Výpis všech autorů

Hauke Brost

Německý novinář a psychoterapeut.

Hans Blickensdörfer

Hans Blickensdörfer začal svou kariéru jako sportovní novinář v roce 1948.Později působil jako redaktor v Stuttgarter Zeitung . Jako dlouholetý šéf sportovní redakce ve Stuttgarter Zeitung a jako dopisovatel pro francouzský L'Equipe Blickensdörfer vytvořil zcela nový styl sportovní žurnalistiky.

Gyles Daubeney Brandreth

Gyles Brandreth je britský spisovatel, herec a bývalý politik. Narodil se v Německu, kde jeho otec pracovně působil. Vystudoval Univerzitu v Oxfordu a udělal kariéru v médiích. V 80. letech byl moderítorem TV-am.

Georges Bizet

Georges Bizet byl francouzský skladatel období romantismu, který proslul svým přínosem pro svět opery a klasické hudby. Bizet se narodil 25. října 1838 v Paříži jako zázračné hudební dítě, které v devíti letech nastoupilo na pařížskou konzervatoř. Během své kariéry složil řadu děl, která zahrnovala různé hudební formy, včetně oper, symfonií a komorní hudby.

Gabriela Beňačková

Gabriela Beňačková je proslulá slovenská sopranistka, která se proslavila v operních rolích širokého repertoáru. Narodila se 25. března 1947 v Bratislavě a prosadila se jako jedna z předních operních pěvkyň své generace, zejména díky interpretaci děl českých skladatelů, jako jsou Antonín Dvořák a Bedřich Smetana. Hlas Beňačkové je obdivován pro svou čistotu, sílu a emocionální hloubku, které jí vynesly uznání kritiky na koncertních pódiích i v operních domech po celém světě.

František Bareš

František Bareš byl český středoškolský pedagog, historik a muzejní pracovník. Absolvoval reálné gymnázium v Táboře a poté vystudoval zeměpis a dějepis na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandově univerzity v Praze. V letech 1876–1908 byl profesorem na mladoboleslavském gymnáziu. Současně byl zakladatelem a správcem mladoboleslavského muzea od roku 1863. Založil „Krajinský muzejní spolek“ a měl podíl na otevření první městské muzejní expozice. Od roku 1886 byl správcem městského archivu a jednatelem Muzejního spolku v Mladé Boleslavi.

Erich Bauer

Vystudoval psychologii v Mnichově. léta pracoval v nemocnicích jako diplomovaný psycholog a terapeut. Od roku 1980 se začal zabývat astrologií. Studoval v Indii a v USA., potom začal používat astrologii spolu s psychologickými metodami. Je předsedou astrologického svazu Planetwork v Mnichově. Kromě toho pravidelně vystupuje v televizi i v rozhlasu, je známý jako autor četných článků v časopisech i řady knih o astrologii.

Eric Berne

Eric Berne, narozený jako Eric Lennard Bernstein byl americký lékař a psychiatr. Vyvinul transakční analýzu jako psychoterapeutické jednání, které odvodil z psychoanalýzy. Narodil se 10. května 1910 jako Eric Lennard Bernstein v Montréalu v Kanadě. Byl synem doktora Davida a novinářky Sáry Gordon Bernstein. Jeho otec zemřel 1921 a zanechal po sobě Sáru s Ericem a s jeho o pět let mladší sestrou Grace. Bernstein navštěvoval McGillovu university, kde v roce 1931 získal akademický titul a poté v roce 1935 Dr.med.. Během doby na univerzitě McGill psal pod pseudonymem do různých studentských časopisů. Po ukončení školy šel na praxi na psychiatrii na Yaleovu univerzitu, kde studoval psychoanalýzu u Paula Federna. Své vzdělání ukončil v roce 1938 a v roce 1939 se stal americkým občanem. V roce 1943 si změnil své jméno na Eric Berne. Jeho studia přerušila druhá světová válka a jeho vojenská služba v armádní zdravotnické jednotce. Do roku 1945 pracoval v Bushnellově vojenské nemocnici ve městě Ogden v Utahu. Poté se rozhodl pokračovat ve svých studiích, pod vedením Erika Eriksona, v Psychoanalytickém Institutu a ordinoval v nemocnici Mt. Zion. Kromě toho publikoval odborné teze zaměřené na psychoanalýzu. V roce 1947 spatřila světlo Světa kniha "The Mind in Action". Začal se mimo jiné věnovat i skupinové terapii a praktikoval v několika nemocnicích v San Franciscu. Jeho práce se začínala odlišovat od hlavních myšlenek psychoanalýzy. Svou práci publikoval v několika odborných časopisech, ale většinou se setkal pouze s negativními ohlasy. Roku 1949 byl oficiálně vyloučen z Psychoanalytického institutu v San Franciscu. Vytvořil několik odborných článků, zabývajících se intuicí. Tyto články popisují výklad jeho záhadných schopností jak uhádnout civilní zaměstnání vojáků, a to během krátkého rozhovoru s nimi. Tyto články vedly k jeho převratové práci v otázce transakční analýzy. Podle Berna existují tři různé stavy EGA: rodič, d...

