35701–35760 z 157241 Autoři
Georges Delerue (4)
Georges Delerue byl uznávaný francouzský skladatel, který významně přispěl do světa filmové hudby. Delerue se narodil 12. března 1925 ve francouzském Roubaix a byl známý tím, že svými skladbami dokázal umocnit emocionální hloubku filmu. Během své kariéry složil hudbu k více než 350 filmům a televizním pořadům. Jeho tvorba zahrnovala různé žánry a spolupracoval s nejuznávanějšími režiséry své doby, jako byli François Truffaut, Jean-Luc Godard a Oliver Stone.
Více od autora
Georges de Villa (3)
Spisovatel historických románů, pravděpodobně Čech, svá díla publikoval ve 30. letech 20. stol.
Více od autora
Georges Conchon (2)
Georges Conchon , zemřel 29. července 1990), byl francouzský spisovatel a scenárista.
Více od autora
George Shipway (2)
Anglický spisovatel George Shipway. jehož doménou jsou historické romány, dokázal ve svém díle zdařile těžit nejen ze svého zájmu o historii a mytologii, ale také ze zkušenosti ze svého dobrodružného života vojáka. V dětství prožil jedenáct let v Indii, studoval v Cliftonu a na vojenské akademii Royal Military College v Sandhurstu. Jako voják pak do roku 1946 sloužil u kavalerie ve střední a severní Indii, krátce pak ještě na Středním východě. Posléze učil téměř dvacet let na chlapecké škole v Hampshiru a věnoval se literární tvorbě.
Více od autora
George Lewis (2)
American traditional jazz clarinetist and bandleader. Worked with Black Eagle Band, Buddy Petit, Eureka Brass Band, Chris Kelly, Kid Ory, Olympia Orchestra, Bunk Johnson and with his own bands. Born: July 13, 1900 in New Orleans, Louisiana. Died: December 31, 1968 in New Orleans, Louisiana.
Více od autora
George Jonas (1)
George Jonas byl maďarsko-kanadský spisovatel, básník a novinář. Sám sebe označoval za klasického liberála, autora 16 knih, včetně mezinárodního bestselleru "Odveta" - příběhu israelské protiteroristické operace po Mnichovském masakru v roce 1972. Tato kniha byla dvakrát zfilmována, poprvé jako "Meč Gideonův" a novější "Mnichov" . Jonas se narodil v Budapešti v roce 1935, jako syn právníka, skladatele dřívějšího člena vídeňského státního orchestru doktora Georga M. Hübsche a jeho ženy Magdy. Mezi lety 1945 a 1954 studoval na luteránském gymnáziu. Poprvé byl ženatý se Sylvií Nemes v roce 1960 - v roce 1964 se narodil jejich syn Alexander. Po rozvodu se v roce 1974 oženil s Barbarou Amiel, po pěti letech se ovšem manželství rozpadlo. Amielová jako praktikující židovka, požadovala svatební obřad v synagoze - Jonas prohlásil, že to bylo poprvé kdy do nějaké synagogy vstoupil . Třetí manželství uzavřel s korejkou Maya Cho. Jonas zemřel 10. ledna 2016, ve věku 80 let. Před smrtí trpěl několik let Parkinsonovou chorobou
Více od autora
George Callahan (1)
Juraj Červenák je slovenský spisovatel narozený 16. června 1974 v Žiaru nad Hronom. Je znám jako úspěšný autor fantasy děl, filmový recenzent a redaktor časopisů Fantázia, Pevnost a DVD mag, často se objevuje na nejrůznějších conech. Proslavil se hlavně knihami o barbaru Conanovi, černokněžníku Roganovi, bohatýrovi Iljovi Muromcovi a o českém legendárním hrdinovi Bivojovi. Prakticky všechny jeho knihy vyšly z komerčních důvodů v češtině. V současné době žije ve východoslovenské metropoli Košice, kde pracuje jako spisovatel a publicista na volné noze.
Více od autora
George Agathonikiadis (4)
Narozen 10. 8. 1947 v Megali Sterně . Řecký televizní a filmový režisér a dramatik.
Více od autora
Georg Weidinger (2)
Rakouský hudebník a lékař se zaměřením na tradiční čínskou medicínu a akupunkturu. Publikace z oborů.
