Výpis všech autorů

Alvah Cecil Bessie

Americký romanopisec, publicista a scénárista.

Alfred Bester

Alfred Bester byl americký spisovatel science fiction, jeden z autorů období tzv. Zlatého věku sci-fi, jehož dílo ve velké míře ovlivnilo dnešní podobu Hard SF.. Narodil se v New Yorku na Manhattanu v židovské rodině. Roku 1935 dokončil studia přírodních a humanitních věd na Pensylvánské univerzitě. Práva na Kolumbijská univerzitě nedokončil. Roku 1936 se oženil s herečkou a reklamní agentkou Rolly Goulko, která byla jeho manželkou až do své smrti roku 1984. V letech 1939–1942 otiskl v pulpovém magazínu Thrilling Wonder Stories čtrnáct povídek, které na sebe upozornily neotřelými nápady a svěžím stylem. Po jedenáctileté odmlce, kdy pracoval jako scenárista komiksů a později rozhlasových seriálů, se opět vrátil k sci-fi. Práce na většinou brakové literatuře jej zdokonalila v literárním řemesle natolik, že jeho román Demolished Man , publikovaný v Galaxy Science Fiction, obdržel jako vůbec první cenu Hugo. Velkého úspěchu a nominaci na cenu Hugo dosáhl také svým románem The Stars My Destination , rovněž vydaným v Galaxy Science Fiction. Po tomto románu následovala další odmlka, kdy pracoval v redakci časopisu Holiday. Roku 1975 vyšel konečně jeho další román The Computer Connection . Přestože román nedosahuje úrovně předchozích, byl nominován na cenu Hugo i na cenu Nebula. Měl být čestným hostem světového sjezdu příznivců žánru v Brightonu roku 1987, ovšem nemohl se zúčastnit, protože si po nešťastném pádu zlomil kyčel. Zemřel v tom samém roce na komplikace spojené s tímto zraněním. Ještě před svou smrtí se dozvěděl, že je laureátem ocenění Damon Knight Memorial Grand Master Award .

Aleksandr Al'fredovič Bek

Ruský spisovatel a novinář.

Alberto Bevilacqua

Alberto Bevilaacqua byl italský spisovatel a filmový tvůrce. Od počátku 50. let 20. století publikoval své povídky v časopisu Journal of Parma. V roce 1955 vydal svou první sbírku povídek . Byl rovněž básníkem. Jeho první sbírka básní Friendship Lost vyšla v roce 1961. Jeho románová prvotina z roku 1962 pojednává o životě v Parmě od roku 1922 do konce španělské války Zamilované město . Průlomem v jeho tvorbě byla novela Caliph, vydaná v roce 1964 - hlavní hrdinka Irene Corsini, plná energie a laskavosti, je jednou z nejsilnějších ženských postav v italské literatuře. Za novelu This Kind of Love získal v roce 1966 Campiello Prize in 1966. U obou novel Bevilacqua dohlížel na filmovou adaptaci i produkci. This Kind of Love získala v Cannes cenu za nejlepší film. Mezi let 1970 a 1999 Bevilacqua režíroval sedm filmů. Jeho film La califfa otevíral v roce 1971 filmový festival v Cannes Film. Bevilacqua zemřel ve věku 79 let na srdeční záchvat.

Alberto Bertolazzi

Autor vystudoval filozofii na univerzitě v Padově. Jako pozorný cestovatel a nadšený přírodovědec začal po krátkém období učitelské kariéry spolupracovat s několika novinovými deníky a s časopisy Sestante a Panorama. Je autorem knih o Portugalsku a spolupracoval na přípravě mnoha přírodovědných titulů.

Adolphe Bélot

Francouzský spisovatel a dramatik

A. J. Bělská

Přídomek Bělská si uváděla podle rodiště v Bělé pod Bezdězem a uváděla ho také jako samostatný pseudonym. Žila a psala v Mladé Boleslavi, později v Kroměříži. Překladatelka, plodná spisovatelka konvenční četby pro mládež, historických povídek a sentimentálních románů pro ženy a dívky. Publikovala také v edici Červená knihovna.

