Všichni Autoři a témata

Ladislav Rozman (3)

Narozen 23.10.1898 v Košicích, zemřel 20.7.1986 tamtéž. Slovenský fotograf - fotografie architektury, měst, krajiny a motivy ze života lidí. Fotografické publikace.

Ladislav Říha (5)

Narozen 1933. Ing., DrSc., docent, publikace z oboru vědeckotechnického rozvoje za socialismu.

Ladislav Neubert (2)

Narozen 8.6.1927. Umělecký fotograf, fotografické publikace.

Ladislav Lesay (5)

Ladislav Kuchta (5)

Narozen 10.3.1927 v Praze, zemřel 21.10.1982 v Bratislavě. Spisovatel pro děti a mládež, redaktor a scenárista .

Ladislav Kovář (4)

Autor Ladislav Kovář , ač profesí elektrotechnik , je tělem i duší houbař. Této vášni holduje již přes padesát let a to i publikačně. Není v tom nováčkem, má na svém kontě už několik kuchařských příruček: Brevíř o houbách , Praktický houbař , Netradiční recepty pro zdraví , Zdravá a moderní jídla , Moderní a zdravá kuchařka pro děti a mládež . Vedle gastronomie se věnuje i jiným tématům z oblasti poznávání přírody: Hrozí lidstvu katastrofy? , Tajemství vody .

Ladislav Kocián (3)

Narozen 26. 11. 1948 v Rumburku. Spisovatel, básník, textař, divadelník a zpěvák.

Ladislav Klimeš (3)

Autor románu.

Ladislav Janiga (3)

Slovenský horský vůdce UIAGM, profesionální pracovník Tatranské horské služby, fotograf a kameraman, autor turistických průvodců.

Ladislav Hoskovec (4)

Narozen 13.6.1966 v Ostravě. Muzikolog, práce z hudební vědy a hudební historie, též autor prací se zahrádkářskou tématikou, odborný redaktor zahradnické literatury nakladatelství CP Books a autor fotografických ilustrací.

Ladislav Heger (2)

Narozen 3.2.1902 v Nyklovicích u Žďáru n. Sázavou, zemřel 18.1.1975 v Praze. PhDr., docent germánské filologie, literatura z oboru, překlady z němčiny, dánštiny a islandštiny.

Ladislav Filip (2)

Autor příruček o kulturistice.

Ladislav Filip (3)

MUDr. Ladislav Filip byl český lékař, kardiolog, dietolog a docent Univerzity Karlovy. Byl zakladatelem kardiologického sanatoria v Poděbradech . Byl také aktivní sportovec, skaut a vedoucí Svojsíkova oddílu. Jeho skautská přezdívka byla „Brácha“. Pocházel z Prahy. Od mládí se velmi zajímal o přírodu a sport. Po gymnáziu začal studovat chemii na Českém vysokém učení technickém v Praze, později ale přešel na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Začal se specializovat na nemoci srdce a oběhového ústrojí. Roku 1926 nastoupil do Václavem Libenským založeného Prvního vyšetřovacího a léčebného ústavu . Byl zde po tři roky vedoucím lékařem, aby roku 1930 ústav opustil, aby si mohl otevřít svůj vlastní. Zpočátku si otevřel ordinaci v Zikmundově vile, přičemž v letech 1933-1937 pro něj firma místního stavitele Ladislava Peřiny postavila budovu nového kardiologického sanatoria pro dospělé. Sanatorium se díky své moderní koncepci brzy stalo známým a vyhledávaným. Velmi se angažoval také v poděbradském skautu . V Poděbradech se usadil a s manželkou měli dvě dcery a syna. Za druhé světové války Ladislav Filip spolupracoval s protinacistickým odbojem, kvůli čemuž byl v letech 1943-1944 vězněn v Norimberku a v terezínské Malé pevnosti. Před koncem války se mu podařilo vrátit do Poděbrad. V dubnu 1945 byl zvolen předsedou dvacetičlenného poděbradského Revolučního národního výboru . Z ilegality výbor vystoupil ve dnech květnové revoluce. Dne 2. května 1945 Dr. Filip vyjednal s velitelem německé posádky podplukovníkem Schusterem dohodu o zabezpečení klidu a pořádku ve městě. RNV převzal správu města a na oplátku zaručil bezpečnost německých raněných a německého obyvatelstva. Už druhý den však Němci dohodu zrušili. Změna nastala po vypuknutí praž...

