129481–129540 z 154600 Autoři
Ivan Malý (1)
Narozen 1964 v Brně. Doc., JUDr., CSc., práce z oboru veřejné ekonomie, finance, zdravotní péče a veřejné správy.
Více od autora
Ivan Luk'janovič Bogdanov (1)
Ruský lékař a vysokoškolský pedagog zaměřený na infekční nemoci, autor prací z oboru.
Více od autora
Ivan Lendl (1)
Statistiky a dosažené výsledky tenisty obsahuje článek Hráčské statistiky Ivana Lendla. Ivan Lendl je tenisový trenér a bývalý profesionální tenista, který reprezentoval Československo a po získání amerického občanství také Spojené státy. Do současnosti je nejlepším českým mužským tenistou historie. V 80. letech 20. století patřil mezi nejdominantnější tenisty a pobýval na špici světového tenisového žebříčku ATP až do začátku 90. let. Tennis magazine jej vyhlásil jedním z deseti nejúspěšnějších tenistů od roku 1966 a zdůraznil jeho důležitost a profesionální přístup, kterým ovlivnil tenisovou historii a plejádu hráčů, kteří přišli po něm. V knize Moderní Encyklopedie Tenisu zahrnul Bud Collins Lendla do seznamu 21 největších tenisových hráčů v období od roku 1946 do roku 1992. Na pozici světové tenisové jedničky setrval celkem 270 týdnů ve čtvrtém nejdelším období za Novakem Djokovičem, Petem Samprasem a Rogerem Federerem. Počtem 1 071 vítězných utkání dvouhry na okruhu ATP se v celkovém pořadí zařadil na třetí místo za Američana Jimmy Connorse, který vyhrál 1 256 zápasů a Federera. Profesionální dráhu zahájil v socialistickém Československu. V pražském finále Davis Cupu 1980 zajistil vítězství československého týmu nad Itálii 4:1. když vyhrál obě dvouhry a s Tomášem Šmídem i čtyřhru. V roce 1986 emigroval do Spojených států. Následující rok usiloval o zisk amerického občanství, aby se mohl zúčastnit znovuzařazeného tenisu na program Letních olymjských hrách 1988 v Soulu. To mu znemožnilo vedení československého komunistického režimu. Americké občanství získal 7. července 1992 v procesu naturalizace a LOH 1992 v Barceloně již nestihl. Vyhrál osm grandslamových titulů ve dvouhře během své kariéry. Probojoval se celkem do 19 grandslamových finále, což byl v té době rekord mezi muži, který byl až v roce 2009 překonán Rogerem Federerem. Dosáhl alespoň jednoho grandslamového finále během jedenácti let v řadě, rovněž rek...
Více od autora
Ivan Lefkovits (1)
Narozen 21. 1. 1937 v Prešově , prof., M.Sc., PhD., švýcarský imunolog slovenského původu, výzkumný pracovník , spoluzakladatel Basel Institute for Immunology, vysokoškolský učitel ; věnoval se molekulární biologii, v exilu základnímu i klinickému výzkumu v buněčné imunologii; autor autobiografických vzpomínek na holocaust.
Více od autora
Ivan Kuna (1)
* 23. 9. 1930 Plzeň Maturoval na Odborné škole stavitelské v Plzni . V r. 1951 absolvoval PedF UK, pobočku v Plzni , v r. 1960 Fakultu společenských věd VŠP v Praze a v l. 1964–65 studijní pobyt na Moskevské státní univerzitě. V r. 1969 získal titul PhDr. Postgraduální studium na MFF UK ukončil v r. 1980. V l. 1953–60 učil na základních školách. V l. 1960–70 působil na PedF v Plzni, kde v r. 1967 založil Ústav filozofie a logiky, který vedl až do nuceného odchodu z fakulty. V l. 1971–90 učil na SPŠE v Plzni. Od února 1990 pracuje na katedře společenských věd PedF v Plzni, od listopadu 1991 jako její vedoucí. V únoru 1993 byl jmenován ředitelem Ústavu sociálních a politických věd Západočeské univerzity . V r. 1994 se habilitoval na MU pro obor filozofie. První K. publikované práce se zabývají jednak problémy stylistickými , jednak náměty psychologickými. Do tohoto období lze také zařadit obsáhlejší studii o Zločinu a trestu, která se vyrovnává mj. s tehdejšími ideologickými dezinterpretacemi Dostojevského díla. Později se jeho stěžejním předmětem bádání stane „vědomí“ jako psychologický, filozofický i sociální problém . V l. 1971–90 se věnuje otázkám aplikovatelnosti sociologie v průmyslové praxi. Je autorem výzkumné zprávy K.p. Škoda, v níž podává obraz disciplín, které svými poznatky mohou inspirovat projektanty a konstruktéry složitějších technických zařízení. V r. 1977 publikuje s M. Šmídem první naši středoškolskou učebnici ergonomie. V 80. l. se zabývá postavením lidského činitele v technických systémech zvláště z hlediska jeho spolehlivosti. Po návratu na PedF v Plzni zpracovává s kolektivem autorů skripta mající nahradit „normalizační“ texty v oboru filozofie. V r. 1992 iniciuje na ZČU konferenci o významu humanizace vzdělávacího systému a rediguje sborník z této konference. Publikuje i v dalších sbornícíc...