David V Barrett

Britský spisovatel, autor mnoha prací na religionistická a ezoterická témata. Pravidelně přispívá do časopisů The Independent, Fortean Times, a Catholic Herald. Píše také knižní kritiky, zejména na knihy z oblasti science fiction.

Dave Barry

David Barry, Jr. je známý americký humorista, v letech 1983–2005 sloupkař floridských novin Miami Herald, nositel Pulitzerovy ceny a autor několika knih. Jeho humor vychází z pozorování každodenní reality, často zprostředkované dopisy čtenářů jeho sloupků, rozvíjené a doplňované jeho fantazií, což někdy rozlišuje svou oblíbenou frází tohle si nevymýšlím. V roce 2002 vydal román Velký průšvih. Česky vyšly dále jeho knihy Dave Barry také hraje na sólovou kytaru ve skupině Rock Bottom Remainders tvořené slavnými americkými spisovateli.

Danuša Brenčičová

Christine M Bradler

Chris Bonington

Sir Chris Bonington je anglický horolezec, cestovatel a mořeplavec, o horolezectví napsal také řadu knih. Horolezectví se začal věnovat ve svých šestnácti letech, v roce 1951. Později působil v armádě. V roce 1960 vystoupil na vrchol Annapurna II. Účastnil se i dalších expedic do Himálaje, například jižní stěnou na Annapurnu . Třikrát se neúspěšně pokoušel o dosažení vrcholu Mount Everestu . Roku 1962 vylezl spolu s Ianem Cloughem severní stěnou na Eiger. Roku 1983 dosáhl nejvyššího vrcholu Antarktidy Vinson Massif. : : :

Carola Biedermannová

Carola Biedermannová, rozená Zeyerová , byla česká právnička, spisovatelka a feministka. V roce 1970 úspěšně zakončila studium na právnické fakultě Univerzity Karlovy a tři roky potom pracovala jako právnička Tesly Karlín. V roce 1966 se umístila na třetím místě v soutěži krásy Miss Praha. V roce 1973 nastoupila Biedermannová jako mzdová metodička na Generální prokuraturu, kde zůstala 20 let. V roce 1978 se vdala za Petra Biedermanna a narodili se jí dva synové – David a Richard. Zapojila se do pražského sci-fi klubu Julese Vernea a jezdila po akcích Československého fandomu. I v přednáškách na Parconu se projevovala jako odhodlaná feministka. Netajila se svými zálibami v šití, ježdění na koni a chovem papoušků. Psát začala pro fanziny a časopisy po roce 1988 a brzy se stala i autorkou několika vědeckofantastických a fantasy knih. Od roku 1994 byla redaktorkou sci-fi časopisu Nemesis.

Bob Bampton

Ilustrátor.

Blanka Bobotová

Narozena 23. 2. 1974 v Hodoníně. Autorka prací z oblasti rozvoje osobnosti, odstranění stresu, negativních pocitů a představ.

Ben Butcher

Americký výtvarník a filmový animátor.

Antonín Beneš

Prof. Ing. Dr. techn. Antonín Beneš byl český elektrotechnický inženýr, profesor na Českém vysokém učení technickém a také autor odborných publikací o kovech. Zdroje: a) aleph.nkp.cz b) Mechanická technologie II.

Antonín Benčík

PhDr. Antonín Benčík, CSc. . Od roku 1958 historik ve Vojenském historickém ústavu Praha, zaměřen na druhou světovou válku a čs. odboj. V letech 1963 a 1968 člen pracovního týmu rehabilitačních komisí k nápravě křivd padesátých let. 1970 vyloučen z KSČ a armády. 1970-1989 stavební izolatér, strojník, topič. Od prosince 1989 do prosince 1992 člen vládní komise pro analýzu událostí let 1967-70. Autor a spoluautor odborných publikací, studií a literatury faktu.