Ladislav Dvořák (3)

Literatura o chovu ovcí a králíků.

Ladislav Chudík (2)

Slovenský herec, divadelní pedagog.

Ladislav Čepelák (2)

Ladislav Čepelák byl český grafik, kreslíř a ilustrátor. Narodil se ve Veltrusech, v období Protektorátu, v letech 1939—1942 se vyučil strojním zámečníkem. V období 1944—1945 studoval Bauchovu a Sychrovu večerní školu v Mánesu. Ve studiu pokračoval v letech 1945—1950 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. V. Rady, V. Silovského, V. Nechleby a J. Želibského. Po ukončení studií se od roku 1953 do roku 1962 stal odborným asistentem u profesora Silovského, v letech 1962—1967 u profesora Václav Tittlebacha. V roce 1964 byl pověřen vedením grafické dílny. V roce 1967 byl jmenován docentem pro obor grafiky a odborným asistentem se stal Miroslav J. Černý. Profesorem na Akademii byl jmenován v r. 1987. V r. 1990 vrátil tituly: „Zasloužilý učitel“ a „Zasloužilý umělec“ . Od r. 1954 členem SČUG Hollar, působil též v Jednotě umělců výtvarných či ve Tvůrčí skupině Říjen. Zastoupen ve sbírkách NG Praha, Galerie hlavního města Prahy, soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Umělecké zaměření: grafika , kresba, ilustrace, tvorba do architektury zajímala jej v krajinném celku i v detailech, v proměnách ročních období. Podstatnou částí jeho života byla hudba a hra na housle. Ladislav Čepelák tiskl na starém lisu z 18. století a hrál na houslích, které si sám zrekonstruoval a postavil. "První grafika pochází z roku 1948. Upoutal na sebe pozornost cyklem Veltruský park . Dalším cyklem jsou Krajiny z Povltaví . Strukturální pojetí představuje cyklus Slánská krajina . V polovině 60. l...

Ladislav Čepek (3)

Narozen 10.1.1899 ve Lhotce u Sedlčan, zemřel 15.10.1974 v Praze. Ing., dr.mont., DrSc., geolog, geologická literatura.

Ladislav Čech (3)

Narozen 19. 5. 1971. Autor povídky, pedagog, učitel angličtiny a hudební výchovy, neprofesionálně se věnuje divadlu a hudbě.

Ladislav Brom (1)

Ladislav Brom, vlastním jménem Ladislav Kořínek, po emigraci John L. Brom byl český herec, tanečník, filmový režisér, producent, africký cestovatel a dokumentarista. Ladislav Brom se narodil dne 16. dubna 1908 v Chocni svobodné matce Marii Bromové. Několik týdnů poté se jeho matka provdala za Josefa Kořínka, takže Ladislav Brom přejal otcovo příjmení Kořínek. Na přání rodičů vystudoval stavební inženýrství na ČVUT v Praze. Poté začal studovat herectví na pražské konzervatoři ve stejné době jako Lída Baarová a Jiřina Štěpničková. Během studií se živil psaním novinových článků a vyučováním tance. S Jiřinou Štěpničkovou se Brom v pražských klubech často účastnil tanečních soutěží. Následně byl angažován do tanečního sboru Nového německého divadla , kde tančil i jako sólista. Později hrál v operetě v divadle v Českých Budějovicích a v divadle v Ostravě. V divadelním prostředí používal Ladislav matčino příjmení Brom. K filmu se Ladislav Brom dostal ve 30. letech 20. století. V roce 1935 jako stipendista ministerstva zahraničí pobýval nějaký čas v Sovětském svazu, kde byl asistentem režie. Kromě herectví a tance skládal Ladislav Brom i básně . V roce 1937 režíroval Ladislav Brom svůj první film Harmonika a krom režie byl i společníkem Jana Reitera – filmového producenta tohoto filmu. Několik let pak Ladislav Brom režíroval pro Jana Reitera, později se stal jeho společníkem a nakonec Brom společnost Reiterfilm koupil a dále ji provozoval pod názvem Brom–film. Ladislav Brom režíroval a produkoval mnoho dodnes populárních filmů: U pokladny stál ; „Tulák Macoun“ ; Přednosta stanice ; „Skalní plemeno“ . Brom byl pro film schopen napsat nejen scénář, hrát, režírovat či napsat text k písni. Celkem napsal Brom slova...