Více od autora
Ivan Krška (1)
Narozen 24. 7. 1932 v Hranicích, zemřel 15. 2. 2009. PhDr., archivář, publikace z oboru.
Více od autora
Ivan Krejčí (1)
Ivan Krejčí je český politik a divadelní režisér, stínový ministr kultury v ČSSD, od roku 2009 člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání , člen ČSSD. V letech 1980 až 1983 se vyučil důlním elektromontérem, v roce 1985 složil maturitu na SPŠ stavební. Po absolvování základní vojenské služby se na začátku 90. let postupně živil jako umyvač oken, posunovač a redaktor TV 19 Plzeň. Zároveň v letech 1992 až 1997 vystudoval režii na DAMU v Praze. Následně působil jako režisér ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti a jako režisér a umělecký šéf v Městském divadle v Karlových Varech . Krátce působil jako pedagog na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Od roku 2005 je divadelním režisérem a uměleckým šéfem Komorní scény Aréna v Ostravě. V květnu 2009 byl zvolen členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Dne 5. března 2014 byl zvolen předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání . V dubnu 2015 jej ČSSD opět nominovala do RRTV, ale v prvním kole nebyl zvolen. Do druhého kola postoupil s bývalým šéfem Českého rozhlasu Radiožurnálu Miroslavem Konvalinou, kterého nominovala hnutí ANO 2011. Ve druhém kole nakonec vyhrál a zůstává tak členem RRTV. Na začátku června 2015 byl navíc opět zvolen předsedou RRTV. Je členem ČSSD, pracoval jako oblastní volební manažer této strany a asistent poslance Lubomíra Zaorálka. V komunálních volbách v roce 2006 kandidoval jako člen ČSSD do Zastupitelstva Městského obvodu Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz, ale neuspěl. Po 37. sjezdu ČSSD vystřídal v dubnu 2013 na postu ministra kultury ve stínové vládě ČSSD poslance Vítězslava Jandáka. Při sestavování kandidátek pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 usiloval o místo v Moravskoslezském kraji, ale na kandidátku se nedostal....
Více od autora
Ivan Kopeček (1)
Narozen 3. 3. 1949. Odborník v oboru počítačového zpracování řeči a dialogových systémů.
Více od autora
Ivan Kopal (1)
Slovenský fyzik, autor článků publikovaných ve Sborníku vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.
Více od autora
Ivan Komárek (1)
Ivan Komárek je český malíř a grafik. Zabývá se také tvorbou objektů, keramickou plastikou a realizacemi v architektuře , ilustracím a užité tvorbě. Pochází z rodiny diplomata, který během studií práv soukromě navštěvoval přednášky na VŠUP a spřátelil se s umělci. K rodinným přátelům patřili Otakar Kubín a Jan Bauch. Ivan Komárek studoval v letech 1972-1976 na Střední odborná škole výtvarné v Praze, ale škola v době normalizačního režimu neměla kvalitní pedagogy a nesplnila jeho očekávání. Proto v posledních dvou letech studia navštěvoval Jana Baucha a učil se u něj soukromě malbě i historii umění. Od roku 1976 pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Praze, nejprve v kreslířské přípravce prof. Václava Pospíšila a později v malířské speciálce prof. Jana Smetany. Po celou dobu studia docházel na večerní kreslení podle aktu, které vedl asistent Václav Turek. Studia ukončil roku 1982 sérií čtrnácti portrétů v životní velikosti, technikou olejomalby na plátně. Během studia hledal možnost kreslit model v pohybu a navštívil tělocvičnu boxgymnastiky. Nakonec se sám zapojil do boxerských tréninků a stal se spoluzakladatelem skupiny boxujících umělců Boxart, iniciované Jiřím Sozanským. Skupina požádala o registraci SČVU a od roku 1989 několikrát společně vystavovala. Oficiálně zanikla roku 2006, ale neformálně se i nadále schází k tréninkům. Ivan Komárek poprvé vystavoval na společných výstavách mladých výtvarníků v roce 1987 a na neoficiální výstavě Konfrontace VI . Žije a pracuje v Praze a v Kladně. Pro Komárka je lidské tělo nevyčerpatelným inspiračním zdrojem, laboratoří jeho myšlenkových postupů a motivační silou smyslnosti a sexuality. Při intuitivním tvůrčím zkoumání se zabývá samými základy lidských pocitů a vztahů a vymaňuje se z předem určených formálních nebo obsahových konvencí. Ve své přímočaré a neukojitelné zvědavosti odb...