Více od autora
Georg von Lengerke (1)
Německý katolický teolog, pastor mládeže, vystudoval též práva. Duchovní vedoucí Maltézské společnosti.
Více od autora
Geoffrey Regan (3)
Britský historik, autor publikací s vojenskou tematikou, zabývá se dějinami válek.
Více od autora
Gennadij Samojlovič Gor (3)
Gennadij Samojlovič Gor byl ruský sovětský historik umění, prozaik a básník, známý především jako autor vědeckofantastických próz. Narodil se roku 1907 ve městě Verchněudinsk . Pocházel ze židovské rodiny. První rok života prožil se svými rodiči ve vězení v Čitě, kam byli posláni za revoluční činnost. Roku 1923 se přestěhoval do Leningradu, kde začal studovat na historicko-filologické fakultě Leningradské státní univerzity. Zde se také seznámil s Daniilem Ivanovičem Charmsem a Alexandrem Ivanovičem Vveděnským, čelnými představiteli tehdejší ruské avantgardy a zakladateli umělecké skupiny Společnost reálného umění OBERIU navazující na expresionismus a dadaismus. Po ukončení studia roku 1930 se věnoval především literatuře. První povídku vydal roku 1925 v komsomolském časopise Юный пролетарий . Roku 1930 napsal v duchu „oberijské“ poetiky román o kolektivizaci Корова , který mohl vyjít až roku 2000. Ve třicátých letech žil na Sibiři, kde studoval folklór severních národů a získal zde i náměty pro své první povídky. Roku 1933 vyšla jeho první sbírka povídek Живопись , roku 1934 byl přijat do Svazu sovětských spisovatelů. Zimu roku 1941 prožil v nacisty obleženém Leningradu. Tento zážitek jej po evakuaci v letech 1942–1943 inspiroval k napsání dlouhého cyklu básní Блокада , poznamenaný poetikou OBERIU a odrážející stav muže žijícího v neustálém očekávání smrti (část básní vyšla časopisecky až v roce 2002, celý cyklus v roce 2007 v dvojjazyčném rusko-německém vydání. Po skončení druhé světové války pokračoval v psaní žánrově různorodé prózy, od roku 1961 je znám především jako autor vědeckofantastických příběhů. Ty se nevyznačují příliš napínavým dějem, napětí je ve filozofickému pro...
Více od autora
Gattch (2)
Více od autora
Gaston Diehl (3)
Gaston Diehl byl francouzským profesorem dějin umění a uměleckým kritikem.
Více od autora
Gary Van Haas (2)
Gary Van Haas je americký spisovatel a novinář. Vystudoval žurnalistiku a pravidelně přispívá cestopisnými reportážemi do renomovaných médií, jako jsou International Herald Tribune, Time, Newsweek, Odyssea nebo Travel Magazine. Na svých cestách si zamiloval zejména Řecko, kde se oženil a již dvacet let zde žije. Věnuje se filmové produkci a rovněž se podílel na výzkumech starověkých řeckých památek. Gary Van Haas je autorem několika románů, mimo jiné akčního thrilleru Ikona , který je zasazený do nádherné řecké scenérie, přibližuje prostředí podvodníků se starožitnostmi a je plný dobrodružství, vydírání a intrik, anebo thrilleru Vražedné šílenství , jenž se odehrává v exotické Indii, kde mimo jiné řádí masový vrah malých holčiček. Oba příběhy spojuje hlavní postava malíře a dobrodruha Gartha Hansona. Autorský styl Garyho Van Haase se vyznačuje zejména akčními a dobrodružnými prvky, detektivní zápletkou, záhadami a tajemnem. A pokud se objeví milostná zápletka, tak rozhodně ne romantická, ale spíše s jízlivou příchutí
Více od autora
Gary Hamel (2)
Americký profesor strategického a mezinárodního managementu, působí v Anglii.
Více od autora
Gary Armstrong (2)
Americký sociolog, zabývá se kriminalitou mládeže a negativními sociálními jevy spojenými s fotbalem.
Více od autora
Garth Jennings (3)
Anglický filmový režisér, scenárista, spisovatel, producent a herec.