Zdeněk Beťák

Autor technické publikace.

Václav Beneš Šumavský

Václav Beneš Šumavský, v Knize narozených Waclaw Benesch , byl český novinář, spisovatel a překladatel. Václav Beneš se narodil v rodině kočího Ondřeje Benesche a Cateriny Beneschowé-Haischmannowé. Základní školu absolvoval v Plzni a reálku v Praze. Po maturitě v roce 1868 pracoval jako novinář a redaktor. Roku 1871 nastoupil jako elév do redakce pražských novin Čech, kde byl v letech 1876–1878 šéfredaktorem. Roku 1872 se oženil s Marií Fučíkovou , se kterou měl pět dětí: Václava operního pěvce, Kamila , Josefa Vladimíra , Jaroslava a Bohumilu . Kolem roku 1875 si zvolil přídomek Šumavský, aby se odlišil od Václava Beneše Třebízského. V letech 1878 až 1883 působil v brněnském listu Moravská orlice. Po návratu do Prahy byl krátce redaktorem Českých novin , České politiky a Hlasu národa, kde redigoval literární přílohu Nedělní listy. V letech 1884–1886 pracoval jako redaktor deníku Národní politika, kam se vrátil opět na konci 90. let 19. století a podle jednoho odkazu měl být jeho šéfredaktorem. Podle jiných zdrojů byl šéfredaktorem až v letech 1906–1927, což bylo v rozporu s tiráží deníku, v níž byla uvedena jiná jména odpovědných redaktorů. Roku 1925,byl hostem společnosti Lázně Poděbrady. V témže roce se oženil s Josefou Jáchymovou , spisovatelkou. V roce 1927 odešel na odpočinek a věnoval se převážně překladatelské činnosti. Kromě povídek v lidovém vypravěčském stylu a se svěžím humorem byl tvůrcem dobových románů, vzpomínkových publikací o osobnostech české žurnalistiky a literatury a řady překladů historické a dobrodružné beletrie z francouzštiny, polštiny, ruštiny, angličtiny a němčiny. Jeho konvenčním románům a humoreskám jsou vlastní patos a didaktismus. Je spoluautorem libreta k opeře Vanda od Antonína Dvořáka. Bydlel v Praze-Spořilov Bl. 56, č. 18, pohřben byl na hřbitově Šárka v Praze...

Václav Benda

Václav Benda byl český filosof, kybernetik, katolický aktivista, pravicový politik a protikomunistický disident, politický vězeň komunistického režimu a zakladatel a první předseda Křesťanskodemokratické strany. Jeho syn Marek Benda rovněž působí v politice. Václav Benda vystudoval bohemistiku a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy , v této době byl aktivní ve studentském hnutí a podílel se na zakládání klubů katolické mládeže. Na FF UK působil v letech 1969 až 1970 jako asistent. Poté v letech 1970–1975 vystudoval teoretickou kybernetiku na MFF UK. Pro svou katolickou víru a neochotu vstoupit do KSČ vystřídal mnoho povolání. V letech 1975 až 1977 pracoval jako počítačový odborník ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Až do roku 1976 nevystupoval proti komunistickému režimu. Avšak otřásl jím proces s hudebníky ze skupiny The Plastic People of the Universe. Byl jedním z iniciátorů a prvních signatářů Charty 77. Za to byl vyloučen z Revolučního odborového hnutí a posléze i propuštěn z práce. V letech 1979 až 1984 byl mluvčím Charty 77, v roce 1978 se pak podílel na založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za svou činnost byl v letech 1979 až 1983 vězněn pro podvracení republiky. Mimo to se on i jeho rodina stali terčem různého šikanování ze strany státní moci – byl propuštěn z práce, vyslýchán, byl mu vypnut telefon a kontrolována pošta, v jeho bytě byla domovní prohlídka, při které mu byly zabaveny některé věci. Tyto ústrky ho podle jeho slov učinily ještě zatvrzelejším v boji s režimem. V roce 1984 byl pozván na kongres Wege zu einer Europäischen Friedensordnung, který se konal v západoněmeckém Heidelbergu. Kongresu se rozhodl nezúčastnit, protože měl obavy, že by mu československé orgány nedovolily návrat do vlasti. Místo toho poslal účastníkům dopis, ve kterém jim vyjádřil podporu a sympatie a poprosil je, aby protestovali proti uvěznění disidenta Lad...

