28801–28860 z 155179 Autoři
Stanislav Dvořák (2)
Český novinář, spisovatel, cestovatel. Autor psychologického románu.
Více od autora
Stanislav Drápal (4)
Ing. Stanislav Drápal, DrSc. , profesor fyzikální metalurgie, literatura z oboru.
Více od autora
Stanislav Diviš (2)
Narozen 20.11.1953 v Kutné Hoře. Malíř a restaurátor, hudebník , výtvarný pedagog.
Více od autora
Stanislav Balík (4)
Narozen 1978. Doc., PhDr., Ph.D., historik a politolog, zabývá se československými politickými procesy 2. pol. 20. stol. a teorií autoritativních režimů. Člen skautské organizace a autor publikace o dějinách skautského hnutí.
Více od autora
Stanislas de Guaita (4)
Markýz Stanislas de Guaïta byl francouzský básník, esoterik, magik, kabalista a rosekrucián. Stanislas de Guaïta pocházel ze staré italské šlechtické rodiny sídlící na zámku Chateau d’Alteville v Tarquimpolu ve francouzském regionu Grand Est. Od roku 1881 se pokoušel v Paříži prorazit jako básník a pod vlivem díla Eliphase Léviho a Joséphina Péladana se začal zabývat esoterismem a okultismem. Ke konci roku 1887 založil Ordre Kabbalistique de la Rose-Croix „Kabalistický řád Růžové Kříže“, jehož členem se stal například Joséphin Péladan, Papus, Francois-Charles Barlet nebo Paul Sédir, a spolu s Papusem „znovuprobudil“ Martinistický řád. Později vstoupil do sporu s Peladanem který v roce 1890 či 1891 opustil Ordre Kabbalistique de la Rose-Croix aby založil vlastní společnost, exkluzivně katolickou a věnující se uměleckým aktivitám. Guaïtův sekretář Oswald Wirth hrál významnou roli v rozvoji esoterického zednářství ve Francii a v užívání tarotu při věštění. Mediálně známým se stal jeho spor s Abbé Boulanem, kterého obvinil z toho že jeho spolek je jen sektou určenou k ukojení Boulanových sexuálních tužeb označovaný za „magickou válku“. Po té co Boulan v roce 1893 zemřel bylo to některými lidmi vykládáno jako důsledek Guaïtových magických útoků, jako zpětný odraz této magie byla zas interpretována Guaïtova smrt v roce 1897. Tato aféra vedla též k podezření že je satanistou či následovníkem stezky levé ruky. Jeho nejvýznamnějším dílem je trilogie Essais de sciences maudites; ; Le Serpent de la Genese zahrnující Le temple de Satan „Satanův chrám“ z roku 1891 a La clef de la magie noire a „Klíč k černé magii“ z roku 1897, poslední díl Le problème du mal byl vydán až dlouho Guaïtově smrti Oswaldem Wirthem. V roce 1897 se Guaïta s podlomeným zdravím a vrátil na svůj rodný zámek kde zemřel na předávkování morfiem....
Více od autora
Stacia Kane (3)
Než se stala spisovatelkou vystřídala mnoho zaměstnání od psycholožky, až po barmanku a uvaděčku v kině. Kromě několika samostatných titulů je autorka série knih žánru urban fantasy pod názvem Megan Chase a pětidílný cyklus Downside. Spisovatelka je vdaná, má dvě děti a žije v Atlantě, USA.
Více od autora
Stacia Deutsch (4)
Americká spisovatelka, byla vysvěcena a působila též jako rabín. Autorka beletrie a literatury faktu pro děti i dospělé.
Více od autora
Squeeze (3)
Rocková až novovlnná skupina, která vznikla v březnu 1974 v Londýně ve Velké Británii. 1974-1981 hrál Jools Holland na klávesy.
Více od autora
Space Debris (3)
Německá kapela, která vznikla na počátku 90. let, hraje převážně instrumentálně s důrazem na free-rockové jamování a záměrně retro zvuk inspirovaný krautrockem.