Anton Baláž

Anton Baláž je slovenský spisovatel-prozaik, televizní a filmový scenárista, rozhlasový dramatik a publicista. Narodil se v hornické a dělnické rodině, vzdělání získal v Lehotě pod Vtáčnikem, Košicích, Prievidzi a později navštěvoval v letech 1965–1970 Filosofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, studovat zde obor žurnalistika. Po skončení studia se stal redaktorem, později šéfredaktorem společenského týdeníku Sloboda. Po listopadu 1989 byl šéfredaktorem Slovenského deníku. V letech 1993–1994 pracoval v Kanceláři prezidenta Slovenské republiky. V současnosti pracuje v Literárním a informačním centru. Žije v Bratislavě, kde působí hlavně jako novinář. Svoji první povídku zveřejnil už v roce 1970 v časopisu Mladá tvorba, ale první román mu vyšel až v roce 1977. Po skartaci debutu Bohovia ročných období oficiálně vstoupil do literatury historickými romány Sen pivníc a Tiene minulosti. Ve svých dílech se zaobírá společenskými problémy, , vykresluje zde obraz posledních let totalitního režimu , nicméně pro jeho dřívější tvorbu je také charakteristické groteskní a fantastické vnímání reality . V druhé polovině 90. let 20. století nalezl pro svoji tvorbu novou tematickou oblast: holokaust slovenské židovské komunity a poválečné osudy těch židů, kteří přežili německé vyhlazovací tábory a snaží se najít nový smysl svého života . V roce 2003 znova vyšla jeho prozaická prvotina Bohovia ročných období, která i s odstupem třech desetiletí od prvního vydání působí jako autentická výpověď o životě tehdejší mladé generace. Jeho díla byla přeložena do češtiny, němčiny, polštiny a ukrajinštiny. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Baláž na slovenské Wikipedii....

Anthony Burgess

John Anthony Burgess Wilson byl britský romanopisec, básník, filmový scenárista, hudební skladatel, klavírista, libretista, učitel, jazykovědec, kritik v oblasti literatury, filmu, divadla, ale také gastronomie. Burgess se narodil v Harpurhey na předměstí Manchesteru katolickým rodičům Josephu a Elizabeth Wilsonovým. Svůj původ popisoval jako nižší střední třídu. Vyrůstal v době Velké hospodářská krize, která se však rodiny příliš nedotkla. Obchodovali totiž s tabákem a alkoholem, jehož spotřeba zůstává konstantní. Jméno Anthony získal při biřmování a v roce 1956 je začal používat jako svůj spisovatelský pseudonym. Matka zemřela ve svých třiceti letech při chřipkové pandemii v roce 1918, o čtyři dny později zemřela i jeho osmiletá sestra Muriel. Burgess byl přesvědčen, že ho otec nesnáší že přežil, zatímco matka a sestra zemřely. Po smrti své matky byl Burgess nejprve vychováván u své tety. V roce 1922 se otec znovu oženil a syna si vzal zpět. Otec zemřel v roce 1938 a nevlastní matka o dva roky později. Jako dítě se o hudbu nezajímal. Zvrat způsobilo, když v rozhlase vyslechl Prélude à l'après-midi d'un faune Claude Debussyho. Když pak oznámil rodině, že chce být skladatelem, rodina namítala „že v tom nejsou žádné peníze“. Ve 14 letech se naučil hrát na klavír, ale na hudební oddělení Victoria University v Manchesteru přijat nebyl kvůli špatným známkám z fyziky. Místo toho tedy v letech 1937–1940 studoval anglický jazyk a literaturu. Bakalářská práce se týkala divadelní hry Christophera Marlowa The Tragical History of the Life and Death of Doctor Faustus . Na univerzitě poznal Llewelu "Lynne" Isherwood Jonesovou, se kterou se 22. ledna 1942 oženil. V roce 1940 byl odveden do armády. Sloužil nejprve u zdravotníků, v roce 1942 byl převelen k vzdělávací službě. Proslul drobnými přestupky. Jeho těhotná žena byla přepadena a znásilněna čtyřmi americkými dezerté...

Anthony Berkeley

Anthony Berkeley Cox vystudoval Sherbone School a později univerzitu v Londýně. Během první světové války sloužil v armádě, po jejím ukončení se stal novinářem a pracoval pro The Punch, The Humorist, John O´London´s Weekly, Daily Telegraph, Sundai Times či Manchester Guardian. V té době také začal používat pseudonymy Anthony Berkeley, Francis Iles a A.Monmouth Platts. Roku 1925 napsal svoji první detektivní knihu s detektivem Rogerem Sheringhamem jako Anthony Berkeley. Kromě Sheringhama píše B. také o vrchním inspektoru Moresbym a milionáři Chitterwickovi. Berkeley se stal roku 1928 zakladatelem londýnského Detection Clubu, který si jako hlavní úkol stanovil střežit čistotu detektivky a dodržování stanovených pravidel. V jeho čelných funkcích působily takové osobnosti jako G.K. Chesterton či Dorothy Sayers. Berkeley, jeden z přesvědčených bojovníků za tato pravidla, je nakonec na základě vlastních autorských zkušeností sám zavrhl a připojil se k těm, kteří se pokušeli detektivní žánr, napůl zadušený křížovkářskými metodami, opět probudit k životu.