Václav Běhounek

Narozen 12.9.1902 v Lounech, zemřel 10.12.1980 v Praze. Novinář, literární historik a kritik, autor bibliografií a sborníků, přeložil knihu z ruštiny.

Ulrich Becher

Dramatik,povídkář,romanopisec.Narozen v Berlíně otci advokátovi a matce klavíristce.Po absolvování gymnázia začal studovat práva na tehdejší Univerzitě Bedřicha Viléma.Zároveň se soukromě učil malovat u proslulého Georga Grosze.Po nástupu nacistů k moci musel emigrovat.Nejdříve do Vídně,kde se seznámil se slavným satirikem Roda Rodou,s jehož dcerou se posléze oženil.Později se dostal až do Brazílie,kde novinařil a farmařil.Vydržel zde až do roku 1944,kdy přesídlil do New Yorku.V roce 1948 se vrátil do Evropy a roku 1954 se natrvalo usadil v Basileji, kde žil až do své smrti v roce 1990.

Teresa Berganza

Teresa Berganza byla vynikající španělská mezzosopranistka známá svým všestranným hlasem a silnými interpretačními schopnostmi. Narodila se 16. března 1935 v Madridu a prosadila se jako jedna z předních operních pěvkyň 20. století. Berganza se proslavila zejména svými výkony v Mozartových a Rossiniho operách. Její repertoár byl velmi rozmanitý a zahrnoval role jako Cherubín ve "Figarově svatbě", Rosina v "Lazebníku sevillském" a Dorabella v "Così fan tutte".

Tahar Ben Jelloun

Tahar ben Jelloun je prozaik, básník, esejista a novinář původem z Maroka, žijící ve Francii. Patří k nejpřekládanějším arabským autorům a předním představitelům frankofonní maghrebské literatury. Tahar Ben Jelloun navštěvoval v rodném městě nejprve bilingvní arabsko-francouzskou základní školu, poté studoval na francouzském gymnáziu v Tangeru. V Rabatu pokračoval ve studiu filozofie na univerzitě Mohammeda V. V této době začal se psaním básní, které vyšly ve sbírce Hommes sous linceul de silence . Po úspěšném ukončení studia filozofii vyučoval. Nicméně, v roce 1971 opustil Maroko a odešel do Francie, protože nebyl schopen reflektovat arabizaci výuky filozofie a necítil se vzdělán k tomu arabsky přednášet. Usadil se v Paříži, kde pokračoval ve studiu psychologie. Od roku 1972 je pravidelným přispěvatelem deníku Le Monde. V roce 1975 obdržel doktorát ze sociální psychiatrie; jeho styl psaní bude od nynějška prosycen zkušenostmi z psychoterapie. V roce 1985 vydává román Dítě pouště , který ho proslaví. Za knihu Posvátná noc , volné pokračování Dítěte pouště, obdrží v roce 1987 prestižní Prix Goncourt. Kromě románu je i autorem pedagogických esejí, např. Rasismus vysvětlený mé dceři nebo Islám vysvětlený dětem a často se účastní přednášek na školách a univerzitách, ať už v Maroku, ve Francii nebo jinde v Evropě. Jeho romány Dítě pouště a Posvátná noc jsou přeloženy do více než čtyřiceti jazyků, mimo jiné do korejštiny, hindštiny, indonéštiny. Rasismus vysvětlený mé dceři, který byl knižním trhákem s více než 400 000 prodanými exempláři, je pak přeložen do 33 jazyků, z nichž stojí za zmínku africké jazyky afrikánština, ixixhosa a swati, dále pak bosenština a esperanto. Zajímavostí je, že do arabštiny si většinu knih přeložil sám....