Více od autora
Souad (2)
Souad vyrůstala v jordánské vesnici, kde panují doslova středověké poměry a v rodině má hlavní slovo otec. Ženy platí za méně než dobytek, jsou denně bity pro sebemenší maličkost, nemají nárok na vlastní názor, na vzdělání, na jediné slovo. Mohou pouze sloužit a být absolutně poslušné. A pokud se jen podívají na cizího muže, vyřknou nad sebou ortel smrti. Souad tento řád porušila: zamilovala se. Její štěstí však netrvalo dlouho, a když otěhotněla, mladík ji opustil. Dívka těhotenství tajila, protože věděla, co ji čeká. Sama zažila, jak byla z důvodu "cti" zavražděna její sestra. Nakonec rodina rozhodla - děvče se nemůže vdát, je bezcenné, proto je třeba ho odstranit. Úkolu se ujal švagr, který měl popravu provést. Když nazítří prala Souad na dvoře rodného domu prádlo, polil ji benzinem a škrtl zápalkou. Jenže dívka přežila. Ocitla se v nemocnici, ale lékaři i ošetřovatelky ji zanechali jejímu osudu, proto pomalu umírala. Nakonec se však přece jen dočkala pomoci: o její případ se začala zajímat pracovnice humanitární organizace, která ji po nekonečných peripetiích odvezla do Švýcarska. Po mnoha operacích a dlouhém léčení se Souad naučila znovu žít. Dokonce založila i rodinu. Nyní, po dvaceti letech, se rozhodla o svých zážitcích napsat. Nikoho neodsuzuje, uvědomuje si, že takový je prostě život tamějších lidí, kteří nepoznali nic jiného. Chápe, že matka vraždí své dcery, chápe, že její bratr zavraždil sestru, dlouho měla pocit, že i její "trest" byl zasloužený. Tato kniha je burcující výpovědí ženy, která se rozhodla porušit tabu nesnesitelného mlčení a promluvit za všechny, které podobné svědectví už vydat nemohou. Souad, stále tají místo současného pobytu a pravé jméno, protože se i po tolika letech obává pomsty své rodiny. Sama neumí psát a francouzsky dokáže přečíst pouze krátké články, proto svůj příběh vypráví spoluautorce. Její osud, který rozhodně není ojedinělý, je psán prostým nevyumělkovaným stylem, díky němuž ještě markantněji vyznívá otřesnost celého ...
Více od autora
Sóšicu Sen XV (4)
Sóšicu Sen se narodil v Kjótu roku 1923. Po smrti svého otce v roce 1964 se stal patnáctým Velkým čajovým mistrem školy Urasenke. Od roku 1950 Sen aktivně šířil tradici čadó i v zahraničí, takže Urasenke je dnes nejrozšířenější čajovou školou mimo Japonsko. Sen se aktivně podílí na činnosti mnohých kulturních organizací. Dostalo se mu ocenění od japonského císaře a od vlád Brazílie, Itálie a Spolkové republiky Německo, i čestného uznání od univerzity v Sao Paulu, Seton Hall University a Havajské univerzity. Všechna tato ocenění obdržel za propagaci světového míru a dobré vůle. K těmto metám totiž směřuje i čadó.
Více od autora
Sophie Ranald (3)
Sophie Ranaldová je nejmladší z pěti sester. Narodila se v Zimbabwe a žila v jižní Africe až do doby, než ji její toulavé boty zavedly do Londýna. Sophie autorsky přispívá do tištěných časopisů a píše taky do nejrůznějších online časopisů o jídle, módě a běhání. V současnosti žije na jihu Londýna se svou partnerkou Hopi a Purrsou, jejich roztomilou kočičkou.
Více od autora
Sonja Salvis (2)
Švýcarský zpěvák, narozený v Bernu. Kolem roku 1970 koncertovala a nahrávala s českým orchestrem Gustava Broma.
Více od autora
Soňa Lechnerová (1)
Narodila se v Litoměřicích, žije v Mnichově. Fotografka, novinářka a publicistka.