Více od autora
Garry Kasparov (3)
Garri Kimovič Kasparov je ruský šachový velmistr, mistr světa v šachu v letech 1985–2000, a opoziční demokratický politik. Kromě ruského má ještě chorvatské občanství. Je předsedou Nadace pro lidská práva. Žije v New Yorku. Narodil se v Ázerbájdžánské sovětské socialistické republice. Jeho matka byla Arménka, za svobodna se jmenovala Klara Šagenovna Kasparjanová, otec Kim Mojsejevič Vajnštejn byl židovského původu. Když bylo Garrimu sedm let, otec mu tragicky zahynul. Jeho matka si později změnila příjmení na „Kasparova“ , což je poruštěný tvar jejího jména za svobodna, a toto příjmení získal i Garri. Šachy se začal učit už jako sedmiletý v Domě pionýrů v Baku. Od deseti let patřil mezi žáky Michaila Botvinnika. Kasparov se po dlouhé sérii těžkých zápasů s Anatolijem Karpovem v letech 1984–1985 stal nejmladším držitelem titulu mistra světa v šachu a držel ho podle FIDE až do roku 1993. Tehdy po neshodách s FIDE založil vlastní organizaci Professional Chess Association. V roce 1997 byl Kasparov v kontroverzním zápase poražen počítačem Deep Blue od společnosti IBM. Tento rok byl historickým zlomem a Kasparov byl prvním šachovým mistrem světa, kterého porazil stroj během šachového turnaje. Titul mistra světa ztratil až roku 2000, kdy ho porazil Vladimir Kramnik. Po téměř celou dobu od roku 1985 až do svého odchodu do důchodu roku 2005 měl nejvyšší Elo rating ze všech šachistů na světě. Kasparov měl podobný styl jako Michail Tal – agresivní a plný nástrah a kombinací. Od Karpova se ve vzájemných zápasech naučil také výborné technice a trpělivosti. Kasparov ohlásil svůj odchod z profesionálního šachu 10. března 2005; místo toho se věnuje politice a psaní. V době Sovětského svazu byl členem Komunistické strany Sovětského svazu. Od roku 1984 členem Ústředního výboru Komsomolu. Po ukončen...
Více od autora
Gareth Wootton (2)
Americký? spoluautor beletristické publikace odehrávající se za Druhé světové války.
Více od autora
Gamma (2)
Více od autora
Galina Kopaněvová (4)
Narozena 26. 11. 1931 v Kolíně, zemřela 15. 10. 2012 v Praze. Filmová kritička, rozhlasová dramatička, filmová pedagožka.
Více od autora
Gaius Plinius Secundus (4)
Gaius Plinius Secundus, známý též jako Plinius Maior, česky Plinius Starší, byl římský válečník a filosof, autor nejvýznamnější přírodovědné encyklopedie starého Říma, Naturalis historia , která měla 37 svazků. Do Říma přišel okolo roku 35. Nejprve se vzdělával a pak nastoupil k vojsku. V roce 47 se zúčastnil úspěšného boje proti germánským Chaukům. Byl také u stavby kanálu mezi Mázou a Rýnem. Během vojenské služby rovněž napsal svou první práci – o používání zbraní při jízdě na koni. Nejspíše se zúčastnil i tažení proti germánským Chattům v roce 50. Války s Germány pak byly tématem jeho dvacetidílné práce Bella Germaniae. Po návratu do Říma se pod vlivem Seneky mladšího vrhl na filozofii. Pracoval též jako advokát. Za Vespasiána se vrátil do státních služeb, pracoval zhruba jako diplomat, takže jezdil po římských periferiích – navštívil Galii, Hispánii i území dnešní Belgie. Císař Vespasián mu nakonec přidělil funkci prefekta římského loďstva. Zemřel, když se jako velitel římského loďstva v Misenu pokoušel se svými loďmi evakuovat obyvatelstvo přímořských sídlišť ohrožených erupcí Vesuvu a prováděl pozorování výbuchu . Patrně se nadýchal jedovatých plynů, neboť tělo bylo nalezeno bez zranění. Na jeho počest se dodnes i v odborných kruzích silná erupce vulkánu nazývá „pliniovská“. Adoptoval svého synovce, který je znám jako Plinius mladší.
Více od autora