Anna Beatrix Bártová

Mgr. Sabina Huřťáková, rozená Hašková. Vystudovala obor Historie na FF JU v Českých Budějovicích a v současné době žije v jižních Čechách s dcerou, synem, manželem a dvěma psy. Pod vlastním jménem publikovala některé články v časopise Vítaný host a jeden odborný v jihočeském Výběru. Je redaktorkou literárního webu Vaše literatura, píše blog Bláznivá máma, živí se také jako fotografka.

Ann Brashares

Americká spisovatelka, autorka knih pro děti a mládež.

Alexandra Bracken

Americká spisovatelka.

Aleksandr Al'fredovič Bek

Ruský spisovatel a novinář.

Agnieszka Bator

Polská autorka naučných publikací pro předškolní děti.

Zdeněk Bláha

William Blake

William Blake byl anglický malíř, básník a tiskař. Zatímco během svého života byl nepochopený a prakticky neznámý, dnes je považován za významnou osobnost v historii poezie i výtvarného umění preromantismu. Narodil se v 28 Broad Street v londýnské čtvrti Soho do rodiny londýnského obchodníka s pánským prádlem a punčochovým zbožím Jamese Blakea. Mnohé důkazy ukazují na to, že rodina alespoň v době Blakeova dětství netrpěla chudobou. Byl třetím ze sedmi dětí, z nichž dvě se nedožily dospělosti. Pokřtěn byl 11. prosince v kostele sv. Jakuba, Piccadilly. Do školy chodil pouze tak dlouho, aby se naučil číst a psát, odešel v deseti letech, později ho učila doma jeho matka Catherine Blake . Už jako dítě sbíral reprodukce děl Raffaela, Michelangela a Dürera a během učení se seznámil se středověkým uměním. Téměř celý život prožil v londýnské části Lambeth – až na tříletý pobyt ve Felphamu, kde se mu příliš nedařilo, protože nedokázal vyjít s Williamem Haylem, který celý jeho pobyt financoval a přál si stát se Blakeovým patronem. Dne 18. srpna 1782 se ve svých dvaceti pěti letech oženil s dvacetiletou Catherine Boucher, dcerou zahradníka . Catherine neuměla psát, proto je na oddacím listu podepsána: „X“. Blake ji naučil číst, psát a také kolorovat jeho kresby. Manželství zůstalo bezdětné, Blake Catherine ale označoval za svého anděla a mnohé zdroje uvádějí, že vztah mezi nimi byl velmi harmonický. Blake byl silně věřící, neuznával ale anglikánskou církev a později ani žádnou jinou organizovanou formu křesťanství. Jednu dobu měl blízko ke katolicismu – obdivoval středověkou křesťanskou mystiku, ale postupně se názorově přiblížil manicheismu. Jeho velkým a celoživotním zdrojem inspirace byla Bible, zejména starozákonní proroci, ale i Nový zákon. Během svého života měl finanční problémy. Jeho hlavním oborem bylo rytectví, ale rytiny byly koncem ...

Willi Bredel

Willi Bredel byl německý spisovatel a prezident Německé akademie umění. Byl jedním z průkopníků literatury socialistického realismu.

Vratislav Brabenec

Vratislav Brabenec je český hudebník a literát, znám především z klasické sestavy hudební skupiny The Plastic People of the Universe, jejímž byl a je členem v letech 1972–1982 a 1997–do současnosti. Rovněž je zásadním autorem mnoha textů skupiny, zejména z alb Co znamená vésti koně a Maska za maskou, úpravy textů ze Starého a Nového zákona pro program Pašijové hry velikonoční a úpravy textů Ladislava Klímy k programu Jak bude po smrti. Narodil se v Horních Počernicích v rodině poštovního úředníka. V pěti letech přežil dopravní nehodu, když ho srazilo auto a on ležel několik dní v komatu. Od třinácti let se na lidové škole umění v Mělníku učil hře na klarinet, o rok později přešel na saxofon. Jeho oblíbeným stylem byl jazz. V letech 1957–1961 vystudoval mělnickou Střední zemědělskou technickou školu, obor zahradnictví. Při studiu si přivydělával hrou na saxofon ve vinárnách, na plesech a tanečních zábavách. Seznámil se se Svatoplukem Karáskem, se kterým založil kapelu Potkani a v roce 1960 "divadlo malých forem", které nemělo dlouhé trvání. V letech 1961–1964 pracoval jako zahradnický technik a projektant. Jelikož se chtěl stát farářem, v letech 1964–1969 studoval teologii na Komenského evangelické teologické fakultě UK v Praze, ale studium nedokončil, neboť dle svých slov zjistil, že na toto povolání nemá vlohy. V letech 1963–1968 hrál v profesionálním swingovém souboru The Cats Jass Band a začal experimentovat s tzv. zvukovou poezií a s lettrismem. První básně zveřejnil v roce 1968 v Kostnických jiskrách. V roce 1969 odjel na půl roku do Velké Británie. Po návratu opět pracoval v zahradnictví, při rekonstrukci parků, například v Bílině nebo Měšicích u Prahy. V roce 1972 se setkal s manažerem rockové skupiny The Plastic People of the Universe Ivanem Martinem Jirousem. Jirous poté, co slyšel Brabence hrát, mu nabídl místo v kapele. Kapela v té době prakticky...