Více od autora
Soňa Kovačevičová (3)
PhDr. Soňa Kovačevičová, DrSc., rozená Žuffová, byla významná slovenská etnografka. Zabývala se zejména slovenskou lidovou architekturou a uměním. Výrazně se podílela na sestavení Etnografického atlasu Slovenska. V letech 1939 až 1944 studovala na Univerzitě Komenského v Bratislavě nejprve germanistiku a romanistiku a později etnografii, archeologii a dějiny umění. Po ukončení studií pracovala se dvěma vynucenými přestávkami, kdy byla propuštěna z politických důvodů, v Národopisném ústavu Slovenské akademie věd. V roce 1991 jí byla udělena Národní cena Slovenské republiky.
Více od autora
Soňa Koťátková (3)
doc. PaedDr. Soňa Koťátková, Ph.D. Dětství do deseti let jsem strávila na venkově a při zpětném pohledu si uvědomuji, že mě zajímalo hodně věcí a měla jsem tendenci si je vyzkoušet. Bavil mě pohyb a z toho důvodů jsem se zabývala více sporty. Zůstala mi z toho záliba v lyžování, především sjezdovém. Hrála jsem ve školním divadle, zpívala v dětském pěveckém sboru a snažila se věnovat i výtvarným zálibám. Po střední škole všeobecně vzdělávací jsem začala studovat předškolní pedagogiku, a to mi do jisté míry naplňovalo moje všestranné zájmy. Už v době studia jsem pracovala s dětmi předškolního věku a později školního věku v zájmových činnostech, především sportovních. V pedagogické práci mě zajímaly psychologické aspekty výchovy, jako je vztah individua a skupiny, důsledky dobré a špatné adaptace na školní prostředí, osobnostní vybavení učitele, které ovlivňuje jeho výsledné profesní kvality a ochotu dětí se vzdělávat. Máme tři syny, a tak jsem poznala i kdejaká úskalí výchovy. Opět jsem ale měla možnost s rodinou ve volném čase realizovat svoji radostnou všestrannost. Odtud pramení moje záliba v cyklistice, ale i snaha vcítit se, přijmout a pochopit zájmy, problémy a radosti druhých. Po roce 1990 jsem si mohla splnit přání dále se prohloubeně vysokoškolsky vzdělávat v oblastech, ve kterých vidím úzkou a důležitou souvislost se změnou přístupu učitele k dítěti, vlivu kvality personálního klimatu školy a především důležitou úlohou školy v otevírání osobnostních dispozic dítěte pro vzdělávání a život ve společnosti bez manipulace a direktivity. Více než patnáct let se v pracovní oblasti kromě vysokoškolské výuky věnuji inovaci některých učitelských oborů, vedla jsem a spolupracuji v grantech zaměřených na nové možnosti školy. Přednáším a vedu semináře v Pedagogických centrech v Čechách a na Moravě především pro učitelky mateřských škol a publikuji v pedagogických časopisech . Jsem přesvědčena...
Více od autora
Soňa Hermochová (4)
Soňa Hermochová byla česká psycholožka, vysokoškolská pedagožka, zakladatelka hnutí sociálně-psychologického výcviku. Soňa Hermochová se narodila 29. července 1932 v Praze manželům Doležalovým. Vyrůstala ve smíšené německo-české rodině, což vedlo zvláště za války k řadě předsudků v sociálním okolí. Její otec profesor Jan Doležal se zabýval experimentální psychologií, psychologií práce a hygienou duševního života. Byl v několika vedoucích pozicích na Univerzitě Karlově. Zasloužil se o založení časopisu Československá psychologie a zastával funkci předsedy Československé psychologické společnosti. Soňa Hermochová se rozhodla pro stejnou profesní dráhu jako její otec, i když původně začala studovat fyziku. Nicméně po krátké době svého prvotního studia přestoupila na studium psychologie. Na přelomu 50. a 60. let se musela překonat tragiku několika úmrtí v rodině. Jako asistentka na katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se Soňa Hermochová stále více věnovala praktickým aplikacím sociální psychologie, což byl v tehdejším Československu netradiční směr. Ve druhé polovině 60. let se zasloužila o zavedení předmětu sociální psychologie do výuky, účastnila se výuky a jejího spojení s praxí. Realizovala zavádění psychologie do takových oblastí, jako jsou obchod, nápravná výchova a penologie, působení sociálních kurátorů, manželské a předmanželské poradenství, příprava mládeže pro manželství a rodičovství, práce se ženami, zvláště s matkami. Podstatně přispěla k rozvinutí těchto aplikací i jejich teoretických základů a k praktickému zaměření studia psychologů. Odborně čerpala i z návštěvy USA v roce 1966, což byla doba bouřlivého rozvoje skupinových metod. Její výzkumná a pedagogická činnost byla spojena s uvedenými směry aplikací a výzkumnými tématy katedry. V roce 1970 byl Soně Hermochové vysloven zákaz pedagogické činnosti. Po sametové revoluci Soňa Hermochová vykonávala v lete...
