiva , jakož i spoluzakladatelem a předsedou regionální sekce "Pracovní skupina pro konopí jako medicínu" .
Více od autora
Françoise Choay (1)
Francouzská profesorka, zaměřená na uměleckou kritiku, historii a teorii urbanismu a architektury, též spisovatelka.
Více od autora
Françoise Cachin (2)
Francouzská historička umění. Ředitelka Musée d'Orsay, kurátorka výstav. Publikace o malířství, zaměřena na francouzské impresionisty.
Více od autora
Françoise Bourdin (3)
Francoise se narodila roku 1952 v Paříži. Je autorkou mnoha románů, z nichž poslední dva ,Červencová vinobraní a Červenec v zimě ,vydalo nakladatelství Belfond. Kromě románů píše i televizní scénáře.
Více od autora
François Lasserre (4)
Francouzský entomolog, lektor a učitel ochrany přírody. Autor literatury o hmyzu a přírodě.
Více od autora
François de Bassompierre (1)
Francouzský voják a diplomat, autor autobiografické publikace.
Více od autora
François Cousset (2)
Francouzský praktický lékař a homeopat, též práce z psychosomatické medicíny.
Více od autora
Francis Jammes Finn (3)
Americký kněz, jezuita, autor dobrodružných románů pro mládež.
Více od autora
Francesco Maria Piave (4)
Francesco Maria Piave byl italský operní libretista. Narodil se na ostrově Murano u Benátek, v době Italského království pod přímou vládou Napoleona Bonaparte. Přes dvacet let psal libreta pro nejlepší operní skladatele své doby. Vedle Giuseppe Verdiho, pro kterého napsal 10 libret, psal i pro další skladatele: Giovanni Pacini , Saverio Mercadante, Federico Ricci či Michael Balfe. Nebyl pouze libretistou, byl rovněž novinářem a překladatelem. Byl kmenovým básníkem a inspicientem divadla Teatro La Fenice v Benátkách, později rovněž divadla La Scala v Miláně. Tato jeho zkušenost a jeho takt a vyjednávací schopnosti po léta sloužily Giuseppe Verdimu, který Piaveho často využíval ke svému prospěchu. Piave byl přesto celoživotním Verdiho přítelem a spolupracovníkem. Nahradil Salvadore Cammarano ve funkci jeho hlavního libretisty. Napsal libreta k operám Ernani , Dva Foscariové , Attila , Macbeth , Korzár , Stiffelio , Rigoletto , La traviata , Simon Boccanegra a Síla osudu . Podobně jako Verdi, byl Piave horlivým italským vlastencem. Během první války za italskou nezávislost v roce 1848, kdy Radeckého vojska opouštěla Milán po potlačení povstání "Cinque giornate di Milano", Verdi adresoval svůj dopis Piavemu do Benátek oslovením "Občan Piave". Poté, co Verdi přijal v roce 1870 zakázku na operu Aida, Piave měl rovněž připravovat libreto této opery. Byl ale raněn mozkovou mrtvicí, ochrnul a nemohl mluvit. Verdi podporoval jeho ženu a dceru. Navrhl vydat "Album skladeb známých skladatelů, které bude prodáváno v Piaveho prospěch". Piave zemřel v roce 1876 v Miláně ve věku 65 let. Je pohřben na hřbitově Cimitero Monumentale di Milano. Jeho pohřeb rovněž platil Verdi. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francesco Maria Piave na anglické Wikipedii....
Více od autora
Frances Amelia Yates (2)
Frances Amelia Yates byla britská historička. Narodila se v Southsea v Hampshire, po mnoho let vyučovala na Warburgově institutu Londýnské univerzity. Její otec, oddaný anglikán, byl námořní inženýr, který jako teenager pracoval v přístavu a dohlížel na stavbu britského válečného loďstva v letech před první světovou válkou. Ačkoliv jedna z jejich starších sester navštěvovala Girton, jako mnoho nezávislých žen v učňovských letech, Frances byla vyučována doma vlastní matkou a nějakou dobu navštěvovala Birkenheadskou střední školu. Byla nejmladší ze čtyřech dětí, vyrostla v rodině střední třídy, jejíž viktoriánské názory ovlivnili její pozdější učitelství. Psala především o okultismu a neoplatónistické filozofii renesance. Její knihy Giordano Bruno a tradice hermetismu , Umění paměti a Rosekruciánské osvícení vzbudily pozornost směrem ke klíčové roli, jakou hrál zázrak v rané vědě a filosofii ještě předtím, než učenci jako např. Keith Thomas zasadili toto téma do proudu historiografie. Uvedením díla Giordano Bruno a hermetická tradice proměnila renesanční historiografii. Ve svém díle objevila Yatesová hermetismus, kterým byla nasáknuta renesance a obnovený zájem o mysticismus, zázrak a gnosticismus pozdního starověku, které přežily středověk. Tváří v tvář dlouhotrvajícím konvenčním interpretacím Yatesová předpokládala, že bývalý dominikán Giordano Bruno se stal v roce 1600 mučedníkem, protože obhajoval hermetickou tradici spíš než kvůli jeho tvrzení o heliocentrismu. Některé z jejich závěrů byly později napadeny jinými učenci. Stejně jako u mnoha rodin její doby, smrt jejího jediného bratra v první světové válce, spolu s pustošením druhé světové války podpořily její opovržení útočným nacionalismem a přispěly k jejímu boji za interdisciplinární historiografii. Déle než 40 let byla zaměstnána Warburgovým institutem Londýnské univerzity. Jako autorka mnoha knih a článků získala Yatesová celou řadu cen a čestných ...
Více od autora
Fráňa Kopeček (4)
Vlastním jménem František Kopeček. Narozen 14.10.1871 v Předmostí u Přerova, zemřel 23.8.1946 v Ostravě. Učitel, prozaik, literatura pro děti.
Více od autora