Vojtěch Bernatský

Narozen 13.3.1975 v Ostravě. Vystudoval katedru filmové a televizní tvorby, sportovní redaktor.

Vladimír Bejček

doc. Vladimír Bejček je absolvent přírovědecké fakulty Karlovy univerzity. Je nadšencem pro zoologii a ekologii ptáků a savců a strávil značnou část života pracemi v terénu doma i v zahraničí.

Vladimír Bárta

Slovenský fotograf a fotoreportér, kalendáře, průvodce, knihy o Slovensku.

Vilém Bufka

Pilot 311. čsl. bombardovací perutě RAF. Narodil se 11.8.1915 v nymburské kolonii. Absolvoval tříletou živnostenskou a dvouletou vojenskou průmyslovku v Mladé Boleslavi a poté, v říjnu 1935, narukoval do armády. V rámci prezenční služby absolvoval pilotní školu v Hradci Králové a v Piešťanech. Kvalifikaci létání v noci a podle přístrojů získal v období říjen 1938 - únor 1939... V roce 1939 odešel bojovat nejprve do Francie a poté do Anglie. V hodnosti Sergeant patřil k zakládajícím členům 311. bombardovací perutě. Po roce 1949 byl vyloučen z armády a následně ve vykonstruovaném procese odsouzen. Zemřel 20.11.1967 v Praze ve věku 52 let.

Valentín Beniak

Valentín Beniak byl slovenský básnik a překladatel, představitel symbolismu, který se politicky angažoval během existence první Slovenské republiky. Narodil se v rolnické rodině a vzdělání získal v letech 1900–1906 v Chynoranech, v roce 1913 v Topolčanech a v letech 1914–1916 v Nitře. V letech 1916–1917 pokračoval ve studiu na právnické fakultě v Budapešti, ale z finančních důvodů musel studium zanechat. Pracoval jako praktikant na notářském úřadě, později jako podnotář v Bánově, v letech 1919–1935 byl vedoucím notářem v Chynoranech, v letech 1936–1939 v Nové Bani. V roce 1939 se přestěhoval do Bratislavy, kde pracoval jako úředník. Působil v prezidentské kanceláři Jozefa Tisa a později pokračoval ve své úřednické kariéře jako vedoucí sekretariátu ministerstva vnitra . V roce 1939 nebo 1940 byl zvolen předsedou Spolku Slovenských spisovatelů a ve funkci setrval až do roku 1945, kdy začal pracovat na pověřenectvu školství a osvěty. V roce 1947 odešel do důchodu. Publikovat začal v roce 1922 v časopise Slovenské pohledy. Jeho tvorbu ovlivňoval např. Ivan Krasko, Endre Ady či Jiří Wolker. Ve svých básních vyjadřoval zejména hluboké pouta k domovu, k rodné zemi a její lidem. Popisoval tragiku lidských osudů, ale i vlastního života, lásku k člověku a soucit s jeho neštěstím. Také se s čtenáři dělil o dojmy se setkáními se světem. Jeho první tvorba se řadí k symbolismu a poetismu . V zralé tvorbě se soustředil na problematiku existenciální . Jeho knihy veršů vyšly ve třech svazcích Vybraných spisů. Po skončení 2. světové války se věnoval více překladům, a to zejména z anglické, maďarské a německé literatury . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Valentín Beniak na slovenské Wikipedii....