Více od autora
Soft Machine (2)
Soft Machine byla průkopnická britská skupina, která sehrála významnou roli ve vývoji progresivního rocku a jazzové fúze. Skupina vznikla v roce 1966 a původně vzešla z canterburské scény, která byla známá svým osobitým, rozmarným pojetím progresivní hudby. Raná tvorba skupiny se vyznačovala psychedelickým rockovým zvukem, ale brzy se vyvinula tak, že do své hudby začlenila více jazzových a avantgardních prvků.
Více od autora
Snorri Sturluson (3)
Snorri Sturluson byl islandský historik, básník a politik. Snorri pocházel z mocného a váženého rodu Sturlungů, který se ve Snorriho době stal nejmocnějším na Islandu a zapsal se do dějin jako věk Sturlungů. V dětství byl Snorri poslán na vychování k Jónovi Loftssonovi na dvorec Oddi, jenž byl důležitým kulturním centrem středověkého Islandu. Zde ve škole, kterou založil Jónův dědeček Sæmund Moudrý, získal vzdělání v latině, rétorice, teologii, geografii, islandských zákonech a genealogiích a v norské a islandské historiografii. Když Jón Loftsson zemřel, bylo Snorrimu devatenáct let. Za dva roky se výhodně oženil s Herdis, dcerou bohatého kněze a velmože na Borgu na západním Islandu, někdejším sídle nejslavnějšího islandského pěvce skaldské poezie Egilla Skalagrímssona. Později získal další statky, z nichž na Reakjaholtu si zřídil trvalé sídlo. V letech 1215–1218 byl zákonopravcem sněmu althingu, což byl nejvyšší úřad v zemi. V letech 1218–1220 podnikl svou první cestu do Norska, kde byl s poctami přijat ještě nezletilým králem Haakonem Haakonarssonem a jarlem Skúlim, který říši spravoval. Na jejich počest napsal Snorri oslavnou báseň Háttalal . V té době se vztahy mezi Norskem a Islandem začaly rapidně zhoršovat a jarl Skúli se chystal vyslat na Island vojsko. Snorri se nabídl jako prostředník a slíbil Norům spojenectví, čímž si po návratu do vlasti získal nenávist svých krajanů. Na Islandu ale v zájmu Norů nic nepodnikl a tím si zase získal nepřátelství norského krále. Místo toho výhodnými sňatky svých dcer a spojenectvími rozšiřoval svůj majetek a politickou moc a v letech 1222–1231 byl opět zákonopravcem altingu. V této době také Snorri budoval své literární dílo. V pozici nejmocnějšího muže Islandu se však Snorri neudržel dlouho. Manželství jeho dcer mělo krátké trvání, Snorri upadl do majetkových sporů se svými zeti a z bývalých spojenců se stali nepřátelé. Jeho bratr Sighvat a sy...
Více od autora
SĽUK's Popular Orchestra (3)
SĽUK's Popular Orchestra je hudební skupina spojená se Slovenským lidovým uměleckým kolektívem , který je jednou z nejvýznamnějších slovenských kulturních institucí zabývajících se zachováním tradiční slovenské lidové hudby a tance. Orchestr je známý svými vystoupeními, v nichž kombinuje autentické lidové melodie s orchestrálními aranžemi, čímž přibližuje bohatou tapiserii slovenského folkloru širšímu publiku. Během své kariéry se orchestr účastnil různých kulturních akcí na domácí i mezinárodní scéně, na nichž prezentoval hloubku a živost slovenského lidového dědictví. Soubor často spolupracuje s tanečníky a pěveckými sbory na vytváření ucelených scénických děl, která odrážejí tradice a příběhy slovenských regionů...