Sylvie Bézuel

Francouzská novinářka a spisovatelka, knihy o přírodě.

Shawna Benson

Americká spoluautorka scénářů komiksů a televizních seriálů, koproducentka pořadu na Netflixu. Autorsky spolupracuje se sestrou Julií Benson.

Ross Benson

Znalec britské= královské= rodiny, zahraniční dopisovatel, získal několik prestižních novinářských cen, píše do Daily Express,objevuje se na televizních obrazovkách a v rozhlase v Británii i ve světě. V české=m překladu vyšla jeho kniha Paul MC Cartney: Odvrácená strana mýtu

Roman Bednár

Narozen 19.3.1942 v Čadci. Slovenský prozaik, básník a autor literatury faktu .

Pierre Bellemare

P. Bellamare je francouzský spisovatel, autor slavných románů, moderátor v rádiu, televizní reportér, režisér i herec.

Petr Beneš

Narozen 6. 9. 1965 v Praze. Kněz, farní vikář římskokatolické farnosti u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze-Vinohradech. Člen kongregace Nejsvětějšího Vykupitele. Vede duchovní cvičení, věnuje se literární historii a komparatistice, zejména české i světové literatuře 19. století. Autor libret dvou oratorií.

Peter L Bergen

Peter Bergen je jedním z mála novinářů, kteří se soustavně orientují na problematiku světového terorismu. Byl prvním televizním reportérem, jemuž Usáma Bin Ládin poskytl interview. Tehdy Bergen pracoval jako producent a komentátor televizní stanice CNN. Je autorem mnoha zasvěcených a objektivních příspěvků o mezinárodním terorismu. Osobou Usámy Bin Ládina se zabýval před deset let. podílel se také na mnoha reportážích z dalších významných světových událostí. Články o islámských radikálech publikuje i v The New Republic, The Daily Telegraph, The Washongton Times. Pracuje i pro NPR a Public Broadcastingh Service.

Peter Berling

Německý filmový producent, herec, autor historických románů. Zabýval se astrologií.

Pavla Bednářová

Narozena 1970. PhDr., Ing., Ph.D., ekonomka, publikace v oboru.

Norman Bethune

Kanadský lékař, chirurg.

Nina Nikolajevna Berberova

Nina Nikolajevna Berberova, rusky: Нина Николаевна Берберова byla ruská prozaička a básnířka, jedna z žen básníka Vladislava Chodaseviče . V letech 1919-1920 studovala v Rostově na Donu. První verše ji uvedly v roce 1921 v Petrohradě do básnických kruhů. V červnu 1922 opustila s manželem sovětské Rusko netuše, že to to navždy. Žila v různých zemích - Německu, Československu, Itálii, až zakotvila v Paříži, kde byla 15 let literární spolupracovnicí novin Poslednije novosti, kde také vycházela na pokračování její umělecká próza Billancourtovské sváteční dny . Další tři romány Poslední a první , Velitelka a Bez západu byly přijaty zdrženlivě. Ocenění se dostalo její novele Zmírnění údělu . Velký úspěch měla kniha Čajkovskij , která byla přeložena do několika jazyků, a Borodin . Roku 1950 odjela do USA a pracovala na různých univerzitách jako lektorka. Kromě literární kritiky publikovala básně a povídky. Jejím hlavním dílem je autobiografie z roku 1969 Psáno kurzivou , která v emigrantských kruzích vyvolala ostrou osobní a věcnou kritiku. Svou básnickou tvorbu za šedesát let shrnula již ve vysokém věku do sbírky Verše . Koncem osmdesátých a začátkem 90. let její dílo vyvolalo znovu zájem díky překladům do francouzštiny a němčiny. V románě Lidé a lóže líčí zednářství dvacátých let v Rusku a mezi pařížskou emigrací. Žila v Princetonu .