Václav Baner

Mjr. Václav Erban je bývalý český televizní moderátor, major Sboru národní bezpečnosti a autor detektivek, které publikoval pod pseudonymem Václav Baner. V letech 1978–1989 působil jako starší referent specialista IX. správy Federálního ministerstva vnitra v Ústřední redakci armády, bezpečnosti a brannosti Československé televize , kde uváděl relaci Federální kriminální ústředna pátrá, radí, informuje a patrně také provázel televizním pořadem Fakta, oficiální reakcí ministerstva vnitra na kritiku zásahu proti studentské demonstraci 17. listopadu 1989. Zahrál sám sebe v několika filmech. Je spoluautorem scénáře čs. filmu Pavučina . zdroj Wikipedie

Ursula Barff

Tomáš Břicháček

Narozen 1982 v Praze. JUDr. PhDr., právník se specializací na právo EU, publicista.

Tomáš Bečák

Narozen 16.12.1813 v Olšanech u Prostějova, zemřel 8.5.1855 v Olomouci. Kněz, publikace z oboru.

Terry Brooks

Terry Brooks , Sterling, USA, je americký spisovatel fantasy. Studoval na Hamilton College anglickou literaturu a potom se dal na práva na Washington and Lee university. Psal už od střední školy, ale svou první knihu The Sword of Shannara publikoval až roku 1977. V současné době věnuje psaní knih většinu svého volného času. Žije se svou ženou Judine hlavně na Havajských ostrovech.

Tadeusz Breza

Tadeusz Breza se narodil ve šlechtické rodině. Studoval práva, ale studia nedokončil. Rok byl novicem kláštera v Belgii. Poté studoval filozofii ve Varšavě, studia dokončil v Londýně. Zde také působil v diplomatických službách. Po návratu do Varšavy se Tadeusz Breza zajímal o divadlo, věnoval se žurnalistice a literární činnosti. V padesátých a šedesátých letech pracoval opět v diplomatických službách. Psal eseje, divadelní črty, memoáry a reportáže. Nejznámější je jeho psychologická próza.

Suzanne Brockmann

Americká autorka, která se uvedla románovou prvotinou v již v roce 1996. Od té doby si stačila získat srdce čtenářů po celém světě. Její doménou jsou bestsellery plné napětí, ale nevyhýbá se ani romantickým zápletkám. Několik knih také má vydaných pod svým pseudonymem - Anne Brock.

Sonia Baretti

Italská ilustrátorka dětské literatury.

Soňa Bulbeck

Slovenská spisovatelka Soňa Bulbeck je čtenářské veřejnosti známá především jako autorka knih z prostředí Saúdské Arábie a dalších zemí Blízkého Východu. V roce 2011 následovala manžela, anglického architekta, do Rijádu, hlavního města Saúdské Arábie, kde žili šest let. Tady začala psát a v roce 2013 vyšel její první román Ženy z Rijádu inspirovaný osudy slovenských a českých žen, žijících právě v tomto městě. Román byl mimořádně úspěšný a tak následovaly další knihy – romány i cestopisy, které zajímavým způsobem přibližují život v arabských zemích. Její román Vyhorená, inspirovaný skutečným příběhem mladé Slovenky žijící v Londýně, si získal srdce mnoha čtenářů nejen svým aktuálním námětem, ale i atraktivním prostředím Blízkého Východu. Tomu zůstala věrná i v novince Unesená, která je vzrušujícím příběhem unesené kuvajtské princezny. Kniha Tajemství závoje je vůbec prvním cestopisem vycházejícím o této zemi v češtině. Autorka momentálně žije v Brně, kde připravuje další nové knihy pro slovenský i český trh. Více se o ní můžete dozvědět na https://www.facebook.com/sonabulbeck/.

Soňa Brtna Havlová

Narozena 1958. Překladatelka z němčiny. Autorka knižních publikací o zdravém životním stylu, novinářka publikující v časopiseckých rubrikách módy a životního stylu, redaktorka časopisu pro kutily a zdravý životní styl Receptář.

Simon Beckett

Britský novinář a prozaik.Píše pro vícero periodik, mj. The Times, The Daily Telegraph či The Observer. Než nastoupil dráhu žurnalisty a spisovatele na volné noze, strávil část života ve Španělsku a hrál na bicí v několika skupinách. Žije s manželkou v Sheffieldu. V devadesátých letech publikoval čtveřici psychologických románů, celosvětovou pozornost mu však přinesla až série thrillerů s postavou doktora Davida Huntera: premiérový díl - Chemie smrti - byl přeložen do sedmadvaceti jazyků. O rok, resp. tři roky později, k němu přibyla dvě pokračování, Written in Bone a Whispers of the Dead.