Ladislav Beran (4)

Narozen 29. 4. 1938 v Praze. Doc. RNDr., CSc., matematik a vysokoškolský pedagog. Publikace z oboru algebry a teorie množin.

Ladislav Alois Vodák (2)

Ladislas Farago (1)

Americký vojenský historik a novinář.

Lada Josef (5)

Josef Lada byl malíř a ilustrátor, jevištní výtvarník, karikaturista, scénograf a autor moderních pohádek pro děti. Po vzoru Josefa Mánesa a Mikoláše Alše vytvořil stylizovaný obraz české vesnice a jejích obyvatel s podtextem laskavého humoru. Josef Lada pocházel ze čtyř dětí, jeho otec byl vyučený švec. Téměř o 17 let starší bratr František velmi ovlivnil jeho fantazii. Josef Lada rád zpíval lidové písně, zvlášt za doprovodu sestry Marie. Druhorozená sestra Antonie musela ze sociálních důvodů odejít z domova a pracovat ve městě jako služka. Josef Lada chodil do hrusické školy, ale učení ho moc nebavilo, kromě kreslení a přírodopisu. Učil se malířem pokojů, ale tato práce byla pro něj příliš namáhavá, proto se nakonec vyučil knihařem-zlatičem. V roce 1904 týdeník Máj uveřejnil dvě kresbičky Josefa Lady. Téhož roku začal navštěvovat kreslířské kurzy profesora Jakesche. Po dalším roce dostal výuční list a usadil se natrvalo v Praze, kde se pokoušel živit jako kreslíř a karikaturista. Konečně na třetí pokus byl přijat k řádnému studiu na Uměleckoprůmyslové škole. Žáci této školy však nesměli publikovat, předměty ho nebavily a tak po půl roce ze školy odešel. Josef Lada začal ilustrovat knížky pro děti, dostával zakázky a těch přibývalo. Své kresby uveřejňoval v časopisech Besídka malých, Humoristické listy, Šibeničky a jiné. Byl stálým spolupracovníkem časopisů nakladatelství Melantrich, redigoval přílohu deníku České slovo - Kvítko z čertovy zahrátky. Josef Lada ilustroval četné knihy Jaroslava Haška, J. Š. Kubína, Jana Nerudy a jiných spisovatelů. V roce 1926 vznikaly první ilustrace Švejka pro nakladatelství Adolfa Synka. V roce 1923 se Josef Lada po dlouholeté známosti oženil s Hanou Budějovickou. S ní měl dvě dcery, z nichž mladší Eva zahynula při náletu na Prahu 14. února 1945. Pro svoji dceru udělal návrh na pomník na Olšanských hřbitovech, který je zde na hrobě Ladovy rodiny dodnes. Manželka Hana zemřela v roce 1951, on sám o šest let později. Je pochován na...

Lada Jelínek (3)

Narozen 14.5.1904 Praha. Autor pohádek z pražské čtvrti Malá Strana.

Laco Novomeský (3)

Slovenský politik, básník a novinář, 1904-1976.

Laco Deczi (2)

Laco Deczi je jazzový trumpetista a skladatel slovenského původu, který se významně podílel na jazzové scéně zejména v Evropě a ve Spojených státech. Deczi se narodil 10. března 1938 v Bernolákově na Slovensku, svou hudební kariéru zahájil v Československu a v roce 1985 emigroval do Spojených států. Je známý svým energickým stylem hry a prolínáním tradičního jazzu s dalšími hudebními vlivy.

Lachoutová (5)

La de (5)

L. V. Stewart Blacker (1)

Britský armádní důstojník, vynálezce zbraní.

L. N Lavolle (1)

Francouzská archeoložka, též autorka knih pro děti.

L. Bradáčová (5)

L. A Rvačev (2)

Kyriacos C Markides (3)

Kyriacos C. Markides, řecký sociolog a profesor na univerzitě v Maine. Strovolovský mág Oheň v srdci Pocta slunci

Kyousuke Motomi (5)

Kvidon <<z >>Felsů (1)

Historický román.

Květoslav Semerád (4)

Autor učebnice fyziky pro střední školy.