Neal Bedford

Autor turistických průvodců.

Miloslav Bělohlávek

Miloslav Bělohlávek byl český vědec, historik, archivář, zakladatel a organizátor mladší Plzeňské historické školy. Celý život žil a působil v Plzni. Vystudoval II. státní reálku v Plzni na Mikulášském náměstí, maturoval v roce 1941. V roce 1943 složil doplňující maturitu z latinského jazyka na reálném gymnáziu v Plzni a zároveň ukončil abiturientský kurz na obchodní akademii. Z důvodu uzavřených vysokých škol během 2. světové války nastoupil do zaměstnání jako administrativní pracovník aprovizačního úřadu města Plzně. V letech 1943–1945 byl nuceně nasazen jako dělník ve Škodových závodech v Plzni. Po skončení 2. světové války studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor český jazyk – dějepis. Zároveň studoval v letech 1946–1948 Státní archivní školu. V té době se začal věnovat pouze historii. Jeho učiteli byli Zdeněk Kalista, Václav Chaloupecký, Otakar Odložilík. Největší vliv na jeho zájem o historii měl akademik Václav Vojtíšek. V roce 1948 nastoupil jako archivář do právě vznikajícího samostatného Archivu města Plzně, kde pracoval do 30. dubna 1984, kdy odešel do penze. Z Archivu města Plzně vybudoval moderní instituci s archivem a historickým pracovištěm. V badatelně archivu se setkávali plzeňští dějepisci a vlastivědní pracovníci – Fridolín Macháček, Adolf Zeman, Václav Čepelák, Václav Jílek a další. Tak vznikla Plzeňská historická škola, za jejíž vůdčí osobnost byl považován Miloslav Bělohlávek. V roce 1958 založil historický sborník Minulost Plzně a Plzeňska, od roku 1962 s názvem Minulostí Západočeského kraje, který vychází dosud. Většina Bělohlávkových publikací se věnuje městu Plzni a blízkému okolí. Napsal téměř 700 samostatných studií, statí, monografií, stovky recenzí zpráv, jubilejních článků, nekrologů. Byl popularizátorem historie Plzně. Plzeňskému dějepisectví zasvětil celý svůj život. Přehled celého díla obsahují přílohy sborníků Minulostí Západočeského kraje, sv. 29 a 38....

Milena Beránková

PhDr. Milena Beránková, CSc. , docentka na fakultě žurnalistiky University Karlovy, práce z žurnalistiky.

Marie Benedict

Americká advokátka, autorka biografie.

M. C Beaton

M. C. Beaton, vlastním jménem Marion Chesney, se narodila roku 1936 ve skotském Glasgow. V zahraničí je známá zejména jako autorka více než stovky historických romantických románů, které vydala nejen pod svým vlastním jménem, ale také pod četnými pseudonymy: Helen Crampton, Ann Fairfax, Jennie Tremaine či Charlotte Ward. Jméno M. C. Beaton si ponechává pouze pro své detektivky. M. C. Beaton svou kariéru začala jako prodavačka knih. Brzy však dostala nabídku přivydělávat si psaním recenzí pro Scottish Daily Mail, kde se úspěšně uchytila a vypracovala na pozici divadelní kritičky. Následně opustila svou práci v knihkupectví a zamířila do časopisu Scottish Field magazine, kde se ucházela o pozici sekretářky v inzertním oddělení, a to aniž by ovládala těsnopis či psaní na stroji. Zaměstnavatele nicméně zaujala a zakrátko se stala redaktorkou módy. U dalších novinových plátků vystřídala pozice reportérky kriminálních zpráv a vedoucí redaktorky. Poté co se provdala za Harryho Scotta Gibbonse a narodil se jí syn Charles, Marion se i s rodinou přestěhovala do Spojených států, kde manželovi nabídli pozici editora v Oyster Bay Guardian, která mu však nakonec nevyšla. Aby se uživili, našel si práci jako umývač nádobí a Marion pracovala jako servírka v podřadné putyce. Na oba se ale brzy usmálo štěstí a získali zaměstnání v nových bulvárních novinách The Star a přestěhovali se do New Yorku. Aby mohla trávit více času se svým malým synem, rozhodla se Marion věnovat se psaní historických romancí. Vydala jich více než sto. Poté co měla pocit, že téma vyčerpala, a co se přestěhovala s rodinou zpět do Skotska, začala se věnovat psaní detektivních příběhů a stvořila hrdinku Agathu Raisinovou, která je známá už i u nás.