Více od autora
Slavomil Strohs (2)
Narozen 28.11.1926 v Orlové,zemřel 2001. PhDr., práce z marxistické filosofie.
Více od autora
Slavomil Fischer (4)
Narozen 16. 1. 1962 v Ústí nad Labem. PhDr., Ph.D., pedagog, práce z oboru výchovného poradenství a speciální pedagogiky, vzdělávání dospělých.
Více od autora
Slavoj Zizek (4)
Slavoj Žižek je slovinský filosof a kulturní teoretik čerpající z filosofických tradic Marxe a Hegela a také z psychoanalytické teorie Jacquese Lacana. Narodil se v Lublani ve Slovinsku, na Univerzitě v Lublani vystudoval filozofii a na Univerzitě v Paříži VIII psychoanalýzu. V roce 1990 kandidoval za Liberální demokracii Slovinska na prezidenta, nicméně neuspěl. Od roku 2005 je členem Slovinské akademie věd a umění. Žižek často ve svých textech používá příklady z pop-kultury. Má také přínos k filmové teorii, jeho názory jsou shrnuty v rámci filmu Perverzní průvodce filmem. Je známý pro své přednášky po celém světě, kde se vyjadřuje k aktuálním sociálním a politickým problémům. V těchto přednáškách a rozhovorech se často prezentuje jako marxista a komunista. U mnoha levicově smýšlejících lidí však vzbudil kontroverze vyjádřením, že v amerických prezidentských volbách v roce 2016 by hlasoval pro republikána Donalda Trumpa namísto demokratky Hillary Clintonové. Pro svůj nekonvenční přístup je nicméně považován za jednoho z nejobjevnějších filosofů současnosti. Časopis Foreign Policy ho v roce 2012 zařadil na seznam 100 největších světových myslitelů. Byl o něm natočen dokumentární film Žižek!. Píše o celé řadě témat: o válce v Iráku, fundamentalismu, kapitalismu, toleranci, politické korektnosti, globalizaci, subjektivitě, lidských právech, mýtech, kyberprostoru, postmodernismu, multikulturalismu, marxismu, Davidu Lynchovi, Hitchcockovi. Slavoj Žižek je autorem celé řady knih psaných převážně anglicky. V češtině byly vydány následující knihy: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slavoj Žižek na anglické Wikipedii.
Více od autora
Slavoj Hontela (4)
MUDr. Slavoj Hontela , gynekolog a endokrinolog, od roku 1968 v emigraci. Narodil se roku 1923 v Brně. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity a pracoval v brněnské Fakultní porodnici jako gynekolog se speciálním zaměřením na endokrinologii. Roku 1968 emigroval a působil pak jako lékař ve Vídni a potom až do odchodu do důchodu v Montrealu v Kanadě. Od roku 1989 se pravidelně vracel do vlasti, kde také publikoval své prózy.
Více od autora
Slávka Kautmanová (3)
Narozena 22. 2. 1902 v Borovanech, zemřela 1. 6. 1982 v Brně. Jihočeská regionální pracovnice, povídky a loutkové hry pro mládež.
Více od autora
Sláva Jílek (3)
Narozen 6. 4. 1928 v Nižném Medzeve, zemřel 18. 3. 2004 v Praze. Grafik a ilustrátor.