Šárka Bartošková

PhDr. Šárka Bartošková stála za okupace pod vedením Jindřicha Brichty u zrodu Filmového archivu, po válce archivu Československého filmového ústavu, který vedla až do roku 1951, kdy nastoupila na místo vedoucího redaktora Filmového přehledu. Zpočátku považovala nucený přechod na nové místo v rámci podniku za osobní křivdu. Brzy se však s časopisem sžila tak, že bez ní by rozhodně nebyl tak kvalitní a patrně by v kritických dobách zanikl. Ostatně měla novinařinu v rodině: její otec, Václav Gutwirth, patřil za první republiky k významným českým novinářům, mj. jako stálý spolupracovník Lidových novin a Peroutkovy Přítomnosti. Šárka Bartošková vedla Filmový přehled až do roku 1974. V rámci normalizace byla ale vyškrtnuta z KSČ, a proto nemohla být vedoucí redaktorkou. Navíc se přidaly její těžké zdravotní potíže. Doktorka Bartošková musela redakci opustit. Až do své předčasné smrti v roce 1981 však pracovala dále v tiskovém a publikačním oddělení Československého filmového ústavu, mj. jako redaktorka časopisu Panorama.

Růžena Blažková

Narozena 21.7.1940 v Brně. RNDr., CSc., matematička, vysokoškolská pedagožka, práce z oblasti didaktiky matematiky, věnuje se i poruchám učení.

Rudolf Baumgardt

Německý spisovatel, autor životopisné literatury.

Rotraut Susanne Berner

Německá grafička a ilustrátorka. Je známa například sérií dětských knih "Wimmel-Bücher", jichž se v patnácti zemích světa prodalo přes půl milionu výtisků. Během své kariéry malířky na volné noze se zaměřuje na knihy pro děti a mládež; ilustrovala jich více než osmdesát a více než osmi stům navrhla obálky.

Ronald H Balson

Americký spisovatel, advokát, lektor a vysokoškolský pedagog se zaměřením na obchodní právo.

Robyn Bryant

Americký spisovatel knih pro děti.

Richard Ballantine

Richard Ballantine je autorem nejžádanějších knih o bicyklech a cyklistice na světě. Richardova kniha o bicyklech vyšla poprvé v roce 1972 v nakladatelství Oxford Illustrated Press a prodalo se jí více než milión výtisků po celém světě. Pokud Richard Ballantine nejezdí na kole nebo nepíše, dělí čas mezi Londýn a New York, kde zastupuje zájmy rodinného vydavatelství Bantam Press.

Riccardo Bacchelli

Bacchelli Riccardo , italský spisovatel, básník, literární a hudební kritik, dramatik; jeden ze zakladatelů revue La Ronda. Historická trilogie Mlýn na Pádu líčí na osudech mlynářské rodiny historii Itálie od Napoleonova tažení do Ruska po 1. světovou válku. Jeho tvorba spojuje tradici realistického románu 19. stol. s moderní touhou po poznání, experimentálním hledáním i morálním neklidem. Česky vyšlo V neznámých mořích, Touha po Africe, Iride, Pláč syna Lavišova.

Renata Bočková

Narozena 7. 1. 1976. Mgr., učitelka angličtiny.

Raymond Buckland

Raymond Buckland je dnes pravděpodobně nejznámějším zasvěcencem Geralda Gardnera. Jestliže je Gardner považován za "otce" čarodějského kultu Wicca v celosvětovém měřítku, je Buckland považován za otce a průkopníka Wiccy v USA. Byl to totiž právě on, kdo v roce 1964 zavedl Gardnerovské čarodějnictví v Americe a kdo zde později rozšířil i svoji vlastní tradici čarodějnictví známou jako Seax-Wica. Buckland se narodil v Londýně 31. srpna 1934. Jeho rodiče byli Stanley Thomas Buckland a Eileen Lizzie Wells . Jako dítě byl Buckland vychován v Anglikánské církvi, ale neměl o náboženství žádný zvláštní zájem. Když mu bylo 12 let, podnítil v něm jeho strýček George , praktikující spiritista, jeho celoživotní zájem o všechno okultní. Buckland byl vášnivým čtenářem, a tak začal číst všechno, co mu přišlo pod ruku o alternativních náboženstvích. Nejvíce ho zajímali témata jako: Duchové, ESP, Magie, Voodoo a čarodějnictví. V roce 1951 se rodina Bucklandových přestěhovala zpět do Londýna a Raymond zde studoval nejprve na Kings College School ve Wimbledonu a poté získal doktorát z antropologie v Brantridge College v Sussexu. Po odchodu z akademie působil jako zpravodaj pro strojírenské firmy.V roce 1955 se oženil se svojí první ženou Rosemary Moss. Měli spolu dva syny a Roberta a Regnaulda. V roce 1957 nastoupil ke Královské letecké společnosti , ale pobyl v ní pouze krátce. V roce 1959 z RAF odešel a působil dva roky v Londýně jako manažer maloobchodu u vydavatelské firmy.V té době se naučil hrát na pozoun a vstoupil do Dixieland jazzové kapely, se kterou ve svém volném čase, po večerech a o víkendech, hrál v Jazzovém Clubu Piccadilly, Baker Street Jazzovém Clubu Baker Street a dalších. V únoru 1962 se Buckland s rodinou přistěhoval do Spojených států a usadil se v Brentwood na Long Island v New Yorku. Následujících deset let pracoval u společnosti British Airways , která mu umožnila cestovat po světě. Buckland měl stále zájem o spiritismus a okultn...