Luděk Beneš

Narozen 5.8.1954 ve Frýdku-Místku. Historik, ředitel Muzea Mladoboleslavska. Autor odborných publikací, článků v regionálním tisku, výstav, přednášek aj.

Luc Besson

Francouzský filmový režisér.

Lionel Bender

Britský autor populárně-naučných publikací pro děti.

Lauren Beukes

Lauren Beukesová se narodila 5. června roku 1976 v Johannesburgu. Je to prozaička, autorka krátkých příběhů, novinářka a televizní scénáristka. Žije v Cape Townu v Jihoafrické republice se svým manželem a dcerou. Podílela se na vzniku The Adventures of Pax Africa, prvního animovaného seriálu v Jihoafrické republice. Příležitostně publikuje v časopisech, jako jsou The Sunday Times, The Hollywood Reporter nebo Marie Claire. Za svůj román Zoo City získala cenu Arthur C. Clark Award a v současné době pracuje na scénáři podle této knihy. Získala titul v oboru tvůrčí psaní na univerzitě v Kapském Městě, ale za opravdovou školu života považuje své dvanáctileté působení coby novinářka na volné noze. Baví ji pole dance a seskoky padákem.

Karel Berman

Karel Berman byl významný český operní pěvec a skladatel, známý především svým sytým basovým hlasem a významným přínosem pro svět opery. Narodil se 14. dubna 1919 v Plzni v Československu a stal se jednou z vůdčích osobností české opery 20. století. Bermanova kariéra byla úzce spjata s Národním divadlem v Praze, kde ztvárnil celou řadu rolí operního repertoáru.

Karel Beneš

Narozen 1. 5. 1932 ve Vlčnově, zemřel 28. 9. 2021 v Praze. Ilustrátor, grafik, malíř.

Juraj Berčík

Slovenský chemik, vysokoškolský pedagog.

Julie Benson

Americká scenáristka komiksů a televizních seriálů, koproducentka pořadu na Netflixu. Autorsky spolupracuje se sestrou Shawnou Benson.

Jozef Bednár

Slovenský autor publikací z oblasti mechanických vlastností materiálů, zaměřený na pružnost.

Josef Bejček

Josef Bejček byl český politik, v 90. letech 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za ODS. Ve volbách v roce 1992 byl zvolen za ODS do České národní rady . Zasedal v hospodářském výboru. Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Zde setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1996. 1. kongres ODS v listopadu 1991 ho v rámci dovolby jmenoval členem Výkonné rady ODS. V komunálních volbách roku 1994 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva města Rokycany za ODS. Opětovně se o zvolení neúspěšně pokoušel v komunálních volbách roku 1998, nyní již za Unii svobody. Uvádí se jako důchodce.

Jordie Bellaire

Americká ilustrátorka komiksů, koloristka. Žije a pracuje v Irsku.

Jonas T Bengtsson

Dánský prozaik.

Joe Berlinger

Joseph "Joe" Berlinger se narodil 30. října 1961. Joe je americký filmový režisér a producent, který ve spolupráci s novinářem Gregem Milnerem napsal kniihu Metallica: This Monster Lives. První film režíroval v roce 1992 - Brother's Keeper. V roce 1983 vystudoval Colgate University. Žije se svou ženou a dcerami v New Yorku.