Více od autora
Škvařil Richard (4)
- autor, 4. 2. 1952 Třebíč, ženatý , m. Drahomíra, roz. Hromadová, děti: Běla , Lenka , Jan . Nyní: svobodné povolání. ST: FŽ UK Praha, ob. televize 76. P: nakladač a vykladač letadel v Ruzyni. ZÁJMY: hudba - jazz. D: 73 novela Kapři ve sborníku Mně se tu líbí, povídky v různých časopisech a přílohách novin, 91 knížka pro děti Kocouří dům. SF: k SF ho přivedlo přesvědčení, že vesmír má duši, a víra v existenci dávných civilizací na Zemi i jinde, při psaní SF možnost vymýšlet nepozemské zákony a zákonitosti. ZÁŽITKY: od dětství tísnivý pocit na kraji Čechových sadů ve Velkém Meziříčí a v okolí Hlavního nádraží v Praze, zjistil, že zde kdysi byla popraviště, po zmínce L. Součkovi dostal odpověď: "To přece všichni dávno víme, že hmota má paměť." OBLIBA: D. Adams - Stopařův průvodce po Galaxii. DĺLO: povídka v ant. Skandál v Divadle snů.
Více od autora
Sivananda (2)
Svámí Šivánanda Sarasvatí byl indický hinduistický duchovní učitel a představitel jógy a védánty. Narodil se ve vesnici Pattamadai v okrese Tirunelvéli ve státě Tamilnádu. Vystudoval medicínu a několik let sloužil jako lékař v Britském Malajsku, než se stal mnichem. Většinu života pak prožil poblíž Rišikéše. Šivánanda založil organizace Divine Life Society v roce 1936 a Yoga-Vedanta Forest Academy v roce 1948, byl autorem více než 200 knih o józe, védántě a dalších tématech. Svůj ášram Sivananda Ashram, sídlo DLS, umístil u břehu Gangy asi 3 km od Rišikéše. V roce 1957 odešel jeho žák Višnudévánanda na Západ, kde založil organizaci International Sivananda Yoga Vedanta Centres. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sivananda Saraswati na anglické Wikipedii.
Více od autora
Sirius (3)
Více od autora
Sir John Barbirolli (2)
Sir John Barbirolli byl významný britský dirigent a violoncellista. Narodil se v Londýně v rodině italských přistěhovalců a již od mládí projevoval mimořádný talent. Barbirolli začal svou kariéru jako violoncellista, hrál s Queen's Hall Orchestra a poté přešel k dirigování. Proslavil se, když v roce 1937 vystřídal Toscaniniho ve funkci dirigenta Newyorské filharmonie, kterou zastával až do roku 1943. Jeho kariéra se však od roku 1943 odvíjela od jeho spolupráce s Hallé Orchestra v Manchesteru, která trvala téměř tři desetiletí. Pod jeho vedením se Hallé stal jedním z nejvýznamnějších orchestrů ve Velké Británii.
Více od autora
Siouxsie & The Banshees (4)
Siouxsie & The Banshees byla britská rocková skupina, kterou v roce 1976 založili zpěvačka Siouxsie Sioux a baskytarista Steven Severin. Rychle se stali jednou z nejvlivnějších skupin, které vzešly z londýnské punkové scény, a jsou často spojováni s rozvojem postpunkového žánru. Jejich hudba se vyvinula z punkových kořenů a zahrnovala prvky gotického rocku, nové vlny a alternativní hudby a vyznačovala se výrazným hlasem Siouxsie a složitými hudebními aranžemi kapely.
Více od autora
Sinéad O'Connor (4)
Sinéad O'Connor je irská zpěvačka a skladatelka, která se mezinárodně proslavila na přelomu 80. a 90. let 20. století svým debutovým albem "The Lion and The Cobra" a silnou interpretací Princovy písně "Nothing Compares 2 U", která se stala celosvětovým hitem. Hudba O'Connorové, známá svým výrazným hlasem a pleší, často odráží její vášnivý aktivismus a osobní boje. Během své kariéry prozkoumala různé hudební styly, včetně popu, rocku a tradiční irské hudby. Její tvorba byla kritikou oceňována a někdy i kontroverzní, zejména když v roce 1992 v pořadu Saturday Night Live slavně roztrhala obraz papeže Jana Pavla II. na protest proti katolické církvi. Navzdory odporu, kterému čelila, O'Connorová pokračovala v tvorbě hudby, která měla ohlas u posluchačů po celém světě. Její album "Universal Mother" dále ukázalo její všestrannost jako umělkyně. V průběhu let vydala několik alb a zůstává respektovanou osobností hudebního průmyslu pro své umění a neochvějnou oddanost svému přesvědčení.
Více od autora