Květoslav Growka (4)

Narozen 1956. Mgr., slezský vlastivědný pracovník a numismatik, autor a editor prací z oborů.

Květoslav Bubeník (2)

Narozen 29.5.1922 v Kostelci na Hané, zemřel 17.9.1993 ve Dvoře Králové nad Labem. Scénograf, grafik, ilustrátor a výtvarný architekt.

Květa Reichertová (2)

Archeoložka středověku. Vystudovala gymnázium a při zaměstnání prehistorii a dějiny umění na Filozofické fakultě UK v Praze. Od r. 1945 pracovala v Archeologickém ústavu v Praze jako dokumentátorka a poté jako archeoložka. Vedla řadu archeologických výzkumů, např. na tvrzi v Martinicích u Votic, na zámku v Litomyšli, na vrchu Velíz, Sázavském klášteře ad. Zabývala se především studiem středověké keramiky. Přednášela pro postgraduální studium na Stavební fakultě ČVUT. - Autorka odborných článků a publikací. - V r. 1999 jí bylo uděleno čestné občanství města Sázavy.

Květa Podešvová (2)

Knihovnice, pracovnice Státní knihovny ČSSR , sektoru výzkumu a metodiky knihovnictví.

Květa Olivová (4)

Ing. Práce z oblasti legislativy a metodiky katastru nemovitostí.

Květa Mejdřická (3)

Narozena 29. 4. 1920 ve Dvořišti , zemřela 29. 12. 2000. Doc., PhDr., CSc., docentka katedry obecných dějin a pravěku na filosofické fakultě University Karlovy v Praze. Práce v oboru novodobých dějin.

Květa Macurová (4)

Květa Homolová (1)

Literární historička a spoluautorka slovníkové příručky o českých spisovatelích.

Kurtis Wiebe, (4)

Kurt Magnus (2)

Kurt Magnus byl německý vědec v oboru vyšší technické mechaniky, teorie gyroskopů, teorie vibrací a teorie řízení. Kurt Magnus začal v roce 1932 studium matematiky a fyziky na univerzitě v Göttingenu. V listopadu 1933 se stal členem SA. V Hitlerjugend byla jeho poslední hodnost Hauptgesfolgschaftsführer. V roce 1937 získal Magnus doktorát, následovaný v roce 1942 habilitačním řízením pro předmět Mechanika. Následující rok se Magnus stal přednášejícím v Göttingenu a Gdaňsku. Před koncem války byl z vědecké práce odvolán a přeřazen na inženýrskou práci v průmyslu a ve zkušebnách leteckých sil Luftwaffe. Po kapitulaci Německé říše se stal obětí sovětské tajné operace „Operation Ossoawiachim". Byl 22. října 1946 násilně přestěhován, následoval sedmiletý nucený pobyt v tehdejším SSSR. Po návratu v roce 1953 pokračoval ve vědecké kariéře, nejprve ve Freiburgu im Breisgau ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, od roku 1958 na univerzitě ve Stuttgartu, od roku 1966 v Mnichově na Technische Universität München. Je autorem téměř 80 odborných publikací, včetně šesti učebnic, které jsou charakterizovány zobrazením vztahů mezi teorií a praxí, mezi základy a aplikacemi.

Kurban Said (2)

Ali a Nino je román, jehož dějištěm je Zakavkazsko v době první světové války. Byl vydán pod pseudonymem Kurban Said, o autorství a inspiraci se vedou spory. Podle různých zdrojů může být román z větší či menší části dílem spisovatele židovského původu Lva Nussimbauma, rakouské baronky Elfriede Ehrenfelsové, ázerbájdžánského spisovatele Yusifa Vazira Chamanzaminliho či gruzínského spisovatele Grigola Robakidze. Román byl mnohokrát přeložen, byl též inspirací pro britský film a pro sousoší v Batumi. Román se odehrává v Ázerbájdžánu, Gruzii, Náhorním Karabachu, Persii a Dagestánu mezi lety 1914 a 1920. Hrdiny jsou muslimský ázerbájdžánský šlechtic Alíchán Šírvanšír a gruzínská křesťanská princezna Nino Kapiani, kteří se v tolerantním prostředí tehdejšího Baku milují a připravují svatbu. Do osudů zasahují jejich rozdílné tradice a povahy i velké dějiny. Kultivovaný jazyk a nevšední prostředí na pomezí Evropy a Asie posunují román nad úroveň běžného romantického příběhu. Román byl přeložen do více než třiceti jazyků včetně dvojího překladu do češtiny. Na autorství románu nemají literární vědci shodný názor. Autory či inspirátory děl vydaných pod pseudonymem Kurban Said mohou být: Lev Abramovič Nussimbaum' byl německy píšící spisovatel rusko–židovského původu. Narodil se v bohaté rodině, otec byl gruzínský Žid, matka ruská Židovka. Do čtrnácti let žil v Baku; v roce 1920, kdy bylo Baku obsazeno Rudou armádou a byla vyhlášena Ázerbájdžánská socialistická republika, utekl do Gruzie. Když i ta byla obsazena, odešel do Německa, kde žil v letech 1921–1933. Od roku 1926, kdy konvertoval k islámu, přijal jméno Essad Bey, pod kterým začal intenzivně publikovat. V třicátých letech 20. století se stal populárním autorem. V té době též začal studovat na Humboldtově univerzitě v Berlíně turecké, arabské a islámské dějiny. Byl přítel...