Jindřich Beránek

Narozen 8.10.1838 ve Stračově, zemřel 1.3.1907 v Praze. ThDr., katolický kněz, autor a redaktor pedagogických prací, autor spisu První epištola již našim studentům...

Jaroslav Beneš

Narozen 1972 v Mladé Boleslavi. Ing., zabývá se historií Československa v letech 1918-1938, zejména výstavbou opevnění ve 30. letech 20. století a historií finanční stráže, článek o roce 1938 v Chrastavě.

Jarmila Bednaříková

Jarmila Bednaříková je česká historička zabývající se dějinami pozdní antiky a raného středověku. Působí jako docentka na Ústavu klasických studií Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala množství knih a odborných studií, ve kterých se zabývala např. problematikou stěhování národů, historií Hunů, germánskými státy a sociálními problémy pozdní Římské říše. Jarmila Bednaříková vystudovala gymnázium v Kyjově a pak historii, archeologii a klasickou filologii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity, kde v současnosti přednáší o starověkých dějinách. Kromě toho přednáší také na Katedře environmentálních studií spolu s Luborem Kysučanem Etiku starověkých civilizací. Dne 1. dubna 2007 byla jmenována docentkou v oboru historie – obecné dějiny.

Jara Hribiková Bertolasi

Jan Beránek

Jan Beránek je český ekologický aktivista, publicista a politik, věnující se převážné problematice klimatických změn, energetické politiky a jaderné bezpečnosti ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji. Během studia na Gymnáziu Koněvova navštěvoval Kurs mladých astronomů na Hvězdárně a planetáriu M. Koperníka v Brně. Po jeho absolvování jako dobrovolník provázel veřejnost u dalekohledů při prohlídkách nočního nebe. V letech 1988–1990 studoval fyziku na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně , avšak záhy po politických změnách v listopadu 1989 studium přerušil a začal se plně věnovat ekologickému aktivismu v Hnutí DUHA, které počátkem onoho roku založil spolu s přítelem Jakubem Patočkou. Od roku 1993 do roku 1995 na téže univerzitě navštěvoval studium sociologie, zejména kvůli přednáškám profesorů Jaroslava Mezníka, Jana Kellera a Hany Librové, avšak po zásadní změně orientace katedry studium ukončil a plně věnoval svůj čas veřejné činnosti a práci v neziskových organizacích. V 90. letech publikoval řadu studií a analýz věnujících se energetické politice a rizikům jaderné energetiky, některé z nich byly psány na objednávku Federálního shromáždění nebo sdružení měst a obcí v regionu jaderné elektrárny Temelín. Většina jeho textů vycházela v časopise Poslední generace . V této době byl také třikrát vystoupil jako expert v panelu na slyšeních v Evropském parlamentu. Stal se jedním z vůdčích osobností hnutí proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín, a to v rámci Hnutí DUHA i jako iniciátor akcí občanské neposlušnosti . V roce 2002 odešel z Hnutí DUHA, kde v té době působil jako ředitel, a začal se věnovat stranické politice. Vstoupil do Strany zelených a v dubnu 2003 byl zvolen jejím předsedou. Následující dva roky ...

Jan Beer

Narozen 26. 4. 1971 v Praze. Redaktor, spisovatel.

Jamie Beck

Americká autorka románu. Vystudovala právo a psychologii.

J. V Bečka

István Benedek

Narozen v Budapešti.Povoláním lékař - psychiatr.Pochází ze spisovatelské rodiny - jeho otec i dědeček zaujímají významné místo v maďarské literatuře.Benedek psal nejdříve vědecká díla,později přešel na psychologickou prózu.Proslavil se románem Zlatá klec.

Henri Beraud

Francouzský spisovatel a žurnalista.

Helena Benešová

Narozena 30.8.1923 v Praze. Laborantka, rozhlasové a televizní hry, prózy.

Helena Bechlerowa

Helena Bechlerowa - autorka dětských knih, rozhlasových pořadů, překladatelka z ruské literatury.