Phil Bosmans

Phil Bosmans byl belgický katolický řeholní kněz, humanitární pracovník a autor duchovních spisů. Bosmans se narodil jako Vlám a strávil většinu svého mládí v Genku v belgické provincii Limburg. V roce 1941 vstoupil do řádu Montfortanů v Rotselaaru. Tam zůstal až do konce druhé světové války a v roce 1945 se přestěhoval do Oirschotu v Nizozemsku. Tam v březnu 1948 obdržel kněžské svěcení. Bosmans žil od roku 1957 v malém klášteře montfortánů nedaleko Antverp. V roce 1959 založil charitativní organizaci „Bond zonder naam“ , jež přes hranice států konala mnoho sociálních iniciativ. Založil dílnu Werkhuis M.I.N. , první sociální dílnu v Belgii pro bývalé vězně a muže bez dávek v nezaměstnanosti. V roce 1969 byla zřízena Opravna M.I.N. opravna, bezplatná služba pro staré, nemocné a zdravotně postižené. V roce 1973 byl otevřen Hotel MIN, ubytovací zařízení pro bývalé vězně. V roce 1990 bylo slavnostně otevřeno centrum De Stobbe, bývalá klášterní budova přeměněná na charitativní penzion pro ženy s více dětmi. Bosmans tak získal díky své práci přezdívku „moderní František“. V roce 1991 rezignoval na funkci předsedy Sdružení bez názvu. Jeho nástupcem se stal Frans Van Oudenhove. V roce 1988 vznikla německá pobočka této organizace, která má sídlo ve Freiburgu im Breisgau, další Sdružení bez názvu fungují také v Nizozemsku a Chorvatsku. V roce 1972 vyšla Bosmansova kniha „Menslief, ik hou van je“ . S 800 000 výtisky se stala jeho nejprodávanější knihou ve Flandrech. V Německu vyšla pod názvem Vergiß die Freude nicht poprvé v roce 1976 a prodalo se zde celkem dva miliony výtisků. Bosmans také publikoval práce v esperantu. V prosinci 1993 měli Bosmans autonehodu, pravděpodobně způsobenou drobnou mrtvicí. V únoru 1994 následovala těžká mrtvice, která vyústila v několikaměsíční hospitalizaci. Od t...

Petra Bubeníčková

Narozena 30. 1. 1974 v Hradci Králové. Mgr., Ph.D., vedoucí oddělení českého jazyka a literatury pro 1. st. ZŠ a MŠ na Univerzitě Hradec Králové.

Petr Bakalář

Petr Bakalář je český publicista a psycholog. Kromě toho je šachista, mistr FIDE od roku 1990. Jeho otcem byl psycholog Eduard Bakalář. Vystudoval psychologii. Je podnikatel a jako psycholog nepůsobí, psychologickým otázkám se věnuje jen ve své publikační činnosti. Jeho publikace vzbuzují kontroverzi a mediální pozornost, zejména jeho pojetí lidských ras a eugeniky). Bakalář publikoval několik prací z oblasti rasové teorie a eugeniky, za které byl kritizován mj. zainteresovanými sdruženími, jako je pražská židovská komunita. Jeho publikace byly dokonce srovnávány s Hitlerovým dílem Mein Kampf – např. v článku Českého rozhlasu nebo tiskovou agenturou Jewish Telegraph Agency. Česká židovská komunita jednu Bakalářovu knihu popisuje jako „útok na lidská práva a toleranci menšin“. V časopise Českého Helsinského výboru je vyjádřen názor, že Bakalářova práce je ukázkou rasistické ideologie. Vědecká povaha Bakalářovy práce je zpochybňována, například pražskou židovskou komunitou . Petr Bakalář odpověděl na tuto kritiku poukazem na to, že existují lidé, kteří trpí „osvětimským komplexem“ a na každou zmínku pojmů eugenika, Romové či Žid reagují „takovým asociativním řetězcem Hitler – koncentrační tábor – genocida“.