Více od autora
Ivan Koleček (1)
Narozen 9.3.1943 v Ostravě. Český architekt žijící v Laussane , spoluautor rekonstrukce UPMuzea v Brně
Více od autora
Ivan Kočárník (1)
Narozen 29.11.1944 v Třeboníně. Ing., CSc., ekonom, práce z oboru finančnictví a národohospodářské práce.
Více od autora
Ivan Kobliha (1)
Narozen 24.12.1950 v Praze. JUDr., soudce, publikace z oblasti obchodního práva.
Více od autora
Ivan Klimeš (1)
Ing., CSc., vědecký pracovník na katedře organické chemie na přírodovědecké fakultě. Práce v oboru, publikovány též anglicky.
Více od autora
Ivan Kaspar (1)
Narozen 10.7.1928 ve Vrchotovych Janovicích, zemřel 18.5.1988 v Praze. Doc., Ing., DrSc., pracoval na Stavební fakultě ČVUT v Praze, katedře fyziky, práce z oboru elektrotechnologie, aplikované fyziky a konstrukce pozemních staveb.
Více od autora
Ivan Kalivoda (1)
MUDr., MBA, slovenský lékař, otorinolaryngolog, zaměřený na ultrazvukovou diagnostiku a problematiku dermatoonkochirurgie v oblasti hlavy a krku. Působí v Česku.
Více od autora
Ivan Jonák (1)
Narozen 7. 3. 1956 v Praze, zemřel 24. 2. 2016 tamtéž. Podnikatel, v roce 2000 odsouzený na osmnáct let za nájemnou vraždu své manželky.
Více od autora
Ivan Jindřich (1)
Břetislav TRUHLÁŘ v r. 1945 maturoval v Prahe, kde 1945 – 52 na Filozofickej fakulte Karlovej univerzity študoval slovanskú filológiu, psychológiu a filozofiu. R. 1945 – 47 externý redaktor denníka Mladá fronta, 1947 – 52 redaktor kultúrnej rubriky denníka Práca, 1950 – 52 externe aj redaktor vydavateľstva Svoboda v Prahe. Od 1952 pôsobil stále v Bratislave, najprv ako vedecký ašpirant Ústavu dejín slov. literatúry SAV, od 1957 ako vedecký pracovník. Popri poézii začal publikovať literárnokritické state, neskôr svoj záujem sústredil na výskum českej a slov. ľavicovej a socialistickej literatúry, socialistického realizmu a najmä na výskum diela Petra Jilemnického. Debutoval knihou Slovenská próza o Povstaní , v 50. rokoch vydal monografiu Peter Jilemnický, spisovateľ-bojovník , ktorú korigoval i doplnil v ďalších monografiách: Národní umělec Petr Jilemnický , Peter Jilemnický a v dokumentárnej knihe Peter Jilemnický . Autor kníh Veľká inšpirácia , Tri portréty , Próza socialistického realizmu , Strana a literatúra , Literatúra a skutočnosť , Socialistickou cestou k realite v literatúre . V edícii Slov. prozaici pripravil publikácie Vladimír Mináč , Miloš Krno , Alfonz Bednár . Napísal knihu reportáží Stredoázijské zápisky . Slov. prózu prekladal do češtiny, edične pripravil na vydanie diela viacerých slov. a českých autorov , antológiu slov. socialnej poviedky Široké rady .
Více od autora