Harriet Elizabeth Beecher-Stowe

Gustavo Adolfo Bécquer

Gustavo Adolfo Bécquer byl španělský pozdně romantický básník a prozaik. Bécquer pocházel z rodiny poměrně známého malíře, už od mládí se zabýval literaturou. Snažil se živit pouze poesií, nebyl ale úspěšný a zemřel v bídě. Jeho básně převážně s tematikou romantické rozervanosti a melancholie vynikají výrazovou jednoduchostí a návazností na tradice španělské poesie, patří k nejlepším dílům španělské lyriky 19. století. K jeho hlavním dílům patří Rýmy , které formou krátkých, formálně i jazykově jednoduchých, přesto velmi melodických lyrických básní reflektují postupný vývoj milostného vztahu. Tento básnický cyklus, ovlivněný dílem Heinricha Heineho, patří k základům moderní španělské poesie. Jeho novely mají buď venkovskou tematiku nebo jde o převyprávění španělských pověstí .

Gérard Bessette

Nejen romanopisec, ale také literární kritik a profesor francouzské literatury a kromě próz napsal i díla literárněvědná. Bessette je autor s mimořádnou erudicí, se smyslem pro literární experiment, který však u něho nikdy není samoúčelný.

France Bevk

France Bevk byl slovinský realistický prozaik a básník, překladatel z bulharštiny. Psal také pod pseudonymem Pavle Sedmak. France Bevk se narodil v horské vesnici Zakojca. Navštěvoval školu v Kranji, Koperu a Gorici. Když mu bylo 16 let, vyšel mu v časopise Domači prijatelj povídka Vstajenje. Po skončení základní školy šel jako obchodní učeň , na doporučení cerkljamského děkana France Knause, který si všiml jeho příspěvků v časopise Slovenec, na pedagogickou školu. Se spolužáky se rozhodl vydávat je studentský list Alfa, který vycházel, ale jen do té doby než se o tom dověděli profesoři. Navzdory tomu se Bevkova tvořivost nezastavila. Nadále posílal svoje básně do studentského listu Zora a redaktorce Domačega prijatelja Zofce Kveder. Po maturitě, roku 1913, šel učit do vesnice Orehek, později byl přeložen do Novak nad Cerknem. Čtyři roky po maturitě, za první světové války byl vojákem na východní frontě a na krátkou dobu i na vojenské škole v Maďarsku. Během války byl stíhán za protirakouské myšlenky. Když se vrátil, opustil učitelský post a stal se redaktorem lublaňského Večenaga Lista. Když jej přestali vydávat, rozhodl se pro řízení kulturní rubriky v časipisu Slovenec. Současně svůj čas věnoval divadlu – vedl ochotníky a režíroval je. Na konci roku 1920 se navzdory fašistickému útisku vrátil do Gorice a snažil se zachovávat slovinský jazyk svými romány. Na jaře 1935 byl společně s Francetem Steletem a Josipem Vidmarem ve Španělsku. Tam se spřátelil Zoranem Mušičem . Fašismus stále více utiskoval Slovince v Přímoří, také Bevk okusil fašistické vězení. Roku 1943 uprchl s vězení a stal se jedním z nejdůležitějších vůdců národněosvobozeneckého hnutí na Slovinském přímoří. Po druhé světové válce nadále žil v Terstu, poté v Lublani, kde roku 1970 umírá. V roce 1953 se stal členem SAZU , získal dvakrát Prešerenovu cenu a to v letech 1949 a 1954. Obyvatelé Nové Gor...

Eve Berlin

EVE BERLINOVÁ je oceňovanou autorkou současných erotických romancí. Její knihy byly označeny jako „brilantní“ a její styl jako „evokativní“. Hrana rozkoše obdržela v roce 2010 cenu za nejlepší erotický román Holt Medaillon Award. Řada románů, které vydala pod pseudonymem Eden Bradleyová, byla také nominována na nejrůznější ocenění. Žije v Hollywoodu.