Krystyna Kuhn (4)

Krystyna Kuhn se narodila v roce 1960 ve Würzburgu jako sedmé z osmi dětí. Studovala slavistiku, germanistiku a dějiny umění, mimo jiné v Moskvě a Krakově. Pracovala jako redaktorka a vydavatelka. Od roku 1998 se věnuje vlastní tvorbě. S oblibou píše thrillery a detektivky. Žije s manželem a dcerou nedaleko Frankfurtu.

Kryštof Bajger (4)

Překladatel, majitel agentury pro tlumočení a výuku cizích jazyků, autor jazykových příruček.

Krůtová-Novotná Kateřina (4)

Kruh překladatelů Praha (2)

Kristýna Janáčková (3)

Narozena 4. 9. 1981 ve Vsetíně. Herečka.

Kristýna Freiová (3)

Absolventka Literární akademie Josefa Škvoreckého, autorka románu.

Kristina Šemberová (4)

Narozena 18. 12. 1984. Novinářka, editorka a autorka kuchařek s příběhem. Věnuje se výzkumu životního stylu za první republiky v dobovém tisku.

Kristina McMorris (2)

Americká autorka historických romantických novel.

Kristína Macková (2)

Kristina Koldinská (5)

Narozena 23. 1. 1974. JUDr., Ph.D., práce z oboru sociálně právní problematiky.

Kristina Hattenhauer (2)

Kristina Haidingerová (5)

Narozena 19. 2. 1980 v Příbrami. Autorka hororových povídek a románů. Organizátorka festivalu HorrorCon a editorka jeho knižní řady. Redaktorka, recenzentka a ilustrátorka.

Kristina Fišerová (4)

Kristina Fišerová je česká grafická designérka. Od roku 2014 vede ateliér Grafického designu na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Kniha Sutnar Shapes, kterou společně se svými studenty upravila, získala v roce 2018 mezinárodní cenu Red Dot v konkurenci 8610 děl ze 45 zemí světa, z nichž 24členná komise udílela ceny v 17 kategoriích. Kniha Sutnar Shapes získala ocenění za grafickou úpravu v kategorii Communication design. Narodila se v Praze. Jejím otcem je architekt a vysokoškolský profesor Jan Fišer. Bratr Daniel Fišer je český architekt žijící v Londýně, pracuje jako Lead designer ve studiu Zaha Hadid architects. Vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V letech 2007-2013 byla odbornou asistentkou v Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace . V roce 2012 získala docenturu v oboru grafika a vizuální komunikace na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Mezi její realizace patří například logo a jednotný vizuální styl pro České vysoké učení technické v Praze, logo a jednotný vizuální styl pro Univerzitu Pardubice, logo a vizuální styl pro město Dobříš, vizuální styl pro Humorfest, Nadaci SUTNAR, řadu hudebních nosičů, pro EMI i soukromé vydavatele. Spolupracuje s mnoha českými nakladatelstvími , věnuje se tvorbě plakátů a úpravě knih. V roce 2018 získala ocenění Red Dot za grafickou úpravu knihy Sutnar Shapes pro Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara. Je držitelkou ocenění Nejkrásnější kniha Česka, AWDA AIAP poster , cena Design centra Madrid Gráfica . Publikovala v řadě odborných periodik .